úterý 12. října

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled událostí Odkazy:
  • Soubor nejzajímavějších článků z poslední doby Příchod konkurence do pojišťovnictví - možnost pro pár jedinců zbohatnout:
  • Pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla (pracovník pojišťovny) České školství - ještě jednou profesoru Uličnému:
  • Za vzpurnost a surovost dětí může také škola! (Ondřej Hausenblas) Diskuse o krizi v britském školství:
  • Velká Británie: Na co byste vydali ve školství 5 miliard liber? Česká politika:
  • Zpráva Evropské komise a ODS (Ivan Hoffman)
  • O chybách (Ivan Hoffman) Sdělovací prostředky:
  • Lidové noviny a darwinismus: exponenciálně rostoucí stupidita? (Juliana)
  • Pozitivní vliv hlouposti českých sdělovacích prostředků Lékaři a stávky:
  • Stávky jsou vydírání (Roman Štědronský)
  • Jsou lékaři páni světa? Ať jdou dělat něco jiného! (Marcel Derian) Oznámení:
  • Hurontaria č 10/1999 je na síti

    Kompletní Britské Listy


    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Britské listy talks to decision makers in the Czech Republic.

  • Inzerujte v Britských listech!
  • Andrew Stroehlein rediguje kulturně politický týdeník Central Europe Review.

  • Tady je minulé vydání Britských listů.

  • Adresa Britských listů je zde.
  • Upozornění autorům: Prosím, posílejte pokud možno své příspěvky do BL uložené ve formátu html. Díky. JČ

    Co je nového v České republice

  • Koalice "odpovědných"? ODS prý uvažuje o tom, že by dala dohromady všechny politické strany kromě komunistů (o co je však ODS méně ideologická než KSČM?) a utvořila z nich novou vládu. Jenže členové čtyřkoalice se dohodli, že do voleb nebudou vyjednávat o koalici s ostatními stranami.

  • Ode dneška vzniká v ČR konkurence při pojišťování automobilů. Šest pojišťoven dostalo licenci ministerstva financí a budou konkurovat České pojišťovně. Velmi informovaný a velmi kritický článek o tom pro dnešní Britské listy napsal pracovník jedné pojišťovny.

  • Osm případů onemocnění tularémií bylo letos zaznamenáno na Klatovsku loni to bylo jen pět případů. Nikdo neví, proč počet stoupá.

  • Obětí zinscenovaného obvinění členů Bezpečnostní informační služby prý stal bývalý majitel Tesly Pardubice osmadvacetiletý Miroslav Orel.

  • KDU-ČSL je připravena účastnit se případných jednání o vytvoření nové vlády, pokud by ODS vypověděla opoziční smlouvu s  ČSSD. "Vláda by ale musela být většinová, nekomunistická, proevropská a proreformní," řekl předseda lidovců Jan Kasal.

  • Městský soud v Praze 7. září vyhověl žalobě ministerstva průmyslu a obchodu a označil vydání hotelu Ambassador - Zlatá husa jeho údajné dědičce Ireně Neumannové za neplatné.

  • Evropská unie musí začít rozlišovat úroveň připravenosti jednotlivých kandidátských zemí, protože při nediferencovaném přístupu hrozí, že se rozšiřování unie zpomalí, řekl vyjednavač za ČR Pavel Telička.

  • Povinná vojenská služba jako trest. Napsal Petr Novotný:

    Neuveritelne: Lide si mysli, ze povinna branna sluzba je v poradku.

    Takze jen tak pro ilustraci moje osobni situace: Armada me odvede a manzelce (na materske) a diteti dohromady daji socialni prispevky ve vysi 2500 Kc mesicne. Zkuste z toho vyzit v Praze.

    Nevim, kde jinde na svete odvadeji zivitele rodiny do armady; v Iraku asi ano.

    Pokud si stat mysli, ze muze byt lepsim otcem memu diteti nez ja, at to demonstruje alespon financne. Pokud to delat nechce, at v tom nebrani mne.

    Vubec mi branny zakon prijde jako zmateny dokument: "Kazda osoba, ktera mela tu drzost a narodila se pohlavi muzskeho, bude potrestana odnetim svobody na dobu jednoho roku nepodminene."

  • Paní prezidentová Havlová. Píše Juliana:

    Pri cetbe recenze P. Janskeho, kde se krome jineho zminuje i o strave oblibenych psu pani prezidentove, jsem si vzpomnela na dilo ceske klasiky "V zamku a v podzamci". Konkretne na pani Skocdopolovou a jejiho psa. Je to docela zajimava podobnost.

  • Jak poznat, zda nomenklaturní komunisté dnes podnikají. Píše Petr Jánský:

    Panu Zakovi jsem poslal jednoduchy navod jak zjistit, kteri nomenklaturni komuniste podnikaji: Porovnat seznam clenu KSC s databazi ARES, pripadne obchodnim rejstrikem. Problem je zrejme v tom, ze ony seznamy maji komuinisti dobre schovane. Ovsem podle reditele Ustavu pro soudobe dejiny by to problem byt nemel - odkazuje na okresni archivy.

  • Havel o sobě. Havel sám o sobě a svých úspěších, viz tuto adresu, upozorňuje Josef Schrabal.

  • Ožebračené české intelektuální elity. O ožebračení českých elit, včetně lékařů, píše v aktuálním vydání časopisu Central Europe Review anglicky Jan Čulík.

  • Česká literatura bez témat o čem psát. K desátému výročí pádu komunismu zveřejnila BBC na svých anglických stránkách feature o roli českých spisovatelů a literatury za komunismu a nyní. Anglické zpravodajské stránky BBC obsahují i odkazy na Britské listy a  Central Europe Review.

  • Překlady Seifertova Věnce sonetů. Píše: Václav Pinkava:

    Impose some Czech culture on your English-speaking friends!

    V souvislosti s nadchazejicim mumrajem 'Praha evropske mesto kultury 2000', upozornuji na dva vence sonetu o Praze v dvojjazycnem provedeni, a to polokresadlovskem.

    http://www.mujweb.cz/kultura/vaclav_pinkava/seifert.htm

    http://www.mujweb.cz/kultura/vaclav_pinkava/vzdorovenec.htm

    Pristi mesic vyjdou dvojjazycne Mrchopevci/GraveLarks v nakladatelstvi Mata (hardback) ukazka: http://www.mujweb.cz/kultura/vaclav_pinkava/gravelarks6.htm

  • Demonstrace proti rasismu v ČR. Iniciativa proti rasismu plánuje demonstraci proti českým neonacistům. Další informace na adrese http://go.to/ipra.

  • Článek tohoto čtvrtletí. Byl na něj nominován tento text: Tvorba bohatství: Nová pravidla pro jednotlivce, společnosti a státy (L.C.Thurow, The Atlantic Monthly, přeložil Jiří Zlatuška)

  • Práci hledá v oblasti médií či reklamy (či jinde) na část úvazku (tři dny v týdnu) šestadvacetiletá studentka druhého ročníku pražské VŠE s velmi dobrou, aktivní znalostí angličtiny (právě se vrátila do ČR po dvouletém pobytu v Británii). Předchozí praxe administrativní, manažerská i produkční, znalost práce s počítači, pracovala v České pojišťovně, v redakci jednoho českého ekologického časopisu, jako správce databází v nakladatelství, atd. Uchazečka má dvě maturity a dvouletou nástavbu v oboru informatiky a ekonomického účetnictví. V budoucnu možnost práce na plný úvazek. Telefon večer 02-651 3595.
  • Anglické shrnutí nejnovějšího vývoje aféry týkající se televize Nova od Jana Čulíka najdete od pondělí dopoledne v aktuálním čísle CER na  tomto místě.

  • O čem se mluví v ČR. Přehled toho, čím v těchto dnech žije Česká republika, (komunisté, major Zeman, banky a "sex na vysoké škole") shrnul anglicky v časopise Central Europe Review na  tomto místě Jan Čulík.

  • Souhrnná zpráva o vývoji České republiky. V aktuálním čísle časopisu Central Europe Review najdete v angličtině rozsáhlou zprávu o vývoji České republiky od roku 1992 do současnosti The Czech Republic 1992 - 1999 - From unintentional birth to prolonged political crisis (200kb). Napsal ji Andrew Stroehlein, pomáhali mu s tím Jan Čulík, Steven Saxonberg a Kazi Šťastnová.

  • Hudba a zvuk - Každé úterý: Týdenní přílohu věnovanou vážné hudbě (archív textů i zvukových ukázek) píše a rediguje v Neviditelném psu Lubomír Fendrych na adrese http://pes.eunet.cz/hudba/hudba.htm.

  • Na adrese http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/ares_fr.html je ve zkusebnim provozu Mertlikem slibovany registr ekonomickych subjektu. Zde si muzete potencialniho obchodniho partnera proklepnout podstatne lepe, nez dosud na http://www.justice.cz. Mimo jine novy registr zahrnuje i podnikajici fyzicke osoby (=zivnostniky).

  • Případné sponsorování Britských listů. Ozvalo se několik čtenářů, že by chtěli finančně přispět na vydávání Britských listů. Máte-li zájem, můžete přispět na můj účet u České spořitelny, 2201638-018/0800, specifický symbol 5251663, variab. symbol 14. Prosím, dejte mi vědět e-mailem, že na to konto nějaké peníze posíláte. Nesejde-li se totiž realistická částka, s níž by se dalo něco podnikat, peníze všem dárcům vrátím. - Petr Paleta připomíná, že by čtenáři rádi věděli, na co ty peníze chci. Podrobně to v některém z příštích vydání BL vysvětlím.

  • Anglické shrnutí nejnovějšího vývoje ohledně televize Nova je v časopise Central Europe Review na  tomto místě.

  • Český superšpión a smrt princezny Diany. Případ podvodných dokumentů týkajících se údajné vraždy princezny Diany a svědectví českého zpravodajce za komunismu, Karla Koechera, že neměl s  případem nic společného, je k dispozici také v angličtině v časopise Central Europe Review. - V aktuálním vydání časopisu Central Europe Review shrnuje nejnovější vývoj ohledně TV Nova anglicky Jan Čulík na tomto místě. Na jiném místě je v aktuálním vydání CER anglické shrnutí dosavadní historie televize Nova od Jana Čulíka.

  • Impuls 99 kritizuje JČ v angličtině v  časopise Central Europe Review v článku nazvaném No Pulse 99.

  • Nepřípustná reklama v českém vysílání BBC. Napsala Juliana:

    Vazeny pane Culiku,

    domnivala jsem se, ze upozorneni o nepripustne reklame na BBC je v BL zbytecne dlouho, ale dnes (16. 8.) me tato stanice presvedcila o jeho stale aktualnosti. V glose o nezamestnanosti (redaktor rekl inflaci) byl Petr Holub uveden priblizne takto: "Zeptali jsme se na nazor P. H., sefredaktora Respektu, kteremu o teto problematice vychazi dnes v tomto casopise clanek."

    Respekt si nekoupim. Za prve je mi tento zpusob reklamy protivny, za druhe nerekl Petr Holub nic, co uz bych neslysela alespon padesatkrat.

    Neni mi zcela jasne, proc se o nezamestnanosti bavi novinar z BBC s novinarem z Respektu - proc se BBC radeji nezepta nejakeho sociologa nebo lidi z uradu prace.

  • Skrytá reklama v českém vysílání BBC. Přišel tento dopis:

    Vazeny pane Culiku,

    kdysi jste psal o nepripustné reklame. Ceske vysilani BBC nyni jiz nekolikrat uvedlo neco ve stylu: Ivan Kytka bude o teto problematice mluvit za dva tydny. Ale jiz tento tyden si muzete o problemu precist v jeho clanku, ktery vyjde v tydeniku Respekt. Je to skryta reklama nebo ne? Treba jim Respekt neco plati za to, ze ho inzeruji, anebo publikuje jejich vysilaci cas, nevim. Bylo by dobre, kdyby se alespon BBC drzela pravidel.

    V Producers' Guidelines BBC se mj praví:

    Výrobek nebo služba se nikdy nesmí vyskytovat v obraze ani ve zvuku oplátkou za peníze, služby či cokoliv jiného.

    Třeba české vysílání BBC vysvětlí, jaký postoj zaujímá vůči těmto předpisům.


  • Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

  • Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://www.britskelisty.cz/prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

  • Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britské listy.

  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).

  • Zde jsou užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku.

  • Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.


    Výběr textů z posledních dní:

    Všechny články o válce o Kosovo, zveřejněné v BL, naleznete v tematickém archívu BL. Klikněte tam na heslo "zahranici, Kosovo".

    Pokračování seznamu nejzajímavějších článků z poslední doby umisťuji zvlášť jako samostatný text, viz OBSAH dnešního čísla. (Toto pokračování se NENATÁHNE jako součástí Kompletních Britských listů, musíte si na ně v Obsahu samostatně kliknout.) Všechny články předchozích vydání od začátku Britských listů v červenci 1996 jsou k dispozici v archívu BL. Tematický archív BL od 1. září 1997, kdy se BL osamostatnily, je na adrese http://blisty.internet.cz/xz.

    Pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla

    Autorem je zaměstnanec jedné české pojišťovny, který si nepřeje být jmenován.

    Rok 2000 bude prvním rokem, kdy si motoristé budou moci vybrat, u které pojišťovny si pojistí odpovědnost z provozu motorového vozidla (čili takzvané povinné ručení). Tato informace se stala alfou a omegou veškerého konání většiny universálních pojišťoven v České republice. Proč?

    Demonopolisace, k níž dochází, vytváří hru pojišťoven o značné zisky, zejména (což se oficiálně tvrdí, ve skutečnosti však pouze) v budoucnosti, neboť lze předpokládat určitou věrnost klientů, a tedy v příštích letech bude vydáváno podstatně menší množství finančních prostředků (nejen) na reklamu.

    Mezi pojišťovny se v příštím roce (či přesněji v závěru roku letošního) přerozdělí více než deset miliard korun pojistného a v následujících letech tato částka bude pravidelně růst. Pojistné bude u pojišťoven generovat zisk: okamžitý, který plyne z rozdílu mezi příjmem pojišťovny - přijatým pojistným - a výdaji pojišťovny - správními náklady, vyplaceným pojistným plněním a tvorbou reserv na budoucí pojistná plnění (některé škody je možno totiž uplatňovat až se značným zpožděním, když již je zřejmé, k jaké škodě opravdu došlo, například trvalé následky úrazu, případně se vyplácejí dlouhodobě, například invalidní důchody); a průběžný, který vzniká úročením prostředků pojišťovně svěřených.

    Zároveň je tato změna patrně poslední velkou změnou v České republice, která může vytvořit víceméně legálně několik boháčů: provise z pojištění se budou pohybovat od 7 % z pojistného (původní jediná zákonná možnost) až snad do 19 % z pojistného. Při deseti miliardách korun pojistného (ve skutečnosti se však bude jednat o vyšší částku) to představuje 700 až 1 900 miliónů korun (před zdaněním), které dostanou prodejci, z větší části však pouze majitelé některých makléřských firem, případně organisátoři různých letadel.

    Všechny pojišťovny, které se ucházejí o místo na slunci (nebo na trhu povinného ručení, což patrně v brzké budoucnosti bude totéž) si této skutečnosti jsou vědomy. A tedy začínají soupeřit.

    Velké pojišťovny (například Česká pojišťovna, Kooperativa či Allianz) uzavřely kartelovou dohodu - hodlaly všechny ve vzájemné shodě zvýšit pojistné oproti letošnímu roku o 12 % (i když jakápak kartelová dohoda - doporučení České asociace pojišťoven). Naštestí však úřad pro hospodářskou soutěž se tímto začal zabývat, a tak možná, z důvodu krátkého času na domluvu) se trh přeci jen rozrůzní (minimálně menší pojišťovny nabídnou příznivější cenu).

    Dochází také k nechutným reklamám politiků a novinářů - Libuše Benešová se svého času vyjádřila, že neví, proč by se lidé měli přehlašovat z České pojišťovny (v jejímž čele stojí předchůdce Benešové na postu místopředsedy ODS, jistý Ivan Kočárník) do jiné pojišťovny, budou-li všichni nabízet totéž.

    Hospodářské noviny minulý týden (vždyť udělení prvních licencí je otázkou dní) v “článku dne" na titulní straně citují mluvčí České pojišťovny a Kooperativy vyzdvihující úspěch klientských karet a připravenost k prodeji produktů těchto společností.

    Další nečestný prvek v soutěži byl předpokládán parlamentem (a pak že se v České republice schvalují úmyslně děravé zákony), a proto jako opatření proti dumpingovým cenám se zavedl institut minimálního pojistného.

    Všechny pojišťovny, které mají zažádáno o licenci, se však připravují na masivní porušování tohoto zákona, některé ho již i porušují - jak jinak lze chápat rozdávání různých dárků při uzavření pojištění? Je-li minimální pojistné pro danou kategorii vozidel například 3 000 (osobní automobily se zdvihovým obsahem válců 1 350 až 1 850 ccm), které klient zaplatí, a zároveň, jako odměnu, dostane například dálniční známku (i o tom se v souvislosti s jednou pojišťovnou mluví), kolik ve skutečnosti činí cena pojistného? Účetně bude však vše nepochybně vpořádku. K čemu je takový zákon?

    (Ten je ovšem špatný i jinak, například určuje minimální pojistné pro daný rok, které musí být pochopitelně známo již před jeho začátkem, ve vazbě na škodovost a nárůst spotřebitelských cen roku předcházejícího.)

    (Zároveň dárky bude zaptřebí někde kupovat, lze však předpokládat, že výběrové řízení na nákup zboží v ceně přes miliardu korun vypsáno nebude.)

    Avšak minimální cena (či pouze cena) je a bude sama o sobě další vadou tohoto pojištění.

    Pojišťovnami očekávaný škodní průběh (procentní část celkem přijatého pojistného, která se použije k vyplacení pojistného plnění, zbytek by měl pokrýt správní náklady) se předpokládá na úrovni 75 % (pochopitelně jde o  75 % výše zmiňované úpravy ceny). Znamená to, že pojišťovnám na pokrytí veškerých nákladů (zejména získatelské provise, dále pak na materiál, veškerou administrativu a podobně) by mělo zbýt více než dvě a půl miliardy korun. Za tuto částku by bylo možno vytvořit novou pojišťovnu věnující se pouze povinnému ručení. Moderní a nabízející výrazně kvalitnější služby než kterákoli jiná pojišťovna v České republice. Při jejím zakládání by se bylo možno inspirovat například u zastánců jediné zdravotní pojišťovny.

    Chce se tedy konstatovat: cena produktu je nesmyslně vysoká. Je tomu ovšem skutečně tak?

    Průměrná provise se bude pohybovat kolem 12 % pojistného a průměrná cena dárku na zhruba stejné úrovni. Tímto se dostáváme k odčerpání přibližně čtvrtiny pojistného, k čemuž lze dodat očekávané škodní procento, a dostaneme se na úroveň 100 % přijatého pojistného a pojistitelům na pokrytí všech ostatních nákladů nezbude nic.

    Tato skutečnost bude mít za následek především snížení zisku (nebo prohloubení ztráty) pojišťoven a tedy nižší příjmy státního rozpočtu, dále pak umělým snížením výnosů jiných druhů pojištění, zejména životního. (A zároveň pojišťovny budou plakat, že životní pojištění není podporováno například daňovými odpisy jako v jiných státech.)

    Budiž pro úplnost dodáno, že uvedené skutečnosti se vztahují opravdu pouze k prvnímu roku demonopolisace, následně bude vydáváno méně peněz na provise, nebudou dárky, ... Zisky pojišťoven vzrostou a akcionáři budou sledovat výši dividend, které skončí na jejich zahraničních kontech (neboť se zpravidla jedná o zahraniční subjekty a české tuneláře). A znovu uslyšíme volání po nedostatku domácího kapitálu, nutnosti zahraničních investic, ....

    Co tedy přinese nové povinné ručení? Domnívám se, že jak z krátkodobého tak z dlouhodobého hlediska nic positivního pro společnost, avšak potěší několik málo jedinců.

    Za vzpurnost a surovost dětí může také škola!

    Ondřej Hausenblas

    Selekce dětí do škol pro nadané a pro hloupé nemůže být lékem na maléry, které jsou způsobeny - mimo jiné - taky právě naším selektivním školstvím. Dostal jsem pár e-mailů, které se mě snaží poněkud umravnit: snad že prof. Uličnému křivdím. Jsem však přesto rád, že se v Britských listech objevil proti prof. O. Uličnému můj ostrý článek. Téma opravdu stojí za to. Kdybych psal do papírových novin, byl bych mírnější ve volbě slov a potlačil bych svůj odpor k osobě, která podléhá svým elitářským pudům, přestože má titul vzdělance. Psal bych tak, aby má averze nebyla patrná, protože čtenáři novin nebývají zvyklí odfiltrovat sdělení osobní od věcného. Zdá se mi, že na internetu je situace jiná. Pokusím se tedy nyní tu zcezenou podstatu xenofobních postojů ve vzdělávání vyjasnit.

    Rozhodně se musíme snažit rozlišit svá osobní řešení a řešení systémová. My rodiče své děti zkazit nedáme a hledáme pro ně nejlepší školu. To je naše právo, které nám žádný kolektivistický stát vzít nemůže. Ale stát - parlament, ministr, úředníci i ředitelé škol - mají povinnost neubližovat, neškodit jedincům ani vrstvám. Proto musejí vytvořit takové školství, které nediskriminuje, pomáhá všem, i té (podle Uličného) "beznadějné spodině".

    Moje tvrzení je, že rodiče mají právo na soukromé elitní školy, a stát má povinnost dát peníze a maximální podporu školám veřejným, aby rodiče své nadané děti do soukromých elitních prostě dávat nechtěli a nemuseli! Ovšemže to nejde naráz a zadarmo - ani ty soukromé se u nás moc nepodařily, a na stupni základních skoro nejsou.

    I já mám dost hnusné vzpomínky na to, jak mého synka už v třetí třídě synek místního fízla šikanoval, a jak jsme byli já i škola bezmocní proti takovým rodinám, a v zásadě to škole bylo jedno. A když se spolužačky mých dcer bavily leda o nákupu levného prádla a už v pátě třídě tak silně připomínaly své hádavé a malicherné matky, že to vypadalo jak parodie, klidně jsem všechny své děti z devítiletky vytáhl, aby neztratily chuť se učit. Ale pokud by jim státní školy byly nabídly dobré vzdělávání v normálním vzorku společnosti, byl bych dal přednost tomu. Jenže je takových škol minimum a nejsou u nás podporovány. Nevzniknou tu v dostatečné míře možná nikdy, protože to lidi nechtějí. Profesoři ani popeláři. O důsledcích však neuvažují - ani ti, ani oni. Jsou otrávení až vyděšení z grázlíků, nebo uražení a ponížení z nadutosti premiantů. Pěkná záloha na budoucí rudé a hnědé revoluce.

    Ale nemyslím, že by takové školy nemohly být. Možná, že v Anglii snaha o rovnostářské školy selhala, - a asi právě proto, že lidé, determinováni svým bohatstvím nebo chudobou, si společnost zařídili tak, že škola pro všechny vzniknout nemohla. Ale viděl jsem takové školy v Americe, ku podivu odpůrců všeho z USA. Jasně že mají svoje těžké problémy a že je takovýchto škol málo. To proto, že si ty problémy dřívějším surově selektivním jednáním společnost natropila. Ale špičkoví odborníci i praktici v USA se napřeli do řešení těchto křivd - kdežto u nás volají po potlačení dětských práv ve jménu poslušnosti. (Anebo to asi nejsou odborníci, kdo se tak vyjadřují. Ale není to jenom Uličný. Že asi 15 % populace se vzdělávat prostě nedá, si myslí kdekdo...) Byl jsem v Pittsburgu v univerzitním centru, které vyváží děti ze slamů v centru do škol v bohatém předměstí, aby aspoň někdy v životě viděly mužského (jejich matky jsou osamělé alkoholičky a narkomanky bez otců), nebo aby aspoň někdy zažily, že se dá i deset minut v kuse něco dělat soustředěně, atd. A to stojí děsné prachy. A my se k tomuto krásnému stavu hodláme dopracovat tím, že necháme bídné napospas jejich kulturní, sociální a rodinné bídě. (Podle Uličného však každé dítě z beznadějné spodiny asi může za to, kde se narodilo. Nevím, kde má ten člověk paměť: neslyšel o lágrech nacistických nebo bolševických? Připomenu mu to: lidi tam šli podle rodičů - měli za rodiče Židy nebo buržousty. Ale je hanba muset to připomínat univerzitnímu profesorovi.) Byl jsem v Lousiville v Kentucky v "základní" škole (elementary + middle), do které jsou děti přijímány striktně v počtech odpovídajících sociálnímu rozvrstvení. To by bylo něco pro Uličného, který chce školství odpovídající inteligenční struktuře společnosti. Ano, jsou lidé s dominantní inteligencí praktickou, matematickou, verbální, emoční a jakou chcete. Tak je vezměte, a dejte je spolu do školy. Ovšem ta vůbec nemůže být zaběhnutá podle toho, jak si ji pamatujete z dětství, protože ta vaše byla "jen pro bílé" - totiž pro ty verbálně nadané děti z lepších neboli funkčních rodin, a mezi nimi je pro ty, které už trochu vzdělané jsou. Tahle americká škola pracovala metodami, které fungují, musela dbát o kázeň a zároveň velice usilovat o zájem od těch nevzdělanců a "spodiny". V témž městě je gymnázium Sv. Františka (je to high school s velkými ambicemi a velkými úspěchy). Taky bere vyrovnaný vzorek populace (ti bohatí totiž školným doplatí na ty chudé). A v primě prostě učitelé nenaučí všechny detaily o Keltech a Orientu atp., protože vědí, že nejdřív musejí naučit děti psát do sešitu poznámky a pracovat s nimi, číst v učebnici a vypisovat si, nosit si sešity až do hodiny a nenechat je doma atd. Ale ta hrdost potom, že škola uměla vytáhnout na špici všechny!

    Kdo je na startu svého vzdělávání bez kulturního dopingu, dozví se od české školy brzy, že je neúspěšný, slabý, čtyřkař, do učňáku. Taková škola pro všechny by se musela nejdřív naučit vzdělávat všechny. A k tomu potřebuje souhlas a pochopení rodičů. Dokud čeští rodiče nepochopí, že nebezpečí ze zanedbané vrstvy je tak naléhavé, že se náprava škol nedá odkládat jenom proto, že je pracná a drahá, dotud asi budeme číst z pera univerzitních profesorů takové odsudky luzy.

    Ale v Rakousku se stal minulý týden skutečným vítězem voleb Haider se svou xenofobní stranou. Že by to pro naše vzdělance bylo jednou také vítané řešení? Že by se nebyli v té své elitní škole dozvěděli, jak se k moci dostal Hitler - že s pomocí peněz bohatých průmyslníků, protože je měl chránit před bolševismem dělnických mas? Chybně zvolený lék na vážnou chorobu. Je to stejné jako teď! Na sociální rány se použilo nejhoršího léku, který obratem zahubil i ty, kteří ho předepsali. Štvou vás nevzdělanci, pane profesore? Tak je pořádně ušlápněte.

    Ale školy pro všechny děti existují i u nás. Sice si nevybírají žáky podle tabulek, ale zato mají, co obec a kraj dá. Učí svoje žáky slušnému chování ne tím, že by je seřezaly ("s láskou a beze svědků", jak radí univerzitní profesor). Sestavují s nimi kód slušného chování - co nesmějí a musejí učitelé, co žáci, pak se o tom vede jednání, a - kupodivu pro některé české myslitele - uzavře se velmi solidní společenská smlouva, kterou i grázlíci dodržují, protože je "jejich"! Ale to se museli učitelé ponížit k vyjednávání s nevzdělanými spratky, a navíc jim to nesměli mít za zlé. Učitelé se museli rozhodnout, že opustí osvědčené postoje, které již prokázaly svou nedemokratickou zhoubnost, a přijali roli partnerů svých žáků. Podle Uličného však demokracie do škol nepatří, asi proto, že by ji pak lidi chtěli i mimo školu, a to jim přece nemůžeme dovolit.

    Nepochybně všude, a zejména v Praze, i do tak demokraticky vedené školy vtrhnou zpovykanci z rodin, které znají jen prachy a video. Ona ta vzdělanost se v národě projeví asi tak za sto let, až vymřou generace vychované nadivoko jezovitismem, bolševismem, dravým kapitalismem minulého století. Ale takový osamělý grázlík dopadá podstatně hůř mezi demokraticky jednajícími vrstevníky, on nerozbourá třídu a školu, jestliže proti němu stojí klima slušnosti a zájmu. Nemůžeme chtít efekt na místě a hned. Vzdělávání není hokej, kde stačí koupit dobrého trenéra a kde můžete fandit i bez mozku.

    Tvrdím tedy, že výskytem "beznadějné spodiny" společnosti, o které se zmiňuje Uličný, je mimo jiné vinno i naše tradiční školství. (Dalšími viníky jsou opravdu i u nás chudoba, tradice dělit přísně společnost na pány a kmány, také přirozená primitivní tendence lidského kolektiva uklovávat odlišné nebo problematické jedince, atd.)

    Dále tvrdím, že navrhovat důkladné oddělení dětí nadaných od ostatních není cestou k odstranění takových problémů, jako je záškoláctví, agresivita, lenost a nezájem ve školách. Naopak, tím budou ještě více do bídy a vzpoury zatlačováni ti, komu není dána schopnost učit se stejným způsobem, jakým jsme zvyklí my učitelé vyučovat.

    Dále tvrdím, že je projevem vážné ignorance, když univerzitní profesor neví, že studijní nadání, školní prospěch a pracovní kázeň mají u různých dětí velmi odlišné zdroje. Myslet si, že škola smí učit jen tím "akademickým", verbálním stylem, který jsme asi zažili my všichni (snad kromě některých lidí, kteří chodili do školy v cizině), je zaostalost. Mozky lidí se učí velmi rozmanitě. Kdyby byli všichni abstraktně-verbální typy, jak to dnes vyžadují osnovy, učebnice, příprava učitelů, pak bychom neměli umělce, vědce, ba ani vynálezce, protože umění, vývoj a vynálezy jsou více porušováním schémat a stereotypů než jejich potvrzováním.

    Dále tvrdím, že vzdělaní lidé mají odpovědnost za sebe i za ty, kterým se vzdělání nedostalo. Ale neznamená to, že mají právo jim vládnout, nebo za ně rozhodovat, zda se hodí nebo nehodí do školy. Tak se to dělalo nejen u bolševiků (ti měli ovšem vzdělanost speciální - VUMLovou a dejvickosorbonnskou), ale celá staletí předtím. Jenže to je právě rozdíl mezi "dnes" a "ve středověku". Vzdělaný člověk nemůže pomoct těm, kteří vzdělání nemají, ničím jiným, než že jim ve své moudrosti připraví takové možnosti ke vzdělávání, které nejsou ražené jenom podle té jeho moudrosti, ale podle jejich potřeb a možností. (To je něco jiného než odměňování v socialismu.) Snad budete souhlasit, že první, co se musí vědět, aby např. podnikové vzdělávání k něčemu vedlo, je analýza tréninkových potřeb. Prostě musíte znát, jaké cíle mají vaši "žáci" - k čemu mají studovat, a co už znají, a nakolik jsou studijně vycvičení. Neumějí-li vůbec číst, budete je nejdřív učit písmenka, anebo založíte vzdělávání na obrazech, třeba videokazetou. Víte-li, že děti a studenti nerozumějí vědátorskému slangu, nebudete ho prostě používat. Podívejte se do některých učebnic a poslechněte si odborníky, jak nemohou opustit používání složitých pojmů a jejich termínů ani v textech pro děti na základce, přestože každý člověk se zdravým rozumem vidí, že 70 % dětí se ve slovech ztrácí. Byl na to udělán i výzkum (v dějepisných učebnicích), ale na realitu vlivu nemá.

    A tvrdím, že člověk na konci 20. století, který chce stejně jako před sto a dvěma sty a pěti sty atd... lety předávat vzdělání jako zasvěcenost jen vyvoleným, aby se moudrost nerozdala všem, není ani demokrat, ani akademik, ani vzdělanec. Být vzdělaný dnes prostě není totéž co v roce třeba 1920. Protože už máme za sebou ty režimy, ke kterým dovedla národy právě povýšenost obdařených vůči zanedbaným. Proč asi Evropa od 50. let tolik usiluje o rovnoprávný přístup ke vzělávání pro všechny? Protože se obává toho, jak snadné je zmanipulovat nevzdělané masy k totalitnímu režimu. Kdopak asi dal moc těm, kteří po 68. roce vyhodili Uličného z Pedagogické fakulty v Hradci Králové? Vzdělanci? Kdepak. Náš lid vedený zvolenou bolševickou partají. Opravdu nechápu, jaktože si někdo tyhle souvislosti nedá dohromady. Je možné, že by to vzdělanému člověku nedošlo? Anebo to ví, a přece riskuje, protože postavení nad masami farizeům tak sladce chutná?

    Tvrdím totiž, že prožívat nekriticky své postavení vzdělaného člověka jako vyvolence je farizejství. Přečetli jsme si přece ty Uličného věty jako "Máme vychovávat i společnost?" - Jací "my" to máme vychovávat koho? Ten rozdíl je možná na někoho moc jemný: my vzdělaní lidé máme odpovědnost vůči nevzdělaným za to, zda jim pomáháme v přístupu k jejich vzdělání, anebo "my" držitelé vzdělanosti máme ostatní převychovat k obrazu svému, stejně jako máme třeba i bitím vychovat děti, aby rozlišovaly přesně dobro a zlo, "přestože je to v životě pak složitější".

    Když chápete své vzdělanectví jako konečnou moudrost, můžete ovšem snadno stavět rodičovské povinnosti nad lidská práva. >O vztahu mezi povinnostmi a právy je nutné a prospěšné vést stálý diskurs a zaujímat stanovisko (možná by tu měl být citován filozof Habermas). Je to téma, které je lidstvem ohledáváno tisíce let, ale chraňbůh, aby bylo nalezeno "konečné řešení" - to vede rovnou do plynových komor a pecí. Výraz "beznadějná spodina" je tomu blizoučko, ne? Bití dětí také není diskurs. A když se děti nenaučí rozmlouvat a přemýšlet, dokud jsou malé, kdopak to naučí starého zpupného vědátora, ouředníka, mocipána?

    Diskuse tedy může být např. na téma, zda se mají děti do 15 let vzdělávat společně, nebo zda je potřebné a dobré vyčlenit děti tzv. studijně nadané do osmiletých gymnázií. To vyčlenění prof. Uličný navrhuje v úplné důslednosti, ale nepodává k tomu jiné než velmi extremistické argumenty (beznadějnost spodiny, nekvalitní geny u "cizích" - tím asi myslí Romy, anebo Rumuny, anebo Rusy, anebo černochy?).

    Kdybychom se rozhodli důsledně spojovat děti všech vrstev a nadání v jedněch třídách, můžeme toho taky hodně pokazit (skvělé články Nicka Daviese jsou přímo školením v myšlení o reformě školství - první část zde, druhá část zde a třetí část zde). Naprosto nutné je proto soustředit se vždycky na obě nebo na všechny tři složky společnosti: ty nadané a bohaté duchem, ty ochuzené a zanedbané, i  ty průměrně vybavené. Zanedbat kterékoliv je hřích proti lidskosti i proti civilizaci. Pěstovat nadané matematiky nebo dokonce lingvisty je velmi nutné, ovšem nikdy ne za cenu odstrčení zahradníků a zedníků. Nelze ani dát školy metařům a malířům pokojů, a  kašlat na vynálezce a spisovatele. Netřeba to snad dál rozpatlávat.

    Je to ale mnohem těžší a náročnější pro osobnost vzdělance, který má autoritu mluvit o vzdělávání: nesmí si dovolit podléhat ješitnosti mudrce, ani lenosti lempla. Musí se pořád dávat všanc, aby si z jeho moudrosti mohli druzí brát sami co nejvíce. Jistě se nám to nemůže podařit, nobody is perfect... Ale tou ctností, která omlouvá omyly, je právě otevřenost a ochota dozvídat se a učit se, a ne elitářství a ješitnost.

    Ondřej Hausenblas


    Velká Británie: Na co byste vydali ve školství 5 miliard liber?

    Analytické články Nicka Daviese o krizové situaci v britském školství, které v září zveřejnil deník Guardian (první část zde, druhá část zde a třetí část zde) , vyvolaly v Británii širokou debatu. Ministr financí Gordon Brown prozradil, že má zvláštní rezervy ve výši přibližně 12 miliard liber (660 miliard Kč) a ty by byl ochoten investovat na zlepšení školství. Britská vláda bere dost vážně vzdělanost občanů své země. Guardian se 30. září zeptal několika školských pracovníků, kam by podle svých priorit chtěli investovat pět miliard z této částky. Shrnujeme jejich odpovědi:

    Chris Woodhead, generální školský inspektor, Ofstead:

    Zaprvé bych tu částku investoval do zanedbaných oprav a do renovace školních budov. Zadruhé bych zvýšil plat dobrým učitelům. Proto podporuju myšlenku odměňování učitelů podle jejich výkonu.

    Ted Wragg, profesor pedagogiky, University of Exeter:

    Heslem musí být "Buldozery pro milénium". Nejvyšší prioritou musejí být školní budovy, které jsou ostudné. Děti by se neměly muset učit v brlozích. V Birminghamu bylo asi čtyřicet procent škol postaveno před rokem 1950 a mnohé vyžadují rozsáhlé opravy. Ostatní školy byly postaveny v letech 1950 - 1974, a to nikoliv vždy velmi kvalitně.

    Prioritu musí dostat také vybavení škol, včetně vybavení pro sport. Proč mají mít technologické nástavbové školy ve městech velké množství počítačů a obyčejná škola na sídlišti jen dva počítače na celých 32 žáků?

    Důležité je taky poskytnout schopným učitelům slušný plat. Téměř polovina učitelů v nadcházejícím desetiletí odejde ze školství. Možná ne všichni jen kvůli malým platům, ale přesto jsou platy důležité. Učitelé jsou placeni daleko méně než jejich vrstevníci s obdobnou kvalifikací a obdobnou odpovědností. Platy, které dostávají nižší univerzitní učitelé, jsou skandálně nízké.

    Vyškolování nových i zkušených učitelů by mělo být lépe financované. Téměř skoro vůbec neexistují náhradní učitelé pro zkušené učitele, aby mohli doplnit a zaktualizovat své vzdělání, navzdory tomu, že žijeme v období, kdy se historie, politika i technologie rozvíjí závratně rychlým tempem.

    Jedna strategie by nic nestála. Školy zápolí s obrovským množstvím byrokracie, protože nadřízené úřady ředitelům a učitelům nedůvěřují. Je moudřejší nejprve lidem důvěřovat a pronásledovat a obtěžovat jen ty, kteří vás nejprve zklamou. Kdyby se zavedla tato strategie, více času by učitelé strávili vyučováním.

    Peter Mortimore, ředitel Ústavu pedagogiky, University of London

    Na první pohled vypadá 5 miliard liber jako hodně peněz, ale je to jen asi 13 procent ročního britského rozpočtu na školství.

    Doporučil bych ministru školství, aby začal vyjednávat novou smlouvu pro učitele, v jejímž rámci by se učitelé vzdali určité části prázdnin pro účely plánování, adminstrativní práce a doškolování, a to za podstatné zvýšení platu.

    Zvýšení platu o 10 až 12 procent by pozvedlo morálku a přilákalo by nové uchazeče o učitelství. Také bych ministru školství doporučil, aby zaměstnal sociální pracovníky či pracovnice - řekněme dva pro každou základní školu a pět pro každou školu druhého stupně. Ti by byli ve styku s rodiči a dělali by poradenství pro žáky.

    Také by měl ministr školství zdvojnásobit počet učitelských asistentů na podporu vyučování a osvobodit tak učitele od mechanických činností. To by se dalo udělat za méně než 2 miliardy liber.

    Vzhledem k tomu, v jak špatném stavu jsou britské školy, ministr školství by měl objednat od nejlepších architektů projekty škol nejvyšší kvality. Měl by být zahájen renovační program všech škol. Během let na to bude zaptřebí více peněz, ale pro začátek by na to stačila miliarda liber.

    2 miliardy liber by zbyly na počítače (a doškolování), nové učebnice a další vybavení.

    Samozřejmě, peníze nevyřeší problémy systému. Jako společnost si musíme rozhodnout, zda bychom měli podporovat vzdělávání elitní skupiny v národě, anebo zda bychom měli usilovat o dobré akademické výsledky u většiny obyvatelstva. Pokud zastáváme toto druhé stanovisko, musíme začít hovořit o množství různých typů škol, o podstatě zkoušek a testů, o tom, jaký dopad na vyučovací proces má princip výběrovosti a rozdělování žáků na třídy podle jejich schopností v jednotlivých předmětech, musíme hovořit také o zastaralých názorech ohledně inteligence. Podstatná finanční pomoc vlády pro školství by vytvořila atmosféru sebedůvěry, v níž by takováto debata mohla být zahájena.

    John Dunford, generální tajemník Asociace ředitelů škol druhého stupně

    Problémy, o nichž psal Nick Davies, potřebují radikální řešení a obrovské množství peněz. Řečněním politiků se to nevyřeší.

    Financování škol vůbec není spravedlivé. Podivná financovací formule poskytuje školám v některých oblastech víc peněz než školám v jiných oblastech. Školy jsou financovány většinou podle počtu žáků, nikoliv podle potřeb žáků.

    Musí vzniknout celonárodní finacovací formule pro školy, jejíž součástí musí být vestavěný deprivační faktor, v jehož rámci by oblasti, kde je to zejména zapotřebí, dostaly další finance. Osobně bych zdvojnásobil financování pro nejdeprivovanější školy. Rozhodování o tom, na co by se peníze měly vydat, by se mělo ponechat těm školám samotným. Existuje dostatečná kontrola toho, jakým způsobem budou tyto peníze investovány.

    Menší třídy, víc učitelů a dospělých pomocníků, jednotky pro nápravu chování pro nedisciplinované žáky, zlepšení pracovních podmínek a mnoho dalších opatření by raadikálně proměnilo vzdělávání dětí v deprivovaných oblastech.

    Vláda by také měla financovat research s cíle vypracovat spravedlivou a nezávislou metodu jak posuzovat výkonnost škol. Jinak se výkonnost škol jako Abbeydale Grange a Silverdale vůbec nedá srovnávat.

    Tamsyn Imison, ředitelka, všeobecná škola v Hampsteadu

    Jako ředitelka velmi málo se vyskytující instituce, skutečně všeobecné školy v oblasti vnitřního města, kam chodí podobně deprivované děti jako do Abbeydale Grange, ale také děti ze středních vrstev, souhlasím s analýzou Nicka Daviese ohledně pravých příčin neúspěchu britských škol: třídní rozdělení, chudoba a vysoce efektivní selektivní systém v městských oblastech, přičemž se selekce zintenzívňuje otevřeným i skrytým tlakem rodičů.

    Jediným dlouhodobým řešením jsou hluboké strukturální změny. První prioritou ale musí být poskytnout podpůrné financování - řekněme 3 miliardy liber - pro tyto zranitelné mladé lidi. Jsou to ty děti, které odmítají chodit do školy, ty, které jsou ke školní docházce nuceny, odzicené a zdeprimované děti. Tito mladí lidé nemají nic a nemají co ztratit. Neumějí se stát platnými členy společnosti a hledají útěchu v izolaci a v nezákonném chování.

    Druhou prioritou musí být získávání nových učitelů a úsilí si je udržet. Dobré učitelství je profesí, v níž se člověk neustále učí. Ti učitelé, jimž to jde nejlépe, vytvářejí skutečně kvalitní prostředí pro všechny. Kdyby vláda poskytla 2 miliardy liber na systematické doškolování učitelů, radikálně by tím proměnila školy k lepšímu.

    Doug McAvoy, generální tajemník odborového svazu učitelů

    Peníze sice nejsou všechno, ale research dokazuje, že zmůžou mnoho. Druhá věc je, že by vláda měla přistupovat ke školství systematicky a ne jen prostřednictvím navzájem izolovaných iniciativ.

    Iniciativa "Excellence in the Cities" se sice zaměřuje na deprivované školy ve městech, ale jen v sedmi městech. Školské akční zóny podporují inovace, ale závisejí na politice soukromého financování.

    Nejdůležitějším zdrojem ve školství jsou učitelé, ale research ukazuje, že mladí lidé odmítají učitelskou kariéru kvůli příliš náročným pracovním úvazkům, kvůli stresu, kvůli nedostatku uznání, kvůli chování žáků a špatnému platu.

    Menší třídy by daly učitelům čas věnovat se individuálně jednotlivým žákům a pomáhat těm, kterým učení nejde, vést ty žáky, kterým učení jde, k vyšším výkonům. Ale vláda snižuje počet žáků ve třídách jen v nejnižších školních třídách. Mělo by se to rozšířit na všechny třídy, stálo by to 1,24 miliardu liber.

    Příliš velké pracovní úvazky pro učitele by bylo možno ulehčit tím, že by dostali učitelé během dne k dispozici pomocný personál. Ve spolupráci s externími institucemi by bylo možno vytvořit dodatečné podpůrné struktury pro žáky, kdyby měli učitelé během školního vyučování víc času. Dát učitelům za tímto účelem čtyři hodiny týdně volno by stálo 1,21 miliardy liber.

    Učitelé potřebují odbornou pomoc od externích institucí. Tyto služby byly bohužel během let zdecimovány a jsou obnovovány jen velmi pomalu. Tato pomoc má nejrůznější formy: pomoc dětem, kterým učení nejde, pomoc s emocionálními problémy a poruchami chování, psychologická pomoc a další. Obnovení těchto služeb by stálo 1.1 miliardy liber.

    Poslankyně Theresa Mayová, stínová (konzervativní) ministryně školství

    Příliš mnoho peněz se vydává na byrokracii, příliš mnoho peněz si ponechává ústředí, příliš mnoho peněz se vydává na vládní priority namísto toho, aby si školy samy mohly rozhodnout, co chtějí dělat. Vláda by měla dát školám více peněz, aby si o nich mohly samy rozhodovat podle místních potřeb.

    Tim Brighouse, šéf školského úřadu, Birmingham

    Tolik pomoci je naléhavě zapotřebí ve velkých městských oblastech, kde je smog nevědomosti a zoufalství nejintenzívnější. Proto je podle mě nejdůležitější, aby byl projekt Excellence in the Cities rozšířen do mnoha dalších oblastí.

    Zadruhé, na prvním stupni i v prvním ročníku druhého stupně by měl každý učitel pracovat společně s "vyučovacím asistentem". Čtyři oči vidí daleko víc než dvě a jsou daleko efektivnější.

    Zatřetí, vybudujme dokonalou službu pro rodiče od narození dítěte do věku tří let. Bude to znamenat, že bude nutno zaměstnat lidi podle toho, jak jsou kvalitní, nikoliv podle jejich kvalifikace. Tato služba by měla vycházet ze zdravotních klinik, ale musí být pro všechny: s velkým důrazem na rodiče pod dvacet let.

    Začtvrté bych chtěl, aby dostali dobří učitelé takové daňové úlevy, aby mohli odejít na vlastní, plánovanou studijní dovolenou a poskytli ostatním živoucí příklad celoživotního studia.


    Zpráva Evropské komise a ODS

    Ivan Hoffman, Český rozhlas, Radiožurnál

    V tomto týdnu bude ČSSD vystavena dvěma nepříjemnostem.

    Z Bruselu ve středu dorazí zpráva Evropské komise a ODS se ohlásila k rozhovoru, ve kterém prý má jít o něco nečekaného a dokonce snad i nestandardního.

    Pokud jde o tu zprávu, už víme co v ní bude, neboť únik informací není pouze naše specialita: Zjistíme, že v Bruselu vědí to, co víme i my, že jsme totiž neschválili zákony, které jsme naplánovali, nezřídili instituce, které jsme slibovali, že se nepřiblížila reforma státní správy, pomalu že se reformuje soudnictví, málo se dělá proti korupci a tak dále.

    Na případ velké nespokojenosti Evropské komise je premiér připraven - nechá podat demisi příslušného vicepremiéra. Zda je připraven i na případné nestandardní jednání ODS, nevíme.

    Něco se zřejmě od Václava Klause včera dověděl prezident. ODS podle něj považuje situaci za nedobrou, cítí potřebu změny a Václav Havel je v tomto směru se stranou Václava Klause bezvýhradně zajedno.

    Miloš Zeman ovšem prohlásil, že si vláda počíná dobře a vyvedla zemi z krize.

    Je-li o tom přesvědčen, nemá důvod hovořit s Klausem o koalici a většinové vládě. Důvody proč by ODS měla vypovědět opoziční smlouvu, sice nevidí, ale že ODS něco za další podporu jeho vlády může chtít, asi tuší.

    Připomeňme co ODS nejvíce vadí: Vláda prý minulé problémy nevyřešila, ale ještě rozmnožila. Míra nezaměstnanosti je třikrát taková, než když ODS opouštěla vládu. Dva roky trvá stagnace a deficit státního rozpočtu je astronomický.

    Václav Klaus touto kritikou buďto naznačuje, že ODS ví jak snížit nezaměstnanost, vyrovnat rozpočet a oživit hospodářství, anebo máme pochopit, že podporovat nadále Zemana se mu nechce.

    Co má tohle všechno znamenat zřejmě momentálně vědí pouze Václav Klaus a Miloš Zeman.

    (11. října 1999)


    O chybách

    Ivan Hoffman, Český rozhlas, Radiožurnál

    Jsou chyby, které odhalí až důkladná kontrola, a jsou pak takové, které jsou zjevné i laikovi a na první pohled.

    Tím prvním případem je zřejmě hospodaření Všeobecné zdravotní pojišťovny, ve které podle zjištění Nezávislého kontrolního úřadu nenavazují stavy účtů na konci jednoho roku s počátečními stavy roku následujícího.

    Paní Krejčová, která kontrolu NKÚ ve VZP řídila, se nezdržela komentáře, že s takovým nedostatkem se za své dlouholeté praxe ještě nesetkala.

    VZP s nálezem NKÚ polemizuje a brání se tím, že postupovala se souhlasem ministerstva financí. Tam by tedy měl Lubomír Voleník poslat Janu Krejčovou příště.

    Nepříjemnou chybou soudě podle ohlasů ze Slovenska se zdá být bonmot českého premiéra pronesený ve čtvrtek na setkání se slovenskými a českými podnikateli.

    Větu o tom, že prosí slovenské přátele, aby nekazili chuť svých spotřebitelů slovenským pivem a doporučení dovážet vynikající české značky korunoval konstatováním, že popradské pivo je vhodné leda tak na čištění zubních protéz.

    V lepším případě konstatovala slovenská média Zemanův v uvozovkách "takt a diplomacii", v horším případě byla řeč o výroku vulgárním a urážlivém.

    Včerejší protest Slovenského sdružení výrobců piva a sladu pak je třeba vnímat v souvislosti s jejich snahou omezit na polovinu dovoz českého piva ze současných půl miliónu hektolitrů na dvě stě padesát tisíc.

    Dosavadní dovozní kvóta způsobuje na Slovensku snížení výroby, růst nákladů a snížení zaměstnanosti. Tři důvody k opatrnosti.

    A kromě toho: Pokud k nám zavítá holandský premiér, ztěží doporučí tamní sýry s dovětkem, abychom si nekazili chuť vlastními. Bez ohledu na to, co mu řeknou chuťové buňky, mu takový odsudek nedovolí takt.

    (Vysílá se v úterý 12. října ráno.)


    Lidové noviny: exponenciálně rostoucí stupidita?

    Juliana

    Zacinam sdilet nazor Marka Housi o exponencialne rostouci stupidite medii (BL 7. 10.). V sobotnich LN (9. 10., str.22) jsem se totiz v clanku Ondreje Kadlece docetla, ze Darwinova evolucni teorie neni v rozporu s Bibli.

    Podivejme se tedy, co o evoluci rika Bible a co Darwin.

    V Bibli stoji, ze svet byl stvoren za 6 dni (Kniha Mojzisova prvni, Genesis, Kapitola 1:1-31). Neni tam ani slovo o tom, ze by se zivocichove a rostliny dale vyvijely. Podle biblicke chronologie od stvoreni sveta uplynulo priblizne 6000 let. Proto take biologove pred Darwinem predpokladali, ze kazdy druh ma sve hlavni urcujici rysy, ktere se NEMENI (i kdyz urcita rozdilnost uvnitr druhu je mozna).

    Darwin ve sve praci  "O puvodu druhu cestou prirodniho vyberu aneb zachovani zvyhodnenych odrud v boji o zivot (prvni vydani 1859)"  ukazuje na velkem poctu prikladu, ze mezi jedinci jednoho druhu vznikaji odchylky. Prezije jedinec, ktery je nejvice prizpusoben k danym podminkam. Postupne zmeny pak mohou vest k vyvoji noveho druhu.

    Darwin si problemy sve teorie uvedomoval. Patri mezi ne  delka casovych useku, po nez musel vyvoj probihat nebo to, ze ve zkamenelinach jsou uchovany pouze nahle zmeny. Darwin se domnival, ze vyvoj se deje postupne bez nahlych skoku. Take neznal mechanismy dedicnosti a predpokladal dedicnost ziskanych znalosti.

    Nyni ocituji, co o Darwinove teorii soudi O. Kadlec:

    "Jako vedec dokazal Charles Darwin odhadnout slabiny sve teorie, a jako zapaleny objevitel se pres ne dovedl prenest. Darwin vecne pripustil, ze v geologickych vrstvach chybi potrebne doklady pro jeho teorii postupneho vyvoje, a obaval se tedy, ze nedostatek dokladu - tj. chybejici prechodne clanky - povede k zamitnuti teorie. Vetsina lidi vsak tuto zasadni vedeckou slabinu minula a pripsala nepritomnost prechodnych forem na vrub neuplnosti geologickeho zaznamu... Darwinova teorie tak byla fakticky prijata bez dolozeni prechodnych forem, ktere se dodnes prislovecne oznacuji jako "chybejici clanek".

    Darwin naznacil, ze Stvoritel nemusel pracovat na tolika puvodnich vytvorech, ze stacilo malo, nebo jen jeden. Z tohoto tvrzeni se pak stalo kladivo boje proti Stvoriteli. Napomohl tomu i vtipny traktat Bedricha Engelse Podil prace na polidsteni opice...U nas navic zapusobil vliv T. D. Lysenka a O. B. Lepesinske, kteri dokladali dedicnost znaku ziskanych behem individualniho zivota a vznik bunek z nebunecne hmoty.

    Takove materialisticke uvahy hluboce ovlivnily ceske skolstvi a mysleni nejen behem komunismu. "Nedotknutelnost" evoluce se uplatnuje dodnes.

    Tak nad timhle blabolem mi zustava rozum stat. Ondrej Kadlec patrne nevi, ze k   prijeti Darwinovy teorie doslo hlavne proto, ze jeji  predpoklady byly potvrzeny genetickymi studiemi. Tedy nikoliv B. Engels, ale vysledky G. Mendela, T. H. Morgana, R. Fishera, J. B. S. Haldana a S. Wrighta maji zasluhu na prijeti evolucniho uceni.  Spojenim genetiky a darwinismu vznikl neodarwinismus.

    Take mi neni jasne, proc autor klade duraz na vliv T. D. Lysenka a O. B. Lepesinske. Ti ovlivnovali zdejsi mysleni nekdy pred padesati lety. Mladsi a stredni generace  uz je probirala pouze jako varovny priklad toho, kam az muze vedec klesnout. Soucasne evolucni mysleni ovlivnuji v ruzne mire spise napr. J. Maynard Smith, E. O. Wilson, R. Dawkins a J. S. Gould.

    ....

    "Evolucni teorie to opravdu nema lehke, coz doklada kniha Darwinova cerna skrinka - Biochemicka vyzva evoluci od docenta Michaela J. Behe z pensylvaske Lehigh University. Autor je sice katolik, ale neni kreacionista v tom smyslu, ze by veril v rychle stvoreni za sedm dnu. (To by tak jeste schazelo.) Ponechava misto evoluci (mezi nekterymi "druhy" zvirat), ale take ma misto pro stvoreni zivota a bunky (vlastne jako puvodne Darwin). (Rekl tez Buh: Budiz protogenom. A stalo se tak. A videl Buh, ze to bylo dobre. - To je moje vlastni rouhacska poznamka, ale O. K. si o to rika.)
    ....
    Pak se autor  zabyva knihou S. Komarka Lidska prirozenost, kterou jsem necetla, takze se k teto casti nebudu vyjadrovat.

    Ale zaver stati  stoji za pozornost:

    "je zrejme, ze Darwinova teorie je i nadale predmetem sporu, nikoli prokazanym faktem. ...I akademik Charvat, ktery Darwinovu teorii nejprve oznacil za uspech, nakonec priznal, ze hlavni duvod k jejimu  prijeti je zadoucnost teto teorie a nepripustnost jinych vysvetleni, nikoli samy doklady pro evoluci.
        To pak vysvetluje, proc je dodnes kolem evoluce tolik emoci. Kdyby mluvila presvedciva fakta, kdyby tato teorie byla "odena" do viditelnych dokladu - jako v jinych odvetvich vedy - nebylo by tolik prostoru pro spekulace, jak jeji "saty" vlastne vypadaji. Nekriticke prijimani evolucni teorie, ktere ma v Cesku svou tradici, potom pusobi jako vychvalovani "cisarovych novych satu".


    Takze co plati? Nejak nechapu hlubinu mysleni autoru a redaktoru Lidovych novin. Darwinova evolucni teorie neni v rozporu s bibli, ale nemame pro ni zadne doklady, proto ji nemame nekriticky prijimat?

    O. Kadlecovi se nelibi, ze se o mechanismech evoluce vedou spory.  Ale to je NORMALNI. Vedecke poznani se na rozdil od ruznych zjevenych pravd  VYVIJI. Proto  se mezi vedci vedou diskuse. Se ziskavanim novych poznatku se  vedecke teorie bud upresnuji nebo zavrhuji.  To, ze evoluce opravdu probiha, bylo DOKAZANO. Vetsina vedcu take prijima nazor, ze hlavnim (i kdyz asi ne jedinym) mechanismem evoluce je prirodni vyber (coz tvrdil Darwin).

    Presto zustavaji mnohe otazky, tykajici se MECHANISMU evoluce, nezodpovezene. Patri k nim napr.

  • rane etapy vyvoje (Presne se nevi, jake bylo slozeni a podminky praoceanu, v nemz se patrne vyvinuly prvni protogenomy, tvorene RNA. Byly vytvoreny pocitacove modely procesu vzniku zivota, ale jak tyto procesy  skutecne probehly, nebudeme asi vedet nikdy. Podrobneji viz: Szathmary E. PNAS, 90: 9916, 1993; Czermely P. TIBS, 22: 147, 1997; Orgel L. E. TIBS 23: 491, 1998)
  • uloha neutralnich mutaci (tyto mutace nemeni funkci genu, a tedy  nepodlehaji prirodnimu vyberu) a genetickeho driftu (Bez prirodniho vyberu by se nemelo menit zastoupeni urciteho genu v populaci. Plati to u velkych populaci. U malych populaci se ale meni frekvence genu vlivem nahody. Konkretne: Predstavme si, ze mame 100000 jedincu. Desetina nese urcity gen. Neni pravdepodobne, ze by vsichni zahynuli bez potomku, takze jsou tyto geny predany do dalsi generace. Pokud je jedincu jen deset, ponese  urcitou genovou variantu pouze jeden z nich.  Muze se klidne stat, ze ho nahodou v detstvi prejede auto a pak tento gen z  teto populace zmizi. Tomuto jevu se rika geneticky drift.)
  • evoluce pohlavi take neni dosud dostatecne vysvetlena
  • vznik altruismu (nekteri evolucni biologove tvrdi, ze prirodni vyber neprobiha pouze na urovni individua, jak tvrdil Darwin, ale na urovni celych populaci. V prirode jsou totiz znamy pripady chovani, ktere lze tezko vysvetlit pomoci klasickeho boje o zivot uvnitr druhu. K hejnu se blizi dravec. Ptak, ktery ho prvni spatri, krici. Tim se zvysuje sance preziti celeho hejna, ktere  stihne uletet,  ale ten, kdo se prvni ozval, bude s nejvetsi pravdepodobnosti sezran a nepreda tedy svoje geny potomkum. Populace,  ktera ma mezi sebou tyto obetujici se jedince, lepe preziva.)
    - vedou se spory i o to, zda k evoluci dochazi pomalu a postupne, jak soudil Darwin, anebo zda je v nekterych casovych obdobich  vyvoj rychlejsi

    Pres tyto nezodpovezene otazky malokdo pochybuje o tom, ze evoluce probiha. A i v genomech tech, kteri evoluci nekriticky odmitaji, existuji dukazy jejich evolucniho vyvoje.


    PS Co se tyka evoluce, jeden priklad ze zivota. Vypravela mi ho ucitelka prvniho stupne zakladni skoly.  Pod vlivem ministru skolstvi z rad KDU-CSL se v osnovach zvysil duraz na vyuku krestanskych principu. Ona suplovala ve tride, kde paralelne probirali Darwinovu teorii a biblicke dejiny, a tak mohla videt blahodarnost teto syntezy: Vite, pani ucitelko,  my tomu vubec nerozumime. Adam a Eva byli opice? A proc je andel vyhnal, kdyz opice jsou hloupe, a nevedi, ze nemaji jist jablka? A kdyz byli vyhnani z raje, tak se prestehovali do jeskyne a zacali lovit mamuty?

    Pozitivní vliv hlouposti českých sdělovacích prostředků

    Juliana

    Citim se ve vztahu k mediim podobne bezmocna jako Marek Housa. Nerada bych ale, abyste me prirovnaval k Janu Jirakovi z rady CT. On ma pravomoc neco proti marasmu delat, ale rezignoval na ni.

    Ja nemuzu delat nic. V Cechach neexistuje jedina tiskovina nebo medium, kterou bych povazovala za "svoji". Protoze si media jiste delaji pruzkum trhu, vychazi mi z toho, ze patrim k te casti populace, ktera pro ne neni zajimava, a proto se nesnazi uspokojit moje potreby. (Nevim, na jake publikum je zacilen BBC World Service [britske vysilani, nikoliv ceske]. Ti mi vyhovuji.)

    Myslim, ze v Ceske republice je obecne stav medii jeste horsi nez jinde proto, ze v cizine urcite vyrobky kupuji vzdelanejsi vrstvy. Proto vyrobci museji vsunout reklamu k poradum, ktere tito lide sleduji. (Nemuzou treba nacpat reklamu na knihu od Wittgensteina za Esmeraldu, ale nekam za Bergmana.) U nas jsou vzdelanejsi vrstvy chude (muzu poslat tabulky odmenovani statnich zamestnancu), proto inzerenty a tim i vyrobce poradu nezajimaji.

    Takze co mi radite? Mam psat protesty, kdyz si v novinach prectu nejaky nesmysl? To bych nedelala nic jineho. Takze postupne prestavam ceska media sledovat a bloudim radeji po webu. Vy propagujete pozitivni pohled na skutecnost. Mate ho mit: Stav ceskych medii vyrazne prispiva ke zlepsovani mych jazykovych znalosti. Kdyz nenajdu potrebnou informaci v cestine, prectu si ji v jinych jazycich. Je to vnitrni emigrace nebo ne?


    Stávky jsou vydírání

    Roman Štědronský

    Petr Hájek v příspěvku "Špatné protilékařské argumenty" tvrdí, že označovat stávku za organizované vydírání je hloupost. Ve své argumentaci se však zaměřuje na morální rozměr stávky a nikoli na její podstatu. Pokud vydíráním označujeme situaci, kdy jedna strana vyhrožuje straně druhé, že ji svým aktivním či pasívním chováním způsobí újmu, pokud nebudou splněny její požadavky, pak stávka zcela nepochybně má všechny podstatné rysy vydírání.

    Zaměstnanci hrozí svému zaměstnavateli, že pokud nebudou splněny jejich požadavky, nebudou pracovat a zaměstnavatel tak utrpí ztráty z nevyrobené produkce, z nedodržení smluvních závazků, může být poškozeno jeho dobré jméno, atd...

    Tento způsob vydírání nachází dnes oporu v zákonu, právě s  přihlédnutím k morálnímu rozměru stávek, které v průběhu historie vedly k výraznému rozvoji v oblasti pracovního práva. Pokud jsou splněny jisté podmínky, je stávka zcela legálním nástrojem zaměstnanců v případě vedení sporu se zaměstnavatelem.

    Obecvně platí, že čím je některé odvětví resp. profese pro chod hospodářství či společnosti důležitější, tím také roste vyjednávací síla stávkujících. Spolu s tím ale také roste podezření, zda stávka v této profesi není vedena čistě ze zištných důvodů. Obzvlášť patrné je to u těch oborů, kde si stávkující může vzít rukojmí, což se týká například vlakové dopravy anebo zdravotnictví. Myslím, že pochybnosti o spravedlnmosti stávky jsou v takovém případě zcela na místě. Má stávkující právo zatáhnout do svého sporu nezúčastněné strany?

    Má právo hrozit újmou i jim? Je takové jednání morálně ospravedlnitelné?

    Ačkoliv ta poslední lékařská stávka nakonec brala jen minimum rukojmí, můj osobní názor je ten, že z hlediska morálky takové jednání ospravedlnitelné není.


    Poznámka JČ: Je v životním zájmu všech příslušníků společnosti, aby schopní členové intelektuální elity národa byli slušně placeni.

    Jsou lékaři páni světa? Ať jdou dělat něco jiného!

    Marcel Derian

    Reakce na "Lidi o stávce lékařů nevědí nic" od pana Michala Sojky.

    Jsem vzdy velmi prekvapen, kdyz vidim, jak se nektere profesni nebo etnicke skupiny vyvysuji nad ostatni, dle jejich nazoru "bezne" lidi. Rovnez mne prekvapuje uporna snaha nekterych lidi o prosazeni svych zajmu na ukor jinych.

    Ve svete je zcela bezne, ze trh reguluje pocty pracovniku v danych odvetvich. Po krizi huti v nynejsim meste Jaromira Jagra byly platy hutnickych profesi velmi nizke.

    Jiste, hutnici protestovali (podobne jako lekari u nas dnes), ale stejne jim to nepomohlo (jako to nepomuze lekarum).

    Bystry pracovnik mediciny sbali kufry a najde si jine zamestnani. Stejne tak ja jsem opustil sve puvodni povolani a nasel jsem sve uplatneni ve zcela jinem oboru. Nijak toho nelituji a naopak mi to prospelo. Naopak pokladam za nefer vuci ostatnim, kdybych spolu s ostatnimi stavkoval a nejak se domahal podpory svych "opravnenych" pozadavku.

    Z nazoru pana Sojky "mnoho lekaru resi svoji situaci odchodem mimo medicinu, do farmaceutickych firem nebo jinam. Ve smyslu vyse uvedeneho Klausova vyroku je to spravne, ale je to trochu skoda. Nebo ne?." cisi jako slama z bot venkovana, ze ma pocit, ze "spolecenske prostredky venovane na vzdelavani mladych kadru nebudou vyuzity".

    Mily pane Sojko, mozna jste mlady, ale cisi z vas socializmus. Proc mam litovat prostredku na vzdelani lekaru, kdyz lekar odchazi z profese? Ty prostredky byly chybne vynalozeny, kdyz ten lekar chodil na skolu.

    Nikdo lekare nenuti, aby delali v oboru zdravotnictvi. Naopak velmi se mne osobne dotyka, ze bych se ciste teoreticky mohl dostat do situace, kdy bych kvuli stavce byl nedostatecne, ci vubec nebyl osetren.

    Jsem to snad ja, kdo vam plati mzdu? Ne, stejne tak ostatni pacienti za to primo nemohou, ze nejste spokojen se svou mzdou.

    Proto me, ani jine pacienty kteri si to nepreji, nevydirejte vasimi stavkami a reste sve pozadavky jinak a jinde. Doufam, ze jako lekar jste zdravy muz a snadno najdete nove uplatneni za tolik penez, aby byly Vase choutky uspokojeny a treba naleznete takovou praci, ze budete skoro stale doma.

    Ovsem predem Vas upozornuji, ze ani jine obory nemaji na ruzich ustlano a tak to budete asi mit tezke.

    S pozdravem

    Marcel Derian

    Poznámka JČ: Anebo by se čeští lékaři měli chovat skutečně tržně a měli by odejít za prací, kde dostanou třiadvacetkrát vyšší plat než v ČR.


    HURONTARIA BULLETIN No. 10/99.


    Vážení přátelé,

    právě vyšlo nové číslo internetového časopisu HURONTARIA , naleznete jej na adresách dole. Část A je anglická a  Část B je česká, a jejich obsahy (až na komentář) nejsou stejné.

    ČTĚTE Č. 10 - ČÁST 10B či C :

    KOMENTÁŘ: Ohlášení, WebFerret a family (frývér), atd. ÚVAHA: Nebeské harfy, díl 1.(žádná brnkačka! ), REPORTÁŽ: Pravý Jurrasic Park (Díl 1.) (zmrtvýchvstání vyhynulých -saurů), POVÍDKA: Ozvěna z hor (je lehčí ženu získat, než si ji udržet), POHLEDY: Trialog o přesnosti (pardon pane Platóne), POEZIE: Karneval (masky nasadit!).

    POZNÁMKA:
    Novinka: můžeme vám také zasílat každé číslo e-mailem, lze ho pak číst browserem aniž byste museli být na Netu (ale vypadá tak, jako byste tam byli). Do dopisu připište POSLI HTML a písmeno (A, B nebo C , podle toho, kterou část chcete - A je anglická část, B je česká část s diakritikou Windows CE 1250, část C totéž, ale bez háčků).

    Hezké čtení Vám přeje
    Webmaster Honza (jansan)
    PIŠTE NÁM NA: hurychj@hurontel.on.ca

    Dear Friends,

    new Issue of enzine HURONTARIA was just released. You can find the adresses below. Part A is in English and Part B is in Czech; their contents are different (except for Commentary).

    READ ISSUE 10 - PART 10A:

    COMMENTARY: Announcements, Web Ferret and family freeware, etc., OTHER DIMENSIONS: Interview with webmaster (yes - of Hurontaria), LIFE: Life is . . . (at least what I think it is), STORY: The King Is Dead - Long Live The King (no fairy tale at all), BITS: Measure twice, cut only once (or you will be sorry), INCLINATIONS: ART-TICKLE (ArtForum, Vladimír Kopecký).

    • Dr. Jason Ohler, Director, Educational Technology Program, University of Alaska Southeast, whom I interviewed last March in Hurontaria, has published new book, Taming the Beast: Choice and Control in the Electronic Jungle. Feel free to visit his web site at: http://www2.jun.alaska.edu/edtech/jason/bookquotes.html
    • NOTE: Sometimes happens - from reasons beyond our control - that some of our mirrors cannot be updated and for that reason, you may not find the new issue there exactly on 11th of each month. But be assured that we keep our commitment very seriously - just check the other four addresses below, it will be there.
    • Next Issue of HURONTARIA: 11th of November 1999 (How about you, Mischa? , Halloween, new Art-Tickle, and more).
    NOTE: We can send you every issue by e-mail, you can then read it by your browser, off-line. Add in your letter words SEND HTML A (or B or C, depending on the part you want, Part A is in English, Parts B, C in Czech language).

    Have a nice reading
    Webmaster Jan (jansan)
    WRITE TO ME AT: hurychj@hurontel.on.ca
    If you want to be taken off the list, pls write me a letter with the word UNSUBSRIBE

    TRY OTHER HURONTARIA SITES ZKUSTE NAŠE JINÉ ADRESY:
    Canada    Czech Republic   Worldwide    U.S.A.   Germany

    TRY PRILOZNIK SITES ZKUSTE PŘÍLOŽNÍKOVÉ ADRESY:
    PŘÍLOŽNÍK-1   PŘÍLOŽNÍK-2    PŘÍLOŽNÍK-3



  • |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|