čtvrtek 16. dubna

O B S A H

ČR a hospodářské bohatství: je třeba ho dobře spravovat:

  • Kanadská mlékárna, občanská společnost a Aero Vodochody (Jiří Jírovec) Třicet let od Pražského jara 1968:
  • Jak to začalo pro obyčejné lidi (vzpomínka Jana Čulíka)
  • Ludvík Vaculík: Dva tisíce slov (Literární listy, 27. června 1968) Cenzura a nezájem v ČR:
  • Článek, který v ČR nikdo nechtěl uveřejnit: Izrael: Ani demokratický, ani židovský (Baruch Kimmerling)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Adresa Britských listů je zde.
  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).
  • Časopis Neviditelný pes, který vydává Ondřej Neff, je na adrese http://pes.eunet.cz.
  • archívu Britských listů jsou nyní k dispozici tematicky uspořádané články, zveřejněné v BL v letech 1996 - 1997.
  • Měsíčník Nová přítomnost je nyní k dispozici na síti.
  • Stránky české skupiny Amnesty International najdete na adrese http://www.amnesty.cz.
    (V tomto povelikonočním týdnu je redaktor Britských listů na dovolené v Africe. Proto až do pátku 17.4. nebudou BL obsahovat komentované přehledy aktuálních událostí z České republiky. Britské listy budou však normálně vycházet denně.)

    Mlékárna

    Jiří Jírovec

    Neodvažuji se hodnotit článek britského nacionalisty Paula Johnsona (BL, 7.4. 1998) podle toho, co v něm je. Chci však upozornit na to, co v něm není. Paul Johnson se totiž nezmiňuje o tom, že bohatství, ať už je definujeme a dosáhneme jakkoli (co je vlastně bohatý národ?), vyžaduje od jeho správce schopnost udržet je. Jinak se rozplyne.

    Přestože starost o udržení bohatství probíhá v nejrůznějších rovinách, základem úspěchu je nepochybně správné zhodnocení situace. Nedělat zbytečné chyby a nenechat se manipulovat.

    K bohatství komunity, v níž žiji, přispívá mlékárna. Soukromá, jak se na místní poměry sluší a patří. Zisk samozřejmě zůstává majiteli, ale on i jeho zaměstnanci platí daně, kupují pivo v hospodě, jídlo v místnich obchodech a podporují to či ono. Zaměstnanců není mnoho - asi tak třicet. Kdyby práci ztratili, mělo by je městečko na  krku, peníze by z radnice plynuly opačným směrem a komunita by chudla.

    Asi před měsícem zmizelo mléko "Laurentian View Dairy", tak se ta mlékárna jmenuje, z regálů místního supermarketu Atlantic-Pacific. Že prý je ta globální ekonomika a tak budou nadále dovážet o trochu levnější výrobky velkofirmy Beatrice.

    Reakce na tuto změnu byla rychlá a jednoznačná. Vedení podniku se z několika míst, včetně místního poslance dozvědělo, že sice každý uznává jejich právo zvolit si dodavatele výrobků, jenže totéž platí ve směru opačném. Jinými slovy, pokud neodvolají rozhodnutí a neprojeví tím ohled k zájmům komunity, mohou si Beatrici strčit za klobouk. Během několika dní zvítězil zdravý rozum a věci jsou zase tam, kde byly.

    Příklad, který jsem uvedl, je možná jakýmsi minimodelem možných budoucích vztahů mezi občanem a korporací, který předpokládá jistou rovnováhu mezi mírou zisku a odpovědností korporace k oblasti (komunitě) v níž operuje. Původní rozhodnutí, učiněné v několik set kilometru vzdáleném Torontu, bylo jistě učebnicově správné. Několik podpisů a vyšší zisk byl na světě. Jakmile se však do rovnice začlenila sociální a "neglobálně" ekonomická hlediska, přestalo stejné rozhodnutí dávat smysl. Lze argumentovat, že vedení korporace rádo změnilo původní rozhodnutí, kvůli hrozbě bojkotem (= ztráta zisku), ale je možné, že "poučená" korporace bude podobná rozhodnutí více zvažovat.

    Malá komunita uspěla, a to velmi rychle, ve střetu s velkou korporací. Důvodem vitězství zdravého selského rozumu byla především dobrá informovanost lidí - místní noviny promptně vysvětlily čtenářům o co jde a jaký dopad na komunitu rozhodnutí muže mít - a fakt, že se lidi za věc vzali.

    Napadlo mě napsat o mlékárně, poté co jsem si přečetl názor jednoho čtenáře na situaci Aera Vodochody. Cituji ze soukromého dopisu, takže vynechávám jméno:

    "Celý problém je zakomponován uvnitř samotného Aera. V podniku podle zpráv existovaly asi čtyři skupiny pracovníků managementu, které šly proti sobě a nezávisle se snažily bojkotovat možný rozvoj podniku". To vypadá nelogicky, ale jen do té doby než autor dopisu vysvětlí, že: "Důsledkem (zvoleného mechanismu privatizace) byla snaha, nejčastěji původního managementu podniku, snížit cenu, za níž je možno podnik odkoupit, na nejnižší možnou míru. Podnik následně privatizovat (s tím, že) buď se podaří jej opět zdvihnout na původní úroveň, nebo v případě jeho pádu do oblasti agonie vysát z něj co jestě zbylo pro vlastní potřebu a takto získané prostředky použít pro vlastní podnikatelskou činnost (často obchodního, poradenského či podobně nevýrobního typu)".

    Pokud jde o Aero, dopis pokračuje: "(Letadla) L29 Delfín a L39 Albatros se dobře prodávala Šmanagement však nereagoval na zájem o nákup L39 (poměrně velký zájem měla například Indie) a dokonce tento zájem úmyslně tajilŠhodnota podniku tak nazadržitelně klesalaŠ realizace těchto požadavků by nejen dokázala splatit dluhy, ale investovat i do rozvoje podniku a vývoje L159."

    I kdyby měl autor dopisu jen částečnou pravdu, bylo by Aero stále odstrašujícím příkladem. Zajímalo někoho - zaměstnance, politiky, sdělovací prostředky - co se s Aerem děje? Nebo to byly klausovské "mikroprkotiny" nestojící za řeč - hlavně že se privatizuje?

    Pokud management skutečně podnik oškubával v rámci přípravy pro privatizaci, tak proč si toho někdo nevšiml?

    Popsal jsem případ mlékárna kvůli tomu, že daleko menší částky než miliardy stály v našem hrabství za pozornost a akci, protože si všichni dobře uvědomují, že na každý dolar a každé pracovní místo, které naši oblast opustí, budeme doplácet z vlastní kapsy. Je to neradostná pravda, v níž podle Václava Havla tady žijeme.

    Zdá se, že na druhé straně Atlantiku pořád ještě vládne názor, že na takových maličkostech, jako je vytunelovaný podnik nesejde. Miliarda sem, miliarda tam, nikdo za nic nemůže, to je jen jakási daň pokroku. Je to lež a lidem by to mělo konečně dojít.

    Jiří Jírovec


  • Upozornění: Informace o tom, jak bylo (pochybně) zprivatizováno Rudé právo a Mladá fronta (viz pořad ČT Nadoraz). Podrobnosti k této problematice, kterou nejprve otevřely Britské listy, jsou tyto: článek Jiřího Vančury z dvojměsíčníku Listy, materiál na české stránce Jana Čulíka na Glasgow University včetně původního vysvětlení Ondřeje Neffa, které vyšlo v Neviditelném psu 13. března 1997transkript pořadu Netopýr České televize (Co není v novinách), který se vysílal v ČT 2 dne 9.září 1997. K privatizaci Mladé fronty se v BL také vyjádřil v tomto článku Milan Šmíd. - Kdosi podotkl a namítl, proč tady pořád toto upozornění visí, co prý mám proti Právu a Mladé frontě Dnes? Nemělo by se však upozorňovat pořád na politováníhodně pochybný původ těchto denních listů, který ochromuje jejich důvěryhodnost?
    Výběr textů z posledních dní:

  • Koupíte si v dražbě auto za 100 000 Kč, zaplatíte plnou cenu, ale auto nedostanete a za tři roky nevysoudíte nic. Otřesné poměry v českém podnikatelství a soudnictví. KTERÉ NOVINY BUDOU USILOVAT O NÁPRAVU?
  • Den, kdy zemřel Kristus. K velikonočnímu zamyšlení
  • Angličtina světově vítězí jako lingua franca - učme se rychle anglicky! (FT)
  • Český stát na prahu třetího milénia (Michal Janata, časopis Prostor)
  • Ještě Boeing a Aero Vodochody: nezodpovězené otázky: Kdo se bude smát celou cestu do banky? (Jiří Jírovec)
  • Jak bojovat proti nacionalistickým mýtům? (Jan Čulík)
  • Paul Johnson: Co způsobuje, že jsou národy ekonomicky úspěšné
  • O české zaprdlosti (Jan Lipšanský)
  • Deset let vězení za jedinou noc, strávenou v pražském hotelu (Observer)
  • ČÍna, lidská práva, ČR a světové ekonomické summity: PŘEHLÍDKA TYRANŮ (Observer)
  • Promarněná příležitost pro snášenlivost: ČR odmítla zákon o homosexuálním partnerství (Andrew Stroehlein)
  • Udělá Boeing s firmou Aero Vodochody totéž, co učinil s podnikem de Havilland? (Jan Čulík)
  • Povědomí o demokracii: Pohraniční stařenka (Jiří Jírovec)
  • Andrew Stroehlein zase znovu - o mně (Jiří Pehe)
  • Reakce na poznámky Jiřího Peheho (Andrew Stroehlein)
  • PROJEKT REFORMY ZPRAVODAJSTVÍ ČT IVANA KYTKY: Zpravodajství ČT - poslání pro příští tisíciletí a principy k jeho naplnění (Ivan Kytka, nový šéf zpravodajství ČT)
  • PROJEKT REFORMY ZPRAVODAJSTVÍ ČT IVANA KYTKY: Plán naléhavých operačních, taktických a strategických změn ve zpravodajském týmu (Ivan Kytka)
  • Změna volebního systému v ČR problémy neodstraní (Andrew Stroehlein)
  • POZOR: PRECEDENS: Boeing a Aero Vodochody: Boeing už jednou převzal jednu menší (kanadskou) leteckou firmu a za pár let ji vládě zase za drahé peníze vrátil (Jiří Jírovec)
  • Česká státní správa: Pro koho jsou česká velvyslanectví? (Andrew Stroehlein)
  • Proč někteří vzdělanci vypadají jako idioti? (Jiří Jírovec)
  • Finanční dary pro politické strany? Není problém, pokud víme přesně, kdo to platí (The Guardian)
  • K petici biologů na záchranu české vědy: Vědecký omyl (Jiří Jírovec)
  • Media in the Czech Republic: the current state of affairs (Jan Čulík)
  • Referendum se smí konat v Londýně, nikoliv v Praze
  • Dvojí občanství: Jsou dva pasy lepší než jeden? (Wall Street Journal 25.3.1998)
  • Kam spěje vývoj (Jiří Jírovec)
  • Role vzdělanců v chaosu české společnosti (přednáška Jana Čulíka)
  • Ostře odmítavá i souhlasná diskuse k výše uvedené přednášce Jana Čulíka (Vladimír Mlynář, Milan Uhde, Jiří Vančura, Zdeněk Pinc, Sylvie Richterová, Eduard Goldstuecker, Milan Horáček, Milan Hauner a další)
  • Naléhavá výzva vědcům: je třeba vytvořit silnou lobby pro vědu (ČEŠTÍ BIOLOGOVÉ)
  • Kosovo: Poznámky z jednoho londýnského semináře o tom, co skutečně rozděluje Evropu
  • České školství je na tom ještě hůř, než píší Britské listy! (Rudolf Joska)
  • Zdravotnictví: ODS se točí na obrtlíku (Jindřich Ginter)
  • Poučení z Le Pena pro Českou republiku (Andrew Stroehlein)
  • Čeští občané reagují ideologicky a stereotypně! (jména autora i jeho adresa jsou známy)
  • Zeman si zvolil nepřítele a sjednotil proti sobě pravici (Andrew Stroehlein)
  • Skandál kolem ČSSD ukazuje na její nestabilitu (Jindřich Ginter)
  • Krásné sny. Kolaborace už není v ČR jediným způsobem, jak udělat kariéru, je to však způsob nejvýnosnější. (Sunday Times, 22.3. 1998)
  • Zatraceně! Vono se dneska debatuje o NATO? (International Herald Tribune, 20.3.1998)
  • Malé strany nemají v ČR přístup do médií (DEU)
  • Prahu navštívil z Německa skutečný demokrat (Andrew Stroehlein)
  • České sdělovací prostředky publikují jen názory, které jsou v linii (Emanuel Mandler, vyšlo v MFD)
  • České školství je finančně v krizi (Jindřich Ginter)
  • "Zvýšení" platů učitelů je ve skutečnosti jejich snížením (Fiona a Andrew Stroehleinovi)
  • Jiří Pehe znovu kárá český národ (Andrew Stroehlein)
  • K českým volbám z kanadské perspektivy: Moje žrádýlko (Jiří Jírovec)
  • Škrtání dotací Evropské unie: ČR v roce 2015 (Andrew Stroehlein)
  • 28 procent lidí si myslí, že to za komunismu bylo lepší: Tento frustrující průzkum veřejného mínění: Je to za dlouhou dobu nejlepší zpráva! (Andrew Stroehlein)
  • Češi v Americe a Češi doma: "Kdo nechtěl odejít, nemusel? Otevřený dopis do Čech (Michal Málek)
  • ODS si vybudovala pevné lokální struktury, a proto asi přežije (Andrew Stroehlein)
  • Západoevropští zemědělci se obávají zničení v důsledku rozšiřování EU (Sunday Times)
  • Prostituce: Praha, středoevropský Bangkok (Andrew Stroehlein)
  • Německý stavební projekt ve Velké Hleďsebi: Ukaž mi peníze (Jiří Jírovec)
  • Nekrolog za referendum o vstupu do NATO (Andrew Stroehlein)
  • NATO a Evropská unie se rozšiřují, dávejme velký pozor na zachmuřené Rusko (The Independent 12.3.1998)
  • K privatizaci Mladé fronty (Milan Šmíd)
  • Kanada: Podnik Javorový list soutěží o co nejméně placené pracovní příležitosti (Jiří Jírovec)
  • Vstup do NATO: Jesse Helms, předseda amerického senátního výboru pro zahraniční vztahy, kritizuje ČR
  • Václav Havel a "kmenový stát" (Andrew Stroehlein)
  • Proč nemají nynější česká vláda a parlament mandát občanů (Jan Čulík)
  • Silnice E 55: tam jsou dnešní česko-německé vztahy (Andrew Stroehlein)
  • Vývoz zbraní z ČR: Praha, Alžír, Brusel (Andrew Stroehlein)
  • Jak bude vypadat předvolební kampaň V ČT? Špatný zákon zajistí špatné předvolební pořady? (Jan Čulík)
  • Dopis amerického senátora Johna Ashcrofta, vyjadřující pochybnosti o rozšiřování NATO
  • Vstoupí středoevropské země do EU jen jako druhořadí členové? (Andrew Stroehlein)
  • Můžete přijít o hlasovací právo! (Andrew Stroehlein)
  • Americký senát schválil přičlenění středoevropských zemí k NATO, informace o námitkách senátorů (New York Times)
  • Rozšiřování NATO do střední Evropy je krátkozraká, nepromyšlená tragédie (dánský politolog Michael Andersen)
  • Duální rozhlasový a televizní systém, televize Nova a článek v Respektu (Milan Šmíd)
  • Svědectví bývalého šéfredaktora Sunday Times Andrew Neila o diktátorských metodách mediálního magnáta Ruperta Murdocha, majitele Sunday Times
  • Svoboda projevu ohrožena: Mediální multimilionář Rupert Murdoch zakázal vydání knihy bývalého britského guvernéra Pattona o Honkgongu
  • Kultura zbabělství: co dělat, aby si lidi i v dnešní době zachovali svobodu projevu. Argumentace Timothy Gartona Ashe, velmi aktuální i pro novináře v ČR
  • Ukradená Fronta, ukradené Právo (Jiří Vančura, Listy č. 1/1998)
  • Britská vláda usiluje o stimulování vzdělávací revoluce, aby země ekonomicky přežila. Co vláda česká? (Jan Čulík)
  • Prestiž BBC pramení z neposkvrněné historie a jasné vize (Ivan Kytka
  • Nový ředitel České televize Jakub Puchalský je z BBC - co je to za instituci?(Jan Čulík)
  • Čtyřicet let pozadu? "Naši" Romové a "naši" Němci (Andrew Stroehlein)
  • Děláme něco proti krizi české identity v dnešním světě? (Ivan Kytka, Česká televize)
  • SEBEVĚDOMÍ JE ZÁKLAD SVOBODY. Významná diskuse o roli sdělovacích prostředků a školství při pěstování kritického myšlení, vysílaná Svobodnou Evropou. Ivan Kytka, Ondřej Hausenblas, Jan Čulík



  • |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|