Co je nového v České republice

Dosti podstatná část nového výboru z Britských listů se zabývá dosud nepříliš úspěšnou reformou zpravodajství v České televizi, dále kniha pojednává mj. o reakcích českých intelektuálů na analýzu Václava Havla v pojetí Johna Keana, o české politice a kultuře, o české byrokracii a českých postojích obecněji. Předmluva ke knižnímu svazku - stručně vysvětlující, co v knize je - je zde, podrobný obsah knihy je zde, obálka je tady. (První výbor z Britských listů ...jak Češi myslí, Milenium Publishing, 1999, je rozebraný.)

Vazeny pane Culiku,

s radosti Vam oznamujeme, ze pan Zheng jiz obdrzel dlouhodoba ceska viza, a v pondeli 5.6. prileta do Prahy. Stihne se tudiz zucastnit i konference, na ktere ma prispevek.

Jak uz jsme Vam psali, ozveme se Vam pozdeji se shrnutim cele zalezitosti. Obavame se, ze i kdyz "nas" pripad skoncil stastne, moznost vzniku podobnych problemu v budoucnosti pretrvava.

Upozorňujeme všechny čtenáře, kterým není lhostejná současná politika českého státu a kteří se zajímají o její historii, že nakladatelství Academia vydalo první analytickou knihu o rozpadu Československé federativní republiky s názvem Česko - Slovensko. Autorem je profesor ústavního a mezinárodního práva na Michiganské univerzitě, rodák z českých Holic, Eric Stein. Jedná se o zatím nejrozsáhlejší a nejpodrobnější, v češtině dosud jedinou monografii věnovanou rozpadu našeho dřívějšího dvojnárodnostního státu.

Zájemci o tuto publikaci si ji mohou zakoupit v každém kvalitním knihkupectví, nebo si ji objednat na adrese nakladatelství Academia, či prostřednictvím jejích webových stránek http://www.cas.cz/ACADEMIA

Cílem diskuse je seznámit publikum s odlišnými pohledy na současnou situaci českého vysokého školství a možnostmi dalšího vývoje. Studenti i širší veřejnost by měli mít možnost vytvořit si představu o směru uvažování přítomných zodpovědných politiků, státních úředníků i představitelů akademické půdy a zároveň jim tlumočit své názory. Předpokládáme, že přínosem večera by mělo být zjištění nutnosti dalších reforem českého vysokého školství a tedy i podnět k další reformní práci.

Koná se 6.6. 2000, od 17.00 do 19.00 hod. v pražské Městské knihovně.

Hosté:

http://www.ceskaliteratura.cz byla doplnena o nove texty:

anonym: Drevo se listem odievá,

Capek: O peti chlebich,

Kolar: Basen ticha,

Dekuji Vam za zajem o stranku Ceska literatura na Internetu (v kvetnu ji navstivilo 700 surfaru) a preji Vam hezky 1. cerven 2000.

Právě jsem mluvil s Františkem Mikšem. Řekl mi (téměř doslova) toto:

"Voláte pozdě. Já jsem si mezitím stačil ty vaše Britské listy přečíst a řeknu Vám, že něco tak špatně napsaného, neobjektivního a zaujatého si nedokážu představit. A jestli si myslíte, že s vámi budu ztrácet čas, tak jste na omylu!"

Prosím, publikujte, to má stejnou cenu jako celostránkový rozhovor. (T.P.)

Výběr textů z posledních dní:

Vít Novotný

Na strankach Britskych listu se o rasismu diskutuje, coz pravdepodobne nerada vidi ceska vlada. 1. cervna oficialne totiz obvinila vydavatele knihy Mein Kampf z podpory a propagace hnuti smerujicich k potlacovani mensin. Vlada zjevne neveri, ze ctenari knihy jsou schopni si knihu zhodnotit sami, a snazi se je usetrit teto myslenkove cinnosti obvinenim vydavatele knihy z propagace nacismu.

Problem je uz ve vladnim programovem prohlaseni z roku 1998. Rika se v nem, ze vlada bude "rozhodne a dusledne… vystupovat proti xenofobii, kulturni a socialni netoleranci a jakymkoli rasistickym projevum. Bude dbat na to, aby statni organy postupovaly dusledne v represi vuci pachatelum rasove motivovanych trestnych cinu." Dusledne stihani pachatelu rasove motivovanych trestnich cinu je spravne a doufam, ze policie se v nem bude cinit vice nez dosud, pres to, ze se situace v poslednich letech viditelne zlepsila. Stejne tak je spravne, aby vlada rozhodne vystupovala proti xenofobii. Ovsem jeji neuveritelne xenofobni cizinecky zakon, ktery podrobuje cizi navstevniky Ceska ponizujicim proceduram na hranicich, svedci, ze vlada svoje programove prohlaseni bere vazne tam, kde se ji to hodi; v tomto pripade ho zjevne popira. Jinak by vlada musela stihat sama sebe pro navrzeni zakona, ktery dusledne a hned na statni hranici potira vsechno neceske. (Stale jsem jeste nepochopil, jak tento zakon mohl projit parlamentem. Jediny poslanec CSSD Bretislav Petr byl proti pri zaverecnem hlasovani ve Snemovne. Pro hlasovala i udajne liberalni Unie svobody).

Potlacovani rasistickych projevu je vsak chyba. Jednak je to nebezpecny precedens pri potlacovani svobody projevu. V ramci zakazovani by se socialni demokracii mohlo v budoucnu stat, ze po pristich volbach jina vitezna strana zakaze socialdemokratismus jako nebezpecny proud, myslenkove kolaborujici s komunismem. Nebylo by to prekvapujici, vzhledem k soucasnym snaham obcanskych demokratu postavit tridni nenavist mimo zakon, coz je stejne hloupy napad jako ilegalizace rasistickych projevu a cinnosti neonacistickych skupin. Po obvineni socialni demokracie z kolaborace s komunistickymi idealy by se pak u soudu rozhodlo na zaklade expertniho posudku nejakych odborniku na tridni a rasovou nenavist, a ti by mohli socialni demokraty s chuti potopit. Evropska unie a Socialisticka internacionala by sice mozna protestovaly, ale na Socialistickou internacionalu v Cesku nikdo neda, a cleny Evropske unie zatim nejsme, takze jeji protesty by nebylo nutno brat vazne. Ackoliv nesouhlasim s mnohymi postupy socialni demokracie, prece jen bych byl znepokojen, kdybych si nadale mohl vybirat jen mezi obcansko- a krestansko- demokratickou budoucnosti.

Zakazovani rasistickych a nacistickych projevu ale take vyvolava chybny dojem, ze rasismus neexistuje. Je tisickrat lepsi vest s rasistickymi predsudky polemiku, nez je zatlacit do ilegality, kde pak vyrostou bojem kovani bojovnici za takzvane ohrozenou bilou civilizaci. Socialni demokracie by mela mnohem rozhodneji vystupovat proti rasismu ve verejnych diskusich, na tiskovych konferencich a v nadchazejici volebni kampani do Senatu a krajskych zastupitelstev. Zatim se zda, ze pokud jde o verejne odsuzovani rasismu, socialne-demokraticti politici se kaji pred hrozicimi prsty zapadnich politiku a mezinarodnich organizaci. Pred ceskymi volici existujici xenofobii prilis neodsuzuji a berou ji jako fakt, se kterym se bohuzel neda nic delat, nanejvys tak zakazat Mein Kampf a potrestat jeho vydavatele.

K diskusi o Romech v Britských listech

Za sebe budu polemizovat jen s nekterymi nazory uverejnenymi 1. a 2. cervna. Ziskat si uctu a obdiv majority, jak pise pan Pospisil, by Romum jiste pomohlo, ale nez se jim to podari, mame pravo vykazovat ty "neprizpusobive" ze zeme, jak se primlouva pan Schejbal ("kdyz se nekdo neumi chovat, at tahne" ), a zabijet ty, kteri neodtahnou? Silni hosi s vyholenymi hlavami ve jmenu nas bilych Romy zabijeji a terorizuji, a nijak se nenamahaji rozlisovat, jestli dotycny byl ze "slusne" ci "prizpusobive" romske rodiny ci nikoliv. Cesky zakon take pri vymerovani trestu za vrazdu ci ublizeni na tele nastesti nerozlisuje, zda zavrazdeny si predtim znicil byt, neplatil najem a byl i jinak "neprizpusobivy". Mnozi z nas bilych nejsou z nejakeho duvodu schopni rozlisit mezi neplacenim najemneho a nocni hlukem, coz pachaji jak Romove tak Slovane, a terorem proti prislusnikum jedne mensiny, ktery "za nas slusne obcany" neonacisticke skupiny pachaji.

Chapu, proc Romove by meli mit ve svych radach vyjimecne jedince, jak nabada pan Pospisil. Mit v prvni fotbalove lize romskeho utocnika ci ziskat Nobelovu cenu by Romum jiste dodalo hrdosti. Ale opet, nez se to stane, ztraceji Romove pravo na zivot? Nikdo z diskutujicich v tomto tydnu to nezpochybnoval, ale pravo na slusne zachazeni jim uz mnozi upiraji. Maji Ostravaci nebo Brnaci ve svych radach nositele Nobelovy ceny? Ma Hradec Kralove svetozname sociology? Nevim o nich. Jak je to mozne, vzdyt obyvatele techto mest maji primy pristup k vydobytkum evropske civilizace! V teto logice "ucta za uspech" bych musel uzavrit, ze obyvatele techto mest jsou pravdepodobne menecenni, nebot se nevysvihli do nejvyssich pricek ruznych oboru. Slusneho zachazeni se tedy dockaji, az to nekam dotahnou?

Tady je zakladni chyba. Pokud budeme my bili s kazdym Romem zachazet jako s menecennym a podezrelym, dokud se nahodou neukaze, ze je takzvane prizpusobivy, budou se dnesni problemy mezi slovanskou a romskou populaci jen zhorsovat. Vyholeni mladenci, kteri rozlisovat mezi prizpusobivymi a neprizpusobivymi Romy odmitaji, budou za nas konat spinavou praci, kterou kvuli tlaku mezinarodnich instituci nemuzeme delat my nebo nase vlada. Az nas neonaciste zbavi vsech cizich elementu, asi si vyberou jejich nasledovnici nejakou dalsi skupinu, ale to neni ted nas problem, ze?

Pan Schejbal se domniva, ze rasismus v Cesku je opodstatneny, protoze zijeme v chude spolecnosti, a proto nemame energii na to 'ustat problematicke sousedy'. Je pravda, ze ceska spolecnost je chudsi nez ta britska, ale nezapomenme, ze je zase mnohem a mnohem bohatsi nez jine spolecnosti, napriklad v Africe nebo v Asii. Obecne nesouhlasim s tim, ze chudoba ospravedlnuje rasismus – to bych pak musel dat za pravdu Hitlerovi, ktery u sousedu hledal a nalezal Lebensraum pro svoje ozebracene Nemecko. Konkretneji k britske situaci, Severni Irsko je oblast mnohem bohatsi nez Cesko, ale toto bohatstvi nijak nebrani tamnimu kmenovemu nasili, jehoz koreny sahaji hluboko do minulosti. Mnozi lide v bohatych Spojenych statech jeste v minulem stoleti povazovali cernochy za podlidi, a mnozi se z tohoto predsudku jeste dodnes nevylecili. Pan Teply ve svem clanku naznacuje, ze problemy s romskou mensinou v Cesku prameni z toho, ze cesti Romove prisli po valce ze Slovenska. Take na prikladu Danska a Holandska polemizuje s ideou multikulturni spolecnosti. Podle neho nema zadna spolecnost povinnost stat se proti sve vuli multikulturni. K tomu bych chtel rici, ze uz predvalecne Ceskoslovensko se snazilo takzvane civilizovat Romy, a to primo zakonem, ktery zakazoval kocovani. Ten se vztahoval i na tehdejsi ceske Romy, takze dnesni problemy v souziti neprameni pouze z toho, ze Romove bydlici v Cesku prisli po roce 1945 z jine zeme - ze Slovenska. Problemy v slovansko-romskem souziti tu byly vzdycky. Etnicti Cesi nesnaseji odlisnost minimalne uz od narodniho obrozeni, ktere sice 'probudilo cesky narod', ale na uzkem a exkluzivnim zaklade etnicke (hlavne jazykove) spolunalezitosti, do ktere se jeste vesli Slovaci a jini Slovane, ale ne uz Nemci, ani zide – kteri proto radeji mluvili nemecky nez cesky – ani Romove. Tento typ obrozeni mel svoje priciny, ktere tu nebudu rozvadet, ale pojeti ceskeho naroda, ktere prameni mimo jine take z vyvoje v devatenactem stoleti, ponekud zpochybnuje myslenku soucasnych Romu jako neprizpusobivych privandrovalcu. Navic dnesni cesti Romove se stali "privandrovalci" proti sve vuli rozdelenim Ceskoslovenska, jinak by stale zili v jedne a teze zemi. A jak vysvetli pan Teply protiromske nasili na Slovensku, jehoz uroven je srovnatelna s ceskym, a ktere se deje proti domacim slovenskym Romum?

Souhlasim s panem Teplym, ze imigranti by v nove zemi nemeli vyzadovat prehnana kolektivni prava. Cesti a slovensti Romove ale jednak nejsou zadni imigranti, a jednak ani nevim, ze by vyzadovali nejaka kolektivni prava vuci statu ci vuci slovanske vetsine. O nejakych snahach o multikulturni spolecnost tu nemuze byt ani reci, Romove by podle me chteli nejprve slusne zachazeni, odstraneni diskriminace a bezpecnost pred neonacistickym nasilim. Cituje-li pan Teply holandskou tajnou sluzbu, ktera varuje pred pronikanim islamskych vlivu do zeme, mam se na pozoru. Jeji ceska obdoba BIS oznacuje za extremisty i bezna ekologicka hnuti. S panem Teplym ani s panem Justem, ktery pise "a proc nazyvat rasisty lidi, kteri maji opravnene obavy o dalsi civilizacni vyvoj teto planety?" se neshodneme v tom, ze ja nepovazuji jine kultury za hrozbu, ale za obohaceni evropske civilizace. Jak pise historik Norman Davies ve sve knize Europe: A History, muslimske Spanelsko prineslo pred mnoha stoletimi do Evropy pomerance, citrony, spenat, artycok, testoviny, zubni pastu a papir. A zachovalo pro Evropu matematiku a reckou filozofii.

Pres nebezpeci skinhedskych skupin si nemyslim, ze bychom meli neonacisticka hnuti a jejich publikace zakazovat, protoze nebezpeci plynouci z takovych postupu jsou vetsi nez zastrasovani a utoky na Romy a navstevniky, kteri prijizdeji do Ceska z ciziny. Uz vubec by nikdo nemel zakazovat vyjadrovani projevu intolerance, pokud se netyka konkretnich osob. Neobvinuji prispevatele Britskych listu z minuleho tydne ze sympatii ke skinheadum, myslim vsak, ze prispevky pana Pospisila a tech, kdo prispechali na jeho obranu, skinhedske nasili neprimo ospravedlnuji.

Vít Novotný

Kateřina Bílková

1. Porad se vyznacoval nevyvazenosti nazoru: dva hlasy pro navrh zakona (zastupkyne Centra pro Gender studies a odbornik z ministerstva), nesrovnatelne vic hlasu proti tomuto zakonu (napr. Macek, Sokol, Saudek, Jandak, Uzel a dalsi), jimz byl take v poradu venovan daleko vetsi prostor.

2. Sam vyber ”odborniku” byl, shovivave receno, problematicky: odborna kvalifikace nekterych z nich je prinejmensim sporna, jakou odbornou kvalifikaci ma napr. umelecky fotograf Saudek (ktery si otevrene zaklada na sve promiskuite) ci herec Jandak? Jednalo se vesmes o muze, z jejichz projevu bylo zrejme, ze nepovazuji zeny za sobe rovne, stejne tak je diskutabilni, do jake miry vnimaji zeny jako komplexni osobnosti.

3. Diskuse mezi ”odborniky” byla temer vylucne zamerena pouze na problem, zda nebude mozne tohoto zakona zneuzit. V diskusi se presto neobjevilo zadne porovnani s legislativou v jinych zemich, kde je tento zakon zaveden, ci se zahranicnimi statistikami uvadejicimi, kolik z zen, majicich zkusenost se sexualnim obtezovanim, se odhodla dovest svuj pripad az k soudu, a zda se vyskytuji pripady zneuziti tohoto zakona a jakym procentem se podileji na celkovem poctu soudnich sporu tykajicich se sexualniho obtezovani.

4. Samotnemu navrhu zakona, pak byl venovan prostor daleko mensi, o tom, co zakon obsahuje (napr. co zahrnuje pojem sexualniho obtezovani nebo o navrhu trestniho postihu pachatelu) se divak nedozvedel nic.

5. V poradu dale naprosto chybel fakt, ze Ceska republika je kritizovana urady Evropske Unie za mezery v legislative tykajici se ochrany prava zen, napr. v posledni vyrocni zprave EU hodnotici jednotlive kandidatske zeme pro vstup do EU.

6. Vyber interwievovanych zen nebyl reprezentativni: z velke casti byly tyto zeny zastoupeny stredoskolackami, jejichz potencialni zkusenost se sexualnim obtezovanim musi byt zakonite velmi limitovana. Dospele zeny, u kterych je radove vyssi pravdepodobnost, ze se setkaly se sexualnim obtezovanim, byly v poradu dotazovany v mensi mire. Charakteristicky byla u dospelych zen patrna nechut otevrene se vyjadrovat k danemu tematu. Je sporne, zda zeny nepovazuji sexualni obtezovani za problem, nebo zda o svych zkusenostech nejsou ochotny, nebo zda se dokonce boji, otevrene hovorit, zvlaste pred kamerou.

7. Nejvetsi prostor byl dan zenam, u nichz je sporne, jestli jejich nazor dostatecne reprezentuje postoj zenske populace k problemu sexualniho obtezovani: tj. pani Saudkove a modelkam z Neireportu (jak kredibilni je nazor polonahe zeny?; predstavte si, ze i ostatni ”odbornici” by vystupovali ve spodnim pradle, napr. p. Jandak). Tyto zeny prijaly za svuj nazor, ze sexualni obtezovani je nejen beznou soucasti zivota, ale je dokonce zadouci.

8. Ostatni zeny vesmes neprijaly tuto konstrukci, z jejich odpovedi vsak bylo zrejme, ze neexistuje obecne povedomi, co vsechno je sexualnim obtezovanim: zeny za sexualni obtezovani povazuji pouze navrhy nebo vynucovani sexualniho styku od nadrizeneho, coz je pouze tou nejextremnejsi formou tohoto jevu.

9. Vyznamne bylo, ze zeny, ktere priznaly zkusenost se sexualnim obtezovanim, casto tvrdily, ze se s timto problemem vyporadaly samy, v nekterych pripadech z tohoto duvodu dokonce zmenily zamestnani (!). Tento aspekt odhaluje problem chybejici legislativy, kdy jsou zeny odkazany jen samy na sebe. Navic ve spolecenske atmosfere, kdy stiznost nic neresi, naopak muze situaci zeny jeste zhorsit.

10. V souladu s vyznenim poradu bylo i jeho tendencni vizualni zpracovani, napr. radoby humorne, ve skutecnosti vsak voyeristicke pouzivani kamery.

Z mych osobnich zkusenosti soudim, ze v CR je sexualni obtezovani beznym a spolecensky tolerovanym jevem. Zeny jsou vystavovany sexualnimu obtezovani, jehoz forma se pohybuje od verbalniho (nezridka hrube vulgarniho) hodnoceni urcitych telesnych partii zen, pres narusovani osobniho prostoru, nedovolene dotykani, az po jiz zmineny extrem, nuceni k sexualnimu styku s nadrizenymi.

Zminovany porad v CT si zjevne nekladl za cil, seriozne pojednat o tomto problemu a rozsirit spolecensky diskurz, ale pouze prezentoval predsudky autoru (ze by to melo neco spolecneho s tim, ze autori byli sami muzi?) Je otazkou, zda takovyto porad je v souladu s verejnopravnim poslanim CT a pozadavkem vyvazenosti publicistickych poradu. Nespornym faktem ovsem zustava, ze tento porad predevsim zamerne zjednodusil a zlehcil naprosto zasadni spolecensky problem.

Poznámka JČ: Cituji z názoru jiné ženy, vyjádřeného Britským listům: "Vciťte se do postavení ženy. Co myslíte, že může udělat, je-li obětí sexuálního obtěžování v zaměstnání? Myslíte, že o tom může mluvit? Představte si, že má manžela nebo milence a tomu se svěří, že ji v práci osahává šéf. Je to realistické? Partner ji buď opustí anebo půjde dát jejímu šéfovi do huby. Obojí řešení je katastrofa. Tak to žena toleruje a jen doufá, že šéf nebude naléhat, aby se s ním vyspala."

Dozvěděl jsem se, že si ode mne na vašich stránkách nárokujete odpověď podle Zákona o svobodném přístupu k informacím ve věci dopisu pana Tomáše Peciny. Pana Pecinu neznám a ani jsem od něj žádný dopis nikdy nedostal. Přesto vám na vaše dotazy odpovím.

Jednání pracovníka tiskového oddělení Úřadu vlády Jindřicha Marka ve věci komunikace s panem Škopem profesionální nebylo. Pan Marek si je tohoto pochybení vědom a všem se za něj omlouvá. Při pohovoru jsem jej upozornil, že v případě, že by se mělo toto pochybení opakovat, by musel tiskové oddělení Úřadu vlády opustit. Odpověď na vaši otázku “jaký je jeho plat?” vám podle paragrafu 10 Zákona č. 106/1999 o svobodném přístupu k informacím poskytnout nemohu, protože kdybych tak učinil, mohl bych být zažalován.

Pokud jde o původní otázku pana Škopa, zda ministr a vedoucí Úřadu vlády Karel Březina absolvoval vojenskou službu či nikoliv, ing. Březina na ni již mezitím odpověděl, že nikoliv.

S pozdravem

Libor Rouček

mluvčí vlády ČR

Tomáš Pecina

Fax: (02)2313693

2. června 2000

Vážený pane,

děkuji za Váš dopis z 2. 6. t. r. ve věci pana Jindřicha Marka.

Uvádíte v něm, že jste žádný dopis ode mě neobdržel. To je ovšem velmi podivné, protože na fax z 24. 5. t. r. okamžitě reagoval e-mailem na mou elektronickou adresu (tompecina@bigfoot.com) sám pan Marek; ve svém e-mailu, pokud se pamatuji, hovořil o "hysterické likvidační kampani" vedené Britskými listy proti jeho osobě. Vysvětlení, jak je možné, že on můj dopis četl a k Vám se nedostal, přenechávám k Vaší úvaze.

Zároveň si Vás dovoluji upozornit, že § 10 zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím zní takto:

§ 10

Ochrana důvěrnosti majetkových poměrů

Toto ustanovení tedy vylučuje odpověď např. na otázku "Kolik v loňském roce zaplatil na dani z nemovitostí Václav Klaus?" nebo "Jak vysokou DPH odvedla Česká nezávislá televizní společnost, spol. s r. o.?" (jakkoli by mne obojí zajímalo), v žádném případě ale ne dotaz po výši platu určitého státního úředníka.

Můj dotaz na výši platu pana Marka je zcela legitimní, odkaz na citované zákonné ustanovení není relevantní a nadále Vás zdvořile žádám, abyste mou otázku zodpověděl.

S pozdravem,

Tomáš Pecina

Napsal Michal Škop:

Dale jsem podal "oficialni" dotaz dle zakona o pristupu k informacim (lze primo z webu vlady) na to, zda urednici smeji vyuzivat technicke prostredky (telefony, maily) k soukromym ucelum; jaka je presne definice novinare, kteremu tiskovy odbor bude poskytovat informace a komu jiz ne; jaka byla pracovni doba p.Marka ve dny, kdy psal inkriminovane maily.

Tutéž odpověď z Úřadu vlády dostal na univerzitě v Cambridgi na svůj dotaz i Martin Maděra, viz níže. Jenže v zájmu vlastní důvěryhodnosti by měl ministr Karel Březina vysvětlit, proč dostal modrou knížku když, jak praví jeho životopis, tak intenzivně sportuje. Občané mají právo to vědět, stejně jako mají právo na informace, kdy jde prezident Havel na operaci kýly. Dobře to vyjádřil v níže uvedeném dopise sám pan Maděra: (JČ)

Odpověď z Úřadu vlády: ministr Březina na vojně nebyl, protože o tom rozhodla komise - Musíme se ptát dál

Ministr demokratickeho statu je verejna osoba. Na osoby verejne se vseobecne kladou jine moralni a eticke pozadavky nez na ostatni obcany -- je napriklad legitimni pozadovat, aby verejna osoba nebyla soudne trestana. Tim, ze se Ing. Brezina rozhodl stat verejnou osobou, se take dobrovolne vzdal casti sveho soukromi, na ktere mel drive jako bezny obcan plne pravo. Vyskytnou-li se treba pochybnosti o moralni integrite verejne osoby, je povinnosti teto osoby zverejnit jakekoli informace, i soukromeho charakteru, ktere by vedly k vyvraceni techto spekulaci, nebo ze sveho uradu odstoupit. Jakakoli jina reakce totiz vede k podkopani duvery obcanu v demokraticke instituce -- a dbat na dustojnost demokratickych instituci a duveru obcanu je prvnim ukolem kazde verejne osoby.

Aby se tedy zamezilo vsem moznym spekulacim ohledne prezkumneho rizeni, ktere prohlasilo ing. Brezinu za neschopneho vykonat vojenskou sluzbu, zejmena s prihlednutim ke skutecnosti, ze se pan ministr vydava za aktivniho sportovce, zadam timto o zverejneni lekarskych duvodu, ktere vedly k tomuto rozhodnuti.

Předchozí odpověď z Úřadu vlády zněla takto:

ředitel Kanceláře ministra a  vedoucího Úřadu vlády ČR

Martin Maděra k tomu podotýká:

# odeslano 24.5.2000

Vazeni,

na serveru vlada.cz, konkretne na url

http://www.vlada.cz/ISO2/vlada/clenove/vlada21.il2.htm

jsem si precetl zivotopis ministra Ing. Karla Breziny. Podle informaci z whois.nic.cz tento server spravuje Urad vlady CR, povazuji tedy tento zivotopis za oficialni.

V zivotopise se pise, ze pan ministr dokoncil sva stredoskolska studia v roce 1991 a v temze roce byl prijat na VSE; studium na VSE dokoncil v roce 1997. V letech 1997 az 1998 pracoval jako vedouci sekretariatu predsedy PSP, od srpna 1998 pak jako vedouci Uradu vlady CR.

V dokumentu neni zminena ministrova vojenska sluzba. Z vyse uvedene casove posloupnosti vsak vyplyva, ze pan ministr zakladni vojenskou sluzbu (ci nahradni civilni sluzbu) neabsolvoval, nebot ihned po skonceni sveho studia nastoupil do zamestnani.

Pokud je tato dedukce spravna, zajimalo by mne jako obcana Ceske republiky, z jakeho duvodu pan ministr vojenskou sluzbu nenastoupil (zvlaste s prihlednutim ke skutecnosti, ze je v zivotopise vydavan za  aktivniho sportovce) a proc neni tento zavazny fakt v zivotopise jasne uveden.

Dekuji predem za vyrizeni sve zadosti a jsem s pozdravem,

Martin Madera,

obcan Ceske republiky,

trvale bydliste (xxxx)

email: mm283@cam.ac.uk

Tomáš Pecina

Moderátor Roman Prorok zjevně neměl debatu v rukou, nechával Klause a Zemana urážet zbylé dva účastníky (i sebe) a místo jasných otázek a trvání na odpovědi dovolil politikům uplatnit osvědčenou diskusní taktiku: ať se zeptal na cokoli, oni mluvili o tom, co pro ně bylo výhodné. Patřičně "ostrý" byl - jak se dalo očekávat - jedině na Miroslava Grebeníčka.

Techickou novinkou byly podtitulky, které po probrání tématu sumarizovaly postoje řečníků; je to, myslím, novinka světová a jako službu spoluobčanům v nižších inteligenčních skupinách ji vřele doporučuji i pro jiné žánry: "Romeo přirovnal Julii k vycházejícímu slunci a vyznal jí lásku" nebo "Slavia zaútočila po levém křídle, ale obrana Olomouce útok zastavila".

Celkově, bohužel, působila debata dojmem sílící ztráty sebevědomí České televize.

17m20s: Běžící: Miloš Zeman - předseda ČSSD a předseda vlády: Nový volební zákon přinese občanům České republiky kvalitnější politickou reprezentaci. Václav Klaus - předseda ODS a PSP ČR: Díky novému volebnímu zákonu bude mít občan větší kontrolu na zvolenými poslanci.

21m50s: Běžící: Miroslav Grebeníček - předseda KSČM: Nový volební zákon nebude posilovat demokratické prvky. Karel Kühnl - předseda Unie svobody: Volební zákon je kočkopes. Zákon považuji za protiústavní.

36m40s: Stálý: Volební zákon v Senátu; Běžící: Miloš Zeman - předseda ČSSD a předseda vlády:Senátoři ještě zákon nečetli a jakékoliv jejich vyjadřování k němu považuji za předčasné. Karel Kühnl - předseda Unie svobody: Senát je demokratickou pojistkou, vykonává mandát podle ústavy a ne na stranický nátlak.

45m00s: Stálý: Přímá volba prezidenta; Běžící: Miloš Zeman - předseda ČSSD a předseda vlády: Přímá volba prezidenta by stála půl miliardy korun. Nemám k tomu ale zásadní stanovisko. Karel Kühnl - předseda Unie svobody: Přímá volba prezidenta omezí vliv politických stran a posílí vliv občanů.

49m20s: Stálý: Přímá volba prezidenta; Běžící: Václav Klaus - předseda ODS a PSP ČR: Přímá volba prezidenta by je sebevražedná akce, protože je namířena proti politickým stranám. To znamená ohrožení parlamentní demokracie. Miroslav Grebeníček - předseda KSČM: Problém přímé volby je uměle nastolován.

Kostas Zgafas

Hmm, tak to je tedy silný výrok. Vstup do Evropské unie…největší omezení suverenity…1939, 1948, 1968….a vstup do Evropské unie??? Cože??? Jóó, on vlastně říká “dobrovolné omezení”, no tak to bude snad jiná. Tak to snad lze brát. Skutečně?.

V minulosti se přeci vždy jednalo o omezení, která byla pro jednu část společnosti dobrovolná a pro jinou část společnosti nedobrovolná, ačkoli jejich výsledek byl nakonec celkově tragický. Výsledkem bylo vždy omezení suverenity celé společnosti, ačkoli zároveň došlo k podstatnému upevnění suverenity a dokonce i přílišné suverénnosti těch, kterým to pomohlo k moci. Pokud vůbec přistoupím na Klausův výrok a budu uvažovat o vstupu do Evropské unie jako o omezení suverenity, potom budu omezení suverenity spíše poměřovat podle poměru: .

Míra omezení suverenity/míra dobrovolnosti..

V případě vstupu do Evropské unie se bude tento poměr blížit velmi nízké hodnotě: míra omezení suverenity bude velmi nízká vzhledem k míře dobrovolnosti přijetí tohoto omezení, zatímco v případě předchozích tragických omezení suverenity bude tento poměr nabývat naopak velmi vysokých hodnot: míra těchto omezení suverenity byla až kolosální, tragická a brutální vzhledem k míře dobrovolnosti jejich přijetí. Potom tedy lze říci, že pravdou je pravý opak Klausova tvrzení, a to: “Vstup do Evropské unie je moment nejnižšího dobrovolného omezení suverenity v našich dějinách vůbec”..

Proč nás tedy Václav Klaus takto mystifikuje? Podobně jako rok 1948 byl pro někoho dobrovolný a pro někoho jiného nedobrovolný, je i vstup do Evropské unie pro někoho dobrovolný a pro někoho jiného nedobrovolný. A v případě Václava Klause se bude jednat především o nedobrovolné omezení jeho vlastní suverenity (a suverénnosti) spolu se suverenitou ekonomicko-mocenských okruhů, které za ním stojí a se kterými je spojen..

Ale snad není třeba v tom všem hledat takovou vědu. Václav Klaus se dopustil ve svém výroku malé chybičky, nepoužil výrazu: “v českých dějinách”, ale “v našich dějinách”. Proč asi? No, možná, že byl tentokrát vlastně upřímný a hovořil pouze sám za sebe a za své bližní. Ale i tak se v něčem zmýlil – ve slově “dobrovolné”...

Poznámka JČ: Vstup ČR do EU bude skutečně znamenat dost podstatné omezení české národní suverenity, rozhodovat se bude v Bruselu. Vstup do EU bude moci ČR jedině prospět, už proto, že budou mladí lidé z ČR moci zřejmě volně studovat na západních univerzitách. Bez vstupu ČR do EU nemá Česká republika realistickou hospodářskou ani politickou budoucnost.

Petr Somogyi

Nemám v úmyslu ještě více zdůrazňovat nepřijatelnost principu kolektivní viny. Vše podstatné jste vyjádřil ve své reakci z 2. června a já osobně nemám sebemenší pochyby o hlubokém rasismu pana Pospíšila. Znám bohužel vícero lidí s podobnými názory, a většinu z nich spojuje jeden rys: naprostý nedostatek (či absence) respektu k jakýmkoli menšinám (a nyní mám na mysli menšiny v tom nejširším slova smyslu), plynoucí mimo jiné z toho, že sami nikdy na vlastní kůži nepoznali pocit příslušníka libovolné minority, když narazí na nezájem a nepochopení většiny, nebo - nemají-li podobnou zkušenost - se do těchto pocitů nedokážou vcítit. Takoví lidé nenávidí všechny, kdo nejsou jako oni: jiné národy, jiné rasy, jiná náboženství, jinou sexuální orientaci, jiný způsob života. Jsem přesvědčen, že pro mnoho lidí (nechci zde soudit pana Pospíšila, osobně ho neznám) se tato pudová nenávist zhmotňuje jinak: někdo chvíli nenávidí Němce (...víme přece, co udělali našim lidem...), jiný Židy (...oni jsou prostě takoví, nepatří sem...), jiného zase pohorší kupříkladu ekologicky orientovaný homosexuální párek vegetariánů.

Těžko dovedu pochopit tak silnou netoleranci a xenofobii, jakou předvedl pan Pospíšil. Vysvětluji si ji neschopností pana Pospíšila vnímat kulturní odlišnosti a proměny v Evropě jako v celku a jeho zahleděností do sebe a do svých lokálních problémů. To je ten lepší případ. Ten horší by byl, že jeho nenávist má hlubší kořeny a vůbec by mu nebylo proti mysli, kdyby všechny jemu nepohodlné osoby odtáhly pryč nebo neexistovaly. Ale tak to nepochybně není. Jedním z jeho hlavních argumentů je, že příslušníci romské menšiny nerespektují zákony většinové společnosti. Sám pan Pospíšil se aplikováním principu kolektivní viny dopouští mnohem horšího činu: nerespektuje pravidla, akceptovaná celou západní civilizací. Stydím se za něj.

Naštěstí se domnívám, že kostky budoucího vývoje jsou již vrženy. Ani naše země nebude výjimkou a naše středoevropská existence bude stále více konfrontována s jinými národy, kulturami a lidmi, podobně jako na západě Evropy. Tento proces se mi jeví jako nevratný, a je to dobře. Proto z dlouhodobé perspektivy čeká pana Pospíšila kruté období: cizinců (různých ras, z odlišných kultur atd.) v českých městech - k jeho nelíčené radosti - určitě přibude. Doufám také, že takto otevřeně prezentované rasistické názory budou v budoucnu pro stále větší část společnosti zcela nepřijatelné. Mrzí mě však, že mnoho příslušníků různých menšin bude ještě dlouhou dobu narážet na podobné předsudky a na nenávist. Nemůžu se však zbavit pocitu, že pan Pospíšil - ať již vědomě nebo nevědomky - vychází z těch tradic moderních českých dějin, na které by neměl být nikdo pyšný. Československá republika dostala do vínku kromě mnoha demokratických hodnot i silnou netoleranci k ostatním národům, obývajícím její území. Už je načase se trochu poučit. Kolektivní komplexy části české společnosti nevyléčí nekonečné hledání viníka, je čas pohlédnout pravdě do očí a redefinovat některá zažitá schémata.

Děkuji za vaší trpělivost, pokud jste dočetl až sem. Cítil jsem silnou potřebu vám sdělit, že zdaleka ne všichni zastávají podobně nechutné xenofobní názory jako autor textu, který vzbudil tuto polemiku. S pozdravem

Petr Somogyi

Václav Pinkava

Už ksakru dost. Pořád aby člověk četl (nejčastěji na adresu nějaké TV) jak je důležité kritizovat podřadnou žurnalistiku. (třeba zde) Tak padni komu padni. Dost bylo nápomoci zviditelňování záporných a odporných příkladů svobody projevu. Oponenti názoru pana Pospíšila se prý nehlásí do BL. Nemohlo by to být tím, že se rozumní slušní lidé až na (bázlivé) výjimky nenechali vyprovokovat, že rasismus vyvolených bleďochů nechtěli zviditelňovat dál, po minulé zkušenosti. Když se někdo s odpuštěním vysere na veřejnosti, proč do toho šlapat a rozmazávat to? A proč tvrdit že je to hovno znatelně české ? Už dříve jsem se nad tím pozastavoval loni zde (v souvislosti se zásadní polemikou Jana Čulíka zde se mnou zde ) Ale svět je kulatý a vrací se.

Kdopak to v BL napsal "Přeložím příspěvek pana Pospíšila do angličtiny pro Central Europe Review a požádám čtenáře o reakce. Nevím ovšem, zda to nebude kontraproduktivní, protože podle článků v Central Europe Review si vytvářejí různé západní vládní organizace svou politiku vůči střední Evropě. ..." (zvýrazňuji já)

Že by toto byl napsal seriózní novinář, znalý západních poměrů, který má skutečně nárok kritizovat ostatní za jejich ubohou senzacechtivost a povrchnost?

Angličtina, která má na všechno alespoň jedno slovo, má slovo i na tohle. Disingenuousness. Značí to falešnou prostoduchost a simulovanou nevinnost, v tomto případě typickou intelektuálskou alibistickou účast na postrkování zla, v zájmu vyšší pravdy . Skutečně nevíte, pane Čulíku, zda to nebude kontraproduktivní? To jste mne teda hluboce zklamal. Však vy to víte dost dobře, jen to nezvládáte v sobě zkrotit.

Víte co je to bulvární novinář, pane Čulíku? To je novinář, který své svědomí nezatěžuje důsledky svého jednání, protože chce způsobit jen co největší poprask, odhalit něco když už ne masivní tak alespoň masové. A pokrytecky hlásat že veřejnost má právo vědět jaké podvlíkačky nosí královna.

Pochybuji, že ve Vašem překladu opomente zmínit jako jistotu předpokládaný rasový původ pana Pospíšila (který skutečně z internetu není znám). Vězte tedy, hypoteticky a preventivně, že pan Pospíšil, třebas hrdě se hlásící k bílému češství je doopravdy česky píšící mimozemšťan, nebo jeho názory jsou provokací dezinformačního útvaru východních informačních služeb, a vy jejich loutka. Třeba. Je pan Pospíšil "redakci znám"? Existuje vůbec? Tak o kterých Češích to budete psát ukázkový článek? Nebudou náhodu fiktivní? Rasisté? No jistě. Jenže nerasista by to na vašem místě napsal tak, že jde o názor jednoho rasisty, libovolného původu a etnika a nepsal by to do CER coby specificky český rys či objev, dokonce za něj, přeloženo bez honoráře - prostě dobrovolná služba špatné věci.

Bulvární novinařina se moc neliší od pyromanie, záměrného podpalování. Pyroman se obvykle přijde podívat na své dílo, kochá se popraskem který požár způsobil, a leckdy z toho má sexuální vzrušení. A když je polapen, tak třeba tvrdí, že je vlastně lidumil, že chtěl jen názorně poukázat jak hořlavé jsou domy, jak nebezpečné. Jak pravil jeden americký filosof - neřesti jsou jen pokroucené a deformované ctnosti. Je to jako přísloví "The road to hell is paved with good intentions" cesta do pekel je vydlážděna dobrými úmysly. Pokud ovšem nepodezíráme překládání pana Pospíšila do CER z jiné motivace, pod megalomanickým heslem Účel světí prostředky?

Pane Čulíku, vyzývám Vás, kroťte se. Nabízejte názorové kolbiště, moderujte, komentujte, ale nepřilévejte do ohně takhle poťouchle přičinlivým způsobem. Anebo se přiznejte k podstatě bulváru, neohánějte se novinářskou etikou a profesionalitou.

Pořád voláte po hlubší analýze, a kde ji nabízíte? O co snažší je přece populisticky hledat posilu v předvídatelném západním veřejném mínění a kroutit nad tím vším hlavou s hlasitým pomlaskáváním. Bať, bať.

BL jsou čím dál bulvárnější.

Například

Například to Vaše nedávné opakování konvenčních pohledů na lechtivá sexuálních témata, s pokrtyeckou povýšeností.

Jaképak obtěžování žen? Zákoník práce ve své novele nemluví o sexuálním útisku žen od mužů, a přebujelém feminismu, tak jak byl interpretován českými médii, například pořadem "Ta naše povaha česká". Ten pořad byl špatný, ale zcela v souladu se svým nadpisem - představoval nám české názory, většinou úděsně blbé. Ale o tom zákonu to vlastně nebylo, bylo to o bublině kolem něj - díky té naší české povaze, která spěje k soudům bez elementárního kritického myšlení a nezávislého ověření faktů.

Návrh změn v jeho doufám aktuálním znění najdete zde. - s trochou trpělivosti. O tomhle jste přece měl alespoň bokem referovat, když jste kritizoval pořad "Ta naše povaha česká", s tím, že takový pořad zkresluje situaci. On ji skutečně zkresluje, jako celá česká média, ale jinak než jste si všiml.

Pro pohodlné cituji z návrhu:

4. V § 7 odstavec 2 zní:
"(2) Nikdo nesmí výkonu práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů zneužívat na újmu jiného účastníka pracovněprávního vztahu nebo k ponižování jeho lidské důstojnosti. Za ponižování lidské důstojnosti se považuje i nežádoucí chování sexuální povahy na pracovišti, které je nevítané, nevhodné nebo urážlivé, nebo které může být druhým účastníkem pracovněprávního vztahu oprávněně vnímáno jako podmínka pro rozhodnutí, která ovlivňují výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů.".

5. V § 7 se za odstavec 2 doplňují odstavce 3 až 6, které znějí:
"(3) Zaměstnavatel nesmí zaměstnance jakýmkoliv způsobem postihovat, nebo znevýhodňovat proto, že se zákonným způsobem domáhá svých práv a nároků vyplývajících z pracovněprávních vztahů.
(4) Dojde-li v pracovněprávních vztazích k porušování práv a povinností vyplývajících z rovného zacházení s muži a ženami, nebo k nežádoucímu sexuálnímu chování na pracovišti, má zaměstnanec právo se domáhat, aby bylo upuštěno od tohoto porušování nebo chování a aby byly odstraněny následky tohoto porušování nebo chování a aby mu bylo dáno přiměřené zadostiučinění.
(5) Pokud byla ve značné míře snížena důstojnost zaměstnance nebo jeho vážnost na pracovišti a nebylo postačující zjednání nápravy podle odstavce 4, má právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích.
(6) Výši náhrady podle odstavce 5 určí soud s přihlédnutím k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k porušení práv a povinností došlo.".

Kde máte nějakou zmínku, že by šlo o ochranu žen aby je neobtěžovali muži ? Srovnejme reakci (žen) v tisku například zde a zde.

Naopak, § 7 odst 2, bod (4) takovou zúženou interpretaci přímo vylučuje.

Když už do úvah o tomto tématu plynule komponujete zmínky o znásilňování - neboť v BL máme (od Vás?) nepodepsaný článek (s autorstvím v množném čísle) zde kde zaznívá věta "Někteří právníci prostě nevěří, že je určitý druh znásilnění vůbec trestným činem." Proč i toto nepodrobit trochu střízlivé analýze. Neshledáváte vůbec nic zcestného na tom, že v (nejen) britském zákoně existuje definice znásliňování tak nejapná, že k naplnění skutkové podstaty je nutná penetrace vaginy penisem, a že třeba muž či žena atakován-a čímsi jiným-jinou-jinam znásilněni nikdy nebyli? Proč se spíš trestní stíhání nezakládá na fyzickém napadnutí člověka člověkem (assault), případně s poraněním do krve (grievous bodily harm) a kategorie 'rape' se neodloží jako nepoužitelná, eo ipso diskriminující ženy a stresující pro oběť při výpovědi. A proč se neřeší sexuální útisk na pracovišti "sexual harrassment" jako prostý nátlak (coercion). Není to dost čtivé a lechtivé pojetí věci, sledovanost by zajisté klesla.

Možná stojí za povšimnutí, že ta myšlenka 'znásilňování jako právní pojem je blbost, a má to být považováno za ublížení na zdraví', to není z mé hlavy, to řekla před dvaceti lety v britské televizi americká autorka a feministka Germaine Greer !

Ale vzdám ten průhledný pokus odvést diskusi trochu jinam. Vraťme se k tématu pře(d)kládání rasistických blbců světu coby středoevropské nóvum.

---

Ubohost a zaujatost argumentace pana Pospíšila a jemu podobných není hodna toho, abyste je naservíroval v jakémkoli překladu, (navíc bez autorizace v duchu názoru který vyjádřil pan Možný zde, že "dopisy zasílané e-mailem jsou věcí veřejnou, i  když je pisatel považuje za soukromé" ?!) To zase bylo v jiné původně populistické cause, pátrání proč Březina nebyl na vojně, ze které se vyvinula, zcela právem causa proč pan vládní mluvčí je hulvát.

Ale od BL, psaných v zemi, kde není povinná vojenská služba, bych třeba rád viděl zamyšlení méně zlomyslné a populistické než proč se Březina "vyhnul" vojenské službě (jako Clinton). Proč by měl každý Březina být na vojně, zatímco Březinová nikoli ? Proč buď nenásledujeme israelský model (vojáci všichni a všechny) nebo britský (profesionální armáda). Proč ksakru má český muž (v případě války) povinnost zabíjet a česká žena ne? To není jako rodit děti. To je prostě společenská asymetrie, která nepatří do moderního světa kde se válčí stiskem knoflíků. Proti tomu je asymetrie sexuálního harašení v praxi úplná prkotina, pravím já. Nemá náhodou novela zákoníku práce za následek, že v okamžiku vytvoření profesionální armády u nás mají ženy automaticky nárok vojančit?

Vida, další nebulvární téma pro BL, potažmo CER.

Proč raději zprostředkovávat a vnucovat jako representativní rasistické názory výmluvných neznámým polovzdělancům, rasisticky projikujícím své vlastní problémy do střední Evropy ? Ano, byť je to názor pana Pospíšila, a dalších, nechť si jej podá v angličtině do CER sám, má li k tomu chuť, jazykovou dovednost a ať to vyjde jeho jménem za předpokladu přízně redakční rady CER.

Ale nesimulujte nám pane Čulíku, že nevíte o úrovni skutečného chápání souvislostí ve střední Evropě od leckterých vlivných západních čtenářů. Já znám případ, že americký business superšéf přiletěl do Prahy přes nejbližší jemu známé město a dál jel taxíkem, který mu zařídila asistentka. (Přistál v Bruselu)

"Češi nejsou rasisti!", platí stejně jako "Romové nejsou pakáž". Nejsme homogenní národ Pospíšilů, víme. A vůbec, máme tu Ku Klux Klan? Vymlátili jsme Indiány? Ať se ostatní věnují svému rasismu doma, a my si ho budeme řešit tady.

Souhlasím s Julianou v tom, že za nás pan Pospíšil nemluví, a podotýkám, že já nemluvím za něj.

Ale když se Vy s tou emigrantům podsouvanou morální povýšeností strefujete do řad spousty normálních lidí na základě ukázkových pablbů, když propagujete takovou 'pseudoobjektivitu' já nic, já pozorovatel novinář, já překladatel, tak to je teda docela ubohé. Disingenuous. Nezapomeňte tedy v zápětí, v zájmu vyváženosti a národního porozumění, do BL přeložit nějaký ten rasistický dopis, který je pravidelně k vidění v britském tisku.

Podle posledního průzkumu veřejného mínění (viz teletext ČT - ano, taky existuje tento zdroj informací prostřednictvím veřejnoprávní televize), jen 10% české populace považuje romskou otázku za hlavní téma dne, a daleko přes 70% vnímá jako hlavní problém hospodářskou korupci a kriminalitu ve velkém, a přibližně stejné procento není spokojeno s politickou scénou.

Spousta námětů, o kterých referovat do CER - ale lidská blbost a nesnášenlivost je evergreen a plevel, nejen českých luhů a hájů. Nerozsévat.

Mike Jarolím

Uverejnite li clanek pani Banomove z Canady a proti tomu odpoved pana Pospisila,pak je Vam jiste jasne jak to dopadne.

Pri takoveto konfrontaci budou "rasiste" z CR stale silnejsi ve svem odporu proti vsem kdo je budou oznacovat za 'rasisty".

Jestlize vsak zverejnite clanek jako Nataša, slovenská Romka, uhorela v Londýne, pak si myslim ze nejen normalni ctenar, ze i SKINHEAD, ktery umi pouzivat mozek se musi zamyslet, zastydet za to ze nekdy bezduvodne nekoho napadl!

Vice konkretnich prikladu ze zivota, mene modnich politickych reci.

Poznámka JC: Text Josefa Pospíšila je prodchnut pozoruhodne silnou nenávistí vuci celému jednomu etniku. Vzhledem k tomu, že Britské listy dostávají dopisy od ctenáru, kterí s panem Pospíšilem vrele souhlasí, je to na pováženou: tyto reakce by mely sloužit jako materiál k tomu, aby ceští obcané romského puvodu dostávali azyl v západních zemích v podstate automaticky.

Nesouhlasim, nebot pan Pospisil v zaveru rika: Nejsem rasista, jen pragmatik. A je mi uprímne líto tech slušných Romu, trpících za hríchy tech neslušných. To si ale vyridte mezi sebou a ne s námi, nám to nevycítejte. Takže spíše než mými názory, mela byste opovrhovat temi, kdo me k nim privedli. A spíše než jimi opovrhovat, mela byste se snažit napravit je.

Pan Pospisil rika, ze je mu uprimne lito tech slušných Romu, trpících za hríchy tech neslušných.

V rozporu s tim pisete :

Text Josefa Pospíšila je prodchnut pozoruhodne silnou nenávistí vuci celému jednomu etniku. Jak ja pochopil clanek pana Pospisila oznacil bych jej jako "silny odpor proti te casti Cikanskeho etnika, ktera se chova asocialne, nerespektuje zakony, pacha kriminalni cinnost." A to bylo, je a bude pro vetsinu obyvatel neprijatelne!!!

Svoji poznamkou jste me ( a jiste vsechny me podobne ) primo prinutil k otazce:

kolik hlasu, podpisu, vyjadreni, by bylo zapotrebi, aby, jak rikate: aby ceští obcané romského puvodu dostávali azyl v západních zemích v podstate automaticky? Myslim aby to bylo akceptovano vladou britskou, USA, kanadskou, finskou atd?

Na to nutne navazuje otazka druha.

Pokud cikanske etnikum nezmeni sve zivotni navyky a zvyky a prislusnici tohoto etnika budou pokracovat v pachani kriminalni cinnosti i v dotycnych zemich, jaky bude trend vyvoje v udelovani automaticky udelovaneho asylu?

Pan Pospisil onu skandinavskou zemi nejmenoval, ale Finsko si zazilo velky shock a reakci verejnosti si pro Vas jako novinare nebude tezke zjistit.Pritom cislo jak snadno zjistite je nizsi nez jejich pocet na pr. v Great Britain.

Na jednu poznamku pani Banomove pan Pospisil nereagoval.

Nevim zda ze slusnosti, ci ve snaze vyvarovat se z narknuti nejhorsich. Pani Banomova uvadi cislo 33 zabitych ci zavrazdenych prislusniku Cikanskeho etnika v Ceskoslovensku.

Nespecifikuje o jake casove obdobi se jedna.

Mohu poskytnout informaci, kterou jsem ziskal zcela nahodne od dustojnika Ceskoslovenske policie. Tento pan slouzil v oddeleni zvanem zde Homicide department,takze jiste vedel o cem mluvi.

V te dobe (r.1979-80) se mluvilo o vrazde spachane skupinou Cikanu. Nevim proc me napadlo se zeptat kolik vlastne tito nasi spoluobcane maji na svedomi zivotu. Rekl ze se jedna o vazny problem (kriminalita cikanskeho etnika) ale odmitl presnou odpoved a vlastne odpoved vubec a zduraznil ze je v zajmu statu nerozdmychavat vasne mezi lidmi a oznacil informace za tajne.(jako vse v te dobe).

Kdyz jsem presto chtel nejakou orientacni odpoved jen ve velmi hrubem rozsahu zadne cislo neuvedl, jen na muj dotaz zda jde o jednotlive pripady, ci desitky, ci stovky, z jeho odpovedi vyplynulo ze za dobu povalecneho CSSR se jedna vlastne o stovky pripadu!

Muze byt namitnuto ze srovname-li 15 milionovy treba New York a Ceskoslovensko, pak pocet vrazd v New Yorku za rok hrave prekonaval statistiku CSSR za 10 let!

To byl take jeden z argumentu komunistu o prohnilosti kapitalismu!

Neodbocujme vsak od veci!

Kolem r. 80 byl pocet cikanskeho etnika v CSSR oznacovan cca 200 tisic, dnes se odhaduje jiz na 500tisic s tim ze oficialne se k tomu hlasi jen necelych 200tisic. Potud cisla statistik.

Jakkoliv cislo 33 mrtvych uvadene pani Banomovou pusobi silnym dojmem a je jiste odsouzenihodne, druha strana by patrne mohla predlozit cisla znacne vyssi,takze tato argumentace neni tim nejvhodnejsim co bychom meli pripominat, mluvime li o hledani spolecne cesty.

Neodbocim prilis od veci kdyz pripomenu udalosti, ktere prozivame zde v Australii.

Minulou nedeli cca 300 tisic lidi manifestovalo v pruvodu pod ideou " reconciliation" - usmireni.

Ani v dnesni CR jiste nechybi dobra vule vyjit vstric.

Jen si nejsem jist zda vykriky o rasismu a kritika z ciziny(casto z tech ne prave nejvhodnejsich mist) jsou presne to co presvedci obcany CR.

Vyhrady, z nichz nektere popsal pan Pospisil, jsou nazorem vetsiny obyvatel CR ne proto, ze by nekdo rozdmychaval "rasisticke" nalady, ale protoze se nahromadilo prilis mnoho toho co obyvatele nemohou jiz dale tolerovat. Oznaceni rasista je jen jednostranym osocovanim.

Vi se presne co je "rasisticke",ale chybi presna specifikace toho co musi udelat Cikanske etnikum aby to bylo prijatelne pro vetsinove obyvatelstvo. A hlavne neni to jen otazka CR, jak by si nekteri prali!

Je to celovropske, a v podstate celosvetove.

Dnesni Fidzi muze byt dokladem.

Narknete "native" Fidzany od veku zijici na ostrovech z rasismu proti Anglicany dovezenym Indum!

V reseni nam dopomahej Buh.

Mike Jarolím - Sydney

znovu a znovu jsem procital Vas dopis pani Banomove (BL010600) a premyslim, jak na nej reagovat - protoze si o reakci z meho pohledu rika. Domnivam se, ze nakonec nejlepe pomohu veci, kdyz se nepustim do polemiky odstavec po odstavci. Neucinim tak proto, ze v rade z nich mate kus pravdy. A reagovat na ne zpusobem :"... ano, ale ..." by vlastne byla tataz technika popisu problemu, kterou jste uzil.

Tim, prosim nekritizuji - jen konstatuji, ze  Vas, nesporne pusobivy clanek, ktery mne nenechava na pochybach, ze vite o cem mluvite, ma teziste v konstatovani faktu. Jiste pripustite, ze jste se misty dopustil nedolozeneho zobecneni, na strane druhe Vam rad priznam, ze jako autor jen tezko mohu jev "casty" kvantifikovat jeste nejak jinak. A ze jde o problemy a jevy, jejichz cetnost je casto vnimana jako "nadkriticka" Vasi roli cini jeste tezsi.

Mam vyhodu, ze pisi s odstupem vice, nez 24 hodin a cetl jsem tedy i repliky. Vsimnul jsem si na tomto malem - tedy ne-reprezentativnim vzorku, ze ti co s Vasim popisem stavu a misty naznaky jeho pricin prevazne souhlasi, cini tak v rovine fakticke. Naopak Vasi kritikove, opiraji svuj (zpravidla take "en-block") odsudek o principy mravni "rasizmus" ap., ktere oni i Vy i ja z nejakych duvodu, hodnych podle mne noveho, hlubsiho prezkoumani povazujeme za "spatne" - Vy nejste rasista, pani B. tvrdi o sobe totez, vydavatel take a ja se pridavam.

Situace se meni az pri pohledu casti ctenaru a pani Banomove na Vas, atd. Dovolte proto par, snad kacirskych slov k pojmu "rasismus". On ma sve koreny nekde v pojmu "xenofobie" a ta zase v prostem strachu z neznama. Jsem trochu strucny, ale snad jeste citelny. At mi v tomto smeru vzdelanejsi ctenar promine, ale vidim tam opet (podle stupne spolecenske nebezpecnosti, což je dalsi vagni pojem, hodny prezkoumani - piseme totiz na zacatku letopoctu dvojku) a "sestupne" paralelu s pojmy "fasismus", "sovinismus", "nacionalismus" atd. az prosty pocit prislusnosti k nejake fuzzy-skupine. Zde narodu, resp. etniku.

Shrnu-li to, pak vsichni ucastnici debaty povazuji sebe sama za ne-rasisty. Cast z nich neveri v tomto bode casti svych protejsku. Dale; projevy souhlasne jsou vedeny v rovine - rekneme vecne, naproti tomu projevy nesouhlasu v rovine nikoli-vecne.

Dusledek je nasnade - vsichni mohou mit svuj kus pravdy. Jedine, ceho se eskalaci teto techniky "zkoumani" spolehlive nedobereme je reseni. Jak take? Ostatne si nemyslim, ze by muj prispevek tuto patovou situaci nejak zvlast zmenil. Ale citim potrebu, pokusit se ucastnikum pomoci svou troskou. Prosim proto, aby jste predchozi radky v zadnem pripade nebral jako analyzu, ci dokonce troufaly pokus o nadhled. Pokusil jsem se vyjasnit si nahlas, jak vidim nazorove pole a argumentacni arzenal.

Zil jsem dostatecny cas v Litvinove - Janove, v Teplicich v Cechach, znam velmi dobre Most a ukazoval jsem svym znamym Chanov snad petkrat. A protoze jsem mel od soudruha okresniho tajemnika pro prumysl Machovce (UL) doporucenu zmenu vzduchu, tak i v Ceskem Krumlove. Uvadim to proto, abych prezentoval svou kompetenci k veci neco rici.

Predevsim je, pane Pospisile dobre, ze jste svuj clanek napsal tak, jak jste jej napsal. Z me strany videno, neni zadny jednotlivy fakt, tam uvedeny nepravdou. Jedinou poznamku bych si jako muz k muzi neodpustil - je skoda, ze jste hodnotu sveho vkladu (nejspis v zapalu "dopsat to, pokud mi to pise a necist to, nebo to zacnu do nekonecna editovat" uzil ironie, jinak - uznavam - v polemice povolene. Primlouvam se u ostatnich diskutujicich aby tuto vadu krasy pominuli. Ostatne, kdo chce resit problem, musi se zabyvat primarne obsahem.

Opakuji, je dobre, ze jste svuj clanek napsal. Polemizovat s nim odstavec po odstavci nehodlam. Mam za to, ze bych v drtive vetsine pripadu zacinal klasickym "... ano, ale ..." a koncil "objevem", ze jde o otazku miry. At uz miry Vami popisovaneho jevu, skutku ci vlastnosti nebo mirou tolerance majoritni komunity.

V zaveru bych se asi dobral nejakeho apelu na vyssi toleranci vetsiny a podobneho apelu na vetsi snahu (vsech) mensin prijimat co nejvic vlastnosti vetsiny, ktere mi neskodi, neomezuji mne v principialnich mravnich, etickych, atd. dimenzich, a prejimat tak oboustranne unosny uzus vetsin jiz proto, protoze je to cesta nejmensiho odporu - tedy oboustranne nejmene bolava a bezkonfliktni - napriklad pro deti snad vsech etnik, ktere jsou svymi rodici milovany. Nanestesti take jinak. Pokusim se proto - povazujice se take za pragmatika a ne/rasistu - Vas pohled na vec doplnit.

Nezvratnou skutecnosti je, ze se souziti s "lidmi odjinud" a v nejsirsim ( !!! ) slova smyslu nasimi "jinymi" lidmi budeme muset naucit zit, at se to komukoli z nas libi, ci nelibi. Pocet "jinych" lidi poroste, na tom nic nezmeni ani docasna politicka vitezstvi nacionalistu kdekoli.

Pojmy, jako etnikum, narodnost, trida, politicka prislusnost, ideologicka, sexualni, nabozenska ap. orientace, ktere jsou jiz dnes dobre jen pro politiky, kterym to obcan - volic opakovane a trapne spolyka a sklizi za to po pravu jejich aroganci, pohrdani a vysmech.

Vsechny ty pojmy jsou jiz mnoho let vagni a ja neprestavam zasnout, co se ve jmenu techto chimer pase nadale bolesti a zla. Nepamatuji se, ze by nejaky laskavy statnik proti jejich zneuzivani energicky vystupoval a vedl svuj lid k vedomi toho, ze vzajemne pochopeni nas nemine, byt bychom se nakrasne a nakratko vzajemne vyvrazdili. Intolerance neni program a nema budoucnost. Opakuji, je dobra jen k dosazeni moci a jejimu udrzovani metodou "divide et impera", ktera by jiz davno mela kazdeho racionalne uvazujiciho cloveka - tedy i pragmatiky - urazet.

Kupodivu to stale funguje a potvrzuje tristni klasikovo konstatovani, ze totiz "Primarni a nejzhoubnejsi poverou je vira ve zdravy lidsky rozum". Konec citace - neni co dodat. Moje matka nebyla Češkou, jedna babička je z Clevelandu, druha z Kolina. Mezi mymi muzskymi predky jsou Cesi jen otec a ded. Ja sam jsem se nenarodil v Cechach avsak narodnost jsem si zvolil ceskou. Jsem tedy Cechem, ci nikoli?

Kam tim mirim - po staleti se lide misi a pojmy etnikum atd - viz vyse ztraci na jednoznacnosti. Cirkve si stezuji na vlaznost svych ovecek, anglictina se stava mezinarodnim jazykem obchodu, francouzstina diplomacie. Milovat sve nareci je z (řekněme) nad-racionalnich duvodu uslechtile, z ryze racionalniho pohledu zbytecne. Zakladni skoly jiz nareci neuci - toto studium se objevuje az na filosofickych fakultach.

Divim se, ze v rasistickych a "rasistickych" trestnich kauzach, jeste nebyla prezkoumavana opravnenost stiznosti te ci one strany. Jak fakt, ze ten, ci onen je ciste "bila" ...., tak ten, ci onen, ciste "cerna" .... - dosaďte, dle gusta. Mate mne, ze podle posledniho scitani lidu (overoval jsem si to predloni u p. doc. Outraty (Cesky statisticky urad) a rekl mi to jen po pameti) je u nas registrovano kolem 30000 (slovy triceti tisic) obcanu romske narodnosti.

Mate mne, ze mezi poklady lidovych pisni neoddiskutovatelne patri " ... Cikanko ty krasna, Cikanko mala ...", stejne jako "... kdo to byl?! Cikán, cerny Cikan". Kolik je Cecha ve mne, kolik je Cecha v Romovi ceske narodnosti, kolik je Romky v dceri Cecha a krasne Cikanky? A kolik je Roma v jejim synovi se Slovakem - abych byl jen uvnitr CSR a zamerne vynechavam Podkarpatskou Rus. V Brne jsem potkal Cecha jmenem Lotrek - uz snad tri generace se nepisou Lautrec....

Doporucuji ucastnikum k uvaze zaver, ze pres zduraznovani narodnostnich, rasovych a j. odlisnosti cesta nevede jiz dnes a nepodari-li se politikum, abychom se - opakuji docasne - vyvrazdili, bude jednoho krasneho dne vsechno to vydelovani (-se i jinych) jen vetes.

Daleko horsi je pomysleni, co vyjde driv. Pristehoval jsem se pred snad deseti lety do meho, nynejsiho bydliste, ktere neni v poradi mest daleko za Prahou a soused, kteremu nase pracka jako na potvoru udelala skvrnu na strope, mi prisel sproste vynadat a doporucil mi, abych se vratil do puvodniho bydliste (take zadneho "vystrkova"), ktere identifikoval podle tehdy nepreregistrovane poznavci znacky auta. Hulakal v nekolikapatrovem, prostornem dome, bezpecne si vedom, ze to tomu "privandrovalci" nandal. Podotykam, ze rozdil v nasem vzdelani, spolecenskem postaveni, image a majetkove situaci je silne v muj prospech. Cemu se mam pak divit, byl-li bych navic jine rasy?

Jak jsem naznacil, stravil jsem nejaky rok v nadherne, romanticke krajine jiznich Cech. Vztah lidi k privandrovalcum mne sokoval - tehdy tam nachazelo v drevorubecke profesi dusevni klid rada vzacnych lidi; mne sameho privital pan reditel slovy: "...neboj se, ja mam v lese vzdelany lidi" - a nelhal. Nejhure na tom byly nase zeny a deti - my muzsti jsme si rychle nasli sve misto v hierarchii party - stacilo umet vzit za praci a zbytek dorovnala v patek hospoda. Ale zeny a deti si vytrpely rafinovaneho ponizovani v krame, v ordinaci i ve skole "neurekom". Muj ucitel prace s pilou, vzacny, cisty clovek, mne vzdy utesoval slovy "... ale, ale, na vesnici je prece krasne - lidi maji k sobe bliz..." ovsemze ironicky. Ani mezi sebou nemeli pohodu. Puvodne jsme tam sli vsichni s predstavou, ze tam zustaneme, prace v lese vyvolavala neobycejny hlad po knize. Nase rodiny to ale vetsinou neunesly. Xenofobie ceská, prostá. Cesko - ceska. K nevire a k nevydrzeni.

Nechci to prilis rozvadet. Diky konfliktum se soukmenovci (sic! soudruhy) jsem se stehoval mnohokrat. Jihocechum se omlouvam, meli ke sve xenofobii take sve duvody a vybral jsem si je proto, ze to byl prvy sok. Ty dalsi, jinde, uz jsme ocekavali a nebylo to tak intenzivni.

Omlouvam se ze pisi hodne v prve osobe. Jinak bych ale tezko dokazal vtahnout ctenare, zejm. musel-li se take vicekrat stehovat do sve uvahy a nabidnout mu srovnani jeho zkusenosti se svou - a pokusil se tak obhajit svuj prvy zaver, ze totiz jde primarne o xenofobii i uvnitr etnika. Zde si ale nemohu odpustit poznamku: naseho, ceskeho. Vzpominam si na (Lichtenberg tusim a nepresne): "Reknes-li v Kocincine "Aj, aj", pozvou te do domu a daji ti najist. Reknes-li u nas "mam hlad" odpovi ti "Aj, aj". Mluvime take o Romech, tam jsem to nepozoroval, naopak je tam soudrznost sirokych rodin u nas nemyslitelna a soudrznost cele komunity vyssi.

Nekolikrat jsem v textu zduraznil ze verim. ze nas souziti nemine. Kazda jina alternativa vede ke katastrofe. Panove Dzurinda a Zeman mi vzali vitr z plachet, kdyz pred asi tydnem vyslovili, ze tzv. "Romska otazka" je evropskou zalezitosti a mnohdy vitanou zaminkou pro peskovani Ceske republiky, ve ktere jsou nasi Romove zneuzivani a hraji podle cizich not. Abych nezapomnel - byla to Ostrava, kde dostali oficialni nabidku a prispevek na emigraci?

Pro zacatek bych doporucoval zvazit, do jake miry je mozne a realne, dosahnout u Cechu, Moravanu a Slezanu lidske soudrznosti, podobne Romske. Pesimiste se mnou budou rychle hotovi tvrzenim bez dukazu, ze Romy stmeluje jejich izolace. Bohuzel, my, Cechove jsme byli casto odkazani sami na sebe a krome nekolika tydnu hura-bratrstvi jde vse postaru.

Dalsi pesimisticky prispevek bude asi veden proti soudrznosti s tim, ze vyssi porozumeni mezi Cechy - a ja pridam Moravany a Slezany - povede k vetsi izolaci etnik. S timto nazorem jsem po zrale uvaze hotov ja: Jakekoli vzajemne lidske porozumeni navozuje moznost jeho eskalace a dokonce zlepseni vztahu s prirodou.

Milan Kohout

Pracoval jsem nekolik roku pro bostonskou organizaci, ktera usazovala uprchliky z celeho sveta, a zil jsem a ziji dodnes v bostonske ctvrti , slozene z lidi vsemoznych kultur a ras. Ze zacatku mne neuveritelne sokovalo a drazdilo chovani mych sousedu, i mych klientu.

Byli totiz jini! Jinak chapali pojmy jako pritomnost, minulost a budoucnost, cas, praci, jazyk, soukrome vlastnictvi, oblekani, mravnost, princip kolektivu a vubec smysl zivota.

Dnes vidim, ze jsem mel konsky obrovske klapky na ocich a pozdeji jsem musel, chte nechte, priznat, ze svet je pestrejsi, nez jsem si predstavoval.

Musel jsem ale vylezt ze sve ceske kotlinky na hodne velky kopec a rozhlednout se kolem sebe . Pak jsem teprve uvidel, ze v kotline na obzoru muzou byt jini lide, kteri vyrustali v jinem prostoru a jinem case a nemuseji byt spatni, jenom proto, ze nepojidaji veproknedlozelo s pivem a nejsou v nedeli zticha. A nemusi se mezi nimi a mnou stavet zadna zed.

Mimochodem, loni 17 listopadu jsem v Maticni ulici v Usti nad Labem na protest proti zdejsi nechutne zdi prerizl ceskou vlajku. Obe pulky jsem pak symbolicky umistil z kazde strany zdi - "kdyz nekdo rozdeluje zdmi spolecnou zemi , tak si take musi rozdelit vlajku".

Byla to prvni malicka splatka dluhu, ktery dnes citim vuci ceskym Romum.

Dluh na kterem jsem se i ja, byt nevedomky, podilel.

Za svou byvalou blbost se omlouvam a  doufam, ze nam jednou Romove odpusti.

Naproti tomu o Josefu Pospisilovi bych rad rekl, ze je obrovsky vul a nikdy se mu za to nehodlam omluvit !!!

Na rozdil od odstatnich klidne rad uvedu svoji adresu: Milan Kohout
POBOX. 200661
ROXBURY-BOSTON
MA 021 20
MKOHOUT@worldnet.att.net
tel 617-4425816

Mára Dvořák

Dopis od pani Banomova mne velice potesila a nedivila bych se, ze kvuli takovym jako pan Pospisil emigrovali Romove z Ceska. Nejsem Romka ani neziju v Cesku, ale s takovych 'pragmatistu' jako pan Pospisil mne vylozene mrazi.

Cesi by se meli stydet za takoveho rasistu, a ne podporovat jeho 'rozumny pragmatizmus.'

Chvalim Pani Banomovou a doufam ze rasistickou reakci na jeji dopis ji neumlci.

Vojtěch Polák

debata (proti vsem?) o ceskem rasismu je pro me velmi zajimava a poucna.

Kdyz to shrnu, vsichni tvrdi: Cikani (Cigani, Romove) jsou na tom tak spatne, protoze se vubec nesnazi a misto toho ziji asocialne, zneuzivaji socialni pomoci, nepracuji, kradou, prepadavaji a loupi. Az na vyjimky, mezi nimiz mame kamarady (vsimnete si, prosim, ze kamaradsoft hraje roli i zde ;-). (Tady jste se ponekud unahlil - "Pripisovat cele etnicke skupine bez vyjimky celou radu zapornych vlastnosti pripomina ideologicke radeni nemeckych nacistu." - vyjimky uznavaji skoro vsichni.)

Vy rikate: "A co kdyz Romove ziji asocialnim zpusobem jen v ceskem prostredi a dostanou-li se do sofistikovanejsiho kulturniho prostredi s vetsim mnozstvim socialni pomoci, jak se z pripadne zaostalosti vyhrabat, dostanou se z toho?"

Jinak receno, vsichni zaluji na Romy - za vsechno mohou oni sami! Zatimco Romove (a Vy) zaluji na ostatni - vsechno je prave naopak, muzete za to vy!

Kdyz se obe strany takto do sebe zakousnou a zacnou se vzajemne obvinovat, nevidim moznost nejakeho rozumneho reseni s viditelnym vysledkem. Dokud si obe znesvarene strany nezacnou zametat pred vlastnim prahem (prestat delat ramus kvuli smitku v oku sveho bratra a vzit konecne na vedomi tram v oku svem), tezko mohou prijit na to, ze maji pravdy jen pul a tu druhou pulku ma druha strana. Prave to bude nejtezsi - je mnohem snazsi a lakave vyhnout se obtiznemu reseni svych problemu a misto toho si nalezt nejakeho vinika - nepritele (jak to predvedlo uz nekolik neblaze proslulych ideologii). Ma to jen drobnou vadu - nikam to nevede, resp. vede to do pekel.

Zda se mi, ze jde (jako v jinych obdobnych konfliktech) o krizi duvery.

Bili neveri Cernym a Cerni zase Bilym. Je pochopitelne, ze za techto okolnosti obe strany touzi po represi tech druhych.

Je treba, aby Bili uverili, ze Cerni budou (vetsinou) vyuzivat a nikoli zneuzivat pomoci, ktera jim bude poskytnuta. Cim vetsi duvera, tim vetsi ochota pomoci. Stejne je treba, aby Cerni uverili, ze Bili jim skutecne pomoci chteji a nestrpi, aby byli diskriminovani. Je nutne se zastavit a zeptat se sami sebe: "Delame dost pro to, aby nam ti druzi mohli uverit?" Bili a Cerni - opravdu pro to delame dost?

Bili: kolik je vlastne mezi nami tech, ktere osud Romu skutecne zajima, kteri chteji pochopit, jaky maji problem, s nimz se musi utkat, kteri jim s tim opravdu chteji pomoci a kteri nestrpi (zduraznuji - nestrpi), aby byli sikanovani a zabijeni? Kdo jsou ochotni jim uverit?

Cerni: kolik je vlastne mezi vami tech, kteri se ze vsech sil snazi tu pomoc, kterou vam Bili poskytuji vyuzivat a nikoli zneuzivat, kteri se snazi pochopit, jaky to mate problem a kteri jsou ochotni pred nim neuhybat, ale utkat se s nim? Kdo jsou ochotni Bilym uverit?

Co je vlastne zakladni problem Romu? Myslim, ze potize s adaptaci na svet kolem nich, ktery se meni rychleji, nez jejich tradice, ktera po staleti pomahala prezit. Rodinny kolektivismus (jedinec neznamena nic, jeho vzdelani, uspechy, ale i odpovednost rovnez), system hodnot a mentalita jsou z jineho stoleti - ve zmenenych podminkach Romum vetsinou prekazeji. Spoluautory teto tradice jsme my, resp. nasi predkove. Romove byli vzdy vytlacovani na okraj spolecnosti a to formovalo jejich tradici zasadnim zpusobem. V tomto smyslu nam nic nebrani citit spoluodpovednost za jejich soucasne potize. Muze to byt dost dobry duvod, snazit se jim pomoci. Neni to jednoduche. Prejit na dynamictejsi zivotni styl, snizit vahu tradice a individualizovat se. Snad lze vytusit, ze hromadne a rychle to z principu ani nelze. Bez vydatne pomoci okoli mimoradne bolestne a zdlouhave. Zatim tedy bez vyraznejsiho uspechu.

Bohuzel, konflikt uz zasel prilis daleko a nadelali jsme si tim dalsi problemy navic. Na odlisnost a potize s adaptaci Romu jsme reagovali rostouci neduverou. Asi nam nedoslo, v jak obtizne situaci se ocitli. Pochopitelne. Kdyz se o nekoho nezajimam, tezko o nem neco mohu vedet. Asi nam tady vzniklo neco jako sikana. Je-li to nemoc cele skupiny (nejen agresoru a obeti), pak v tom litame vsichni. V tomto pripade jsem pro rozumne uplatneni kolektivni viny. Je to problem nas vsech, ze strpime, aby slabsi ci odlisni mezi nami byli vysmivani, napadani a zabijeni. Netyka se to jen skinu a Romu - onemocneli jsme vsichni. Pokud to nezastavime, dalsi stadium bude jeste horsi a cesta zpet daleko obtiznejsi.

Pane Culiku, jsem presvedcen, ze v zasade mate pravdu - Bily je na tahu!

Ludvík Vavřina

myslim, ze ponekud "drsny" clanek pana Pospisila, rozproudil zadoucim zpusobem debatu. Vzhledem k obvyklemu medialnimu tresteni neni asi nejlepsi hned clanek prelozit a "prasknout" to do sveta. Tragikomicke je, jak se obe strany snazi dokazat, kdo je lepsi. Jakou zvolit cestu pri reseni problemu - to nikoho nezajima. Vzdyt jakmile pomine rasismus/asocialni chovani - nastane idyla. Ale, jak pravi klasik "samo se nenakope".

P.S. Kolektivni vinu bych radeji nerozmazaval. Je bezne uplatnovanym postupem, hlavne v mezinarodni politice. Mozna proto, ze kolektivni vina umoznuje ziskat patricny nadhled a generalizaci, ktera je casto nutna pri reseni problemu (napr. v Kosovu).

O vizum do Kanady musim zadat prave na zaklade kolektivni viny. Vami podsouvane tvrzeni, ze musime postupovat demokraticteji nez vlady tech nejdemokratictejsich zemi sveta (jaka cechostrednost) - to je latka postavena hodne vysoko pro nasi neokomunistickou spolecnost. Abychom se pri pokusu o jeji zdolani neprerazili !

Petr Možný

Zdeněk Maštalíř

Pokud se tyka te menecennosti kultur. Mozna by bylo lepsi pouzit newspeak a  rici nekompatibilita kultur. Jine kultury povazuji jiste tu nasi za  menecennou. Ale v jinych kulturach se vyskytuji napriklad nucene snatky ci amputace klitorisu, coz se z hlediska nasi kultury jevi jako barbarstvi.

Nam pragmatikum se pak zda divne brojit proti nucenym snatkum a zaroven propagovat neomezenou migraci nositelu techto nekompatibilnich kultur do Evropy. Protoze my pragmatici si dokazeme predstavit dobu, kdy belosska kultura, jak ji Juliana nazyva, muze byt v Evrope diky teto neomezene migraci a vysoke natalite neevropskych kultur¨v mensine. Kdyz to vyjadrim dosti brutalne, jednou mohou nedobrovolnou amputaci klitorisu podstupovat i  evropske divenky.

Nam pragmatikum se pak zda divna jeste jedna vec. Belosska kultura je orientovana vykonove s durazem na vzdelani. Diky tomu si jezdime v  nalestenych autech a valime se v prepychovych bytech (basnicka nadsazka alespon pro Cechy. Neni mozne rikat tuto kulturu my odmitame, nebudeme omezovat nase deti a hnat se za uspechem, ale soucasne pozadovat, aby nam vetsinova spolecnost venovala stejne vyhody, ktere tato nase kultura prinasi.

Pokud tedy pripustime, ze rozhodujici je vzdelani, musi o nej mit Romove zajem sami. Nedokazu si predstavit, jak chcete nalit do cloveka vzdelani, pokud o nej nema zajem. Pokud pomineme metody, ktere se objevily v  Australii, kdy domorodcum byly odebirany deti.

Pokud se tyka Vaseho tvrzeni ,ze Evropa bude zavisla na imigrantech, zatim nikde nevisi inzeraty :hledam velky pocet nekvalifikovanych pracovniku, nastup mozny ihned, matky s detmi vitany

Poznámka JČ: Zeptejte se žen v islámských zemích, zda souhlasí s amputací klitorisu. Potíž je, že se jich nikdo neptá. Jsem přesvědčen, že všeobecně vládne základní kánon obecného lidství:každého pálí, když ho posadíte na rozpálenou plotnu, bez ohledu na ideologii společnosti, v níž náhodou žije. Před několika lety se mě v jedné glasgowské hospodě snažili přesvědčit někteří studenti z ČR nějak v tom smyslu, že Saúdští Arabové nepovažují amputaci ruky za krádež za takovou katastrofu, za jakou by to považovali Evropané, protože je to součástí jejich kultury. Považuju takové názory za stejně obscénní jako představy, dříve šířené s oblibou některými západními levičáky, že není možné kritizovat komunismus ve východní Evropě, neboť je charakteristickou součástí tamější kultury.

Je velmi nepravděpodobné, že autoritářské zvyklosti zemí z třetího světa převládnou v důsledku příchodu přistěhovalců v zavedených demokratických zemích: na to jsou struktury těchto zemí velmi pevné.

A že ještě nevidíte v Evropě inzeráty: hledám velký počet nekvalifikovaných pracovníků, nástup možný ihned, matky s dětmi vítány - však, pane Maštalíři, ono to nebude trvat příliš dlouho, a uvidíte to - ekonomická nutnost západní země přinutí. Mimochodem, ono to tady už jednou bylo, například v poválečné Francii či Británii a v Německu. Jakpak se asi dostaly ty miliony Turků do Německa? Byli tam pozváni na vykonávání nekvalifikované manuální práce.

Jindřich Pařík

v mnohem mate pravdu. Ton pana Pospisila je povysenecky a nektere vypady (treba vuci "afirmativne nasazenemu" televiznimu hlasateli Ginovi) naprosto neoduvodnene a zbytecne.

Nelze vsak poprit ze pan Pospisil, i kdyz ponekud hystericky hasterivym zpusobem, vyjadril mineni vetsiny mych spoluobcanu a v popovicke hospode Na Stadionu by si za svoji stat vyslouzil kdyz ne panaka, tak alespon chvalu.

Jisteze oznacite podobny vtip za rasisticky a vetsinovy negativni vztah ceske vetsiny k cikanske mensine za xenofobni rasismus.

"Rasismus" to ovsem neni - negativni vztah majority a minority neni dan barvou pleti - tedy "rasou" ale vylucne a vyhradne jen spatnou zkusenosti vetsiny s onou snadno identifikovatelnou mensinou (protoze odlisne vyhlizejici).

Jisteze spravne neni prisoudit vsem prislusnikum mensiny jiste vlastnosti - jiste ze je jedine mozne posuzovat jednotlive lidicky bez predsudku a zaujatosti.

Mozna ze ale chceme najednou prilis mnoho.

Najdete jine slovo nez rasismus pro jev kdy jsou jedinci prisuzovany vlastnosti spolecenstvi ze ktereho vzesel.

Jindra Pařík