Co je nového v České republice

Výběr textů z posledních dní:

Rakovině z kouření dokáže zabránit v lidském těle jediný gen

Chřipka, antibiotika a výdobytky pracujících

Jiří Jírovec

To je zhruba to, o čem psal Andrew Stroehlein v Britských listech (24. 4. 1998). Skoro všechno v jeho článku je pravda, ale jaksi letmá. Pokusím se tedy jeho česko-americkou zkušenost doplnit o kanadské reálie a pár doplňujících poznámek. Domnívám se totiž, že přes odlišnosti českého a kanadského zdravotnictví existují i styčné body - návštěva lékaře není luxusem, ale právem.

Kanaďan může jít k lékaři kdykoli, aniž by u sebe musel mít peněženku nebo šekovou knížku. Stejně jako Čech, jde i on k doktorovi proto, aby zjistil, co a jak, dostal léky a vyléčil se. Jejich cesty se však mohou lišit v okamžiku, kdy si nesou svoje medicíny z lékárny domů.

Na tomto místě je nutné udělat malou odbočku a vysvětlit, že i v Kanadě existují výdobytky pracujících (benefits) - někde mizerné, jinde velmi dobré (autoprůmysl, vláda) a hlavně všude trochu jiné.

Nejužitečnější bude podívat se na benefits z hlediska zaměstnavatele: náklady na zaměstnance = jeho plat (obecněji platová stupnice) + hodnota jeho benefits. Do benefits patří dovolená, různá připojištění, pensijní plány, zajištění v nemoci, náklady na zubní péči, podmínky propuštění a spojené náhrady, mateřská dovolená atd.

Za zmínku ještě stojí to, že místa na částečný pracovní úvazek mají benefits příslušně zredukované nebo žádné a rovněž to, že rovnice vysvětluje, proč podniky často dávají přednost placení přesčasů před přijímáním nových zaměstnanců.

Benefits mají přibližně vyčíslitelnou hodnotu, u naší společnosti asi 10000, takže zaměstnanec s platem 50000 vlastně stojí 60000 ročně. Platové stupnice i benefits jsou předmětem kolektivní smlouvy. Při jejím vyjednávání nemusí jít vždy jen o peníze. Pro stárnoucí osazenstvo podniku může mít větší váhu třeba zubní péče než zvýšení platů.

Moje benefits mě v nemoci zajišťují následovně. Každý rok dostanu šest dní speciální dovolené (sick leave), během níž dostávám plný plat. Nevyčerpané dny se automaticky převádějí na další rok. V případě jejich vyčerpání mám nárok na náhradu, kterou platí ve výši 75% platu smluvní pojišťovna. Nemocenská se platí po dobu 26 týdnů. Nastoupím-li po dlouhodobé nemoci do práce alespoň na deset dní, mám nárok na dalších 26 týdnů.

Ukončením zaměstnání nastřádaná sick leave (nemocenská) buď propadá (jako v našem podniku) nebo je proplácen, podobně jako nevybraná řádná dovolená (třeba policajtům v Deep River, učitelům v Ontariu a podobně). První varianta vede k obecně k tomu, že se sick leave stává sledovaným parametrem. Je na něj sice nárok, ale vše jde z kapsy zaměstnavatele. Podle pravidel našeho podniku mi musí sick leave delší než tři dny potvrdit lékař. Jednotlivé dny si sice mohu vybírat bez potvrzení (maximum 5 za rok), ale páteční či pondělní ochoření nevypadá dobře. Nemocný Kanaďan se tedy vydá k lékaři a po jeho verdiktu zváží, jestli si může dovolit zůstat nějaký ten den doma a na co to narazí. Vzít si, podle návodů AS, neplacenou dovolenou se tady považuje za projev naprostého zoufalství. Mám ovšem dojem, že hodně lidí tady nemoci přechází - tedy spíš přejíždí v autě.

Předepisování léků, ať již nadměrné (často antibiotika) nebo nedostatečné není skutečně jen otázkou vědy, ale, jak praví Andrew Stroehlein, i otázkou kultury. Jenže ta kultura je poněkud složitější, než jen nátlak pacienta na doktora, aby mu dal ty zelené prášky, co pomohly sousedce a obava lékaře, že by o něj mohl přijít.

I kanadský lékař klidně antiobiotika předepíše, přestože ví, že nejsou na viry. Nepochybně při tom bere v úvahu, že řada pacientů trpí chorobami dýchacích cest a tak by chřipkou oslabený organizmus mohla napadnout nějaká bakterie. Antibiotika jsou z jeho pohledu určitou prevenci a obranou proti případnému napadnutí, že něco zanedbal.

Významným faktorem přispívajícim k "přelékování" je pravděpodobně i hojná reklamní činnost farmaceutických společností. Nevím, jak v ČR, ale tady je televizní divák neustále bombardován informacemi o tom, co všechno do sebe může nacpat, aby mu neteklo z nosu a jiných tělesných otvorů a byl tudíž fit pro život.

Jedním z triků inserce je sdělení, že jde o lék, který býval na předpis a teď si ho může koupit každý v lékárně sám a to navíc v extra silné versi. Tím, alespoň podle mého názoru, vzniká iluse, že lékař může předepsat něco, co se ještě na volný trh nedostalo (a navíc "zadarmo").

Problémem je i to, že lékaři mívají spojeni s farmaceutickými společnostmi a tak mohou předepisovat neúčinné léky nebo zbytečně vysoké dávky jen proto, aby se jim odvděčili za různé pozornosti.

Do této kulturní bitvy se pak, z opačné strany, ale rovněž kvůli penězům, zapojuje vláda (pokud zdravotní péči financuje). Náklady na léky jsou enormní (paradoxně z velké míry kvůli ústupkům, které vlády farmaceutickým společnostem dělají) a tak se hledají cesty, jak je snížit. Nejschůdnější je vyřadit (případně nezařadit) určitý lék na seznam těch, které jsou hrazeny - například některé drahé léky, které používají pacienti AIDS. Do této kategorie mohou patřit i osvětové akce typu "máte-li chřipku, nechoďte k lékaři a kupte si (za své) aspirin".

Sám na podobné akce nereaguji od té doby, kdy původní diagnóza lékaře byla, že dcera má chřipku (proč nám sem s tím chodíte, toho je teď plno) a teprve na naše přesvědčování, že to nemusí být chřipka, byla diagnoza změněna na možný zápal slepého střeva a za několik hodin pozorování a následné operaci na prasklé slepé střevo.

Uvedl jsem pár příkladů, abych naznačil složitost celého problému. Snad je z nich zřejmé, že není možné jen tak říct - v Americe funguje pět dní volna (pro nemoc) a tak je v Česku zavedeme taky a bude to.

Jiří Jírovec

P.S. Asi před třemi týdny jsem slyšel v radiu (CBC) rozhovor s lékařem, který napsal knihu o prevenci rakoviny prsu. Jeho vysvětlení, proč je slovo prevence v souvislosti s tímto takměř epidemickým onemocněním tabu, je další dobrou ukázkou komplexnosti a protichůdnosti vztahů ovlivňujících zdravotní péči. Tvrdil totiž, že prevence spočívá především v eliminaci hormonů používaných v živočišné výrobě. Proti tomu však pracuje pracuje silná lobby producentů masa. Prevenci nepodporují ani výrobci diagnostických zařízení a farmaceutický průmysl vyrábějící léky pro zmírnění následků této nemoci.

Josef Schrabal

Alchymiste a kralovsti vedci se timto vyzkumem zabyvali uz od davneho stredoveku: jak uchovat vecne mladi a jak vyrobit zlato. Dnes se konecne oba tyto davne sny uskutecnily.

Vecne mladi pro muze je erekce, v Americe rychle rostouci prumysl. V roce 1996 amerike muzske pohlavi utratilo 25 milionu dolaru za zbozi, ktere melo predelat cloveka stredniho veku na řádícího mladika. A to jeste jediny lek, schvaleny FDA (Food and Drug Administration) bylo nutno vstříknout injekční jehlou do penisu.

Kdyz pak v roce 1997 FDA schvalila jakysi nastroj z umělé hmoty, jimz se mohla dodat tataz droga, ale bez jehly, obchod vzrostl na 200 milionu dolaru. Kdyz k tomu pak pripoctete ne-presne lekarske lecby, jako je vysavaci pumpa nebo implant, cislo naroste na 700 milionu. Ale pockejte, to je pouze zacatek!

Dne 27. brezna schvalila FDA Viagru,  malinkou modrou pilulku, ktera, podle farmaceutickeho vyrobce Pfizer, Inc., promenila penisy v les kmenu u 80 procent 4 000 impotentnich muzu pri zkouskach a klinickem pozorovani.

Pisen vstavajicich kmenu byla omamujici hudbou burzovnich spekulantu. Jiz pred nekolika mesici, kdyz se zacalo proslychat, ze Pfizer pripravuje "nejakou" drogu pro "vztycovani", jejich akcie sly nahoru jeste rychleji. V jednom roce se jejich cena vice nez zdvojnasobila (ze $41.50 na $95), bezpochyby pripominkou take na 30 milionu Americanu, kteri si mysli, ze maji potize s erekci. K tomu se brzo pridruzi povalecna generace (baby boomers). Vite, prave tak jako zuby, penisy nejsou staveny, aby vydrzely 80 let.

Analytik David Saks firmy Gruntal & Co predpovida, ze Viagra bude nejvydelecnejsim lekem v historii. Jiz nyni, po prvnich dvou tydnech zaznamenala 40 000 lekarskych predpisu denne v cene $10 za kazdou jednu pilulku.

Doporucena davka je 50 mg jednu hodinu pred soulozi. Nekteri musi pouzivat vice (100 mg), jini pouze 25 mg, coz musi ohodnotit lekar take pri uvazovani o vedlejsich ucincich. Lek se smi pouzit pouze jednou denne.

Vsechny leky tohoto druhu (nejen Viagra) pusobi tim, ze zvysuji pritok krve do (pohlavnich) organu.

Za tim vsim stoji jeden Anglican jmenem Dr. Ian Osterloh, ktery prohlasil, ze vynalez Viagry je pribeh necekaneho. "Delali jsme pokus ve Vyzkumnem centru v Sandwich (Anglie) s lecbou vysokeho tlaku a anginy pectoris. Mysleli jsme si, ze phosposphodiesterase inhibitor (coz je Viagra) muze byt velice ucinny." Viagra vsak Osterloha a sbor jeho vedcu prekvapila, a to dvakrat: nesnizila tlak krve, ale zvysila erekci. Pak nasledovaly dve dalsi prekvapeni, nejdriv u firmy Pfizer a nyni na burze.

"Neni to lek na tvorbu velesamce", upozornil Osterloh. "Je to vazny lek pro vaznou chorobu a nedoporucujeme ho pro zdrave, normalne fungujici muze." Ale senzacni popis v mediich, si Osterloh stezoval, vytvoril klamny dojem, ze Viagra je pro "normalniho chlapa", ktery si preje "trochu vetsi vykonnost".

"Urcite ne" odpovedel s udivem Osterloh na dotaz, zda sam pouziva Viagru. Te otazce se ale nemusel divit, nebot historie je toho plna. Nezapomenutelnym prikladem je Sjezd americke urologicke spolecnosti v Las Vegas v roce 1983. Tehdy se ucastnici nechteli spokojit s vysvetlenim britskeho lekare Gilese Brinleyho a žádali dukaz lepsi nez jeho grafy a vedecke zaznamy. Ale Brinley se na to pripravil a predem si dal injekci sveho noveho leku sam a tak na pozadani bez vahani sundal kalhoty a  tak stal, jak ho Panbuh stvoril, vedecky dukaz pravdy, pred davem uplne neznamych lidi naplnujicich sal. Vysledek byl takovy, ze lekari zacali predpisovat injekce tohoto leku ihned, presto ze nebyl schvaleny od FDA, ktera ho vsak schvalila o dva roky pozdeji.

Co se Viagry tyka, jen se podivejte na internet. Najdete tam temer tri sta odkazu na heslo "Viagra". Zde take naleznete varovani a vyzvu k pouzivani prirodnich vyrobku jako je Eros. Je to vyrobek z bylinek a ma se pouzit 60 az 90 minut pred soulozi. Ma stejny vysledek pro muze i na zeny, bez rozdilu na vek a je "mnohem levnejsi" (6 ampulek za $11).

Tim se dostavame take k zenam, ktere si stezuji, ze v tomto "svete muzu" jsou uplne zapomenuty a ze, v mnoha pripadech, musi svuj pohlavni zazitek pouze predstirat.

Nezazlívám panu Čulíkovi, že na anachronismus a nelogičnost upozornil. Naopak, na podobná upozornění a kritiku má právo každý občan, který platí koncesionářské poplatky. Je povinností pracovníků televize, aby reagovali a podávali vysvětlení. Nejlépe, kdyby pan Puchalský každou sobotu ve 12 hodin vstoupil do obrazovky a půl hodiny odpovídal na dotazy. Předešel by nedorozuměním a podstatně přiblížil naší, tedy Českou televizi divákovi.

Petr Jánský

Nikolaj Savický si přeje, abych informoval o tom, že citace uvedené v mém článku ve včerejších BL byly "z neveřejné, vysvětlující korespondence, nezpůsobilé k publikaci". Pro zveřejnění by N.S. napsal tyto texty precizněji. Úmyslem autora nebylo podsunout tyto texty redaktorovi BL k publikaci. Omlouvám se N.S. za nedorozumění. JČ)

K Nikolaji Savickému: Znění zákonného ustanovení o maření voleb

vazeny pane Culiku, po ranu ctu BL a dosel jsem k otazce vysetrovani pana Savickeho. Napadlo me, ze mozna nemate po ruce Trestni zakonik:

Paragraf 177:

Mareni pripravy a prubehu voleb nebo referenda

Kdo jinemu nasilim nebo pohruzkou nasili nebo lsti brani ve vykonu volebniho prava nebo hlasovaciho prava v referendu anebo jineho takovym zpusobem k vykonu volebniho prava nebo hlasovaciho prava v referendu nuti, nebo

kdo padela udaje v dokladu o poctu clenu politicke strany nebo na petici pro volebni ucely nebo v jinem dokumentu souvisejicim s volbami nebo referendem anebo vedome pouzije takoveho dokumentu jako praveho, nebo

kdo vedome nespravne secte hlasy ci porusi tajnost hlasovani, nebo

kdo jinak hrubym zpusobem mari pripravy nebo prubeh voleb do zakonodarnych sboru nebo organu mistni samospravy anebo pripravy nebo prubeh referenda, bude potrestan odnetim svobody na sest mesicu az tri leta.

Zda se mi, ze se jedna o spravne ustanoveni. Zalezi na povestne policejni inteligenci, jak s nim budou zachazet.

Autorovo jméno i adresa jsou známy

Martin Vadas

(Zveřejňuji tento text znovu, protože jeho předchozí verze byla neúplná. Díky za porozumění. JČ)

Praha, 27. dubna 1998

Vážená Rado České televize,

dovoluji si zaslati Vám mé připomínky k současnému fungování zpravodajství ČT, které jsem adresoval do diskuse na Britských listech pana Čulíka, který se věnuje poznámkám o fungování České televize. Část mých poznámek se týká i fungování Vaší Rady, a proto pokládám za slušné informovat i Vás.

Je škoda, že Česká televize ani Rada České televize nevytváří sama prostor pro diskusi o fungování veřejné služby na svém serveru. Myslím, že i členové Rady by se mohli do diskuse zapojit, abychom my koncesionáři vůbec tušili, jaká stanoviska ke konkrétním jevům "jménem veřejnosti" její členové zastávají.

S pozdravem

Martin Vadas

Příloha: E-mail pro BL pana Čulíka:

Praha 24. dubna 1998

Vážený pane Čulíku,

Dovolím si přičinit pár poznámek ke zpravodajství ČT a diskusi na stránkách BL, jak se mi jeví tři týdny po nástupu nových šéfů, přestože nejsem jeho zcela soustavným a každodenním pozorovatelem.

Nelze se ztotožnit s Vaší otázkou: "Je zpravodajství České televize pod novým vedením ještě horší než dříve?"

Minulé vedení ČT dokázalo svojí (ne)činností vyvolávat nespokojenost se zpravodajstvím na veřejnoprávní obrazovce daleko déle - dokonce x let a dokonce bez viditelné snahy o zlepšení, což se stalo, jak doufám, důležitým impulsem k personální změně ve vedení televize i redakce zpravodajství.

Již dříve jsem uvedl, že teoretický model pana šéfredaktora Kytky vyvolal mé oprávněné naděje na výrazné zlepšení zpravodajství ČT. M.j. přidělil redaktorům konkrétní úkoly a vymezil pravomoci a doufejme, že i odpovědnost.

Možná to byly právě tyto naše naděje a očekávání, které spoluvytvářejí moji dnešní skepsi nebo jen částečné naplnění. Stále jsme nuceni doplňovat si naše informace o skutečném dění v republice a ve světě průběžným přepínáním kanálového voliče na Primu a zejména Novu, jejichž zpravodajství bývalo synonymem bulváru a pokleslosti vkusu.

Nabízí se velmi vážná otázka, nakolik patří do zpravodajství ono Kytkou avizované "hledání souvislostí" a často nudné zařazování událostí dne do kontextu širšího dění, které ústí až v předvádění často velmi kuriózních novinářských výkonů, jež spadají spíše do publicistického a edukativního žánru, ve kterých je subjektivní názor (a rovněž subjektivní hledání souvislostí) poučeného autora důležitou součástí sdělení. Je na uvážení, zda takové publicistické výkony patří do zpravodajského pořadu "Události" a zda celé se to neděje na úkor povinnosti pokud možno objektivně informovat o důležitých aktualitách dne.

Nic proti aktuální publicistice, úplně naopak - je jí třeba a nedostává se jí v programu ČT, ale jsem zásadně proti vpašovávání subjektivních názorů redaktorů do zpráv. Právě nedůsledné oddělení zprávy a komentáře, hledání souvislostí, vřazování do souvislostí (vždy nutně subjektivní) je typickým nebezpečím manipulace s pasivním divákem. Je třeba žádat Radu České televize, aby zajistila "informační čistotu" zpravodajského pořadů "Události" a "Zprávy" a naopak vytvořila prostor pro názorovou aktuální publicistiku (případně aktuální vzdělávání) - nejlépe v jiném pořadu komentovaného zpravodajství (např. typu "21") a jinde!

I zde je však třeba ve veřejném zájmu trvat na oddělení přehledu aktuálních zpráv od redakčních komentářů, poznámek, historických výkladů, komentářových rozhovorů, vzdělávacích x-minutovek apod. Jako divák chci vždy přesně vědět, kdy se dívám na zprávu a kdy na názor novináře.

Jako okrajový, ale velmi ilustrativní příklad mohu uvést: 20.4.98 při vysílání informace o leteckém neštěstí "kdesi" obě televize - ČT i Nova - nám ukázaly střet dvou letadel-dvojplošníků a jejich pád na zem - cca 500m od lidí, kteří akrobatická kouzla sledovali. Nova u této informace kupodivu setrvala (což jsem na základě dřívějších zkušeností neočekával) a dále se věnovala jiným tématům.

Pozoruhodné bylo, že "zpravodajcům" České televize toto nestačilo, ale považovali za nutné seznámit nás právě dnes i s jinými leteckými katastrofami starými několik let a statistikami uvést nás do "širšího kontextu". Nejednalo se o vysílání odpolední university, ale o aktuální zpravodajský pořad "Události". Dokonce nás neopomněli postrašit archivními obrázky pádu hořícího nadzvukového letadla do davu doplněnými o komentářovou informaci, že tenkrát zahynulo 70 osob a další ... V obraze ohňová koule válcovala dav. Chyběli jen obrázky hořících a pečících se jednotlivců a statistika ohořelých údů...

Je pozoruhodné, jaké nadšení vzbuzuje tento zvláštní způsob informování u některých katastrof lačných čtenářů Rudého práva, jehož příspěvek jste v BL uveřejnil: Jaromír Křepelka: Dva konkrétní příklady, které považuji za demonstraci zlepšeni v přístupu k vysílání:

1. Zprava o letecké katastrofě na letecké přehlídce. ČT kromě převzatého šotu ukázala záběry dvou podobných minulých katastrof a uvedla komentář k diskusi o zákazu nebezpečných produkcí v blízkosti velkých shromáždění. Jde o detail, avšak podle mého názoru velmi významný, neboť pracovnici TV nebyli líní ony archivní materiály vyhledat.

TV Nova o této události informovala rovněž, ovšem ukázala jen převzatý šot a pak komentátor jen smutně pokýval hlavou nad ztrátou životů dvou letců.

2. V pořadu "21" byli pozváni k vystoupeni jak R. Češka, tak i Exner z KSČM. Divák měl tedy možnost porovnat obhajobu dvou přístupů a vytvořit si názor vlastní. Tento přístup k problémům považuji za velmi významný, protože u nás chyběl. Kdysi jsem si mohl poslechnout Hlas Ameriky, BBC a přečíst Rudé právo a formulovat porovnáním svůj vlastni kriticky názor. Zda se, že tato možnost se začíná obnovovat.

- Tolik pan Jaromír Křepelka. Zanášení subjektivních publicistických žánrů do zpráv ve zpravodajském pořadu ČT (bez oddělení informace o faktech a názorových komentářů) se odehrává dva měsíce před volbami, před kterými politické strany zápasí o podlomenou věrohodnost.

Očekávám důležitější počiny na poli publicistiky, než je pomýlený pořad "Stalo se...", který je postaven na "objevné" tezi, že všechno může souviset se vším. Nechápu proč tento nevkus a nehumor musí uvádět urostlý člen CZV KSČ komunistické televize?

Nutně bych (jako volič) potřeboval pořady, které by ještě před jednostranným působením šotů politických stran v kampani, prováděly inventuru chování politických stran v celém volebním období ve vztahu k bývalým předvolebním slibům a volebním programům z roku 1996, hlasování k důležitým zákonům, problémy s korupcí a financováním stran, postoje k nápravám nedostatků, zneužívání poslanecké imunity, rozprodávání vládních křesel apod.

Veřejnoprávní televize a zejména zpravodajství nesmí rezignovat na informování o politickém dění v jednotlivých stranách v předvolebním období - jako volič, který chce jíti k volbám, žízním po prosvětlení zastřených obrazů jednotlivých politických stran, které se postupně bez rozdílu dokázaly zdiskreditovat.

Za zmínku stojí sdělení pana Kytky ve Vašem rozhovoru: "Doufám, že se mi podařilo zpřetrhat vazby zpravodajství České televize na jakoukoliv jedinou konkrétní politickou stranu." Jedná se o mimořádně závažné obvinění minulého fungování zpravodajství i Rady ČT, která o těchto "vazbách" nikdy ve svých zprávách nereferovala ani nepřijímala v této věci žádné závěry. Jako divák bych rád věděl ve prospěch které strany jsem byl celá léta manipulován...

Ze současného vysílání zpravodajství ČT mám pocit jakéhosi uhýbání před autentickou aktuální informací. Připomíná mi strategii pana Jána Fülleho a jeho následovníků ve Slovenské televizi v roce 1992, kdy upřednostňování vysílání o "vypouštěných rybnících v Horné a Dolné" před informacemi o aktuálním politické dění vytvořilo předpoklady, aby demokratické volby na Slovensku přinesly drtivé vítězství Mečiarova HZDS.

Ochraňuj nás Hospodine.

Martin Vadas

P.S.: Příště snad soustavněji, bude-li čas.

(Opakuji stručně poznámku, kterou jsem uvedl už při předchozím vydání tohoto příspěvku: je rozdíl mezi subjektivní zaujatostí a profesionálním úsudkem, z něhož nesmí být zřejmé, jaké politické straně je redaktor či autor příspěvku nakloněn. Uvádění informací do souvislostí je nesmírně významné, pokud se to dělá dobře. JČ)

Jiřina Fuchsová

"Opustil jsem svou vlast,

abych nemusel opustit svuj narod..."

RAFAEL KUBELIK

650 let UNIVERZITY KARLOVY - 1348-1998 - INTERNATIONAL COORDINATION COMMITTEE

Ovocny trh 5, 116 36 Praha 1

Dr. Oldrich Cerny

Prof. Dr. Severin Daum

Prof. Karel Kansky, PhD.

V Los Angeles, 27. dubna 1998

Vazeni a mili,

dekuji Vam timto za skvelou brozurku obsahujici pozvani na Vami pripravovany TYDEN ZAHRANICNICH CECHU v nasi milovane Praze, 28.6. - 4.7. 1998. Zvlaste Vam vyslovuji svuj dik za to, ze postava cisare Karla IV. kleciciho pred ceskym knizetem, svatym Vaclavem, znak Univerzity Karlovy, se ve vodotisku opakuje na kazde strance teto prekrasne knizecky... V prubehu tohoto tydne vystoupi v Praze na slovo vzati odbornici z domova i z ciziny, skutecna duchovni a vzdelanostni elita narodu zijicich dnes v ceskem statnim spolecenstvi. Preji Vam i jim vsem uspesna setkani na vsech urovnich, a nezapomenutelne zazitky z tohoto s laskou pripravovaneho tydenniho setkani. Zvlaste Vam dekuji za usporadani pracovni sekce za ucasti vlady a dalsich ceskych oficialnich cinitelu v patek 3. cervence 1998, tykajici se statniho obcanstvi, rehabilitaci, restituci a volebniho prava (11:00 - 12:30, UK).

S hlediska vyssiho principu mravniho, jakkoli bych rada, dokud bude na povrchu nasi planety nekde dychat byt JEDINY RODILY CECH prejici si sve CESKE OBCANSTVI, ktere mu jest, jako mne a tisicum a tisicum dalsich, toto zakladni LIDSKE PRAVO! a dalsi obcanska prava s timto spojena, PROTIPRAVNE ZADRZOVANO mou rodnou zemi, dnes REPUBLIKOU CESKOU, JIZ PO DOBU PRAVE UPLYNULYCH TEMER DEVITI LET!!!, TYDNE ZAHRANICNICH CECHU se nemohu ucastnit... Vsem svym kolegum na oslavach pritomnym, zvlaste pak tem, kteri se dvojimu ci trojimu statnimu obcanstvi (z toho jednomu CESKEMU!) jiz po leta tesi, preji uprimne prijemne proziti toho, dle programu skutecne nadherneho, tydne... Dale Vam dekuji za Vas dopis ze dne 30. brezna 1998, v nemz mi laskave sdelujete, ze "z organizacnich duvodu nemuzete v ramci chystanych oslav" zaradit muj porad "MA VLAST", autorsky vecer cteni z basnickeho dila meho i del dalsich ceskych basniku. V teto souvislosti mi nenapada -- jako reakce na Vas dopis -- nez ono biblicke: "Kamen, ktery zavrhli stavitele, stal se kamenem uhelnym..."

Zaverem si Vas dovoluji pozvat na den 8. cervence 1998 do Bratislavy. Mam nadeji, ze se me cteni ceske poezie v te dobe na uzemi byvaleho CESKOSLOVENSKA, prece uskutecni. Bude to diky dlouholetym kolegum a pratelum v mezinarodni organizaci SVU, kteri po cele dekady po celem povrchu zemskem, dobrovolne, neplacene a zdarma svymi mnohymi a ruznymi aktivitami temer ve vsech vednich oborech pripravovali pudu, mezi jinym, i k Vasemu letosnimu setkani v  Praze......A myslim, ze pozvali-li mne do Bratislavy, nebylo to jen proto, ze  smim mezi sve predky pocitat jisteho JANA BENADU, puvodem z Lapasskych Darmot...

S bolesti, uctou a laskou, Vas vsech, jednotlive i spolecne

Jirina Benadova-Fuchsova

Bez Obcanstvi Ceskeho

ceska basnirka

ZIVOTOPIS: Nar. v Plzni 1943

Odesla do USA 1963

Vratila se domu 1990

1998: BEZ OBCANSTVI CESKEHO

Clenka: SOKOL PLZEN I, SPARTAK PLZEN, SOKOL LOS ANGELES, SVU (1964 - dodnes)

CSNRA (1967 - dodnes) Spoluzakladatelka:

KCK LOS ANGELES (1973 - dodnes)

LITERARNI FOND JANA ZAHRADNICKA

(1981 - dodnes)

CESKOSLOVENSKY INSTITUT LOS ANGELES

(1990 - 1993) Dobrovolna, neplacena koordinatorka:

MEZINARODNI ASOCIACE CECHU PRO DVOJI OBCANSTVI, RESTITUCE A VOLEBNI PRAVO

(1993 - dodnes)

Dobrovolna, neplacena kuratorka a vykonna sekretarka:

PAMATNIK ZAHRANICNICH CECHU PLZEN

(1995 - dodnes)

ADVISORY COMMITTEE FOR CZECH GOVERNMENT ABROAD (1998 - )

ceska basnirka

prekladatelka

lektorka v oboru ceskeho jazyka, literatury

a ceskych dejin na Loyola Marymount

University v Los Angeles

(1992 - dodnes)

LET OUR PEOPLE COME HOME!

Vase, srdecne a kolegialne

Jiřina Fuchsová