pátek 31. března

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Technologie:
  • Jsou stožáry pro mobilní telefony zdraví nebezpečné?
  • V budoucnu se bude krást osobní totožnost Zdravotnictví:
  • Korupce má v českém zdravotnictví dveře dokořán (Vladimíra Bošková) Svět a ČR:
  • Ropa (Ivan Hoffman) Diskuse:
  • V Kosovu k žádné genocidě nedošlo a západní sdělovací prostředky šířily propagandu (Ilona Bílková)
  • Stárnoucí Evropa, Jaroslav Teplý nemá pravdu (=obvyklý titulek JČ, jde-li o výměnu názorů) a komentář Bohdany Burdychové (Jaroslav Teplý)
  • Jak je to s oslavami příchodu americké armády do Plzně (Jiřina Fuchsová) Vydávání Hitlera:
  • Milan Šmíd je univerzitní učitel a toleruje skandál Mein Kampfu (Petr Jánský)
  • K právní kvalifikaci vydání knihy Mein Kampf (Jaroslav Štemberk) Věda a náboženství:
  • Vlastě Leporské: Věda je o něčem jiném než náboženství (Vladimír Wagner)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Stárnoucí Evropa, Jaroslav Teplý nemá pravdu (=obvyklý titulek JČ, jde-li o výměnu názorů) a komentář Bohdany Burdychové v BL 27.3.2000

    Jaroslav Teplý

    Paní nebo slečna Burdychová (dále BB) nejprve shrnuje věcně současnou demografickou situaci ve světě, rozděleném na svět vyspělých zemí s klesajícim počtem obyvatel a svět značné části rozvojových zemí, které populačně explodují, ač některé vlastně pomalu nemají, z čeho žít. Mé stanovisko, že migrace není řešením problému, ovšem obohatila sama o postavení jakési bariéry mezi dvěma světy pomocí imigračního embarga s tím, že když budou tyto země nuceny řešit své problémy (všimněte si toho množného čísla) samy, že je řešit budou. Já jsem ovšem psal o problému jediném, o populační explosi, protože to je základní problém, od kterého se odvíjejí všechny ostatní. Podařilo-li by se ho vyřešit, mohla by budoucnost zeměkoule nabýt trochu růžovějšího odstínu. Nikde jsem nepsal o tom, že je třeba ony země isolovat, nýbrž jen o tom, že tu populační explosi si musí vyřešit samy a že je potřeba je k tomu dotlačit. Jedině pak jim mohou vyspělé země ve svém vlastním zájmu účinně pomáhat, protože finanční prostředky mohou být použity skutečně na rozvoj a ne na krytí základních potřeb přírůstku obyvatelstva a na potřeby rozmařilých místních mocipánů. Migrace není řešením, protože ony země by se staly (nebo už jsou) ohromnou porodnicí, která by zahltila po poměrně krátkém čase celý svět.

    K číslovaným poznámkám BB:

    1) Listina základních práv a svobod - tady jsem na rozpacích, o kterou jde. Ta česká nemá mezinárodní platnost, i když je od různých mezinárodních deklarací odvozena. Má-li BB na mysli Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948, ta nebyla vlastně mimo území demokratických států (kolik pak jich je na zeměkouli?) a někdy i tam nikdy nic jiného, než cár papíru, to je snad všeobecně známo už dlouho. V tomto smyslu je třeba brát určitou, možná značnou část mezinárodních dohod i do budoucna. O dohodách dosažených v organisaci WTO (mezinárodní obchod) se veřejně říká, že ji řada států ne-li všechny podepisují s přesvědčením, že bude platit jen pro ty druhé, nikoliv pro ně samé. Ostatně hodnota současné české Listiny je dosti problematická..

    Žádná fysická bariéra by se nevytvořila, jenom by se ztížila možnost se usazovat bez prostředků k obživě na území jiných států bez jejich předchozího souhlasu a na to je možno si zvyknout. Mezi táborem míru a zbytkem světa existovala přece taková bariéra pro Československo 40 let.

    2) S hodnocením kvality politických režimů valné části rozvojových zemí z evropského hlediska, jak je předkládá BB, lze plně souhlasit. Nikdo od nich ovšem neočekává že by řešily problémy svých zemí samostatně, ale bylo by třeba jim zdůraznit, že musí vzít v úvahu požadavky toho, kdo jim pomoc poskytuje. Nejde o nemožnost , nýbrž o nechuť něco dělat.

    3) Ve věci zablokování fertility mlaých dívek atd. souhlasím s BB. že neexistuje nějaká autorita či vyšší moc, která by ty dívky k vratné sterilisaci nebo k používání antikoncepce donutila. Právě proto jsem přece ten svůj článek napsal, aby taková autorita v oněch zemích vznikla. Vyspělé země by tuto akci podpořily dodávkami "farmaceutických" a i finančních prostředků. Jak pro ně, tak pro rozvojové země by to byla v dlouhodobém výhledu vysoce rentabilní investice. Problém přelidnění podle mého (a nejen mého) názoru nebyl do oněch zemí importován pod vlajkou pokroku. Je lépe to nazvat porušením biologické rovnováhy, jak na to BB mezitím upozornil J. Soler, a za to nesou západní státy odpovědnost. Početné rodiny existovaly v oněch zemích, protože se poměrně méně dětí dožívalo dospělosti a i úmrtnost dospělých byla vzhledem k nedostatku lékařské péče vyšší, jmenovitě při přírodních katastrofách. Děti byly také vlastně jediný druhem " pensijního pojištění ". Počet obyvatel tehdy nijak znepokojivě nevzrůstal. Vyspělé země dodávkami moderních léků, pomocí při budování základní zdravotnické péče stejně tak jako dodávkami potravin zvláště při katastrofách dosavadní biologickou rovnováhu porušily účetnicky řečeno na straně "dal", je třeba teď také něco podniknout na straně "má dáti" , aby se biologická rovnováha obnovila.

    Jen tak pro srovnání: v Holandsku existuje jakási záchranná stanice pro tuleně, kam se svážejí nemocní či zranění tuleni, kteří povyléčení jsou opět vraceni do moře. Ta mělo před časem své oprávnění, když počet tuleňů v holandských vodách prudce poklesl. Jenomže teď je těch tuleňů zase víc než dost a biologové vyčítají stanici, že biologickou rovnováhu svou (nákladnou) činností jen porušuje.

    4) Je nepochybně pravda, že spotřeba vyspělých zemí je vysoká, protože se také rychleji vyvíjely. Ale je to historický fakt daný tím, že na světě dosud platilo a platí jako v přírodě, že silnější či schopnější přizpůsobují svět svým požadavkům a nárokům. Je možno si položit otázku, proč Evropa kolonisovala Afriku a proč to nebylo obráceně. To je dnešní situace. Ve vyspělých zemích však stále stoupá počet lidí, kteří si to uvědomují a usilují , jak říká BB " o řešení, které by napáchalo nejméně zla". Nelze ovšem ztratit ze zřetele , že k tomu, aby se dalo na zeměkouli v budoucnosti přijatelně žít , nestačí mít co jíst, slušně bydlet a pod. , ale je třeba také prostoru. Speciálně pro BB zde opakuju zajímavý výsledek pokusu s laboratorními krysami. Jakmile jejich počet v kleci překročil určitou mez, začaly se prát a to bez ohledu na to, že měly dostatek žrádla a pití. Jsem soukromě přesvědčen, že to pro lidi platí také.

    5) Nikde jsem nenapsal, že rozvojové země mají být ponechány samy sobě. Jestliže ovšem počet obyvatel nějaké země roste 6% ročně, není ji pomoci a musí za to nést odpovědnost. Zastavení přírůstku by měla být základní podmínka jakékoliv skutečné a účinné pomoci.

    6) Nevím, zda jsem se dopustil populismu poukazem na pronatalitní opatření v ČSR v druhé polovině šedesátých let. My jsme v rodině toho náhodou také využili. Je pravda, že je účelnější natalita plynulá než prudké výkyvy, ale což tak něco podniknout, aby průměrně dvě až tři děti v rodině (neboli stabilisace počtu obyvatel) se stalo obecně uznávanou normou? Já sám mám dojem, že nemít děti je hlavně pro ženy potlačování přirozené biologické potřeby. Je otázka, zda za tím ve vyspělých státech vězí materiální okolnosti, nebo emancipace a kariera nebo degenerace národa či rasy, ale dosti často se ta potřeba naléhavě dostaví kolem čtyřicítky, pokud je aspoň známo ze života světoznámých hvězd show-businessu.

    Teď právě vyšla v Holandsku knížka Edwarda Luttwaka o "turbo-kapitalismu", což má být kapitalismus dotažený do nejzazších konsekvencí ve všech společenských aspektech. O Holandsku v rozhovoru řekl: " Holandsko je ve zdánlivé rovnováze. Ekonomika jde dobře, ale nebudou-li se rodit děti, za chvíli tu nikdo nezbude. Vláda by měla lidi podplatit, aby měli děti. " Rodiny jsou v zásadě ekonomicky neefektivní, protože nežijí podle podnikových ekonomických zásad. Recept pro Holandsko jak nespadnout do pasti turbo-kapitalismu je podle Luttwaka stát se méně efektivním. (De Telegraaf, 27.3.2000)

    7) Tato poznámka obsahuje známá fakta, nicméně znám rodiny, které nemajíce jiné možnosti, dávaly děti do jeslí a pak do školky. Dětí dospěly docela normálně, snad proto, že se jim jinak rodiče skutečně věnovali. V případě prudké změny věkové struktury vznikne ovšem nouzový stav, který musí být řešen všemi prostředky, které jsou k disposici. Tak už to na světě chodí.

    8) Já si nerad odporuju, ale možná, že jsem se nevyjádřil dost přesně. Rád bych ovšem nejprve vznesl formální námitku. Do úvozovek se obvykle vkládá doslovná citace. BB sama do citátu z mého textu vložila své "ve vylidněné Evropě", což u mně vzbuzuje určitou nevrlost.

    Využíváním pracovní kapacity starších (nikoliv starých) lidí jsem měl na mysli současné holandské (jistě) či jiné západoevropské (velmi pravděpodobně) poměry, kdy i kvalifikovaní lidé starší než 45-50 let v době konjunktury jen velmi těžko hledají zaměstnání.

    V Holandsku se uvažuje o možnosti, že staříci, kteří si celý život platili na vlastní pensi by mohli ze své pense platit dál na pensi někomu jinému. (Pense jsou už tak zdaňovány, lidé nad 65 let platí o něco méně daní jen v oblasti malých pensí, po překročení určité hranice pak platí daně jako všichni ostatní.) Ve svém textu jsem pak přešel k tomu, jak byto vypadalo při zastavení přistěhovalectví. "Mne se tohle všechno netýká" říká jen to, že se velmi pravděpodobně té doby kritického poměru mezi aktivním a zestárlým obyvatelstvem a jeho řešení už nedožiju.

    Zajínavý je jistě dojem BB v závěru jejího komentáře, že jsem napsal svůj článek jako rychlé černobílé řešení od hospodského stolu. Já jí rozhodně neprozradím, v které hospodě jsem ho psal. Ale sám mám pocit, že se ona nějakým způsobem účastní politického života. Jestliže tomu tak není, měla by to zkusit.

    J.T. 29.3.2000



    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|