čtvrtek 21. října

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Soubor nejzajímavějších článků z poslední doby Česká věda a společnost:
  • Janu Kynclovi: Tři alternativy pro mladého českého vědce (Ladislav Nedbal) Česká politika:
  • Vzorná spolupráce (Ivan Hoffman) České televize
  • Milý Jakube a Milý Vladimíre!! Dopis vděčného diváka (Aleš Muller) Reakce:
  • Jan Čulík měl výroky Václava Havla upravit, aby zněly lépe (Vlastimil Čich) Česká politika:
  • Kyselé plody Rumlovy politiky (Dana Cihelková) PŘÍLOHA (Nenatáhne se jako součást Kompletních BL):
  • REGULAR REPORT FROM THE COMMISSION ON CZECH REPUBLIC'S PROGRESS TOWARDS ACCESSION (Pravidelná zpráva Komise pro Evropu o pokroku ČR vůči Evropské unii - anglicky)

    Kompletní Britské Listy


    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Britské listy talks to decision makers in the Czech Republic.

  • Inzerujte v Britských listech!
  • Andrew Stroehlein rediguje kulturně politický týdeník Central Europe Review.

  • Tady je minulé vydání Britských listů.

  • Adresa Britských listů je zde.
  • Upozornění autorům: Prosím, posílejte pokud možno své příspěvky do BL uložené ve formátu html. Díky. JČ

    Co je nového v České republice

    Pozoruhodné svědectví o skutečném průběhu revoluce v roce 1989, jak ho zaznamenal Jan Čulík koncem minulého týdne na pražské konferenci jejích svědků a účastníků, včetně kontroverze týkající se údajné tajné dohody Havel - Dubček o kandidatuře na prezidentský úřad, kterou Havel nesplnil, najdete v pondělním vydání Britských listů.


  • Odmítnutí rozpočtu je "projev neodpovědnosti". Premiér Miloš Zeman považuje rozhodnutí Poslanecké sněmovny která odmítla vládní návrh státního rozpočtu, za projev malé odpovědnosti vůči "zlepšující se ekonomické situaci".Zeman upozornil, že pokud parlament rozpočet odmítne, může tím poškodit české hospodářství. "Jsme teprve na počátku ekonomického oživení.

  • Nová verze návrhu státního rozpočtu bude podle ministra financí Pavla Mertlíka počítat s podobným rozpočtovým deficitem jako návrh, který včera sněmovna odmítla. Poslanci odmítli rozpočet, který předpokládal schodek 39,8 miliardy korun.

  • Děkan Právnické fakulty UK chce prověřit všechny přijímací zkoušky na pražskou právnickou fakultu Univerzity Karlovy za uplynulých šest let. Sám ale Dušan Hendrych neodstoupí a neodstoupí.

  • Vladimír Železný a jeho ukradená TV Nova bude stát české daňové poplatníky až stamilióny korun, ať mezinárodní arbitráž dopadne jakkoliv. Padesát miliónů korun bude muset stát uvolnit z rozpočtu jen na počáteční náklady mezinárodního rozhodčího řízení kvůli sporu o televizi Nova. Podle Pavla Mertlíka lze náklady na právní zastupování ČR v tomto sporu s Ronaldem Lauderem lze odhadnout "až (na) stovky miliónů korun". Lauder se jako vlastník společnosti CME, která vytvořila v ČR televizi Nova, i když neměla na její provozování licenci, domáhá na základě česko-americké dohody o ochraně investic vrácení Vladimírem Železným nedávno ukradené televize Nova. Pro situaci v ČR je symptomatické, že většina národa jak se zdá Železného v odcizení TV Nova jejím americkým vlastníkům podporuje. Arbitrážní řízení podle českého ministerstva zahraničí neprospívá obrazu ČR v cizině. Mertlík se ale domnívá, že z předběžných konzultací s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání zatím nevyplývá, že s Lauderovou investicí "bylo zacházeno nespravedlivě nebo diskriminačně" nebo že by ČR porušila jiné závazky zakotvené v uvedené mezinárodní smlouvě. Chování Rady však Lauder kritizuje. Mertlík míní, že Železný má šance spor s Lauderem vyhrát. Všechno, jak se zdá závisí na tom, jak nosné byly společenské smlouvy, jimiž si podnik CME, který neměl v ČR licenci na provozování televize, zavázal loajalitou Vladimíra Železného.

  • Je skutečně přemlynářováno. Píše Juliana:

    Ted jsem otevrela Literarni noviny. Hadejte, s kym tam je rozhovor? Ano, s Vladimirem Mlynarem.

  • Arts and Letters Daily. Kdo má zájem o inteligentnější mezinárodní debatu o filozofii, estetice, literatuře, myšlenkách, kritice, kultuře, historii a umění, nechť pohlédne na stránku http://www.cybereditions.com/aldaily/.

  • Jak Češi myslí. K desátému výročí pádu komunismu vychází pětisetstránkový výbor z  Britských listů pod názvem Jak Češi myslí. Zahrnuje patnáct tematických oddílů, zabývajících se aktuálními problémy v České republice. Kniha vyjde v nakladatelství Milenium Publishing, Chomutov kolem 20. listopadu 1999. Jan Čulík bude tou dobou v České republice a kdo má zájem, může si s ním domluvit k této věci interview či veřejnou besedu. Bližší informace vyšly v BL na tomto místě.

  • Praha 1989-1999: Kostlivci na oslavě. Článek o skutečném významu československé revoluce z roku 1989, na základě zkušenosti z nedávné pražské konference historiků na toto téma, zveřejněný česky v pondělním vydání BL, vyšel zároveň anglicky v aktuálním vydání časopisu Central Europe Review na tomto místě.

  • Ožebračené české intelektuální elity. O ožebračení českých elit, včetně lékařů, píše v  časopisu Central Europe Review anglicky Jan Čulík.

  • Česká literatura bez témat o čem psát. K desátému výročí pádu komunismu zveřejnila BBC na svých anglických stránkách feature o roli českých spisovatelů a literatury za komunismu a nyní. Anglické zpravodajské stránky BBC obsahují i odkazy na Britské listy a  Central Europe Review.

  • Demonstrace proti rasismu v ČR. Iniciativa proti rasismu plánuje demonstraci proti českým neonacistům. Další informace na adrese http://go.to/ipra.

  • Článek tohoto čtvrtletí. Byl na něj nominován tento text: Tvorba bohatství: Nová pravidla pro jednotlivce, společnosti a státy (L.C.Thurow, The Atlantic Monthly, přeložil Jiří Zlatuška)

  • Hudba a zvuk - Každé úterý: Týdenní přílohu věnovanou vážné hudbě (archív textů i zvukových ukázek) píše a rediguje v Neviditelném psu Lubomír Fendrych na adrese http://pes.eunet.cz/hudba/hudba.htm.

  • Na adrese http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/ares_fr.html je ve zkusebnim provozu Mertlikem slibovany registr ekonomickych subjektu. Zde si muzete potencialniho obchodniho partnera proklepnout podstatne lepe, nez dosud na http://www.justice.cz. Mimo jine novy registr zahrnuje i podnikajici fyzicke osoby (=zivnostniky).

  • Nepřípustná reklama v českém vysílání BBC. Napsala Juliana:

    Vazeny pane Culiku,

    domnivala jsem se, ze upozorneni o nepripustne reklame na BBC je v BL zbytecne dlouho, ale dnes (16. 8.) me tato stanice presvedcila o jeho stale aktualnosti. V glose o nezamestnanosti (redaktor rekl inflaci) byl Petr Holub uveden priblizne takto: "Zeptali jsme se na nazor P. H., sefredaktora Respektu, kteremu o teto problematice vychazi dnes v tomto casopise clanek."

    Respekt si nekoupim. Za prve je mi tento zpusob reklamy protivny, za druhe nerekl Petr Holub nic, co uz bych neslysela alespon padesatkrat.

    Neni mi zcela jasne, proc se o nezamestnanosti bavi novinar z BBC s novinarem z Respektu - proc se BBC radeji nezepta nejakeho sociologa nebo lidi z uradu prace.

  • Skrytá reklama v českém vysílání BBC. Přišel tento dopis:

    Vazeny pane Culiku,

    kdysi jste psal o nepripustné reklame. Ceske vysilani BBC nyni jiz nekolikrat uvedlo neco ve stylu: Ivan Kytka bude o teto problematice mluvit za dva tydny. Ale jiz tento tyden si muzete o problemu precist v jeho clanku, ktery vyjde v tydeniku Respekt. Je to skryta reklama nebo ne? Treba jim Respekt neco plati za to, ze ho inzeruji, anebo publikuje jejich vysilaci cas, nevim. Bylo by dobre, kdyby se alespon BBC drzela pravidel.

    V Producers' Guidelines BBC se mj praví:

    Výrobek nebo služba se nikdy nesmí vyskytovat v obraze ani ve zvuku oplátkou za peníze, služby či cokoliv jiného.

    Třeba české vysílání BBC vysvětlí, jaký postoj zaujímá vůči těmto předpisům.


  • Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

  • Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://www.britskelisty.cz/prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

  • Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britské listy.

  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).

  • Zde jsou užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku.

  • Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.


    Výběr textů z posledních dní:

    Tři alternativy pro mladého českého vědce

    Ladislav Nedbal

    Pane Culiku, prestoze mam zoufale malo casu, obcas nahlednu, vetsinou s  potesenim, do Vasich Britskych listu. Ke psani uz nemam sil. Vyjimkou byla nedavna serie clanku pana Kyncla. Tehdy jsem napsal panu Kynclovi dopis, jehoz kopii prikladam. Snazil jsem se v nem dodat kuraze a podelit se neprimo i o pozitivni vychodiska, ktera se mi snad dari nachazet. Zvazte, jestli by ten spisek nemohl byt zajimavy i pro ostatni.

    Jeste pridam kratky zazitek z minuleho tydne. Navstivil jsem opet sve kolegy ve Weizmannove Institutu v Israeli. Bylo to mnohonasobne poteseni. Pruvodcem nam byl mlady kolega, jehoz babicka pochazi z Cech. Babicka je dulezita, protoze byla blizkou spolupracovnici samotneho Weizmanna a jeji jmeno dosud otevira dvere...

    Kolega zna muj zajem o interakci vedy a  prumyslu a nabidl, ze zaridi setkani s israelskym Batou, panem Wertheimerem. Znalci tamnich pomeru neverili, ze je mozne, aby nas miliardar, vyznamny poslanec a verejny cinitel ze dne na den prijal.

    Nemozne se stalo skutkem po dvou kratkych telefonatech, ve kterych jsme mu vysvetlili, o co se zajimame. Prijal nas v jednom ze svych technologickych parku v severni Galilei. Jeho strategie je velmi jednoducha: K zajistene budoucnosti zeme je nutne zajistit exportni silu Israele vyvojem a  osvojenim VLASTNICH pokrocilych technologii (ne pouhym kupovanim licenci, s  nimiz se plati CIZI vyvoj).

    Tyto nastroje a jejich sdileni s mene vyvinutymi sousedy povede i k miru, jehoz se nedari trvale dosahnout vojensky ani politicky. K pokrocilym technologiim vede cesta jen pres VLASTNI spickove vzdelavani v oborech, ktere tyto technologie plodi (zde vztah k panu Kynclovi).

    ALE: K uspechu nevede podpora instituci ovladanych statni byrokracii. Stat muze a ma mit roli stimulacni (viz pocatky Weizmannova Institutu) - dale ale musi jen vytvaret podminky pro soukromou iniciativu, ktera bude prevadet poznatky vedy z universit a akademii do praxe.

    Wertheimerovo dilo ukazuje, ze nejde o demagogii ani snilkovstvi.

    Israel neni zemi bohatou penezi a presto se jim to dari... U nas nyni nadeji vzbuzuje nedavna iniciativa ceske vlady k zrizeni narodnich vyzkumnych center. Ma jit o pracoviste s nadpolovicni ucasti mladych lidi (snad ne mrtvych dusi?) a s jasnym odbornym zamerem.

    Nova Centra mohou byt dokonce nezavisla na staronovych bratrstvech kamennych instituci a ucenych spolecnosti.

    Trikrat zvolat Hosana a pak by si lide jako pan Kyncl meli vyhrnout rukavy, aby zabranili zparchanteni dobre myslenky.

    Jak zajistit, ze se dodrzi nutna ucast mladych lidi? Jak zajistit, ze to budou nejen lide mladi ale i  vzdelani a pracoviti?

    Jak vytipovat slibne smery vyvoje, v nichz mame sanci uspet a ktere budou urcovat technologicky pokrok za 10 nebo 20 let?

    Jak zajistit, ze ti dnes mladi nezpohodlni a nezakrni zpusobem, ktery potkal mnohe predchozi? Jak stanovit vysoke standardy, jimiz budou pomerovani? Nelze ziskat klicove pracovniky Center ze zahranici? Proc nesverit rozhodovaci pravomoci v nejdulezitejsich otazkach poradnimu vyboru Centra, ktery bude slozen z odborniku ze spickovych zahranicnich i domacich pracovist? Jak budou probihat recenzni rizeni?

    To jsou otazky, jejichz vyreseni muze byt sanci pro ceskou vedu i jeji delniky. Pokud i tohle prohrajeme, zaslouzime si svuj osud i svuj plat. Modleme se, aby tato vlada vydrzela a svuj zamer uskutecnila. Po letech arogance, kadrovani a  prehlizeni je to prvni vazna sance pro ceskou vedu a technologii.

    Dopis Janu Kynclovi

    Vazeny pane, nejsem ekonom a presto si troufam dolozit, ze Vase argumenty v  BL na tema platu vedcu a ucitelu jsou v samem zaklade mylne. Trh o Vasem platu nerozhoduje, protoze mate stejneho zamestnavatele a zakaznika - cesky stat.

    Vase sluzby si kupuje spolecnost prostrednictvim statu (=zakaznik) a stat Vas soucasne plati (=zamestnavatel). Tato situace muze byt velmi tezka, pokud je Vas zamestnavatel/zakaznik primitiv, a muze byt unosna, pokud je jim bytost ci instituce osvicena... Vas narek svedci o tom, ze jsme spise v  podruci primitivu. Trh je ale v obou pripadech mimo hru.

    Zbyva otazka, proc Vy a cela rada dalsich schopnych lidi ve sluzbach ceskeho statu a jeho instituci zustava. Domnivam se, ze Vas Vase profese bavi natolik, ze se nechate vydirat. To by nevedlo k problemum, kdybyste byl svobodny asketa vidici ve vede stred vesmiru. Takovi mohli byt delniky vedy v minulem stoleti.

    Dnes je veda rozsahem, zamerenim i organizaci spis podobna prumyslovemu odvetvi a tomu odpovida i typ dnesniho prumerneho vedce. Je to vetsinou prumerny clovek s mirne nadprumernou inteligenci a  specialnim treninkem. Takovy clovek chce vetsinou nejen badat, ale i  bydlet a treba mit i rodinu. Situace je to velmi obtizna, kdyz je clovek jeste navic idealista a mysli si, ze je povolan praci ve vede a skolstvi slouzit ceske spolecnosti. To je, obavam se, Vas pripad.

    Pak mate jen tri moznosti:

    1) Pravdepodobne budete permanentne frustrovany tim, ze cim vice a lepe pracujete "pro spolecnost" tim mene budete mit moznost si privydelat jinde a tim vice bude trpet Vase rodina nedostatkem Vaseho casu, penez a Vasi nervozitou. Spolecnost se Vam odmeni tim, ze jeji "elity" budu s hubou plnou kaviaru moudre promlouvat o chudem statu a nevyhnutelnosti chudoby jeho zamestancu. To, ze ucite matematiku je jen pritezujici okolnost, protoze denne narodu z obrazovek predkladaji, ze vetsina "lidi v ceskem zite" je slaba v matematice a presto/proto jsou bohati. Vy se stanete drobnym zivoucim dukazem teto Pravdy. Bude to chronicka frustrace z rozporu mezi principem sluzby spolecnosti a prostym vypoctem, jimz se cena kyzeneho bytu v panelaku vydeli mesicnim prijmem, jimz je Vase sluzba hodnocena. To vse okoreneno pseudopravicovou retorikou vetsinovych spoluobcanu, jimz slouzite. Prazaci Vam to daji vyzrat zvlast s chuti ...

    2) Vice sanci mate, pokud jste tvrdy chlap a verite, ze se "to zlomi". Pak si od hlupaku a vycuranych Cechacku nechate sr.. na hlavu a pujdete tvrde za svou predstavou profesionality i za cenu, ze velmi pravdepodobne materialne na tom budete dost bidne. To ale chce podivat se pravde do oci a vedet dopredu, do ceho jdete. Rozhodne nema smysl stezovat si v  Britskych listech. Tohle reseni vyzaduje dost vnitrni sily a sebeovladani. Nelisi se od #1 v materialni oblasti ale nahrazuje frustraci vyrovnanosti, ktera muze byt cennejsi zlata.

    3) Existuje i treti moznost odvozena od te druhe. Muzete vsadit na to, ze  neobetujete ani svou profesionalni uroven ani zivotni uroven sve rodiny. Pak si pravdepodobne musite najit takovy obor a dosahnout takovou uroven, abyste mohl stat aspon jednou nohou zapadne od ceske kotliny. Na  svuj vezdejsi plat se budete sice nadale divat jako na "kazdomesicni vysmech", ale nebudete na nem zavisly.

    Pindy (pseudo)pravicovych novinaru, politiku a komediantu Vas nebudou urazet. Pak si take budete moci dovolit i  ten luxus podle moznosti nezistne slouzit spolecnosti, ktera ve sve soucasne infantilnosti (nebo senilite?) nechape, ze k vyspelosti se clovek i spolecnost dopracuji jen usilovnym vzdelavanim a zvladanim pokrocilych technologii.

    Zaver: Odpoved na Vase otazky nenajdete na internetu ale uvnitr sebe sama a  ve sve rodine. Ceska spolecnost zatim neni dost dusevne vyspela, ani aby Vam poskytla slova uznani. NEOCEKAVEJTE TO! To neznamena, ze clovek musi zahorknout a nechat toho .... viz alternativy #2 nebo #3.

    Palce drzi

    Ladislav Nedbal


    Vzorná spolupráce

    Ivan Hoffman, Český rozhlas, Radiožurnál

    Důkaz, že politické strany se mohou domluvit na přijetí rozumného zákona, aniž by k tomu nejprve musely společně sestavit vládu, je na světě.

    Bez ohledu na to zda je politická situace dramaticky špatná, anebo pouze není ideální, se poslanci Ladislav Šustr z KDU-ČSL, Augustin Bubník z ODS, Stanislav Volák z Unie svobody a Michal Kraus z ČSSD společně rozhodli předložit poslanecké sněmovně návrh zákona a ten úspěšně prošel prvním čtením.

    Přímo symbolické je to, že jde o zákon související s myšlenkou fair-play.

    Bez ohledu na stranickou příslušnost jsou jednotní v názoru, že před neoprávněným užíváním například pro komerční účely je třeba bránit olympijskou symboliku.

    Kromě samostatného symbolu který tvoří pět barevných kruhů se jedná ještě o olympijskou vlajku, heslo, oheň, pochodeň, hymnu, emblém a výrazy "olympijský" a "olympiáda".

    Pokud tento zákon projde celým legislativním procesem, a jeho smysl nebude znehodnocen nějakými nešťastnými pozměňovacími návrhy, snad se dožijeme toho, že nikdo nebude vydělávat na zneužívání myšlenky, že "není důležité vyhrát, ale zúčastnit se".

    Jinou hodnotu než zmíněný důkaz že i bez super veliké koalice lze zlepšovat právní prostředí, oživovat hospodářství či prodávat špatně prodejné banky asi zmíněný návrh zákona nemá.

    Docela by totiž stačilo, kdyby parlament ratifikoval Nairobskou úmluvu, která olympijský symbol chrání již od počátku osmdesátých let. Důležitá je ale naděje, že tento modelový příklad politické shody povede příště například ke společné dohodě, jak by měl vypadat státní rozpočet. Jestliže si poslanci nad tímto úkolem řeknou, že není třeba zvítězit, ale zúčastnit se, Nairobskou úmluvu tím určitě neporuší.

    Poznámka JČ: Nejsem si zcela jist, zda v nynější politické mizérii ČR byl tohle zrovna nejdůležitější zákon, jaký bylo nyní zapotřebí naléhavě schválit. Ale aspoň se ti poslanci shodli na něčem.

    Vysílá se ve čtvrtek 21. října ráno.)


    Milý Jakube a Milý Vladimíre!!

    ČT, Nova, Major Zeman

    Dopis vděčného diváka

    Aleš Mueller

    Milý Jakube a milý Vladimíre !

    Chceme Vám mnohokrát poděkovat za kvalitu a pestrost pořadů Vašich televizních společností. Úroveň Vašich pořadů nám zabezpečuje netušené zážitky a jsme Vám opravdu vděční za pohodu a klid, který vládne již delší dobu v naší rodině.

    Pořady na Vašich televizích mají stabilní úroveň a nematou nás při očekávání o úrovni pořadu. Opravdu žádný nezklamal ve své kvalitě.

    Např.minulý pátek. Na jednom kanále byla detektivka. Jednoduchý námět byl obzvláštněn tím, že hlavní hrdinka byla slepá a ve vrcholné fázi děje, výstřelem naslepo zastavila padouchy, kteří na ni najížděli nákladním autem - úžasné! Na druhém kanálu byl nějaký Poltegaister s indiánem, což bylo opět zajímavé, neboť Indiáni mají úplně jiné duchy než Evropané.

    Zpravodajské pořady také přinášejí zajímavé informace - např. že paní Novákové utekla kočka na strom a museli přijet hasiči. Jenom nevíme jakou souvislost má tato kočička s boji ve Východním Timoru a se záplavámi v Mexiku, což bylo před a po kočičce.

    Také opakování seriálu Majora Zemana nás potěšilo. Pečlivě odpočíváváme díly a těšíme se na fantastický výkon p. Lábuse v díle Mimikry a jeho "Bič boží". Ostatní díly nám poskytují 30 hodin k četbě nějakých našich nebo světových klasiků, ale možná je jen tak prokecáme u vypnutého přístroje.

    Ještě jednou děkujeme mnohokrát za pořady, které dáváte na svých kanálech, protože jsou tak slabé, že se na ně nedá dívat. Již dlouho žádný pořad nevynikl ve své kvalitě nad stabilní podprůměr a neočekáváme, jak jsme již psali, změnu. To nám dává i úsporu při pročítání programu na další dny, prostě programy nečteme. To nám poskytuje spoustu volného času a jsme Vám za tento čas, kdy jste nás vypudili od obrazovky, hluboce vděční.

    Od doby, kdy vedete "boj o diváka" nesledujeme Vaše pořady a máme spoustu volného času, který plně využíváme (nevěřili by jste co se užije legrace při rodinném Člověče nezlob se, více než při Bodyguardovi či podobně estrádě pro pracující).

    Ještě jednou díky a prosíme pokračujte v nastoupeném směru. Těšíme se až si zahrajeme "Člověče" se sousedy, snad do té doby nezlepšíte programovou skladbu a úroveň pořadů.

    Váš vděčný divák s rodinou

    PS.

    Člověče nezlob se vedu nad ženou 4:3, ale v kanastě prohrávám 5:2, a  také děti mne těžce drtí v šachách 1:6.


    Jan Čulík měl výroky Václava Havla upravit, aby zněly lépe

    Vlastimil Čich

    Jsem rád, když Jan Čulík boří některé mýty, které si my Češi, zvláště nemáme-li vlastní zážitek pohledu zvenčí, tak rádi vytváříme. Tak chápu i jeho aktivitu během konference svolané k desátému výročí listopadové revoluce. Nicméně mám jednu výhradu k formální stránce jeho příspěvku v BL z 18. 10.

    Nejprve bych rád uvedl jednu zasutou vzpomínku z podzimu pohnutého roku 1968. V jednom čísle časopisu Dějiny a současnost tehdy vyšel text improvizovaného diskusního příspěvku Antonína Novotného, kterým patrně na jednom z klíčových zasedání ÚV KSČ z konce roku 1967, kdy byl ještě 1. tajemníkem ÚV KSČ, napadal tvůrce tehdejší ekonomické reformy Otu Šika. Jeho nesouvislé blábolení jsem si nejprve přečetl s velikým potěšením a zadostiučiněním. Až po chvíli mi však došlo, že něco není v pořádku. Problém byl totiž v tom, že příspěvek byl nepřipravený, a před otištěním v časopise nebyl nijak redakčně upraven. A jsem přesvědčen, že jenom málo lidí je schopno pronést nepřipravený projev tak, aby byl v doslovném zápisu stylisticky dokonalý.

    Tuto reminiscenci jsem uvedl proto, že jsem přesvědčen, že Jan Čulík měl odpověď Václava Havla na svou otázku po neveřejných dohodách Havel-Dubček, o kterých ve své nové knize píše John Keane, rovněž redakčně upravit. Byla to pro prezidenta jistě otázka velice choulostivá a podle toho také vypadal i styl jeho odpovědi. Jsem toho názoru, že Jan Čulík je tak zdatný publicista, že si nepotřebuje tímto poněkud nefér způsobem získávat body.

    Vlastimil Čich

    Rožnov pod Radhoštěm


    Kyselé plody Rumlovy politiky

    Dana Cihelková

    V politice více jak kdekoli jinde platí, že vše prověří čas. Voličům US mohlo zalichotit, když Jan Ruml po volbách 1998 kategoricky prohlásil, že s ČSSD do koalice“nikdy" nepůjde. Vzhledem k tomu, kolik vládních křesel nabízel Miloš Zeman politikům z KDU-ČSL a US, lze si jen obtížně představit, že Rumla k tomuto ideologicky zatvrzelému postoji motivovaly pouze obavy ze “socialistické" politiky ČSSD. Čas ukázal, že je tomu zřejmě jinak.

    Jana Rumla není třeba poučovat, že parlamentní politika má v zásadě dvě roviny, a to vnitrostátní a zahraničně politickou. Míra účasti na jejich ovlivňování je dána volebními výsledky. Ty nebyly pro US nijak příznivé. Jestliže US nemohla z principiálních důvodů jít do koalice ani s ODS, ani s ČSSD, bylo by od této strany čestné, kdyby tehdy navrhla své řešení, nikoli však, že mimořádné volby se budou opakovat tak dlouho, dokud voliči nedostanou rozum a nezačnou volit podle představ pana Rumla.

    Rumlovým problémem zřejmě bylo, že neměl řešení žádné, a tak mu zůstala pouze nějaká “zásadovost". Poohlédneme - li se však po tom, co tento politik řekl na adresu Zemanovy vlády, zjistíme, že z této zásadovosti zbývá velice málo. Jeho oblíbeným terčem je rozpočtová politika. Vláda prý projídá budoucnost a hýčká nezaměstnané a důchodce. Proto je třeba snížit mandatorní výdaje státu a přesunout je do položek určených k ozdravění průmyslu.

    Vezmeme - li v potaz, v jakém stavu tento průmysl zanechala vláda, jíž byl členem (ponechme stranou poznámku, o kozlovi v zelí), je nasnadě, že příjmová stránka rozpočtu nedává téměř žádný manévrovací prostor k těm přesunům, jaké by si podnikatelská sféra přála. V době, kdy “mandatorní" výdaje podstatné části občanů jsou na hranici sociální únosnosti a jedinou alternativou k ním je sociální útulek “Naděje" nebo lůžka pod mosty, jediný efekt, jaký by Rumlovy recepty přinesly, jsou ještě vyšší preference KSČM (ty rostou jen mírně, jelikož naděje umírá poslední).

    Další jeho oblíbenou kritikou je akce “Čisté ruce". Dalo by se tomu rozumět, kdyby kritizoval její pomalost. Šídlo vytáhl z pytle ven, když v posledním televizním “Kotli" řekl, že ČSSD halasně a populisticky toto heslo vyhlásila, aby nakonec zjistila, že se tady nekradlo a netunelovalo. Zkrátka, tato kampaň podle něj utrpěla fiasko - prý není co vyšetřovat. Soudný čtenář zajisté souhlasí, že komentáře není třeba.

    Jsou však na místě jisté obavy, vyplývající z někdejší politické zodpovědnosti pana Rumla, kdy byl členem vlády, jejíž heslem bylo: “právníky vyhnat na trucník a dokud se nezprivatizuje, zhasnout". V těchto souvislostech se naskýtá otázka, zda onou motivací, proč se Ruml postavil na zadní, byla obava, že kdyby se US ocitla v koalici s ČSSD a KDU-ČSL, nešlo by Baštu tak snadno odstřelovat a navíc mohly by přijít na přetřes takové nestoudnosti, jako například odprodej majetku MV, nevýhodné a nesmyslné nákupy zbraní a techniky, nebo rozpitvání aféry s Helbigy do těch podrobností, které dosud unikaly pozornosti. O tom, v jakém stavu zanechal Ruml policii, se raději bavit nebudeme. To je na třídílný román.

    Janu Rumlovi nakonec nezbyly jiné argumenty, než ideologicky podmíněné poučky o fundamentech pravicové politiky, jejichž jediným důsledkem však je “opoziční smlouva". Můžeme se nad její nemravností rozčilovat jak chceme, od ODS to byl “vychytralý" tah, už jen proto, že po blamáži s mobilizační vyhláškou ji udržel ve hře, kdežto trucující US se ocitla na chvostě. Ruml tak v zásadě podvedl své voliče více, než ODS a ČSSD dohromady. Řada dobrých myšlenek, které by šlo v případě velké koalice prosadit (ČSSD, KDU - ČSL, US), zbytečně zapadla.

    Pokud Ruml očekával, že ODS v povolebním guláši nenajde východisko (zjevně podcenil její lídry) a objeví se možnost, že by prezident požádal o sestavení vlády KDU - ČSL nebo US, což nebylo vyloučeno, pak by bylo otázkou, kým by tuto vládu zaplnil. Čas nám odpověděl i na toto dilema. Pánové Kühnl, Philip, Lobkowicz a Krása doposud prokázali, že kromě halasného zostouzení ČSSD si více z politiky neosvojili. Lídři ODA budou mít ještě hodně práce se zametáním toho, co po sobě zanechali pánové Skalický, Češka a Dlouhý. Kromě prázdné skořápky nemají co nabídnout. Obdobně je na tom Majzlíkova DEU, jejíž duchovní potenciál je téměř nulový.

    V zahraničně politické oblasti se pánové z US ukázali jako úplní amatéři. Odmítat vládní návrhy, mající přímý vztah k právním normám EU, jen proto, že je podala sociální demokracie, je prostoduchostí. Ještě větší prostoduchostí pak je, když titíž lidé spustí pokřik, že je ohrožen náš vstup do EU, protože menšinová vláda nemá možnost v Parlamentu je prosadit. Hodnotící zpráva o připravenosti ČR nemohla na tuto “schizofrenii" nereagovat. Její kritický tón v tomto ohledu dopadá nejen na hlavu vlády, ale také na ty parlamentní strany, které dosud nepochopily, že zahraniční politika se nepřebarvuje podle stranických triček, ale musí být konzistentní se základními principy směřování celé politické scény.

    V této souvislosti stojí za povšimnutí, že Klausova ODS pragmaticky zmírnila svůj euroskepticismus, jakmile průzkumy veřejného mínění ukázaly, že občané jsou myšlence připojení ČR k EU více nakloněni než kdykoli v minulosti (53%). Vysvětlení tohoto pozitivního posunu v názorech občanů, zřejmě můžeme hledat v samotném obsahu toho, co po nás EU chce, aby se změnilo, zejména v otázkách vynutitelnosti práva a důslednější ochraně zákonnosti.

    “Opoziční smlouva", jakkoli její vznik lze pochopit, nelze ji akceptovat jako trvalé řešení. Přičítat její vznik výhradně proradnosti Zemana a Klause také nelze bez uzardění. Čas totiž ukázal, že zásadovost pana Rumla byla velmi drahým gestem, majícím značný podíl na “opoziční oklice". Události musely zákonitě dospět tam, kam dospěly, to je k novým jednáním o povolebním uspořádání roku 1998. Neudivuje, že první, kdo to pochopil byla Klausova ODS.

    Její náhlé prozření, jakého jsme dnes svědky, se nemohlo obejít bez podezřívavých gest nesmluvní opozice. Analytici si marně lámou hlavu, proč chce Klaus náhle zamíchat kartami. Důvodů může být zřejmě několik. Od významných po méně podstatné, v souhrnu však stavějících nejen ODS do nepříliš přívětivého světla.

    “Opoziční smlouva" se stala natolik nepopulární, že její další trvání by mohlo ohrozit preference ODS zrovna tak, jak na její existenci doplácí ČSSD. Navíc, ukázalo se, že nesmluvní opozice ji chápe jako “zastřené účelové spojenectví", založené na pouhém rozdělení moci. Vyvázat se z ní je pro ODS zrovna tak riskantní jako nevyvázat. Nepatrné zachvění křivky hospodářských výsledků směrem nahoru, mohlo být náhodným výkyvem, ale také nemuselo. Kdyby se tato čísla v dalším období ještě více zvýraznila, věnec slávy by sklidil Zeman a ODS by jen paběrkovala. Výsledky příštích voleb by pak nemusely být pro ODS povzbuzující. Je tudíž nasnadě, že ať to dopadne jakkoli, ODS musí něco udělat.

    Je zde však ještě jeden problém a to neutěšený stav průmyslových podniků. Razantní zásah do tohoto skanzenu už nelze dál odkládat. ČSSD si sáhla jen na okraj této bažiny a ztratila polovinu preferencí. Tentýž osud by nevyhnutelně potkal kteroukoli jinou stranu.

    Před ODS stojí tudíž těžké dilema. Jestliže uzavře koalici s US a KDU - ČSL, všichni tři riskují, že přijdou o preference jakmile sáhnou k nepopulárním opatřením. Co když ale nastal obrat ve vývoji ekonomiky a nepopulární opatření by byla kompenzována dílčími úspěchy? Není pochyb, že Mackův mozek pracuje i za dlouhých bezesných nocí. Lékárnických vah by bylo třeba, aby se člověk neutnul.

    Návrhy ODS mezi nimiž se ztrácí duhobarevná varianta, táhnoucí se odleva doprava, jako upejpavé dítko, mají, nazíráno z tohoto úhlu pohledu, svou logiku. Nač riskovat, když se všichni mohou podělit o všechno, ať to dopadne jak dopadne? V nejhorším případě by se všichni pohádali, kdo je více umazaný. Navíc, kde kdo zatleská, že ten opoziční paskvil je sprovozen ze světa. Tam nelze prodělat více, než by prodělali všichni ostatní. Malý výdělek, je také výdělek!

    Má to však jeden háček. “Superkoalice" by byla voliči vnímána jako jeden celek, proti němuž stojí jediná opozice a to KSČM. Otázkou je, co se stane, když “druhý pokus" o standardní tržní ekonomiku nevyjde a cesta do Evropy bude zrovna tak dlouhá, jak dlouhá byla cesta k zářným zítřkům reálného socialismu neblahé paměti? O kolik by pak stouply preference KSČM Bůh suď.



  • |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|