pátek 24. prosince

O B S A H

Vánoční vydání:

  • Adam Michna z Otradovic Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Adam Michna z Otradovic, Mariánská muzika:
  • Vánoční kolíbka a kolibání
  • Vánoční magnét a střelec
  • Vánoční hospoda Adam Michna z Otradovic, Loutna česká:
  • Anjelské přátelství

    Kompletní Britské Listy


    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Tady je minulé vydání Britských listů.

  • Adresa Britských listů je zde.

    Vánoční vydání

    Přejeme všem čtenářům Britských listů pěkné Vánoce a co nejuspokojivější nový rok. Děkujeme za četná blahopřání.

    Vánoční noc

    Adam Michna z Otradovic (asi 1600 - 1670)

    Chtíc, aby spal, tak spívala
    synáčkovi
    matka, jež ponocovala
    miláčkovi:
      "Nynej, rozkošné dětátko,
      Synu boží,
      nynej, nynej, nemluvňátko,
      světa zboží."

    Tobě lůžko jsem ustlala,
    Spasiteli,
    tvory k tvé chvále zvolala,
    Stvořiteli.

      Nynej, kráso a koruno
      svrchovaná,
      nynej, milujících ceno
      vinšovaná.

    Nynej, ta jest matky žádost,
    holubičko,
    nynej, všech anjelův radost,
    má perličko.

      Slávu, chválu vždy nabudeš
      od mamičky,
      když se vyspíš, jísti budeš
      med včeličky.

    Osladímť nim tvou kašičku
    k tvé libosti,
    otevřeš, vím tvou hubičku
    k té sladkosti.

      Nynej, ráje mého kvítku,
      rozmaryne,
      z tebeť sobě dělám kytku,
      jenž nezhyne

    Ó fialo, ó lilium,
    ó růže má,
    nynej, vonné konvalium,
    zahradko má!

      Ó loutno ma, ó labuť má,
      muj slavíčku,
      nynej, libezná harfo má,
      cimbálíčku.

    Na dobrou noc, ej, hubička,
    nynej, dítě,
    kolíbat bude matička,
    nynej hbitě!

      Spi miláček, umlkněte,
      anjelové,
      Se mnou k Bohu přiklekněte,
      národové!"


    Adam Václav Michna z Otradovic

    Tato píseň vyšla ve sbírce Česká mariánská muzika, radostná i žalostná (1674). Její první a předposlední sloka zlidověla a stala se známou českou národní koledou. (Jak už to bývá, zlidověly jen ty nejkonvenčnější sloky, i když přirovnávání Ježíška ke květinám je pěkné - ale povšimněte si, jak živě a téměř až komicky zaznamenává Michna v ostatních slokách úplně normální, každodenní situaci matky a nemluvněte, kdy se matka snaží dítě uspat.)

    Adam Václav Michna z Otradovic pocházel ze starobylé jindřichohradecké zemanské rodiny, po studiích se vrátil do Jindřichova Hradce a působil tam od roku 1633 jako varhaník a učitel v jezuitské škole.

    Adam Michna z Otradovic je pro mě nejzajímavějším básníkem českého barokního období (měl bych možná říct dosud nejzajímavějším, protože člověk nikdy neví, jaké klenoty objeví (též zde) v tomto dosud studijně velmi zanedbávaném litererárním a kulturním období na pražské filozofické fakultě pan profesor Alexander Stich a jeho skupina nadšených a erudovaných studentů.)

    Michna měl obrovský básnický talent vyjadřovat mnohorozměrně, živě, naléhavě a atraktivně, někdy až dojemně, obyčejný, venkovský svět kolem sebe. Jistě, vím, že to všechno bylo součástí jezuitského přístupu k domácímu českému obyvatelstvu: zpřístupnit lidem katolickou ideologii natolik, aby jim byla srozumitelná, aby se stala přímou součástí jejich normálního života, aby jim ten život iluminovala a naplňovala ho extazí, aby jim vešla do morku kostí.

    Jistě, byla to všechno propaganda. Jenže lidé jako Michna v ní bezpochyby věřili - chtěli obrátit nevědomý či heretický český národ v jeho vlastním zájmu na víru pravou - aby nebyl zatracen.

    V Michnově poezii najdete všechny základní rysy barokní poetiky, z nichž mimochodem posléze vydatně čerpalo i moderní české básnické umění. Poučilo se zejména z toho, jak vyjadřovat intenzivní, autentický cit - to potřebovalo pro moderní milostnou poezii. Spojitost mezi barokním uměním, středověkem a dneškem je v tom, že umělec vždycky usiloval o extázi - o trip, vždycky se snažil ozářit aspoň na okamžik obyčejný, nudný, černobílý rutinní lidský život jiskrou magičnosti, toho, jak napsal Jan Skácel, co je za - aby život alespoň na chvíli extaticky zazářil všemi barvami. To byla ta Hrabalova perlička na dně. Španělská mystička Sv. Tereza Avilská přitom přinesla do tohoto barokního mystického vzepětí i vyloženě erotickou extázi.

    To všechno je v pozadí Michnovy sluncem prozářené, hluboce české, venkovské, optimistické poezie. Všude vnímáme povinný kontrast mezi nedokonalostí a druhořadostí pomíjejícího pozemského světa, oproti dokonalému božímu království, na nějž má člověk jedině aspirovat. Ano, dobře, to najdete u mnoha českých i zahraničních barokních mystiků. Kolik z nich to však dokázalo vyjádřit michnovskou venkovskou přímostí, s takovou vervou jako tento prosluněný básník.

    Kde jinde v evropské barokní poezii najdete autora, který - jako Michna dokazuje druhořadost pozemského světa, do něhož se narodil Kristus Pán, tím, že hovoří o jeho podělaných a pročuraných plenách:

    Ach, zlatý květe,
    což, seno hněte,
    jesličky tlačí
    plénky nestačí!!

    V které teologické barokní básni kde na světě je všemocný Bůh - tak jako u Michny - venkovský poštmistr. Juxtapozice posledních a nejdůležitějších věcí člověka s věcmi zcela každodenními a zdánlivě banálními je hluboká. Spojení věcí zásadních a jedinečných s věcmi každodenními osvětluje i tento každodenní svět zázračným světlem. Je pozoruhodné, jak velkou lásku měli Češi jako v sedmnáctém století k životu, krajině a světu kolem sebe.

    Představa, jak Pánbůh razítkuje na jindřichohradecké poště dopisy, je jedinečná:

    Když já budu umírati,
    tu poštu přines
    když budu oči svírati
    mně k Bohu vynes!
    Ujisť mně, že mě miluje
    ten, jenž na nebi kraluje.
    Ó postmistře Pane,
    nezapomeň na mne!

    Zveřejňujeme v tomto vánočním vydání na sklonku roku 1999 v Britských listech několik textů Michnových písní z Mariánské muziky (poslední píseň Anjelské přátelství, se známým doprovodem trumpet, je z Michnovy Loutny české, 1653) k vašemu potěšení. Pěkné vánoce!

    Jan Čulík


    Jiná vánoční a novoroční vydání Britských listů:


  • Analýza kriminality v oblasti informačních technologií. Píše Václav Hník:

    Dobry den,

    prosim, abyste ve vasem casopise zverejnili informaci, ze na strance Ministerstva vnitra CR http://www.mvcr.cz/casopisy/studie/diskuse/index.html je umistena k diskusi analyza kriminality v oblasti informacnich technologii a Internetu. Dekuji.

    Dr. Vaclav Hnik, Odbor rizeni a organizace MV CR

  • Konkurs pro lektora češiny na Glasgow University. Katedra slavistiky Glasgow University hledá pro školní rok 2000-2001 lektora češtiny. Podrobnosti konkursu jsou zde.

  • Jakub Puchalský odmítl nabídku Britských listů, aby v rozhovoru vysvětlil, proč rezignoval na funkci ředitele České televize. Zdá se, že Puchalský nemá příliš dobrý talent pro odhadování situace. (Vlastně to prokázal i poněkud nemoudrým rozhodnutím vysílat majora Zemana jako nejzajímavější pořad podzimní televizní sezóny.) V době, kdy to není zapotřebí, zbytečně ustupuje nevýznamným tlakům, v době, kdy bylo jasně zapotřebí, aby veřejnosti předvědčivě vysvětlil své reformy (na jaře 1998 i mnohokrát později), aby předložil veřejnosti ke zkoumání svůj reformní projekt (byl utajován od jara roku 1998 až do listopadu 1999) a aby podrobně a jasně vysvětlil důvody své rezignace na ředitelskou funkci v ČT dává přednost mlčení a kuloárovému jednání. Působí to dojmem nejistoty a nepevnosti v kramflecích. Protože ten, kdo si je svou věcí jistý, je schopen ji také na veřejnosti v kritické, racionální diskusi, přesvědčivě obhájit.

  • Prosazujme nezávislost Rady České televize. Struktura, jejímž prostřednictvím jsou jmenovány a odvolávány Rada České televize i Rada pro rozhlasové a televizní vysílání je nefunkční a mají-li si Rady uchovat politickou nezávislost, je nutno ji změnit. Inspirujme se například tím, jak je to v Německu. Rada ČT by neměla být jmenována jen parlamentem, ale její pokud možno nadpolitičtí členové by měli být jmenováni na dané období (bez možnosti Radu během tohoto období odvolat) nejrůznějšími institucemi - nejen dolní komorou parlamentu, ale také senátem, odbory, církvemi, univerzitami a dalšími veřejnými institucemi - aby se politický vliv, nutně Radu ochromující, pokud je přímo závislá na parlamentu, rozmělnil. (Jsme rádi, že tuto myšlenku v nedávném článku od nás převzaly Lidové noviny.)

    V Britských listech je k vývoji situace v České televizi, zejména ve zpravodajství, na tomto místě jejich tematického archívu 257 článků. Z nich obzvláště upozorňujeme na tyto dva rozhovory Jana Čulíka:

  • Kurs "Veřejné mínění, sdělovací prostředky a politika" povedou v angličtině na pražské Anglo-American College v lednu 2000 Greg Wolk a Andrew Stroehlein. Bližší informace jsou zde.

  • O tom, co se dělo v České republice za minulý rok a jak na to reagovaly sdělovací prostředky, píše v aktuálním, posledním letošním čísle časopisu Central Europe Review Jan Čulík na tomto místě.

    Jak Češi myslí: Výbor z Britských listů. K desátému výročí pádu komunismu vyšel pětisetstránkový výbor z  Britských listů pod názvem Jak Češi myslí. Zahrnuje patnáct tematických oddílů, zabývajících se aktuálními problémy v České republice. Bližší informace vyšly v BL na tomto místě.

    Knihu lze objednat e-mailem odkudkoliv na světě prostřednictvím úvěrové karty na adrese nakladatelství Milenium avc@unl.pvtnet.cz. Kniha má 480 stran a stojí 290 Kč.

    Kniha Jak Češi myslí nejprodávanějším titulem internetového knihkupectví Kosmas. Ve čtvrtek 2. 12. napsal Josef Žák z knihkupectví Kosmas:

    Hezky den pane Culiku,

    dnes se Vase kniha "... jak Cesi mysli" dostala na prvni misto TOP TENu nejprodavanejsich titulu za uplynulych 14 dni v knihkupectvi Kosmas.cz.

    Jak uvedla Mladá fronta Dnes, kniha Jak Češi myslí byla v týdnu do 25. 11. nejprodávanějším titulem také v ostravském knihkupectví Artfórum.

  • TEMATICKÝ ARCHÍV BRITSKÝCH LISTŮ je na adrese http://www.britskelisty.cz/xz/.

  • Dlouho utajovaný "osobní majetek" Jakuba Puchalského, totiž reformní projekt České televize, na jehož základě byl Puchalský na jaře roku 1998 jmenován do funkce generálního ředitele ČT, byl konečně zveřejněn. Je od 3. listopadu 1999 na adrese http://www.czech-tv.cz/rada_ct/jednani99/puchalsky_projekt.htm

  • Přehled anglicky napsaných článků od Jana Čulíka a Andrewa Stroehleina o aktuálním vývoji v České republice najdete zde.

  • Česká literatura bez témat o čem psát. K desátému výročí pádu komunismu zveřejnila BBC na svých anglických stránkách feature o roli českých spisovatelů a literatury za komunismu a nyní.

  • Hudba a zvuk - Každé úterý: Týdenní přílohu věnovanou vážné hudbě (archív textů i zvukových ukázek) píše a rediguje v Neviditelném psu Lubomír Fendrych na adrese http://pes.eunet.cz/hudba/hudba.htm.

  • Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

  • Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://www.britskelisty.cz/prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

  • Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britské listy.

  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).

  • Zde jsou užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku.

  • Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.


    Výběr textů z posledních dní:

    Vánoční kolíbka a kolibání

    Adam Michna z Otradovic

    Čas jest, děťátko,
    poď, pacholátko,
    do plínek musíš,
    co svět jest, zkusíš!
      Nynej a svirej své očičky,
      usni a spas nás, své ovčičky,
      své ovčičky!

    Ach, zlatý květe,
    což seno hněte,
    jesličky tlačí,
    plénky nestačí!

      Nynej a svirej své očičky,
      usni a spas nás, své ovčičky,
      své ovčičky!

    Složiš ručičky,
    přikrej nožičky,
    zastři své líčko,
    spi, mé srdyčko!

      Nynej a svirej své očičky,
      usni a spas nás, své ovčičky,
      své ovčičky!

    Spi, Ježíši, spi,
    a pokojně spi, jižť u jeslíček
    spí vůl, oslíček.

      Nynej a svirej své očičky,
      usni a spas nás, své ovčičky,
      své ovčičky!

    Spi, Spasiteli,
    mamička velí,
    takť Jozef učil,
    spáti poručil!

      Nynej a svirej své očičky,
      usni a spas nás, své ovčičky,
      své ovčičky!

    Serafin líbá,
    cherub kolíbá,
    všickni anjelé
    slouží vesele.

      Nynej a svirej své očičky,
      usni a spas nás, své ovčičky,
      své ovčičky!


    Vánoční magnét a střelec

    Vítej, Pane Jezu Kriste,
    narozený z Panny čisté,
    vítej, laskavé děťátko,
    roztomilé neviňátko!

    Jsi maličký a skrovničký,
    však velikým Bohem vždycky,
    jsi subtylní, jsi outličký,
    ač jsou magnét tvé očičky.

    S touto moci táhneš k sobě
    srdce lidské, spojiv sobě,
    tak ty ve mně a já v tobě
    přebýváme v každé době.

    V tom společném přebývání,
    ach, jak svaté milování,
    ach, jak zázračné konání,
    jak milé božské kochání!

    Ležíš v jeslech obvinuty,
    však i někdy rozvinuty,
    abys střílel k srdci mému
    jako k terči laskavému.

    Střílej, šťastný myslivečku,
    raniž mne, mocný střelečku,
    líce tvé jako růžičky,
    jasné, přebystré očičky.

    S těmi poručíš mne všeho
    a tak opanuješ všeho.
    To tobě z srdce vinšuji,
    nastotisíckrát vinšuji.


    Vánoční hospoda

    Když veškeren svět byl popsán,
    na svět přišel náš milý Pán,
      Ó ty kráso má, ó ty lásko má,
      což se v světě líbilo,
      ó kráso má, o kráso má"

    Chudou sobě zvolil matku,
    sám žádných nepořinesl statků.

      Ó ty lásko má, ó ty kráso má,
      ach, jak jsi bídným zůstal,
      ó lásko má, ó kráso má!

    Nechtěl ho mít Betlém město,
    musel do chléva za město.

      Ó ty kráso má, ó lásko má,
      ach, což jsi se ponížil,
      ó kráso má, ó kráso má!

    Chlév ledva se hodí zvěři,
    ani oken, ani dveři.

      Ó ty lásko má, ó ty kráso má,
      kde jsi se položil sem,
      ó lásko má, ó lásko má!

    Vítr pere, sníh spadává,
    do marštale poprchává.

      Ó ty kráso má, ó ty lásko má,
      což jsi se opatřil zle,
      ó kráso má, ó kráso má!

    Bláta, smradu, hnoje dosti,
    ach, což díš, nebeský hosti?

      Ó ty lásko má, ó ty kráso má,
      toť není v nebi býti,
      ó lásko má, ó lásko má!

    Z nebe Pán a mocnář vyšel,
    na svět do chleva byl přišel.

      Ó ty kráso má, ó ty lásko má,
      svůj trůn več si proměnil,
      ó kráso má, ó kráso má!

    Jozef v jeslech Pánu stele,
    neboť nebylo postele.

      Ó ty rozkoš má, ó ty radost má,
      a kde jsi sobě ustlal,
      ó milost má, ó slávo má!


    Anjelské přátelství

    "Nebeští kavalerové,
    vinšujte štěstí,
    vy ste mé svadby družbové,
    veďte z neštěstí
    nevěstu mou, vám se věří,
    mně a vám se ona svěří!
    Veďte ji, anjelé,
    ke mně, archanjelé!

    Hrnou se do nebeského
    paláce hosti,
    jest z pokolení lidského
    milenek dosti.
    Musí pozadu zůstati
    svět, a proto i zoufati,
    již mu s pytlem dali,
    místo jej mne vzali.

    Ó Michale, můj rytíři,
    meč již vytáhni!
    Ó věrných duší vartýři,
    tě nevyhání
    žádná z tvé moci zchytralost.
    V tobě je obrana, stálost,
    veď milou mou ke mně,
    přej hostinu ve mně!

    Před tebou ať peklo běží,
    jeho lámej brány,
    ať Luciper sražen leží
    od božské rány!
    Ať se tělo nevypíná,
    podej mu žluč místo vína! Skrz jeho šibalství
    pokutuj nedbalství!

    A tak se ke mně dostane
    Choti má milá,
    nic proti ní nepovstane
    hříšného díla.
    Ty jí stále buď při boku,
    popřej jí tvého poskoku,
    ten ať jest tvůj tanec,
    zhyne pekla kanec!"

    Tak za mně se teď přimluval
    můj Ženich bílý,
    k mé pomoci vás namlouval,
    pážata bílý.
    Tak vás jmenuji, anjelé,
    k vám volám, ó archanjelé,
    slyšte mé žádosti,
    čiňte mé žádosti!

    Když můj milý měl vyjíti
    od Otce svého
    a na tento svět přijíti
    dle těla mého,
    tu převeselou novinu
    (aby lidskou zetřel vinu)
    Gabriel zvěstoval. Člověk se zradoval.

    Když já budu umírati,
    tu poštu přines,
    když budu oči svírati,
    mně k Bohu vynes!
    Ujisť mně, že mně miluje
    ten, jenž na nebi kraluje.
    Ó postmistře Pane,
    nezapomeň na mne!

    Tobiáš zraku drahého
    pozbyl v starosti,
    lékaře dostal zběhlého
    s velkou radostíá.
    Oči mé jsou zaslepené,
    marnosti lepem zslepené,
    budiž, Rafaeli,
    k mému zdraví smělý!

    Častěji mně omámily
    těla krmičky,
    mne poddanu stále měly
    tvé, světe, hříčky.
    Ach, strážce můj, žluč podávej,
    mne metlám, bičům oddávej!
    Tak bujnost mou splatím,
    dluh všecek zaplatím.

    Anjelé, moji vůdcové,
    ruce podejte,
    nebeské svadby družbové,
    mně Kristu dejte,
    s kterých bych se radovala
    a na věky hodovala
    v nebeském paláce!
    K té, pomozte, lásce!


  • |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|