V současnosti se snažíme prověřovat informace o údajně postrádaných osobách. Ačkoliv oficiálně byl počet vazebně stíhaných 16, v pátek 20. října jsme se dozvěděli o dalším vazebně stíhaném, občanovi Velké Británie (Aktuálně: tohoto občana jsme navštívili dne 24. 10. ve vazební věznici Horní Slavkov - o hrubém zacházení se nezmiňoval a na zacházení ve věznici si také výslovně nestěžoval - údajně byl zadržen při odjezdu z republiky 30. 9. a na nic se moc nepamatuje, protože byl prý opilý… V těchto dnech je propouštěn - další informace budou následovat). Je otázkou, zda další ze zadržených nejsou stále ještě drženi v zařízení MV v Balkové u Plzně. Toto snad prověří pracovníci Úřadu vládního zmocněnce pro LP - pozoruhodné je, že podle jejich informací i oni musejí žádat a dlouho také čekat na povolení návštěvy tohoto zařízení (Aktuálně : mělo by se prý uskutečnit 26.10.)
Pokračujeme v pomoci při shromažďování svědectví (hlavní tíha ovšem i tak spočívá na OPH). V tomto směru spolupracujeme s dalšími mezinárodními organizacemi (např. Amnesty International, Mezinárodní helsinskou federací ad.).
Budeme nadále komunikovat s relevantními orgány státní správy a sledovat průběh vyšetřování již podaných stížností či trestních oznámení.
Samozřejmě budeme sledovat všechny případně navrhované legislativní změny: zásadně nelze souhlasit s navrženými změnami typu zavedení používání gumových projektilů, byť v tzv. výjimečných situacích (naproti tomu jsme jednoznačně pro to, aby policie byla pro podobné případy vybavena kvalitní výstrojí, aby nedocházelo tak snadno k ohrožení zdraví či života policistů, jako jsme mohli být svědky v některých lokalitách největších střetů s demonstranty).
Do konce roku zpracujeme shromážděné materiály tak, abychom je mohli zapracovat jednak do naší výroční Zprávy o stavu lidských práv v ČR za rok 2000, dále pak do výroční zprávy Mezinárodní helsinské federace a jejich průběžných zpráv k OBSE. Dílčí předběžnou zprávu jsme již poskytli Human Rights Watch s tím, že po celkovém zhodnocení obdrží i její aktualizaci.
Aktuality doplněny 25. 10. 00
Zanedlouho se v Británii bude k Novému roku zveřejňovat seznam pravidelných státních vyznamenání (New Year's Honours). Nevím, kdo bude vyznamenán letos, ale vím o asi dvou jménech, která na seznamu vyznamenaných určitě nebudou.
Jedno jméno patří osobě, které bylo nedávno nabídnuto vysoké britské historické vyznamenání, CBE (Commander of the British Empire). Neznám její konkrétní totožnost, ale vím, že jde o čelného britského politického komentátora a že tento komentátor nabídku vyznamenání odmítl.
Obdivuji tento postoj, protože se zdá být zřejmé, že státní vyznamenání bylo nabídnuto ve snaze zkompromitovat nezávislost dotyčné osoby.
Jak může politický komentátor přijmout státní vyznamenání a nadále nezávisle vyjadřovat svůj osobní názor na politickou situaci?
Mají novináři vůbec právo přijímat jakákoliv vyznamenání? A co je nejdůležitější, proč bylo nabídnuto vyznamenání zrovna tomuto člověku? Domnívá se snad tato labouristická vláda, která se snaží manipulovat a ovládat všechno, co se o ní kde řekne nebo napíše, že dokáže umlčet nezávislé psaní o tom, co dělá?
Této otázce jsem musela sama čelit před několika lety. Ze sídla britského ministerského předsedy, z čísla 10 v Downing Street přišla bílá obálka a v ní dopis, nabízející mému zemřelému manželovi, Geoffreymu Parkhousovi, OBE, Řád britského impéria (vysoké britské státní vyznamenání, pozn. JČ) za jeho služby novinářské práci. Byl tehdy politickým editorem deníku Glasgow Herald a měl před sebou ještě několik let aktivní novinářské práce. Neměl nejmenších pochybností.
"V žádném případě tohle nemohu přijmout," řekl. A pak dodal výhrůžně směrem ke mně: "Nikomu nesmíš říct, že mi to bylo nabídnuto."
O několik týdnů později, poté, co napsal elegantní dopis do Downing Street, jímž vyznamenání odmítl, trochu slevil. Požádal mě, abych o nabídce informovala jeho šéfredaktora ("až tam nebudu"), protože dospěl k názoru, že byla nabídka poctou jeho deníku a že by to šéfredaktor měl vědět.
Byla jsem velmi hrdá na jeho nezávislost a byla jsem potěšena, když o několik let později přišla druhá nabídka téhož vyznamenání, shodou okolností v den, kdy Geoffrey Parkhouse zemřel. Nemám pochyb, že jeho názor zůstal nezměněn a že býval odmítl i tuto druhou nabídku, i když by se mu na tváři objevil sarkastický úsměv, protože tato druhá nabídka vyznamenání přišla od vládnoucí politické strany z opačné části politického spektra.
Byla jsem samozřejmě potěšena, že mu bylo vyznamenání nabídnuto. Státní vyznamenání tady jsou od toho, aby odměňovala lidi, kteří vykonávají svou práci dobře a Geoffrey vykonával svou práci vzorně. Jenže zatímco lollipop ladies, staré paní, které každý den převádějí děti na cestě do školy přes ulici, a státní úředníci si veřejné uznání zaslouží, totéž nemůže platit pro novináře, zejména pro ty, kteří informují o státních záležitostech.
Pokud jste politickým novinářem a děláte svou práci dobře, vaší odměnou je to, že jsou vaše názory zveřejňovány a že jste nepopulární.
I když mě to poněkud irituje, jsem hrdá na to, že Alistair Campbell, tiskový tajemník Tonyho Blaira, nereaguje na mé telefonáty.
Jako aktivní novinář si v žádném případě nemůžete dovolit nějaká omezení ohledně toho, o čem píšete, nemůžete si dovolit potlačovat vlastní názory, o nichž jste přesvědčen - nemůžete si dovolit nekritizovat, co si kritiku zaslouží, a nechválit, co si zaslouží chválu.
Nekritizuji své kolegy, kteří přijali státní vyznamenání po ukončení své novinářské kariéry, ale myslím si, že je nemožné, aby novinář, který doufá, že se mu dostane respektu za to, co píše, přijal jakoukoliv oficiální nabídku vyznamenání.
Jsem také přesvědčena, že tato nynější britská vláda se chová ve snaze manipulovat sdělovací prostředky naprosto nemilosrdně a že se pokusí o cokoliv, ve snaze koupit si politické novináře tím nejzjevněji vulgárním způsobem.
Jak také vyloučit, aby ti novináři, kteří snad byli včleněni na seznam letošních novoročních státních vyznamenání novou, labouristy "obrozenou" Horní sněmovnou se necítili než zavázáni politické straně, totiž labouristům, která je na vyznamenání nominovala?
Jak to bylo se správním řízení o majiteli TV Prima
Hoří, má panenko aneb Mediální rada v akci
(výňatek ze zápisu z 10. schůze mediální komise poslanecké sněmovny, konané 7. 9. 2000)
3. Různé
[...]
Dále předseda SKSP Ivan Langer informoval o dopisu, který napsal Radě ČR pro rozhlasové a televizní vysílání ve věci zahájení správního řízení s televizí Prima, dosud však nedostal odpověď.
Místopředsedkyně RRTV Zdena Hůlová k tomu řekla, že Rada se mezitím rozhodla pro jiný postup než správní řízení.
Místopředsedkyně SKSP Petra Buzková vyslovila pochybnost, zda předseda komise sám bez konzultace se členy komise je oprávněn radě takový dopis poslat.
Předseda SKSP Ivan Langer namítl, že šlo o dopis se žádostí o informaci. Takový dopis je oprávněn poslat jakýkoliv člen komise, člen sněmovny i Senátu. Nejde o žádné vybočení z pravomocí.
Uvedl, že podstata jeho dopisu byla postavena na tom, že jeden z členů Rady veřejně pro média odůvodňoval postup Rady ve věci zahájení správního řízení tím, že Rada vyzvala vlastníky televize Prima k tomu, aby doložili svoji vlastnickou strukturu. Oni na tuto výzvu nereflektovali. Ukázalo, že na tuto výzvu reflektovat ani nemohli, protože ji významným administrativním pochybením na úřadu Rady ani neobdrželi a Rada přesto správní řízení zahájila. Z tohoto důvodu takovýto dopis poslal a požádal o informaci, jak to ve skutečnosti je.
Místopředsedkyně SKSP Petra Buzková doporučila komisi, aby se rozhodla požádat předsedu, aby dostávala seznam pošty předsedy odeslané na hlavičkovém papíře a aby tato korespondence byla všem členům kdykoliv k nahlédnutí.
Předseda SKSP Ivan Langer doporučil komisi vrátit se k meritu věci, jak to bylo s prohlášením, vystoupením, zahájením správního řízení a odesláním dopisu, na základě kterého potom Rada správní řízení zahájila.
Slova se ujala místopředsedkyně RRTV Zdena Hůlová. Uvedla, že o odeslání dopisu bylo rozhodnuto na zasedání Rady v červnu. Dopis byl vypraven s určitým zpožděním vzhledem k velkému množství bodů na zasedání. S ohledem na aktuální vývoj situace se Rada rozhodla použít silnější nástroj a zahájit správní řízení vůči TV, aniž by čekala, jak provozovatel sám bude na tento dopis reagovat. Při zahájení správního řízení rozšířili rozsah požadovaných materiálů a důvodů, které si přáli zkoumat.
Předseda SKSP Ivan Langer sdělil, že respektuje sdělený názor, ale upozornil, že hovořil o něčem jiném. Hovořil o tom, jakým způsobem mohla být a také byla narušena věrohodnost Rady, když podala veřejné prohlášení o tom, že podstatou zahájení správního řízení bylo nekomunikace ze strany vlastníků televize Prima, přičemž dopis a výzva ke komunikaci v té době ještě ležela na úřadu Rady. O tom, jestli Rada měla důvody na zahájení správního řízení, není komise kompetentní rozhodovat.
Co se týče výroků dotčeného kolegy, uvedla místopředsedkyně RRTV Zdena Hůlová, že předseda komise bude informován písemně. Správní řízení probíhá.
Poslanec Vladimír Mlynář měl dotaz, zdali došlo k pochybení. Další dotaz zněl, komu patří televize Prima.
Slova se opět ujala místopředsedkyně RRTV Zdena Hůlová. Sdělila, že informace o průběhu jsou obsaženy v dopise. Správní řízení dosud probíhá. Proběhlo ústní jednání s provozovatelem. Studují další listiny a materiály. Další zasedání se koná 20. a tento bod bude opět zařazen. Další věci jsou zjišťovány. Nechali si vypracovat dvě právní expertízy k otázkám nepřevoditelnosti licence a změnám vlastnictví.
Předseda SKSP Ivan Langer položil ještě otázku, zda je skutečností, že Rada zahájila správní řízení a poté zjistila, že dopis, na jehož základě toto správní řízení bylo zahájeno, ještě ležel na úřadu Rady. Pokud ano, jaká opatření Rada směrem k administrativě v tomto smyslu přijala, aby se něco podobného neopakovalo v budoucnosti.
Místopředsedkyně RRTV Zdena Hůlová sdělila, že s administrativou úřadu celou záležitost projednali. Pokusili se přijmout opatření, aby veškerá korespondence nejen v této věci odcházela v kratších časových lhůtách. Sdělila, že absence odpovědi provozovatele nebyla důvodem pro zahájení správního řízení.
Dále hovořil místopředseda RRTV Martin Muchka. Uvedl, že písemné vysvětlení Rady je zpracováno ve dvou alternativách. Upozornil, že komise obdrží formou jeho osobního dopisu faktografické zdůvodnění, o co šlo. Uvedl, že žádné prohlášení ČTK nedal. O důvodech zahájení správního řízení hovořil v Radiožurnálu, další prohlášení poskytl tisku tak, že Rada odsouhlasila jím stylizovanou tiskovou zprávu. Sdělil, že některé údaje, které by potřebovali, nemají k dispozici ani dnes.
Poslanec Miloslav Kučera st. uvedl, že není třeba přikládat tak velký význam tomu, co se objeví občas na televizních obrazovkách a nevyvozoval by z toho žádné závěry.
Poslanec Vojtěch Vymětal upozornil, že na Radě jsou korespondenční problémy a že je třeba je řešit.
Poslanec Vladimír Mlynář uvedl, že byl potěšen, že Rada se začíná chovat jako správní orgán a je plně spokojen s odpovědí, že řízení bylo zahájeno bez ohledu na dopis. Měl dotaz, o čem je správní řízení.
Na tuto otázku odpověděla místopředsedkyně RRTV Zdena Hůlová. Vysvětlila, že v rámci správního řízení se Rada snaží zjistit, jaké jsou vlastnické struktury v TV Premiéra. Jde o to, jestli Rada může jít tak daleko nebo ne. Snaží se zjistit, zda nedochází k propojení s jinými vlastnickými strukturami jiných médií, komu patří televizní stanice, kdo ji ovládá a kontroluje, bude-li to zjistitelné.
Dále hovořila vedoucí Úřadu RRTV Helena Havlíková. Uvedla, že o dopise rozhodla Rada na konci června a nestanovila termín, v jakém má být odeslán. Byl psán v době, kdy nebylo zahájeno správní řízení. V dopise byla stanovena 15denní lhůta na odpověď pro provozovatele. Na zasedání Rada zvolila jiný postup, zahájila správní řízení. Domnívá se, že k pochybení úřadu v tomto smyslu nedošlo.
Poslankyně Kateřina Dostálová podotkla, komise by se mohla zabývat také tím, že stejné problémy jsou i v Radě České televize, kde po několika měsících nejsou projednávány dopisy, které tam chodí.
S tímto názorem nesouhlasila místopředsedkyně SKSP Petra Buzková. Uvedla, že komise tu není od toho, aby řešila problémy korespondence kteréhokoliv rady.
Předseda SKSP Ivan Langer uvedl, že tento případ by měl vést k jisté zdrženlivosti ve výrocích a k větší pečlivosti při výkonu administrativy Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání. V okamžiku, kdy se rozhoduje o zahájení správního řízení s provozovatelem televizního vysílání takového významu jako je televize Prima, pozornost by měla být vyšší než je tomu v bagatelních případech. Tento bod by měl být výzvou k zamyšlení směrem k Radě.
[...]
Poznámka TP: Mimořádná cena za herecký výkon ve vedlejší roli ovšem nemůže minout pana poslance V. Mlynáře: jeho poznámka, že "byl potěšen, že Rada se začíná chovat jako správní orgán a je plně spokojen s odpovědí, že řízení bylo zahájeno bez ohledu na dopis," by věru zasloužila zvěčnit do mramoru. Rozumět něčemu jako koza petrželi? Kdepak, výstižnější je "jako poslanec Mlynář správnímu právu"!
Vysílací radě: Veřejnost má právo vědět, kdo vlastní soukromé rozhlasové a televizní stanice. Utajování těchto informací je porušením zákona i bezprecedentním poškozováním veřejného zájmu
Rada ČR pro rozhlasové a televizní vysílání
Krátká 10
100 00 Praha 10
V Praze dne 25. října 2000
Re: Odvolání proti rozhodnutí čj. Ri/1/00/2667
Vážení,
obdržel jsem Vaše rozhodnutí ze dne 19. října t. r., jímž nevyhovujete mé žádosti o informace týkající se vlastnické struktury provozovatelů komerčních televizních stanic TV Nova, TV Prima a TV3 z 24. září t. r.
V odůvodnění se uvádí, že tyto informace nelze poskytnout s ohledem na ustanovení § 11, odst. 2, písm. a), zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, protože byly předány osobou, jíž tuto povinnost neukládá zákon. Subsidiárně rozhodnutí rovněž cituje zákon č. 71/1967 Sb. (správní řád) a tvrdí, že informace nelze poskytnout, neboť se vztahují k právě probíhajícímu správnímu řízení.
Tento výklad považuji za nesprávný, a to z následujících důvodů:
1. Skutečnost, že určitá informace byla zjištěna nebo je zjišťována ve správním řízení, nezakládá právo povinného subjektu takovou informaci utajit. Předmětem žádosti nebyly informace o průběhu správního řízení, nýbrž o stavu vlastnických vztahů, a žadateli je přirozeně lhostejné, jakým způsobem tyto informace Rada získala nebo získá.
2. I kdyby bylo možno odepřít poskytnutí informací v případě provozovatele stanice TV Prima, nelze z toho vyvodit, že tyto informace lze neposkytnout i u dalších dvou subjektů, které byly předmětem žádosti.
3. Informace o vlastnické struktuře nemohly být Radě v žádném případě předány nad rámec zákona, protože v takovém případě by Rada neměla právo vést o ně s provozovatelem stanice TV Prima správní řízení. Jde tu evidentně o dvojí výklad zákona: jeden je uplatňován vůči účastníkovi správního řízení, druhý vůči žadateli o informace. Jako orgán vykonávající státní správu je Rada ČR pro rozhlasové a televizní vysílání povinna interpretovat zákon jednotným způsobem, nikoli ad hoc podle toho, jak momentálně uzná za vhodné.
Souhlasím naopak s tvrzením, že Úřad Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání je pomocným orgánem Rady a nemůže tedy interpretovat zákon vlastním, od interpretace Rady odchylným způsobem. Kdyby Rada věnovala studiu mé žádosti z 24. 9. t. r. více pozornosti, neušlo by jí, že přesně to v ní, v jiné formulaci, stojí rovněž: rozhodování Rady je pro Úřad směrodatné a to, že Rada zahájila s provozovatelem stanice TV Prima správní řízení, dostatečně dokládá, jaká Rada vykládá zákon o rozhlasovém a televizním vysílání.
Tímto podávám
odvolání
proti Vašemu rozhodnutí podle § 16 zákona č. 106/1999 Sb. a upozorňuji Vás, že v případě neúspěchu tohoto odvolání se obrátím na soud.
Zároveň zdůrazňuji totéž, co ve své předchozí žádosti v této věci z 15. srpna t. r.: veřejnost má právo vědět, kdo vlastní soukromé rozhlasové a televizní stanice a skutečnost, že Rada RTV tyto informace utajuje, je nejen porušením zákona o svobodném přístupu k informacím, ale bezprecedentním poškozováním veřejného zájmu.
Proto budu usilovat o co nejširší publicitu případu a kromě vymáhání informací soudní cestou požádám o iniciativu v této věci rovněž individuálně členy zákonodárného sboru.
S úctou
Tomáš Pecina
Druhý výbor z
Britských listů ...jak Češi jednají (Milenium
Publishing, Chomutov, 580 stran) lze objednat v internetovém
knihkupectví Kosmas přímo 
