Britské listy


pondělí 30. dubna

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Pomoc! Nebezpečí!
  • Globální mediální giganti lobbují za dosud nejnebezpečnější privatizaci: za privatizaci elektromagnetického spektra (Guardian) Před demonstracemi na 1. máje:
  • Velká Británie: Stručná historie vlády lůzy (Guardian) Školství a gramotnost:
  • Proč už nesmí být v ČR březen měsíc knihy? (Ivo Fencl) Dva onlinové rozhovory:
  • Ptejte se Jana Čulíka (IDnes, Olomouc, 24.4.)
  • Jan Čulík v onlinovém rozhovoru pro Ihned (pátek 27.4.) Reakce:
  • Na obranu filmu o Plastic People of the Universe (Václav Chytil)
  • Na obranu doc. Olgy Sommerové: Čulík se chová trapně (Václav Pinkava) Francie:
  • Obecní volby a sociální konflikty ve Francii (Karel Košťál) Oznámení:
  • 1.Máj - demonstrace AFA proti neofašismu a za sociální jistoty
  • Prohlášení Antifašistické Akce Praha (AFA) k 1.Máji a činnosti ministra vnitra Grosse
  • Prvomájové protestní akce v Praze budou monitorovat Občanské právní hlídky
  • Kdo dostal cenu Ropák 2000 (Děti Země)

    Kompletní Britské Listy


    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Britské listy oslovují ty, kteří v České republice rozhodují. Britské listy talks to decision makers in the Czech Republic.

  • Britské listy vycházejí v Praze, v České republice. Vydává je stejnojmenné občanské sdružení se sídlem Slezská 56, 120 00 Praha 2 (IČO: 26519887). Britské listy is published in Prague, the Czech Republic, by the Britské Listy Association. ISSN 1213-1792.

  • Stanovy občanského sdružení jsou zde.

  • Šéfredaktorem je Jan Čulík (325 Kilmarnock Road, Glasgow G43 2DS, U.K.), značka JČ, stálý pražský redakční tým tvoří Tomáš Pecina (TP) a Štěpán Kotrba (koš, šok, ŠK). E-mailová adresa redakce je zde.

  • Britské listy vycházejí na serveru Internet Servisu.

  • Tady je minulé vydání Britských listů.

  • Use it or lose it. Chcete-li si deník udržet, inzerujte na  jeho stránkách. Zde je náš ceník i další informace.

    Co je nového v České republice

  • Václav Klaus protestuje.

    Václav Klaus ve svém článku "Ekologické e-mailování" přiznal, že dostává do PSP ČR velké množství protestních e-mailů jako reakci na svůj článek "Ekologie nebo prosperita ?". Zároveň obviňuje ekologická hnutí v ČR z této cílené akce.

    Prohlašuji, že jsem tuto akci vymyslel sám na stránkách svého internetového magazínu www.osud.cz. E-mailem mi ze Slovenska došla výzva k odeslání protestního e-mailu prezidentovi USA Bushovi jako reakci na odstoupení od Kjótských dohod. Já jsem tento text potom doplnil i výzvou předsedovi Poslanecké sněmovny v češtině a přidal jeho e-mailovou adresu. Vyjadřuji politování nad tím, že jeden z nejvyšších českých ústavních činitelů nemůže pochopit, že zájmy ekologické mohou nadřazovat zájmům ekonomickým a mocenským nejen ekologická hnutí a spolky, jichž rozhodně nejsem členem ani aktivistou, jak mě Václav Klaus ve svém článku obviňuje, ale i "normální občané" tohoto státu. Raduji se z toho, že právě díky internetu budou politici nuceni skládat účty mnohem častěji, než by jim možná bylo milejší.....

    jiří mašek, šéfredaktor www.osud.cz

  • Děkuji Tomáši Pecinovi za redigování a vydávání Britských listů po celý minulý týden. JČ Příspěvky do Britských listů, prosím, posílejte i nadále na adresu redakce (redakce@blisty.cz).

  • Další (víceméně) podprahová sdělení ve vysílání TV Nova. Jeden z ctenaru undergroundu natocil dalsi subliminalky ve vysilani TV Nova v poradu Pericko, upozorňuje Martin Mačok. Viz news na http://underground.cz/

  • K dezinformaci České televize. Poznamenává Jiří Šoler:

    Vase informace o desinformaci CT1 o zasedani Rady Evropy je spravna, ale mela by obsahovat tez odkaz na projednavanou zpravu: http://stars.coe.fr/ta/ta01/erec1506.htm

  • Britské listy se začínají politicky nepříjemně profilovat. Konstatuje Jan Nekovář:

    Vazena redakce,

    mam neprijemny pocit, ze se v posledni dobe BL zacinaji politicky profilovat. Je to jen nahoda, ze se ctenarum v dobe nepritomnosti J. Culika predklada dieta sestavajici z N. Chomskeho, radia Pacifica a "zaujatych reportazi" z protestu v Quebeku? Vsechny tyto clanky byly "pripraveny pro BL Helenou Svatosovou".

    Muze redakce ctenarum laskave sdelit, zda tyto clanky vyjadruji stanovisko BL, a take jaky je vztah Heleny Svatosove a BL? Kde jsou prispevky, jejichz autori by zastavali jine nazory?

    Poznámka JČ: Jan Nekovář, který protestuje proti tomu, že citace mezinárodních zdrojů v některých nedávno publikovaných článcích v BL byla zaujatě politicky výběrová, má pravdu. Na jedné straně chceme publikovat všechny existující názory, tedy i názory "politicky zaujaté", na druhé straně si musíme dávat pozor, aby jedna politická orientace nepřevážila. Za přemíru článků orientovaných jedním směrem, zveřejněných v minulých dnech v BL, se čtenářům omlouváme. - Naproti tomu nemá pravdu Edo Velecký, když Britské listy kritizuje za to, že publikovaly oznámení na obranu stíhaného slovenského aktivisty. BL si nedělají patent na pravdu a na rozdíl od pana Veleckého nezastávají názor, že existuje jakási jediná, autorizovaná pravda. Čtenáři si musejí udělat vlastní názor, a to pomocí střetu nejrůznějších úhlů pohledu. - Publikujeme v dnešních BL oznámení antifašistů na úterní demonstraci a přirozeně jsme v zájmu demokracie otevřeni i zveřejnění obdobné pozvánky fašistů - i když jsme připraveni diskutovat s oběma skupinami, v čem s jejich názory nesouhlasíme. JČ

  • Snobárna Jana Čulíka: Proč jste v porotě nemluvili česky? Poznamenává Josef Stehlík:

    Pane Culiku dobry den,

    trochu jste "natrel" pi. Sommerovou,ale s tim lze jen souhlasit, leta sirena vylucnost filmaru k posuzovani filmu je k smichu. Film jsem nevidel,ale jak se certila tak, tak to byl asi zasah do cerneho.

    Pisu Vam ale kvuli necemu jinemu.

    Je to ta posledni veticka jak 3 Česi a jedna Polka musi/jak pisete kvuli ni/spolu mluvit anglicky.

    To je pane Culiku blazeovanost a snobarna.

    Proc jste nemluvili česky?

    Ujistuji,Vas že jsem v podobnem prostredi absolvoval radu rozhovoru, behem nekolika hodin si osvojite par polskych sloves,podobne se polaci zorientuji v cestine a pak to jde uz samo.

    A vy jste kvuli Polce mluvili anglicky!

    Neverim tomu,duvod byl pravdepodobne jinde,odhaduji to na onu pseudotendenci vseobecneho lepeni anglických nalepek,co byl drive obchod je nyni shop,kdo byl drive reditel je nayní manager. Zni to vznesene, nosi se to.

    A vy jste tomu take podlehl.

    Poznámka JČ:Tu poslední větičku o té angličtině jsem tam zřejmě neměl psát, bylo to podružné, v tom má pan Stehlík pravdu. Ujišťuji ho, že v žádném případě nepodporuji zvyklosti českých snobů, kdy normální české výrazy nahrazují špatně vyslovovanými anglickými výrazy. Sám polsky trochu umím, kdysi jsem to studoval, polštinu běžně slyším u nás v Glasgow na katedře, takže mně by rozumět polštině nedělalo potíže: polská kritička Barbara Kosecká však namítala, že češtině pořádně nerozumí, neměla s ní zkušenosti a k angličtině jsme tedy přešli nikoliv ze snobismu, ale ze  zdvořilosti, kvůli ní. (Zmínil jsem se, že je dost hloupé, že spolu mluvíme anglicky.) Vzhledem k tomu, že v řeči přecházím mezi češtinou a angličtinou, když je to potřeba, nemá ani jeden jazyk pro mě žádnou příznakovost, (po dvaceti letech života v Británii snad není znalost angličtiny žádná zvláštní zásluha) ale uvědomuji si, že v České republice tomu může být jinak. JČ

    Obálka anglického vydání

  • Nedávno vyšel v ČR český překlad knihy Briana Greena Elegantní vesmír, najdete ji například v pražském knihkupectví Fišer, mají ji za výkladem. Kniha o teorii relativity, kvantové mechanice a hledání jednotné fyzikální teorie všech částic a sil, zejména tedy o takzvané superstrunové teorii, se zásluhou vtipných analogií a metafor stala v anglosaském světě bestsellerem a vydobyla si i cenu Královské společnosti za nejlepší populárněvědeckou knihu roku 2000. Domácí stránku českého vydání spolu s ukázkovými kapitolami najdete zde. Knihu do češtiny přeložil Luboš Motl. (JČ)

  • Policie vyšetřuje Tomáše Pecinu pro pomluvu, jíž se měl dopustit v Britských listech v souvislosti s vyklizením Ladronky. Vyplývá to z předvolání, které reportér BL nedávno obdržel (předchozí předvolání pouze uvádělo, že T. Pecina se má dostavit k "úřednímu jednání", a TP proti němu podal stížnost). --- Myslím, že je to ta nejlepší zpráva, jakou mohli bývalí obyvatelé statku Ladronka dostat: pokud dojde k hlavnímu líčení (a nic si v tuto chvíli nepřeji víc), u soudu se bude vyslýchat, promítat a budou se prohlížet fotografie. A na závěr jednání by mohl padnout jeden neobvyklý procesní návrh... (TP) - Gramatické znalosti Policie ČR. Zajímavé je, že předtištěný policejní formulář obsahuje poněkud negramotný výraz "aby jste" (tuto chybu dělávají žáci v páté třídě) - normálně česky se říká a píše "abyste". (JČ)

  • Trapné Britské listy. Píše nám Arnošt Burget:

    Myslím si, že jste už dost trapní s opakováním žádosti o odpověď Pavla Pecháčka stran Jany Šmídové. Měli byste vědět, že Impus 99 není žádná politická strana ani politické hnutí. Nikdy se tak neprofilovalo a nevydalo žádné prohlášení jako strana a a také není jako strana registrované na ministerstvu vnitra. Jana Šmídová není a nikdy nebyla tiskovou mluvčí Impulsu 99. Pokud vím, tak jen moderovala tuším dvě setkání, která Impuls 99 svolal. Takže v zájmu objektivity a správnosti informaci, přestaňte vysílat jedovaté sliny timto směrem.

    S pozdravem PhDr. A. Burget, tajemník novinářské Ceny FP

    Poznámka JČ: Novinářskou cenu Ferdinanda Peroutky dost znehodnocuje, jestliže její tajemník nemá ponětí o podstatě nestrannosti a nezávislosti novinářské práce. Jana Šmídová byla podepsána pod prohlášením Impuls 99 - jeho stoupenci se profilují jasně politicky. I kdyby bylo jen oněch dvou setkání, o nichž hovoří pan Burget, Jana Šmídová tím nenávratně porušila svou integritu. V každé jiné zemi by to bylo jasné - je tragické, že tajemník novinářské ceny Ferdinanda Peroutky o tom nic neví.

  • Jana Šmídová. Opakujeme dotaz na ředitele Českého rozhlasu, a na ředitele stanice ČRo6 - Svobodná Evropa Pavla Pecháčka, kdy bude v zájmu důvěryhodnosti a nestrannosti propuštěna Jana Šmídová, která hrubě porušila zásadu novinářské nestrannosti tím, že se stala mluvčím politického sdružení Impuls 99 a - jak toho byl Jan Čulík v Praze svědkem minulý týden - bezostyšně vystupuje v zájmu politických kauz. Na dotaz, zda jí nepřipadá neslušné, že svou novinářskou nestrannost takto kompromituje, odpověděla, že žádný konflikt zájmů nepociťuje. (JČ)

  • Konto, kam je možné posílat příspěvky na investigativní práci Britských listů, je toto:

    Účet č. 431349001/2400 (2400 je kód banky), Expandia Banka, a. s. (změna jména na eBanka dosud není oficiálně v platnosti)
    Ovocný trh 8, 117 19 Praha 1 (na Ovocném trhu je oficiální sídlo banky, ale není tam klientské centrum.)

    Variabilní symbol pro příspěvky 2001 (ti, po nichž chce banka konstatní symbol, mohou použít 0558).

    Příspěvek lze složit (bez poplatku) na kterémkoli klientském centru banky:
       Brno, Jánská 1/3
       České Budějovice, Kanovnická 18
       Hradec Hrálové, Rašínova tř. 1669
       Olomouc, K. Světlé 2
       Ostrava, Dlouhá 3
       Pardubice, 17. listopadu 238
       Plzeň, Šafaříkovy sady 5
       Praha, Václavské nám. 43
       Praha - Zlatý Anděl, Nádražní 23

    (Prosíme čtenáře, kteří přispěli nebo přispějí tímto způsobem v hotovosti, aby nás informovali e-mailem, kde a kdy částku zaplatili - připravujeme pro všechny sponzory malý, ale exkluzivní dárek a nechceme, aby o něj anonymní sponzoři přišli.)

  • TEMATICKÝ ARCHÍV BRITSKÝCH LISTŮ je na adrese http://www.britskelisty.cz/xz/.

  • Přehled anglicky napsaných článků od Jana Čulíka a  Andrewa Stroehleina o aktuálním vývoji v České republice najdete zdezde.

  • Hudba a zvuk - Každé úterý: Týdenní přílohu věnovanou vážné hudbě (archív textů i zvukových ukázek) píše a rediguje v Neviditelném psu Lubomír Fendrych na adrese http://pes.eunet.cz/hudba/hudba.htm.

  • Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

  • Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://www.britskelisty.cz /prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

  • Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britské listy.

  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a  hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).

  • Zde jsou užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku.

  • Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.


    Výběr textů z posledních dní:

    Pomoc! Nebezpečí!

    Globální mediální giganti lobbují za dosud nejnebezpečnější privatizaci: za privatizaci elektromagnetického spektra

    Tato analýza Jeremy Rifkina vyšla v sobotu 28. dubna v deníku Guardian. Shrnujeme.

    Otázka: co je nejcennějším majetkem, který stojí za to vlastnit na úsvitu informační éry? Odpověď frekvence elektromagnetických vln - elektromagnetické spektrum - jehož prostřednictvím bude v éře bezdrátových komunikací vysíláno stále větší množství informací i obchodní činnosti. Naše počítače, palm piloty, bezdrátový internet, mobilní telefony, pagery, rozhlas a televize, to všechno potřebuje pro vysílání a příjem zpráv, obrazu, zvuku, dat a všeho ostatního rádiové frekvence elektromagnetického spektra.

    Většina z nás na existenci elektromagnetického spektra většinou ani nepomyslí. Považujeme ho, víceméně, za něco jako kyslík, který dýcháme, jako něco, co existuje zadarmo. Ve skutečnosti je toto spektrum považováno za veřejný statek a organizují a řídí ho vlády, které pronajímají různé rozhlasové frekvence komerčním i jiným institucím pro vysílání. Jinými slovy, v každé zemi vlastní elektromagnetické spektrum jménem občanů vláda.

    Avšak nyní chtějí mocné komerční sdělovací prostředky získat totální kontrolu nad elektromagnetickým spektrem. Představte si svět, v němž hrstka globálních mediálních gigantů jako Vivendi, Sony, BskyB, Disney a News Corporation vlastní doslova všechny elektromagnetické frekvence po celém světě a obchodují s nimi jako "soukromým elektronickým majetkem". Ve Washingtonu vzniká strategie, která to má umožnit.

    7. února podepsalo 37 čelných amerických ekonomů společný dopis, který požádal americkou Federální komisi pro komunikace (FCC), aby dovolila nynějším koncesionářům rozhlasových a televizních frekvencí, které mají pronajaté od vlády, aby je mohli dále za úplatu pronajímat jiným uživatelům na sekundárních trzích. Dopis, jehož si veřejnost skoro vůbec nepovšimla, je první etapou radikálního plánu odejmout kontrolu nad elektromagnetickým spektrem vládám po celém světě a učinit elektromagnetické frekvence soukromým majetkem globálních mediálních gigantů. Pokud se jim to podaří, národní stát přijde o jeden z posledních zbytků své skutečné moci: o schopnost regulovat přístup k rozhlasovému, televiznímu a jinému vysílání na svém území.

    Tato historie začala před několika lety, kdy nadace Progress and Freedom Foundation, konzervativní organizace ve Washingtonu s těsnými styky s Newtem Gingrichem, bývalým předsedou Sněmovny reprezentantů, vydala zprávu nazvanou The Telecom Revolution: An American Opportunity (Revoluce v oblasti telekomu: Americká příležitost).

    Autoři zprávy požadovali, aby se elektromagnetické spektrum stalo soukromým vlastnictvím. Podle tohoto plánu by dostali vysílatelé, kteří mají koncese pro nynější frekvence, tyto frekvence jako majetek a byli by schopni jich používat a kupovat je a prodávat podle vlastního uvážení. Dosud neužívané části elektronického spektra by se pak prodaly komerčním podniků a komise FCC by byla zrušena.

    Zpráva argumentovala, že státní kontrola nad elektromagnetickým spektrem vede k nepružnosti a že kdyby bylo spektrum proměněno v soukromý elektronický majetek a kdyby se prodávalo na trhu, neviditelná ruka nabídky a poptávky by si vynutila nejinovativnější využívání těchto frekvencí. Pak se konala v této věci v americkém Kongresu slyšení a zájem o tento plán vzrostl.

    Nicméně, představa, že by měly být americké rozhlasové a televizní frekvence odprodány do soukromého sektoru, se zdála přece jen poněkud nereálná. Pak ale, méně než měsíc poté, co se stal George Bush prezidentem, dorazil do komise FCC dopis oněch 37 ekonomů.

    Nové myšlení: nejprve zajistit plán částečné privatizace, v jehož rámci by mělo být dovoleno nynějším držitelům licencí prodávat a poskytovat své frekvence na sekundárních trzích prostřednictvím pronájmu. Pak by byl vytvořen komerční základ pro to, aby došlo k proměně udělování vládních licencí v jejich odprodej soukromému sektoru. Ostatním státům bude doporučeno, aby učinily totéž a prodaly své elektromagnetické spektrum globálním mediálním podnikům. Jestliže se některým vládám nebude chtít něco takového učinit, budou proti nim použity mezinárodní obchodní sankce.

    V průmyslové éře byla základní podmínkou obchodu výměna majetku na trzích. Rolí národních vlád bylo ochránit majetek a trhy. Ale v novém komerčním světě, který se právě rodí, je přístup k informacím prostřednictvím telekomunikačních sítí stejně tak důležitý jako výměna majetku na trzích.

    Jestliže budou elektromagnetické frekvence celé planety vlastněny a ovládány globálními mediálními korporacemi, jak bude miliardám lidí, kteří žijí na Zemi, zajištěno jejich základní právo navzájem mezi sebou komunikovat? V éře, kde se stále větší množství našich denních komunikací odehrává prostřednictvím internetu, začíná být přístup k elektromagnetickému spektru nesmírně důležitý. Samozřejmě, ti, kdo budou moci platit, budou propojeni. Ale co oněch 62 procent obyvatelů této planety, kteří nikdy neuskutečnili telefonní rozhovor, a oněch 40 procent, kteří nemají elektřinu? Jak se ti kdy dostanou k přístupu do kybernetického prostoru, kde budou poplatek za vstup určovat mediální globální giganti?

    Jestliže budou ovládat proud lidských komunikací globální mediální společnosti, jak zajistíme, aby byla dovolena komunikace i těch názorů a politických přesvědčení, která se budou odlišovat od názorů majitelů elektromagnetického spektra? Je možné, že vznikne nová forma represe, až globální mediální společnosti ovládnou světové rozhlasové a televizní vlny.

    A stejně znepokojující je toto: až firmy jako AOL-Time Warner, Disney a Vivendi Universal budou vlastnit nejen obsah komunikačních kanálů, ale i kanály samotné, bude zlikvidována bohatá kulturní rozrůzněnost, kterou tradičně vytvářely občanské společnosti? Zůstane nám jen několik obřích celosvětových mediálních společností, které budou všem lidem určovat, co má být lidskou kulturou?

    Jak můžeme zabránit těmto společnostem v tom, aby získaly příliš silný vliv nad samotnou obchodní výměnou, vzhledem k tomu, že budou ovládat komunikační kanály, jejichž prostřednictvím dochází k obchodním transakcím? A nakonec, jak zabráníme v nové éře, kdy budou všichni lidé propojeni se všemi ostatními lidmi prostřednictvím podnikatelských informací a telekomunikačních sítí, aby globální mediální podniky nevyužívaly pro své účely soukromá data o lidech, která budou plynout jejich sítěmi? Jaké záruky budou lidé mít, že bude zajištěno jejich soukromí, jestliže budou všechny aspekty jejich života k dispozici jako data, přenášená komunikačními kanály, vlastněnými obřími korporacemi?

    Na úsvitu globálního mediálního věku před více než dvaceti lety poznamenal jeden americký vládní činitel, že "obchod už nesleduje národní zájmy, sleduje komunikační systémy". Až samotné naše právo komunikovat navzájem nebudou už zajišťovat vlády, ale bude pod kontrolou globálních mediálních gigantů, budou dále existovat základní svobody a demokracie?

    Jeremy Rifkin je autorem knihy The Age of Access (Věk přístupu) a je předsedou The Foundation on Economic Trends (Nadace pro hospodářské trendy) ve Washingtonu, DC.


    Velká Británie: Stručná historie vlády lůzy

    Před hrozbami násilných nepokojů, k nimž má dojít na prvního máje v Londýně, shrnul v soboru 28. dubna v deníku Guardian John Mullan měnící se tradici typicky britských protestů.

    Před dvěma lety bylo cílem demonstrantů v Londýně na prvního máje finančnické středisko City, loni to bylo sídlo vlády ve Westminsteru a ve Whitehallu. Letos se předpokládá na základě informací z internetu - že se protesty soustředí na onen "kaňon Mamonu", Oxford Street, kde je množství obchodů a supermarketů.

    Může se zdát podivné, že agitátoři předem informují o svých zamýšlených cílech, ale Británie má dlouhou tradici nepokojů a během století lůza často předem informovala o tom, kde zamýšlí zaútočit. Aktivisté si uvědomili, že očekávání nepokojů má obdobně destabilizující vliv jako sám útok na majetek a lidé si často pamatují na nepokoje podle toho, na jaké cíle byly zaměřeny, nikoliv podle toho, co bylo jejich příčinou.

    I když jsou prvomájové protesty relativně novým jevem, sdílejí mnoho z historických zvyklostí typických britských nepokojů. Například protesty v alžbětinské Anglii či za vlády krále Jakuba, zejména demonstrace proti ohrazování společné půdy, se často konaly o tradičních dnech volna. Demonstranti vždycky zlikvidovali ploty kolem donedávna volně přístupných pozemků, kam si dříve vodili svůj dobytek na pastvu a projevili své pohrdání vůči majiteli pozemku (buď tím, že obklíčili jeho dům, anebo že spálili loutku, která ho znázorňovala) - a pak se poslušně následujícího dne vrátili do práce. Svátky byly využívány pro krátkodobé vyjádření protestů vycházejících z dlouhodobé nespokojenosti. Téměř před pěti sty lety, 1. května 1517, se zaměřili demonstranti proti majetku bohatých cizích obchodníků a řemeslníků v Londýně.

    Myšlenka zaměřit se na budovy, které jsou symbolem nezřízené spotřeby, je také stará. V roce 1381 došlo v Londýně k obrovským nepokojům v rámci rebelie venkovanů a terčem vzpoury byl "život v luxusu". Dav zaútočil na různé paláce, zdemolován byl Lambeth Palace, sídlo canterburského arcibiskupa, nikoliv proto, že to byla hlava církve, ale protože byl palác plný luxusu. Na vrcholu nepokojů byl systematicky zničen Savoy Palace, nejluxusnější soukromé šlechtické sídlo v Anglii. Savojský palác byl obrovskou rezidencí Johna z Gauntu, strýčka anglického krále Richarda II a hlavního anglického držitele moci. Stál u řeky Temže a byl slavný obrovskou sbírkou nábytku, tapiserií, klenotů a uměleckých předmětů. Demonstranti, kteří obviňovali Johna z Gauntu, že zavedl daň z hlavy, zničili naprosto všechno. To, co se nedalo rozbít nebo spálit, naházeli do řeky. Klenoty rozdrtili demonstranti kladivy a tradovalo se, že když se jeden demonstrant pokusil přisvojit si stříbrný pohár, byl za to usmrcen.

    Rabování však organizátoři nepokojů málokdy ovládali tak přísně. Před začátkem devatenáctého století vedly potravinové nepokoje, které často vznikaly v důsledku zvýšení cen, k vykrádání skladů a někdy i lodí, které odvážely potraviny do zahraničí. Ti, kdož chtěli zdiskreditovat politické radikály, kteří zorganizovali v roce 1886 nepokoje na londýnské ulici Pall Mall, široce publikovali, že demonstranti vykradli obchod s alkoholickými nápoji St James´s. Byli to sice bojovníci za nový sociální pořádek, ale nepodařilo se jim potlačit pokušení a pili nejlepší koňak z dlaní.

    Poslední dobou jsme si zvykli na představu, že když zaútočí demonstranti na majetek, hněv často ustupuje touze po majetku - i když byly demonstrace původně vyvolány hněvem nad touhou jiných lidí po majetku. Mnoho lidí si stále ještě pamatuje na nepokoje v londýnské čtvrti Brixtonu v roce 1981. Když policie ustoupila, demonstranti zaútočili na místní obchody a politický symbolismus demonstrací byl ochromen tím, když televizní diváci viděli demonstranty, jak vlečou po hlavní brixtonské ulici televizní přijímače s velkou obrazovkou.

    Až do dvacátého století bývaly hlavním cílem městských agitátorů vězení a místa, kde se konaly bohoslužby. Když se po anglické revoluci vrátil roku 1660 na trůn anglický král Karel II, "loajální" davy zaútočily na quakerské bohoslužebné místnosti. Quakeři totiž, ačkoliv byli mírumilovní, byli spojováni s Cromwellem a jeho stoupenci.

    Během tzv. sacheverellovských nepokojů v letech 1710 a 1715 (jmenují se po hrdinovi demonstrací, kazateli vysoké anglikánské církve) zaútočili demonstranti na kostely náboženských disidentů, jakými byli presbyteriáni. Některé tyto modlitebny byly vypáleny. Během gordonovských nepokojů v roce 1780 - to byly nejdelší a možná nejděsivější nepokoje v Londýně - byly zbourány katolické kostely v Londýně a v městě Bath. Demonstranti pronikli do několika londýnských vězení a propustili vězně.

    Pravděpodobně nejznámějším historickým obrazem násilných protestů je obraz útoku na vězení: útok na Bastillu v Paříž v červenci 1789 se považuje za počátek francouzské revoluce. Je to částečně v důsledku pozdější propagandy revolucionářů - ve vězení tehdy bylo jen sedm drobných zlodějů.

    Během revolucí v moderní době jsou oblíbenými cíli parlament a televizní stanice.

    Revoluce se obracejí k samotným centrům moci, nepokoje se většinou zaměřují na symboly moci. Před začátkem osmnáctého století často vznikaly nepokoje proti mýtům na anglických silnicích. Mýta bylo lze lehce a s uspokojením zlikvidovat, symbolicky se tak svrhlo jho ekonomického útlaku. V osmnáctém století byla nová mýta, která financovala stavbu nových silnic, často zdrojem místních nepokojů. Při hromadné likvidaci mýt v Yorkshiru v roce 1753 zastřelila místní policie nejméně deset demonstrantů.

    Je důležité v tomto smyslu poznamenat, že rozbíjení oken v londýnské City - což je taktika spojovaná s nedávnými protesty na prvního máje - není zrovna nový nápad. Během Wilkieho nepokojů v roce 1768 rozbili demonstranti všechna okna a všechny lampy v Mansion House v londýnské City - Mansion House byl symbolem finanční a politické moci v City - a Gordonovi demonstranté zaútočili na Bank of England. Tito aktivisté však, které vedl lord George Gordon, předseda "Protestantské asociace", byli naprosto a zuřivě konzervativní.

    Protiautoritářské demonstrace nebývaly vždy "pokrokové". Vlastenečtí, zpátečničtí demonstranti zorganizovali násilné akce v roce 1791 v Birminghamu proti radikálům, kteří sympatizovali s francouzskou revolucí. Tito zpátečničtí demonstranti zlikvidovali laboratoř a knihovnu intelektuála Josepha Priestleyho.

    Jednou z hlavních příčin nepokojů v britské historii byla xenofobie, nenávist vůči cizincům. Od protižidovských násilností, které doprovázely korunovaci Richarda Lví srdce v roce 1189, kdy byly vypleněny a vypáleny domovy londýnských židů, až po zničení obchodů německých pekařů v londýnském East Endu v roce 1914 se často obracel lidový hněv proti majetku cizinců a outsiderů. V roce 1736 zničily tisíce londýnských tkalců, kteří se obávali, že budu nahrazeni pracovníky z Irska, irské hospody a byt ve čtvrtích Shoreditch a Spitalfields; koncem šedesátých let devatenáctého století vypálily protikatolické davy domy v irských enklávách několika měst v hrabství Lancashire.

    Někdy vyvolala hněv davu celá profese. Během rebelie vesničanů si aktivisté vylili vztek na londýnský Temple, kde sídlili právníci, který byli nenáviděni jako pracovníci zastávající zájmy šlechtických statkářů, kteří jim pomáhali udržovat kontrolu nad vesnickými otroky. Lidé z Kentu zdemolovali úřadovny i byty právníků, zaznamenal sympatizující dobový svědek: "Bylo senzační vidět, jak i ti nejstarší a nejnemocnější právníci utíkali tak rychle, jako krysy nebo jako zlí duchové." Shakespeare zřejmě reflektoval ve své hře Jindřich VI část II. tuto historickou realitu, když tam vykřikuje Dick Řezník, pravá ruka rebela Jacka Cada: "Jako první věc zabijme právníky."

    Ve Shakepearově Anglii byl strach z nekontrolovaného davu pociťován velmi silně. Neustále hrozil nedostatek, často nebyly k dostání potraviny a o veřejnosti se hovořilo jako o "monstru s mnoha hlavami". Úvodní scéna ze Shakespearovy hry Coriolanus, kde patricij Menenius čelí davu "chudých občanů", požadujících chleba a vyhrožujících násilím, dramatizuje tyto obavy.

    Slovo "mob", lůza, bylo poprvé použito v roce 1688, v roce tzv. Slavné revoluce (Glorious Revolution, kdy byla omezena královská moc ve prospěch demokracie) a v osmnáctém století se mělo stát klíčovým slovem. Spisovatelé jako Addison a Swift si stěžovali, jak neelegantní je to výraz (je to zkratka pro latinské "mobile vulgus" - lehce vzrušitelný dav) ale odráželo to skutečnost. Henry Fielding nazval ironicky londýnský dav - a nikoliv tisk - čtvrtým stavem.

    I věk osvícenství byl svědkem mnoha násilných demonstrací a koncem osmnáctého století vznikl sebevědomý, organizovaný a vzdělaný městský dav. Od té doby nabyly násilnosti prvních znaků sofistikovanosti, jakou projevují dnes. V šedesátých a v sedmdesátých letech osmnáctého století protestovali demonstranti v ulicích na podporu Johna Wilkese. Wilkese, který sám vytvořil odmítavý výraz "mobocracy", vláda lůzy pro revoluční vládu ve Francii, nazval prvním "mobokratickým" politikem. Wilkes vedl kampaň za širší parlamentní reprezentaci a za "svobodu" buržoazních Angličanů, včetně svobody tisku. Každý krok jeho kampaně podporovaly demonstrace v londýnských ulicích, v City se rozbíjela okna a docházelo k útokům na rezidence bohatých Londýňanů, někteří z nichž byli Wilkesovými stoupenci.

    Nejničivější nepokoje v polovině devatenáctého století přidaly do angličtiny nové slovo. Bouře ludditů, rozbíječů strojů na severu a v Midlands, které posléze vylíčila spisovatelka Charlotte Bronte v románu Shirley, se odehrávaly v letech 1811 - 1816. Vzbouřenci pronikli do továren a dílen a rozbili nové stroje, které ohrožovaly jejich pracovní příležitosti a jejich platy. V některých případech byly zničeny továrny se stroji, jako byl nový parní tkalcovský stav. Ale podobně jako je tomu v případě dnešních možných původců nepokojů, moc ludditů se šířila stejně tak pověstmi, jako skutečnými násilnostmi. Zaměstnanci byli varováni, že na ně luddité možná zaútočí, často dopisy, podepsanými "Zdraví vás Ned Ludd."

    Po založení londýnské policie v roce 1830 a zejména v roce 1856 po založení policejních organizací po celé zemi začalo být pro agitátory vyvolávání nepokojů obtížnější. Přesto však bylo devatenácté století svědkem celé řady volebních nepokojů (vyvolaly je nové demokratické naděje a stará, zkorumpovaná realita) a celé řady velkých městských násilností, zejména od šedesátých do osmdesátých let devatenáctého století. Kromě nepokojů v ulici Pall Mall rozbil v roce 1866 dav železný plot, obklopující Hyde Park. Tento dav demonstroval za politické reformy. V roce 1867 došlo k "Murphyho nepokojům" - táborový řečník William Murphy byl protestantský horlivec, který vyvolával ve svých posluchačích nenávist ke katolíkům. Při jedné příležitosti strhl dav střechu z radnice v Birminghamu, protože Murphy nedostal povolení tam promluvit a několikrát po jeho veřejných projevech došlo k útokům na katolické kostely.

    Právě lůza v devatenáctém století poprvé přijala praxi útoků proti jednotkám, které byly vyslány, aby násilnostem zamezily. Při násilnostech "krvavé neděle" v roce 1887 v ulicích kolem londýnského Trafalgar Square se stala policie terčem hněvu násilníků. Demonstrace proti nezaměstnanost se proměnila v bitku s policií, jaké dnes dobře známe.

    To, jak tisk už několik týdnů vyvolává před násilnostmi strach, je také založeno na tradici. Často se například vytváří svého druhu mytologie kolem údajných organizátorů nepokojů. Londýnský Evening Standard otiskl zrnité fotografie (pořízené pouliční průmyslovou televizí) údajných organizátorů loňských prvomájových nepokojů, kdy byly Cenotaph ve Whitehallu a Churchillova socha před parlamentem pomalovány protikapitalistickými nápisy. Těchto "24 chybějících anarchistů" se policii nepodařilo najít. Jsou to "temné síly" a předpokládá se o nich, že právě oni připravují násilnosti i na letošního prvního máje.

    V minulosti vytvářely strach a tajemnost (nebo, předpokládejme, z hlediska aktivistů, vzrušení a pocit moci) pro ty osoby, které stály v čele nebezpečných násilností, podivná jména a divokou pověst. Byl to například Kapitán Pouch, údajný šéf potravinových nepokojů v  roce 1607, Anderson of the Fens, údajný organizátor protestů proti ohrazování půdy v sedmnáctém století v hrabství Cambridgeshire, Tom Holič, který vedl ve třicátých letech osmnáctého století v Londýně protiirské nepokoje a nejslavnější z nich byl Ned Ludd, mýtický velitel rozbíječů strojů.

    V tom všem jsou nepostižitelní organizátoři anarchie moderních prvomájových svátků součástí dlouhé historie. A i když si možná přejí distancovat se od reakčních xenofobů, kteří vedli mnoho britských násilných lidových akcí, oznamované terče úterních demonstrací - americké multinacionální firmy - podivným způsobem připomínají ony "bohaté cizí kupce", kteří se stali obětí hněvu středověké lůzy onoho prvomájového dne před 500 lety.


    Proč už nesmí být v ČR březen měsíc knihy?

    Ivo Fencl

    Vážený pane redaktore, zasílám text do BL. Odmítla jej zveřejnit internetová Česká škola ( ceskaskola.cz). IF.

    Život i dějiny tropí naschvály, když nastavují zrcadlo našim chybným rozhodnutím. Málokdo z veřejných činitelů má ale odvahu to přiznat. Jsou i výjimky. Vzpomínám na zhodnocení našich sportovních výsledků po Olympiádě jedním sportovním funkcionářem: „ Ledacos jsme opustili, mnohé zanedbali. Je čas dobré věci znovu oživit.“ Ministerstvo školství je i ministerstvem sportu. Nikdo už tam medaile neplánuje, není prý důležité zvítězit, stačí se zúčastnit. Takový pohodlnický návod nyní slýcháváme i ve spojení s moderním přístupem ke vzdělávání. Soutěživost a náročnost naše děcka frustrují. Jeden investigativní týdeník před časem uvedl, že vysoký školský funkcionář se stihl nejen podívat do té Austrálie , ale už prý za dva roky navštívit nejméně 50 zemí. Vyhodnotil jej jako nejzcestovalejšího šéfa resortu. Ironie, ctižádostivost a pracovní horlivost na český působ? Proč asi nemáme dostupný nezávislý audit zhodnocování obrovských finančních prostředků proudících do školství, mládeže a tělovýchovy za minulé desetiletí? Byla by to zajímavá účetní analýza. Obdobně je to s návrhy a opatřeními na  transformaci dalších resortů i na reorganizací státní správy. U občanů to už vyvolá dílem rozhořčení, dílem opovržlivou útrpnost. Jiný ministr se neovládl a zaklepal si při jednom z takových nápadů na čelo. Už není ministrem.

    Už nemáme také Měsíc knihy . Je to dobře nebo špatně? Máme jiné priority a hitem ve školství je internet! Překvapením byl proto koncem dubna program „Naše téma“ Rádia Vltava. Otevřel diskusi o svátku Světového dne knihy, vyhlášeném loni ( jako nám na potvoru) v Evropské unii na podnět Španělska. ( V  Katalánsku je prý tuším zvykem na den sv. Jiří obdarovávat růží a knížkou...) Dobře informovaný redaktor se přimlouval, abychom znovu navázali na naše starší zkušenosti , zavedli tento svátek i u nás a obnovili cílevědomou propagaci kvalitní literatury. Přemýšlivé otázky kladl třem ženám - spisovatelkám z různých generací - E. Kantůrkové, B. Nesvatbové a T. Boučkové. Ta nejstarší dáma ,s praxí z ministerstva kultury, předvedla předsudky zablokované myšlení ve stylu: Co tu dělali komunisté , nemůžeme dělat my a kdo by to zaplatil? K propagaci knížek jí stačí květnový knižní veletrh v Praze! Dvě další paní spisovatelky se shodly, že kniha je zboží jako každé jiné,ale přiznaly , že se necítí moc kompetentní vyjadřovat. Nejmladší šokovala posluchače svojí triviální, pokleslou češtinou. Byla zcestovalá a věděla, že tam venku je „cvrkot docela velkej“ a že čtenáři knih tam umějí diskutovat, zatím co „v našich školách žáci diskutovat nesmí“. Nejstarší z dam ji poučila, že žáci tu debatovat budou, když se budou ptát anonymně na lístcích a pan profesor nebude vědět, kdo jakou otázku položil.

    I na elektronické České škole a jinde je např. nápadný nepoměr mezi články o knihách a o internetu. Zmínit Světový den knihy proto neuškodí. (Kanada pro tento účel zřídila prý dokonce funkci národního koordinátora.) Až se převalí dobově módní vlna multimediálního okouzlení , klasické knihy a knihy jako CD zůstanou dále tím hlavním zprostředkovatelem a základem naší vzdělanosti , kulturně hodnotové orientace a národní identity. Diskusím o jejich nových rolích bychom se neměli proto vyhýbat. Spolehlivým a kompetentním místem, kde se kultivuje vztah ke knize by měla zůstat škola. Školní a veřejné knihovny bychom neměli budovat jako informační skladiště bez zřetele na  jakost a  hierarchii hodnot. Takový vývoj je pro národní tradici sebezničující zejména v obecních knihovnách. Ty se asi celoplošně nejvíce podrobují pokleslému vkusu a poptávce masového konzumenta. Klíčová díla a nová vydání našich básníků nebo prozaiků v nich proto sotva najdete kompletní.

    Před desetiletími v jedné 9. třídě učitel češtiny , dějepisu a zeměpisu, legionář a bývalý koncentráčník , třídní učitel pan Rudolf Slováček v Rokycanech , nám dával před rozhodováním o odchodu na  školy, do učení nebo do života jednoduchou radu. „Každý jsme udělaný pro něco jiného. Být dobrým řemeslníkem není hanba , ani být starostlivou maminkou v domácnosti. Kdo chce jít studovat , musí mít knížky opravdu rád. Tak, aby pro něj byly tak potřebné, jako je denní chléb. Jestliže to tak necítíte, na studia nechoďte.“

    Ministerstvo školství bývalo i ministerstvem kultu. Rozumí se, že i pro mládež a sport. Dnes máme pro kulturu , knihovny a  knížky další ministerstvo. Tím ale starost o osud české knihy z ministerstva školství a jeho úředníků nikdo stejně nesejme. Platí to zvláště o učebnicích. Býval dobrý zvyk, že každou pátou školou nakoupenou učebnici měla škola zdarma. Byla určená pro chudší žáky. Dnes se stává nákup knih pro školy noční můrou ředitelů zase z  jiných důvodů. A pak že nejsme na prahu 3. tisíciletí.


    Ptejte se Jana Čulíka

    Idnes, 24. 4. 2001, Olomouc

    Toto je jeden ze dvou onlinových rozhovorů, které Jan Čulík poskytl v minulých dnech. (Musíte ho číst odspodu.)

    Jan Čulík je šéfredaktorem internetového magazínu Britské listy. Nyní se účastní soutěžního festivalu dokumentárnách filmů a multimédií Academia Film v Olomouci jako člen poroty.

    Juras       odpovězeno: 24.4. 2001 12:50:13

    OTÁZKA: To, jak jdou televizní vzbouřenci po krku všem odpůrcům je více než okaté, ale oni sami říkají, že se nám to jenom zdá. Na druhou stranu to samé by mohl říct pan Hodač, kdyžv nevhodou dobu odvolával Romana Proroka. Jsou to fakt jen náhody?

    ODPOVĚĎ: Nemohu přesně říci, jak to bylo s tím Prorokem, ale informace, které mám k  dispozici, nasvědčují tomu, že Hodač sice odvolal Proroka neobratně, ale zcela právem. Podle informací, které máme z ČT, se tam lidi bojí vyjadřovat protivzbouřenecké sympatie. Toto je poslední odpověď, děkuju všem čtenářům za účast v tomto onlinovém rozhovoru. V BL máme (doufám) dnes rozhovor s velkou britskou mediální osobností Clivem Jamesem, kdo chce, tak se na to podívejte (http://www.britskelisty.cz). Na Academia Filmu v Olomouci (http://www.idnes.cz/afo) se promítají některé skutečně pozoruhodné snímky. Nenechte si ujít film televize Channel Four "Údolí", který vypovídá - nikoliv jen zpravodajsky, ale s hlubokým porozuměním lidské mentalitě a s dokonalou filmařskou profesionalitou - o konfliktu mezi Srby a Albánci v Kosovu. Není to nudné, jak si možná někteří mohou myslet. Díky. JČ


    TK       odpovězeno: 24.4. 2001 12:45:20

    OTÁZKA: Pane Čulíku, nemyslíte si, že spousta problémů naší doby vyplývá právě z toho, že je v nás ještě hluboko zakořeněný komunismus?

    ODPOVĚĎ: Simon Smith psal nedávno v BL myslím dost zajímavě, že je neférové požadovat od lidí, aby najednou jednali úplně podle jiných zvyklostí a měřítek, než na jaká byli desetiletí zvyklí. Ať si o tom myslíme, co chceme, to se nedá změnit. Jak lidi myslí a cítí, je nutno respektovat a z toho vycházet. Jak je konstruktivní, když zatratíte většinu národa, že jsou to "komunisti"?


    Sabrina       odpovězeno: 24.4. 2001 12:43:34

    OTÁZKA: Zaplaťpánbu, že neučíte na české univerzitě!

    ODPOVĚĎ: To je zajímavý názor, nechcete ho rozvést? Rádi budeme publikovat v Britských listech. Díky.


    Jaromír Sladký       odpovězeno: 24.4. 2001 12:43:08

    OTÁZKA: Já si právě myslím, že vám pokora naprosto schází.

    ODPOVĚĎ: Děkuji vám za názor.


    Jerry       odpovězeno: 24.4. 2001 12:42:57

    OTÁZKA: Ptal jsem se na to, jak jste přišel na to, že jsou vaše listy veřejnoprávní!

    ODPOVĚĎ: Snažíme se plnit roli veřejné služby. Prvně to začali říkat jiní, nikoliv my sami. Pokud si myslíte, že BL nejsou veřejnoprávní, jasně vysvětlete svůj argument a rádi ho v BL zveřejníme.


    Surfer       odpovězeno: 24.4. 2001 12:42:02

    OTÁZKA: Ve vašich novinách občas publikuje jakýsi Luboš Motl. S tímto člověkem je možna se na síti setkat i v diskusích nad články v NP. Já i další lidé soudíme, že ten člověk je duševně narušený.

    ODPOVĚĎ: Pan Motl je vynikající fyzik, je to student na jedné americké univerzitě. Přeložil a vydal právě v nakladatelství Mladá fronta velmi dobrý vědecký bestseller Elegantní vesmír. Co se týče jeho politických názorů, osobně se mi zdají velmi zjednodušené a  stereotypní.


    Fandaa       odpovězeno: 24.4. 2001 12:40:58

    OTÁZKA: Nemyslíte, že se nám krize v ČT, ještě v  budoucnu připomene anebo myslíte, že už to skončilo?

    ODPOVĚĎ: Obávám se, že veřejnoprávní ČT skončila.


    olhot       odpovězeno: 24.4. 2001 12:40:38

    OTÁZKA: Pane Čulíku,, jsem nesmírně zklamaný, jak dolů jde úroveň vašich novin. Především mi vadí, že jste zcela ztratily objektivitu, snahu po objektivitě. Je to hrozná škoda, přesto Vám fandím a  doufám, že třeba učiníte časem nějaké změny. Nebo se mýlím? Děkuji

    ODPOVĚĎ: Děkuju za názor. Napište konkrétněji, co vám vadí, vezmeme to v úvahu. Napište nám rovnou do BL. Vaši kritiku případně zveřejníme.


    Lubas       odpovězeno: 24.4. 2001 12:39:56

    OTÁZKA: Proč nám pořád dáváte za příklad sdělovací prostředky v Británii, a to i komerční?Já tam nějakou dobu taky žil a  občas koukal na ITV, ale častokrát si říkal: "Zlatá Nova".

    ODPOVĚĎ: I  britské sdělovací prostředky mohou být špatné, mám pocit, že dochází k  postupnému rozkladu britské televize, pod tlakem satelitu, kabelu a  internetu, vrchol byl kolem roku 1980. Přesto však existují naprosté špičky, které, kdyby se v ČR někdo aspoň snažil takhle dělat televizi, by velmi pomohly rozvoji demokracie - lidi by asi byli míň frustrovaní. Nemyslím,že je ITV horší než Nova. Nemá Peříčko ani Počasíčko.


    David       odpovězeno: 24.4. 2001 12:37:49

    OTÁZKA: Je podle vás MF DNES pod Šafrem lepší než MF DNES pod Šabatou? Podle mě přibylo bulváru a povrchnosti.

    ODPOVĚĎ: Nečtu ji tak podrobně, protože, přiznám se, - je to asi arogance - českými novinami vždycky prolítnu za třicet vteřin. Nejsem tedy kompetentní se k  tomu vyjádřit.


          odpovězeno: 24.4. 2001 12:37:01

    OTÁZKA: Máte pocit, že jste něco jako novodobý Spasitel?

    ODPOVĚĎ: Ne.


          odpovězeno: 24.4. 2001 12:36:53

    OTÁZKA: Proc je ve vasem liste, ktery se nabubrele oznacuje za novinarsky Olymp, tolik faktickych chyb? (Spatna jmena atd.) Nerikejte, prosim, ze je Vas malo a delate to dobrovolne a na kolene, za  ty chyby by se stydel i lepsi gymnazista!

    ODPOVĚĎ: My se neoznačujeme za novinářský Olymp, chceme jen tu práci dělat trochu jinak, než je v ČR zvykem. Ano, je nás málo a nestačím ani dělat pořádně korektury. Jistě to není omluva a v tomto smyslu jsou BL hrubě amatérské. Měli jsme o tom v BL před časem s čtenáři diskusi, psali, že oceňují informace a jsou ochotni přehlížet chyby. Nám ty chyby samozřejmě velmi vadí. Snažíme se je opravovat, jak to jde.


    dan       odpovězeno: 24.4. 2001 12:35:03

    OTÁZKA: Muzete prozradit nejaky tip, jak prezit neustale nadavani od pitomcu bez infarktu?

    ODPOVĚĎ: Je nutno respektovat všechny názory a pro mě je vyjadřování názorů od veřejnosti velmi zajímavé. Moc se z toho dovídám a učím. Poslouchám to pozorně.


    Zima       odpovězeno: 24.4. 2001 12:34:16

    OTÁZKA: Přijal byste nabídku na funkci generálního ředitele České televize?

    ODPOVĚĎ: Ne, chci si zachovat nezávislý postoj.


    Archibald       odpovězeno: 24.4. 2001 12:33:52

    OTÁZKA: V jednom on-line rozhovoru na jiném serveru odpověděl Pavel Zuna, že má zpravodajství pod svojí kontrolou, nikdo na  něj netlačí, nikdo mu do toho nemluví. Na druhou stranu, v BL člověk občas čte, jak má Vladimír Železný toho či onoho politika v hrsti, jak může ovlivňovat zpravodajství. Myslíte, že pan Zuna lže, že účelově upravuje zpravodjství podle nařízení svého šéfa?

    ODPOVĚĎ: Ze zpravodajství Novy je přece úplně zjevné, že odpovídá podnikatelským zájmům jejich majitelů. Hodnoťme jeho obsah, nikoliv, co někdo někde říká.


    Hruška       odpovězeno: 24.4. 2001 12:32:54

    OTÁZKA: Co říkáte na Temelín? Je Štěpán Kotrba tvůrcem loga KSČM TŘEŠNIČKY.

    ODPOVĚĎ: Nelze odpovědět stručně. Kdyby existovaly k této problematice tak dobré dokumentární filmy, jaké jsme viděli zde v  porotě na festivalu v Olomouci, diskuse o Temelíně by byla daleko jasnější. Nevím o tom, jakou grafiku dělá Štěpán Kotrba. BL publikují všechny názory.


          odpovězeno: 24.4. 2001 12:31:43

    OTÁZKA: Kdybyste se mel charakterizovat jednim slovem, jake by to bylo?

    ODPOVĚĎ: Unavenej.


    Ladinek       odpovězeno: 24.4. 2001 12:31:27

    OTÁZKA: Ta reportáž s tím azbestem bylo tehdy Vaše nezávislé dílo? Pokud ano, potom bych si takto nějak představoval nezávislou publicistiku. Vy něco natočíte a někdo to od Vás koupí (pokud se mu to bude líbit).

    ODPOVĚĎ: Paní Šmuclerová slyšela jednu mou rozhlasovou reportáž, v níž jsem usvědčil Kamila Čermáka, někdejšího mluvčího Vladimíra Dlouhého ze lhaní a navrhla mi spolupráci s Novou. Natočil jsem pro ně podle vlastního návrhu jednu třináctiminutovou reportáž, pro Na vlastní oči, právě o asbestu, za niž mi zaplatili 7000 Kč, ale pak se ukázalo, že se s nimi nedá dál spolupracovat. Užívali slova totiž v jiných významech, než jak se používají normálně. Přesto byla moje práce pro Novu pro mě velmi cennou zkušeností, protože jsem poznal, jak to tam chodí.


    Toman       odpovězeno: 24.4. 2001 12:29:06

    OTÁZKA: Jak velky vliv na ceske verejne mineni ma dle vas medialni skupina s nejasnym pozadim vlastnici Novu Primu a chystajici se vydavat denik Super. Souhlasite s Milanem Smidem ze tito lide vedou kampan proti vstupu do Evropske unie?

    ODPOVĚĎ: Je jasné, že je v  normální zemi třeba vědět, kdo přesně vlastní nejvlivnější komerční televize. Proto žalujeme v této věci RRTV.


    Ladinek       odpovězeno: 24.4. 2001 12:28:03

    OTÁZKA: V kolik hodin bývá uzávěrka BL a kdy se objevuje na netu čerstvé číslo? Jak brzy vstáváte? Děláte BL doma anebo máte nějakou kancelář?

    ODPOVĚĎ: Kolem půlnoci, ale kolega Pecina číslo často ještě dodělává přes noc.


    Cibulka       odpovězeno: 24.4. 2001 12:27:27

    OTÁZKA: Je udavač Leonard Boček váš kámoš?

    ODPOVĚĎ: Neznám.


    Lukačovič       odpovězeno: 24.4. 2001 12:27:14

    OTÁZKA: Kdy zkrachují Britské listy?

    ODPOVĚĎ: Nezkrachují, mají podporu většího množství malých sponzorů, kteří je nyní systematicky financují, je to pro nás obrovský mandát.


    Sabina       odpovězeno: 24.4. 2001 12:26:35

    OTÁZKA: Proč neučíte na české univerzitě? Je vám to málo? Nebo vás tu znají?

    ODPOVĚĎ: Protože historickou shodou okolností učím na britské a dává mi to obrovskou nezávislost.


    Hanička       odpovězeno: 24.4. 2001 12:25:49

    OTÁZKA: Jak jste se octl na univerzitě v Glasgow? To nikdo z vedení univerzity nemá všech pět pohromadě?

    ODPOVĚĎ: Britské univerzity si cení nezávislého podvracení konvenčních názorů.


    Lubas       odpovězeno: 24.4. 2001 12:25:14

    OTÁZKA: Dobrý den, cením si Vašeho nezaujatého postoje v době krize v ČT. Proč myslíte, že je u nás tolik bručounů, kteří prohlašují, že jste se postavil na stranu Hodače? Kdyby četli BL pozorně, věděli by, že tomu tak nebylo.

    ODPOVĚĎ: Díky. JČ


    Johanna       odpovězeno: 24.4. 2001 12:24:54

    OTÁZKA: Viděl jste vystoupení poslankyně Dostálové v  nedělním diskusním pořadu na Primě. Nezdálo se vám příliš demagogické?

    ODPOVĚĎ: Neviděl, byl jsem teĎ čtyři dny v klauzuře v  Olomouci v porotě filmového festivalu.


    Toms       odpovězeno: 24.4. 2001 12:24:19

    OTÁZKA: Pane Čulíku, v poslední době v BL publikuje velice hojně panem Železným neoblíbený novinář Fabiano Golgo. Nabídl se on sám anebo jste mu tonabídli vy? Bez ohledu na téma jeho příspěvků se mi jeho články nejeví příliš profesionálně napsané. Co vy na to?

    ODPOVĚĎ: Dáme vědět panu Golgovi, že si myslíte, že jeho články jsou blbé. Díky. Třeba se zlepší.


    Karel von Žižkov       odpovězeno: 24.4. 2001 12:23:39

    OTÁZKA: Mistře! Máte české občanství? Rád bych vás navrhl za prezidenta! Přijímáte?

    ODPOVĚĎ: Nechci být kandidován na  žádnou politickou funkci, chci si uchovat nezávislý postoj. Díky.


    Zvedava       odpovězeno: 24.4. 2001 12:22:42

    OTÁZKA: Kdyz jste podporoval Ivana Kytku tvrdil jste, ze ho neznate a ted se v iDNESu docitam, ze jste spolupracovali v CTA a  Alfe? Prosim, o vysvetleni...

    ODPOVĚĎ: Netvrdil jsem, že Ivana Kytku neznám. Tvrdil jsem, že jestliže souhlasím s nějakou myšlenkou či nejakým projektem, neznamená to proboha, že to dělám z kamarádšoftu. V roce 1998, kdy byl IK šéfem zpravodajství ČT, najdete v BL velmi ostré články, kritizující Kytku za to, že zpravodajství je stále špatné, i za jeden pokus svého spolupracovníka umlčet. Pro ČTA jsme připravovali zprávy na  sobě nezávisle, já z Glasgow, on z Londýna, pak ČTA zkrachovala, a  nezaplatila nám za to. V Rádiu Alfa byl pořad Týden z Británie, jeden týden to dělal Kytka, druhý týden já. Žádná spolupráce.


    Jaromír Sladký       odpovězeno: 24.4. 2001 12:19:52

    OTÁZKA: Pane Čulíku, zdá se mi, že máte sníženou hranici sebereflexe. Lidově by se dalo říci, že jste Brouk Pytlík - všechno zná, všude byl dvakrát... Připouštíte si někdy, že nemáte pravdu?

    ODPOVĚĎ: Kritika je podstatou demokracie. Ano, velmi jsem si vědom, že nikdo není neomylný a každý dělá chyby, a ty chyby dělám i  já-snažím se je napravovat a dělat tuto práci s pokorou.


    Jerry       odpovězeno: 24.4. 2001 12:18:38

    OTÁZKA: Už se našel ňákej blázen, co vám dal peníze na  "veřejnoprávní" Britský listy? Panebože, jak jste na takovej nesmysl přišel?

    ODPOVĚĎ: Ano, sebrali jsme 400 000 Kč, většinou od obyčejných lidí, často z malých měst a vesnic, a existence BL je zajištěna. Čtenářská podpora nás velmi zavazuje. Je to mandát, který bereme velmi vážně.


    Pepano       odpovězeno: 24.4. 2001 12:17:30

    OTÁZKA: Vaše noviny podporovaly před 2 lety bombardování Jugoslávie. Jak se na to díváte dnes.

    ODPOVĚĎ: Ano, každý se může mýlit. Já bych to trochu poopravil. Podle informací, které byly tehdy k dispozici, šlo o brutální zásahy Miloševičova režimu proti bezbrannému kosovskému obyvatelstvu, a to zejména prostřednictvím jeho policie a armády. Přitom nemám a nikdy jsem neměl iluze, že kdyby UCK měla tytéž možnosti jako tehdy Miloševičovy ozbrojené síly, vraždila by taky v  tak obrovském rozsahu. Zdálo se nám, že mezinárodní společenství nemůže zůstat nad vražděním v nečinnosti - podporovali jsme, že se něco musí udělat, i když jsme se dívali dost s odstupem zrovna na to, zda je správným řešením bombardovat Jugoslávii z veliké výšky. Je fakt, že vzhledem k informacím, které jsou k dispozici dnes, jsme se možná mýlili. Zároveň bych však poukázal na to, že jsme i v roce 1999 publikovali širokou škálu názorů (viz články Roberta Fiska z Independentu), kritických vůči západní politice o Jugoslávii.


    dan       odpovězeno: 24.4. 2001 12:13:19

    OTÁZKA: Pane Culik, bavi Vas jeste starat se o Britske listy? Nechtelo by se Vam zase chvilku jenom psat do jinych magazinu - treba kulturni recenze? Posledni dobou jste jich par napsal a velmi se mi libily (Kytice, ted ty dokumenty).

    ODPOVĚĎ: Píšu velmi rád pro Britské listy, protože je to platforma, kde nemusím zápolit s místem, ani s  šéfredaktory jiných novin a jejich případným pojetím. BL jsme založili proto, abychom přinesli trochu jiný způsob novinářské práce, než jaký se běžně praktikuje v ČR, a mnohé věci, které píšeme v BL, zdá se nám, by se v jiných médiích neprosadily. Proto budeme se já i ostatní i nadále soustřeďovat hlavně na psaní v BL.


    Jan Čulík v onlinovém rozhovoru pro Ihned

    Tento rozhovor se uskutečnil v pátek 27. dubna. (Rozhovor musíte číst odspodu.)

    13:54 Patrik Všechny problémy, o kterých diskutujete se zdají být morální, etické povahy, jakoby naše společnost byla prolezlá špínou. Pak jste zde diskutoval o špatné současné literatuře. Vždyť to vše jsou témata a la Kafka. Snad se nový najde a popíše to! Myslíte, že "kafkárna" nás obklopovala v minulosti před válkou, po válce i teď, že vyhnat ji z této kotliny je nemožné?

    14:04 JC Historie českého národa je ve dvacátém století většinou velmi tragická, a nyní sklízíme její důsledky. Skláním se před tím s pokorou a to, co se snažím dělat, je mým pokusem trochu pomoci, abychom se tohoto historického břemena mohli zbavit. Kritika je základním motorem pokroku. Když někdo přijde s novou myšlenkou nebo návrhem, je nutno se automaticky ptát, co je na tom špatného. Jen tak dochází ke zlepšení. Špatné je namísto toho, aby se člověk nad kritikou zamyslel, se urazit.

    13:33 Martin Novák Pokud tedy vidí nějaké nekalosti, proč na ně neupozorní přímo na pracovišti či sami a veřejně. A ještě jeden dotaz: co byste vy pochválil dejme tomu za poslední týden ve zpravodajství ČT.

    13:39 JC Protože je prokázáno opakovaně, že to nejde. Víte snad o tom, že lidé, kteří se v prosinci postavili na stranu vzbouřenců, byli z ČT vyhozeni. Absolutně chybí pojem plurality a nezávislého, kritického odstupu od zpracovávaných témat. Ve zpravodajství ČT jsme za poslední týden zaznamenali jedno závažné zkreslení. Ve vlastní věci zajásalo zpravodajství nad tím, že prý českotelevizní vzbouření podpořila Evropská unie. Ten, kdo se podívá na příslušný server EU (viz aktuální vydání BL, http://www.britskelisty.cz), zjistí, že ČT odvysílala hrubě zkreslenou zprávu. Je to asi tak, jako když ČT odvysílala zprávu, že 49 procent českých občanů se stavělo kriticky proti Hodačovi, ale "zapomněla" dodat, že asi 18 procent z nich (cituji po paměti) se proti Hodačovi stavělo kriticky, že byl vůči vzbouřencům příliš měkký. Takovouto prací ztrácí zpravodajství čt poslední zbytky důvěryhodnosti. Nemohu pak přirozeně na něm najít už dobrého nic, protože pořád přemýšlím, co dalšího ještě Události zkreslily a zatajily. Je to sanatorium: vy nám platíte koncesionářské poplatky a my si za ně vysíláme propagandu ve vlastní věci. Železný dělá v Nově totéž: ovšem lidi to neplatí koncesionářskými poplatky.

    13:30 anonym Jestliže říkáte, že je lepší český film, než literatura, není to způsobeno tím, že naši scenáristé raději chtějí psát film z důvodů finančních, což platí vůbec ve světě.

    13:34 JC Nevím. Zdá se, že se k filmu dostaly - snad náhodou - větší osobnosti a inteligentnější a talentovanější lidé, než jací působí v literatuře. Penězi to asi není. Český film má vždy velmi malý rozpočet a dělá se v podstatě na koleně.

    13:25 Patrik Ještě dotaz! Co si myslíte o mixu bývalých komunistických novinářů s novou "směnou" v našich médiích? Na Slovensku je to snad ještě horší, když si tam povolali šéfovat Šabatu z MF Dnes!

    13:32 jc Asi není důležité, jestli někdo byl či nebyl komunista (pokud se mu neprokáže trestný čin) ale je důležité, zda je či není dobrý novinář.

    13:22 Martin Novák Můžete tedy aspoň potvrdit, že vám v podstatě ti lidé donášejí? Je to třeba Filip Černý, kterého jste v některém ze svých materiálů chválil?

    13:29 JC Co je to donášení, milý pane kolego? Vy si myslíte, že ve veřejném zájmu by měly být kamarádšoftské praktiky utajovány, protože my jsme přece všichni kamarádi a tak nějak se shodujeme, že koncesionářské poplatky mají financovat to, na čem se ve vlastním zájmu dohodneme na chodbách ČT a v kuřárně, a nikomu do toho nic není - anebo je občanskou povinností tyto věci odhalovat? Ne, Filip Černý to není. Víte, je docela směšné, že když něco Britské listy pochválí, začnou se někteří domnívat, že je to z kamarádšoftu. Snažíme se užívat objektivní měřítka a jestli něco chválíme či haníme, není to na základně osobních sympatií či antipatií. Paní Daniela Drtinová bude možná překvapena, ale nemám vůči ní žádné sympatie ani antipatie. Nepovažuju se za jejího "nepřítele", ač si to zřejmě myslí. Lituju jen, že se vedoucí činitelé zpravodajství ČT vyhýbají racionální diskusi o své práci. je to ovšem výmluvné.

    13:18 Patrik Pan Vlasák se ptal na zpravodajské servery, jak by měly vypadat, ale neodpověděl jste mu. Který zpravodajský server se vám zdá být dobře designován, nemyslím české - ty nestojí za řeč (viz. iDnes s jejich neustálými změnami k horšímu nebo iHned s triviální designem)?

    14:06 JC Za dobrý design považuju ten, který lze lehce používat, je jasný a srozumitelný. Docela se mi dnes líbí Timesy, velmi často používám onlinové stránky deníku Guardian - jsou velmi prosté, ale víte, že mají cca 25 milionů přístupů měsíčně?

    13:17 Martin Novák Zajímala by mne tedy jména lidí, se kterými jste v ČT ve styku. to by asi v tamní redakci nebyli rádi. Jsou špióny?

    13:19 JC Myslíte si, že by bylo moudré tato jména publikovat?

    13:11 Martin Novák Pracoval někdy někdo z redaktorů BL v České televizi? Jak to, že tak dobře znáte prostředí, které tam panuje?

    13:14 JC V České televizi máme mnoho kontaktů. Britské listy sledují zaměstnanci ČT velmi intenzivně - trvale zůstává Česká televize serverem, z něhož na BL zaznamenáváme denně největší množství přístupů. Máme trvalé kontakty na lidi, kteří pracují ve zpravodajství ČT dnes i na lidi, kteří tam pracovali donedávna. Jsme rádi, že jsme sami v ČT nepracovali, protože si musíme od tematiky udržovat odstup.

    13:07 nesvadbova, viewegh Přednášíte i literaturu? Vyjadřuje se kriticky k médiím a novinářům, co si ale myslíte o stavu současné české literatury. Kdo je podle vás jednička?

    13:19 JC Přednáším především českou literaturu, ale většinou jen do roku 1989. Zastávám možná kontroverzní názor, že žádnému českému spisovateli se nepodařilo vytvořit o postkomunistické éře české společnosti tak autentické a velké svědectví, jaká vytvořili o komunistické totalitě autoři jako Škvorecký, Hrabal, Kundera, Havel. Musíte si uvědomit, že učím mezinárodní studenty a vyhledávám tedy autory, kteří jsou schopni na základě prvoplánového svědectví o své vlastní společnosti vypovědět leccos v druhém plánu i obecněji o podstatě lidské existence a lidském osudu - teprve tohle činí českou literaturu mezinárodně zajímavou. Velcí čeští autoři, jako Kundera, Škvorecký, Hrabal, to dokázali. U současných o tom nejsem přesvědčen, a v tom se se mnou shodují např. i mnozí literární vědci z Karlovy univerzity. Poukazují - asi právem - také na to, že literatura ještě o postkomunismu žádnou pořádnou výpověď nevytvořila, velmi zajímavý je však současný český film.

    13:02 Petr Vlasák Vážený pane, jednou jste se vyjádřil o designu webu (asi tak, že BL nepotřebují extra design), myslíte si to stále? Jak podle vás by měl vypadat design zpravodajského serveru?

    13:06 JC Design Britských listů je nesmírně zastaralý, jsou pro to určité technické a provozní důvody. Pracujeme na změně. Dojde k ní, doufáme, brzo. Nechtěl jsem říct, že web nepotřebuje dobrý design. Snad jsem jen argumentoval v tom smyslu, že podstatou Britských listů jsou texty. V tom smyslu, rozumíte-li mi, asi BL vlastně ani nejsou internetový deník - jen využívají bezprostřednosti, láce a interaktivity internetu k šíření v podstatě dost tradičním způsobem připravovaných textů. Jistě existuje obrovský prostor pro další vývoj, jsme si toho vědomi a budeme na tom pracovat.

    12:59 Pilný Občas si vzpomenu, je-li řeč o novinářích, na snahu pana předsedy Klause, aby naši novináři nechodili na "tiskovku" ve svetrech. Britští novináři chodí v oblecích? Co by řekli na takové snahy politika o jejich umravňován?

    14:05 JC Myslím si skutečně, že je to trochu podružné.

    12:56 František Dobrý den. Jeden z vašich názorů tvrdí, že mladí novináři z Čech by měli odcestovat na zkušenou do zahraničí. Ptám se:1. to u nás není doopravdy jediná redakce, která by to dokázala.2. nechcete se vrátit do Čech a učit ty mladé sám?3. v čem je vlastně startovní čára mladých novinářů zde a jinde odlišná?

    13:25 JC 1. Potíž je, že noviny v ČR mají málo peněz, anebo nejsou ochotny něco takového financovat. 2. Myslím, že situace, v níž jsem se octl, totiž v nezávislém postavení "britského" univerzitního učitele, který může hovořit jakkoliv otevřeně a nemusí se obávat existenčního postihu, by podle mých informací z Prahy asi nebyla možná. Zdá se mi, alespoň z četných besed, jichž se poslední dobou v ČR účastním, že vydávání Britských listů je efektivnějším způsobem, jak do českého prostředí přinášet nové myšlenky, než někde v ČR vyučovat na vysoké škole. 3. Obávám se, že historicky není pražská FSV UK, odkud pochází většina mladých novinářů, velmi dobrou školou. Druhá věc je, že i když má třeba mladý novinář určité ideály, v redakcích ho rychle přinutí, aby se přizpůsobil zavedeným konvencím a běžnému provozu. - V Británii je v žurnalistice nesmírně ostrá konkurence. Je neobyčejně obtížné dostat se do kvalitních novin. Čelní komentátoři jsou opravdu lidi s velkým rozhledem a vysokou inteligencí. Je to asi dáno tradicí.

    12:51 vlk-in Slyšel jsem, že v BBC mají sofistikovaný systém kontroly vyváženosti zpravodajství. Nejste o tomto nějak informován a myslíte případně, že suma pravidel může pomoci třeba i naší veřejnoprávní stanici, nebo je hlavní novinářská etika?

    12:57 JC V BBC mají velmi přesná pravidla provozu zpravodajství, jsou definována v tzv. Producers´ Guidelines, což jsou rozsáhlé předpisy nejen pro pracovníky zpravodajství. Je to kniha o rozsahu asi 350 stran a definováno je tam všechno. Musíte si uvědomit, že v Británii hrozí vážné nebezpečí tvrdých soudních procesů za pomluvu, kdyby došlo ve zpravodajství k nějaké nedokonalosti, a Rada BBC okamžitě trestá jakékoliv profesní chyby, takže musí být jednání pracovníků BBC neustále přesně definováno těmito předpisy. Jistě by tyto předpisy mohly a měly být inspirací nejméně pro česká veřejnoprávní média, lehce to však lze odmítnout poukazem na to, že ČR je samostatná republika a proč by se měla podřizovat praxi nějaké jiné země. Něco na tom jistě je...

    12:07 Kvapil Vazeny pane, co si myslite jako prednasejici na fakulte o tom, co se v soucasnosti u nas diskutuje o prednaskach pravicovych extremistu na FFUK? Jak by toto resili v Britanii? Dekuji za odpoved.

    13:03 JC Je to značně obtížná otázka. Na rozdíl od situace např. v Německu, kde se projevy fašismu a nacismu zákonem trestají, v Británii a ve Spojených státech by se něco takového považovalo za omezování demokracie. Verbální projevy názorů se tedy v Británii netrestají - slyšel jsem před časem v britském rozhlase zajímavou debatu na toto téma, účastnil se ¨jí i filozof Roger Scruton a zajímavé britské osobnosti různých politických názorů, a na tom se zcela shodly. Jiná věc je, že pokud vím britské ministerstvo vnitra velmi systematicky a tvrdě sleduje činnost extremistických organizací, i když je netrestá, pokud neprovedou nějaký protizákonný čin. - Ve střední Evropě argumentují lidé jako Petr Uhl, že extremistické názory se musejí zakazovat. Pro mě bylo pozoruhodným poznáním, když jsem před časem zavolal na britské ministerstvo vnitra a ptal jsem se, jaký je postoj tohoto ministerstva k extremistickým názorům. Tiskový mluvčí ministerstva odpověděl: Milý pane, my nepoužíváme výrazu "extremistický". To je nálepka, kterou používají lidé, kteří se s někým jiným politicky neshodnou. My se zabýváme porušováním zákona. Máte-li pocit, že někdo porušil zákon, dejte podnět k policejnímu a soudnímu vyšetřování té věci.

    11:27 Ales Dobrý den, BListy byste charakterizoval jako: a) zpravodajský server, b) publicistický server nebo c) lobbystický server? Která strana (resp. její "frakce") je Vám a Vašim českým přispěvatelům nejméně nesympatická?

    13:12 JC Britské listy snaží udržet si odstup od všech českých politických stran. Kdybyste se zeptal např. pana Tomáše Peciny, jakou stranu asi bude volit, konkrétně by vám odpověděl. V novinářské práci se to však nesmí projevit, máte-li si zachovat profesionální důvěryhodnost.BL nejsou asi ani jednou z výše uvedených možností. (Nevím totiž, jak své možnosti definujete, takže nemohu strčit BL do ani jedné ze škatulek.) Princip: přinášet myšlenky a články, které redakce BL považuje za zajímavé, zejména proto, že šéfredaktor permanentně stojí na rozhraní dvou kultur, britské a české, a konfrontace dvou různých kultur přináší nové podněty. Ano, výběr je subjektivní. Dále se zaměřujeme na to, co považujeme za podstatné otázky pro rozvoj demokracie v ČR: postoje většinové společnosti k menšinám, postoj státní správy k zákonům, lidská práva, kvalita sdělovacích prostředků, to, jak kulturní elita funguje v podstatě jen jak úzká lobbistická skupina, prosazující osobní zájmy...

    11:13 Ivan Zajímá mě váš názor na prosperitu internetových novin. Které mají šanci a které nikoliv?

    13:59 JC Neodvážil bych se dlouhodoběji tuto věc odhadovat. První potíž totiž je, zda český tisk skutečně publikuje to, co si přeje veřejnost, a je tedy odrazem české skutečnosti, anebo zda si vytvořil virtuální realitu, kterou čtenářům vnucuje. Podle toho, jaká je odpověď, na tom závisí budoucí prosperita internetových novin. Nedovažuju se také nic víc konkrétního říct vzhledem k nadcházejícímu bouřlivému vývoji internetu. Co říct například na zcela překvapivou informaci, kterou jsem se tento týden dověděl na festivalu Academia Film Olomouc v rozhovoru s Clivem Jamesem, velkou britskou mediální hvězdou, jehož televizní pořady dosahují mnohamilionové sledovanosti, který se rozhodl prodat svou televizní výrobní společnost a od června vysílat jen na internetu - 85 procent britských domácností je napojeno na ASDL. Takže - neodvažuju se předpovídat nic.

    10:42 Král Pohled na BL mi připomíná cokoliv jiného, než to co by to mělo být - informovat český lid z pohledu zahraničního zpravodaje nebo pohledu zvenčí na ČR. Bl se stala "pavlačí" se vším všudy (vyléváním nočníků, špíny, osobní nevraživosti... ). Teď si představte, že by takto vypadal některý náš deník. Obdobně v papírové podobě vydávají své plátky extrémistická hnutí a strany. Existuje v Británii takový web? Nechce se proto raději v BL vrátit zpět k solidní novinářské práci?

    13:32 JC Jak víte, milý pane, co by BL měly být? Žádnou osobní nevraživost v BL nepublikujeme, to jste se asi spletl. Pokud nejste s Britskými listy spokojen, napište věcnou analýzu, co je na nich špatného, rádi budeme publikovat a třeba to vyvolá diskusi, pomůže to deník zlepšit. Mimochodem, BL praktikují právě úplně běžnou západní žurnalistiku anglosaského stylu. JČ

    09:27 Otto Vážený pane, čtu si váš životopis na BL a nevím, nevím, jak stihnete vše. Myslím si, že má-li člověk dělat práci pořádně, musí se jednomu řemeslu věnovat a nikoli skákat z jednoho na druhé. Zdá se mi, že nemáte pořádek ve vlastní duši a tudíž nemůžete být znalcem.

    13:47 JC To máte pravdu. Víte, můj životopis je tak rozrůzněný, protože odchod do zahraničí je, jak to kdesi napsal Antonín Brousek, skokem do permanentní nejistoty. Musel jsem dělat spoustu věcí, nebylo to mojí volbou. Ano, měl jsem určitý komplex z toho, že když jsem se po více než deseti letech vrátil na univerzitu v Glasgow, kde jsem učil už v letech 1978 - 1981, ale musel jsem odejít, protože jsem neměl trvalé místo a Margaret Thatcherová v roce 1981 drasticky zaútočila na britské univerzity, seškrtala jim rozpočty a zakázala na dobu tří let jmenování nových univerzitních učitelů, trochu jsem záviděl svým kolegům, kteří na témže místě byli celou dobü a mohli se systematicky věnovat své práci. Jenže tím, že jsem pracoval pro televizi, pro počítačovou firmu, pro rozhlas, dělal jsem účetnictví, zastupoval jsem britské nezávislé televizní producenty při jednání s řediteli britských komerčních stanic, atd. jsem nabyl zkušeností, které zase moji univerzitní kolegové nemají. A konec konců, publikoval jsem nejméně tak intenzivně jako oni: nechci se chválit, ale moje kniha o české exilové literatuře Knihy za ohradou (Praha 1991) se používá v Praze jako učebnice, atd. Určitou práci na poli literatury (viz například nedávno publikované svazky mezinárodní encyklopedie Dictionary of Literary Biography, kde jsme s kolegy z pražského Ústavu pro českou literaturu publikovali - poprvé v historii - rozsáhlá, až třicetistránková hesla o nejvýznamnějších českých autorech dvacátého století - v angličtině) jsem snad odvedl. V současnosti se intenzivně věnuji Britským listům, neboť je to pro mě nesmírně poučná práce. Žádný zahraniční odborník na českou problematiku neměl, argumentuji, do české společnosti takový vhled, jaký umožňují právě BL a reakce čtenářů, jichž chodí cca 50 denně.

    09:16 Karel Nemyslíte, že jste vaší kritikou dosáhl opaku? Totiž toho, že vaše kritika není již brána jako seriózní!

    13:53 JC Máme naopak stále sílící informace, že naše práce je brána velmi seriózně. Jistě, lidé, kterých se naše kritika dotýká, se někdy snaží iracionálními emocionálními výlevy naši práci bagatelizovat ("Čulík je arogantní šílenec"). Jsme přístupni veškerým racionálním protiargumentům, vítáme je a publikujeme je s pokorou - kritika přece může vést jen ke zlepšení naší práce. S emocionálními výlevy se ale argumentovat nedá, kritika musí být racionální a založená na faktech.


    Reakce:

    Na obranu filmu o Plastic People of the Universe

    Václav Chytil

    Vážený pane,

    vzhledem k tomu, že jsem osobně spjat s autorkou Vámi kritizovaného filmu, nemohu hodnotit meritum Vaší kritiky, co mne však více než silně zaráží, je tón, jakým je psaná (jak jistě víte, c´est le ton, qui fait la musique). Myslím, že jasně patrná zášť není u kritika vhodná.

    Dovolím si připsat několik poznámek k Vámi citovaným názorům členů poroty: Byla jejich hudba skutečně (síc!!) umění - kdo je schopen toto hodnotit: pan poslanec Kučera st. či Váš spolupracovník pan Š.Kotrba požadující, aby amatérský či profesionální hudebník znal noty ??

    ( V Česku mi najděte jednoho kritika undergroundu kromě I. M. Jirouse schopného kvalifikované odpovědi - ostatní podobně jako on budou stejně osobně zainteresováni, tudíž z kritického hlediska diskvalifikováni.)

    Polská členka poroty říká po shlédnutí filmu, že "Plastici jsou nějaká kapela", buď nebyla promítána anglická verze filmu s titulky, nebo byla porotkyně po dobu sledování někým rušena, protože historie vzniku a základní osa vývoje, když nic jiného, popsána je.

    Co mne však nazvedlo, je Vaše hodnocení "neiformovaných"¨zahraničních hvězd. Je-li pro Vás G.Lucas neinformován, přestože, jak říká ve filmu, si desku Plastiků koupil v New Yorku v polovině 70tých let a byl jí nadšen, tak ví o kapele víc, než drtivá většina diváků u nás, včetně členů poroty.

    Na závěr si dovolím vyjádřit zásadní nesouhlas s tvrzením, že interview L.Reeda, je "titulky překladán do češtiny dost nepřesně a nedokonale". Překlad je dílem, stejně jako titulky k anglické verzi filmu, zkušeného autora, člověka, který prožil v USA léta emigrace v hudebním prostředí a po návratu do Čech úspěšně překládá současnou americkou literaturu. Jmenuje se Jiří Popel.

    Osobně jsem dnes, přestože moje angloameričtina je jistě vzhledem k mému kontinetálnímu zaměření nesrovnatelná s překladatelovou, kontroloval Vámi napadenou pasáž a mohu s klidným svědomím říci, že titulkový překlad je výstižný. Považuji tudíž Vaší poznámku za obzvláště zlomyslnou a úmyslně pro čtenáře BL zavádějící.

    Ná závěr poznámka: Film nevznikl iniciativou České televize, leč autorky scenáře a režie za zásadní počáteční pomoci soukromé nadace, Česká televize se podílela na dokončovacích pracích. Film byl natočen na filmový (nikoliv video) záznam a je promítán v kinosálech v ČR distribucí fy Falcon.

    Jako vždy v úctě pravidelný čtenář, drobný sponzor a občasný glosátor Vašich BL.

    Václav Chytil


    Na obranu doc. Olgy Sommerové: Čulík se chová trapně

    Václav Pinkava

    Ad: dopis Olgy Sommerove v Britskych Listech
    http://www.britskelisty.cz/0104/20010427d.html#03 Nehorazny nadpis "zakazte Culikovi mluvit, ja jsem docentka!" je tu zrejme naroubovany jako prislovecna psi hlava. Uz davno jsem si zvyknul, ze takovy clanek v BL vzdy stoji za to cist, nebot text se zrejme nezesmesnuje sam, a proto je mu pridan bulvarni titulek. Jde o pokus obsah s predstihem bagatelizovat a zhenodnotit, jeste nez zacneme cist. Takova to stara recnicka finta...

    V clanku samotnem pak obzvlaste pikantne zazni citat Jana Culika:-

    "Západní tvůrci se skromností komunikují téma, zatímco čeští tvůrci prostřednictvím tématu komunikují sebe. Já to říkám ostře, ale je to kontrast mezi ješitností, skromností a vědomím veřejné služby."

    Zrejme nekteri, se skromnosti sobe vlastni, komunikuji sebe prostrednictvim cehokoliv, i cizich prispevku.

    Trapne, skolacke, a (mame li verit citatu vyse) ryze cechackovske chovani.


    Obecní volby a sociální konflikty ve Francii


    Karel Košťál, Grenoble

    Volební úspěch levice v Paříži a Lyonu, kde svárlivá a roztříštěná pravice přinesla socialistům, komunistům a zeleným vítězství na podnosu, nemůže zakrýt skutečnost, že levice ztratila 18. března dvacet důležitých měst. Pravice získala 45% hlasů, levice jen 43%. Hlasování se zdrželo 40% dělníků, 53% občanů od 18 do 24 let, 39% občanů od 25 do 34 let. Pro různé "alternativní" krajně levicové skupiny se vyslovilo 13% voličů. Vedení socialistické strany ohlásilo před volbami příchod "růžové vlny". Byla to taktická chyba, která ještě na poslední chvíli zvýšila pasivitu levicových voličů. Namísto ní přišla vlna největší volební abstence od konce války. Pro Jospinovu vládu to měla být "generální zkouška" před parlamentními a prezidentskými volbami v roce 2002. Bylo to však "poslední varování" ...

    Jospinova "pluralitní levicová koalice" je v krizi. Socialistická strana dnes drží komunistickou stranu nad vodou. Vedení Socialistické strany dokonce pomáhá financovat komunistický deník l´Humanité. Jospin se obává zhroucení komunistické strany a radikalizace komunistických voličů.

    Jospinova vláda přistupovala k obecním volbám za zdánlivě příznivých okolností. Ekonomický růst pokračoval. Nezaměstnanost klesla pod symbolickou hranici 9%. Mnoho socialistů - a nejen socialistů - však upozorňovalo, že občané, které divoký kapitalismus již vyhnal na okraj společnosti - dlouhodobě nezaměstnaní, lidé s nízkými příjmy, přistěhovalci a jejich děti - se díky ekonomickému růstu na kapitalistické výsluní nedostanou. Obecní volby nepomohou občanům, vyhnaným globalizací na periférie měst, aby našli cestu do sídelních čtvrtí. Komunální politika je zcela ve vleku centrální politiky, je tedy třeba změnit jak politiku centrální, tak komunální. Vycházejíce z těchto úvah, dobrá třetina socialistů již delší dobu žádá skutečně levicovou politiku a silný sociální stát.

    Masová volební abstence a počínající radikalizace tradičních socialistických a komunistických voličů jsou projevy nespokojenosti námezdně pracujících občanů, kteří od června 1997 žádají radikální sociální politiku. Již během volební kampaně proběhly na několika místech stávky a demonstrace proti propouštění v obchodním domě Marks & Spencer a v mlékárnách Danone. Pracovníci těchto podniků se dověděli o svém propuštění "na základě rozhodnutí valné hromady akcionářů" z televize. (Generální ředitel obchodního domu dostane prémii 7 milionů franků, kolik dostanou prodavačky se neví). Podpisová akce pobouřené veřejnosti žádala vládu, aby zakročila. Jospin sice odsoudil "skandální a brutální metody zaměstnavatelů", dál se však nedostal. "Kdo vládne v této zemi, politikové, nebo majitelé akcií?", táže se leták odborové organizace obchodního domu Marks & Spencer.

    Železničáři, kteří v novém "projektu restrukturalizace" vytušili projekt plíživé privatizace, vstoupili do stávky v plné volební kampani a nepomohly domluvy komunistického ministra dopravy ani vedení odborové organizace CGT, motivované obavou z toho, že během voleb budou mít na krku stávku státních zaměstnanců. Stávkové výbory však rozhodly jinak. Ačkoli Jospin telefonicky doporučil "stáhnout projekt restrukturalizace a nemluvit o tom" - typicky jospinovské hašení požárů - stávková pohotovost trvala ještě několik dní. Je vhodné připomenout, že v roce 1995 velká odborářská akce za záchranu sociálního pojištění začala také na železnici. V roce 1995 vedení CGT řídilo stávku pevnou rukou. Tentokrát o průběhu stávky rozhodovala členská základna odborů a její stávkové výbory.

    Kandidát francouzské levice na prezidentský úřad Lionel Jospin bude muset ještě před osudovým rozhodnutím v roce 2002 hasit mnoho požárů. Francouzští socialisté se nacházejí na křižovatce. Jejich úkolem bude v příštích měsících přesvědčit vedení, že je nutno otočit kormidlo doleva, protože socialisté vyhrávají volby nalevo.


    Oznámení:

    1.Máj - demonstrace AFA proti neofašismu a za sociální jistoty

    Místo konání: Tylovo nám. Praha

    Čas: 13.00 hod

    Pořádá: Antifašistická akce (AFA) Česká republika

    1. máj není v žádném případě nějaký imaginární svátek práce, jak nám jej vždy předkládali stalinisté. 1. Máj je dnem, kdy by měli všichni pracující sejít a zamyslet se nad svým osudem. Zhodnotit prohry a výhry tohoto systému.

    Proč jít do ulic?

    Situace se od roku 1886, kdy v Chicagu pracující stávkovali a demonstrovali za snížení pracovní doby (8 hodin), sice změnila, ale podstata zůstala stejná.

    Mnohé výdobytky pracujících jsou nyní ekonomickou elitou často smetávány ze stolu : nedodržování osmihodinové pracovní doby, nucené přesčasy, šikana na pracovišti, privatizování zdravotnictví a školství, sociální škrty (doporučované i Světovou bankou), omezování vlivu odborů na pracovišti či zastrašování zaměstnanců při aktivitě např. proti propuštění.

    Naše svoboda jsou ohrožovány i snahou české ultra-pravice profilovat se jako "slušná" politická strana a vrátit Evropu do doby plynových komor, totality a koncentračních táborů.

    AFA říká: nemlčme - jednejme dokud je čas! Více informací: http://www.geocities.com/afa_cz


    Prohlášení Antifašistické Akce Praha (AFA) k 1.Máji a činnosti ministra vnitra Grosse

    Není to tak dlouho, co ministr vnitra Gross prohlásil, že má pravicových radikálů plné zuby a bude proti nim postupovat více razantněji. Od této doby proběhlo zcela v klidu několik neonacistických koncertů. Policie pouze kontrolovala kolemjdoucí a sem tam někoho pokárala za to, že nosí fašistické symboly. Na těchto koncertech se propaguje fašismus a rasismus, hudební skupiny otevřeně opěvují hrdinství Adolfa Hitlera, Rudolfa Hesse a dalších válečných zločinců či genocidu Židů. Policisté místo toho, aby těmto koncertům zabránili, jen jako vždy dohlíželi na jejich klidný průběh. Neonacisté se tak dál vesele organizují a sbírají na vstupném obrovské sumy sloužící k další propagaci a nákupu zbraní. Jejich aktivita velmi narůstá, což potvrzují kromě jiného nedávné útoky skupin nacistických skinheads na dům obývaný Rómy v Opavě nebo nitku s Rómy v Novém Boru. V obou případech se to stalo v den, kdy neonacisté slavili výročí Hitlerových narozenin.

    Především tento fakt potvrzuje spojení pravicových radikálů a neonacistů do jedné politické strany - Národně sociálního bloku ( NSB). NSB sdružuje také bývalé členy Národní Aliance a Národního odporu, jejichž předáci byli v minulosti souzeni za rasové útoky, popírání holocaustu, hailovaní před synagogou nebo útok na klub, ve kterém se schází homosexuálové.

    A přibližně před půl rokem se v médiích objevily fotografie členů Národního Odporu, na kterých jeho členové hailují před vlajkou s hákovým křížem.

    Na 1.Máje nahlásil NSB svou demonstraci na Náměstí Míru a magistrát ihned vyhověl. Naše organizace, Antifašistická Akce (AFA), která má za jeden ze svých cílů nedopustit fašistickou propagandu na veřejnosti, nahlásila na tomtéž místě svou vlastní akci již o 14 dní dříve, avšak magistrát a posléze soud nám naší demonstraci zakázal se zcela protizákonnými motivy. Nevíme, kterých extrémistů má ministr Gross “plné zuby”, ale neonacisté to zřejmě nejsou.

    My, antifašisté, jsme opět postavení před další vlnu represí i zákazů, i když jsme na rozdíl od neonacistů nezavraždili tři desítky lidí jako neonacisté v ČR a nevyzýváme k pogromům proti Židům, Rómům a cizincům. Vyzýváme proto všechny antifašisticky smýšlející k občanské neposlušnosti. Naše důvody jsou především stále stupňované represe proti těm, kdo se snaží společnost bránit před neonacisty a pravicovými extremisty, kteří se nás snaží uvrhnout do nesvobody a útlaku podobnému tomu, který prožíval svět před 60. lety.

    Prohlášení ministra Grosse považujeme za obyčejný populismus, který má uspokojit veřejnost před volbami, které proběhnou v příštím roce. Ta má být uklidněna s tím, že je před neonacisty ochráněna, na neonacisty je dohlíženo a v pravý čas s nimi policie zatočí. Skutečnost však vypadá spíše tak, že nad nimi ministr Gross drží ochrannou ruku. Na 1.Máje se ukáže, na jaké straně je pravda.

    Jan Kenský, Antifašistická Akce Praha (AFA)

    Tel:0606 528 470

    www.geocities.com/afa_cz

    afa-praha@volny.cz


    Prvomájové protestní akce v Praze budou monitorovat Občanské právní hlídky

    Pouliční protestní akce příslušníků anarchistických a skinheadských skupin, které se uskuteční 1. máje 2001 v Praze, budou monitorovat dobrovolníci z řad Občanských právních hlídek (1).

    Občanské právní hlídky chtějí svojí přítomnosti přispět k tomu, aby se neopakovala situace z prvomájových protestů v uplynulých letech, kdy došlo k postupu policie proti účastníkům protestů, který byl některými svědky kvalifikován jako neobjektivní. OPH mají svou přítomností přispět ke zpětnému vyjasnění událostí v ulicích. Aktivisté OPH jsou připraveni nezávisle posoudit situaci a poskytnout své stanovisko médiím. Na místě bude přítomen i právník. "Cílem OPH je přispět k respektování zákona a základních lidských práv. OPH nejsou účastníky demonstrací a nereprezentují žádný politický názor. O to je naše situace těžší." Uvedl Martin Prokop, pracovník EPS, který bude OPH na místě zastupovat.

    Kontakt:

    Mgr. Pavel Doucha, Ekologický právní servis, Kostnická 1324, 390 01 Tábor, tel: 0361/25 66 62, fax: 0361/25 48 66,

    za EPS bude koordinátorem OPH v ulicích Mgr. Martin Prokop, mobil: 0608/721 708

    (1) Občanské právní hlídky jsou projektem Ekologického právního servisu (EPS), který je zaměřen na nezávislý monitoring pouličních akcí, při nichž dochází ke střetu účastníků s policií. EPS je nevládní, neziskové sdružení právníků, které poskytuje občanům bezplatnou právní pomoc při právní ochraně životního prostředí a lidských práv.


    Kdo dostal cenu Ropák 2000

    Děti Země, Brno

    V časopise ALTERNATIVA, který vydávají Děti Země, byly v roce 1992 poprvé publikovány materiály “Spolku podkrušnohorských ropáků” (od M.W.Mlčocha), z nichž vyplývá, že na Zemi dochází k dichotomii dvou vysoce vyspělých druhů - Homo sapiens sapiens (člověka moudrého) a Petroleus mostensis (ropáka bahnomilného).

    Celkem 100 členů nezávislé Komise ze 124 rozhodlo o vítězi 9. ročníku ankety “ROPÁK ROKU” o antiekologický čin (osoba, která se prosazováním nějaké stavby či záměru, vydáním rozhodnutím či budováním stavby nejvíce zasloužila o poškození životního prostředí) a 6. ročníku ankety “ZELENÁ PERLA ROKU” o antiekologický výrok. Členy Komise jsou např. ekolog Ivan Dejmal, sociolog Jan Keller, filozof Erazim Kohák, písničkáři Jaroslav Hutka a Pepa Nos, teatrolog Vladimír Just atd.

    Titul Ropák roku 2000 získal

    Ing. Josef Běle, náměstek ministra životního prostředí ČR - Ústecký kraj, Českobudějovický kraj, ČR (250 bodů)

    - za povolení výjimky ze zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. pro průchod dálnice D8 v povrchové variantě na strmém úbočí labského údolí v CHKO České středohoří přes jádrovou zónu mezinárodní sítě EECONET, když odmítl aspoň uznat, že z důvodu ochrany přírody a krajiny se musí vést dálnice v dlouhém tunelu, čímž by nedošlo ke zničení evropsky unikátní kopcovité krajiny vysokými mosty a automobilovým provozem,

    - za povolení kácení v I. zónách Národního parku Šumava,

    - za naprostou nekompetentnost v řízení státní ochrany přírody a krajiny v České republice, která raději preferuje úzké stranické zájmy namísto veřejných zájmů ochrany přírody.

    Zelenou perlu roku 2000 získal

    Rudolf Zeman - pracovník Kriminalistického úřadu Policejního prezídia ČR (163 bodů)

    “Radikální ekologové jsou problémem vzhledem k tomu, že hesla, která propagují, jsou většinou pravdivá a mají podporu veřejnosti, ale i policistů.”

    (sborník přednášek z mezinárodního sympozia “Role policie v boji proti rasismu a xenofobii”, který v roce 2000 pro MV ČR vydalo nakladatelství Aleš Skřivan ml.)

    Anketa Ropák roku 2000: na dalších dvou místech se umístili

    Ing. Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu ČR - Českobudějovický kraj, Ostravský kraj, ČR (192 bodů)

    - za tolerování nezodpovědného uvedení jaderné elektrárny Temelín do zkušebního provozu,

    - za podporu výstavby jaderné elektrárny Blahutovice na severní Moravě,

    - za podporu vývozu elektrické energie do zahraničí.

    Ing. Petr Lachnit, ministr pro místní rozvoj ČR - Ostravský kraj (151 bodů)

    - za prosazování výstavby Distribučního centra Ostrava v blízkosti rezervace Kotvice, čímž dojde k negativnímu ovlivnění okolí zejména nadměrnou dopravou (emise, hluk, noční světelný smog) a krajinného rázu,

    - za výrazný podíl při prosazování územního plánu VÚC Beskydy s územní ochranou pro jadernou elektrárnu Blahutovice, trasu kanálu Dunaj - Odra - Labe (včetně trasy přes CHKO Poodří), Distribuční centrum Ostrava, těžební závod Frenštát-sever s těžbou černého uhlí v CHKO Beskydy, nové vodní nádrže Spálov, Horní Lomná, Krásná a Čeladná a pro řadu nových golfových hřišť a lanovek v CHKO Beskydy.

    Anketa Zelená perla roku 2000: na dalších dvou místech jsou tyto výroky

    Martin Říman - člen ODS a bývalý ministr dopravy a spojů (151 bodů)

    “Ukazuje se tedy nade vší pochybnost, že omezovat individuální automobilismus bez omezení základních lidských svobod je nemožné.”

    z článku Začala velká válka o dálnice? (Mladá fronta Dnes, 1.4.2000)

    Martin Říman - člen ODS a bývalý ministr dopravy a spojů (127 bodů)

    “Novoroční projev prezidenta republiky snad psali pánové Patočka, Patrik, Kohák a Keller dohromady. Jejich extrémním názorům se díky těm několika minutám dostalo publicity, o kterou by jinak marně usilovali léta.”

    z článku Globalizace? Nejnovější karta sociálních inženýrů levice (Mladá fronta Dnes, 7.1.2000)

    3) Jiří Novák - pracovník Ministerstva pro místní rozvoj ČR (127 bodů)

    “V budoucnosti je velmi pravděpodobné, že každá dědina bude mít svůj jaderný reaktor s komplexním využitím tepla i elektrické energie po celou dobu roku. Zima topení, v létě ohřev půdy, vody v koupalištích, pohon klimatizace apod.”

    z článku Temelín je možné propřekážet (Neviditelný pes, 29.5.2000)

    Slavnostní vyhlášení výsledků s derniérou divadelního přestavení s ekologickou tématikou Zelená Karkulka proběhne od 19.00 hodin v divadle Husa na provázku v Brně. Účastníci také jako obvykle snědí ropákův dort. Ankety finančně podpořila Nadace Partnerství v Brně a MŽP.

    Pořadí zbývajících kandidátů ankety Ropák 2000:

    Ing. Ivan Žlábek, ředitel CHKO a Národního parku Šumava - Českobudějovický kraj (131 bodů) - za prosazení a realizaci kácení stromů v I. zónách parku, včetně hřebene Trojmezné,, za holosečnou těžbu dřeva v II. zónách, vedoucích k odlesnění výše položených částí parku a za matení veřejnosti a kontrolních orgánů (České inspekce životního prostředí) při prokázané krádeži pokácených stromů vrtulníkem z I. zóny parku Ztracená slať.

    Ing. Jiří Drda, poslanec Poslanecké sněmovny P ČR - ČR (126 bodů) - za výrazný podíl při zásadní změně nového zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, který po úpravách skupiny poslanců, jež sám vedl, ztratil většinu environmentálně progresivních prvků.

    RNDr. Miloš Kužvart, ministr životního prostředí ČR - Ústecký kraj, Českobudějovický kraj, Brněnský kraj (120 bodů) - za liknavý postoj vůči lobbystickým a stranickým zájmům (např. tlaku jiných ministrů) v ochraně přírody během procesu o povolování výjimky ze zákona na průchod dálnice D8 přes CHKO České středohoří, za podporu kácení stromů v I. zónách Národní parku Šumava, za tolerování porušování rozhodnutí nechávat dřevo z citlivých oblastí II. zóny parku na místě, když vedení parku nechalo neoprávněné odvézt toto dřevo vrtulníkem, za neúčast v diskusích a jednáních při dokončování výstavby jaderné elektrárny Temelín a jejího uvádění do zkušebního provozu a při projednávání způsobu hodnocení jejího vlivu na životní prostředí a za vyhýbání se účasti v mediálních debatách na toto téma a za pasivitu při neprosazení rozšíření CHKO Pálava o území Lanžhotska a Lednicko-valticka, které svým podpisem podpořilo přes patnáct set občanů.

    Václav Brousek, poslanec Poslanecké sněmovny P ČR - Plzeňský kraj (92 bodů) - za předložení návrhu zákona o dálničním obchvatu Plzně jako jeden ze čtyř předkladatelů (Milada Emmerová, Jaroslav Lobkowicz a Jiří Maštálka), kterým se má urychleně řešit výstavba obchvatu Plzně ve vládní variantě, přestože jeho schválení představuje nebezpečný precedens bez ohledu na již existující právní nástroje.

    Ing. Petr Masopust, konzultant firmy Bad Giesshübler Touristik a.s. - Karlovarský kraj (87 bodů) - za prosazování výstavby zábavního parku na západním okraji Doupovských hor na ploše 1.800 hektarů u obce Kyselka s kasiny, hotely, bazény, parkovišti apod., aniž byla doložena finanční reálnost záměru, její ekologická nezávadnost vůči chráněným rostlinám a živočichům a krajině zařazené do Evropské ekologické sítě EECONET.

    JUDr. Milan Duda, vedoucí právního odboru Magistrátu města Plzně a místopředseda občanského sdružení “Dálnice” - Plzeňský kraj (79 bodů) - za zpracování návrhu zákona o dálničním obchvatu Plzně, který předpokládá zkrácení správních lhůt pro účastníky řízení (tj. zvýšení pravděpodobnosti chyb úředníků a tedy prodloužení procesu rozhodování), směřuje k nerovnosti vlastníků nemovitostí na trase obchvatu před vlastníky v jiných částech státu (ruší ústavní princip rovnosti občanů) a narušuje vyváženost výkonné a zákonodárné moci, neboť zákonodárci se snaží zasahovat do práv moci výkonné (jde zřetelně o prvky parlamentokracie).

    Steve Hammett, generální ředitel firmy TESCO Stores - ČR (77 bodů) - za vedení politiky dvojího standardu pro české spotřebitele tím, že firma na rozdíl od své mateřské zemi Velké Británie prodávala v ČR (do listopadu 2000) dětské hračky z PVC a geneticky modifikované potraviny, přičemž již řada poboček nadnárodních firem u nás garantuje, že jejich potraviny nejsou geneticky upraveny.

    Josef Šíma, vedoucí referátu životního prostředí OkÚ v Českých Budějovicích - Českobudějovický kraj (75 bodů) - za znemožnění účasti občanských sdružení ve správních řízeních v rozporu s českými zákony tím, že ve svých stanoviscích tvrdí, že stavbou nebudou dotčena ochrana přírody a krajiny, čímž jde v řadě případů o nepravdu nebo o překročení jeho pravomocí v tom, že prý není nutné informovat sdružení o zahájení řízení - tento jeho výklad měl zhoubný vliv např. při výstavbě golfového hřiště u Hluboké nad Vltavou, výstavbě skladové haly na balenou vodu HBSW v Byňově, výstavbě megamarketu v Boršově atd.

    Jaroslav Foldyna, předseda OOV ČSSD Děčín - Ústecký kraj (49 bodů) - za prosazování výstavby megamarketu Prima v centru Děčína v Podmoklech s rizikem dalšího vzrůstu dopravy a přes nesouhlas několika občanských sdružení, místních podnikatelů a veřejnosti a za prosazování výstavby vodních stupňů Malé Březno a Prostřední Žleb v CHKO České středohoří a CHKO Labské pískovce, kterým dojde ke zničení cenných lužních ekosystémů a k nevratnému ovlivnění příbřežních rostlin a živočichů, včetně např. chráněného bobra evropský.

    Pořadí zbývajících autorů výroků ankety Zelená perla 2000:

    Vladimír Zatloukal - náměstek ředitele Národního parku Šumava (126 bodů): ”Už jsme chtěli nastartovat přírodní procesy, když se ale objevil kůrovec...” - z přednášky na workshopu WWF o managementu Národního parku Šumava (Volary, 5.-7. června 2000)

    Jiří Fleischhans - výkonný viceprezident České nukleární společnosti a pracovník Škody Praha s. s. (109 bodů): ”Co je komu do toho, co dělá ČEZ.” (publicistický pořad Sněží, ČT2, 5.12.2000)

    Petr Masopust - konzultant firmy Bad Geisshübler Touristik a. s. (107 bodů): ”Ta krajina nemá žádnou cenu.” (názor na současný stav okolí území plánované výstavby zábavního areálu KYSELKA 2000 v Doupovských horách firmou BGT a. s.) - z článku S Kunešem je zábava (Respekt č. 45, 30.10.-5.11.2000)

    František Janouch - jaderný fyzik (70 bodů): ”... Není to samozřejmě jen otázka stavby, ale také technologie. Z hlediska této optiky je Temelín přímo božský.” - z článku Jaderná energie je méně škodlivá než kamna na uhlí (Hospodářské noviny, 23.10.2000)

    Antonín Peltrám - ministr dopravy a spojů ČR (66 bodů): ”Musí se vytvořit víc bodů, kde budou moci živočichové jinak chránění přecházet. Kolega Kužvart je to bude učit.” (komentář k prosazované povrchové trase dálnice D8 v Českém středohoří) - z článku Ve vyšším zájmu: Vláda se chystá obětovat České středohoří (Respekt č. 12, 13.-19.3.2000)

    Jiří Hanzlíček - poradce ministra průmyslu a obchodu pro ekologii (61 bodů): ”MPO podporuje ochranu životního prostředí v souladu se světovým trendem udržitelného rozvoje.” - z článku Zpátky na stromy (Právo, 8.11.2000)

    Milada Emmerová - poslankyně Poslanecké sněmovny P ČR (52 bodů): ”Vyšším ekologickým rizikem pro člověka a okolní přírodu je nestavění dálnic, silnic a obchvatů, než jejich existence a působení na okolní ovzduší a všechny živé organismy.” - z projevu na podporu schválení zákona o dálničním obchvatu Plzně (záznam projevu v Poslanecké sněmovně o návrhu zákona o dálničním obchvatu Plzně, sněmovní tisk č. 758 - první čtení, 1.12.2000)

    Vratislav Kulhánek - předseda představenstva Škody auto a.s. (49 bodů): ”Když navíc pominu vybudované silnice, tak zkušební polygony přírodě spíše pomáhají, protože takový les je dobře obhospodařován.” (z rozhovoru o vybudování nového zkušebního polygonu pro osobní auta) - z článku Škodovky budou nadále pro cizinu českými auty (Právo, 25.5.2000)

    Jiří Drda - poslanec Poslanecké sněmovny P ČR (47 bodů): ”Zákon si osvojuje právo rozhodovat o investičních záměrech, koncepcích, plánech a programech pouze z jediného hlediska, a to ochrany životního prostředí.” (záznam projevu v Poslanecké sněmovně o návrhu zákona o hodnocení vlivů na životní prostředí, první čtení, 13.4.2000)

    Zdeněk Kantořík - tiskový mluvčí Národního parku Šumava (46 bodů): ”Vykácená plocha 0,3 ha... je plocha třiceti čtverečních metrů... a asi 20 stromu.” (názor na 165 načerno vykácených a odvezených stromech v 1. zóně ochrany přírody Jezerní slať) - z článku K chybě došlo už před pěti lety (Týdeník Klatovska, 28.6.2000)

    František Laburda - revírník ze Světlíku na Českokrumlovsku (41 bodů): ”Rys je zabiják ze zábavy. Zlomí zvěři vaz a ani se jí potom nedotkne.” - z článku Škody po dravcích a šelmách bude brzy platit stát (Mladá fronta Dnes, 15.3.2000)

    Jiří Drda - poslanec Poslanecké sněmovny P ČR (40 bodů): ”Rozsah posuzování koncepcí je tak rozsáhlý, že se týká prakticky všeho, co projednává a schvaluje vláda a krajské řady, a mohl by tak ochromit ekonomiku a rozvoj státu.” (záznam projevu v Poslanecké sněmovně o návrhu zákona o hodnocení vlivů na životní prostředí, první čtení, 13.4.2000)

    Rudolf Tomíček - poslanec Poslanecké sněmovny P ČR (31 bodů): ”Nebudu rozebírat, jestli zákon je nebo není podle právních norem, jestli je či není právně účinný. V každém případě, pokud pomůže jen o jeden den dříve vyřešit situaci, která je v Plzni, budu pro něj hlasovat.” - z projevu na podporu schválení zákona o dálničním obchvatu Plzně (záznam projevu v Poslanecké sněmovně o návrhu zákona o dálničním obchvatu Plzně, sněmovní tisk č. 758 - první čtení, 5.12.2000)

    Václav Brousek - poslanec Poslanecké sněmovny P ČR (25 bodů): ”Chybějící obchvat přerušuje spojnici Prahy se západní částí Evropy a vážně tak narušuje image celé republiky v Evropě.” - z projevu na podporu schválení zákona o dálničním obchvatu Plzně (záznam projevu v Poslanecké sněmovně o návrhu zákona o dálničním obchvatu Plzně, sněmovní tisk č. 758 - první čtení, 1.12.2000)

  • Britské listy

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|