Britské listy

Zdá se mi, že v případě údajného Kavanova svazku existuje určitá potíž. Jde totiž o neověřený a neověřitelný text, manipulace s nímž může významně poškodit pověst žijící osoby. Takové dokumenty se v civilizovaných zemích nezveřejňují. I v uvolněných dokumentech britské rozvědky jsou začerňována jména osob, které ještě žijí. Týká se to například i důvěrných vládních dokumentů o britské kolaboraci s nacisty na britských ostrovech v kanálu La Manche, které byly za druhé světové pod nacistickou správou. Zdá se tedy, že publikace tohoto knižního svazku by se mohla stát zdrojem osobního občanskoprávního sporu, kdy by Jan Kavan mohl vydavatele žalovat, že neověřeným a neověřitelným materiálem poškozují jeho pověst.

Druhá věc je, že pokud je kniha "KATO" skutečně kopií autentického policejního svazku na Jana Kavana, je součástí dokumentů 1. správy FMV, které nebyly nikdy odtajněny.

V případě, kdy vyzradí současní či bývalí britští tajní agenti utajované skutečnosti a publikují je v tisku či knižně, stává se záležitost okamžitě předmětem trestního stíhání. Kniha o praxi britské rozvědky Petera Wrighta Spycatcher, která vyšla v zahraničí, byla dokonce za vlády Margaret Thatcherové na britských hranicích celníky konfiskována. Bylo to ovšem před dobou internetu. V současnosti žije v emigraci ve Francii bývalý agent britské rozvědky David Shayler, který zveřejnil na internetu i v některých britských sdělovacích prostředcích určitá obvinění proti rozvědce. Britská vláda požádala o jeho vydání, Francie to ale odmítla s poukazem na to, že pr jde o politické pronásledování.

Zdá se mi, že potlačovat vydání historického, dokumentu, totiž Mein Kampfu, je o něco nesmyslnější než trestat vydavatele publikace KATO. V případě publikace KATO se lze totiž hájit, že jde o poškozování pověsti živého člověka nedokazatelnými tvrzeními a nadto dokument patří k utajovaným materiálům, jejichž publikaci trestá každá země.

Přesto si však myslím, že trestní stíhání Zítka, Vachalovského i Boka je pošetilé. Jako by nebylo v ČR dost kandidátů na trestní stíhání mezi tuneláři a ekonomickými podvodníky, jenže k tomu se úřady jaksi moc nemají.

Potlačováním knih a trestním stíháním jejich vydavatelů ze sebe jen Česká republika udělá na mezinárodní scéně šaška a ze stíhaných osob nesmyslně vytvoří hrdiny. Daleko důležitější by bývalo bylo natočit pro Českou televizi srozumitelný a napínavý seriál, v němž by bylo vysvětleno, proč jsou Hitlerovy bláboly nepřijatelné. Stejně tak by bylo třeba, aby vystoupili na veřejnost i lidé, kteří by zpochybnili autentičnost publikace "KATO". Sám Přemysl Vachalovský uvedl v rozhovoru s Janem Čulíkem v Radiožurnálu, na žádost, aby dokázal autentičnost této knihy, "že on tady není od toho, aby něco dokazoval".

To k diskreditaci publikace "KATO" naprosto stačí. Pánové Vachalovský a Bok si nemohli přát nic víc, než aby z nich dnešní český režim udělal v mezinárodním měřítku obětní beránky.