• Útok LN a MfD na členy telekomunikační komise ČSSD je nepodložený (Jiří Kofránek)

• Ruský mediální magnát koupil 17,5 procent CME (Milan Šmíd)

• Britské školství v krizi, část III.:Politický převrat vytvořil katastrofu ve školství (Guardian)

• Co je horší: major Zeman anebo genitálie v Počasíčku? (Jan Čulík)

• Pohnutá historie mých synů v českých školách: Jsem pro výběrové školství (Oldřich Madera)

• Chirurgové v  ČR mnohdy operují nevyspalí znovu po operaci při noční službě (MUDr. Michal Sojka)

• Česká společnost a Česká televize: Na okraj (major)zemanovské hysterie (Milan Šmíd)

• Debata o drastické situaci v britském školství, část druhá: Krize v britských školách: Zaujatost, která usmrtila sen o rovnosti (Guardian)

• Oldřich Uličný: Zoufalství vystrašeného elitáře (Ondřej Hausenblas)

• Přístup k minulosti: Major Zeman, Rada pro televizní vysílání a komunistické nebezpečí (Jaroslav Plesl)

• Krizi v britských školách způsobuje chudoba (Guardian)

• Česká politika a společnost - vyhlídky do budoucna: Tři Václavové (Andrew Stroehlein)

• Tvorba bohatství: Nová pravidla pro jednotlivce, společnosti a státy (L.C.Thurow, The Atlantic Monthly, přeložil Jiří Zlatuška)

• Čeští intelektuálové a postkomunismus: Opusťte teorie o politické kultuře a dívejte se kolem sebe (Andrew Stroehlein)

• Rasismus v Británii: "Pokud mi někdo nepomůže, zabiju se" (Observer)

• Manželské nevěry Václava Havla: Všechny prezidentovy ženy (Observer)

• Něco osvěty ve věci TV NOVA (Milan Šmíd)

• Výzva těm, kdo jsou přesvědčeni o trvajícím spiknutí komunistů v dnešní ČR: Pošlete prosím - i anonymně - údaje o členech bývalé nomenklatury KSČ, kteří dnes podnikají (Václav Žák)

• Nejenom Praha (Andrew Stroehlein)

• Průzkum sexuálního chování u mladých lidí v České republice: Firma Durex: "České ženy vedou v sexu"

• CME: Češi sledují televizní bitvu (Financial Times)

• Čtení literatury jako proces a zážitek (Ondřej Hausenblas)

• Z nové knihy britského politologa Johna Keana o Havlovi: Václav Havel - politická tragédie v šesti dějstvích (Observer)

• Má česká literatura v dnešní době vůbec nějaký smysl? (Petr A. Bílek, Jan Čulík, Lubomír Machala, Antonín Jelínek a další)

• Ekonom Joseph E. Stiglitz a jeho názory na privatizaci ve východní Evropě: Vzácná shoda názorů - s křížkem po funuse? (Jaroslav Teplý)

• K rozhodování o třetím operátorovi mobilních telefonů v ČR: Den v podniku British Telecom: ČR musí přijmout metody moderního managementu (Jan Čulík)

Všechny články o válce o Kosovo, zveřejněné v BL, naleznete v tematickém archívu BL. Klikněte tam na heslo "zahranici, Kosovo".

Pokračování seznamu nejzajímavějších článků z poslední doby umisťuji zvlášť jako samostatný text, viz OBSAH dnešního čísla. (Toto pokračování se NENATÁHNE jako součástí Kompletních Britských listů, musíte si na ně v Obsahu samostatně kliknout.) Všechny články předchozích vydání od začátku Britských listů v červenci 1996 jsou k dispozici v archívu BL. Tematický archív BL od 1. září 1997, kdy se BL osamostatnily, je na adrese http://blisty.internet.cz/xz.

Michal Sojka

Překvapil mě arogantní a urážlivý tón příspěvků. Dovolte mi odpovědět a doplnit můj předchozí článek.

Služby

Těch 100 až 200 hodin lékaři skutečně netráví jenom u televize. Ve zmíněném příspěvku chyběla ještě věta o tom, že doktoři o službách jen prohánějí sestřičky. Za dobu čekání nejsou lékaři dobře zaplaceni. Nevím, kde tuto informaci pan Krejčiřík sehnal. Podle lékaře pracujícího v Institutu klinické a experimentální medicíny (tedy IKEM), což je pracoviště nejvyšší kvality, kde se např. transplantují ledviny a srdce, za čekací dobu nejsou placeni vůbec. Hodinová mzda za službu pak vychází podle tohoto lékaře na 14,50 Kč za hodinu. Např. lékař před druhou atestací po 9 letech praxe má ve Fakultní nemocnici v Motole průměrnou hodinovou mzdu kolem 70 korun. Tu dostane během služby za “dobu práce". Za zmíněnou dobu čekání má asi 40 Kč (něco nad 50 % průměrné hodinové mzdy). Víkendy a svátky jsou placeny lépe. Když jsem v listopadu loňského roku odcházel právě z Motola, kde jsem pracoval na interní klinice, byl můj plat po 9 letech praxe a 10 letech studia (v 34 letech) 10,5 tisíce čistého i se službami.

Že to lékařům vyhovuje, je hloupost. Pro mnohé je to pouze jediná možnost, jak si přivydělat v medicíně, pokud nechtějí mýt okna (znám takového lékaře). Podobnou otázku jako pan doktor Erbák z Rakovníka jsem položil mnoha svým přátelům z různých profesí. Odpověď byla jednoznačná, nikdo by za ty peníze netrávil tak dlouhou dobu od své rodiny, byť by jen čekal na práci (a koukal na televizi). Že tato praxe vyhovuje především lékařům ve státních zdravotnických zařízeních, není také pravda. V některých soukromých nemocnicích jsou totiž platy ještě nižší.

Velkým omylem je, že nikdo nemůže nutit lékaře, který je po službě, aby ráno znovu nastoupil k operaci. On se ho nikdo neptá, zda chce nebo ne. Je vypsán na začátku týdne do programu bez ohledu na služby. Mnohdy se to stává i v pondělí po víkendové službě. Ve fakultních nemocnicích, kde je více lékařů na chirurgických klinikách, se to stává méně často, ale v okresních nemocnicích je to běžné. Když jsem pracoval na příjmové ambulanci interní kliky, kde jsem vyšetřoval a ošetřoval během dne desítky pacientů a kam Rychlá záchranná služba vozila, např. otravy, infarkty, cévní mozkové příhody, bylo opět automatické, že jsem po službě nastoupil ráno na ambulanci znovu bez ohledu na to, kolik pacientů v noci přišlo nebo jak dlouho jsem spal. Mám za sebou desítky služeb, takže vím, o čem píšu. Děje se tak, pokud vím, ve všech nemocnicích.

Organizace práce a platy

Souhlasím s tvrzením, že ve zdravotnictví je špatná organizace. Jenže ono je to opět složitější a točí se to zase kolem platů. Jestliže není lékař o tolik dražší než sekretářka, může celý den sedět u stroje a psát zprávy. Navíc ví, o čem píše, a může i léčit lidi.

Práci, kterou jinde dělají administrativní síly, u nás vykonává lékař. To samé je s prací, kterou dělá sestra, a sestra zase dělá práci, kterou jinde dělají ošetřovatelky a sanitáři. Těch je ale málo, protože o tuto práci není zájem. Jenže, nelze přidat jen sanitáři a ošetřovatelce, protože by měli víc než sestra, která má školu a dělá odbornou práci. Některé starší sestry mají zase vyšší plat než nastupující lékař, který je jim nadřízen atd.

Jistě v médiích se objevují různá čísla průměrného platu lékaře, ale nikdy jsem k nim neviděl další statistické údaje (např. rozptyl) ani počet hodin, ze kterého se vypočítávají. Tyto další údaje nechce ministerstvo dát k dispozici, snad zatím. Na většině malých okresních oddělení (urologie, ORL atd.) pracuje jen několik lékařů, kteří také denně zajišťují služby a točí se třeba po 2 dnech. Jejich plat je pak skutečně vyšší, ale za jakou cenu.

Počty lékařů a struktura

V Německu nemají směny, protože směnný provoz v nemocnici je nemožný. Těžko si lze do ambulance zvát pacienty v noci nebo čekat na specialistu s vyšetřením několik dnů než bude mít směnu. Směnný provoz by zcela rozložil chod nemocnice.

Německý lékař je po službě prostě uvolněn z práce, nic víc. Není pravda, že v Německu je nižší počet lékařů na pacienta než u nás. Je v podstatě srovnatelný, stejně jako např. v Rakousku.

Česká republika má s Rakouskem podobnou historii co se týče vzniku a umístění nemocnic a společně s Německem i podobné sociální cítění. Ano, u nás je špatná struktura lékařů.

Více by mělo být praktických lékařů v první linii a méně v nemocnicích. Jenže jde opět o složitější problém, který vyžaduje mnoho změn ve vzdělávání lékařů, v možnostech rekvalifikace atd. Ve většině států kvalitně fungující první linie zlevňuje celý systém. U nás by taková změna nyní mohla zhoršit péči.

Postarej se sám o sebeŠ

Jistě je obtížnější, aby se lékař staral sám o sebe a nespoléhal se na jistotu stálého platu, jak doporučuje pan Krejčiřík. Již pan profesor Klaus říkal, že se máme postarat sami o sebe, a ministr David nedávno doporučil nespokojeným lékařům, aby si našli druhé zaměstnání.

Jenže praxe je jiná. Existuje pouze několik možností:

1) medicínská: ještě více služeb, třeba v jiném zařízení, nebo práce v soukromé ambulanci (opět jako zaměstnanec). Podílení se na studiích, kterých je omezený počet a pouze pro některé, nebo přednášení.

2) nemedicínská: lékař si přivydělává jinou činností. Obě varianty jsou na úkor volného času a druhá i na úkor medicíny, protože lékař má celoživotní povinnost vzdělávat se ve svém oboru, což činí ve svém volnu.

3) soukromá ambulance: to je varianta, která je v současnosti prakticky nemožná. Pokud získá lékař kapitál (třeba půjčkou) a zařídí si ordinaci, nemusí získat smlouvu s pojišťovnou.

Pokud smlouvu získá, má jen malou možnost splatit své dluhy při platbách, které od pojišťovny získává. Není možné si koupit praxi po lékařích odcházejících do důchodu, protože nový majitel opět podléhá nové smlouvě s pojišťovnou, která opět nemusí být uzavřena. Od mnohých soukromých lékařů jsem v posledních letech slyšel, že by v dnešní době začínat s praxí nemohli a ani nechtěli.

4) odchod: mnoho lékařů řeší svoji situaci odchodem mimo medicínu, do farmaceutických firem nebo jinam. Ve smyslu výše uvedeného Klausova výroku je to správné, ale je to trochu škoda. Nebo ne?.

Mýtus o výjimečnosti lékařské práce a stávka

Pan Krejčiřík mě obvinil z vytváření mýtu o výjimečnosti lékařské práce. Opak je pravda. Já považuji medicínu za zaměstnání jako každé jiné. Někteří lékaři-chirurgové říkají dokonce, že je to řemeslo.

Byl bych rád, kdyby se k medicíně a lékařům přistupovalo úplně stejně jako ke každému jinému zaměstnání. I co se týče ohodnocení.

Můžeme třeba srovnat hodinovou mzdu lékařů s jiným profesemi vysokoškoláků či středoškoláků nebo se můžeme bavit o tom, ke které sociální skupině mají patřit atd.

Řeči o tom, že medicína je poslání, slouží pouze k vydírání, které produkují vlády tohoto státu od roku 1948 dodnes. Jde o normální práci, která je však vykonávána za nenormálních podmínek (služby, stres, zodpovědnost, důsledky případných chyb atd.).

Nesouhlasím s vyslovenými názory na stávku, které považuji za nedemokratické a anachronické. Odpovídají spíše ranému kapitalismu (stejně jako mnohé v této republice) či fašismu než konci 20. století. Na stránce LOK je uveřejněn stávkový řád, podle kterého lékaři stávkují.

Ani jedna z variant stávky vč. té nejtvrdší, která odpovídá víkendovému služebnímu provozu, si nebere pacienty jako rukojmí (to je strašně hloupé klišé).

Dokonce na většině pracovišť je tento provoz posílen tak, aby se skutečně nic nestalo. Dá se dokonce říci, že stávka je méně nebezpečná než státní svátek nebo vánoce.

V některých nemocnicích je občas z finančních důvodů omezován provoz, včetně odkládání operací stejně, ale to novináře nezajímá, protože to není bulvární.

Taková stávka lékařů, která by si vzala pacienty jako rukojmí, by vzhledem k charakteru profese byla lemována mrtvými, a to si nikdo z lékařů nepřeje.

I když by určitě přinesla okamžité zlepšení financování zdravotnictví i zvýšení platů stejně jako ve státech, kde k takové tvrdé formě stávky došlo (Anglie, USA).

Požadavky českých stávkujících lékařů nikdy nebyly jen o platech, protože ty jsou jen jedním z nedostatků českého zdravotnictví. Vždy se týkaly také chyb v systému i kroků, které je potřeba udělat k jejich nápravě. Zlepšení zdravotnictví by mělo být zájmem nejen zdravotníků, ale i občanů jako jsou panové Krejčiřík a Pařík.

PS: Pane Paříku, jsou-li protestující lékaři ambiciosní a bezohlední doktůrci, jste Vy arogantní a nevzdělaný človíček, který se musí vyjadřovat i k věcem, kterým vůbec nerozumí. Přesto se nemusíte bát. Ti teroristé Vás ošetří podle svého nejlepšího svědomí, až budete churavý.

Michal Sojka

Petr Hájek

Polsednich par prispevku o stavce lekaru ve me opet vzbudilo vasne, ktere nedokazu ovladnout. Dovolim si par poznamek.

Ad argument 1) Jakakoli stavka je organizovane vydirani ...

Kdokoli zastava podobne nazory ma proste mezery ve znalostech historie. Cely dnesni zapadni ( a predevsim zapadoevropsky) spolecensky system s fungujicim zdravotnim pojistenim, dovolenymi, prispevky v nezamestnanosti, duchody atd, je predevsim vysledkem tvrdeho a po desetileti trvajiciho boje pracujicich ( hlavne delniku, odboru a ruznych stran socialistickeho zamereni) proti nelidskemu, brutalnimu zivelnemu kapitalismu. Dnes uz lide nechteji slyset ze byly doby kdy lide sotva dokazali naplnit zaludky, kdy deti pracovali 12 hodin tezce fyzicky, kde kdyz se zranili, stalo je to misto i existenci. Bez tvrdych boju, kde hlavnim prostredkem byla stavka, bychom mozna byli dnes vsichni otroky dvou nebo tri panu kteri by vlastnili cely svet. Argument ze jakykoli organizovany odpor je vydirani, je jednoduse hloupy.

Ad 2) Lidem kteri stavku organizuji jde o budouci koryta...

Lide, kteri odpor zdravotniku organizuji, a jmenovite Dr. Rath, se stavi na odpor vlade, asi tez verejnemu mineni, casto vedeni svych nemocnic. Tito lide riskuji ztratu zamestnani, nejruznejsi verejne pospinovani, zniceni vztahu na pracovisti a navic ztraceji obrovske mnozstvi casu, ktery by mohli travit studiem, s rodinou atd. Smekam pred jejich odvahou a odhodlanosti.

Ad 3) Maji 22 000 tisic mesicne tak co este chteji....

Toto je argument nejvice hodny pozornosti. Tak zaprve nevim, jak toto cislo bylo obdrzeno, nebot osobne znam nekolik mladych doktoru s atestaci jejichz plat je sotva polovicni a to i po sluzbach. Tito lide vetsinou travi jeden nebo vice vikendu v nemocnici, tj. v patek rano odejdou a v pondeli vecer se vraci, maji nepravidelny pracovni rezim (zajiste idealni pro rodinny zivot) v prubehu tydne atd. Jejich prace je extremne stresujici, nejen kvuli tomu ze na nich zavisi zivoty, coz samo o sobe by stacilo, ale take diky ruznym lahudkam jako jsou pravidelne se vracejici notoricti alkoholici, hystericke romske rodiny vyhrozujici lekarum, nocni navstevy nepojistenych ukrajinskych prostitutek s pasaky, tahanice s pojistovnami atd. (mam na vsechno konkretni priklady).

Ten hlavni point je ale podle me nasledujici. Tito lide stravili prinejmensim 10 let tim nejtvrdsim studiem, nez se vubec stali (atestovanymi) lekari. Maji obrovsky potencial znalosti, ktery se s lety praxe dale rozroste. Tuto hodnotu nelze koupit na burze, nelze ji ziskat v mesicnim rychlokursu jak se stat uspesnym podnikatelem, nelze ji ukrast.

V soucasnem Cesku se vsak povazuje za normalni, ze u automechanika se plati 1000 Kc za hodinu prace (tedy neuveritelnych zhruba 150 000 Kc za mesic), ale lekar dostava desetkrat mene.

Ze srdce preji vsem vlastnikum zdravych aut, kterym se zdaji doktorske pozadavky nespravedlive, aby se v pripade autonehody dostali do rukou nevyspaleho lidskeho automechanika po nocni sluzbe.

Ze srdce bych si pral aby vsichni cesti papalasi byli odmitnuti v nemocnicich, kterym statni zdravotni pojistovna nechce dat na opravu strechy, na nove pristroje nebo na platy lekaru, nebot zdravotni prispevky vrhla do staveb svych novych palacu.

Petr Hájek

Saša Křížek

neco pro potesení pana doktora:

OOO zářící, jak neskonale jsem ti vdecen za tvoji kazdodenni obet, za tvoji trpelivost ze mne, mrzkeho nevzdelance, ktery takove obeti schopen neni a mysli jen a jen na sebe z  ordinace hned nyvyhodis a mas se mnou slitovani, ze mi obcas sdelis i diagnozu nechas mne cekat jen hodinu a pul, ooo nejchytrejsí, ty ktery si na sebe vzal brime studia a patris k vyvolenym co to dokazali, ooo ty, ktereho spolecnost na kolenou prosila aby vstoupil na posvatnou cestu sluzby a obeti a prihlasil se na medicinu trikrat o zarici tobe slava a chudoba!!!!

Saša Křížek

Milan Krejčiřík

Panu Erbákovi se nelíbí, že jsem argumentoval slovy "systematické vytváření mýtů o výjimečnosti práce lékaře". Řekl jsem, že v každé profesi se najdou lidé výjimeční a dodávám, najdou se tam i lidé průměrní a podprůměrní. Nejinak je tomu i u "lékařského řemesla". Každý jistě vzhlíží s obdivem na práci lékařského týmu operujícího srdce, ale upřimně řečeno, co je výjimečného na ošetření rýmy nebo zánětu spojivek, nebo čím je tak výjimečný lékař, doprovázející na zájezdu sportovce. Je to prostě řemeslo jako každé jiné. Problém já vidím v tom, že někteří podprůměrní a méně schopní se snaží skrýt za ty výjimečné a proto operují průměrnými platy a výjimečností celé profese. Vždycky je snadnější s patřičnou drzostí uzmout kus koláče jinému, než si udělat pořádek ve vlastní organizaci. Na své argumentaci neshledávám nic nekorektního.

Jiná věc je samotná volba povolání. Není pochyb o tom, že jsou povolání, která v sobě nesou jistý etický náboj a lidé je vnímají mnohem citlivěji, než ta ostatní. Nedovedu posoudit, je-li povolání lékaře etičtější, než povolání kněze, řádové sestry nebo policisty, ale když už si někdo takové povolání zvolí, neměl by škemrat, že mu lidé nemorálnost vyčítají. Mimochodem dovede si pan Erbák představit, že by v nemocnicích stávkovaly řádové sestry?

Řekl jsem také, že v nemocnicích mohou nastat výjimečné situace, kdy lékaři musí celou noční směnu operovat, ale většinou tomu tak není a lékaři pouze "čekají" na svůj případ u televizoru nebo na lůžku. Opakuji, že nikdo nemůže nutit unaveného lékaře pokračovat v ranní směně, pokud on sám s tím nebude souhlasit. Kdyby byl nemocen, tak také nanastoupí. To není demagogie, to je pravda. Já nemám nic proti tomu, že si lékaři tímto způsobem nadlepšují své výdělky, ale ať neoperují průměrnou hodinovou sazbou, když část "pracovní doby" stráví na lůžku. Zatím jsem neslyšel žádný argument, proč to v Německu rozdělit na směny jde, jak v úvodním příspěvku řekl pan Dr.Sojka, a u nás nikoliv.

Pan Erbák také použil oblíbený argument, že každý řemeslník dostane zaplaceno za hodinu práce mnohem více než lékař. Já bych k tomu jen dodal, že řemeslník dostane zaplaceno pouze za hodinu práce, kterou stráví u zákazníka. Jakmile se vrátí domů, je jeho hodinová sazba nulová. V tom je ten podstatný rozdíl mezi řemeslníkem a lékařem. Zcela průměný lékař má svých 22.000 Kč jistých, řemeslník nemá jisté vůbec nic.

Milan Krejčiřík

Ivan Hoffman, Český rozhlas, Radiožurnál

O poklidné atmosféře v česko-slovenských vztazích nejlépe vypovídá skutečnost, že hlavní zprávou zpravodajských relací byl včera prodej Plzeňského prazdroje a pivovaru Radegast.

První oficiální návštěvu slovenského premiéra v Praze pak ještě zastínilo rozebrání plotu v Ústí nad Labem. Premiéři Zeman a Dzurinda zdědili po dělitelích společného státu Klausovi a Mečiarovi nezáviděníhodný dluh, kterým je Slovenskem neuznaná pohledávka České národní banky a Českou republikou zadržované čtyři tuny slovenského zlata.

Jak míní problém vyřešit sice premiéři včera neřekli, ale uvedli, že se tak stane 24.listopadu a řešení že bude velmi výhodné.

Upřímně řečeno, jiné než oboustranně výhodné řešení si ani nemohou dovolit. Kromě dluhu zdědili oba premiéři po svých předchůdcích i jiné problémy, které se jim nedaří řešit tak rychle, jak slibovali voličům.

Jejich strany v obou zemích ztrácejí podporu veřejnosti a zatímco v České republice by dnes volby vyhrál Klaus, na Slovensku by to byl opět Mečiar, jehož HZDS má podle posledních průzkumů před Dzurindovým seskupením náskok třinácti procent.

Dokončit dělení federálního majetku by tedy současní premiéři měli už proto, aby tento úkol v budoucnu opět nezůstal na politiky, kteří již neschopnost řešení jednou prokázali, případně aby ho nezdědili další, kteří na zmíněném dluhu nemají vinu.

Nemohou-li si Zeman ani Dzurinda dovolit kritiku, že ustoupili a prodělali, zřejmě se soustředí na hledání nějakého společného projektu, na kterém by obě strany vydělaly. Z toho, o čem včera byla řeč jsme ovšem slyšeli především o spolupráci mezi ministerstvy obrany a o podpoře spolupráce v oblasti zbrojního průmyslu. Podnikání v pivovarnictví už asi tím společným projektem nebude.

Vysílá se v pátek 8. října ráno.

s Kotrbovym prohlasenim, ze "Monipress opustil v kvetnu 1996" neni neco v poradku.

Pokud se podivate na stary dobry obchodni rejstrik (http://www.justice.cz), snadno si dohledate, ze naopak Monipress s.r.o bylo zalozeno 23.2.1996, Stepan Kotrba zde mel tretinovy podil a tento stav trva dodnes.

Mimochodem, Kotrbou vychvalovany ARES je v soucasnem stavu pro kocku: kdyz zadate heslo Kotrba, presahnete limit poctu nalezenych zaznamu. Kdyz zadate "Kotrba Stepan", system nenajde nic.

Nicmene, jakmile vite, ze hledate Monipress, je zajimave podivat se na jeho minulost. Monipress byl zalozen 3.11.1993 jako zivnost. Pokud byste podle jmena firmy soudil, ze se zabyva tiskarstvim, jste vedle. Jako predmet cinnosti ma zaregistrovano "zprostredkovani velkoobchodu".

Ostatne to jmeno je zajimave samo o sobe: zivnostnik smi pouzivat podle zakona jen sve jmeno a predmet cinnosti. V nasem pripade tedy "Monika Altmanova, zprostredkovani velkoobchodu". Jak je mozne, ze takove jmeno vubec proslo na urade?

I udany predmet cinnosti je zajimavy. Nedovedu si predstavit, co se pod nim skryva. Vsichni obchodnici, ktere znam, si totiz sve kontaky hledaji vicemene sami, od toho jsou obchodnici a to je take zivi. Jedinou vyjimkou jsou kontakty do zahranici, tam maji agentury urcity vyznam. Ze by slo o zprostredkovani statnich zakazek? Ale to je, vyslovne upozornuji, jen muj dohad.

A jeste neco: ono neni tak snadne se dovtipit, ze hledate Monipress (pokud uz to nevite z Mlade fronty). Kdyz v telefonnim seznamu firem zadate heslo "moni" najdete vsechno, pocinaje cukrarnou Monika a konce monitoringem odpadnich vod, ale Monipress nikde.

Heslo Monipress pochopitelne nezna ani vyhledavac Kompas. Nechapu. Ocekaval bych, ze zprostredkovatelska firma o sobe bude davat vedet na vsechny strany.

Ted, kdybych chtel sluzeb Monipressu vyuzit a nejaky ten velkoobchod si nechat zprostredkovat, tak snad abych se obratil na pana Kotrbu...

Takze si to shrnme: mezi 3.11.1993 a 23.3.1996 mohl byt Stepan Kotrba nanejvyse zamestnancem firmy s ne prilis urcitym predmetem cinnosti, nazvem, ktery na prvni pohled nesouvisi s udavanym predmetem cinnosti a telefonem, co ho nenajdete v seznamu. Od 23.3.1996 DODNES (!!!) je tato firma s.r.o. a pan Kotrba je radnym spolecnikem. V kvetnu 1996 ji udajne opustil.

Co to vlastne znamena, ze ji "opustil"? Prodal podil? Odmita prevzit podily na hospodareni spolecnosti?

zdravi a hezky den preje

Ferdinand

Vojtěch Běhunčík, Uherský Brod

V nedávné době probíhala v českých mediích diskuse na téma změny ústavy, vyvolaná snahou vládních stran o změnu volebního systému a omezení pravomocí presidenta. Jde o velmi průhledné účelové návrhy, motivované snahou o pevnější zajištění pozic, zakopání se v takto opevněných zákopech a pokud možno nejdelší setrvání u moci.

Domnívám se, že česká ústava sice nutně potřebuje úpravu, nikoli však tohoto druhu. Příznačné pro české politiky je to, že se nezabývají návrhy na skutečně podstatné věci.

Především je nutno stylizovat ústavu tak, aby se neodkazovala na jiné dokumenty. Ústava je základním zákonem a jakékoliv odkazy na jiné zákony v ní nemají místo. Zkuste si spočítat, kolikrát se v současném textu vyskytují fráze "podrobnosti stanoví zákon", "bude upraveno zákonem", "zákon stanoví" atd. Jenom výraz "stanoví zákon" se v textu nachází 11 x. Takovéto odkazy jsou zcela zbytečné - nic neřeší a jsou pouhým alibismem. Navíc se tak dochází k úplným absurdnostem hodným Kocourkova - viz článek 52: "K platnosti zákona je třeba, aby byl vyhlášen. Způsob vyhlášení stanoví zákon." Předchozí věta silně připomíná povídkovou sentenci Jaroslava Haška "Solnohrad je hlavní město Solnohrad". Na téma ústavy jsem četl velmi dobrou úvahu, která rovněž zdůrazňovala nutnost jejího obecného zakotvení v myslích občanů podobně, jako se to děje v USA - tam se ústava vyučuje na základních školách. Obávám se, že ústava ČR tak, jak je nyní koncipována, by spíše našim dětem mohla způsobit trvalou újmu na duševním zdraví.

Dále by mělo dojít ke úplnému oddělení tří základních složek moci (zákonodárné, soudní a výkonné) tak, aby se vyloučily možné střety zájmů. To znamená, že nadále by nemělo být umožněno, aby jedna osoba vykonávala jak funkci zákonodárnou (jako člen parlamentu / senátu) a zároveň zastupovala moc výkonnou (jako člen vlády - předseda / místopředseda / ministr).

Na závěr si nemohu odpustit citovat 2. odstavec článku 2: "Ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo." Tady je nutno podtrhnout slovo "může" - to znamená, že nemusí. Vzpomeňte si, jak dlouho trvá boj o referendum - kolikrát od vzniku ústavy v roce 1992 byl podán návrh zákona o referendu. Až doposud byl vždy zablokován, především poslanci z řad ODS. Troufám si tvrdit, že tato strana a především její předseda pan Václav Klaus jsou v současné podobě hlavní překážkou jakýchkoliv dalších změn k lepšímu.

Páně Kudláčkova nabídnutá částka 5 milionů korun je ještě velmi mírným stimulem - škody způsobené výše jmenovaným panem předsedou ODS ať už přímo (to znamená tím, jak jednal) nebo nepřímo (to jest že nejednal, když měl jednat) již mnohonásobně přesáhly sumu pěti milionů korun.

Vojtěch Běhunčík, Uherský Brod

Jiří Soler

Vazeny pane,

mate pravdu, ze vinik prestoupivsi zakon nema pravo odvolavat se na zpusob, kterym se o jeho prestoupeni dovedela verejnost, policie, bezpecnostni organy apod., pokud je obvineni opravnene.

Na druhe strane zpusob, jakym se u nas objevuji ZPRAVIDLA politicke afery svedci o tom, ze v nasi spolecnosti neprestaly fungovat spusoby ovladani lidi prostřednictvím vydírání různými StB-ackymi typy a podzemnimi mafiemi, at je to BIS, soukrome agentury ci jednotlivci.

Pokud seriozni instituce zjisti prestoupeni zakona (ci vseobecne respektovane moralky apod.), vyrukuje se zjistenou skutecnosti hned nebo ji instituce nepovazuje za dulezitou a necha ji byt.

Naopak vyderac si takovou informaci peclive zaznamena a vytahne ji az tehdy, kdy se to hodi, pripadne pokud vinik nesplni jeho pozadavky.

Neni to nic noveho, metoda byla typicka napr. pro francouzskeho ministra vnitra Foucheho, ktery takto prezil ve funkci monarchii Ludvika XVI, francouzskou revoluci, Napoleona a padl az za vlady restaurovane monarchie, kdy jeho metody konecne narazily na urcite pozadavky moralnosti v politice. Jednotlive se takove pripady tezko identifikuji, ale pokud ve spolecnosti propuka rada afer tak, jak je vidime v soucasnosti, potom je to dukazem, ze podobne metody u nas vladnou.

Bohuzel, na zaklade podobnych "statistickych" analyz muzete overit, ze urcity styl prace typicky, ale nemuzete dokazat jejich pouziti v jednotlivych pripadech. Presto zde plati obecne pravidlo: infornace o urŤitťm subjektu vypovida zpravidla vice o jejim puvodci nez onom subjektu (v tomto pripade obvinenem). A pokud z urcitych kruhu vychazi casto obvineni v podobnem stylu, napovida to mnoho o stylu jejich prace.

V tomto smyslu lze afery typu mobilnich telefonu v CSSD, benzinovych karet apod. pokladat za prkotiny, prestoze to samozrejme nesnima vinu z jejich puvodcu. Nejde jen o zpusobenou financni ztratu - napr. danovy unik - napr. v pripade Chemapolu by asi vcasne pouziti informace pred volbami ovlivnilo volebni vysledky. Ovsem vyderac (potencialne, na prime obvineni mi chybi dulaz) vytahne takovou iinformaci az tehdy, kdyz urcity subjekt prestane byt poslusny.

Zaverem lze snad doporucit, aby verejnost uvazila svou duveru k puvodcum podobnych informaci, pokud jejich pouziti naznacuje castejsi pouziti podobnych vyderacskych metod. Samozrejme, pokud je puvodce znam. Ja uz jsem si takove zavery o nekterych subjektech ucinil davno.

Jiří Soler

Jaroslav Polák

V současné době hýbe veřejností dramatický nárůst počtu zaměstnanců, kteří nedostávají pravidelně svoji výplatu. Jejich počet podle některých údajů dosáhl čísla 100 000. Také Lidové noviny se rozhodly věnovat tomuto problému pozornost a zveřejnily na 21.09.1999 na třetí straně listu několik analýz a článků.

Pravicovému čtenáři by asi neměl uniknout článek: "Kvůli ČKD se stydím za to, že jsem chlap." Zde LN prezentují případ asi padesátiletého rentgenového svářeče, který si oprávněně stěžuje, že neobdržel tříměsíční výplatu ve výši 50000,- Kč.

To je jen tak mimochodem vysoce nadprůměrný výdělek (16 666,- netto měsíčně) a vyšší příjem než například příjem vysokoškolského profesora. Tento muž se nám svěřuje:

"Chtělo by to vzít klackem a řezat to. Od tohohle podniku jít na vládu a mydlit každýho."

Dále sděluje: "- tak sem přijdu s puškou a vezmu to od generálního ředitele" a dále: "Už nemám žádné rezervy."

Není mi zcela jasné, proč dávají LN prostor tomuto svobodnému jednotlivci, zaměstnanci soukromého podniku s vysoce nadprůměrným příjmem, který si chce svoji mzdu vydobýt se zbraní v ruce.

Jistě má na mzdu právo, to je fakt. Otázkou zůstává, proč se tento člověk nedokáže uživit se 150 000,- Kč na rok.

Čemu se diví, v tržní ekonomice podniky bankrotují, a pokud mu zaměstnavatel neplatí, at si najde práci jinou, a nebo požádá o podporu.

Proč mu vláda má platit? Chápal bych, kdyby zde LN prezentovaly případ zdravotně postiženého zaměstnance s podprůměrnou mzdou - ten je v tomto případě ve skutečných potížích.

Manipulace LN: "Dramatické zvýšení cen energie"

Dalším článkem hodným zaznamenání je analýza ekonomického experta LN Roberta Zelenky:"Během zimy zřejmě dramaticky vzrostou náklady na topení."

Čtenáři LN si jistě dobře vzpomenou na situaci v roce 1998, kdy nás komentátoři LN varovali před nebezpečím zastavení nutných deregulací energií v případě, že se dostane k moci sociální demokracie.

LN podporovaly nutnost zvýšení (promiňte deregulaci) cen energií řádově o desítky procent (např. 40% v  případě tepelné energie používané pro vytápění paneláků), které občanům ČR připravila Tošovského vláda.

Deregulace byly prý nezbytně nutné pro vstup ČR do EU. Co se ale stalo po roce a půl. Sociálně demokratická vláda opravdu nezdražila v roce 1999 ani "teplo", ani elektrickou energii ani zemní plyn.

Tato vláda chce zvýšit ceny zemního plynu a elektrické energie od ledna 2000 o 15%. A tu z neznámého důvodu se pro LN tato "deregulace" stává dramatickým zvýšením.

Domnívám se, že občan který přežil zdražování za předchozích pravicových vlád, přežije i toto dramatické zvýšení cen a to už i proto, že inflace za rok 1999 bude asi 2.2% a za rok 2000 asi 4.2% viz odhad ČSÚ.

Závěrem se pokusím odpovědět na otázky vznesené v úvodu - a upozorňuji, že jde pouze o domněnku.

Sociálním případem hodným prezentace je pro LN zřejmě člověk s ročním nadprůměrným příjmem (a z Prahy) - tedy s největší pravděpodobností volič pravice.

Nu a deregulace se stává dramatickým zdražením, když ji provádí vláda, které LN "nefandí".

Pražské služby nezveřejňují o malešické spalovně úplnou pravdu

Děti Země

Děti Země v těchto dnech získaly od České inspekce životního prostředí výsledky měření emisí škodlivin vypouštěných do ovzduší malešickou spalovnou.

"Na základě nově získaných údajů můžeme zcela zodpovědně prohlásit, že Pražské služby neříkají veřejnosti o malešické spalovně plnou pravdu. Pro prezentaci vlivu spalovny na čistotu ovzduší si ze dvou linek, na nichž se měření prováděla, vybraly tu s nižšími hodnotami," komentuje přístup Pražských služeb předseda Dětí Země, RNDr. Jindřich Petrlík. V některých případech navíc nesouhlasí hodnoty v tabulce zveřejněné Pražskými službami s výsledky uvedenými v oficiálním protokolu z měření firmy TESO.

Další zavádějící informací, kterou Pražské služby předkládají veřejnosti, je způsob informování o znečištění ovzduší ze spalovny na Internetu (na adrese: http://www.psluzby.cz/spalov.htm). Téměř vždy se zde objevuje, že ve všech ohledech jsou dodrženy limity znečišťujících látek. Chybí však údaj, že výstup na webovských stránkách je v ten daný moment naměřená hodnota, zatímco emisní limity se běžně stanovují v půlhodinových průměrech. Pokud by Pražské služby zveřejňovaly na Internetu tyto hodnoty, dopadla by spalovna hůře, a to především s emisemi oxidů dusíku.

Na jedné ze dvou měřených linek činila letos zjištěná hodnota koncentrace dioxinů v kouřových plynech 1,17 ngTEQ/m3 (linka č. 2). Tu Pražské služby zveřejnily. Nepochlubily se však již s tím, že na lince č. 1 byla naměřena hodnota koncentrace dioxinů 1,59 ngTEQ/m3. Pokud budou v malešické spalovně v provozu stále souběžně jen dvě linky, pak přispěje ke znečištění ovzduší tento rok 1,5 gramem dioxinů (v přepočtu na toxický ekvivalent). Zařadí se tak na první místo co do množství dioxinů vyprodukovaných českými spalovnami (druhá podle dosud známých hodnot vypustí do ovzduší cca 1 gram dioxinů v přepočtu na toxický ekvivalent =TEQ).

Množství dioxinů, které malešická spalovna vyprodukuje za rok, naplní při použití nového limitu WHO (pro maximální denní příjem dioxinů člověkem) únosnou dávku pro 14,8 milionu lidí. Nechceme tím samozřejmě říci, že se všechny dioxiny ze spalovny dostanou nakonec k lidem. Používáme toto porovnání jen pro ilustraci. Rozhodně však nelze problém bagatelizovat do té míry, jak to činí Pražské služby.

Dioxiny ze spalovny v Malešicích nekončí jenom ve vzduchu. Zachycují se společně s těžkými kovy v popílku ve filtrech. Ten chtějí Pražské služby zpracovávat do nové umělé hmoty spolu s vytříděným plastovým odpadem. Toxický odpad by se tak dostal do výrobků jako střešní tašky apod., tedy zcela mimo kontrolu. Na výstavbu centra na zpracování plastů s popílkem chtějí Pražské služby zahájit stavební řízení (u stavebního úřadu Prahy 15). Již chtěly podat žádost, aniž by zadaly zpracování dokumentace vlivu na životní prostředí takové stavby. Ministerstvo životního prostředí ČR je proto muselo 20. září dopisem upozornit na povinnost posouzení zamýšleného projektu procesem EIA podle zákona č. 244/92 Sb.

Mezioborová pracovní skupiny pro drůbeží velkochovy na Domažlicku, Brůdek 2, 345 06, tel: 0189/77 90 84, 0606/83 99 71 (Jan Rovenský), E-mail:neslepicarnam@atlas.cz

Včera v půl třetí odpoledne byly sekretariátu přednosty Okresního řadu v Domažlicích předány kopie podpisových archů “Proti výstavbě velkokapacitních drůbežáren v okrese Domažlice". K dnešnímu dni petici podepsalo 5.819 občanů. V nejbližších týdnech však organizátoři akce očekávají doručení dalších plných archů. “Předpokládám, že celkový počet podpisů přesáhne šest tisíc, což je na okres Domažlice skutečně hodně. Druhou várku podpisů předáme panu přednostovi počátkem listopadu," uvedl dnes všerubský radní a člen Sdružení proti výstavbě velkokapacitních drůbežáren v okrese Domažlice Martin Synek.

“Podpisy jsme předávali narychlo, protože až dnes jsme se dozvěděli, že o našem podnětu k přezkoumání zákonnosti rozhodnutí o stavbě farmy v Myslívi má okresní úřad rozhodnout do konce týdne. Chceme úředníkům ukázat, že na naší straně nestojí jen zákon, ale i mínění většiny místních lidí," doplnil Martin Synek.

Připravil Jan Rovenský

P.S.: Právním důvodům, pro které by mělo být územní rozhodnutí i stavební povolení pro stavbu drůbežárny v Myslívi zrušeno, se budeme podrobněji věnovat v naší další tiskové zprávě.