Britské listy


středa 17. ledna

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Právo:
  • Spáchal pořad Fakta České televize zveřejněním výpisů mobilních telefonů členů Rady ČT trestný čin? Česká televize:
  • Vysoký etický standard pořadu Fakta ČT (Tomáš Pecina, JČ)
  • Tak ještě jednou - jak vznikla televizní krize (Jan Čulík) Česká televize a česká společnost:
  • Třetí duch na scéně (Martin Stín)
  • Pondělní “Stalo se…”: Vrchol žumpařství České televize? (Karel Dolejší)
  • Mobilní telefony prokázaly vánoční puč ODS (Petr Jánský)
  • Britské listy jsou plky. Proč by nemohli zaměstnanci rebelovat proti řediteli? (Martin Gavlák)
  • Dal bych povstalcům zahrát (Aleš Kastner) Mladí konzervativci:
  • Josefu Brožovi: opakuji, nejsme neofašisté (David Rýc) Česká televize:
  • Děkuji za informace k Případu ukradené televize (Bohumil Schwab)
  • Televizní vzbouřenci si hrají na stávku (Jiří Maroušek)
  • Jana Dědečková je primitivní intrikářka s patologickými rysy
  • Zdeněk Drahoš, ředitel ČT Brno zaměstnancům: přestaňte vysílat propagandu
  • Zaměstnanci: Odmítáme výzvu ředitele Drahoše
  • Hodačovo bezvědomí způsobil neznámý muž, Jana Bobošíková a Jana Dědečková uvažují o emigraci (Jana Dědečková)
  • Jano Dědečková, jste lhářka (Ondřej Nosek)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • (Britské listy vycházejí v Praze, v České republice. Britské listy is published in Prague in the Czech Republic.) ISSN 1213-1792

  • Britské listy talks to decision makers in the Czech Republic.

  • Zde je adresa Britských listů.


  • Tady je minulé vydání Britských listů.

    Co je nového v České republice

    Aktualizace 17.00:

    Televizní vzbouřenci konečně dosáhli svého: jmenovali do vedení ČT svého člověka

    Zde ve Fotogalerii Britských listů naleznete fotografie z obsazování ředitelství ČT z dnešního odpoledne:

    Podle zprávy ČTK vzbouřenecké "stávkové hlídky" obsadily prostory ředitelství České televize. Na místo televizního ředitele dosadily Ladislava Palusku. Věra Valterová, kterou pověřil vedením televize v době své nemoci již rezignovavší generální ředitel Jiří Hodač, oznámila, že požádala policii o vyklizení ředitelství. Mluvčí Krizového výboru ČT Martin Schmarcz dnešní postup vysvětlil tím, že "do této chvíle se nikdo z takzvaného nového vedení" neprokázal jakýmkoliv dokumentem, který by ho nyní opravňoval k řízení ČT. V následném prohlášení znovu konstatoval Krizový výbor ČT, že se nikdo z lidí ve vedení ČT, jmenovaný Hodačem "nedokázal prokázat žádným jmenovacím dokumentem" a ani Paluska nebyl odvolán papírem, takže prý nadále zůstává ve vedení ČT. Kromě toho, protože lidé, jmenovaní Hodačem, "nemají papír", automaticky prý přecházejí pravomoce řízení ČT na Palusku, argumentovali vzbouřenci. Je to zajímavá legalistická argumentace a uvidíme, zda projde - pokud ano, bude to znamenat další rozkolísání právního státu v ČR. Je jasné, že vnitřní mocenské struktury v ČT (vzbouřenci) si nejvíce ze všeho přejí vytvoření statu quo ante, navrácení situace tam, kde byla před jejich vzbouřením, aby si mohli nerušeně s televizí dál dělat, co chtějí. Jenže v pluralitní společnosti to není možné: v demokratické společnosti je nutno neutralizovat střet zájmů: o vedení České televize nemohou rozhodovat zaměstnanci, ale někdo jiný: nejlépe by samozřejmě bylo, kdyby existovala nadstranická Rada - to asi v českém prostředí není možné. Tak je pořád lepší, aby ředitele ČT jmenoval parlament než sami televizní vzbouřenci - poslanci v parlamentě mají nad vzbouřenci alespoň drobnou výhodu - byli totiž demokraticky zvoleni. - "Obsadí nyní ´stávkové hlídky´ mocí také sekretariáty stran ČSSD a ODS a dalším krokem bude rozbíjení výkladních skříní obchodů, které vlastní stoupenci ODS," ptá se ironicky Andrew Stroehlein, editor časopisu Central Europe Review, který vnitřní "étos" ČT zná velmi dobře... Jiný informovaný čtenář píše: (JČ)

    Takže sovět na Supích horách se konečně ujal vlády! Otázkou zůstává, kdy a kde vystřelila Aurora? --- Ostatně, nezabral Paluska ředitelnu právě proto, aby odstranil určité ekonomické aj. dokumenty?

    Tomáš Pecina, který byl celé odpoledne na Kavčích horách přítomen, k tomu napsal:

    Zda povede dvousměnný provoz v ředitelně České televize k vyšším pracovním výkonům, těžko soudit, k dalšímu zesměšnění instituce přispěje určitě. "Paluskova směna" získala přístup ke všem důležitým dokumentům (jen z toho, co volně leželo na stole ředitelny, se zmíním o částech Hodačovy manažerské smlouvy a nabídkách do tendru na forenzní audit). Stát nezasáhl jednou a ani dnešní směna policistů, která byla na místo přivolána, se nezdála nakloněna radikálnímu řešení. K dokonalosti zážitku mi chybělo jediné: Lehárova hudba.

  • Byl nebo nebyl Paluska právoplatně odvolán? Konstatuje Jana Dědečková:

    S tím Paluskovým odvoláním je to následovné. Pan Paluska a dalších osm členů managementu onemocněli, aby nemuseli převzít odvolání z funkcí. Přesto se dále pohybují po televizi a na zasedání mediální komise v PSP ČR dokonce i kamery zaznamenaly, jak Paluska utíká po sněmovně, když se mu paní Valterová pokoušela předat odvolání z funkce. Rovněž mu bylo zasláno doporučeně poštou. Odvolání je platné, i když si doporučený dopis nevyzvedne. Neznám přesně ty lhůty, ale myslím si, že po čtrnácti dnech je nedoručitelná zásilka vrácená zpět. V této chvíli by již mělo být odvolání právoplatné. JD

    Poznámka TP: Podle § 266a, odst. 3, zákoníku práce se nedoručená zásilka uloží na poště po dobu 10 dnů a pokud si ji zaměstnanec nevyzvedne, vrátí ji pošta zpět odesílateli. Pokud jsem správně vyrozuměl v televizních kuloárech, v případě L. Palusky došlo k nestandardní situaci, že pošta zásilku ani nedoručila, ani nevrátila zpět. Odpoledne jsem se proto zeptal Věry Valterové, jestli se vedení pokusilo o náhradní osobní doručení; zatím se to prý nepodařilo, takže Ladislav Paluska zůstává finančním ředitelem televize. Organizačními schopnostmi Hodačovi lidé opravdu nevynikají...

  • Byl Jiří Hodač tajným "koněm" ODS, kterého se Klausova strana snažila prosadit ředitelem ČT, aby ji ovládla? Nesmysl. Jana Dědečková a Miroslav Mareš už od listopadu 2000 prosazovali na funkci generálního ředitele ČT Kateřinu Fričovou a byl jsem po konferenci Věc veřejná v Kongresovém centru koncem listopadu 2000 svědkem toho, jak se tam s Kateřinou Fričovou sešli k předběžnému jednání o této věci. Nabídli mi autem cestu do města. Jana Dědečková řídila, vedle ní seděl Miroslav Mareš, já jsem seděl vzadu v autě vedle Kateřiny Fričové. Odvezli mě do Ječné ulice a šli kamsi do kavárny jednat o budoucnosti televize. Bylo to přesně tak, jak doporučoval jeden čtenář BL, aby to učinili - před konkursem prováděli členové Rady neformální rozhovory s možnými zájemci o funkci ředitele ČT. Velmi silně prosazovali Fričovou, protože se jim jevila jako schopná, nadstranická profesionálka. (JČ)

  • Byla nebo nebyla Jana Dědečková závislá na politicích? Vysvětluje:

    Kontaktu s politiky se nevyhnete. A každý má někoho, kdo ho určitým způsobem ovlivňuje. I moje myšlení bylo hodně ovlivněno p. Pecinou a BL. Bobošíkovou jsem osobně poznala, až když jsem dělala rozhovor v Interview 21 a její osobnost na mě také měla určitý vliv. Ale je to normální, člověk přece nežije ve vzduchoprázdnu. Václav Erben byl jen jeden a já jsem Vám jeho chování popisovala již dříve. [Nechtěl jmenovat ředitelkou ČT Kateřinu Fričovou, kterou prosazovala Jana Dědečková a Miroslav Mareš. Václav Erben totiž žije s matkou Petry Buzkové a ta věděla, že kdyby se Fričová stala ředitelkou ČT, Buzková už by se nemohla volně producírovat na obrazovce jako dosud a dělat si tak vlastní politickou kariéru, pozn. JČ] Nevolil by ji [Fričovou] ani Rejchrt a Kabzan. Rejchrt toho 12.12 nebyl apriori proti odvolání Chmelíčka, jen stále žadonil, aby to bylo až v lednu. Nevím proč, ale slyšela jsem již několik verzí. Včetně té, že Havel měl v novoročním projevu vyzvat k občanské neposlušnosti proti opoziční smlouvě a během ledna měly začít demonstrace, které by vyvolaly předčasné volby. Nevím, nakolik jsou to fantasmagorie a nakolik je to pravda. Fakt je, že připravené to měli. Když jsem s Rejchrtem mluvila ten den o Kateřině Fričové, byl proti. "Vy nevíte, paní kolegyně? Tu ne, ta je z komerční sféry." Nevím, proč byl najednou proti, když v listopadu věděl , že je z komerční sféry a byl nadšený. Paní Fričové jsem to řekla hned po odvolání Chmelíčka.. Když jsem s ní znovu rozebírala situaci v sobotu večer ( také ji vyšetřovali z ČT, proč jsem jí volala) sama mi říkala, že jí to Rejchrt přiznal a následně se jí omluvil. Netroufám si posoudit, zda byl někdo ovlivňován politiky, ale fakt je ten, že na Hodačovi jsme se usnesli až po tom, co jsme se nemohli dohodnout na nikom jiném. Nejvíc hlasů by měl Drahoš, ale měli jsme strach po tom Brnu. [Chmelíčkova kontrolní komise vypracovala o Drahošovi zdrcující kontrolní zprávu, z níž vyplývalo, že je zřejmě Drahoš vinen korupcí. JČ] Jsem přesvědčená o tom, že by to vypuklo stejně ať by tam byl kdokoliv. Dnes více, než předtím si myslím, že jde o finance a snad i sponzorování některé politické strany. Nezapomeňte, že společnost ČT INVEST [založenou v roce 1993, předsedou představenstva byl Ivo Mathé, členy posléze Paluska, Puchalský, Chmelíček. JČ] dal do likvidace finanční ředitel, kterého si přivedl Puchalský. Paluska tehdy odcházel za doprovodu policie a mohl si vzít pouze své osobní věci. Vrátil se tam s Chmelíčkem. Nejde o ředitele, jde o peníze. A velké. JD

    Ale o tom jste měli veřejně hovořit jako Rada ČT, namítl jsem. Jana Dědečková odpověděla:

    Muselo by být kde to publikovat. Napsali jsme toho spoustu, ale nikde nám to nebrali. Ani na stránkách ČT jsme neměli možnost. Všichni byli na dovolené a když se vrátili, nikdo už neposlouchal pokyny nadřízených. Klepetko byl nezvěstný a nebral telefony. Pan Hodač svolal kolegium a nikdo nepřijel. První den ještě fungoval personální ředitel Kříž, ale potom také nebral telefon a přidal se k ostatním z managementu. Strašně jsem se styděla, do čeho jsme pana Hodače dostali, a snažila jsem se mu pomáhat. Doma jsem byla pouze na večeři 24.12. a na Silvestra. Snažila jsem se ho podpořit alespoň morálně. Jednou o tom napíšu knihu. Brzy. JD

  • Od Jany Dědečkové k textu pana Fraňka (v závěru těchto BL):

    Vážený pane Čulíku, Text pana Fraňka mi velice připomíná vyjadřování pána, kterého tak brání. [Václava Erbena, pozn. JČ]. Měli jsme k sobě nepřekonatelný odpor právě proto, že měl zcela jiný postoj ke každému problému, který jsme v radě řešili. Pro tohoto pána bylo pravidlem, že nic nemá cenu řešit, protože tak to bylo v televizi odjakživa a pisatele stížnosti označoval za grafomany a psychopaty. Pravda ovšem je i to, že kdybych zastávala právě jeho postoje, byla bych v radě dodnes a ČT by v klidu přečkala i další tisíciletí. JD

  • V novém čísle Šmídovy Louče se pochopitelně nejvíc hovoří o krizi v České televizi, ale nezůstávají opomenuty ani možné souvislosti s vývojem v komerčním sektoru. Milan Šmíd dle mého soudu oprávněně argumentuje, že Rada České televize, která se sama stala součástí parlamentního mechanismu moci (o vazbách radních na "řídicí" politiky jsme psali např. v souvislosti s resignací Miloše Rejchrta zde, takže údaje z výpisů nás překvapily snad jen intenzitou kontaktů), tuto televizi zničí. Lišíme se - a to není nová zpráva - v receptu. Milan Šmíd tvrdí, že Českou televizi v tak zranitelném postavení bychom neměli kritizovat, abychom nanahrávali mocenským ambicím jejích nepřátel, zatímco podle našeho názoru nesmí být novinářská kritika žádnými takovými ohledy podmiňována, jinak se novinář stává nevěrohodným manipulátorem. I my jsme tedy v situaci "back to square one" (mimochodem, tato okřídlené rčení prý poprvé pronesl jistý generál anglické armády v okamžiku, kdy se jeho vojsko poraženo na hlavu již téměř zcela rozprchlo po okolních polích - podrobnosti se mi nepodařilo na internetu najít, zato jsem narazil na zcela odlišný výklad zde). (TP)

  • To je nápad! "Co takhle nyni dobrovolne zverejnit vypisy z uctu mobilnich telefonu vsech zamestnancu zpravodajstvi na internetu, at si kazdy udela obrazek sam? Pro Eurotel to neni technicky problem. To by byl rev o ochrane zdroju!!!" napsal nám trefně jeden z čtenářů. (TP)

  • Stále nejasný je další osud poslance Ivana Pilipa a aktivisty hnutí "Děkujeme, odejděte" Jana Bubeníka, kteří by měli stanout před kubánským soudem. V čem měla spočívat jejich trestná činnost, kubánské úřady specifikovaly jen vágně; údajně však mělo jít o to, že Pilip a Bubeník navštívili v rámci turistického pobytu představitele kubánské opozice, čímž se dopustili jednání ve prospěch v USA žijících a castrovskému režimu nepřátelských Kubánců. Dobře informované kruhy blízké ministerstvu zahraničních věcí Britským listům sdělily, že Pilip s sebou vůbec neměl diplomatický pas, a jiné neméně dobře informované zdroje vážně spekulují, že akce má souvislost s ruskými orgány nedávno rázně přerušenými "novinářskými" aktivitami Petry Procházkové. (TP)

  • Kojzarovské bolševické metody v České televizi. I z e-mailů, přicházejících redaktorům Britských listů, je zjevné, že virtuální krize, kterou před Vánocemi v zájmu zachování svého zaměstnání neoprávněně vyvolali zaměstnaci redakce zpravodajství ČT, když si zprivatizovali pro vysílání vlastní hrubé propagandy její zpravodajské pořady, odvysíláním pořadu Fakta o záznamech z mobilních telefonů některých členů Rady ČT ještě podstatně zesílila. Česká televize dělá prostě z lidí neseriózní emocionální manipulací dál k osobnímu prospěchu zaměstnanců zpravodajství hlupáky - a diskredituje se celá jako instituce, bohužel i velké Kavčí Hory, které by si mohly dávat pozor, aby jim druhořadí novináři v redakci zpravodajství takto zbytečně neničili pověst. Hysterie zintenzivněla, lidé jen s obtížemi vnímají emocionální manipulaci, která zamlžuje podrobnosti a fakta. Je-li to, co přinesl pořad Fakta, vůbec prokazatelné (propagandě České televize se v těchto dnech nedá věřit) určitým přínosem je zprůhlednění politických vlivů na Českou televizi. Vzbouření a přespávání čtyřkoaličních poslanců na Kavčích Horách prokázalo, že je zpravodajství ČT oddáno věci Čtyřkoalice a Unie svobody, záznamy z mobilních telefonů zase ukazují to, co Britské listy píší už od loňského března - že si totiž radní a s nimi spříznění politikové rozdělili rozhodování v Radě jako v parlamentu: byly tam vlivy ČSSD, ODS i Unie svobody (vazby Rejchrt - Mlynář, které ovšem Česká televize ve svém pořadu neuvedla.) Britské listy ovšem mají zkušenost, že mezi indolentními členy Rady ČT postupně nabyla nejvýraznějšího vlivu Jana Dědečková, která posléze v podstatě určovala celou politiku Rady, píše o tom Jan Čulík v třetím článku dnešního vydání BL. Dědečková své názory konzultovala s nejrůznějšími lidmi, i politiky, ale můžeme spolehlivě svědčit, že rozhodovala samostatně: sice podle konzervativního přesvědčení, nikoliv však podle rozhodování stranických sekretariátů. Řeč o údajném puči ODS, provedeném jmenováním Jiřího Hodače je nesmyslná, (i když už není tak jasné, o co se snad pokoušela ODS, když už jednou vzbouřenecký skandál vypukl.)

    Nejotřesnější na metodách nynější České televize je však jejich bolševismus. Píše o tom v dnešním vydání BL výmluvně Martin Stín:

    Pokud celý scénář televizní vzpoury již od počátku zaváněl působností ducha StB, na posledním kojzarovském výstřelku anarchovize ze Supích hor je jeho vliv velmi zřetelný. "Povstalci" se zmocnili výpisů z telefonních účtů členů Rady ČT a zveřejněním tří z nich prokazují spikleneckou podstatu vztahu mezi členy Rady a vedením ODS. To je typický postup desinformačních kampaní podle scénáře StB, nebo chcete-li, její učitelky KGB. Je to pokus zdiskreditovat nepohodlné osoby zveřejněním jednostranných, pro veřejnost nekontrolovatelných a ideologicky vhodně okořeněných informací za okolností, které vylučují účinnou obranu napadených.

    Ano, publikace telefonních výpisů silně připomíná praktiky Stb. V sedmdesátých letech několikrát nahrávala Stb soukromé rozhovory českých disidentů a pak je ve zcela subjektivním sestřihu vysílala za účelem skandalizace těchto osob v českém rozhlase. Při jedné domovní prohlídce zabavila Stb v bytě Ludvíka Vaculíka jeho fotografii, na níž byl nahý, a otiskla ji v týdeníku Dikobraz: "Tady se podívejte, co je to za člověka, nechává se fotografovat nahý." K podobným diskreditacím disidentů byla zneužívána Československá televize v roce 1977 po publikaci Charty 77. - Celkově bude asi odvysílání takto neetického pořadu kontraproduktivní. Mnozí si uvědomí, jak dál rozdmychal emotivní virtuální nálady v české společnosti a politikové asi usoudí, že se jim dosud nedaří Českou televizi oslabit a ovládnout a budou s tím chtít něco udělat. Ale vlastně jim to nahrává: čím více se ČT excesy nyní zdiskredituje, tím bude v budoucnosti slabší a to musí být pro politiky výhodné. Naivita nedávných pražských demonstrantů na Václavském náměstí je v tomto naprosto směšná: svými demonstracemi "za svobodu ČT" tuto televizi ve skutečnosti pomohli politikům ještě více podřídit. - Je velmi pravděpodobné, že bylo zveřejnění důvěrných telefonních dat pořadem Fakta vážným trestným činem, jak konstatuje ve své poznámce Tomáš Pecina:

    Loňská novela zákona o telekomunikacích (151/2000 Sb.) uvádí v § 84, odst. 3, písm. c), že "předmětem telekomunikačního tajemství jsou [mj.] data související s poskytováním telekomunikační služby, zejména údaje o účastnících telekomunikačního spojení." Z toho lze dovodit, že telekomunikačním tajemstvím je i obsah podrobných telefonních účtů, které pondělní Fakta (stejně jako týdeník Respekt) získala a použila pro přípravu reportáže.

    Odst. 2 tohoto paragrafu stanoví, že "Každý, kdo se dozví informace o skutečnostech, které jsou předmětem telekomunikačního tajemství, je povinen zachovávat o nich mlčenlivost."

    Porušení mlčenlivosti může být pokutováno Českým telekomunikačním úřadem až do výše 5 000 000,- Kč (§ 97, odst. 1, písm. u), a zejména se jedná o trestný čin neoprávněného nakládání s osobními údaji. Tohoto trestného činu (§ 178, odst. 2, trestního zákona) se dopustí ten, "kdo údaje o jiném získané v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnání nebo funkce, byť i z nedbalosti, sdělí nebo zpřístupní, a tím poruší právním předpisem stanovenou povinnost mlčenlivosti."

    Pokud se tak stalo "tiskem, filmem, rozhlasem, televizí nebo jiným obdobně účinným způsobem" (§ 178, odst. 3, písm. b), nebo spáchal-li pachatel trestný čin "porušením povinností vyplývajících z jeho povolání, zaměstnání nebo funkce" (§ 178, odst. 3, písm. c), uplatní se zvýšená sazba tří až pěti let vězení. Obě možnosti zde přicházejí v úvahu, v prvém případě u redaktorů, ve druhém u osoby, která jim podrobné účty poskytla.

    U redaktorů je teoreticky možná obhajoba, že údaje nezískali v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnání nebo funkce, u osoby, která jim doklady předala, je však podle mého názoru trestní odpovědnost nesporná. Jediné, co by se dalo legálně zveřejnit, by byla výše fakturované částky.

    Jak pozoruhodně podlý a pokrytecký byl tento pořad Fakta, nás upozornil jeden pozorovatel. Poukázal na to, že velká většina zaměstnanců České televize má k dispozici služební telefony a používá je zcela nepokrytě k nejrůznějším, i naprosto soukromým účelům. například v britské BBC je něco takového naprosto nepředstavitelné. V britských podnicích mají ty osoby, které mají k dispozici firemní mobilní telefony, povinnost na nich označovat soukromé hovory a pokud je tyto hovory ochoten proplatit zaměstnavatel, zaměstnanec z toho musí platit daně, protože je to osobní příjem. Daňový úřad to sleduje velmi přísně. - Nikdo v České televizi nekontroluje, kolik se za provoz podnikových mobilních telefonů proplatí. Užívání mobilních telefonů se tam určuje ve stejné položce jako jsou (velmi podstatné) nálady na televizní satelitní přenosy z celého světa. Když se kdosi nedávno dožadoval informace, jaké vlastně jsou celkové náklady v ČT za užívání mobilních telefonů, bylo mu řečeno, ať si vezme položku výdajů na satelitní přenosy, satelitní přenosy od toho odečte a dostane částku, kterou zaměstnanci volně protelefonovávají na mobilech.

  • Česká policie je v ČR nad zákonem. Dokazuje to šokující vystoupení ministra vnitra Stanislava Grosse v Senátu,z něhož vyplývá, že při tzv. "vyšetřování" nezákonností, spáchaných českou policií v době protiglobalizačních demonstrací v Praze často proti zcela nevinným lidem české státní orgány ignorovaly závažný důkazní materiál. Transkript senátního vystoupení Stanislava Grosse publikujeme s analytickými poznámkami Jiřího Kopala, právního experta Občanských právních hlídek zde. - I když je to dlouhý text, je to nesmírně silný text a doporučujeme ho pozornosti každému, kdo se snad domníval, že se v ČR může spoléhat na zákonnost.

  • Nynější hlubokou krizi v České televizi sledujeme od jejího počátku před Vánoci; všechny dosud zveřejněné články k této problematice najdete v v chronologickém archivu Britských listů.

  • Článek o nejnovějším vývoji v České televizi, o tom, že vzbouřenci si vždycky ve zpravodajství ČT vysílali, co chtěli, bez jakéhokoliv ponětí o veřejnoprávnosti, o analytičnosti a potřebě kritického odstupu od všech témat, a nyní konečně vyšlo stoprocentně najevo, že si Českou televizi zprivatizovali k vlastnímu účelu, i když jim za to stále platí koncesionáři, píše v angličtině Jan Čulík v časopise Central Europe Review na tomto místě. (JČ)

  • Kořeny konfliktu v České televizi. Vzhledem k tomu, že v české společnosti vládne obrovská neznalost o tom, co je podstatou nynějšího konfliktu o Českou televizi, upozorňujeme na tuto analýzu Jana Čulíka, která podrobněji osvětluje, jak a proč krize vznikla, jak byla politicky zneužita a jak jí byla zmanipulována nemyslící a neinformovaná veřejnost.

    Kdo se zajímá o podstatu nynější krize, nechť se podívá na rozhovory Britských listů s Ivanem KytkouJanou Bobošíkovou o České televizi z roku 1998. (Též v knize ...jak Češi jednají, Milenium Publishing, 2000, která se podrobně věnuje kořenům krize v  ČT, informace viz níže; v žebříčku nejprodávanějších titulů knihkupectví Kosmas se v posledních čtrnácti dnech tato kniha opět vrátila na první místo.) - V tematickém archivu Britských listů naleznete za poslední cca tři roky pod heslem "sdělovací prostředky, Česká televize" více než 600 článků a analýz o ČT. Ukazují, jak vznikl nynější problém.

  • MediaChannel o krizi v ČT. V angličtině se krizí v ČT zabývá MediaChannel na této stránce: http://www.mediachannel.org/originals/czech.shtml. Cituje mj. články Andrewa Stroehleina a Jana Čulíka, publikované anglicky o politické krizi, kterou uměle vyvolala sama televize, v časopise Central Europe Review.

  • Článek v Handelsblatu.. Upozorňuje Juliana:

    Vážený pane Čulíku, nizozemské noviny NRC Handelsblad (čtou je střední a vyšší střední vrstvy) 10. ledna otiskly velký článek o krizi v ČT. Vyznění se liší od stanoviska mezinárodní organizace novinářů. Píší, že druhořadým redaktorům se už poněkolikáté podařilo zablokovat reformu zpravodajství.

  • Guardian o tom, že televizní protesty nejsou bojem za svobodu slova. Internetové stránky britského deníku Guardian citují v tomto smyslu článek Jamese Partridge a Andrewa Stroehleina, které vyšly v časopise Central Europe Review.

    Německý Der Spiegel citoval minulé pondělí Jana Čulíka, že pražská televizní krize je internětelevizní pracovněprávní spor, který druhořadí televizní novináři proměnili v politickou záležitost: "Ausgewogene Berichterstattung, sagen Kritiker, habe es nie gegeben. Und der Journalistikprofessor Jan Culik zieht ironisch den Hut vor jenen Redakteuren, 'die jahrelang nicht faehig waren, eine kritische Analyse' massgeblicher Politiker zu Wege zu bringen, und nun den Coup landen, einen 'internen Arbeitsstreit in eine politische Krise' umzudeuten: 'Es gelang ihnen, den Eindruck zu vermitteln, als ob sich wieder der November 1989 abspiele.'"

  • Informace o krizi v České televizi, publikované anglicky v časopise Central Europe Review, doporučuje od včerejška světovému publiku "nejprestižnější internetová stránka na světě" (Daily Telegraph) Arts and Letters Daily. Central Europe Review publikuje k tomuto tématu dva články Jana Čulíka (v textu nazvaném "Mé zoufalství: Jak jsem dostal 100 000 lidí do pražských ulic" shrnuje Jan Čulík v  České republice vícméně neznámé pozadí této krize a poukazuje na to, jak škodlivý vliv na českou společnost má skutečnost, že informace a debaty, které jsou volně k dispozici několika desítkám tisíc elitních čtenářů BL, jsou nepřístupny neinformované a tedy manipulovatelné široké české veřejnosti). V jiném článku mj. vysvětluje Andrew Stroehlein, proč je Jana Bobošíková uvnitř ČT terčem tak ostré nenávisti, a pražský pozorovatel James Partridge potvrzuje, že televizní protesty nemají nic společného s bojem za svobodu slova. CER také přináší v anglickém překladu výňatky z pátečního projevu Miloše Zemana ve sněmovně, vyjádření Jany Dědečkové, že Jiřího Hodače neodvolá, a článek vyjadřující standardní vzbouřenecký názor. - Britský list Guardian uvedl dne 29. 12. 2000 ve své příloze "The Editor", věnované mezinárodním sdělovacím prostředům, týdeník Central Europe Review jako jeden ze svých "oblíbených" ("favourite") časopisů za rok 2000. Guardian zejména chválil, jak týdeník CER psal o pražských antiglobalizačních protestech při zasedání MMF/SB. (Autorem těchto článků v CER byl podle materiálů, publikovaných v Britských listech, převážně Jan Čulík.)

  • Podle slibu zveřejňujeme plný text zprávy kontrolní skupiny o situaci v TS Brno, zaznamenávající korupční praxi, za niž je odpovědný jeho šéf Zdeněk Drahoš. Zpráva je zde (soubor RTF, 284 KB), zde je digitální podpis ve formátu PGP.
  • Sponzorování Britských listů. Ozvala se zatím řada čtenářů s různými nápady, o jejichž realizaci budeme uvažovat. Někteří čtenáři OPAKOVANĚ navrhují, že by byli za Britské listy ochotni rozumnou, nepříliš vysokou částku platit. Snad realizovatelnou částkou by bylo cca 1000 - 1500 Kč ročně. To je zajímavá myšlenka, ale na to, abychom získali k dispozici dostatečné prostředky k řádnému financování profesionální investigativní práce, by muselo pravidelných dárců být větší množství. Proto by nás zajímalo, kolik z několika tisíc pravidelných čtenářů Britských listů by bylo ku prospěchu české společnosti ochotno přibližně takovouto částkou na provoz Britských listů pravidelně přispívat a  způsobit tak jejich profesionalizaci a posílení jejich nezávislosti. Své názory prosím pište do redakce tohoto listu. (JČ)

  • Hledají se nápady, jak získat sponzorování pro Britské listy. Pokud máte nápad, jak efektivně a systematicky finančně sponzorovat Britské listy, napište do redakce tohoto listu. Vydáváme tento deník už téměř pět let každý všední den zadarmo, se značným vypětím. Vzhledem k velkému pozitivnímu vlivu, jaký vykonává na českou společnost, by mělo být možné získat nezávislou finanční podporu, která by mohla vést k dalšímu zefektivnění práce BL ve prospěch české společnosti (dosavadních pět let pracují novináři Britských listů pro tento deník zadarmo až po ukončení svého normálního, každodenního zaměstnání). Firma Internet Servis, na jejímž serveru jsou Britské listy umístěny, neumí pro ně získávat placenou reklamu. Musejí tedy existovat jiné možnosti - nebo že by česká společnost skutečně nedokázala k vlastnímu prospěchu financovat elitní nezávislý analytický internetový deník?

  • Katedra slovanských studií Glasgow University vypisuje nyní jako každoročně konkurs na studijní místo lektora češtiny na školní rok 2001/02. Vybraný uchazeč obdrží roční stipendium 6000 liber a bude si moci během pobytu na Glasgow University vypracovat roční postgraduální thesi pro získání titulu MPhil. Hledáme bohemisty s ukončeným vysokoškolským vzěláním v kombinaci s libovolným dalším oborem, nejvhodněji angličtinou či ruštinou. Uchazeči by měli mít dobrou znalost angličtiny. Podrobnosti najdete na adrese http://www2.arts.gla.ac.uk/Slavonic/CzechLektor01.htm.

  • Znovu aktuální kniha. Druhý výbor z  Britských listů ...jak Češi jednají (Milenium Publishing, Chomutov, 580 stran) lze objednat v internetovém knihkupectví Kosmas přímo na této adrese.

    V žebříčku nejprodávanějších titulů knihkupectví Kosmas se v posledních čtrnácti dnech tato kniha opět vrátila na první místo. Dovíte se v ní mnoho o interních problémech České televize a proč jsou pořád odvolávání její generální ředitelé. Dosti podstatná část nového výboru z Britských listů se zabývá dosud nepříliš úspěšnou reformou zpravodajství v České televizi, dále kniha pojednává mj. o reakcích českých intelektuálů na analýzu Václava Havla v pojetí Johna Keana, o české politice a kultuře, o české byrokracii a  českých postojích obecněji. Předmluva ke knižnímu svazku - stručně vysvětlující, co v knize je - je zde, podrobný obsah knihy je zde, obálka je tady. (První výbor z Britských listů ...jak Češi myslí, Milenium Publishing, 1999, je rozebraný.)


  • Recenze knihy Adolfa Branalda Pražské promenády od Michaely Černé je na tomto místě.

  • TEMATICKÝ ARCHÍV BRITSKÝCH LISTŮ je na adrese http://blisty.internet.cz/xz/.

  • Přehled anglicky napsaných článků od Jana Čulíka a  Andrewa Stroehleina o aktuálním vývoji v České republice najdete zdezde.

  • Hudba a zvuk - Každé úterý: Týdenní přílohu věnovanou vážné hudbě (archív textů i zvukových ukázek) píše a rediguje v Neviditelném psu Lubomír Fendrych na adrese http://pes.eunet.cz/hudba/hudba.htm.

  • Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

  • Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://blisty.internet.cz /prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

  • Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britské listy.

  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a  hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).

  • Zde jsou užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku.

  • Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.


    Výběr textů z posledních dní:

  • Britské listy

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|