pátek 22. září

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z  poslední doby Dopis řediteli Českých drah:
  • Styděl jsem se za české železnice (Zdeněk Fekar) K pražským zasedáním:
  • Jak Světová banka a Mezinárodní měnový fond pomáhají chudým, aby ještě víc zchudli (Guardian) Věda:
  • Vedení vysokého napětí skutečně způsobuje rakovinu Počítače:
  • Internetoví zaměstnanci v americké utopii vydělávají velké peníze Evropská unie:
  • Dánsko asi odmítne v referendu euro Česká politika:
  • Opoziční smlouva - vrchol nemravnosti! ? (Milan Valach)
  • Zpráva komise o IPB (Ivan Hoffman)Organizace romských uprchlíků v Londýně reaguje na článek Josefa Pospíšila:
  • Nejste pragmatik, jste ... (Roma Refugee Organisation) Školství a politika:
  • Školné v Rakousku (Ivan Hoffman) Internet:
  • "Ticho po pěšině?" - aneb jak odblokovat interaktivní práci s informacemi (Václav Pinkava) Oznámení:
  • JUBILEE 2000 PRESS CONFERENCE ON DEBT AND PRAGUE PROTESTS Dokument:
  • Sporné výroky slovenského poslance Víťazoslava Morice (SNS) o Romech, za něž má být stíhán (Monitor)

    Kompletní Britské Listy


    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Britské listy talks to decision makers in the Czech Republic.

  • Zde je adresa Britských listů.

  • Andrew Stroehlein rediguje kulturně politický týdeník Central Europe Review, který je nositelem Ceny NetMedia 2000 za vynikající příspěvek k internetové novinářské práci v Evropě. (JČ je komentátor CER pro české záležitosti.)

  • Tady je minulé vydání Britských listů.

    Co je nového v České republice

    Aktualizace, sobota 23.30:

    Fotografie z pražských protiglobalizačních protestů

  • Ve spolupráci se Štěpánem Kotrbou a agenturou Tendence zde zveřejňujeme každý den nové fotografie z pražských antiglobalizačních protestů (Každou fotku zvětšíte kliknutím na ni; fotky mají popisky, které se objeví, když na jejich malou verzi přesunete myš):
    E-PHOTO OF PRAGUE S26
    global ANTIGLOBAL
    neděle 24.9.  pondělí 25.9.  úterý 26.9.  středa 27.9.  

    sobota 23.9.
    © foto: Luboš Wišniewski jr. (W)
    © foto: Štěpán Kotrba (K)
    Přidejte ikonu na své stránky
    Podmínky užití díla
    end user licence agreement
    další informace najdete na těchto stránkách:

    • České Noviny  ČTK
    • GLOBALIZACE - ECN
    • INPEG
    • NESEHNUTÍ
    • Bretton Woods Project
    • Global Day of Action S26
    • Českomoravská konfederace odborových svazů
    • IMF - MMF
    Co se bude dít?

    ČN: Program akcí
    INPEG: Countersummit 2000 22.-24.9.
    ČN: Nahlášená shromáždění v Praze
    Bankwatch: Program akcí
  • Vlak organizace YA BASTA! zadržen na hranicích.Vlak s italskými aktivisty ze skupiny YA BASTA!, který měl dopoledne dorazit na Smíchovské nádraží, nevpustila cizinecká policie na území České republiky. "Vlak stojí na přechodu v Horním Dvořišti. O dalším postupu se budeme teprve radit," řekl mluvčí Iniciativy proti ekonomické globalizaci Viktor Piorecký. Podle Českého rozhlasu odmítla policie pustit do ČR čtyři z Italů. Ostatní vystoupili z vlaku, dožadovali se vstupu celé skupiny. Situaci řeší ministerstvo vnitra a italská ambasáda, uvedl rozhlas. Český ministr vnitra Stanislav Gross konstatoval, že tyto čtyři osoby jsou stíhány za to, co dělaly v Seattle, a do ČR nebudou vpuštěny. Ostatní mohou do ČR vstoupit. Jenže západní sdělovací prostředky uvádějí, že česká pohraniční policie blokuje a zdržuje vstup do země snad na všech hraničních přechodech. - "Jsme delikventi, protože chceme zastavit ničení životů milionů lidí a životního prostředí na naší planetě. Jsme zločinci, protože jsme připraveni neuposlechnout zákony, které řídí současný stav věcí, abychom uplatnili naše alternativy a zastavili ničení," píší Italové v letáku, který rozšířil Piorecký. (Neděle 11.00.) .

  • INPEG zve na neděli odpoledne na demonstraci.

    INPEG zve na demonstraci proti politice MMF a SB. Demonstrace probehne formou party na Letenske plani od 12:00, v 16:00 odtud vyrazi loutkovy pruvod, ktery projde mestem a vrati se na Letnou. Blizsi informace Viktor Piorecky, tiskovy mluvci INPEGu, 0604 913925

  • Proč se INPEG neúčastní dialogu na Hradě - "Na Hradě se mluví jen s některými. Delegáty, které jsme nominovali, české úřady nevpustily do země"

    kontakt: Viktor Piorecký 0604 913925, Alice Dvorská 0604 556309

    INPEG žádá otevřený dialog a otevřené hranice

    Léta dialogu s Mezinárodním měnovým fondem a Světovou bankou nic nevyřešila. Žádáme opravdovou změnu, založenou na diskusi mezi lidmi, ne na rozpravách s elitou, požadujeme otevřené hranice pro všechny bez rozdílů.

    Mezinárodní měnový fond a Světová banka už 55 let ovlivňují světové hospodářství. Důsledkem jejich politiky jsou pošlapaná lidská práva a zničená příroda na stovkách míst po celé Zemi. Posledních několik let pak tyto instituce organizují dialog o oddlužení zemí třetího světa. Zatímco se diskutuje, umírá ročně 7 mil. dětí, které by mohly žít, kdyby se finance vynaložené na splácení dluhů investovaly do zdravotnictví a souvisejících resortů. Takový dialog je destruktivní, zvláště když nedává příležitost právě lidem postiženým aby vyjádřili svůj názor, když probíhá ve vertikální rovině mezi těmi mocnými a obyčejnými lidmi. Globální hnutí odporu se spojilo, aby zpochybnilo tyto instituce a nastavilo zrcadlo ve formě opravdové diskuse, která probíhá mezi lidmi, kteří jsou si rovni ve svých právech a povinnostech.

    České úřady se chovají podobně jako MMF a Světová banka, nepouštějí reprezentanty zahraničních skupin, kteří se přijíždějí účastnit alternativních aktiv, přes hranice, zakazují legitimní politické demonstrace a likvidují tak zárodky dialogu postaveného na principech přímě demokracie. Opět se na ochranu těch nejmocnějších lidí zavírají hranice před těmi obyčejnými. Rozhodli jsme se delegovat jako své zástupce právě lidi, kteří byli v minulých dnech již několikrát nevpuštěni do země. Jedná se o Luca Montanari a Evu Gilmore z italské organizace YA BASTA! a Američanku Kay Morrison. Všem třem bylo znemožněno účastnit se dialogu právě při vytváření a průběhu protestních akcí vyslovujících se proti nelegitimitě moci MMF a Světové banky. Tvrdíme, že dialog nemůže být jen pro zvané, ale pro veškeré přímé zástupce sociálních skupin.

    České úřady dělají zakazováním demonstrací, nevpouštěním lidí přes hranice, neustálým policejním nátlakem a politickou perzekucí opravdový dialog téměř nemožným. Iniciativa proti ekonomické globalizaci (INPEG) bude přesto organizovat protesty proti zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky a podílet se na vytváření světového hnutí odporu. Chceme společnost, kde bude možný přirozený dialog a kde nebude omezován volný pohyb lidí.

    sobota 23. 9., 12.00

  • MIlostivé léto 2000 - program na neděli 24. září.

    Program verejneho diskusniho fora "Jina zprava" - nedele 24. zari

    VERIME V JEDEN SVET

    13:00 - 16:00

    Diskuse o roli cirkvi a nabozenstvi pri reseni problemu v rozdelenem svete.

    Vystoupi:

    Sam Kobia - Svetova rada cirkvi
    Rabi Michael Duschinsky, Izrael
    Reverend Mwape Chilekwa - Sjednocena cirkev Zambie

    Moderuji: Tomas Tozicka (Milostive leto 2000), Tony Addy (ECG, V.Britanie)

    Forum "Jina zprava" (24.-27.9.) je spolecnou iniciativou organizaci CEE Bankwatch, Pratel Zeme a Jubilee 2000. Jeho cilem je zapojit verejnost do diskusi o otazkach souvisejicich s mezinarodnimi financnimi institucemi, jejich investicnimi projekty, zhorsovanim socialni situace a stavu zivotniho prostredi a s globalizaci.

    Podrobnosti:

    Tomas Tozicka - 0603 866 054 Jiri Silny - 0604 625 486

    Pavel Pribyl (tiskove centrum Lublanska 18), 22511075, 0604 207 302

  • Mezinárodní ekologické organizace žádají Světovou banku o moratorium na těžbu.

    Pratele Zeme - nejvetsi mezinarodni sdruzeni ekologickych organizaci se cleny v 66 zemich - porada tiskovou konferenci pod sirym nebem, na  ktere bude zadat Svetovou banku o moratorium na projekty tezby nerostnych surovin. Ekologicke organizace prosazuji moratorium na  nove uvery Svetove banky zamerene na  tezbu nerostnych surovin. Reaguji tak na neuspesne snahy o  reformu tezebnich a  energetickych programu banky. Nedavne kontroverze nad radou velmi problematickych projektu v techto oblastech dominuji rovnez diskusim mezi zastupci ekologickych organizaci a uredniky banky v  Kongresovem centru.

    KDY: pondeli 25. zari, 11:00 hodin

    KDE: terasa v  prodlouzeni Lublanske ulice, v parku vedle parkoviste u vinohradskeho konce Nuselskeho mostu. Rovnez je mozne prijit v  10:45 do tiskoveho strediska ekologickych organizaci, Lublanska 18 (asi 5 minut pesky ze stanice metra I.P. Pavlova), odkud bude zajisten doprovod na  misto.

    KDO: Ricardo Navarro, predseda, Pratele Zeme Natalia Ablova, Bureau of Human Rights and Rule of Law, Kyrgyzstan Emmy Haffildova, Pratele Zeme Indonesie Andrea Durbinova, Pratele Zeme USA

    Pavel Pribyl 0604- 207302 (cesky i  anglicky)

  • Ekologické organizace zveřejní stdie kritizující problémové projekty IFC.

    Pred nedelni (24. zari) tiskovou konferenci Mezinarodni financni korporace (IFC) zverejni ekologicke organizace soubor osmi pripadovych studii, ktere popisuji a kritizuji ruzne problematicke projekty teto soucasti Svetove banky. Mezi uvery patri napriklad kyanidovy zlaty dul Kumtor v Kyrgyzstanu, tezba ropy v guatemalske prirodni rezervaci Maya ci prehrada Bujangali v Ugande.

    KDE:Kongresove centrum, mistnost 0.1 (Meeting Room 0.1) (prizemi, nedaleko zdravotniho strediska)

    KDO: Francesco Martone, Reform the World Bank Campaign, Italie dr. Kalia Moldogazievova, Kyrgyzstan Charles Lenchner, Pratele Zeme Blizky Vychod, Izrael

    Pavel Pribyl 0604- 207302 (cesky i anglicky)


  • Poezie pro cestující.

    Tajemství holičského krámu

    Opodál stromů Slovanského ostrova
    se ráno tak dobře otvírají dveře oficíny
    Mezi vámi a řekou je tiché prostranství
    dvakrát se stalo že zapomněli klíče

    Zanedlouho nějaký herec Národního divadla
    přejde po druhé straně

    Číšníci větrají tmavou restauraci Na struze

    (Ivan Blatný)

  • Svoboda projevu. Na Slovensku má být stíhán poslanec za "nevhodné" výroky. Píše Štefan Šugár:

    Vazeny pan Culik, Narodna rada SR vcera zbavila imunity poslanca Slovenskej narodnej strany Vítazoslava Morica, aby mohol byť stihany za svoje vyroky o Romoch, ktore predniesol na tlacovej konferencii SNS. Nad tymto rozhodnutim sa pozastavil vlastne iba poslanec Palko, ktory si položil otazku - necitujem presne - kde je hranica, kde este politik hovori pravdu a kde uz sa svojimi vyrokmi dopusta trestneho cinu. Moric sa zasa stazoval , ze jeho vyroky boli vytrhnute z kontextu. Dovolujem si Vam preto poslat doslovny zaznam z tlacovej konferencie SNS, na ktorej predniesol Moric inkriminovane vyroky.

    Zveřejňujeme jej v závěru dnešních Britských listů.

  • Sněmovna souhlasí s prodloužením platnosti lustračních zákonů. Poslanecká sněmovna schválila pravicové předlohy, které prodlužují platnost obou lustračních zákonů i po 1. lednu příštího roku. Nyní má platnost obou zákonů skončit letos 31. prosince. Platnost obecného lustračního zákona by měla podle autorů přijaté předlohy skončit schválením zákona o státní službě. Platnost druhého z lustračních zákonů, který se týká konkrétně bezpečnostních složek, by měla skončit přijetím nového služebního zákona. Přijatá předlohapředpokládá, že nově by se lustracím nemuseli podrobovat lidé, kteří se narodili po 1. prosinci 1971, a kterým tedy bylo v době pádu komunismu v Československu před 11 roky 18 let.

  • Rada pro rozhlasové a televizní vysílání se na posledním zasedání zabývala opět situací kolem televize Prima a rozhodla se pokračovat dál ve správním řízení pro podezření z porušení zákona o nepřevoditelnosti vysílací licence. Rada chce prozkoumat ještě další materiály od společnosti FTV Premiéra, která drží licenci na vysílání Primy, a obrátila se i na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Československou obchodní banku a Českou národní banku. FTV Premiéra získala od vysílací rady příslušnou licenci koncem roku 1992. Investiční a Poštovní banka převedla loni svůj podíl v FTV Premiéra na společnost Domeana, kterou nyní ovládá společnost GES Holding. ČSOB letos převzala IPB a činí si na Primu nárok, přestože se Domeana z držení investiční banky prý asi vymkla.

  • Komu byla v r. 1993 udělena licence TV Nova. Soubor důležitých dokumentů z RRTV, z nichž zřejmě vyplývá, že právní předchůdce firmy CME, společnost CEDC, se přímo podílel na správním řízení v rámci udělování licence pro TV Nova (na rozdíl od Vladimíra Železného), je v Britských listech na tomto místě.

  • Druhý výbor z  Britských listů ...jak Češi jednají (Milenium Publishing, Chomutov, 580 stran) lze objednat v internetovém knihkupectví Kosmas přímo na této adrese.

    Dosti podstatná část nového výboru z Britských listů se zabývá dosud nepříliš úspěšnou reformou zpravodajství v České televizi, dále kniha pojednává mj. o reakcích českých intelektuálů na analýzu Václava Havla v pojetí Johna Keana, o české politice a kultuře, o české byrokracii a  českých postojích obecněji. Předmluva ke knižnímu svazku - stručně vysvětlující, co v knize je - je zde, podrobný obsah knihy je zde, obálka je tady. (První výbor z Britských listů ...jak Češi myslí, Milenium Publishing, 1999, je rozebraný.)

  • TEMATICKÝ ARCHÍV BRITSKÝCH LISTŮ je na adrese http://www.britskelisty.cz/xz/.

  • Přehled anglicky napsaných článků od Jana Čulíka a  Andrewa Stroehleina o aktuálním vývoji v České republice najdete zdezde.

  • Hudba a zvuk - Každé úterý: Týdenní přílohu věnovanou vážné hudbě (archív textů i zvukových ukázek) píše a rediguje v Neviditelném psu Lubomír Fendrych na adrese http://pes.eunet.cz/hudba/hudba.htm.

  • Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

  • Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://www.britskelisty.cz /prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

  • Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britské listy.

  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a  hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).

  • Zde jsou užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku.

  • Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.


    Výběr textů z posledních dní:

    Styděl jsem se za české železnice

    Zdeněk Fekar

    Vážený pane Čulíku, kdykoliv se mi na nějaké firmě něco nelíbí, většinou si postěžuji přímo jejímu šéfovi. Nemám ale potřebu podobné stížnosti posílat do novin.

    Dnes však dělám výjimku. Uplynulý týden jsem totiž strávil v Německu, v bývalé NDR, a poctivě jsem se tam přesouval z místa na místo po železnici. Když jsem pak po slabém týdnu užívání vlaků Deutsche Bahn (podotýkám, šlo o druhou třídu regionálních tratí) dostal do podobné lokálky Českých drah, přiznám se, že jsem se styděl.

    Jak je v Česku asi obvyklé, nemám Němce zrovna v lásce (je to takový ten neracionální pocit kdesi uvnitř, kterému se sice neustále rozumem bráním, ale srdce říká něco jiného), proto nemohu říct, že jsem zrovna nekritický nadšenec pro vše, co jsem tam viděl. Já se ale za naše dráhy opravdu styděl. Styděl jsem se, když jsem se na něco, co důvěrně znám, díval očima cizince.

    Ten pocit byl tak silný, že jsem se rozhodl panu generálnímu od drah napsat svůj "otevřený" dopis. Vím, že to nic nezmění, nezlepší... Ale pocit byl prostě silnější.

    O tom, jak fungují naše dráhy, asi svědčí i další maličkost - ač jsem jej odeslal panu Zelenému již 15. září, nedostal jsem ani řádek coby reakci. Pravda - na kritiku se asi reaguje těžko, je to ale slušnost.

    Dopis Vám posílám. Kdybyste se rozhodl jej na stránkách Vašeho listu použít, ať celý, či ve zkrácené podobě, je Vám k dispozici.

    Považuji za férové dodat, že jsem dopis již zveřejnil jako součást své reportáže na http://www.tramvaj.cz.


    15. září 2000

    Pan
    Dalibor Zelený
    generální ředitel
    Českých drah

    Vážený pane generální řediteli,

    dovolte mi, abych se s Vámi podělil o své nejnovější zážitky z cestování železnicí. A protože jste šéfem drah podporovaných z peněz daňových poplatníků, činím tak formou veřejnosti otevřeného dopisu.

    Právě jsem se vrátil ze Saska, jehož kus jsem coby turista tento týden procestoval. Po trase Dresden - Bautzen - Görlitz - Zittau jsem se pohyboval výlučně osobními vlaky regionálních drah Deutsche Bahn. A to pouze druhou třídou. Myslím, že těchto pár "technických" údajů na úvod bylo nutných. Až dosud jsem v zahraničí vyzkoušel totiž cestování jen vlaky polskými a slovenskými a jednou jsem se také kus svezl v Londýně.

    Cestování bývalými "východoněmeckými" drahami však bylo velice cennou zkušeností. I ony budovaly svoji novou tvář pouhých deset let po pádu berlínské zdi. Když jsem v německé Žitavě nastoupil do "motoráčku" Českých drah do Liberce, s hrůzou jsem si uvědomil, jak odlišné jsou tváře "nových" železnic na obou stranách hranic.

    Pro pořádek - uvědomuji si, že Deutsche Bahn operují v jiných finančních podmínkách a na podporu dopravy v nových spolkových zemích mají jiné peníze. Ale to je pro cestujícího nulový argument. A pak, ani Německým drahám přeci není cizí, v Česku tak běžná, politika "natažené ruky" - aktuálně si přeci vymohly pravidelný kus koláče z tržeb za prodané licence UMTS. Přesto se němečtí železniční manažeři starají o cestující podstatně lépe.

    Na každém nádraží je spousta otevřených obchodů. Každé nádraží má kvalitní informační středisko. Jeho lidé jsou k zákazníkovi uctiví, snaží se mu poradit (ač jsem překvapeně zjistil, že v tom si jsme podobní - ani na jedné z desítky drážních přepážek, které jsem použil, nehovoří anglicky; narozdíl od našich zvyklostí se však snažili, seč to jen šlo), nemluvě ani o spoustě materiálů, kterých se zákazníkovi drah zadarmo dostane - včetně kompletní knihy jízdních řádů daného regionu. Totéž pochopitelně platí o "pokladnách", resp. v tamním podání jakýchsi cestovních střediscích schopných z jednoho místa zajistit nejenom prodej jízdenky. Jedním slovem - servis v našich podmínkách odpovídající spíše aerolinkám.

    To ani nehovořím o čistých a elegantních fast-food restauracích provozovaných rovněž drahami: ono se to asi vyplatí, kromě cestujících je totiž využívají i zaměstnanci železnice - kteří zde dokonce některé položky dostanou levněji.

    A už vůbec nehovořím o tom základním. Ani jednou se mi nestalo, že by mne někdo z železničního personálu nepozdravil. To je jistě maličkost, v Česku však velice opomíjená.

    Pokud ovšem jako správný manažer opravdu znáte obraz vlastního podniku, pak byste se osobně musel stydět, když Vás teď ještě chvilku budu unavovat popisem dění ve vlaku poté, co jsem se do Čech vracel národní železnicí.

    Tatáž třída, tedy druhá. Ale odporem jsem se otřásl. Při přechodu hranic si teprve člověk uvědomí, že českým standardem železnice jsou špinavá, neprůhledná okna, upatlané podlahy, vlastně špína všude, kam se jen podíváte. Ječící personál. První, co jsem slyšel od české průvodčí, když vstoupila do našeho vozu, bylo vřískání na německého turistu, aby si dal nohy dolů ze sedačky. Tím jeho vulgární chování vůbec neomlouvám - ale sám jsem byl tou do očí bijící špínou v našich vlacích tak znechucený, že jsem se jeho psychologicky pochopitelné reakci (totiž, že na hnojišti se také nezouváte) vůbec nedivil. Trasa, která trvá slabou hodinku, se pak protáhla o dvacet minut - tedy skoro o padesát procent!!! (A Vaší zásluhou mi pak o pět minut unikl autobus z Liberce do Prahy.) A i když ani všechna německá vesnická nádraží nejsou zrovna výstavné budovy, tak hrozné zříceniny, jako u nás, jsem tam prostě neviděl.

    Opravdu nemá smysl popisovat Vám rozdíl mezi německou a naší železnicí, to Vy jistě znáte. Alespoň doufám, že kromě cestování vládními vagónky, vypravování lukrativních drezín či leteckých cest za svými evropskými kolegy-šéfy drah se občas snažíte hledět na dráhy očima nejdůležitějšíma - očima spotřebitele veřejné dopravy.

    Pak Vás ale prosím: přestaňte vykládat národu o nevyřešeném systému financování veřejné dopravy, hrát politickou hru "kam vítr, tam plášť" podle toho, jak se to zrovna hodí... Takové hrátky železnici nepomohou.

    I tuzemští pasažéři mají nárok na kultivovanou přepravu a pěkné prostředí. Mít čistá nádraží, provozovat na nich slušný byznys a vážit si zákazníka není zase tak těžké. Jak na to a kde na to vzít peníze Vám radit nebudu. Není to ani moje věc, a neberu ani takový plat jako Vy, který jste za dráhu zodpovědný.

    Upřímně řečeno, je mi úplně jedno, jak se dají dráhy zlepšit. Ale než provozovat nadále to, co někdy za dopravu vydáváte, tak raději železnici zavřete. Však ony už ji rády za korunu koupí třeba právě německé dráhy. No a? Nejsme přeci nacionalističtí fanatici a když už národní dopravce není schopný kvalitní služby poskytovat, ať to nedělá.

    Ostatně, i to je ve Vaší moci. Když už nedokážete využít drážní majetek ve prospěch cestujících, udělejte, co podle právníků máte udělat už dávno. Podejte návrh na prohlášení konkursu na Českých drahách. Jako politik prohrajete. Jako manažer obstojíte se ctí. Své problémy si pak bude muset vyřešit stát, který se zatím o "svou" státní železnici nestará.

    S upřímnými díky za Vaši pozornost,

    v úctě

    Zdeněk Fekar


    Jak Světová banka a Mezinárodní měnový fond pomáhají chudým, aby ještě víc zchudli

    Shrnjeme komentář George Monbiota, který vyšel ve čtvrtek 21: září v deníku Guardian. (Monbiotovi vyšla včera v Británii nová kniha: Captive State: the Corporate Takeover of Britain, Macmillan, Londýn, 2000)

    Před několika měsíci jsem zde argumentoval, píše autor, že Světová banka likviduje v rozvojovém světě školství a zdravotnictví.

    Například v Zambii přispěly podmínky, které Světová banka vyžadovala v souvislosti se svými půjčkami - totiž škrty ve státních výdajích a privatizaci služeb - k vzrůstu kojenecké úmrtnosti o 25 procent od roku 1980 a protože teď rodiče musejí platit za školní vzdělání svých dětí, katastrofálně poklesla školní docházka do základních škol.

    Kupodivu se Světové bance moje analýza příliš nelíbila. "Prostě to není pravda," napsal Mats Karsson, jeden z viceprezidentů banky, "že Světová banka způsobuje další chudnutí lidí". Karsson poukázal na to, že Světová banka půjčuje rozvojovým zemím více peněz na zdravotnictví, školství a snižování chudoby než kdy předtím.

    To je naprosto pravda. Letos například vydá Světová banka asi 1,9 miliardy dolarů na školy v chudých zemích. Také zlikviduje školství v mnohonásobném násobku této částky tím, že bude i nadále požadovat, aby dávaly rozvojové země přednost splácení svých dluhů Západu před místními veřejnými výdaji. Ještě nevysvětlila, proč poskytuje dolarové půjčky na školství, když téměř veškeré výdaje na školství se platí v místní měně. Půjčovat tvrdou měnu na školství má smysl jen potud, pokud by místní školství mělo být nahrazeno zahraničními školskými podnikateli anebo kdyby měly děti dostat počítače ještě dříve, než se naučí číst a psát. Nejprve vám tedy zlomí nohy a pak jako odškodné vám nabídnou pedikúru.

    Na své ctihodné vrcholné schůzce v Praze o nadcházejícím víkendu budou Světová banka a Mezinárodní měnový fond tvrdit, že jsou nyní "nejlepšími přáteli chudých". Zlé staré dny "strukturálního přizpůsobování" - kdy tyto instituce nutily všechny země, s nimiž měly styk, aby přijímaly vždy přesně tentýž neoliberální princip - jsou prý už pryč. Namísto toho, aby byly rozvojové země nuceny přijímat politiku, kterou jim vnutil první svět, bude zadluženým státům nyní povoleno vypracovat si vlastní "strategie, jak snížit chudobu".

    To zní sice moc hezky, než zjistíte, jak to zdokumentoval World Development Movement, že rozvojové země mohou žádat, cokoliv si přejí, ovšem jen pokud je to neoliberalismus. Jak jeden čelný činitel Světové banky vysvětlil, nový projekt je "povinný, takže ti, kdo mají peníze, mohou vysvětlit těm, kdo peníze nemají, co musejí učinit, aby peníze obdrželi."

    Trvalou záhadou pro mě je, proč si lidé pořád ještě myslí, že jsou Mezinárodní měnový fond a Světová banka schopny reformy.

    Už v roce 1944 varoval John Maynard Keynes, že finanční systém, který vnucuje tresty a omezení zadluženým zemím, nikoliv však věřitelským zemím, způsobí, že bohatí se stanou bohatšími a chudí ještě chudšími. Navrhl globální finanční instituci, která by vybírala úroky z debitu i z kreditu. Tak by byly věřitelské státy povzbuzovány, aby utrácely své přebytky v  zadlužených státech a tím by se automaticky korigovala nerovnováha v mezinárodním obchodě. Spojené státy navrhly jiný systém. Pomoc zadluženým národům se podle něho měla poskytovat z jediného fondu a z jediné banky. Tento fond a tato banka měly být ve Washingtonu a věřitelské země by je plně ovládaly. Jak Keynes předpověděl, v důsledku amerického návrhu se stalo to, že zadlužené národy upadly ještě do hlubších dluhů a  věřitelské státy - zejména USA - získaly nad nimi stále větší hospodářskou a politickou moc. Ale Spojené státy informovaly Británii, že jestliže nepodpoří tento návrh, Británie nedostane půjčku.

    Jinými slovy, Světová banka a Mezinárodní měnový fond vznikly jako policisté pro velmi nevyvážený světový pořádek, založený na vynucovacím systému. Představa, že mohly vytvořit pro chudé tohoto světa něco jiného než jen katastrofu, je směšná. Pokud chtějí, jak budou tvrdit v Praze, vytvářet spravedlivější svět, budou muset začít tím, že se samy zruší.


    Vedení vysokého napětí skutečně způsobuje rakovinu

    Vědci z Bristol University objevili nové důkazy, že vedení vysokého napětí způsobuje rakovinu. Částečky znečištění z výfukových plynů automobilů se totiž působením elektrického náboje z vedení vysokého napětí "přilepují" na vnitřní povrch plic. Lidé, kteří žijí v blízkosti vedení vysokého napětí, jsou tak vystavováni denně dvojnásobku až trojnásobku průměrného množství znečištění, které se z výfukových plynů automobilů dostává ostatním osobám do plic.

    David Henshaw z Bristol University uvedl, že je tento objev chybějícím článkem při výzkumu, proč se vyskytuje rakovina plic častěji v blízkosti vedení vysokého napětí. Globální energetický průmysl už vydal miliony dolarů ve snaze zjistit, proč tomu tak je, aniž dosud našel uspokojivou odpověď.

    Jeho práci potvrzuje práce Alana Preece z Bristol Medical School, který zjistil, že u lidí, kteří bydlí až ve vzdálenosti do 500 metrů po větru od vedení vysokého napětí, se vyskytuje o 29 procent větší pravděpodobnost, že dostanou rakovinu plic. Toto zjištění přesně mapuje oblast, kde nabité částečky znečištění z výfukových plynů fouká vítr směrem pryč od drátů vysokého napětí.

    Oba vědci jsou přesvědčeni, že by se měly přestat stavět obytné domy v blízkosti vedení vysokého napětí, dokud nebude tato záležitost přesněji zkoumána. Ve Švédsku a ve Spojených státech už takový zákaz existuje.

    Vědce podporuje šéf britské Konzervativní strany William Hague, který má ve svém volebním okrsku místo nedaleko vedení vysokého napětí, kde se vyskytuje zvýšený počet případů rakoviny plic.

    Měření, učiněná po celé Evropě ukázala, že všechno vedení vysokého napětí je obklopeno korónou elektricky nabitých iontů. Čím starší a hrubší je vedení, tím je větší ta koróna. Ionty z koróny odnáší vítr od elektrických drátů pryč. Připojují se k přibližně 15 000 částicím znečištění z výfukových plynů, které se vyskytují v každém krychlovém metru. Ionty nabijí částice elektrickou energií, což způsobuje, že se částice přichycují k povrchu věcí. Když se dostanou do kapilár v plících, zůstanou tam přilepeny.

    Profesor Henshaw konstatoval: "Tohle by se nedělo, kdyby se vedlo vedení vysokého napětí pod zemí. Technologii máme, ale je dražší."


    Internetoví zaměstnanci v americké utopii vydělávají velké peníze

    Pracuje deset hodin denně, vydělává více než 70 000 liber ročně (cca 320 000 Kč měsíčně), nezajímá ho dovolená, tak na ni nikdy nejezdí, obléká se, jak chce, nikdy nebyl šťastnější a hledá jiné zaměstnání. Tato třiatřicetiletá, bělošská, vysokoškolsky vzdělaná bytost je podle prvního rozsáhlejšího průzkumu typickým pracovníkem, který se živí prostřednictvím internetu.

    Také je velmi pravděpodobné, že mu zaměstnavatel dovolí, aby si do práce vodil psa, zaměstnavatel se mu stará o čistírnu, nabízí mu zadarmo masáže a poskytuje mu možnost získat v podniku, kde pracuje, vlastní akcie.

    Profil tohoto typického internetového zaměstnance vznikl v důsledku průzkumu, který provedl časopis Industry Standard, který vychází pro internetovou komunitu v oblasti San Franciska. Zdá se, že typický internetový zaměstnanec nejenže má plat, který je asi třikrát vyšší než americký průměr, ale ještě k tomu se mu v práci nesmírně líbí.

    Ve Spojených státech zaměstnávají internetové firmy nyní 2,5 milionu osob. Proč jsou tito lidé tak spokojení? Jako první důvod udávají "stimulující práci", jak druhý "slušný plat". Respondenti jsou také spokojeni s tím, že mohu pracovat i o víkendech a brát si dlouhé volno jindy. Jen 13 procent těchto zaměstnanců dostává příplatky za přesčasy a 14 procent pracuje v průměrný den déle než 12 hodin denně.

    "Za poslední dva roky vyvolává tato utopie pozornost všech amerických finančníků," píše časopis Industry Standard.

    Ale nejde jen o peníze. Je to totiž všechno taky zábava. V jakém jiném zaměstnání by mohl univerzitní absolvent přijít do práce až v deset hodin dopoledne v šortkách a v sandálech? A strávit den se svým psem prací na projektech, které vyžadují skutečnou inteligenci, a odejít domů v devět večer s břichem plným jídla zadarmo, několika piv a s velkým platem?

    Průměrný plat těchto internetových zaměstnanců vychází na 104 000 dolarů ročně. Vzhledem k tomu, že asi třetině těchto pracovníků je kolem třiceti let a většinou nemají ještě odpovědnost za rodinu, je jasné, že pro nové absolventy univerzit - 88 procent těchto zaměstnanců má vysokoškolské vzdělání - je toto jediné ideální zaměstnání.

    Navzdory nedávné vlně příchozích počítačových expertů z Indie a z jiných asijských zemí jsou zaměstnanci v tomto průmyslu převážnou většinou běloši (83 procent) a ze dvou třetin to jsou muži. Průměrný věk je 33,8.

    Internetové firmy vědí, že se musí hodně snažit, aby si své nejlepší pracovníky udržely, protože jen 20 procent z nich uvádí, že nehledají nové zaměstnání.

    Více než dvě třetiny těchto zaměstnanců se oblékají, jak se jim zachce. 31 procentům z nich poskytuje firma zadarmo čistírnu, asi 15 procentům z nich zadarmo masáže. Ne všem se to líbí, někteří si stěžují, že to, že je "v práci neustálá atmosféra mejdanů", je stejně tak tyranské, jako když se dřív muselo chodit do zaměstnání v obleku a s vázankou.


    Dánsko asi odmítne v referendu euro

    Historická předvolební kampaň v Dánsku ohledně referenda o přijetí měny euro vstupuje nyní do posledního týdne. Vláda je znepokojena, že odpůrci jednotné evropské měny jsou stále ještě ve většině. Premiér Poul Nyrup Rasmussen tento týden přiznal, že možná stoupenci eura referendum prohrají.

    Pokud k tomu skutečně dojde, důsledky budou pociťovány daleko mimo Dánsko, tuto malou zemi s pěti miliony obyvatel, která je známa slaninou, stavebnicí Lego a opakovanými záchvaty starostí - hamletovským syndromem - jestli není něco shnilého ve státě evropském.

    Poslední průzkumy veřejného mínění potvrzují, že odpůrci eura mají před referendem příští čtvrtek náskok 2 - 11 procent. Lidé jsou znepokojeni, že by zavedení eura mohlo ohrozit velmi velkomyslný systém dánského sociálního zabezpečení.

    Otázky od veřejnosti v debatě, která je velmi neenergická, ukazují, že je veřejnost dost zmatená - neví, jakou roli bude mít Evropská ústřední banka. Odpůrci eura velmi chytře rozšířili kampaň na otázku důchodů - žádají, aby vedoucí představitelé Evropské unie garantovali Dánům jejich luxusní penze i po přijetí eura. Odpůrci eura totiž hájí status quo v bohaté zemi s nízkou nezaměstnaností a se zdravou ekonomikou, zatímco stoupenci musejí jasně ukázat, jaké to pro ně bude mít výhody.

    Dánská koruna je ovšem dost pevně vázána na německou marku už od roku 1982 a nyní se velmi těsně přizpůsobuje kurzem euru, takže dopad přijetí jednotné evropské měny by byl omezený. Ale věc Evropské unie v Dánsku dosti podstatně poškodily sankce EU, uvalené na Rakousko, které vyvolaly představu, že EU arogantně zasahuje do záležitostí jiných zemí.

    Většina stoupenců jednotné měny pochází z dánských elit - z byznysu, z politiky, ze sdělovacích prostředků a z odborů. Naproti tomu obyčejní lidé jsou rozčarováni globalizací chtějí si udržet národní totožnost a milovaný sociální systém, který závisí na vysokých daních.

    Zajímavé je, poznamenala v této souvislosti reportérka listu Guardian ze střední Evropy Kate Connollyová, že i když Polsko sleduje otázky spojené s EU většinou velmi bedlivě, o dánské referendu o euru se tam skoro vůbec nepíše, "protože to neodráží polský názor na věc".

    Zajímavá představa: že v nějaké zemi je "jediný názor na věc". (Kate Connolly není velmi dobrá reportérka.)


    Opoziční smlouva - vrchol nemravnosti! ?

    Milan Valach

    Reakce na článek Jana Čulíka, BL 18. 9.

    Překvapivé řešení povolebního patu v r. 1998, známé jako opoziční smlouva, vyvolává stále vášnivé reakce na straně jejích odpůrců. Na první pohled se to zdá být logické. Dohoda mezi hlavními oponenty je něčím více než překvapujícím a z hlediska voliče snad i podvodným. V poněkud černobílém zjednodušení můžeme říci, že hlasoval-li jsem pro ČSSD, hlasoval jsem tím současně i proti ODS a naopak. Opoziční smlouva a následný "toleranční patent" jsou pak podvodem na voličích, jejichž jediným motivem je touha po moci bez ohledu na ideje a programy zúčastněných stran.

    Proti tomuto výkladu můžeme ovšem postavit úvahu o reálných možnostech volby. Na jedné straně ČSSD, která získala ve volbách nejvíce hlasů, ale nikoliv zase tolik, aby to stačilo na ustavení samostatné vlády. V této situaci nabízí ČSSD straně KDU-ČSL rozsáhlé ústupky, včetně místa předsedy! vlády. Avšak ani spojení těchto stran nestačí na parlamentní většinu. Potenciální spojenec US představuje v této situaci dogmatickou stranu odmítající jakoukoliv spolupráci (a to včetně byť i jen tolerance vlády v parlamentu) jak s ČSSD, tak i s ODS.

    Situace se zdá neřešitelná, snad s výjimkou suspendování parlamentních postupů a ustavení úřednické vlády na způsob vlády J. Tošovského. Pokud by k něčemu takovému došlo, dostal by český volič nepřehlédnutelný signál o své nekompetentnosti a o nefunkčnosti demokratických postupů. Jediným řešením situace by pak byl zásah moudré autority, v tomto případě prezidenta Havla. Ať již by byly úmysly prezidenta v tomto případě jakékoliv, výsledek takové operace by byl neštěstím pro demokracii. Jediným, kdo by se radoval, by byli příznivci autoritářských forem vládnutí, kterých má naše republika až dost. Vedle KSČM zde nesmíme zapomenout na monarchistické hnutí tzv. Českých dětí, kteří nedostatek veřejného ohlasu a idejí nahrazují přízní vlivných a velice movitých osob.

    Opoziční smlouva se mi pak jeví jako jedině možné demokratické východisko ze situace. K tomu je nutno dodat jednu podstatnou věc, kterou politici čtyřkoalice neradi slyší. ODS a ČSSD spolu hlasovali jen ve 3%! schvalovaných zákonů. Faktická spolupráce v parlamentu se tedy nekoná, či přesněji, koná se jen v několika málo případech společného zájmu.

    Předpokládáme-li, že obě tyto strany jsou demokratické ( nyní nezáleží na tom, jestli tomu tak skutečně je), pak jejich voliče většina věcí rozděluje, ale přece jen je spojuje zájem na zachování demokracie. Opoziční smlouva a následné, většinou nepřátelské chování těchto stran v parlamentu, se za těchto okolností jeví jako naplňování společného cíle - zachovat rozhodující vliv voleb na utváření moci v České republice.

    To ovšem neznamená, že jsem s touto situací spokojen. Nemohu se ale ubránit podivu na energií, s níž je pronásledována opoziční smlouva politiky čtyřkoalice, např. takovým Petrem Pithartem, přičemž jen jaksi mimochodem procházejí kolem afér nesrovnatelně většího významu.

    Chceme-li se již dívat na politiku optikou morálky, jak to činí ráda právě čtyřkoalice, musí nás především zarazit následující skutečnost. Za předcházejících vlád došlo k neuvěřitelnému rozkradení státního majetku ve výši stovek miliard korun. Jen poslední odhady peněz ukradených z IPB hovoří o částce v rozmezí 50 až 100 miliard korun. Pro názornost uveďme, že to znamená, při dolním odhadu, 5000 Kč na každého, včetně kojenců a důchodců. Ale to je jen zlomek toho, co bylo ukradeno při budování kapitalismu v Čechách ve jménu jeho "prvotní akumulace". Na tomto neuvěřitelném zločinu se s ODS podíleli i zakladatelé a lídři Unie svobody, KDU- ČSL a ODA. Jen politicky naivní Češi mohou pak uvěřit morálním frázím, tak často plynoucím z jejich úst. Jejich pravým účelem je ovšem zamaskovat politické a finanční zájmy, skutečné to motivy jejich jednání.

    Takto rozdané karty naší politické scény je skutečně obtížné zamíchat nějak zásadně jinak. To rozhodující řešení asi nespočívá v rukou politiků, ale v rukou občanské veřejnosti, především v jejím podstatně razantnějším vstupu na politickou scénu. Tento abstraktní požadavek se okamžitě stává konkrétním, když si uvědomíme, že demokratickými prostředky pro tento vstup, jsou jednak decentralizace moci, jednak implantace takových nástrojů přímé demokracie jako je iniciativa a referendum. Avšak takovéto "dary" nikdy nepřicházely shora, ale podobně jako všeobecné hlasovací právo, byly vždy vybojovávány nátlakem zdola.


    Zpráva komise o IPB

    Ivan Hoffman, Radiožurnál

    Hned několik momentů souvisejících se zprávou komise, vyšetřující události kolem IPB je důvodem pozvednout obočí.

    Tím prvním je nápad poslanců utajit zprávu před občany, kterých se přitom celá událost významně dotýká.

    Zmizelé miliardy, a nebude jich zřejmě málo, bude ze své kapsy platit daňový poplatník. Má tedy nárok alespoň vědět proč.

    Za pozornost ovšem stojí i fakt, že když Sněmovna přijala rozhodnutí projednat zprávu neveřejně, šéf komise se nad většinový názor kolegů zákonodárců elegantně povznesl a zprávu odevzdal médiím.

    Třetím pikantním momentem je pak trestní oznámení na ministra financí, který prý komisi lhal.

    Jablkem sváru je otázka, s jak velkým předstihem byl domluven scénář převzetí IPB Československou obchodní bankou.

    Jestliže komise dospěla k názoru, že aktivní zákrok vlády a České národní banky byl nutný, neboť nečinnost by znamenala katastrofu pro finanční systém a ekonomiku země, pak asi bylo na místě pochválit ministra za to, že již v předstihu předjímal situaci , kdy banka pod nucenou správou bude ztrácet další a další klienty.

    Tah s ČSOB v tomto smyslu nebyl podezřele rychlý, ale naopak rychlý chvályhodně.

    Je pak jenom dobře, že postup byl předjednán se silným strategickým partnerem, který zřejmě jistěji, než by toho byl schopen nucený správce, našlapuje džunglí pochybných úvěrů, nestandardních transakcí a snad i podezřele vedeného účetnictví.

    Protože se v poslanecké sněmovně vedle zákonů dělá i politika, je důležité vědět nejen co je řečeno, ale také kdo a proč asi to říká. Něco najít na Mertlíka měla jistě většina komisařů v politickém popisu práce.

    Nakonec nejdůležitějším dosavadním výsledkem komise je vyloučení teorie o ”státní loupeži, provedené za bílého dne”.

    Vysílá se 22. září 2000 ráno.


    Organizace romských uprchlíků v Londýně reaguje na článek Josefa Pospíšila:

    Nejste pragmatik, jste ...

    Roma Refugee Organisation

    Dovolujeme si, pravda trochu opožděně, ale přeci, reagovat na vyvolanou konfrontaci názorů zveřejněnou v Britských listech během posledních měsíců tohoto roku na téma : Rasismus v Čechách. Konkrétně reakce pana Josefa Pospíšila ze dne 1.6. tohoto roku "Nejsem rasista, jen pragmatik".

    Reakce pana Pospíšila na názory paní Karolíny Bánomové hraje na notu majoritní čtenářské obce v České republice, a tudíž nemá chybu. Vskutku sáhl do včelího hnízda! Doporučujeme panu Pospíšilovi, aby se vážně začal věnovat včelařství! I mezi Romy jsou včelaři. Rádi mu pomůžou v nesnadných začátcích.

    Pane Pospíšil, Vy jste nepochopil jedno! Že zdi a vepříny, to jsou jenom třešničky na dortě. Nikdo nebečí, dokonce sedm set let, že nás nikdo nemá rád! Co jsme dali světovým dějinám? Sebe, své osudy, své útrapy, ale i své radosti a štěstíčka. Romové v západním světě jsou vzdělaní, jsou sportovci, ale i známé osobnosti, ale tady je nikdo neodsuzuje a nehaní, jak jistě sám dobře víte. Nechceme být obdivováni, chceme být pochopeni. Nemusí se lidé "prát" o naše knihy či cédéčka, nám stačí, když nebudou "prát" nás. Nemůžeme hovořit o tom, co bylo ve středověku ani před padesáti lety. Je nám líto, ale nejsme pamětníci. Pokud nevíte o Romech, kteří bojovali proti fašismu, doporučujeme prostudování historických archivů a svědectví doposud žijících Romů.

    Nebudeme s Vámi polemizovat o tom, jaká je situace v České republice, ale přiznejme si, že politické proklamace, značně podporované masmédii ohledně romské otázky, vzbuzují dojem, že pouze kvůli Romům hrozí oddálení vstupu České republiky do Evropské unie, jsou zcestné. Čeští politici a vládní představitelé vědí jaký je skutečný stav práva, ekonomiky, morálky. A politická kultura - té se dává pěkně na frak!

    Jistě. Chápeme, že se Vám nelíbí, že Vás dle Vašich slov: " ... buzerují cizí státy." Nám se zase nelíbí, když majorita vehementně hlásá do světa o nás jenom vše zlé! Pochopte vážení, že ten stát se Vám necpe nikam, tudíž ani do ... .

    Je nám líto, že musíte doplácet ze svých daní na  "pikle lumpů v bílých límečcích", ale také na dementní Romy.

    Můžete přijet na návštěvu k nám do Velké Britanie! Jen tak mimochodem, nechte se očkovat proti hepatitidě! Rádi s Vámi budeme mísit polopravdu se lží demagogickou měchačkou v mystifikačním kotlíku.

    Nejsme všichni takoví, jací si myslíte. Oddělujme zrno od plev, jak říkal pan Klaus. Když chcete psa bít, hůl se vždycky najdete. To platí pro všechny bez rozdílu. Konečně bychom měli začít mluvit o tom, že tento přístup nic neřeší, ale jenom se přešlapuje na místě. Ano, v České republice je rasismus! Lidé jsou na sebe zlí, plni zášti a  zloby. Ale proč? Jsme všichni zloději, asociálové, dementi, špinavci, patříme do rezervací? Pokud chcete být našim zrcadlem, navštivte sklenáře!

    Zdraví Vás

    Jan Demeter, Renata Weimarová

    Roma Refugee Organisation
    Unit 9A-9B
    Dryden Court
    Renfrew Rd.
    L o n d o n
    SE ll 4NH

    E-mail: RRO@UKONLINE.CO.UK


    Školné v Rakousku

    Ivan Hoffman, Radiožurnál

    Zdá se, že naši rakouští sousedé s demonstracemi hned tak neskončí. Pouze se asi změní jejich terč. Protesty proti Temelínu mohu vystřídat studentské bouře proti zavedení školného.

    Někde stovky, jinde tisíce vysokoškoláků včera protestovaly proti rozhodnutí pravicové koalice získat do rozpočtu dvě miliardy šilinků tím, že studenti za semestr zaplatí v přepočtu třináct tisíc korun.

    Tuto kalkulaci studenti považují za manipulaci s čísly, protože zavedením školného se prý počet studentů sníží na polovinu. Většině Rakušanů se školné nezamlouvá bez ohledu na to, jaký mají příjem, a hovoří se o konci etapy širokého přístupu ke vzdělání, které se stává zbožím jako každé jiné.

    Že na vzdělání je třeba pohlížet jako na zboží, míní i někteří naši politici, nicméně zatím spíše převládá názor, že peníze, které stát vloží do školství jsou tou nejlepší investicí.

    Současná rakouská vláda se zřejmě neobává, že svým rozhodnutím může do budoucna snížit vzdělanost a tím pádem i konkurenceschopnost své země v Evropě.

    Možná si naopak od tohoto kroku slibuje, že ubude studentů nevýkonných a těch věčných, kteří školství zatěžují. Bude rozumné pozorně sledovat jak dopadne, a v případě že špatně, poučit se z cizí chyby.

    Horší ale bude, jestliže se ukáže, že školné motivaci rakouských studentů zvýší a vzdělání že si budou více vážit. Z toho by totiž vyplynulo, že vložit peníze do školství může být tou nejlepší investicí nikoli pouze pro stát, ale také pro jeho jednotlivé občany.

    Jistě není příjemné platit to, co dosud bylo zdarma. Pokud ale má být zdarma školství, ve kterém je problém slušně zaplatit učitele, je takové školství zdarma zbytečně. Sledujme Rakušany a přemýšlejme.

    21. září 2000

    Poznámka JČ: Ano, ale z předchozích diskusí například na britských univerzitách už vyplynulo, že mají-li být poplatky na - velmi nákladné - vysoké školství vůbec uhraditelné studentem, respektive jeho rodiči, těžko pokryjí více než jen malý zlomek celkových školských výdajů, a v tom případě se tedy sotva stávají něčím víc než jen jakousi politickou deklarací - něčím, co vláda chce zavést, aby si studenti svého studia symbolicky vážili. Avšak zřejmě pozitivní efekt této "lekce" je menší než její negativní efekt: že totiž zavedení školských poplatků odradí od studia méně bohaté studenty - kteří zrovna mohou být nadaní a nebudou schopni tedy ve společnosti realizovat svůj ekonomický potenciál. Kolik lidí z České republiky by tak rádo studovalo u nás v Glasgow, kdyby nedosahovalo pro nečleny Evropské unie univerzitní školné cca 6000 liber (360 000 Kč) ročně... - V Anglii domácí studenti platí asi 1000 liber školného za rok (to je méně než jeden průměrný měsíční plat), Skotsko rebelovalo a univerzitní školné tu bylo zrušeno - domácí britští studenti a studenti z Evropské unie ve Skotsku neplatí nic.


    "Ticho po pěšině?" - aneb jak odblokovat interaktivní práci s informacemi

    Václav Pinkava

    Ad http://www.britskelisty.cz/0009/20000921h.html#07

    Nechci se vyjadřovat k tomu, zda jsou lepší obrázky nebo články, ale v článku pana Sosny zaznělo něco zdánlivě druhořadého, leč zásadního, soudím.

    Prý lidé povrchně proklikávají dlouhé internetové články, proč si je tedy nevytisknou a nepřečtou na papíře. To zní rozumně, máte li po ruce tiskárnu či disk kam si informace uložit. Můžeme si pak vše vytisknout později. Proč ale má být řešením návrat ke statickému informačnímu médiu? Právě ty živé obrázky, zvuky a hypermedialní spoje té webové pavučiny, ta nová možnost brouzdat se dle inspirace semo tamo a cestovat po proudu myšlenek je jedinečnou předností internetu. A jak nahradit prohlížeč když už jste offline, na papíře, a chcete si něco ověřit?

    Brouzdáme-li čím dál zběsileji, hledám za tím nějaký zásadní důvod, nejen údajnou roztěkanost intelektu, či tendenci plebejsky konzumovat obrázky. Čas jsou peníze. Proklikávám zběsileji, než bych chtěl - abych za tu placenou dobu připojení postřehl vše zajímavé, alespoň úkosem. Jak tomu čelit. Prý ať je internet zadarmo? Jakže zadarmo? Jen se bude za něj platit nějak odjinud, nějakou dotací. Ne. Ať se platí dle využití. Ale ne jako dnes. Kdo nezatěžuje svůj modem informačními přenosy, ten platí za promarněnou příležitost přenášet, za možnost prohlížet další obrazovky. Valnou část dial-up připojení proplýtváme. (Proto jim konkurují nabídky paušálních sazeb za pevné a rychle spoje.) I pokročilí uživatele internetu přes dial-up často nevědí, že lze stahovat soubory souběžně s brouzdáním po web stránkách, a to dokonce několik různých souborů zároveň, v rámci stejného připojení, beze ztráty na rychlosti. Platíme však za dobu připojení, místo za objem realizovaných přenosů dat v té samé době, o hodnotě získaných informací samozřejmě nemluvě. Platíme za uplynulý čas, ne využitý čas. Je to jako zlevněný místní hovor, na kterém probíhá konverzace mlčenlivých.

    Mluvené slovo je dobrý příměr. Je pořád jakýmsi zvykem platit telekomunikačním společnostem za délku hovoru, či za čas připojení na internet, tou kterou sazbou. Platíme tedy i za nevyužitý čas, za každé informační ticho na drátě stejnou měrou jako za výměnu informací. Při modemovém spojení žádné skutečné ticho není nikdy, modemy spolu udržují cvrkot samy pro sebe, i když si povídají z našeho hlediska o ničem. Ale informační ticho po internetu samotném, po celosvětové síti, za naším přípojným bodem, tam ticho telekomunikační infrastrukturu nezatěžuje, neboť uvolněné pásmo se v reálném čase využívá pro souběžně probíhající dálkové spoje. Když telefonujete na druhý konec světa a odmlčíte se, telekomunikační společnosti zajásají. Mlčeti zlato.

    Telekomunikační společnosti by mohly a měly nabízet placení hovorného za skutečné hovoření, či přenos dat, za objem informací, ne za čas, jak dlouho trvá je dostat do hlavy. Mám na mysli objem obsahu paketů dat, ne balení paketů. Pak bych svůj čas na internetu mohl zužitkovat bez pocitu, že platím někomu za vlastní pomalé čtení. Mohl bych přemýšlet, nejen v rychlosti hltat. Čas strávený čtením neplatím jen když informace už jsou staženy do mého počítače, a odhlásil jsem se ze sítě, ale pak nemůžu pokračovat interaktivně. Lepší zůstat na spojení a platit až za to občasné kliknutí či přenos souvislých stránek. A kdybych si nestahoval obrázky, ušetřil bych pásmo, a o to vydatněji peníze.

    Kdy už začneme platit za vytížení spojení? Kvalita přenášených obrázků sice stoupá s šířkou komunikačního pásma (bandwidth) ale čas přenosu s vyšší šířkou pásma zase klesá. Uživateli jde ale o přenos samotný, o obdržení. Mám li nekvalitní pomalé připojení, jsem penalizován několikrát, za delší dobu připojení, větší počet paketů - čili více informačního obalu, atd. Mám li spojení rychlé, dostanu informace rychleji před oči. A jak rychle informací vstřebám? Mám-li platit i za rychlost, kterou informace vnímám, pak obrázky mají výrazně větší vypovídající hodnotu než text.

    Vraťme se k příměru přenášeného hovoru. V dnešní době se de facto stírají rozdíly mezi telefonickými hovory a přenosy dat, neboť i hovory vlastně cestují v digitalizované podobě, dokonce po internetu. Když někam voláme, platíme však sazbu podle vzdálenosti mezi přípojnými body. V době internetu je tohle vlastně jedno. Jde o podraz na spotřebiteli, který si do Ameriky raději zatelefonuje, než by tam jezdil. Elektrony nepotřebují více nafty, aby urazily delší vzdálenost a síť sítí za trasu neúčtuje. Vzdáleností ovšem může vzniknout výraznější prodlení, - neboť jde o vícero výhybek, kde je možné zadrhnout, i vícero tras pro pakety dat, které se musejí nakonec sejít a seřadit. Ale máme přece platit za obdržení sdělení, ne za prodlení. Pokud úsilí k dosažení téhož je neměnné, pak tedy čím vzdáleněji, tím pomaleji, tím levněji - jen to má logiku. Představte si poštovní službu, která vám účtuje o to víc, o co pomaleji vám dodá dopis! Proč při hovoru máme platit za své ticho, za svůj čas na rozmyšlenou? Ticho, nečinnost jen ulehčuje sítí. Vždyť balíky platíme podle rozměrů, váhy, čím lehčí, tím jsou levnější, proč ne takto finančně rozlišovat objemy přenosu na sítí?

    Měli bychom nalézt takový princip, který upřednostní sdělení stručné a přitom výstižné. Obrázky jsou velmi výstižné, ale jejich přenos není stručný. Je na místě porovnat relativní výstižnost a informační hodnotu různých metod sdělování. Přenosová úspornost psaného proti zobrazenému by přinášela nějaké výhody, pokud by se nepřičítal čas na přečtení. Text naběhne rychle, ale čte se zdlouhavé, pomalu, pracně. Obrázky naběhnou pomalu a vnímáte je ihned.

    Evidentní je vývojový tlak, aby kapacity internetových spojů rostly, aby se přeneslo za stejnou dobu více dat. Má to však být odůvodněno tím, aby rychleji nabíhaly obrázky, aby si člověk mohl vybrat který úděsně blbý film si po drátě pustí? Až to pásmo dovolí, budeme určitě síť plnit visuálním odpadem, vymýšlet další ptákoviny kterými to pásmo zaplnit. Je to navýsost pravděpodobné, a nezastavíme to. Ale je to pořád systémová chyba v uvažování. Platíme-li pořád za to, jak dlouho přenosy trvají, ne jak objemné, (či objevné!) jsou, není divu. Rovnítko mezi objemnosti a zdlouhavosti tu je vždy, v každém pásmu. Ale plaťme jen za přenosy, ne za mlčení, ať už online nebo offline. Čtení, koukání vnímání a přemýšlení musí být zdarma.

    Určitě přijde doba, kdy budeme platit za přenosy samé. Ale tím to neskončí. Pak přijde doba, kdy to bude skutečně zadarmo, respektive budeme platit oklikou, za hodnotu transakcí, ne jejich zdlouhavost. Až si za pár let koupíte po internetu auto, telecom skrytě zajásá. Bude mít na každém prodaném autě svůj skromný komisní podíl. Podíl bude úměrný ceně prodaného zboží a bude o to větší, o co rychleji jste si to auto koupili. Půjde o to, jak přesvědčivě vám bylo presentováno. K tomu bude sloužit možnost se v autě virtuálně projet. A telecom ve vlastním zájmu poskytne vysokokapacitní propojení hodně pohyblivých obrázků 3D. Zdarma jen na oko, ale bude to mít nějakou vnitřní logiku.

    Poznámka JČ: Chci připomenout, že od července 2000 využívám k vydávání Britských listů internetové dial-up připojení společnosti NTL, které je čtyřiadvacet hodin zdarma - bez paušálního i bez jakéhokoliv telefonního poplatku. V Británii není NTL jediná firma, která toto napojení poskytuje.


    A debt-free start for a billion people

    JUBILEE 2000 PRESS CONFERENCE ON DEBT AND PRAGUE PROTESTS

    Ann Pettifor, Director and Co-founder of Jubilee 2000 UK

    Tomáš Tožička, Coordinator of Jubilee 2000 Czech Republic

    Friday 22 September, 1pm

    Green Circle NGO Press Centre (Zeleny Kruh - 15 minutes walk from Congress Centre)

    Lublaňská 18, Prague 2. (nearest Metro: I.P. Pavlova)

    Ann Pettifor: "Jubilee 2000 supporters will be demonstrating peacefully on the streets of Prague this Sunday because the IMF, World Bank and their shareholders are refusing to lift the debt burdens of the poorest countries. Where debt is paid at the cost of human lives, these debts should be wiped out.

    "The World Bank and IMF offer their work on debt relief as evidence that they are listening to both civil society and southern governments. But HIPC debt plans are woefully inadequate and will still leave the poorest countries spending more on debt than on health or education.

    "When the IMF and World Bank speak of reducing poverty on the one hand, while taking millions of dollars in debt repayments with the other, their current poor-friendly rhetoric rings hollow. In Zambia, doctors and hospital staff have not been paid for 3 months, yet creditors ask for, and receive, a million dollars a week.

    "In Prague, the IMF and the World Bank, and their shareholders can show they are responding to the needs of the poorest people by real action on debt cancellation. This means cancelling 100% of the debts owed so that these resources can be used to fund clean water and primary healthcare. "

    For more information and to arrange interviews, contact Lucy Matthew on 0605 858 024 or Tomáš Tožička 0603 866 054.

    Jubilee 2000 weekend events in Prague

  • Ann Pettifor is speaking at the meeting with President Havel at Prague Castle on Saturday 23 September at 11am (invitation only)
  • Jubilee 2000 is organising a debt funeral march through Prague on Sunday 24 September. Leaves 10.30am from St Simon and Juda Church (Dusni St), and march to the steps at Letna for a rally. The procession will then process through the city to the Old Town Square.

    Jubilee 2000 is an international movement in over 60 countries campaigning for the cancellation of unpayable debts of the poorest nations.


    Sporné výroky slovenského poslance

    Slovenská národná strana, 4. augusta 2000, č. 1150

    Návrhy Víťazoslava Morica na riešenie rómskej kriminality: Pre Rómov, ktorí sú neprispôsobiví, treba na Slovensku vytvoriť rezervácie, lebo ak ich nevytvoríme my teraz, tak Cigáni ich vytvoria pre nás o dvadsať rokov.

    V. Moric ďalej povedal,, že Slovenská národná strana má návrhy riešení, samozrejme, s niektorými už prišli, a podľa ich mienky tieto návrhy sa dajú riešiť aj z hľadiska ekonomického." Podľa Morica "sa predsa štát nemôže starať o ľudí, ktorí mu škodia. Sústavne. Myslím si, že to je protihumánne voči ostatným občanov. /.http://www.tendence.cz/antiglobal/. Mnoho sa vypráva o humanite, o demokracii. Tak ako som voľakedy uviedol a zistil som, že v jednom okrese žije dvojpercentná cigánska komunita, ktorá sa podieľa na zločinnosti približne 48 percentami. Takisto je dneska úplne jasné, že mentálne retardovaní ľudia sa vo veľkej väčšine rodia práve v cigánskych komunitách. Pýtam sa, čo je na tom humánne, keď sa umožní, aby debil splodil debila, aby rástlo percentuálne zastúpenie debilov a magorov v našom národe? Veď je to katastrofa. Keď si to spočítate, jednoduchá matematika vám dá, že je to skoro katastrofa. A je toto treba jednoducho riešiť." Aby si novinári nemysleli, že sú to iba názory pána Morica, Viliam Oberhauser ich ukotvil v programe SNS: "Slovenská národná strana naozaj v tej rómskej problematike veľmi dôkladne pripravuje svoje programy, čo tu naznačoval aj pán poslanec Moric. /.http://www.tendence.cz/antiglobal/. a  naše návrhy rozhodne nebudú ani rasistické, ani v rozpore s pravidlami Európskej únie a demokratického práva vo svete. Ale pre neprispôsobivých občanov vytvoriť nejaké teritóriá, kde budú špeciálne podmienky, pretože ináč to nevyriešime. To neznamená, že to bude plotom ohradený priestor alebo čo, ale tie teritóriá treba riešiť v zvláštnom režime.".

    Viliam Oberhauser: Je dovolenkové obdobie, tak s hovorcami trošku improvizujeme. Vážené dámy a páni! Dovoľte, aby sme vás srdečne privítali na tlačovej besede so zástupcami vedenia Slovenskej národnej strany. Dnes s vami budú diskutovať na témy, ktoré vás budú zaujímať a ktoré sa pokúsime aj iniciovať, pán poslanec Víťazoslav Moric, ktorý zastupuje klub hospodárskej politiky Slovenskej národnej strany, a ja, ktorý budem hovoriť k niektorým otázkam súčasnej politickej situácie a k otázkam, týkajúcim sa vládnej politiky a vôbec toho diania, čoho dneska sme svedkami. Pán poslanec Moric bude hovoriť k otázkam niektorých pohybov v privatizácii a takisto súvisiacim so vstupom do OECD.

    Vážené dámy a páni! Ešte raz vitajte na dnešnej tlačovej besede Slovenskej národnej strany a verím, že informácie, ktoré poskytnete z tohto nášho stretnutia, budú také, ktoré pomôžu občanom Slovenskej republiky sa lepšie zorientovať v tom dianí, ktoré sa dneska deje.

    Dneska, žiaľ, treba povedať, že aj keď je uhorková sezóna, celá naša tlač hrmí množstvom všelijakých káuz, ktoré otriasajú aj politickou scénou, ale ktoré určite znepokojujú občanov Slovenskej republiky, lebo keď sú spochybňované rôzne orgány, ústredné orgány, keď je spochybňovaná vymožiteľnosť práva a pod., tak občania z toho nadšení určite nemôžu byť. Náš názor na to, čo sa dneska väčšinou objavuje v tlači a v médiách, čím vás dostatočne zásobuje vládna koalícia, je, že je to v podstate dymová clona skutočného diania, ktoré je na Slovensku. Ja sa pokúsim veľmi názorne ukázať, v čom to vlastne je.

    Všimnite si, že plné noviny, plná tlač, médiá (vládna koalícia sa vás snaží dostatočne zamestnať) je otázok, týkajúcich sa riešenia rôznych káuz okolo pánov, ako je Lexa, Svěchota, Poór, Rezeš, Martinka atď. Poväčšine sa o týchto ľuďoch hovorí dovtedy, až sú v zahraničí. Keby mali byť vážne stíhaní, tak by im asi mali zobrať pasy. Veď si všimnite, že sú tu určité pravidlá, ktoré zákon ustanovuje. Takýmto spôsobom sa nepostupuje. O kauzách týkajúcich sa týchto osôb sa najprv rozvíri veľká diskusia, veľká hladina, otvorí sa množstvo otázok, tí ľudia vycestujú do zahraničia a tým pádom je možné o tom hovoriť celé štyri roky. Ani jeden prípad sa vlastne nedotiahne do konca. Čiže podľa nášho názoru tieto kauzy neslúžia na to, aby sa vyriešili problémy, ktoré možno boli okolo tých osôb, ale aby slúžili vládnej koalícii doslova ako dymová clona.

    Viete, že bolo množstvo káuz okolo tzv. reprivatizácie privatizovaných podnikov. Hovorí sa, že ich bolo 22, ktoré sa vrátili späť do rúk Fondu národného majetku. Zase, čo viete o týchto 22 podnikoch? Nafte Gbely, Kúpeľoch Piešťany, Istrochem Bratislava, teraz je najnovšie kauza Kúpele Sliač. Ako tam tí noví páni pracujú? O tom sa zase nehovorí. Stále sa hovorí o tých predošlých. A zase sa púšťa akási dymová clona, lebo sa tvrdí, že porušovali zákony, že majú byť trestne stíhaní atď., ale ako sa tam teraz hospodári, je ticho.

    Takisto si zoberte kauzu okolo Najvyššieho súdu. Najvyšší súd Slovenskej republiky je posledná inštitúcia, ktorú vládna koalícia neobsadila. Nehovorí sa o Ústavnom súde, čo robí, ako rieši kauzy, lebo ten už majú v moci. Nehovorí sa o Generálnej prokuratúre, koľko je tam problémov a Generálna prokuratúra ich nerieši, lebo tú má vládna moc už v rukách. Atď. Mohli by sme ísť po jednotlivých inštitúciách, o tých všetkých je ticho. Ale o Najvyššom súde je vždy plno rečí.

    A keď sa bližšie pozrieme na tie najnovšie kauzy, veď priatelia, veď sú to vyložené nezmysly. Zoberte si len ten pokus zaútočiť na predsedu Najvyššieho súdu pána Štefana Harabina. No predsa keď pani Bubáková v minulom roku vedela o falšovaní verejnej listiny, tak to mala oznámiť príslušným orgánom, ináč už rok zamlčiava tieto veci a treba ju trestne stíhať za zatajenie skutočností, ktoré poškodzujú štát. Ona rok bola ticho a teraz objavila Ameriku s pánom Danielom Lipšicom a snaží sa obviniť pána predsedu Najvyššieho súdu Štefana Harabina, že vraj porušil nejaký zákon. Pritom tá listina, ktorou sa ona oháňa, nebola žiadna verejná listina, je to obyčajná xerokópia, ktorá nemá ani overenie notárom, ani nemá právoplatné originálne podpisy, čiže je to absolútny nezmysel. Na celej kauze je pravda len to, že na Župnom námestí je budova Najvyššieho súdu. To je celá pravda. Všetko ostatné sú vykonštruované podvody Danielom Lipšicom, a teraz v komplote s pani Bubákovou.

    V prípade dr. Štefanku je zase celá pravda len to, že bol na liečení na Sliači, lebo bol dlhodobo chorý na srdce a mal infarkt. A pokiaľ viem, z ústavy je akosi zdravotnícka starostlivosť zadarmo a každý má právo v prípade, že je takto vážne chorý a dokonca mal infarkt, že ho liečia v kúpeľoch Sliač, ktoré sú hádam jediné na liečenie srdcovo-cievnych ochorení na Slovensku. Tak kde sa mal liečiť? V Dudinciach si mal liečiť chrbticu, keď dostal infarkt? Iste, zase je normálne konanie. Bol zvolený do senátu, bude namietať Fond národného majetku alebo Kúpele Sliač, no tak pre zaujatosť ho senát vylúči. Aká je tu kauza? Je to vyložená somarina, ďalšia dymová clona. Veď je tu akýsi zákonný postup, ktorý ten Najvyšší súd musí ctiť, a keď je ten Štefanko zaujatý, no tak jednoducho ho z toho pojednávania vylúčia a spľasla bublina.

    Čiže vidíte, toto všetko sú umelo vykonštruované kauzy, ktoré majú zakryť, čo sa vlastne v tejto krajine deje. A my to do omrzenia hovoríme na tlačovkách. Občania sú tvrdo postihovaní nezamestnanosťou. Videli ste, kradne sa na zemiačniskách. Keď sme to my pred týždňom povedali, všetci sa z toho smiali, urobili z pána Mašlonku div nie nejakého dobrodruha, a dneska KDH hovorí presne to isté, čo my, po týždni. Dneska presne polícia v Košiciach zmobilizovala sily a urobila to, čo povedal pán podpredseda Mašlonka, že sa idú kontrolovať hliadky, že dokonca budú dokonca nasadené aj jednotky tzv. kukláči, aby sa ochránil majetok, ktorý je takto rabovaný. Čiže to, čo sme pred týždňom povedali, to sa dneska naplnilo skutočnosťou a nás to napĺňa uspokojením, že sme rozvírili túto hladinu a postarali sme sa, aby sa naozaj konečne prijali účinné opatrenia, lebo nie je treba, ako pán Fico hovorí, prijímať nový zákon. Tu sú zákony, ktoré veci riešia, len ich treba dodržiavať a treba, aby sa ministerstvo vnútra zobudilo a trebárs aby tam aj ministerstvo obrany poslalo tých vojakov ležiacich na posteliach nie, aby išli strieľať, ale aby tam urobili hliadky, a ako voľakedy zbierali krumple, tak dnes nech zas strážia polia a neležia v kasárňach na pričniach. O toto nám išlo.

    To je jedna skupina káuz.

    Pozrime sa do tých tzv. reprivatizovaných podnikov. Ukázali sme vám príklad Istrochem. A dnes z toho Istrochemu sa vykľulo šidlo z vreca oveľa významnejšie, ako bola kauza ubytovní na Nobelovej, Doležalovej a neviem ešte kde. Totiž vysvitlo, že to nie je jediná súkromná spoločnosť, ktorá sa takto vytvorila a získala majetok Istrochemu a teraz na ňom kšeftuje. Zistili sme, že ubytovne za rok 99 poskytli čistý zisk šesť a pol milióna korún bez zvýšenia nájomného. To, čo urobila spoločnosť Istrozimmer o 100 až 120 %, čiže oni už nechcú 6 miliónov zarobiť toho roku, ale chcú zarobiť 12 miliónov. A zistili sme, že ďalšia spoločnosť, ktorá má názov V. M. Probyt, s. r. o., sídlom Vazovova 22, Bratislava, prenajala takisto ubytovňu na Račianskej ulici, objekty č. 143 a 145, kde konateľmi tejto spoločnosti je pán František Maniak, Račianska 145, Bratislava, a pani JUDr. Eva Pavlíkovská, Bartoškova 8, Bratislava, a kde do novembra m. r. bol aj konateľom spoločnosti istý pán, ktorý tu minule zaznel z vašich kruhov, RSDr. Ján Varga. Tá spoločnosť sa volá V. M. Probyt preto, lebo to bol Varga - Maniak, aby sme si boli načistom, a on, hoci vystúpil, to V. M. tam zostalo. No ale, vážení priatelia, on je teraz správca hmotného a investičného majetku v Istrochem a on sám sebe, kde zrejme zostal tichým spoločníkom, si nahráva kšeft šesť a pol milióna čistého výnosu za rok 99. Okrem toho aj pán Trančík už je riaditeľom jednej z Istro spoločností, kde sa presunul všetok majetok, pozemky a pod. v hodnote okolo 300 miliónov korún, a ukazuje sa, že to má byť akési jeho odškodnenie, aby stiahol podanie a predbežné opatrenie, aby sa nemohlo hýbať s majetkom Istrochem. Čiže, vážení páni, v Istrocheme pripravujú ďalšie kšefty. A toto je pravda o tých reprivatizovaných podnikoch. Tak čo tam prišli za čestní ľudia, ktorí chceli ukázať, ako ináč budú hospodáriť, keď Istrochem jasne ukazuje, že tam oni kšeftujú?

    Ďalšia vec je prístav. Prebehla kauza, priatelia, bratislavský prístav a hneď bola zosmiešnená, že čo to je, nič to nie je. Ale nie! Tu ide o niečo úplne inakšie, nie ako to povedal pán Fico, nemá až také presné informácie, ako sa ukazuje. Tu ide o likvidáciu Slovenskej plavby dunajskej a vôbec likvidácie toho, aby sme nemali dosah na vodnú plochu, aby sme nemali dosah na vodnú sieť, na vodnú cestu. Viete, že každá doprava bude dobre riešená, keď bude diverzifikovaná, diaľničná, železničná, vodná. A tu sa pracuje na tom, aby sa toto zlikvidovalo. Tu je totiž už americký záujemca, ktorý by chcel vybudovať, bez vládnej garancie je ochotný vybudovať prepojenie Odra - Dunaj, kde Váh by mohol byť ten sprostredkovateľ, kde by sa vytvorilo nové riešenie, s ktorým asi Nemci nebudú až takí nadšení. Čiže tu naozaj treba, aby táto oblasť bola pod štátnym dohľadom, aby sa pre Slovensko vytvorili zaujímavé podmienky, aby nedošlo k rozpredaju, k rozšafáreniu majetku skôr, ako dôjde k definitívnemu riešeniu, čo s vodnými cestami a ako ich Slovensko bude ošetrovať, a nájde si možno aj spolupartnerov, investorov, privatizérov, ktorí do toho pôjdu. Takže to je pravda o bratislavskom prístave a dopravnej sieti.

    Privatizácia zdravotníckych zariadení, priatelia, všimnite si, ja neviem, prečo o tom nepíšete, pozrite sa na to bližšie. Bežia už verejné súťaže. Niektoré zdravotnícke zariadenia sa idú predať. Tak ako to, že sa neprivatizuje v zdravotníctve? A viete, že kým sa neurobí transformácia verejnej správy, kým sa nepovie, čo budú mať obce a mestá v kompetencii, kým sa nepovie, ktorý majetok majú dostať, aby mohli svoje kompetencie vykonávať, a tú možnosť by mali mať aj zdravotnícke zariadenia a vodárne a kanalizácie, kde takisto sa chystá privatizácia bez účasti obcí a miest, tak toto je ďalšia kauza, ktorá sa zahmlieva. Takisto privatizácia elektrorozvodov. Predstavte si, že stále sa rozpráva, že ten sektor elektro by sa mal nejakým spôsobom privatizovať a na začiatku sa hovorilo, že sa budú privatizovať tie zdroje, výrobcovia energie, ale vláda ide ako prvé hádam prerokovať predaj rozvodu. No ale rozvody sú monopolné. Tam si my nové elektrické drôty do bytu nenatiahneme. Tie by asi mali zostať celý čas v rukách štátu. Ale sú najlukratívnejšie, lebo tie vyberajú peniaze od obyvateľstva.

    Čiže, priatelia, toto sú skutočné kauzy a ja verím, že naši novinári sa nedajú obalamutiť touto dymovou clonou vládnej koalície, že začnú naozaj písať o  všetkých týchto vážnych problémoch, že budú vstupovať do aj niekedy rizikových vecí. Viete, tým chudákom z Istrochemu, čo tu minule boli, sa telefonicky vyhrážajú, že im vyletí auto do vzduchu alebo neviem čo, no tak keď sa nepostavíte na ich obranu, keď nebudete o týchto kauzách hovoriť verejne, tak naozaj tí ľudia budú ohrození a to verím, že Slovenská národná strana nájde vo vás podporu a spoluprácu, aby sme všetky tieto veci poodkrývali a tú dymovú clonu nad Slovenskom zodvihli.

    Ďakujem vám za pozornosť a prosím pána poslanca Morica.

    Víťazoslav Moric: Ďakujem veľmi pekne za slovo. Na niektorých z minulých tlačových besied sme upozorňovali na problematiku pri privatizácii telekomunikácií. Hovorili sme, že suma, ktorá sa má dostať za privatizáciu, sa má rozdeliť na dve časti, z nich jedna časť sa použije na navŕšenie základného imania, už aj tak ktoré je v percentách také, aké je, to znamená tých 50 %, čo, samozrejme, nie je potrebné, a s tou druhou časťou sa budú riešiť niektoré finančné prípady, ako, napríklad, nedoplatok alebo dlžoba televízie, ktorá je voči telekomunikáciám. Tým by som chcel povedať, že v podstate všetky peniaze, ktoré sa dostanú za telekomunikácie pri privatizácii telekomunikácií alebo pri vstupe zahraničného investora do telekomunikácií, sa použijú na všetko možné iné, len nie na to, aby ich dostal štát. Teraz sa nám tiež podarilo zistiť, že Poštová banka dostala ako dotáciu od telekomunikácií ešte predtým, ako malo dôjsť ku vstupu investora, 2,4 miliardy Sk, samozrejme, na zlepšenie portfólia. Tiež sa nám podarilo zistiť, že z 2,4 miliardy 1,2 miliardy sa použilo na nákup dlhopisov Fondu národného majetku, ktoré sa kupovali naozaj za premrštené ceny. Rozdiel v trhových cenách a v cenách, ktoré boli za tieto dlhopisy vyplatené, je približne 3 tisíc Sk. Samozrejme, že na tom zarobili špekulanti, teda majitelia dlhopisov, ktorí o tom dopredu a dobre vedeli, približne podľa našich odhadov to bolo 300 miliónov Sk. To je naozaj, myslím si, suma, ktorá by vás mohla podnietiť k tomu, aby ste sa po tejto kauze bližšie pozreli.

    Ja by som sa chcel ešte vyjadriť tiež k tomu prípadu privatizácie telekomunikácií. Mne stále vŕta hlavou, a možno, že aj ďalším, prečo to bolo robené takýmto spôsobom, prečo sa telekomunikácie nepredali, alebo nekúpili z  tej druhej stránky, na burze, čo tomuto bráni? A hovorím to preto, pretože za chvíľku môže vyvstať ďalší prípad, a to je privatizácia Slovenského plynárenského priemyslu. Do parlamentu je predložená tlač č. 705 Zámer a postup privatizácie Slovenského plynárenského priemyslu, š. p. Tam je na strane jedenásť ten spôsob privatizácie: zmena vlastníckych vzťahov SPP sa navrhuje riešiť tak, 51% podiel majetku ponechať vo vlastníctve štátu a 49% podiel privatizovať prevodom na Fond národného majetku, pričom z hľadiska privatizácie prichádzajú do úvahy nasledujúce alternatívy. Priamy predaj strategickému investorovi (ja som sa nad týmto slovom strategický investor zamyslel, ale raz neviem, čo to je strategický investor, to len tak na okraj, čo to je strategický investor, sa mi nikde nepodarilo zistiť) a ďalej by to malo byť alebo predaj na burze cenných papierov alebo kombinácia týchto dvoch. Je zaujímavé, že tu sa o tom hovorí, a toto by som vám dal ako také memento, žeby ste aj vy, novinári, postrážili, že ako vlastne sa bude privatizovať Slovenský plynárenský priemysel, pretože ja tvrdím, že tak telekomunikácie ako aj Slovenský plynárenský priemysel bolo najvýhodnejšie predať na burze.

    Ešte by som sa chcel vyjadriť k niektorým veciam, ktoré tu už načal môj kolega. Ja hovorím, teraz na inú tému, že najlepšie vtipy prináša života sám, a ja za najlepší vtip posledného roka považujem asi to, že najhľadanejší človek na Slovensku, Lexa, si kľudne odíde, najhľadanejší človek na Slovensku, cez hranice tak, aby o tom nikto nevedel, a všetci sa čudujú, kde vlastne je. Ja si myslím, že za tým naozaj niečo je a naznačil to už tuná môj kolega.

    Pokiaľ sa týka zákona, ktorý navrhuje pán Fico, tak si myslím, že takéto riešenie je v podstate zbytočné, pretože dnes máme zákony, ktoré by mali zabrániť rozkrádaniu majetku občanov. Existuje jedno také právnické vysvetlenie k zákonu alebo k zákonom všeobecne, že ak sa má tvrdosť zákona dotknúť občana, tak príslušné úrady majú konať tak, aby sa ho tvrdosť tohto zákona nedotkla. Ja navrhujem iné vysvetlenie. Ak sa má tvrdosť zákona dotknúť Cigána, tak je potrebné konať tak, aby sa konalo voči týmto zlodejom čím najtvrdšie. Supertvrdo, lebo inak to nepôjde. Obyvatelia z Bratislavy, mnohí obyvatelia z Bratislavy, niektorí, alebo väčšina tomu nerozumie a nerozumie preto, pretože nebýva tam, kde sa dneska rozkráda. Ja navrhujem takéto prirovnanie. Predstavte si, že príde húf Cigánov k vám ktorémukoľvek do bytu, obkľúčia vás, v podstate vám skoro nič neurobia, niektorých možno aj tresnú po hlave kladivom alebo čímkoľvek, a skupina ich detí vám vykradne najprv chladničku, potom vám vykradne skriňu a potom vám vykradne ešte ďalšiu skriňu, a ešte televízor si ku tomu zoberú a odídu. A všetci ostatní občania sa na to dívajú, orgány, ktoré majú zasiahnuť, sa tiež dívajú, a vy ste v podstate odkázaní sami na seba. Táto kauza je každoročná a je ju potrebné riešiť aj do budúcnosti. Aj tento rok to nastupuje teraz a my sa vždy k tomu vraciame len vtedy, keď v podstate dozrievajú zemiaky. Ale ja sa pýtam, čo do budúcna?

    Mnoho sa vypráva o humanite, o demokracii. Tak, ako som voľakedy uviedol a zistil som, že v jednom okrese žije 2% cigánska komunita, ktorá sa podieľa na zločinnosti približne 48 percentami, takisto je dneska úplne jasné, že mentálne retardovaní ľudia sa vo veľkej väčšine rodia práve v cigánskych komunitách. Pýtam sa, čo je na tom humánne, keď sa umožní, aby debil splodil debila, aby sa rozmnožovala, aby rástlo percentuálne zastúpenie debilov a magorov v našom národe. Veď je to katastrofa. Keď si to spočítate, jednoduchá matematika vám dá, že je to skoro katastrofa. A je toto treba jednoducho riešiť.

    Slovenská národná strana má návrhy riešení, samozrejme, s niektorými sme už prišli, ale my si myslíme, že tieto návrhy sa dajú riešiť aj z hľadiska ekonomického. Predsa sa štát nemôže starať o ľudí, ktorí škodia štátu. Sústavne mu škodia. Myslím si, že to je protihumánne voči ostatným občanov. V Amerike je úplne normálne, že pre Indiánov sú rezervácie, ba dneska je to dokonca výhodné, že mnohí bieli Američania začínajú podnikať v rezerváciách, pretože tam sú znížené dane. Ja tvrdím, že ak sa nezriadia pre našich cigánskych spoluobčanov, ktorí sa nechcú prispôsobiť, prosím, keby ste to pochopili - voľakedy som pred 50 tisíc ľuďmi povedal na námestí, že nech žijú slovenskí Maďari, to sú tí Maďari, ktorí robia dobre pre svoju vlasť, ktorou je Slovenská republika, a tí, ktorí nechcú robiť, tak majú svoju vlasť za Dunajom, tak na druhý deň boli palcové titulky, že Moric vyháňa Maďarov za Dunaj - tak aj teraz by som chcel povedať, že pre tých cigánskych spoluobčanov, ktorí sú neprispôsobiví - môj osobný priateľ je Cigán, ktorý má tri vysoké školy a štvrtú, teda prvú, ktorú chodil, tak tú nedokončil. Takže tí, ktorí sú neprispôsobiví, je treba na Slovensku pre nich vytvoriť rezervácie, lebo ak ich nevytvoríme my teraz, tak Cigáni ich vytvoria pre nás o dvadsať rokov. Toto vám musí byť všetkým jasné. Ak sa nezbadáme, bude zle.

    Ďakujem vám za pozornosť.

    Viliam Oberhauser: Nech sa páči, vaše otázky.

    Rádio Twist: Mám dve otázky. Pán poslanec, chcem sa spýtať, neobávate sa možných trestných oznámení alebo nejakých negatívnych reakcií zo strany nejakých rómskych organizácií vzhľadom na tie vyjadrenia?

    A potom druhá otázka, keby ste mohli dokončiť tú myšlienku, ja som prišiel trochu neskôr, je to moja vina, čo sa týka toho Lexu, čo ste spomínali, že kolega Oberhauser to nejako bližšie vysvetlí. .

    Víťazoslav Moric: To vám vysvetlí on, pán Oberhauser. On vysvetľoval, že za tým, že sa otvárajú kauzy niektorých ľudí, tak za tým je niečo iné. On to tuná aj špecifikoval.

    Ja neviem, na ktorú moju myšlienku alebo na ktorú moju vetu by mohli podať Cigáni trestné oznámenie. Ja som tu nenavrhoval nič nehumánne, lebo ja sa na to dívam z hľadiska humánnosti tých ľudí, ktorí ste aj tuná, ľudia, ktorí pracujú v pote tváre, ktorí sa živia poctivou prácou svojich rúk a umu, a som proti tým, ktorí sa na takejto práci, na práci umu a rúk priživujú, ktorí kradnú, lúpia, vraždia. Ja som tu nič zlého nepovedal. Znovu opakujem, navrhujem pre tých, ktorí sú neprispôsobiví, ktorí otravujú ľudí na Slovensku aj v celom svete, ktorí nechcú pracovať, ktorí chcú len vyjedať - Štúr povedal: "Málo troviť, veľa tvoriť!" - títo nič netvoria a veľa trovia, pre týchto ľudí navrhujem vytvoriť rezervácie také, aké sú vytvorené v Spojených štátoch amerických pre Indiánov. (Smerom na pána Lovasza:) Prosím ťa, je tu niečo trestne napadnuteľné? Ja sa pýtam, lebo ak je, ak si myslíte, že je, tak podám ku tomu vysvetlenie.

    Viliam Oberhauser: Vážení priatelia, ak dovolíte, doplním ešte to, čo ste sa spýtali. Slovenská národná strana naozaj v tej rómskej alebo cigánskej problematike, ako chcete, pripravuje veľmi dôkladne svoju politiku, svoje programy, to, čo tu naznačoval aj pán poslanec Moric, a rozhodne naše návrhy nebudú ani rasistické, ani v rozpore s pravidlami Európskej únie a demokratického práva vo svete. V žiadnom prípade. A preto sa aj, ako on povedal, neobávame žiadnych podaní, ktoré by boli tohto charakteru. Mnohé veci riešia súčasné zákony, len súčasná vládna moc kašle na vymáhanie týchto vecí. Poviem jeden príklad, ktorý vznikol včera v diskusii v našich odborných kluboch. Keď sa akékoľvek dieťa vyskytne na ulici a túla sa a nikto sa k nemu nehlási, príslušné štátne orgány sú povinné to dieťa zobrať a umiestniť ho v sociálnom zariadení, ktoré sa oňho bude starať. A pozrite sa, koľko detí sa túla po zemiačniskách a kade-tade a nikto sa o to nestará, že tie deti nechodia do školy, že kradnú atď. Veď oni už dávno mali byť zobraté a mali byť umiestnené v sociálnom zariadení, ktoré by sa o tie deti staralo. Čiže to je jedna stránka veci, kde je jasné, že táto vláda, Csáky, Danihel a ďalší nevedia vyriešiť veci, lebo ich nechcú riešiť. A to, že je treba pre neprispôsobivých občanov vytvoriť nejaké teritóriá, kde budú špeciálne podmienky, no veď ináč to nevyriešime. To neznamená, že to bude plotom ohradený priestor alebo čo, ale tie teritóriá treba riešiť v zvláštnom režime. A o to tu ide.

    Druhá vec je, čo sa týka, čo ste sa spytovali na pána Lexu. Ja som vysvetľoval, že občania, o ktorých sa toľko veľa píše, viete, v detektívkach sa hovorí, komu vlastne slúži pri nejakom zločine alebo pri nejakom prečine, to, čo sa tam vlastne stalo, komu to slúži, a tu keď sa spýtame, komu vlastne slúži, že o týchto občanoch sa toľko veľa hovorí, tak vládnej koalícii, veď ona tým robí dymovú clonu. Miesto toho, aby ona došetrila veci do dôsledkov, veď prešli dva roky, zoberte si, že, napríklad, v SIS, veď je tam dva roky úplne nové vedenie, ktoré sa mohlo stokrát prebrať vo všetkých dokladoch, a oni nie sú po dvoch rokoch schopní predložiť materiály, na základe ktorých by súd vyriekol rozsudok. Veď vidíte aj teraz, posledná kauza v Národnej rade. Do výboru prišiel materiál, ktorý musel mandátový a imunitný výbor vrátiť ako nespôsobilý pre rozhodnutie. No tak potom čo je to, neschopnosť tejto vládnej koalície alebo sú to len vymyslené kauzy, ktoré slúžia na dymovú clonu, a oni týchto ľudí vlastne potrebujú mať v zahraničí, lebo keby boli na území Slovenska, tak by sa to snáď mohlo doriešiť a vysvitlo by, vykľulo by sa šidlo z vreca a prestalo by sa o týchto veciach hovoriť. A to oni nepotrebujú. Oni potrebujú o tom hovoriť celé štyri roky. Čiže, rozumiete, v tomto je naše odôvodnené podozrenie, že tým ľuďom naschvál nechali pasy. Oni chceli, aby odišli do zahraničia, aby mohli o nich stále hovoriť. A ja sa tým ľuďom z ľudského hľadiska ani nečudujem. Komu by sa chcelo dať sa donekonečna otravovať? Každého to po čase nebaví, zodvihne kotvy a odíde tam, kde má pokoj. Dva roky o ničom inom, celé rodiny prenasledované? Veď si zoberte niektorého z vás, že by ste sa dostali do tej pozície, že ste denno-denne v novinách, denno-denne v televízii, vaše deti, ktoré chodia do školy, stále ich tie spolužiačky a spolužiaci okrikujú, to je z ľudského hľadiska úplne nenormálne. A vládna koalícia ako sa chová, o ničom inom to nesvedčí.

    Víťazoslav Moric: Ja by som chcel ešte upresniť tú svoju základnú myšlienku. Ak my nevytvoríme rezervácie na spôsob amerických rezervácií pre Indiánov, pre neprispôsobivých občanov na Slovensku zväčša, z veľkej väčšiny cigánskeho pôvodu, tak vytvoria oni rezervácie pre nás. A potom sa budeme pozerať!

    Pravda: Ja by som sa vrátil k Najvyššieho súdu. To ste, pán Oberhauser, asi nemysleli vážne, čo ste hovorili o dr. Štefankovi, o bezplatnej starostlivosti, veď on bol v súkromných kúpeľoch.

    Druhá vec, vy ste v roku 98 nominovali pána Harabina do funkcie predsedu Najvyššieho súdu. Domnievate sa, že za celé toto obdobie má svoj rezort v poriadku a nie sú tam pochybenia, ani čo sa týka tej kolaudačnej listiny?

    Viliam Oberhauser: K tej druhej otázke. Áno, nominovali sme pána Harabina, tak ako terajšia vládna koalícia nominovala pána generálneho prokurátora, pána predsedu Ústavného súdu atď., atď., čiže my jedného z mnohých a na dôvažok zákon už vtedy pamätal, že mali by sa prelínať volebné obdobia, aby nedochádzalo k jednofarebnému obsadeniu vo všetkých ústredných orgánoch štátu. Čiže myslím si, že to, že je pán Harabin, by sme mali všetci Pánu Bohu ďakovať, že sme to vtedy takto vymysleli a že dochádza k akémusi prelínaniu, a nie je v poriadku práve tá jednofarebnosť, ktorá tu dneska vzniká. Prosím vás, aký prečin, čo spôsobil takého pán Harabin, pomenujte jednu vec, ktorá by bola príčinou, že je možné hovoriť o nekvalite jeho práce. Ja som o takej veci nepočul. To sú politické kauzy umelo vymyslené. Veď si zoberte, že pani Bubáková, tu je jej list, môžem vám ho aj ukázať, v tom deväťdesiatom deviatom roku to nevedela, že dochádza k nejakému falšovaniu, a píše, odpovedá ministerstvu, respektíve Najvyššieho súdu úplne ináč, ako hovorí dnes. Na dôvažok, aká verejná listina, keď ide o xerokópiu, ktorá nie je ani originál, ani notársky overená listina? Čo je to za verejnú listinu? Čiže, rozumiete, to je absolútny nezmysel. Ona vytiahla niekde zo šuplíka nejaký pamflet, ktorý možno sama sfalšovala. Je to vyšetrené? My vieme, či to ona nesfalšovala sama? Viete vy, že to nesfalšovala pani Bubáková?

    Pravda: To nemôžem tvrdiť, ale ten dokument je prílohou žiadosti Najvyššieho súdu a išlo o to, aby sa správoplatnil.

    Viliam Oberhauser: Nie, nie, budete prekvapení, nie. Najvyšší súd podal žiadosť na ministerstvo financií, aby mu bola táto budova daná do správy, lebo ide o štátnu budovu, ktorá nie je vo vlastníctve nikoho, ale štátu, žiadnej z týchto organizácií, a tam je listina, ktorá je právoplatná, nefalšovaná, ako ste ju vy nazvali, originálne podpísaná a hovorí, že je kolaudované v prospech ministerstva spravodlivosti. Čiže pán Harabin vo svojom vlastnom liste, ktorý je originálny, podpísaný, sám priznáva, že budova je v majetku, respektíve v správe ministerstva spravodlivosti, tak hádam by nehovoril predtým niečo iné. A pani Bubáková rok nevie, je v nejakom bezvedomí, a po roku si spomenie, že došlo k nejakým pokusom. To je normálne? To ste už videli, že s takým človekom sa vôbec niekto baví v normálnom právnom štáte, ktorý rok nevie, že bolo niečo falšované a po roku si spomenie? (Víťazoslav Moric: Pán podpredseda, na Slovensku je to tak.) A robí v štátnej správe takýto človek? A tam nie je spochybňovaná pani Bubáková a pán Harabin je účelovo spochybňovaný. Veď to je viditeľné na prvý pohľad.

    Čo sa týka dr. Štefanku, ja si myslím, že podľa Liečebného poriadku bola kúpeľná liečba platená poisťovňami. V minulosti bola platená poisťovňami, len došlo v určitej etape, že sa tieto veci obmedzujú, ale vy ste hovorili, že v minulosti bol liečený, bola platená poisťovňami, a zvlášť, keď bol na x-ke, ako tu zaznelo z pléna. Priatelia, ale o tomto sa v žiadnom spravodajstve nehovorilo, že dr. Štefanko dostal infarkt, že dr. Štefanko bol na liečení, pretože bol dlhodobo chorý. Ja som to nepočul v žiadnom spravodajstve. Ak by malo byť vyvážené, tak prepáčte tí, čo ste to napísali, lebo, samozrejme, boli aj takí, ale rozumiete, keď dám vyváženú informáciu, tak poviem, áno, bol chorý, bol liečený, bol dokonca po infarkte, a takisto potom poviem áno... ja pripúšťam, že v tejto kauze zrejme podľa zákona má ten, ktorý je nespokojný, že môže dôjsť k zaujatosti, podať návrh na vylúčenie z pojednávania a som presvedčený, že toto zrejme Fond národného majetku urobí a zrejme senát rozhodne, že je tu takáto pochybnosť, tak aby sme súdny proces nespochybnili, tak ho pre zaujatosť z toho pojednávania vylúčime. Čiže rozumiete, tu je myslené v zákone, ako sa to má diať. A takto by sa to určite udialo. Ale tu sa urobila aféra, ktorá nemá nič spoločné s realitou. V tom je celý problém. Preto je to dymová clona.

    Záznam poznámky redaktora z Pravdy je nezrozumiteľný.

    Viliam Oberhauser: Viete čo, majiteľ kúpeľov môže robiť, čo chce a môže sa rozhodnúť, že to nedá preplatiť poisťovni, že to uhradí sám. Veď ale vec sa môže ďalej šetriť a hovorím, tam pre zaujatosť sa naozaj môže ten dr. Štefanko z toho pojednávania vylúčiť. Ja nehovorím, že to nie je pravda, že sa to nemôže stať, ale to, čo sa okolo toho robí, sa minimálne nehovorí plná pravda, zámerne sa veci skresľujú a to je smutné na celej veci. Aj že to vyrába dr. Lipšic so svojím okolím je preukazne jasné. A že tento pán sa rozhodol, že chce svoju kariéru postaviť na takýchto divadlách, to je tiež úplne každému jasné, lebo to on nevystupuje s takými vecami, ktoré boli pragmatické. Pozrite sa, napríklad, na ministerstvo spravodlivosti ako také, koľko prinieslo zákonodarných iniciatív? Ako riešilo nezávislé postavenie súdnictva? Je tu už dávno podnet z Rady Európy, z európskych štruktúr, že naše súdnictvo nie je doriešené z hľadiska nezávislosti súdnictva. Ministerstvo spravodlivosti je s tým spokojné! Nerieši túto situáciu. Ono má dávať zákonodarné návrhy, na to je tu skonštruované, na to má tých 300 zamestnancov. Ale o ministerstve spravodlivosti sa vôbec nehovorí a Najvyššiemu súdu, ktoré má vynášať rozhodnutia, tomu sa tvrdí, že oni by nebodaj mali robiť zákonodarné iniciatívy. Ale veď to je pre nich práca naviac. Kompetentné je tu ministerstvo spravodlivosti, ktoré nič nerobí, len vyrába kauzy.

    Víťazoslav Moric: Ja by som chcel ešte nadviazať na to, čo povedal pán podpredseda. Možno, že sa mýlim, ale on sa liečil, pokiaľ viem, v privatizovanej firme, v súkromnej firme, a cenu za to si stanovujú jednoducho oni sami. Samozrejme, malo by sa tam prihliadať na určitú etiku a na určitú možnosť šírenia takých rečí, aké tu boli naznačené, ale ja cenu liečenia nevidím ako hlavný problém. To je predsa súkromná firma, on si stanoví cenu, akú chce, pre Boha živého, zo to liečenie. Toto ste hádam nemysleli vážne. Lebo ja som o tomto čítal v novinách, to nie je, pre Boha živého, štátne zariadenie, že Jožo musí zaplatiť toľko, koľko Jano, a ten koľko Mišo, veď to je, pre Boha živého, súkromná firma, a on si stanovuje cenu takú, akú on si chce stanoviť s ohľadom na zákony, na predpisy a v tomto prípade, keďže je to sudca Najvyššieho súdu, tak aj s ohľadom na určitú etiku. Čiže toto môžete kritizovať, podľa mňa, alebo toto je možné kritizovať, ale podľa mňa cenu nie je možné kritizovať.

    Pravda: Ja som nehovoril o cene.

    Viliam Oberhauser: Viete čo, aby sme takto nediskutovali, naozaj si uctime pravidlá, ja poviem k tomu ešte jednu vetu a ak máte záujem, môžeme si o tom ešte separátne pohovoriť. Priatelia, korupcia, podozrenie z korupcie, zo zneužívania, z ovplyvňovania by bola vtedy, keby dr. Štefanko bol súdil spory, týkajúce sa Sliač Kúpele, a potom by tam bol liečený, ale on nikdy neriešil spory týkajúce sa kúpeľov Sliač na Najvyššom súde. Riešili to úplne iné senáty. A on teraz bol liečený v kúpeľoch, lebo má srdcové problémy a je to liečebňa na srdce. Tak sudca sa nemôže liečiť? Ani sudca Najvyššieho súdu sa nemôže liečiť? Veď, rozumiete, takýto prípad môže vzniknúť miliónkrát. On pôjde do obchodu, no tak ho napadnú, ten obchod bude mať nejakú kauzu na súde, tak ho napadnú, že on išiel do obchodu. Nabudúce si pôjde kúpiť auto alebo čo, príde spor tej firmy na Najvyšší súd, tak ho budú upodozrievať, že on si bol kúpiť auto cielene, aby sa dal korumpovať. Ale veď to sú nezmysly. Čiže, rozumiete, postavme veci z hlavy na nohy. Dr. Štefanko nikdy nevystupoval v kauze Kúpele Sliač. Bol tam na liečení. Teraz vzniklo toto podozrenie, že by mohlo byť ovplyvnené jeho konanie v nadchádzajúcom súdnom spore. Je tu normálna procedúra, ktorú rieši poriadok Najvyššieho súdu. Jedna strana vzniesla námietku, že môže byť ovplyvnený, lebo sa tam liečil a pozná sa s dr. Soboňom, najvyšší senát Najvyššieho súdu povie áno, rešpektujeme, nebude na pojednávaní. Vec je ukončená. Takže, rozumiete, ale tu k žiadnej korupcii nemohlo dôjsť, lebo on jednoducho ten prípad nikdy neriešil a to vzniklo ako nový problém.

    AZEN: Ak dovolíte, pán Oberhauser, do médií sa dostala závažná správa, že na Slovensku je menej slobody ako za Mečiara. Ja by som chcel vedieť vaše hodnotenie, ako hodnotíte tento výrok šéfredaktora Sme?

    Viliam Oberhauser: Ja si myslím, že mnohé veci naznačujú, že sú to pokusy zúžiť ten pohľad, proste maximálne obmedziť ľudí. Veď aj tie návrhy, ktoré sú predkladané v parlamente istou skupinou, smerujú týmto smerom. Jednoznačne.

    Víťazoslav Moric: Ja som bol a cítil som sa slobodný za Mečiara a som a cítim sa slobodný aj za terajšej vlády, ale na druhej strane si myslím, že tieto kauzy, ktoré sú teraz vyrábané, že podchvíľkou je na televíznej obrazovke hlavný slovenský vyšetrovateľ, nerobia tomuto štátu dobre, nerobia tomuto štátu navonok dobre. Je známe, že ten televízny signál, ktorý je, tak ten sa dostáva až do vesmíru, až na iné hviezdy, nielen do iných štátov. A tu, zasa na takejto tlačovke som voľakedy citoval Miklósa Horthyho: "Doma si budeme robiť to, čo my chceme, ale pred svetom budeme vyzerať pekní. Musíme vyzerať pekní". A tak to robia Maďari dodnes. My to robíme presne naopak. S každou volovinou ideme do Štrasburgu, pustíme to do médií a komentujeme to a obraciame to a režeme to a pitveme to, až dokým sa to občanom nezhnusí, a myslím si, viete, voľakedy som sa zhováral s bývalým premiérom Čalfom a on mi to povedal tak: "Viete, keď už boli ľudia príliš nespokojní, tak sme zdvihli ceny benzínu o desať halierov a celý štát rozprával o cenách benzínu." No tak teraz je to približne to isté. Je zlá situácia v podstate vo všetkých oblastiach, kde sa len pozrieme, no tak ľudia sa musia zaoberať niečím iným, tak sa zaoberajú takýmito vykonštruovanými kauzami, z ktorých ani jedna jednoducho nemusela byť. Takže tak to je. Ja sa cítim, aj som sa cítil slobodný, ale nepáčia sa mi tieto veci a považujem ich za účelové a dá sa to povedať tak, že začalo to hraničiť s akýmsi takým vyšetrovacím terorom, lebo človek sa už bojí niečo spraviť, aby nebol vyšetrovaný. Tu mi hneď pán kolega Lovas naznačil, že môžu podať na mňa trestné oznámenie.

    Viliam Oberhauser: Ešte niekto nejakú otázku? Ďakujem vám, vážení priatelia. Ešte na záver chcem upozorniť, že na budúci týždeň bude to avizované stretnutie s Transparenty International, príde ešte správa, presne ako čo, takže budeme veľmi radi, keď sa toho zúčastníte, aby ste videli, ako my vidíme mnohé tieto otázky. Dovidenia a ďakujem.

    Poznámka editora. Vzhľadom na  akustické podmienky na tlačovej konferencii vyhradzujeme si právo na  možné nepresnosti v prepise mgf. záznamu. V záujme zachovania autentickosti záznamu sme v jeho texte robili iba minimálne redakčné úpravy. Otázky sme obyčajne krátili. Text záznamu nie je autorizovaný.

    K o n i e c


  • |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|