Britské listy


pátek 24. srpna

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Budeme nejefektivnější nátlakovou skupinou v ČR:
  • Založím nadaci na pomoc českým studentům, kteří chtějí studovat v zahraničí - hlaste se! (Zdeněk Jeřábek) Znovu zaváděné britské rasistické kontroly v Ruzyni:
  • BBC: "Česká vláda zaútočila na Británii, že znovu zavádí v Ruzyni imigrační kontroly" Makedonie:
  • Proč nám pořád lžou? (The Times)
  • Dlouhodobý britský pozorovatel Balkánu: Je dobře, že NATO vyslalo vojska do Makedonie Proč lhal ministr Kužvart:
  • Ramsarská komise nedala za pravdu ministrovi, jak tvrdil tento týden na tiskové konferenci (Mojmír Vlašín) Česká společnost:
  • O zevšeobecňování: Rasismus nebo skutečné nebezpečí? (Ondřej Hausenblas)
  • Rasisticky zevšeobecňujeme, jen když se nám to hodí (Aleš Rozsíval) O softwarovém pirátství:
  • Máte pravdu, krást se nemá, ale... (Jindra Vavruška)
  • Hacking: Převezmeme zlodějské hodnoty americké kultury? (Jiří Šoler) České televize:
  • Zaveďme v českých televizích pokuty za pindání (Daniel Tomek) Oznámení:
  • Železného Zlatá husa v Dlouhé ulici soudně obstavena (CME)

    Kompletní Britské Listy


    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Britské listy oslovují ty, kteří v České republice rozhodují. Britské listy talks to decision makers in the Czech Republic.

  • Britské listy vycházejí v Praze, v České republice. Vydává je stejnojmenné občanské sdružení se sídlem Slezská 56, 120 00 Praha 2 (IČO: 26519887). Britské listy is published in Prague, the Czech Republic, by the Britské Listy Association. ISSN 1213-1792.

  • Stanovy občanského sdružení jsou zde.

  • Šéfredaktorem je Jan Čulík (325 Kilmarnock Road, Glasgow G43 2DS, U.K.), značka JČ, stálý pražský redakční tým tvoří Tomáš Pecina (TP) a Štěpán Kotrba (koš, šok, ŠK). E-mailová adresa redakce je zde.

  • Britské listy vycházejí na serveru Internet Servisu.

  • Tady je minulé vydání Britských listů.

  • Use it or lose it. Chcete-li si deník udržet, inzerujte na  jeho stránkách. Zde je náš ceník i další informace.

    Co je nového v České republice

  • Rada České televize pokračuje v novém stylu. Nepříjemné překvapení svým příznivcům uchystala Rada ČT i den po zasedání: v zápisu z jednání zcela chybí bod, zařazený do programu na návrh Svatopluka Karáska, v němž se "řešil" Knížákův článek o Erazimu Kohákovi. Předseda Rady Jan Mrzena, jehož jsme požádali o vysvětlení, nepopřel, že se o článku jednalo, ale v zápise prý chybí, protože nebylo přijato žádné usnesení (!). --- Poznamenejme, že kromě toho, že toto jednání radní diskredituje a že si jím koledují o odvolání, mohlo by být dokonce kvalifikováno jako trestný čin zneužívání pravomoci veřejného činitele (§ 158, odst. 1, písm. c).

    Svérázným způsobem pojala Rada pokutu Balvínovi: nejde o srážku podle zákona o mzdě, nýbrž o využití práva Rady ČT stanovit generálnímu řediteli mzdu. Ano, toto právo Rada má, ale nelze je samozřejmě uplatňovat retroaktivně, za již odpracované období! Je nepochopitelné a ostudné, že Rada, v níž jsou dva právníci (Zdena Hůlová a Lucie Weissová), tak flagrantně porušuje platné zákony i elementární zásady slušnosti.

    Radní by se ve vlastním zájmu měli zamyslet nad tím, jakým směrem se jejich práce začala ubírat, a pokusit se o korekci tohoto kursu. Co předvedli užaslým přihlížejícím ve středu a jak poté zfalšovali zápis, je nedůstojné dospělých, odpovědných lidí, kteří by měli reprezentovat elitu české společnosti. (TP)

  • Co je jinde považováno za samozřejmost, je v ČR "neslušnost". Otevřenost a přístup k informacím jsou základní podmínkou fungující demokracie. Americký Bílý dům zcela běžně publikuje, jaké přesně mají jeho zaměstnanci platy, viz zde; Rada České televize ve středu usoudila, že zveřejnění platů vysokých činitelů ČT by bylo útokem na jejich soukromí! :))) Jakýsi Horálek z téže Rady se vyjádřil, že žádost Britských listů o informace o rozpočtech pořadů ČT a platech jejích vedoucích pracovníků je "neslušná"! Jaksi mu vůbec nedošlo, že Česká televize má podle zákona povinnost tyto informace poskytovat. O středečním groteskním zasedání Rady České televize, z něhož vyplývá, že ČT je zřejmě skutečně už na šikmé ploše směrem k zániku, protože se Rada nedokáže chovat kompetentně, jsme psali zde. (JČ)

  • Pozoruhodné, vynikajícím způsobem napsané svědectví české dívky, která už delší dobu pracuje bez povolení v Londýně, jsme publikovali zde. (Ve čtvrtek dopoledne zde byl chybný odkaz, omlouváme se.)

  • První, velmi živý "ostrý" onlinový rozhovor Britských listů, s Janou Dědečkovou z minulé Rady ČT, se konal v úterý 21.8. a najdete ho zde.

  • Plný "nekompromisních", ale často velmi zajímavých odpovědí, je onlinový rozhovor se Zdeňkem S. Blahou, který v Britských listech proběhl, ve čtvrtek odpoledne. Z.S.Blaha je ekonom s kanadským vzděláním, který v éře Vladimíra Dlouhého působil jako poradce na ministerstvu průmyslu a obchodu.

  • Čeká Českou republiku hospodářský bankrot? Z rozhovoru se Zdeňkem S. Blahou, který je zde, citujeme tuto otázku a odpověď:

  • Petr H. Neuwirth: Pane Bláho, jaký předpokládáte vývoj ekonomiky ČR v dalších pěti letech? Co Vás k vašemu názoru vede?

    V tomto případě bych se odvolal na nedávný článek pana Františka Nepila z Londýna, který BL publikovaly minulý týden. Pana Nepila myslím osobně neznám (snad jsme se na některých seminářích setkali, moje "parketa" je ale přece jen trochu jinde, v oblasti risk managementu a finančního inženýrství, rozvinutých kapitálových trhů a investičního managementu), jeho analýzy resp. názory velmi respektuji. Ať už jsou jeho články v angličtině nebo v češtině, vždy z nich "vyzařuje" profesionalita (kterou různí místní "kecací" ekonomové, o kterých jsem se zmínil, prostě nemají). Pan F. Nepil už v r. 1990 uveřejnil velmi kvalitní prognozy a návrhy pro Českou republiku, které byly - jak jinak? - ignorovány. Tentokrát, ve středu, 15. srpna v Britských listech mluví o možném bankrotu České republiky a říká "...Ten dluh, který bude, jak jsem již řekl, obrovský, bude podle mne vyžadovat asi tak 10% HDP ročně jen na to, aby byl obsluhován. To znamená, že z toho, jak je dnes ČR, nebo spotřeba v ČR, subvencovaná dovozy na dluh, se bude muset situace úplně obrátit, a nejenže se tyto dovozy na úvěr ztratí, ale budou se naopak muset splácet. A ta doba není už daleko. Ta je možná pět let ode dneška ..." Toto je realistická prognóza, se kterou bych téměř beze zbytku souhlasil. Již jsem se zmínil o Argentině; ta byla před pěti nebo šesti lety v podobné situaci, jako vyjadřuje pan Nepil. Vím, že slovo "bankrot" je téměř hrozivé, ale prozatím se situace v ČR vyvíjí tímto směrem. Kromě pravděpodobně podobného "backgroundu" (vzdělání a práce v příbuzném - ale nikoli stejném - oboru jako pan Nepil) mě k tomuto názoru vedou i moje poznatky z "české cesty", tj. kuponové privatizaci a pan Nepil to velmi pregnantně vyjádřil ve svém závěrečném odstavci:

    "Kapitálový trh je strašně důležitý, protože kapitálový trh rozhoduje o cenových relacích, kapitálový trh umožňuje způsob, jakým způsobem obyvatelstvo přiděluje svoje zdroje na různé projekty, tento kapitálový trh byl úplně zničen v ČR tou privatizací. Tam prakticky není mechanismus, kterým by obyvatelstvo mohlo svoje úspory normálním způsobem přidělovat na různé projekty. To je obrovský handicap, který se prakticky nedá překonat. Ten handicap zamezí tomu, aby ČR mohla kdykoliv dohonit vyspělé země."

    Poslední věta je, myslím, docela smutná. Pravděpodobnost, že tato poslední věta se naplní je - podle mého názoru - téměř 100% (jsem znám jako optimista, proto tedy tam vkládám slovo "téměř"). Toto snad také vysvětluje, proč se specializuji výlučně na "rozvinuté kapitálové trhy" (nechci ani slyšet o "emerging markets", což je něco jako Trabant s třemi koly) a učím na Karlově universitě pouze a pouze to, co se učí na "slušných" severoamerických univerzitách (kde mám také již pár let "odučeno", nikdy jsem však nechtěl a nechci učit na plný úvazek, protože mám dosti práce v mém oboru; zde, na UK učím vlastně totéž a samozřejmě v angličtině, se tříhodinovými písemnými zkouškami atd. atd. - většinu mých českých studentů mimochodem velmi chválím). Toto říkám i přesto, že tam otázka nesměřovala: chtěl jsem svou poznámku zakončit optimisticky.

  • Přehled připravovaných, probíhajících i uskutečněných chatů je zde. Otázky lze posílat do všech chatů, které ještě neskončily. Ty jsou označeny světle modrým (nebo červeným, pokud rozhovor právě probíhá) symbolem hodin. (TP)

  • Rasismus a nespravedlivá stereotypizace na základě kolektivní viny a co si s tím počít. V sobotu 18.8. vysílala televize BBC velmi zajímavý dokumentární pořad o tom, jak britští a američtí muslimové zápolí s - často jistě nespravedlivým - záporným obrazem islámu v očích většinové společnosti. Český překlad tohoto pořadu jsme vydali včera zde. Obdoba s osudem Romů v České republice je totiž téměř absolutní: česká většinová společnost totiž také nespravedlivě předpokládá záporné vlastnosti, vyskytující se u části romské populace, u  všech jejích příslušníků bez rozdílu. Je velmi zajímavé přečíst si transkript pořadu o muslimech na Západě a porovnávat přitom jejich situaci s osudem českých Romů. (JČ)

  • Analýzu Štěpána Kotrby o přechodu Českého rozhlasu do digitální éry jsme publikovali v pátečním čísle zde. (TP)

    Galerie Britských listů

  • Do fotogalerií jsme doplnili mnoho nových fotografií, mj. snímky, které Štěpán Kotrba pořídil ve spolupráci s Českým rozhlasem a které dokumentují jeho akci Africká odysea, narozeniny nosorožce v králodvorské ZOO, letecké záběry z východních Čech a fotografie parních lokomotiv, které nasnímal Tomáš Pecina v Lužné u Rakovníka. (TP)


  • Již několik týdnů je v provozu nové diskusní fórum BL. To je k dispozici zatím pouze pro prohlížeč Internet Explorer a pro Mozillu, na netscapové verzi se intenzivně pracuje. (TP)

  • Konto, kam je možné posílat příspěvky na investigativní práci Britských listů, je toto:

    Účet č. 431349001/2400 (2400 je kód banky), eBanka, a. s.
    Ovocný trh 8, 117 19 Praha 1 (na Ovocném trhu je oficiální sídlo banky, ale není tam klientské centrum.)

    Variabilní symbol pro příspěvky 2001 (ti, po nichž chce banka konstatní symbol, mohou použít 0558).

    Příspěvek lze složit (bez poplatku) na kterémkoli klientském centru banky:
       Brno, Jánská 1/3
       České Budějovice, Kanovnická 18 (podle věrohodných zpráv neexistuje)
       Hradec Hrálové, Rašínova tř. 1669
       Olomouc, K. Světlé 2
       Ostrava, Dlouhá 3
       Pardubice, 17. listopadu 238 (dtto)
       Plzeň, Šafaříkovy sady 5
       Praha, Václavské nám. 43
       Praha - Zlatý Anděl, Nádražní 23

    (Prosíme čtenáře, kteří přispěli nebo přispějí tímto způsobem v hotovosti, aby nás informovali e-mailem, kde a kdy částku zaplatili - připravujeme pro všechny sponzory malý, ale exkluzivní dárek a nechceme, aby o něj anonymní sponzoři přišli.)

  • TEMATICKÝ ARCHÍV BRITSKÝCH LISTŮ je na adrese http://www.britskelisty.cz/xz/.

  • Přehled anglicky napsaných článků od Jana Čulíka a  Andrewa Stroehleina o aktuálním vývoji v České republice najdete zdezde.

  • Hudba a zvuk - Každé úterý: Týdenní přílohu věnovanou vážné hudbě (archív textů i zvukových ukázek) píše a rediguje v Neviditelném psu Lubomír Fendrych na adrese http://pes.eunet.cz/hudba/hudba.htm.

  • Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

  • Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://www.britskelisty.cz /prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

  • Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britské listy.

  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a  hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).

  • Zde jsou užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku.

  • Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.


    Výběr textů z posledních dní:

    Budeme nejefektivnější nátlakovou skupinou v ČR

    Založím nadaci na pomoc českým studentům, kteří chtějí studovat v zahraničí - hlaste se!

    Zdeněk Jeřábek

    (Z korespondence Zdeňka Jeřábka po světě.)

    Vazeny pane Penicko, dekuji Vam za odpoved.

    Jednim slovem, mluvite mi z duse. Domu se vratim at to stoji co to soji, protoze nemam v umyslu se vzdat.

    Nadaci bych rad zalozil a jestlize mi chcete pomoci jiz ted, jen bych vasi snahu privital.

    Mate naprostou pravdu, nejedna se o dar, ale o pujcku, diky niz se vytvori kladny vztah mezi studentem a statem. Student bude citit podporu a zajem ze strany statu. A spolecnost pak bude prospivat diky tem, kteri se vrati, kteri budou platit dane a volit a podporovat dalsi generace v jejich cili neceho dosahnout.

    Jednoduse to bude v CR fungovat tako jako v UK, Francii, Holandsku, Svedsku atd.

    Momentalne shanim potrebne informace. Nicmene musim pracovat a studovat a tak to nebude hned.

    Jestlize Vas mohu poprosit, tak piste a mluvte o teto zalezitosti vsude, kde to jen jde. Cim nas bude vice, tim lepe. Jedine tak mame sanci veci zmenit.

    Duvod proc to v CR funguje tak, jak nachazime je ten, ze lide neumeji komunikovat.

    Komunikace je dobrym zakladem k uspechu, ve spojeni s virou v sama sebe a ve vec, za niz pevne stojime, dokazeme nemozne.

    Momentalne jsem v kontaktu s clovekem, ktery mi odepsal ze Sydney.

    Bylo by to mozne, rad bych se s Vami na konci zari sesel v Praze.

    Vas s uctou Zdenek Jerabek.


    Ahoj Pavle,

    Koncept je prozatim asi dost silne slovo, ale napad by tu byl.

    Bylo by dobre dat dohromady website, kterou zatim pracovne zvu "Young Czechs", kolem ktere bychom shromazdili co nejvice lidi naseho veku, zamereni a zkusenosti.

    Kazdy jednotlivec by poslal jmeno, photo a informace o tom, kdo je a co dela. Kam jde a co chce a potrebuje k dosazeni svych cilu od vlady CR.

    Kolem teto website bychom tak vytvorili pressure-group mladych Cechu, kteri by timto zpusobem tlacili na politiky v CR.

    Diky sociologickemu pruzkumu vim, ze je v CR okolo 1 mil mladych lidi. Podari-li se nam tyto lidi zorganizovat, staneme se nejsilnejsi pressure-group v zemi.

    Jestlize to nevyjde, mohu pak s klidnym svedomim rici, alespon jsem to zkusil.

    Mas-li napad, napis.

    Prozatim se k nicemu asi nedostanu, pracuji az do 4. zari a pak mi zacina dalsi semestr. Takze bych to videl tak, ze zacatkem rijna bychom to mohli rozjet.

    Jestli mas cas, bylo by dobre sehnat co nejvice prikladu z ostatnich zemi, jak oni pomahaji a financuji sve studenty v zahranici.

    Strength in numbers!

    S pozdravem Zdenek Jerabek.

    Poznámka TP: Ptal jsem se J. Čulíka, zda má skutečně v úmyslu spolupracovat s touto "nátlakovou" skupinou; ujistil mne, že tomu tak není.


    BBC: "Česká vláda zaútočila na Británii, že znovu zavádí v Ruzyni imigrační kontroly"

    Tato reportáž se vysílala na rozhlasové stanici BBC Radio 4 včera v 17.35 v rámci pravidelného publicistického pořadu PM:

    Moderátor: Česká vláda zaútočila na Británii za její rozhodnutí znovu zavést kontroly cestujících, kteří z pražského mezinárodního letiště chtějí cestovat do Spojeného království. Začátkem měsíce bylo toto opatření pozastaveno. Nyní se [britské] ministerstvo vnitra rozhodlo tyto imigrační kontroly obnovit, ve snaze snížit počet žadatelů o azyl, kteří do Británie přijíždějí z České republiky. Český ministr zahraničí konstatoval, že britské ministerstvo vnitra reagovalo příliš ukvapeně a mělo vyčkat déle, než se rozhodne poslat své úředníky zpět do Prahy. Reportáž připravil Chris Ledgard.

    (zvukové záběry z reportáže České televize z pražského letiště, tlumočnice sděluje, že přístup do letadla byl odmítnut, romský reportér ČT Samko česky: Ale jakej je důvod? Proč mě to ...)

    Chris Ledgard: Byla to tajně natočená reportáž České televize, která vyvolala pozornost světa vůči tomu, že britští úředníci prověřují na pražském letišti cestující do Británie. Během tří týdnů odmítli pracovníci britského ministerstva vnitra vstup do letadel do Británie 120 osobám. Od pozastavení tohoto opatření počet českých žádostí o azyl znovu stoupl. Český ministr zahraničních věcí Jan Kavan zdůrazňuje, že Britové jednají příliš zbrkle:

    Jan Kavan (anglicky): Býval bych raději počkal alespoň, až budou k dispozici údaje za září. Vždycky v srpnu jsou imigrační počty velmi vysoké a to se pak neopakuje. A letos, vzhledem k té obrovské publicitě, mám obavu, že i někteří Romové, kteří původně nechtěli emigrovat, tyto každodenní palcové titulky, tato publicita je pravděpodobně přesvědčila.

    Chris Ledgard: Avšak Jan Kavan tvrdí, že česká strana má z právního hlediska povinnost povolit britským činitelům, aby se vrátili na pražské letiště. Konstatuje, že chápe, proč to chce Británie udělat, a argumentuje, že alternativa, totiž, že by všichni Češi museli žádat o vízum do Británie, by byla daleko horší. Dnes však na něho zaútočili opoziční politikové, kteří tvrdí, že obětoval suverenitu.

    Jan Kavan: Tento argument odmítáme. Jsme naprosto přesvědčeni, že realizace této dohody a přítomnost britských konzulárních úředníků na našem letišti žádným způsobem nenarušuje naši suverenitu. Je to stejný princip, jako když britští úředníci kontrolují cestující do Británie v Calais nebo cestující ve vlaku Eurostar [pod kanálem La Manche].

    Chris Ledgard: Kromě kritiky ohledně suverenity existuje také argument, že česká vláda dovoluje, aby její touha dostat Českou republiku do Evropské unie dominovala jejímu rozhodování. Míťa Castle-Kaněrová je česká imigrantka, která působí střídavě v Londýně a v Praze a pomáhá českým přistěhovalcům.

    Míťa Castle-Kaněrová: Tenhle konkrétní případ svědčí velmi záporně o české vládě, která prohlašuje, že je ochotna různě zlepšovat situaci Romů v České republice, jen aby byla přijata do Evropské unie, ale tímto přece ochotně přispívá k dalšímu odcizení Romů. Je to také jasná rasová diskriminace.

    Chris Ledgard: Britské ministerstvo vnitra odmítlo v této věci poskytnout rozhovor. Jednoduše vydalo prohlášení, v němž se praví, že kontroly na pražském letišti budou obnoveny a všichni cestující budou před odjezdem z Prahy do Británie prověřováni. Loni bylo zpracováno 970 českých žádostí o azyl, většinou od Romů, status uprchlíka dostalo jen pět osob. Pavel Bílek je z české humanitární organizace Český helsinský výbor.

    Pavel Bílek (hovoří hlasem a přízvukem, které působí nesmírně neupřímně): Většinou opravdu jsou to ekonomické, ne politické, ale ekonomické problémy - mají očekávání pro lepší, standardní život, a tak dále, ale tohle je opravdu problém české společnosti, my to víme, je nutné mít komplexní program pro romskou menšinu v České republice.

    Chris Ledgard: Avšak Míťa Castle-Kaněrová argumentuje, že i když je jen malý počet žadatelů autentický, jestliže je všem cestujícím, vypadajícím jako Romové, zakázáno cestovat do Británie, jsou narušovány důležité principy.

    Míťa Castle-Kaněrová: Práva autentických žadatelů o azyl, lidí, kteří opravdu mají právo na ochranu, jsou ignorována. To je největší problém tohoto opatření.

    Chris Ledgard: Na pražské letiště se zanedlouho vrátí dvanáct britských úředníků. Rozhodnutí, když přesně budou znovu zahájeny britské kontroly na pražské letišti, ještě nebylo oznámeno.


    Makedonie: Proč nám pořád lžou?

    Tento komentář Simona Jenkinse vyšel 22. srpna v deníku Times. Shrnujeme.

    Proč nám pořád lžou? Tento týden se vydá asi 1000 vojáků na nejnovější křižáckou výpravu Tonyho Blaira, jejímž cílem je zajistit na Balkáně bezpečí pro lidstvo. Jedou do Makedonie na nejšílenější výpravu, na jakou kdy britské vojáky vyslali politikové. Mají sesbírat asi 3000 zbraní, které jim prý odevzdá malá organizace albánských partyzánů. Nebudou smět užívat síly a musejí se "do třiceti dnů" vrátit domů.

    Je to další balkánská lež. Říct jakékoliv armádě, ať je jakkoliv špatně organizována, aby do měsíce odevzdala zbraně, nebo jinak si je může nechat, nedává smysl. Britská vojska mají rozsáhlé zkušenosti s odzbrojováním. Odzbrojují válečné magnáty v Kosovu už 18 měsíců a v Severním Irsku už 18 let. Selhávají, protože druhá strana dobře ví, že Británie nemá žaludek na to, aby bojovala. Určit organizaci NATO v Makedonii třicet dnů je, jako když Tony Blair říká každého půl roku IRA, že musí odzbrojit, a jestli neodzbrojí, dostane na to zase další lhůtu dalšího půl roku.

    Mise NATO v Makedonii je bizarní. Třetina z 3500 vojáků má být britská. Němci a Američani se moc neangažují. Je to britská akce. Jednotky mají být jen lehce ozbrojeny, neboť jen navštíví 15 sběrných bodů a budou od nich odvážet odevzdané zbraně. NATO nebude sbírat žádné zbraně, které nebudou odevzdány dobrovolně.

    To není zásah armády, ale sbírka pro dobročinnou organizaci. Kdyby znesvářené strany skutečně chtěly odzbrojit, odzbrojily by samy. Je zřejmé, že při této misi o odevzdávání zbraní nejde. Britská vojska se vydávají na další balkánské území a budou tam donekonečna jako symbol angažovanosti Západu a přiznání viny organizace NATO. Občanská válka v Makedonii je totiž přímým důsledkem albánského expanzionismu, který je podporován zevnitř Kosova, kterému vládne NATO.

    Organizace NATO, a zejména její generální tajemník Lord Robertson, nese těžkou odpovědnost za tento nový konflikt. V roce 1998 vyzbrojila, financovala a do nebes vychválila britská a americká rozvědka separatistickou (a vražednou) Kosovskou osvobozeneckou armádu jako spojence proti Miloševičovi. KLA nyní vládne Kosovu, i když jen jako loutka NATO. Jejími bratry jsou členové Národní osvobozenecké armády (NLA) v Makedonii, vyzbrojení a financovaní z Kosova, a ti hrají v Makedonii stejnou roli, jakou hrála KLA v Kosovu

    O bývalé jugoslávské republice Makedonie se hovoří už dlouho jako o údajném úspěchu západní diplomacie. Tolik se toho nepovedlo. Protože Západ včas nezasáhl do konfliktu mezi Chorvatskem a Srbskem, musel intervenovat v Bosně. Protože se Západu nepodařilo zabránit rozčlenění Bosny, bylo nutno prý intervenovat v Kosovu. Každá další dávka léku měla zastavit šíření jedu. Ale každá povzbudila separatisty k tomu, aby páchali masakry, čímž získali publicitu a sympatie NATO. Loutkové režimy v Sarajevu a v Prištině závisejí plně na podpoře NATO, Evropské unie a OSN. Podpora musí pokračovat, vysvětluje se nám, jinak bude na řadě Černá Hora a Makedonie.

    Už na řadě jsou. Vláda ve Skopje dostává občanskou i vojenskou pomoc ze Západu. Proč se tedy vydává 1000 britských vojáků do klasické albánské pasti? Odpověď je jasná. Kdybych byl albánským separatistou, který se obává, že po něm začnou střílet makedonské stihačky, odevzdal bych svou zbraň, pokud bych ji vůbec odevzdal, jen pod podmínkou, že NATO zaručí mou bezpečnost. NATO padlo do této pasti v Kosovu. Teď požadují Albánci od Skopje neustálé ústupky a od NATO dotace, jinak neodzbrojí. Jsou přesně jako Irská republikánská armáda. Lord Robertson způsobil, že NATO po celém Balkáně zbožňují všichni separatisté a všichni, kdo chtějí region destabilizovat. Proto je NATO nenáviděno v Bělehradě i ve Skopje.

    Tyto nedomyšlené, krátkodobé intervence jen proměňují místní přestřelky ve velké války. Zahraniční mocnosti nemohou předstírat, že jsou v domácí občanské válce nestranné. Ať učiní cokoliv, jsou na jedné nebo na druhé straně.

    Záhada je, že se nikdo nikdy z ničeho nepoučil. Lord Robertson byl britským ministrem obrany, který přijal příslib IRA, že Irská republikánská armáda "odevzdá zbraně". Na oplátku za tento příslib Robertson propustil bez jakýchkoliv podmínek z irských vězení skoro všechny vězně z IRA, při jejichž zatýkání přišla celá řada britských vojáků o život. Kolega pana lorda, Robin Cook poslal jako ministr zahraničí britské vojáky do Sierra Leone a  sliboval, že zůstanou jen "pár dní" a jen "osvobodí tamější britské občany". Během několika týdnů museli být zachráněni z mise hluboko ve vnitrozemí.

    Tentýž Cook tvrdil, že jdou britská vojska do Kosova, "aby zabránila etnickému očišťování" - skončila jako trvalé stráže pro vládce z KLA. O deset let předtím řekl Cookův předchůdce v parlamentu Douglas Hurd, že britská přítomnost v Bosně je omezena jen na "eskortování humanitárních konvojů". Britští vojáci budou v Bosně jen rok, řekl tehdy Hurd. Déle ne. Jsou tam dodnes.

    Britští ministři lžou ohledně podstaty a trvání těchto misí, protože předpokládají, že by veřejné mínění nepřijalo pravdu. Britská armáda, která by mohla protestovat, politická rozhodnutí přijímá, protože bojuje v britské vládě o finance. Přijala roli mezinárodního četníka, protože má alespoň něco na práci a může zdůvodnit svou existenci.

    Makedonie by měla mít právo vyřídit si sama své vnitřní záležitosti. Pokud ale NATO má pocit, že musí zasahovat, vzhledem k tomu, že částečně tento konflikt zavinilo, makedonská vláda má právo očekávat, že se NATO postaví na její stranu. NATO by mělo okupovat povstalecká území, odzbrojit vojska a udržovat mír. NATO by se mělo postavit na stranu zvolené vlády a neoslavovat NLA. Jenže NATO odmítlo postavit se plně na stranu makedonské vlády. Bojuje válku o pověst lorda Robertsona.

    Využívat britských vojáků jako žoldáků NATO je nemorální. Nebrání britské území, britské občany ani britské zájmy. Nemohou ani argumentovat, že ochraňují Evropu anebo podporují světový mír. Tím, že podpořilo NATO skupinku separatistů na Balkáně udělalo přesný opak. Každý darebák, kterému se nelíbí jeho místní vláda, může začít dělat chaos a lord Robertson přiběhne, kamery v pohotovostním postavení. Takhle nebude mír nikde. Co se týče humanitární pomoci, už zemřelo asi 300 Makedonců a 100 000 jich bylo "etnicky vyčištěno". V Makedonii vládl relativní mír, dokud NATO nezačalo zasahovat.


    Dlouhodobý britský pozorovatel Balkánu:

    Je dobře, že NATO vyslalo vojska do Makedonie

    Sir Paddy Ashdown je bývalý voják a bývalý šéf britské Liberálně demokratické strany. Mnohokrát navštívil v devadesátých letech Balkán a velmi pozorně sleduje situaci na Balkáně. Tato jeho slova se včera vysílala v BBC Radio 4 v pořadu PM:

    Paddy Ashdown: Neočekávejme, že se vojskům NATO zázračným způsobem podaří vyčistit Balkán od zbraní. Ale jsou to způsoby, jimiž lze vytvořit na obou stranách důvěru, aby mohl vzniknout politický proces. Předpokládejme, že je v Makedonii 10 000 zbraní. Předpokládejme, že se vojákům NATO podaří sebrat všechny, což se jim nepodaří, protože lidi je schovávají ve stodolách pod senem. V Albánii má každý občan v průměru dva samopaly, a to je hned za hranicemi, co by kamenem dohodil. Proč? Protože když tam padl Beriša a pyramidové skandály, otevřeli státní armádní skladiště a rozdali všem lidem zbraně.

    Moderátor: Dá se vůbec předpokládat, že by tato mise mohla být úspěšná? Tím má na mysli, podaří se NATO vyhnout se páté balkánské válce?

    Paddy Ashdown: Odpověď na tuto otázku neznám. Řekl bych, že v této situaci je ta šance fifty-fifty, anebo možná trochu lepší. Jenže zjistíte, že kdybychom neučinili tyto kroky, kdyby Chris Patten a Javier Solana nezačali jednat, se značnou odvahou a pozoruhodnými schopnostmi, už bychom teď byli ve válce. Takže jsme si vytvořili příležitost, politický prostor, v němž se dá pracovat. A alespoň bychom měli blahopřát těm, kteří na to pomysleli včas, takže alespoň vznikla šance, i když to nutně nemusí fungovat a možná to válce nezabrání, a nestalo se to, jako zatím pokaždé předtím, že se vždycky jednalo příliš pozdě a pak to bylo daleko horší.

    Moderátor: Tady v Londýně v tisku je mnoho hlasů, které se dotazují: Jaké jsou v Makedonii britské zájmy? Jaké má Británie v Makedonii strategické zájmy? Je to prostě altruistická intervence?

    Paddy Ashdown: Ne, není. Jde o tohle, a to jsme zjistili už v prvních letech minulého století, když vznikla největší válka v historii a pak následovala druhá, že Balkán je nestabilní oblast. Jestliže je na Balkáně válka, je to na hranicích Evropy a ta válka může zasáhnout celou Evropu. Ale co je daleko důležitější, pokud bylo v našem zájmu šířit evropský vliv za humny Evropy v Bosně a v Kosovu, a to bylo, je úplně stejně v našem zájmu to učinit v Makedonii. Tam by totiž mohl vzniknout daleko větší konflikt. Kosovo a Bosna, to byla jen bývalá Jugoslávie. Pokud vznikne válka v Makedonii, bude témeř nemožné zabránit, aby se rozšířila do Řecka, do Rumunska, do Bulharska, do Albánie a nakonec i do Turecka. A to by znamenalo, že by dvě členské země NATO bojovaly na opačných stranách v regionální válce. Je dobře, že Británie jde v této věci příkladem. Nepochybuju, že je to riskantní, že to bude něco stát, ale vzhledem k tomu, že hrozí vznik regionální války s dvěma členy NATO na opačných stranách, je to velmi důležité. Musíme doufat, že bude ta operace úspěšná, i když vím, že je situace obtížná. Důsledky nečinnosti by byly v této situaci daleko horší. Už bychom byli uprostřed třetího dějství balkánské tragédie.


    Proč lhal ministr Kužvart

    Ramsarská komise nedala za pravdu ministrovi, jak tvrdil tento týden na tiskové konferenci

    Mojmír Vlašín

    Ve dnech 5.-8. června 2001 proběhlo v České republice šetření Ramsarské poradní mise, o kterou požádal Český ramsarský výbor a Ministerstvo životního prostředí. Poradní mise měla zhodnotit stav mokřadů (především rašelinišť) chráněných Ramsarskou úmluvou a  posoudit vliv kácení kůrovcových stromů a těžby dřeva na  tato území. Závěrečnou zprávu sestavil tajemník mezinárodního ramsarského výboru v Glandu Tobias Slathe a  expert z university v Greisfaldu Hans Joosten. Závěrečná zpráva byla doručena na MŽP e- mailem dne 21.8.2001 v 10.49 min. Téhož dne v 11.00 zahájil ministr Miloš Kužvart na toto téma tiskovou konferenci ( to je vskutku nebývalá rychlost). Spěch, s jakým pan ministr v jedenácti (!) minutách nastudoval závěrečnou zprávu ( v angličtině !) se zřejmě projevila na jeho projevu, kde pravil, že ramsarská mise dala za pravdu ministerstvu, což ovšem byla lež.

    Na rozdíl od pana ministra jsem se mise osobně zúčastnil a na rozdíl od pana ministra jsem měl čas si zprávu nastudovat.

    Co se zde mj. píše :

  • Mise konstatovala, že Ramsarské lokality na Šumavě jsou většinou ve vynikajícím stavu (a tím nedala zapravdu nevládním organizacím a jejich obavám z nevratných změn způsobených kácením).
  • Mise konstatovala, že všechny Ramsarské lokality (tj. Modravské slatě, Rašeliniště na Křemelné, Tetřevská a Filipohuťská slať, Černohorská slať, Zhůřské a Horskokvildské slatě, Mezilesní slať, Žďárecká slať, Buková slať - Tokaniště, Chalupská a Novosvětská slať, Kotlina Valné, Častá - Březová ale, j Splavské rašeliniště, Splavské rašeliniště, Velká niva, Malá niva , správě NP Šumava a jejich Vltavský luh, Spálený luh, Jezerní luh) by měly zůstat striktně bezzásahové (a tím nedala za pravdu ministerstvu životního prostředí, ani souhlasu s kácením a sázením stromů v těchto lokalitách).
  • Ramsarská mise dále konstatovala, že plochy 1. zóny s bezzásahovým managementem by měly být jasně vymezeny jako velké a souvislé plochy na trvalém základě ( a tím nedala za pravdu MŽP, které schválilo první zóny NP Šumava o rozloze pouhých 13 % plochy parku a rozdělenou do 135 (!) jednotlivých částí).

    Zajímavé je, že na plnění Ramsarské úmluvy dozírá mj. tzv. Český ramsarský výbor. Někteří členové jsou zaměstnanci ministerstva životního prostředí, rezortních či nezávislých vědeckých institucí. Je příznačné, že žádný z nich na tiskovku pozván nebyl (ač jeden byl zrovna přítomen v budově ministerstva). Já jsem taky pozván nebyl. Ale byl jsem tam.

    Mojmír Vlašín je pracovník Ekologického institutu Veronica, Brno


    O zevšeobecňování

    Rasismus nebo skutečné nebezpečí?

    Ondřej Hausenblas

    Pane Ptáčku,

    přemýšlel jsem zrovna včera o tom, co dělat s těmi zevšeobecněními, o nichž jste v BL psal včera. Myslím, že někde je chyba v našich úvahách: Když jdu večer po ulici v Praze na Smíchově, a proti mne jdou čtyři "vekslácky" oblečení Romové roztažení po celé šíři chodníku, přejdu na druhou stranu včas. Je to proto, že všecky Romy nenávidím, poněvadž mne v mých 12 letech před okny bílých obyvatel paneláků na Spořilově nerušeně ztloukli a obrali? Anebo jsem správně vyhodnotil situaci jako nebezpečnou, a to podle typických příznaků nebezpečných situací (přesila, obklíčení, předstírání ležérnosti před prudkou akcí, - a sociální skupina známá kriminalitou)? A když potkám v jakékoliv jiné, méně nebezpečné akci jiného Roma, co z této situace přenáším právem zevšeobecňování a co neprávem rasismu? Večerní záběr celého chodníku, kožené vestičky, kymácivá chůze flákače jsou doplňky k snědé kůži, ale jsou velmi podstatné - podle nich totiž tipuji na malér. Rom, který měl stejnou kůži, ale v naší vsi žil pracovitě, byl moc hodný a přátelský, si přece nezaslouží, abych ho považoval za stejně nebezpečného, jako tyhle hajzlíky. Nemám právě dobrý pocit procházeje kolem poflakujících se snědých Arabů v ústí Jindřišské ulice do Václaváku. Protože jsem tam pár let pracoval, viděl jsem je každý den n-krát, nikdy nedělali nic, občas volali z budky (ne z svých mobilů), z obchoďáku je opatrně vyháněli, ale policajt se tu neobjevil nikdy - a já jednou viděl, že prodali malý papírek nějakému mladému muži a pak ho gesty odháněli, když se radostně otáčel a mával na ně. Ovšem neviděl jsem to dost jasně, jda jen kolem - třeba neprodali, jen dali, a byl to kapesníček. Mám obavu a nechuť k lidem přes den se poflakujícím kolem kavárny, ale právě to je příznak Arabu i u nich doma, kde se prostě přes den pracovat nedá, kvůli horku. Vadí mi poflakovačství, Arabové, nebo co? S Araby nemám možnost se věcně setkat vůbec nijak, a tak si nemohu ověřit, že někteří nejsou kymácivě flákaví a drogoví. Proto můžu snadno zevšeobecnit chybně.

    Zda se mi, že naše zevšeobecňované zkušenosti pokaždé obsahují více prvků, signalizujících ohrožení, ale my nevědomí rasisti si v té situaci vybíráme ty rysy, které nám tradice - od dob opičího stádečka - předává nereflektovaně: barvu pleti, nebo zase tělesnou vadu, nebo vzhled obličeje, nosu, přítomnost pejzů...

    Následující návrh opravdu nemyslím nijak osobně ani urážlivě, ač se v něm mluví o slepicích - ony jsou jen dobrý příklad stádního/hejnového chování:

    Možná bychom jako lidé měli přijmout zásadu, že se chceme lišit od slepic prostě tím, že nekloveme bez přemýšlení vše, co je jiné. Že nejdřív uděláme solidní analýzu. Vím, že tohle neumí udělat většina lidí ani v klidu, a že v nebezpečné situaci oprávněně jednáme rychle, preventivně tak křivdíce některým odlišným od nás. Ale v situacích nikoli nebezpečných, jako je třeba veřejná debata v Britských listech, v TV atd., bychom možná měli jeden od druhého požadovat tu dobrou předběžnou reflexi, právě proto, že v našich mozcích jsou i oblasti, které nereagují - správně! - útěkem nebo útokem, ale taky přemýšlením, rozvahou, analýzou, hodnocením přiměřeným složitosti situace, když právě nejde o život...

    Budu o tom ještě přemýšlet, jestli se mi podaří vymyslet, jak se tedy konkrétně chovat nerasisticky a nexenofobně, nebo aspoň méně.


    Rasisticky zevšeobecňujeme, jen když se nám to hodí

    Aleš Rozsíval

    Zevšeobecnění je samozřejmě jedním s klíčových pojmů v helénské a potažmo evropské tradici myšlení. Daleko důležitějším aspektem helénského myšlení, který není běžně reflektován - přestože je kamenem úhelným - je ale aspekt důslednosti, s kterým teprve zevšeobecnění dostává svou údernou sílu.

    U všech rasistických postojů se můžeme setkat s právě "velice důslednou" nedůsledností.

    Pokusím se to osvětlit na konkrétním, osobním příkladu.

    Má známá mě jednou uvítala se slovy: "A pak nebuď rasista!" Rozhořčeně mi pak vysvětlovala, že během procházky s jednoroční dcerou, kterou měla v "nosítku" na zádech, míjela skupinku adolescentů, z jejíhož středu se vydělila jedna dívka, která přistoupila k mé známé, vlepila jí facku - "až se" mé známé "hlava zatočila" - a se smíchem pokračovala ve své cestě. Má známá zůstala opařeně stát a moc jí nepomohlo, že zbytek té skupinky ji "utěšoval" ve smyslu: "z toho si nic nedělejte,... ona už je taková, atd."

    Asi vám došlo, že ti adolescenti byli tmavé pleti. V mé známé tento zážitek jednorázově legitimizoval rasistické vidění spoluobčanů.

    Druhý zážitek měli podobně pokořující. Zjistili, že je někdo vykradl. Ne přímo v bytě, ale vybílili jim půdu. Když zloději přišli znovu, aby si odnesli další kusy jejich majetku, byl manžel mé známé náhodou doma, a tak je chytil. Předal je policii, oni se přiznali a část ukradených věcí se podařilo dostat zpět. Byli to taky adolescenti.

    Tentokrát má známá ale k zevšeobecňujícímu odsudku nedospěla. Ti sígři, kteří je vykradli, byli totiž bílí. Ono by pak totiž nestačilo říct, "ti běloši jsou darebáci." Musela by totiž říct, MY běloši JSME darebáci. A o to tady jde.

    Jak je to vlastně jednoduché!

    Sedím na zahrádce příjemné hospůdky, z které je vidět na rušnou silnici. Po silnici projede velkou rychlostí s velkým rámusem rozflákané auto plné rozjařených výrostků, nadšených z toho, že mohou kohokoli pobouřit. Jsou bílí? Pak si řeknem: "nějací chuligáni, rodiče je špatně vychovávají." Jsou ale tmaví? Co nás pak napadne? "Kde to auto vzali? Dělají jenom bordel. Jak by tady bylo klidno bez nich!"

    Je to nechutná pohodlnost myšlení, která nám povoluje takto uvažovat. Lenivost a rezignace na poctivost vůči sobě samému. Nedůslednost, která je protivná a možná politováníhodná u pojídače knedlíků s Esmeraldou, která je ale odporná a naprosto nepřípustná u člověka, který sám sobě nárokuje nějaký ucelenější myšlenkový výkon. Díky takovým lidem, kteří se tváří, že jejich rasistické uvažování je logické, kteří se otírají o "vědecké disciplíny", kteří se ohánějí "rozdílem mezi filozofickým postojem a realitou", díky těmto intelektuálním ubožákům, tupý rasismus kvete. Vytvářejí svým lemplovstvím atmosféru, kde si pak člověk snáze dovolí říci "My jsme fakt dobří" - když nějaký Jágr dostane trofej, atmosféru, kde jsou zkopáni dokulata Romové, protože si dovolili při sledování hokejového zápasu vykřiknout něco jako Češi nebo naši dotoho!


    O softwarovém pirátství

    Máte pravdu, krást se nemá, ale...

    Jindra Vavruška

    Pane Čulíku, máte pravdu, krást se nemá.

    Nikomu by nebylo milé, kdyby v čase věnovaném práci ke své obživě něco vytvořil a to bylo potom užíváno bez jeho souhlasu a bez odměny... to je myslím bez diskuse jasné.

    V případě nejednoznačného jevu "softwarové pirátství" má ovšem autor článku pravdu v  tom, že nelegální šíření pomáhá v dlouhodobém horizontu vytvářet příjem (a samozřejmě i zisk).

    Vzpomeňte si na různé "amnestie" v devadesátých letech (Borland, Adobe, Microsoft) spojené s prodejem licencí na nelegálně užívaný software za podstatně nižší ceny než jaké byly uplatňovány před "amnestií".

    Proč, ptám se? Protože trh již nebyl ochoten/schopen vysoké ceny akceptovat, a proto bylo třeba jít s cenou dolů. Zároveň se podařilo geniálně podchytit již existující (byť nelegální) uživatele.

    S tím souvisí manipulativní rétorika BSA (což je dnes de facto para-policejní organizace, za níž se jako za zástěrku skrývá jediná softwarová firma aktivní v BSA) o "ztrátách" SW firem způsobených softwarovým pirátstvím.

    Jestliže např. firma X prohlásí, že jí pirátské užívání kancelářského balíku způsobí v ČR škody 1 mld. korun, je potřeba si položit otázku, kolik instalací ta 1 miliarda představuje (licence na kancelářský balík renomované firmy vyjde cca na 15 000 Kč, ale je-li při instalaci na nově zakoupený počítač je to asi polovina). 1 000 000 000 děleno 15 000 je zhruba 66 000, resp. 132 000 nových instalací (dejme tomu za rok). Dále je potřeba uvážit, zda by u kupujících skutečně byla k dispozici 1 mld. Kč (například pokud by software byl fyzikálním tělesem, tzn. nedal by se libovolně kopírovat, ale musel by se vyrobit každý jednotlivý kus, podobně jako počítače). Dojdeme k závěru, že v případě důsledně legálního používání softwaru by dodatečné tržby ani zdaleka nedosáhly výše nárokovaných ztrát.

    Ano, krást se nemá, ale jsem přesvědčen, že SW firmy jsou si, navzdory veřejně šířeným nářkům, vědomy pozitivního dopadu *časově omezeného* pirátství na zisky z prodeje licencí.

    Jediný kdo v této situaci ztrácí nervy je tolik neustále propíraný Microsoft. Ve státním, veřejném i podnikovém sektoru je totiž neustále vytlačován ze svých pozic. Domnívám se, že pokud jim dojdou nápady (jak vytáhnout ze zákazníků peníze), můžeme se dočkat překvapujících novinek.

    K tomuto tématu by se dalo psát ještě dlouho, ale nechme si také něco na příště.

    Poznámka TP: Pan Vavruška se mýlí, pokud jde o tzv. amnestie. Zkusme si představit hypotetický příklad, že jistá firma (říkejme jí Knife&Fork Corp.) přijde s tvrzením, že vynalezla příbor, a každá domácnost a restaurace je povinna zaplatit licenční poplatek, anebo přejít na jinou, "free" jídelní techniku (např. čínské hůlky). Restaurace a hotely platit musejí, protože jsou na očích a není moc velký problém dokázat, že se tam používají nezaplacené příbory. S domácnostmi je potíž, protože Knife&Fork ve většině případů nemůže u soudu prokázat, že se tam jí příborem, i když o tom sama má dost důkazů (např. fotografií rodiny u oběda pořízených teleobjektivem přes okno): tyto důkazy soud neuzná, protože byly pořízeny v rozporu se zákonem (odbočka: analogie s Microsoftem je zde zřejmá, protože i on dnes už má přesnou evidenci ilegálních uživatelů svých produktů, získanou technickými prostředky, jako je Windows Update - tam se do ústředí posílají zašifrovaná data, obsahují, ač nikdo to není schopen prokázat, se značnou pravděpodobností právě tyto údaje - ale nemůže je využít jinak než pro statistické účely, neboť soudy by takový důkaz nepřipustily a naopak by Microsoftu hrozilo trestní stíhání za neoprávněný zásah do soukromí uživatelů).

    Knife&Fork proto nezbývá než apelovat na etiku uživatelů a zdůrazňovat přednosti užívání legálních příborů (povšimněte si spinu: hovoří se o legálním a nelegálním softwaru, místo o legálně nebo nelegálně používaném softwaru), eventuálně zřídit racketeeringovou agenturu, která bude posílat lidem zastrašující kazety a černé igelitové pytle, a uspořádat kampaň, přesvědčující veřejnost, že prostředí, kde se používají čínské hůlky, je semeništěm drog a zločinu.

    Skutečně účinného zvýšení svých zisků však firma Knife&Fork dosáhne jedině tehdy, když odmění to, co dosud prohlašovala za zločinné, a nabídne lidem, kteří jedli nezaplaceným příborem, výraznou slevu formou "příborové" amnestie. Ti, kteří zaplatili za svůj příbor plnou cenu, budou poškozeni, protože za své údajně etické chování museli zaplatit příplatek.

    Princip softwarové amnestie není nic jiného než zavedení dvojích cen (pružné ceny), a tedy porušení zásady férového obchodování. Z ekonomické teorie je známo, že tento přístup dovoluje maximalizovat prodejci zisk, avšak pro společnost je škodlivý, neboť vede k demotivaci toho, na čem tato společnost ekonomicky stojí, tj. úsilí po maximalizaci výměny (trade) a maximalizaci indiviuálního zisku (proč bych se snažil mít vyšší příjem, když pak totéž zboží dostanu za vyšší cenu?).

    Nicméně období amnestií patří minulosti, protože kromě zisku měly amnestie i své náklady: lidé se začali zajímat o to, jak se vlastně cena softwaru stanoví, a začali si klást pro výrobce softwaru krajně nepříjemné otázky. A přemýšlející zákazník je pro každý marketingový systém, lhostejno zda jde o prodej bot, automobilů nebo počítačových programů, největším nebezpečím.


    Hacking:

    Převezmeme zlodějské hodnoty americké kultury?

    Jiří Šoler

    Vazeni,

    doufam, ze amerikanizace ceske kultury nepovede k prevzeti jejich systemu hodnot, kdy hrdiny se stavaji schopni zlocinci typu "Bonny and Clyde" ci "Al Capone". I Cesi v minulosti meli podobne hrdiny, napr. Babinskeho, ale presto k nim nemeli nikdy tak vysadne positivni postoj jako Americane k  uspesnym podnikatelum na poli zlocinu. I na Spilberku ci v Repich si obcas vzpomenou na vezne a zahradnika Babinskeho, ale kult obdivu k nemu se neda stovnat napr. s nadsenim, s jakym Americane navstevuji ostrov Alkazar v San Franciscu, kde Al Capone skoncil.

    Nevim, proc slovo "hacker" ma ukazovat na "odbornika". Nemam ten cit pro anglictinu jako pan Culik, ale pokud si vzpominam, slovo "hack" v nazvu jednoho americkeho filmu bylo prekladano jako "podraz". Toto slovo asi lepe vystihuje skutecnost.

    Po clancich obhajujicich alternativni kulturu sprejeru a hackeru doporucuji zaradit clanky heroizujici pyromany, vrahy malych deti apod. I to vyzaduje jistou sikovnost, i kdyz i takovy stoh asi dokaze zapalit i male dite. Prestoze je to tak jednoduche, vetsina s nas to nedela a ty, co to delaji, pravem spolecnost pronasleduje. Stejne by tomu melo byt i u vandalu, zlodeju ci pocitacovych podvodniku.

    Stejne, jako hreje sprejera znicena fasada a hackera napadeny server, hreje pyromana kazdy zalozeny pozar. I pyroman se muze pokadat za hrdinu, ale vetsinova spolecnost asi jeho mensinovy pohled tezko akceptuje. Podobne tomu musi byt i u vandalu a pocitacove kriminality.

    Poznámka JČ: Nemám pocit, že by Američané měli "výhradně pozitivní postoj" vůči úspěšným podnikatelům na poli zločinu. Spíš se mi zdá, že na rozdíl od ČR se tam zločinnost trestá víc.

    Poznámka TP Britské listy se budou dál zabývat tematikou bezplatně použitelného softwaru (např. v licenci GPL-GNU), softwarového pirátství a hackingu, protože ji považují za významnou. Na tato témata existuje řada různých názorů a v žádném případě nebudeme nositelům některých z nich omezovat přístup do BL jen proto, že takové postoje jednodušším čtenářům připadají jako adorace zločinu. Kdo chce na tuto problematiku slyšet jediný názor, je tu pro něj www.microsoft.cz nebo www.pravo.cz.


    Zaveďme v českých televizích pokuty za pindání

    Daniel Tomek

    Vazena redakce,

    reaguji na dnesni clanek pani Daniely Pilarove o nespisovnem jazyce v TV.

    Prestoze nejsem na rozdil od ni bohemista, tak mam k nemu nekolik kritickych poznamek:

    1. Proc povazuje tvar "vo čom" za slovensky? Mam radu pribuznych na venkove mezi Plzni a Strakonicemi, nikdo z nich neni Slovak a tvar "čom" je tam narecni a bezne se uziva.

    2. V talk show na osobni tema mi nareci vubec nevadi, naopak dokresluje autenticitu te vypovedi. Jina vec je ve zpravach, kde mi nareci spise vadi.

    3. Nechapu ty narky nad nespisovnym jazykem. To mne osobne mnohem vic vadi neschopnost vyjadrit nazor, silene sroubovane pindani urednickym zargonem, ktere ma za cil pokud mozno nic nerici, ktere v nasich TV vladne. Kdyz se nekdo umi jasne a strucne vyjadrit, tak klidne nespisovne nebo v nareci.

    Vsechny televize by si mely vzit priklad z nemeckeho sportovniho kanalu DSF v jedne veci: v nedelni debate o fotbale Doppelpass plati, ze kdo z pritomnych placne nejakou nicnerikajici frazi, okamzite je moderatorem prerusen a nepokracuje se, dokud nezaplati 5 marek pokuty do kasicky na stole. Predstavte si, ze by se takove pokuty za pindani platily ve vsech diskusnich poradech! To by bylo neco.


    Zlatá husa v Dlouhé ulici soudně obstavena

    Toto je oznámení firmy CME.

    Praha 23. srpna 2001 - Obvodní soud pro Prahu 1 nařídil předběžným opatřením akciové společnosti Anser Aureus (lat. Zlatá husa), aby se zdržela zcizení nebo zatížení nemovitostí v pražské Dlouhé ulici. Kromě pozemků zde tato společnost vlastní mimo jiné také dům č.p. 616. Zde je mimo kanceláří Vladimíra Železného umístěna také sbírka obrazů, kterou do nadace Železný zřejmě účelově vložil. Soud tak v souvislosti se zajišťováním výkonu rozhodnutí Arbitrážního soudu Mezinárodní obchodní komory omezil dispozici s nemovitostmi v hodnotě více než 78 milionů korun, které před převodem do společnosti Anser Aureus původně patřily Železnému. Ten dosud částku 23,35 milionů USD s příslušenstvím, k jejíž úhradě byl amsterodamským tribunálem pravomocně odsouzen, nezaplatil. Včetně úroků z prodlení dluží Železný společnosti CME k dnešnímu dni včetně úroků z prodlení více než 27,71 milionů dolarů (http://www.cnts.cz/).

    Přestože Železný ve statutárních orgánech společnosti nefiguruje, soud v odůvodnění předběžného opatření uvedl, že „vlastnické právo k předmětným nemovitostem bylo již v minulosti vícekrát převáděno, přičemž ve všech případech převodu těchto nemovitostí sehrála velmi důležitou úlohu osoba původního dlužníka PhDr. Vladimíra Železného, který si díky majetkovým a osobním vazbám existujícím mezi ním, společností Dlouhá třída a.s. a žalovaným (Anser Aureus), uchovává faktickou možnost s těmito nemovitostmi nadále disponovat.“ Soud tak jednoznačně dovodil, že obavu CME z možného dalšího převodu předmětných nemovitostí na třetí subjekt lze považovat za osvědčenou.

    Obstavené nemovitosti v Dlouhé ulici byly podle zjištění soudu do roku 1999 přímo ve vlastnictví Vladimíra Železného. Ten týden poté, co proti němu společnost CME v Amsterodamu podala arbitrážní návrh, vložil své nemovitosti jako nepeněžitý vklad do akciové společnosti Dlouhá třída, nad níž získal 99procentní kontrolu. Společnost Dlouhá třída pak jako jediný zakladatel založila dceřinnou společnost Anser Aureus a vložila do ní nyní obstavené nemovitosti jako nepeněžitý vklad. Ve statutárních orgánech Anser Aureus působí Železného právníci.

  • Britské listy

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|