 |
(Omlouváme se za pozdní vydání pondělního čísla BL, bylo to způsobeno technickými problémy při přenosu čísla do Prahy.)Co je nového v České republice
Výběr textů z posledních dní: Policie zklamalaPetr Jánský
Sobotní Global Street Party se zvrhla v pouliční bitku, vandalství a rabování, největší po listopadu 89. Původní ekologická akce v počtu 250 osob povolená od 15 do 17 hodin se v 19 hodin změnila v několikatisícový pochod Prahou. Z jakýchsi ideových důvodů si dav vybral k demolování restarace McDonald a KFC. Televize ukázala i rabování jednoho řeznictví. Slabý policejní oddíl (cca 40 mužů) se snažil na magistrále průvod zadržet, ale radikálové v čele začali házet kamění a dlažební kostky. Policie ustoupila a přivolala posily. Ty pak zakročily rázně, padni komu padni, t.j. i proti náhodným chodcům. Svědectví o brutalitě zásahu podala překladatelka Jana Zoubková, která viděla, jak policie kopá 3 mladé lidi do obličeje. Když vyjádřila svůj názor, sama byla policií napadena a poraněna - tržná rána na hlavě.
Ministr vnitra Svoboda v pořadu V pravé poledne vyhodnotil zásah jako adekvátní s tím, že policie na něj nebyla připravena, nebo» bylo předem hlášeno jen výše uvedených 250 osob. To nutně vyvolalo znepokojení televizních diváků a dojem, že v sobotu večer byla Praha bez fungující policie, která má být kdykoliv schopna ochránit zdraví a majetek občanů. Ve, státě, kde občané mají mobilní telefony a policie neskonale lepší techniku, než je zapalování ohňů a dávání kouřových signálů je nepochopitelné, že se policie nezačala aktivovat ve chvíli, kdy se na Náměstí Míru shromáždilo podstatně více lidí, než bylo ohlášeno, t.j. dříve, nežli se alkoholem (a možná drogami) posílený dav vydal na pochod do centra.
Zajímavě vysvětlila situaci mluvčí Policie ČR. Uvedla, že policie tuto akci vůbec nesledovala, že to byla povinnost Městského úřadu pro Prahu 2, který ji povolil a příslušné městské policie.
Global Street Party je mezinárodní akcí. Televize ukázala záběry z různých zemí, mimo jiné i z Anglie. Tam došlo rovněž k nepokojům, policie však byla na místě v dostatečném počtu a zasáhla s přehledem a bez problémů. Pan ministr vnitra spolu s policejním presidentem by si měli tyto záběry pouštět tak dlouho, dokud si neuvědomí, že udělali hrubou chybu.
Petr Jánský
Ivan Kytka, šéf zpravodajství ČT, se pokusil umlčet Andrewa Stroehleina
Lidé, nevolte strany, které neudělají co nejdříve pořádek v mediální legislativě. Je naléhavě zapotřebí:
Zpomalují se reformy v ČT?Když se Ivan Kytka, nynější šéf zpravodajství České televize, chystal před 1. dubnem 1998 převzít v Praze svou novou funkci, zdůrazňoval jsem, že nejzávažnějším úkolem nového vedení ČT bude vypracovat názornou a vysvětlovací strategii, jak přesvědčit lidi v České televizi, české sdělovací prostředky obecně i české politiky, že zavedení principů hrdé a nezávislé, profesionální novinářské práce bude pro českou demokracii nutným a velmi plodným přínosem. Očekával jsem, že se proti novým metodám vzedme vlna odporu a upozorňoval jsem, že nové vedení České televize by si nemělo příliš všímat pochvalných hlasů, ale mělo by intenzívně uvažovat nad tím, jak svou vizi komunikovat lidem nepřátelským.
Během několika týdnů působení nového vedení v České televizi se zjevně nahromadilo tolik překážek, že - jak se zdálo koncem minulého týdne - začalo nové vedení pod jejich tlakem poněkud ochabovat. Objevovaly se známky, že je snad ochotné ke kompromisům.
Už od samého začátku bylo velmi pravděpodobné, že nové vedení České televize není ochotno riskovat v některých věcech skutečně radikální řešení. Zajímavou ukázkou je například zatím dosti podstatné fiasko pořadu V pravé poledne, jehož reforma byla polovičatá nejen co do volby moderátora, ale i co do změny formátu pořadu. Přirozeně je teprve velmi krátce po vzniku nového pořadu a musíme doufat, že se postupem času pořad zprofesionalizuje. Příležitost radikálně proměnit pořad hned s nástupem nového vedení ČT byla však promarněna. Je nutno se ptát, zda bylo skutečně záhodno rychle propouštět Otu Černého a měnit Debatu v nepodařený program V pravé poledne. Když dospělo vedení ČT k závěru, že se ke skutečně radikálnímu řešení neodváží přistoupit, nebylo by bývalo lepší nechat pořad Debata existovat po dobu několika měsíců dál a paralelně s ním připravovat interně nové, kvalitní diskusní vysílání pro nedělní poledne, s nímž by se šlo do éteru teprve, až bude pořádně vyzkoušené a nacvičené? Nediskredituje nové vedení poněkud, že se výrobní tým pořadu V pravé poledne zatím nepříliš úspěšně učí, jak ten pořad dělat, přímo před zraky národa?
Možná poněkud naivní naděje, že nové vedení už pro předvolební období radikálněji změní strukturu publicistických i zpravodajských pořadů a najde nové, průrazné reportéry, se nesplnily. Zaslechli jsme i názory, že změny musejí být pomalé. Jistě, zreformovat celou strukturu zpravodajství, je dlouhodobý proces. Je však škoda, že byla promarněna příležitost pro radikální začátek. Situace působí dojmem, že se nové vedení České televize v předvolebním období záměrně rozhodlo nikoho si nepopudit a příliš velkými změnami neriskovat. Zatím toto podezření nikdo z nového vedení ČT přesvědčivě nevyvrátil.
Je-li tomu tak, je to škoda zejména proto, že politikové jsou přirozeně v předvolebním období znejistěni. Političtí komentátoři na Západě konstatují, že vlastně jen v předvolebním období mají občané nad politiky, svými zástupci, skutečnou moc. Právě v předvolebním období měla Česká televize vynikající šanci prosadit ve svém zpravodajském a publicistickém vysílání radikální změny a vytvořit ze sebe hrdou, nezávislou a objektivní sílu, která by dokázala přispívat k rozvoji demokracie kritickými rozbory situace, padni komu padni. Tento precedens by bylo pak po volbách obtížné zlikvidovat. Této možnosti Česká televize, jak se zdá, nevyužila, buď že neuměla, anebo nemohla. Že by to bylo jen tím, že "nejsou lidi?" Nyní zbývá do voleb ještě měsíc času. Dojde nyní k tomu, že se nové vedení České televize vzchopí a začne radikálně, veřejně vysvětlovat a prosazovat svou vizi? Nebo bude celý proces daleko dlouhodobější a obtížnější?
Vzniká dojem, že navzdory původnímu ubezpečování o opaku byla na Ivana Kytku uvalena podstatná odpovědnost, nedostal však tak velké pravomoci k provádění změn, jaké by byly zapotřebí.
Pokud tomu tak skutečně je, Ivan Kytka by měl o těchto skutečnostech a o všech nedostatcích ve strukturách uvnitř ČT a ve vztazích mezi ČT a veřejností, státní správou a jinými sdělovacími prostředky, otevřeně promluvit. Má-li už být kritizován, nechť není kritizován za polovičaté kompromisy. Nechť je kritizován za pevný postoj, kdy brání základní civilizační principy profesionální novinářské práce.
Je správné, aby mediální komise parlamentu nyní projevovala zájem o situaci v České televizi?Sdělovacími prostředky proběhla zpráva, že jsou členové mediální komise českého parlamentu znepokojeni údajným podstatným poklesem sledovanosti zpravodajství České televize (jenže s přechodem na letní čas klesá podvečerní sledovanost televize v dubnu prý každý rok, lidi jsou prostě v jarním počasí raději venku) a zvou si na čtvrtek generálního ředitele ČT Jakuba Puchalského a šéfa zpravodajství Ivana Kytku, aby jim různé aspekty svých reforem vysvětlili. Viz rozhovor s členem mediální komise Pavlem Dostálem, který zveřejňujeme v těchto Britských listech. Pavel Dostál vyjádřil názor, že mu vadí odchod Bohumila Klepetka z České televize, který byl podle jeho soudu "jedním z nejlepších komentátorů ČT". Dostál v rozhovoru pro BL doslova konstatuje: "Pan Klepetko dělal Jednadvacítku, dělal zpravodajství v parlamentu a jeho zpravodajství bylo ve srovnání s ostatními televizemi vždy nejkorektnější, protože na rozdíl od ostatních televizních zpravodajů si všímal věcí podstatných a nesnažil se z toho udělat senzaci, to jest lapat politiky v kuloárech a ptát se jich na blbosti. - Musí být zjevné každému, kdo jen pohlédl na zpravodajství České televize, že Klepetko naprosto nebyl dobrý reportér ani komentátor. Byl příliš slabý a jemný, nedovedl jasně vyjádřit jedinou myšlenku a informace beznadějně zašmodrchával. Je trochu podivné, že přestože z České televize odešlo celkem asi 15 lidí, mediální komise Parlamentní sněmovny se zastává zrovna Klepetka, donedávna parlamentního zpravodaje ČT. Že by jim jeho jemnost a nekritičnost při reportážích z parlamentu vyhovovala a že by se nyní se obávali, že na Klepetkovo místo přijde někdo jiný, kdo bude schopen ukázat případné nešvary v českém parlamentě v kritičtějším světle? Mezi tyto nešvary mimochodem patří i to, že Česká televize neměla dosud pozoruhodně možnost ve sněmovně umístit trvalé kamery, jejichž prostřednictvím by mohla vysílat záběry z parlamentu při jeho jednání - tak jak je to například běžné v britské Dolní sněmovně. Byla proto odkázána při reportážích z parlamentu jen na verbální zamotanosti Bohumila Klepetka, stojícího kdesi na parlamentní chodbě. Neměli by se poslanci raději přestat zabývat tím, kdo o nich má v budoucnu referovat z parlamentu, a neměli by spíše televizi umožnit, aby televize mohla efektivně jednání parlamentu snímat a předvádět z něho v Událostech reportážní záběry? Pak nebude třeba se obávat ani kladných, ani záporných verbálních interpretací kdesi z kuloárů.
Vzniká dojem, že je nové vedení České televize až příliš závislé na názorech a rozhodování Rady pro Českou televizi, přestože tato Rada má mít právo hodnotit činnost České televize jen zpětně.
V této souvislosti je znepokojující, že se rozhodli pozvat si poslanci českého parlamentu Jakuba Puchalského a Ivana Kytku ve čtvrtek do mediální komise, aby jim vysvětlili, co nyní v České televizi dělají, i když Pavel Dostál, člen mediální komise, dnes v Britských listech vysvětluje, že poslanci nechtějí na nové vedení ČT vyvíjet nátlak.
Vážná otázka na závěr: Je možno zaručit, že mezi poslanci nevznikne nadstranické spiknutí, v jehož rámci budou požadovat, aby jim Česká televize nekriticky poskytovala volný prostor na obrazovce k politické propagandě pro své strany?
A pokud k takovému nátlaku skutečně dojde, najde nové vedení České televize odvahu se tomuto případnému tlaku vzepřít a vydírání zveřejnit?
Parlamentní schůzka mezi Puchalským, Kytkou a mediální komisí, která se má konat ve čtvrtek, má být veřejná, pokud ji komise neprohlásí za tajnou.
Apeluji na čtenáře Britských listů: Projevte svou občanskou angažovanost. Dostavte se sami do parlamentu na toto zasedání mediální komise. Sledujte, co se tam děje, a napište nám, pokud se nějaká strana na schůzce bude chovat tak, že by to dávalo příčinu k znepokojení. Balkánské rysy politického vyjednávání?Vyšlo v posledních dnech najevo, že práce českých sdělovacích prostředků je zjevně ovlivňována určitými poněkud balkánskými rysy politického vyjednávání. Ukazuje se, že politikové byli zvyklí určovat novinářům, jakým způsobem budou v televizním studiu vystupovat, kdo je má interviewovat a kdy jim smí ve studiu oponovat. Balkánským rysem české scény bylo také to, že se o těchto skutečnostech většinou veřejně nehovořilo a pokud taková informace tu a tam pronikla na veřejnost, nikdo se jí příliš nevzrušoval. Pozoruhodné je, že se touto korupcí vlastně ani příliš nevzrušuje poslanec Pavel Dostál (ČSSD), člen parlamentní mediální komise, v rozhovoru, zveřejněném v těchto Britských listech. Zamysleme se však nad tím: Pokud měli dosud politikové možnost sami si určovat, za jakých okolností budou vystupovat v televizi, bylo přece veškeré politické zpravodajství českých televizních stanic k ničemu.
Andrew Stroehlein jako očkovací látka v mechanismu České televize?Před svým nástupem do funkce šéfa zpravodajství České televize konstatoval Ivan Kytka, že si do Prahy bere amerického odborníka na českou problematiku Andrewa Stroehleina, protože je to neúplatná, hrdá osoba s vysokou mírou osobní integrity a s hlubokým porozuměním základním principům demokracie. "Andrew, to je taková očkovací látka, které je prostředí v České televizi nezbytně zapotřebí," konstatoval v březnu letošního roku Ivan Kytka.
V pátek 15.5. vznikla situace, kdy to po určitou dobu vypadalo, že prostředí České televize asi nebude schopno takovouto očkovací látku přijmout.
Andrew citlivě zaznamenal jasný případ pokusu vládního mluvčího o vydírání a zcela správně záležitost zveřejnil. Jde o skutečně zásadní věci, nekompromisní signál, že vydírání od politiků se už v ČT tolerovat nebude. Šéf zpravodajství Ivan Kytka posléze udělal chybu a pokusil se zveřejněné informace potlačit, dosáhnout jejich stažení z Britských listů. Snažil se Andrewa Stroehleina umlčet. Rozhodl, že by měl Ivan Kytka od nynějška mít právo cenzurovat, jaké skutečnosti Andrew Stroehlein zveřejňuje o interní situaci v České televizi. Loajalita vůči instituci, zněl, jak se zdá, argument, měla být důležitější než pravda.
Uznáváme, že k tomu, aby bylo možno vést instituci, jakou je Česká televize efektivně, je jistě zapotřebí v některých oblastech určité míry utajování. Bez toho se nedá řídit žádný velký podnik. V žádném případě však nelze utajovat případy vydírání žurnalistů ČT státními úředníky.
Jedinou obranou, která má Česká televize před vydíráním od státních úředníků, je tyto případy vydírání nemilosrdně zveřejňovat.
Kdy vytvoří, jak minulou středu informoval v BL Andrew Stroehlein, Česká televize na svých internetových stránkách, tabulku výmluv, proč politikové nechtějí chodit do televizního studia? Dozvíme se přesný termín zveřejnění této tabulky?
Na dotaz, jak vysvětluje svůj kontroverzní pokus umlčet v této věci Andrewa Stroehleina, sdělil Ivan Kytka v neděli Britským listům:
Toto vysvětlení je nepřesvědčivé.
1. Každý si může srovnat s anglickým originálem, zda české překlady Stroehleinových textů jsou nepřesné.
2. Pokud hovoří tiskový mluvčí nějaké státní instituce s novinářem a nepožádá výslovně o to, aby byl rozhovor považován za důvěrný, sdělovací prostředky mají plné právo obsah rozhovoru zveřejnit.
Ivan Kytka udělal chybu, když se pokusil zásadní informací o vydírání České televize ze strany mluvčího ministerstva obrany potlačit. Bude nutno systematicky sledovat, zda se nové vedení České televize nezpronevěřuje svým původně vyhlášeným cílům a nepodléhá domácím tlakům.
Konec konců k tomu není potřeba interních informací ze zpravodajské redakce České televize. Poměry uvnitř redakce se totiž přímo promítají do toho, co se vysílá ve zpravodajských a publicistických pořadech. Na těch pořadech je jasně vidět, jaký je interní stav zpravodajské redakce České televize. Budeme proto podrobně analyzovat její pořady i nadále.
V této souvislosti je politováníhodné, že nám Česká televize nebyla schopna umožnit koupi satelitního zařízení pro příjem jejího vysílání ve Velké Británii. Původní představa byla, že bude kvalitu zpravodajského vysílání ČT průběžně monitorovat tým několika nezávislých odborníků v ČR i mimo ni. Mělo jim být umožněno sledovat ČT průběžně, prostřednictvím satelitu. Příjem vysílání televize ČT prostřednictvím satelitního zařízení mají české zastupitelské úřady, nikoliv však už Glasgowská univerzita. Je to jedno z několika předsevzetí, která nebyla po nástupu nového vedení ČT do funkce realizována.
V nynější situaci bude zajímavé sledovat další osud Andrewa Stroehleina v České televizi. Doufám, že nesleví ze své nezávislosti a integrity, že nepodlehne vnitřním tlakům a bude i nadále zveřejňovat informace o situaci v České televizi, pokud uzná, že je to pro vývoj uvnitř ČT prospěšné.
Jan Čulík
Z pátku 13.00 SEČ:Ministerstvo obrany vydírá Českou televiziKonkrétní případAndrew StroehleinTo, že politikové odmítají chodit do televize, případně že si předem kladou podmínky, jak mají být interviewováni pro pořad "Jednadvacítka", bylo tématem mého posledního článku, ale nemohl jsem v tom článku uvádět konkrétní jména, neboť někteří lidé tady v České televizi měli obavu, že přijdou o své kontakty. Teď se to stalo mně, takže o tom mohu napsat plně a otevřeně.
V dnešní "Jednadvacítce" (15.5) jsme chtěli hovořit o krádeži tajných dokumentů, které ve středu odcizil z vozu příslušníka Vojenského obranného zpravodajství (VOZ) neznámý pachatel. Je to zajímavé téma, a někdo by se měl v každém případě zodpovídat za tuto zjevnou nekompetentnost.
Chtěli jsme pozvat šéfa sněmovního orgánu pro kontrolu činnosti BIS Jaroslava Baštu (ČSSD) a ministra obrany Michala Lobkowicze (US).
Když jsme však zatelefonovali na české ministerstvo obrany, bylo nám řečeno, že je Lobkowicz na Moravě, ale Milan Řepka, mluvčí ministerstva obrany mi řekl, že nám nabídnou (!) ředitele VOZ Jiřího Růžka, jen pod podmínkou, že Bašta ve studiu nebude.
Jeho argumentem bylo, že nemůže souhlasit (!) s tím, že by ve studiu měl sedět voják vedle politika. Pokusil jsem se mu vysvětlit, že oba jsou veřejnými služebníky a že právě Jaroslav Bašta je v parlamentu pověřen úkolem na tyto záležitosti dohlížet. Neviděl jsem žádný důvod pro jeho námitky a kritizoval jsem ho, že vytváří dojem, že si může dovolit klást pro rozhovory pro pořad "Jednadvacítka" nějaké podmínky. Řekl jsem mu, že prostě v Jednadvacítce dnes večer zveřejníme podrobnosti tohoto telefonního rozhovoru a ukážeme prázdné křeslo, na němž měl podle pozvání sedět pan Růžek.
No, samozřejmě, Řepka se pokusil jít rovnou k mému nadřízenému a rychle zatelefonoval Ivanu Kytkovi. Ukázal jsem tento článek Ivanu Kytkovi a ten souhlasí, že takovéto pokusy uvalovat předběžné podmínky na rozhovory jsou odporné a obscénní. Tato zkušenost nás vede k tomu, že zdvojnásobíme naše úsilí ve snaze systematicky zveřejňovat informace na Internetu o tom, jak se kteří politikové vymlouvají, když se mají jít zodpovídat do studia.
Ohromující na celé věci bylo, že si Řepka myslel, že nám něco nabízí! Nemohl jsem věřit vlastním uším. Domníval jsem se, že právem my nabízíme jeho ministerstvu příležitost, aby bránilo své postoje. Konec konců, je naší novinářskou povinností prezentovat všechny stránky každého problému. Snažíme se pozvat do každého pořadu hosty, kteří si při debatě budou protiřečit, aby se mohl divák sám rozhodnout, na čí straně je pravda.
Zjevně Milan Řepka, navzdory tomu, že dříve pracoval v České televizi, nemá vůbec ponětí o tom, jakou roli hrají v demokracii sdělovací prostředky. Řekl mi, že je prý tohle na Západě "normální praxe" a že prý si mohu zatelefonovat na britské velvyslanectví, jestliže mu nevěřím. (!?)
To bohužel není mou jedinou zkušeností s Milanem Řepkou. Zavolal mi začátkem týdne, že mi "nabídne" něco jiného. Řekl, že by chtěl, aby v pořadu Jednadvacítka vystoupil náměstek amerického ministra obrany Franklin Kramer, který je právě na návštěvě v ČR. Řekl jsem mu, že to není špatný nápad a požádal jsem ho, aby mi zatelefonoval, až bude mít podrobnosti Kramerova programu v ČR. Učinil to a provizorně jsme měli Kramera zamluveného na úterý.
Samozřejmě, tato "nabídka" byla také učiněna pod určitou podmínkou - že zorganizuji setkání mezi Ivanem Kytkou, Řepkou a Kramerem. Souhlasil jsem s tím, protože se to zdálo být relativně neškodné. Samotného by mě zajímaly Kramerovy názory na určité záležitosti. Řekl jsem však Řepkovi, že si bude muset Ivanu Kytkovi zatelefonovat sám a požádat ho sám o schůzku. Za Ivana Kytku nemluvím. Kytka si to s ním dojednal soukromě a šťastně se všichni sejdeme ve středu v 11.30.
Po tomto telefonním rozhovoru jsem obdržel znepokojenou zprávu z "amerického střediska," že mám okamžitě zatelefonovat jakési paní Markusové, asistentce tiskového mluvčí amerického střediska. Zajímalo mne, o co jde, tak jsem tam zatelefonoval.
Paní Markusová mi řekla, že Milan Řepka nemá pravomoci k tomu, aby vyjednával o programu návštěvy Franklina Kramera a že Kramer nemůže v úterní Jednadvacítce vystoupit, vzhledem k tomu, že v tu dobu už má na programu něco jiného. Zeptal jsem se paní Markusové, jestli překročil Milan Řepka své pravomoce, a ona odpověděla diplomaticky, že je Řepka "a nice man" (sympatický člověk), ale že není jeho úkolem organizovat americkým vládním úředníkům program.
Vážený pane Řepko a všichni ostatní vládní mluvčí: není přípustné, abyste na rozhovory pro pořad "Jednadvacítka" předem uvalovali podmínky. Jestliže vaše ministerstvo nebo vaše organizace odmítá přijít a zodpovídat se před občany, budeme o tom diváky informovat. Nejsme přístupní žádným tajným postranním dohodám.
Andrew StroehleinPS.Poslední informace z 13.05: Pracovníci zpravodajství ČT se připravují na to, že v pátek večer ukáží v pořadu Jednadvacítka prázdné křeslo, na němž měl sedět Jiří Růžek, s vysvětlením, proč nepřišel. Kdosi právě zatelefonoval a informoval ČT, že ministr obrany Lobkowicz nakonec možná přece jen do studia přijde. - Jaroslav Bašta vzkázal, že do Jednadvacítky nemá dnes čas přijít. Na obsahu výše zmíněného článku to nic nemění, neboť v době, kdy A.S. jednal s Milanem Řepkou, byla účast Jaroslava Bašty v Jednadvacítce dohodnuta napevno.Reakce Milana Řepky, mluvčího ministerstva národní obranyČas: pátek: 17.10Vzhledem k tomu, ze pan Andrew Stroelhein dnes v Britskych listech zverejnil cosi - co on nazyva vydiranim Ceske televize ze strany Ministerstva obrany a ze obsah tohoto clanku je jednou velkou lzi, citim za nutne touto zcela verejnou cestou sdelit panu S., ze odmitam jeho obvineni a velmi zvazuji resení, ktere odstrani spinu, ktera byla panem S. dnes uverejnena. Zaroven bych rad vzkazal Janu Culikovi, kterého znám osobne, ze jsem clovek, ktery jako málokdo cti svobodu tisku a slova, protoze me vlastni zkusenosti jsou v teto oblasti vice nez bohate. Doufam, že si Honza vzpomene. Je mi lito, ze lide typu pana S., jejichz backround je velmi neznami mohou takto verejne kohokoli osocovat. Nechci verit, ze toto je novy styl ceske zurnalistiky - pokud by byl - je mi smutno. Slusny clovek by se omluvil - ale v tomto pripade to necekam.Milan Repka (Email: Repka@army.CZ)PS: Omlouvam se za vyuziti jine internetove adresy, ale muj pocitac je v nyni v oprave.Titulek článku Andrewa Stroehleina je redakční. Jeho autorem jsem já, Jan Čulík. A.S. s ním souhlasil. Tento způsob jednání JE vydíráním, ničím jiným. Věci je nutno pojmenovávat pravými jmény. PPS. Pátek 18.30: Telefonoval jsem do kanceláře Andrewa Stroehleina v České televizi a mluvil jsem s ním, když v 18.28 zazvonil druhý telefon. Andrew Stroehlein přerušil rozhovor se mnou a druhý telefon zvedl. Na drátě byl Milan Řepka, mluvčí ministerstva obrany. Zeptal se Andrewa Stroehleina, zda tedy bude ve večerní Jednadvacítce přítomen Jaroslav Bašta. Andrew Stroehlein odpověděl: "Už jsem o tom psal v Britských listech. Proč se ptáte?" Řepka řekl: "Proto." - Andrew Stroehlein mě důrazně požádal, abych informaci o tomto rozhovoru, jehož jsem byl přímým telefonním svědkem, nezveřejňoval, protože mu v pátek odpoledne nakázal Ivan Kytka, aby do Britských listů nepsal o tom, co se děje v České televizi. Tuto žádost nemohu respektovat, protože je zveřejnění této informace ve veřejném zájmu. To jistě ví i Ivan Kytka. Jak ví ze své dlouholeté praxe ve Velké Británii, jediným způsobem, jak se mohou sdělovací prostředky bránit před případným manipulačním nátlakem politiků, je informace o něm zveřejnit. - Vzniká-li skandál z něčeho tak nevinného, jako je rozhodnutí zveřejňovat informace o nátlaku politiků na sdělovací prostředky, je bohužel politická kultura v ČR velice nízká. Jan ČulíkPPS. V pořadu Jednadvacítka v pátek nakonec vystoupil Jiří Růžek. Moderátor ho interviewoval velmi mírně, Růžek uvedl, že za ztrátu tajných dokumentů (které se mezitím našly, zloděj je odhodil jako nepotřebné) nese odpovědnost a bude-li požádán, odejde z funkce. The Defence Ministry blackmails Czech TelevisionA concrete exampleAndrew Stroehlein
The problem with hosts for "21" was the subject of my last article (published in Britské listy on Wednesday 13th May), but I couldn't mention names in that article, because some people here at Česká televize were worried about losing their contacts. Now it has happened to me, so I can write about it fully and openly.
For "21" today (15.5.), we wanted to discuss the theft of secret documents, which had been stolen on Wednesday from the car of a member of the Czech military intelligence service. It is an interesting theme, and certainly someone should answer for this apparent incompetence.
The guests we planned to invite were the head of the parliamentary committe for the inspection of the Czech secret service Jaroslav Bašta (ČSSD) and the Defence Secretary Michal Lobkowicz (US).
When we called the Czech defence ministry, however, we were told that Mr Lobkowicz was in Moravia, but Milan Řepka, the press officer of the Defence Ministry, told me that they would offer (!) us the head of military intelligence Jiří Růžek only on condition that Bašta would not be there.
His argument was that he could not agree (!) to putting a soldier in the studio with a politician. I tried to explain to him that both are public servants and that it is precisely Mr Bašta who is in charge of overseeing these matters for the Parliament. I saw no reason for his objection, and I criticised him for implying that he could put conditions on interviews for "21". I told him that we will simply announce the details of this conversation on "21" tonight and show the empty chair where Mr Růžek was invited to sit.
Well, of course, he tried to go over my head and quickly called Ivan Kytka. I showed this article to Ivan Kytka, and he agreed that such attempts to put conditions on interviews were foul and obscene. This experience has made us redouble our efforts on creating the table on the internet as I mentioned in my last article.
The astounding thing was that Mr Řepka thought that he was offering us something! I was absolutely amazed. I thought we were rightly offering his ministry the chance to defend its position. After all, it is our journalistic duty to present several sides of every issue. We try to get guests on the programme who will oppose each other so that the viewer can decide who has the truth on his side.
Obviously, Mr Řepka, despite having worked for ČT in the past, has no clue as to the role of the media in a democracy, despite his telling me that this is "normal practice" in the West and that I could call the British embassy if I didn't believe him (!?).
It is, unfortunately, not my only experience with Mr Řepka. He called me at the beginning of this week to "offer" me something else. He said he would like to have the visiting US Assistant Secretary of Defence Franklin Kramer on the programme next week. I told him it didn't sound like a bad idea and asked him to call me when he had details of Mr Kramer's schedule. This he did, and we had Kramer booked provisionally for Tuesday.
Of course, this "offer" also had a condition - that I arrange a meeting between Ivan Kytka and Řepka and Kramer. I agreed to this, because it seemed harmless enough, and I was quite interested in Kramer's opinion on certain matters, but I told him he would have to call Kytka himself and ask him for a meeting. I don't speak for Kytka. Kytka obviously agreed with him separately, and we will meet together happily on Wednesday at 1130.
Soon after this phone call. I got a worried message from the "American Centre" telling me to contact a Mrs. Markusová (the assistant to the press officer of the American Centre) at once. Well, I was curious, so I called.
Mrs. Markusová told me that Milan Řepka had no authority to negotiate Kramer's schedule, and that Kramer could not possibly appear on "21" on Tuesday due to a scheduling conflict. I asked Mrs. Markusová if Milan Řepka had overstepped his bounds, and she answered diplomatically saying that Řepka was a "nice man" (in English) but that the schedule of visiting American officials was not his remit.
Dear Mr Řepka and all the other press officers out there: you may not place conditions on interviews on "21". If your ministry or organisation refuses to come and defend itself in front of the citizenry, we will let the viewer know that. No deals. Andrew StroehleinVolá si mediální komise Českého parlamentu Puchalského a Kytku z ČT na kobereček?Původní rozhovor s Pavlem Dostálem poslancem za ČSSD a členem Stálé komise českého parlamentu pro sdělovací prostředky
Pavel Dostál: V okamžiku, kdy by to pracovník televize zveřejnil, já to jedině přivítám jako novou informaci o politikovi. Všemožně bych se snažil zařídit a byl bych ochoten v případě postihu takového člověka opravdu politicky intervenovat, ač se to nemá. Případně dát stížnost na Radu, kdyby postupovalo vedení televize proti člověku, který by něco takového zveřejnil. Domnívám se, že taková situace nenastala za Mathého nikdy.
Pavel Dostál: Domnívám se, že pan Puchalský jako člověk s veřejnoprávní britskou krví by něco takového nikdy neudělal.
Pavel Dostál: Jsem přesvědčen, že to by se octl na cestě do pekla, kdyby to udělal.
Pavel Dostál: O čtyři.
Já to mám ze statistik, ale to není podstatné. Pokleslo to až na devět procent, také už. Mám to tady v redakci - nevím která společnost to dělala.
Pane Čulíku, jako novinář jistě víte, že musíte brát novinové zprávy s rezervou. Celá ta záležitost příští čtvrtek začne tím, že já vysvětlím panu generálnímu řediteli, že nikdo nikoho nechtěl zvát na kobereček. Že jsme dvanáct poslanců požádali pana Kasala, aby pozval pana ředitele na Radu, abychom se domluvili, kterak vypadá strategie pana Puchalského vůči těmto skutečnostem. Neboť - a to už nikdo neuvedl - se můžeme také domnívat, že se v České televizi mohl vytvořit jistý komplot, se kterým pan Puchalský nutně válčí. A že bychom velice rádi věděli, jaké má potíže, protože změna ředitele se jistě dotkne mnoha lidí, jejich pracovně právních osudů. Tito lidé - je to jen spekulace - jistě nemají v této době zájem na dobrém obrázku České televize.
Zadruhé bychom rádi věděli něco o personální politice. Pouze jako informaci, neboť parlament prostřednictvím Rady vlastně za veřejnoprávní televizi zodpovídá. Jiná média uveřejňují zprávy o takzvaných čistkách. Když jsme se dozvěděli, že odchází pan Klepetko, který podle mého názoru patřil k nejkvalitnějším komentátorům České televize, kterého jsem poznal -
Vy používáte slovo reportér, já říkám slovo komentátor. Pan Klepetko dělal Jednadvacítku, dělal zpravodajství v parlamentu a jeho zpravodajství bylo ve srovnání s ostatními televizemi vždy nejkorektnější, protože na rozdíl od ostatních televizních zpravodajů si všímal věcí podstatných a nesnažil se z toho udělat senzaci, to jest lapat politiky v kuloárech a ptát se jich na blbosti. Velice pečlivě informoval o tom, co se v parlamentu děje.
Podstatné je, že chceme vědět něco o personální politice pana Puchalského. Chceme být pouze informováni. Nemáme jiné pravomoce. Média to prezentovala příliš konfrontačně. Někdy jste vůči médiím bezmocný. Sdělovacími prostředky proskočily zprávy - a na to se chceme zeptat, aby byla věc vyjasněna - že spolupracovníci z Anglie, kteří přišli do České televize, požadovali po panu Puchalském, a ten s tím souhlasil, aby Česká televize jim platila byty. Šlo konkrétně o byt za 30 000 korun. Přinesla to média. Pokud je to pravda, bylo by to nepochopitelné. Pokud je někdo zaměstnán, je jeho povinností, aby si byt hradil.
Pokud se týká pana Klepetka, mám jednu konkrétní otázku. Marně pana Klepetka sháním, abych se ho na to zeptal. Byl jsem informován, že pak Klepetko byl v průběhu konkursu na generálního ředitele osloven jedním členem Rady České televize, tuším panem Františkem Schildbergerem, který za panem Klepetkou přišel a vyzýval ho, aby se přihlásil do konkursu, že mu zajistí tři hlasy. Pan Klepetko mu podle těchto mých informací měl říct: No jo, ale já pak neuspěju a budu vypadat jako člověk, který se pokoušel stát ředitelem, to znamená, že ho nový ředitel vedle sebe bude moci těžko snášet. Načež mu tento člen Rady měl údajně říci, že samozřejmě mu naprosto zaručí, že nic takového nepocítí. Pan Klepetko - opět podle těch informací - měl údajně pocítit, naopak, ve svém působišti, ze strany pana Puchalského jakousi nedůvěru v důsledku toho, že se nakonec do konkursu přihlásil. I na to se pana Puchalského naprosto otevřeně zeptám, abychom mohli pak - protože tam budou novináři - říct, kterak média informují nepravdivě.
Vím o těchto skutečnostech, pokud se to týká komerční televize. Vím, že pan Ruml odmítl setkání s panem Zemanem v Nově, vím, že pan Klaus už v dávných dobách veřejnoprávní televize musel být informován, kdo bude s ním sedět v tehdejším pořadu Co týden dal. Mně se stalo osobně, že jsem byl informován o tom, že pan Klaus řekl, že když tam budu já, že tam nepůjde. To se mi doneslo. Samozřejmě, můj názor na to je naprosto jednoznačný. Jako politik si nekladu nikdy žádné podmínky. V životě by mě nenapadlo říkat "Já tam nepůjdu, když". Jsem rozhodnut nejít do Kotle, odmítl bych Gilotinu. Do těchto pořadů bych nešel z důvodů svého osobního vkusu. Žádného politického protivníka se nebojím a jsem ochoten diskutovat s každým, pokud to není u mě záležitost osobní hygieny jako je třeba pan Sládek.
Mluvíte s člověkem, který připravuje se skupinou lidí novelizaci celé řady mediálních zákonů. Těžko můžete v zákoně postihnout, že politik si nebude klást podmínky.
V okamžiku, kdy by to pracovník televize zveřejnil, já to jedině přivítám jako novou informaci o politikovi. Všemožně bych se snažil zařídit a byl bych ochoten v případě postihu takového člověka opravdu politicky intervenovat, ač se to nemá. Případně dát stížnost na Radu, kdyby postupovalo vedení televize proti člověku, který by něco takového zveřejnil. Domnívám se, že taková situace nenastala za Mathého nikdy.
Domnívám se, že pan Puchalský jako člověk s veřejnoprávní britskou krví by něco takového nikdy neudělal.
Jsem přesvědčen, že to by se octl na cestě do pekla, kdyby to udělal.
Když mi dáte přesné informace, že pan Kytka zasáhl, tak já se pana Kytky ve čtvrtek zeptám. Protože mě to zajímá.
Koho ale? Politické strany nemohou působit ani přes své rady. Nemluvě o tom, že v naší novelizaci, kterou připravuje sociální demokracie, já navrhuji nový systém volby členů této rady. Aby měly politické strany přes členy Rady minimální politický vliv. Když někdo přijde a řekne mi, že pan Kytka musel dělat kompromisy, tak já ho soukromě navštívím a řeknu mu: Pane redaktore, řekněte mi, jak vám mohu pomoci v této věci? Já se této věci děsím i pokud se týče mé strany. Protože každá politická strana, která se dostane k moci, samozřejmě chce ovládnout média. A to je konec.
Ale kteří členové té Rady? Mně dnes, tak jak mně voláte vy, volali dva členové Rady, pan spisovatel Erben a mladý režisér Kotík mně volali a říkali mi, "Dostále, ty ses zbláznil, co to děláš?" A já jsem jim to vysvětlil, tak, jak to vysvětluju vám, a oni se uklidnili. Čili, ti stojí za Puchalským. Jen jsem slyšel - ale to jsou zprávy, které nelze ověřit - že pan předseda Rady pana Puchalského jaksi intelektuálně ovládá.
Any, vždycky po půl roce nebo po roce. Ale Rada má jen pravomoce jmenovat nebo odvolat ředitele, anebo s ním diskutovat. V okamžiku, kdy ředitel podlehne Radě, že se bude bát Rady, tak je to opačný extrém jako když Ivo Mathé na tu Radu zvysoka kašlal a byl nekomunikativní.
S Puchalským byly už dvě schůzky. Protože on učinil dosti nešťastné prohlášení, týkající se pana Kytky - ten tam nepřišel - týkající se kultury ve zpravodajství.
To není cynická otázka. Pláčete dobře, ale na blbým hrobě. Já mám Novu zatrženou. Protože jsem to byl já, který jsem vybojoval udržení reklamy v ČT v nynější podobě. Zadruhé jsem byl v té skupině, která vybojovala zvýšení koncesionářských poplatků. Už to zvýšení koncesionářských poplatků bylo obrovským vítězstvím. Parlament nepřistoupil na náš návrh mediální komise, který mi vypracoval Vlastimil Ježek, generální ředitel Českého rádia, o inflační podmínce, která by automaticky zvyšovala koncesionářské poplatky. Proto se pokusím dát do nového mediálního zákona, aby byl koncesionářský poplatek daní, která bude mít inflační koeficient. Bude-li to daň, neplacení bude daňovým podvodem a bude se to přísně trestat.
Přišel jsem do parlamentu v roce 1996. Když jsem nastoupil do mediální komise, byl jsem velice nemile překvapen tím, jak poslanci umožnili Železnému svými novelami zákona o rozhlasovém a televizním vysílání třeba zničení licenčních podmínek. Umožnili, že nevysílá majitel licence, ale vysílá se prostřednictvím jiných společností. To všechno způsobili poslanci minulého parlamentu a tehdejší Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, rada pan Korteho. Nikdo už jim nedokáže, zda šlo o korupci. Každopádně z toho pan Železný vytěžil maximum.
Nedovedete si představit, jak je velice těžké s Železným bojovat, jak bude velice těžké novelizovat tyto zákony.
Protože každý zákon má politický obsah a rozhoduje o něm sněmovna. A pak Železný dovede zalobovat natolik, že se může stát to, co se stalo. Zaloboval natolik, že parlament mu odmával všechno, jak pan Železný chtěl.
Politik v této zemi jako v každé zemi je závislý na své medializaci. Železný učinil to, co by učinil každý chytrý ředitel. Všechny ty politiky, kteří stáli na mé straně, vyřadil z vysílání. Že se teď postavili proti mně, vzniklo z jednoho prostého důvodu. Já mám své noviny, píšu do Práva, mám jednou týdně milión čtenářů. Mně vyloučení z vysílání televize Nova neubližuje jako jim. Politik bez svého média je politkem neznámým.
U nás, když někdo umí psát a napíše dobře, tak je otištěn.
Je v české novinářské praxi všechno naopak?Tomáš Pecina
Ze je v ceske zurnalisticke praxi vsechno jaksi naopak, jsem si vsiml uz pred dlouhou dobou:
1. V normalnich zemich (nechci rikat na Zapade, dneska by se spis dalo mluvit o Zapade, Vychode, Severu i Jihu) je normalni, ze se politici boji novinaru, zatimco v CR je tomu opacne.
2. V CR se politik domniva, ze ma z titulu sve pozice (ve statni sprave nebo dokonce jen ze stranickeho postu) automaticky pravo na vysilaci cas, bez ohledu na to, prinasi-li zajimavou informaci, a naopak dela televizi milost, pokud se zucastni Jedenadvacitky nebo diskusniho poradu.
3. Diky neexistenci zakona jsou stale informace za odmenu. Tyhle pretrvavajici informacni pakty jsou pro kvalitu medii znicujici.
4. Kdyz uz novinari nejakou cennou a diskreditujici informaci dostanou, dokazou ji podat tak zmatecne, ze se skandal nekona. Bamberg II, za predpokladu, ze je material pravy, by musel za normalnich okolnosti stat CSSD mnoho procent volebnich preferenci; diky podani CT se nestalo vubec nic.
5. Vsechno to bude malo platne, pokud budou ve vedoucich medialnich pozicich lide vydiratelni svymi minulymi skutky, jako napr. Neff, Veis nebo Franek.
Z toho vseho me prepada jisty pocit marnosti...
Tomáš Pecina
Nedělní pořad V pravé poledne - velké zklamání
Petr Souček
Vážený pane Čulíku,
vzhledem k tomu, jak se v poslední době více zabýváte zpravodajskými pořady ČT, řekl jsem si, že se sám přesvědčím. Před chvílí jsem se dodíval na pořad "V pravé poledne" a musím říct, že jsem dost otřesen neuvěřitelnou neschopností moderátora. Většina přítomných, především p. Pavel Dostál a p. Cyril Svoboda dokázali odpovídat (a velmi obsáhle) na úplně jiné otázky, než jim byly položeny a moderátor to přešel mlčením a dal slovo jinému politikovi. Velmi mě mrzí, že jako nejserióznější politik z této debaty (dle mého pohledu) vyšel Jan Vik, který se skutečně držel tématu a odpovídal na otázky. Zaráží mě to proto, že obvykle bývají z podobných nešvarů (odpovídání na něco jiného než zní dotaz) obviňováni republikáni, a pokud jsem mohl vidět v televizi p. Sládka, oprávněně.
Jiná věc (a také moderátora) je, jestli byly otázky a témata vhodně voleny.
Třeba dát čtyřem politikům s časovým prostorem 15 minut otázku, jestli jsou Češi rasisté je podle mě jen plácnutí do vody.
Pana Dostála jsem doposud měl za poměrně rozumného člověka - jednoho z nejlepších v ČSSD. Dnes jsem ale vážně zapochyboval nad jeho schopností logicky myslet. Pro případ, že jste pořad neviděl, uvedu jeden příklad. Pan Dostál připodobňoval situaci, kdy je nyní Václav Havel kritizován za (příliš rychlou) milost romským útočníkům na p. Sládka k situaci, kdy byl kritizován za milost pro Martu Chadimovou. Řekl: "Dnes se vyvíjí řízení s Martou Chadimovou tak, že to vypadá, že jí nebude možné pokus o podvod prokázat a důkazy proti ní byly zmanipulované. A Václavu Havlovi se nikdo z novinářů neomluvil za tehdejší kritiku jeho milosti". Na to jen Cyril Svoboda odvětil, že řízení není ukončeno a tedy není co hodnotit. Ale i kdyby byla nakrásně Marta Chadimová zproštěna viny, nijak to nepoukazuje na vhodnost Havlovy milosti. Koneckonců sama Marta Chadimová zřejmě pochopila, že je mnohem lepší dokázat svoji nevinu, než přijmout milost a nechat na sobě punc podvodníka (i když omilostněného).
Domnívám se, že milost (i když se tak v právním řádu nejmenuje) má své místo tam, kde je sice člověk před zákony vinen, ale existují morální důvody upustit od potrestání. Bohužel v očích mnoha lidí už Václav Havel institut milosti zprofanoval. Milost pro Šimůnka (sportovní reprezentace měla přednost před zabitými lidmi), Martina Odložila (milost zdůvodněna špatným psychickým stavem Věry Čáslavské) atd. - tam se těžko morálka hledá.
Zajímavý byl i citát Pavla Dostála z filmu Vyšší princip: "(Z hlediska vyššího principu mravního) vražda na tyranovi není zločinem", když obhajoval útok Romů na republikány. Z toho mi jde až mráz po zádech. To teď bude stačit, aby Václav Havel označil někoho za tyrana, a pak může být beztrestně zabit? Vždyť to je přesně to, co říká Sládek, když prohlašuje, že Václav Havel svou milostí dal Romům pokyn "Zabte ho!" Nezbláznili se všichni? To vážně nikdo není schopen odhalit nebezpečné stránky politiky republikánů a zbývají jen facky a kopance, případně vraždy???
Petr SoučekJeště k Havlově "milosti" pro útočníky na Sládka:
|
|
|- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|