čtvrtek 15. června

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Zdravotnictví:
  • Šokující chyby britských lékařů, páchané na pacientech - jak je tomu v ČR? Nekompetence britského univerzitního managementu:
  • Durhamská jatka: Durhamská univerzita se náhle rozhodla zlikvidovat tamější bohemistiku Byrokracie:
  • Proč nechce Český telecom mé peníze? (Tomasz Mackowiak, Gazeta Wyborcza) Gusinskij, CME, CET 21 a televize Nova:
  • Helsinský výbor amerického Kongresu odsoudil zatčení Vladimíra Gusinského jako útok na svobodu médií
  • Ruský magnát Gusinskij chtěl ovládnout CME (CET 21)
  • ČNTS posílá CET 21 do konkurzu (CME) Extremismus Britských listů:
  • Když slepý vede slepého. O pí. Bánomové a p. Čulíkovi (Robert Izak)
  • Extremistické názory Britských listů: požadují lidskou důstojnost pro Romy a chtějí dobrou Českou televizi (Jan Čulík) Automobilismus:
  • Jak přimět pražské řidiče, aby dávali přednost chodcům? (Václav Pinkava)
  • Zraníte-li v USA chodce na přechodu, jdete za mříže (Jiřina Fuchsová) Poznámky k Britským listům:
  • Italský fotbalový rozhodčí, klima v USA, Kosovo a genetický kód (Miloš Zahradník)
  • Nucená správa, genetika a Kosovo (Ferdinand) Pozůstatky komunismu:
  • Korea (Ivan Hoffman)

    Kompletní Britské Listy


    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Britské listy talks to decision makers in the Czech Republic.

  • Zde je adresa Britských listů.

  • Andrew Stroehlein rediguje kulturně politický týdeník Central Europe Review.

  • Tady je minulé vydání Britských listů.

    Co je nového v České republice

  • Chmelíček a Hodač jsou slabí. Klaus na  vedení ČT vyvíjel před posledním Prorokovým pořadem V pravé poledne podle informací MFD zřejmě zuřivý nátlak, kterému se podvolili. Klaus opakovaně odmítl účast na pořadu V pravé poledne a zatelefonoval Dušanu Chmelíčkovi, že se mu nelíbí, jak je pořad připravován, ani to, jak ho prý chtěl Roman Prorok přesvědčit, aby do pořadu přišel, píše dnešní MFD. Klausův poradce Ladislav Jakl potvrdil Klausovo vydírání dopisem, který má MFD k dispozici. O Klausově nátlaku na ČT věděl i ředitel zpravodajství ČT Jiří Hodač. Jiří Hodač na přímou otázku reagoval vyhýbavě: "Já toho nebyl, zeptejte se pana Chmelíčka." Klaus neměl právo přímo si stěžovat řediteli ČT, stížnosti na práci ČT mají jít Radě České televize. Prorok byl odvolán v pondělí po inkriminovaném posledním V pravé poledne, neosobně prostřednictvím e-mailu, adresovaného všem zaměstnancům ČT. Stále není jasné, jestli Hodač o odvolání Proroka už předtím neuvažoval, ale jak to mohl učinit, jakmile se stal v důsledku nátlaku Václava Klause Prorok jasným symbolem nezávislosti ČT, je nepochopitelné.

  • Vláda schválila koncepci romské integrace. Materiál se s výhledem na dvacet let dopředu snaží řešit problém soužití romské menšiny s většinovou společností. Součástí koncepce jsou i takzvané vyrovnávací akce. Vláda se hodlá zasadit o zvýšení bezpečnosti příslušníků romského etnika, odstranění všech forem diskriminace a handicapu Romů v přístupu ke vzdělávání a zvyšování kvalifikace.

  • Český stát má zaplatit odškodné 10 000 korun Liboru Českému, který je obžalován z vraždy, za jeho neúměrně dlouhé vazební zadržování. Rozhodl o tom Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Český má dostat ze státního rozpočtu ještě dalších 66 000 korun za náklady a výdaje spojené se soudním řízením.

  • Vnitro se má omluvit za to, že policisté nesmyslně zbili dvaapadesátiletou ženu, odškodné však napadená nedostane. Ministerstvo vnitra musí zaslat omluvný dopis Janě Zoubkové, kterou jako nezúčastněnou chodkyni fyzicky napadli policisté při zásahu ve Vodičkově ulici při předloňské Global Street Party. Rozhodl o tom Městský soud v Praze. Soud zamítl tu část žaloby, jíž se Zoubková domáhala zveřejnění omluvy v médiích a finanční satisfakce ve výši 100.000 korun. - Lidé, kteří viní policii z nepřiměřeně hrubého zásahu při Global Street Party, podali 19 žalob. Podle dostupných informací je dnešní rozsudek prvním, v němž žalobce alespoň částečně uspěl. Soudkyně Dagmar Stamidisová řekla, že "ze strany žalovaného nedošlo k neoprávněnému zásahu vůči demonstrantům, ale vůči žalobkyni ano". Ministerstvo se má omluvit za to, že bezdůvodný zákrok způsobil Zoubkové fyzickou a psychickou újmu. Dvaapadesátiletou překladatelku Zoubkovou srazili policisté 16. května 1998 na tramvajovém ostrůvku a rozbili jí hlavu. Zoubková uvedla, že omdlela dřív, než upadla. Někteří svědci hovořili o tom, že policisté ženu bili, i když ležela. Podle lékařské zprávy utrpěla žalobkyně posttraumatickou stresovou poruchu, s níž se dlouho léčila. Její přítelkyně dnes u soudu řekla, že Zoubková se s událostí nedokázala vypořádat, byla silně rozrušená, nesoustředěná, nemohla spát. Psychický stav také ovlivnil mimo jiné její schopnost plnit pracovní úkoly. Zoubková novinářům řekla, že verdikt se podle ní snažil vyhovět oběma stranám tak, aby žalovanou "co nejméně bolel". "Důkazy, které jsem tady ve čtyřech soudních jednáních podávala, byly natolik přesvědčující, že odmítnout moji žalobu zcela dost dobře nešlo," podotkla. Kandidátka na úřad ombudsmana Anna Šabatová, jež jednání sledovala, označila rozsudek za šalamounský. "Jsem velmi ráda, že bylo uznáno, že zásah proti paní Zoubkobvé byl neadekvátní a že byla poškozena. Na druhou stranu cítím, že tam něco chybí, i to hmotné odškodnění," řekla novinářům.

  • Nedokončené cyklotrasy.Mezinárodní ostudou hrozí pravděpodobné nedokončení česko-německého projektu 400 kilometrů cyklostezek uvnitř Euregionu Egrenzis (Chebsko) v řádném termínu. Západočeská správa dopravní policie zamítla značení cyklistických tras na silnicích třetí a čtvrté třídy v karlovarském kraji. V Bavorsku a Sasku již mají stezky připravené na jejich otevření.

  • Dráhy přerušily kvůli vedru provoz na trati Praha - Česká Třebová. Vybočení jedné z kolejí, které způsobilo pravděpodobně přetrvávající horké počasí, zavinilo přerušení provozu mezi stanicemi Přelouč a Pardubice na hlavní železniční trati mezi Prahou a Českou Třebovou.

  • Šikana v českých školách. "Co říkáte tomuhle," napsal jeden čtenář. "Jako by to někteří učitelé brali vážně!" - Viz http://uxkdt.pedf.cuni.cz/~uclisty/ul98_99/ul09/podporuj.htm

  • Šikanování ve škole se ututlalo. Napsal nám jeden šokovaný čtenář, který byl svědkem úspěšného vyšetření policií vážného případu šikanování žáka v jedné české škole. Násilník se k šikanování přiznal. (Je starší patnácti let.) Trest však zřejmě následovat nebude a obět šikany se stala okamžitě terčem dost vážné fyzické i jiné perzekuce od dalších spolužáků. Rodiče pachatelů šikany neprojevili zájem to, o jejich ratolesti ve škole provádějí. Třídní učitelka oběti označila oběť šikany za lháře. Jednala, podle slov čtenáře, jako v odstrašujících případech, citovaných v knize Michala Koláře "Skrytý svět šikanování ve školách", kterou zřemě ve svém drastickém článku o šikaně v českých školách dobře využil Jindřich Ginter, avšak bohužel necitoval. Rodiče pronásledovaného žáka odmítli nabídku, že případ zveřejníme a učiníme další kroky a rozhodli se žáka tiše převést na jinou školu. Tomáš Pecina k tomu poznamenává:

    Tady nejde "udělat někomu průšvih" jako na Západě. Postavil byste proti sobě veřejné mínění. To je ta velká revoluce, která ještě ani nezačala. Kdyby se místní pollsteři přestali starat a podporu svých klientských politických stran a začali se ptát na důležité věci, dozvěděli bychom se např., kolik lidí je proti Petru Uhlovi za to, že se zastával (i když snad netakticky) Romů.

  • Jindřich Ginter k tomu podotýká: Pokud budou mít lidé problémy, mohou mi napsat a já jim poskytnu kontakt na pana Koláře, šéfku školní inspekce případně i policejní odborníky, kteří opravdu mají zájem věc řešit. Po zmapování případu se to dá samozřejmě i zveřejnit. Kolář mi už několikrát volal, že má bohužel další brutální kauzy, kdy došlo i k vážnému zranění páteře.

    Spojeni na Koláře: pražský telefon - 44 46 15 51-9, linka 295 (Střední odborné učiliště Zelený pruh-má tam kancelář).

    Spojení na Stejskala z ministerstva školství: 571 93 791

    šéfka České školní inspekce Marie Kalábová: 51 02 31 00

    Jsou to lidé, kteří se podle mě upřímně snaží s tím něco udělat.

  • Jak má vypadat rozhovor s generálním ředitelem české firmy? Podotýká Tomáš Pecina:

    Jeden takový otiskly Lidové noviny zde - z typografické úpravy ani z místa publikace v deníku přitom nevyplývá, že by se snad mělo jednat o placenou inzerci.

    Ten rozhovor je jedním slovem nenapodobitelný, od první věty ("Okouzlující bezprostřednost Eda Kingmana je obohacená nečekanou kombinací humoru a vřelosti") po závěrečný výčet chodů, které pan ředitel na setkání s redaktorkou pojedl.

    Napadá mě: jakpak by se asi líbil takový partner k rozhovoru panu Chmelíčkovi a strážkyni jeho mediálního obrazu paní Sedláčkové? Skoro bych řekl, že Lidové noviny na seznamu korektních publikací jsou.

    Mám pravdu, paní Sedláčková?

  • Veřejnoprávní Česká televize má zajímavý seznam korektních tiskovin, jimž jedině umožňuje rozhovor se svým panem generálním ředitelem. Britské listy mezi nimi nejsou.

  • Úřad vlády mlčí; to, že existuje jakýsi zákon o přístupu k informacím je mu jedno? V zájmu vlastní důvěryhodnosti by měl vedoucí Úřadu vlády, ministr Karel Březina Britským listům vysvětlit, z jakých důvodů byl osvobozen od povinné vojenské služby, když podle oficiálního životopisu sportuje. Tiskový mluvčí Úřadu vlády Libor Rouček je Britským listům - také podle zákona o přístupu k informacím - dlužen odpověď na otázku, jaký má plat zaměstnanec Úřadu vlády Jindřich Marek.

  • Druhý výbor z Britských listů ...jak Češi jednají (Milenium Publishing, Chomutov, 580 stran) lze objednat v internetovém knihkupectví Kosmas přímo na této adrese.

    Dosti podstatná část nového výboru z Britských listů se zabývá dosud nepříliš úspěšnou reformou zpravodajství v České televizi, dále kniha pojednává mj. o reakcích českých intelektuálů na analýzu Václava Havla v pojetí Johna Keana, o české politice a kultuře, o české byrokracii a českých postojích obecněji. Předmluva ke knižnímu svazku - stručně vysvětlující, co v knize je - je zde, podrobný obsah knihy je zde, obálka je tady. (První výbor z Britských listů ...jak Češi myslí, Milenium Publishing, 1999, je rozebraný.)

  • Srovnání s TV Nova. Britská komerční televize ITV na digitálním satelitu. Píše Petr Novák:

    Nevim na jak dlouho, ale na druzici Telecom 2A (8 stupnu W) je v MPEG-2 (tj. digitalne) od minuleho tydne volne program ITV pro Londyn (tj. Carlton a LWT) (hlavní britský komerční televizní okruh je v zájmu plurality rozdělen na šestnáct regionálních vysílacích oblastí, všechny vysílají centrální celostátní program, do něhož přispívají - navzájem si konkurují tím, co se nakonec dostane do celostátního programu - a po několik málo hodin denně mají ve své regionální oblasti vlastní alternativní, regionální vysílání, pozn. JČ) , kvalita prijmu je v Ceske republice dobra (stred paprsku je nad Francii), kdo chyti BBC World na druzici Thor (1 st. W) tak by nemel mit problemy s ITV. Vysilani neni 100% kompatibilni s normou DVB a prijmac muze vyzadovat urcite rucni nastaveni, ale jiste se to vyplati.

    Spatna zprava je, ze BBC Prime na Thor je jiz kodovane a jinde volne k mani pravdepodobne neni.

  • New York University in Prague má nyní své internetové stránky. Informuje Jiří Pehe:

    I am pleased to announce that New York University in Prague has launched its own web site. The site provides information on the academic programs, faculty, student life and various other activities at the NYU Center in Prague. It also offers numerous Internet links to other sources of information about Prague and Central Europe in general. An electronic newsletter that is part of the site will offer students views, essays and the best academic papers. We would also like to present regular summaries of various guest lectures given at the site and reviews of exhibits held at the NYU Center by prominent artists. The site will be updated twice a month. You can find it at www.nyu.cz.

  • Jan Čulík přeložil do angličtiny článek Jindřicha Gintera o šikanování v českých školách. Je v aktuálním čísle časopisu Central Europe Review Jan Čulík na tomto místě.

  • Profesionalita a nezávislost nové Rady České televize se už projevuje? Napsal Tomáš Pecina, který požádal nového člena Rady České televize Františka Mikše o rozhovor pro Britské listy:

    Právě jsem mluvil s Františkem Mikšem. Řekl mi (téměř doslova) toto:

    "Voláte pozdě. Já jsem si mezitím stačil ty vaše Britské listy přečíst a řeknu Vám, že něco tak špatně napsaného, neobjektivního a zaujatého si nedokážu představit. A jestli si myslíte, že s vámi budu ztrácet čas, tak jste na omylu!"

    Prosím, publikujte, to má stejnou cenu jako celostránkový rozhovor. (T.P.)

  • TEMATICKÝ ARCHÍV BRITSKÝCH LISTŮ je na adrese http://www.britskelisty.cz/xz/.

  • Přehled anglicky napsaných článků od Jana Čulíka a Andrewa Stroehleina o aktuálním vývoji v České republice najdete zdezde.

  • Hudba a zvuk - Každé úterý: Týdenní přílohu věnovanou vážné hudbě (archív textů i zvukových ukázek) píše a rediguje v Neviditelném psu Lubomír Fendrych na adrese http://pes.eunet.cz/hudba/hudba.htm.

  • Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

  • Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://www.britskelisty.cz/prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

  • Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britské listy.

  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).

  • Zde jsou užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku.

  • Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.


    Výběr textů z posledních dní:

    Šokující chyby britských lékařů, páchané na pacientech - jak je tomu v ČR?

    Zdraví každého desátého pacienta, přijatého v Británii do nemocnice, je poškozeno chybami lékařů a zdravotníků, jejichž napravování pak stojí státní britské zdravotnictví 2 miliardy liber (cca 110 miliard Kč) ročně.

    Existují statistiky chyb lékařů v České republice či vyčíslení nákladů chyb na jejich napravování?

    Britská vláda oznámila, že zahajuje program, jehož cílem má být omezit počet chyb britských zdravotníků, odstranit ze  zdravotnictví kulturu v jejímž rámci se lékaři bojí přiznat chybu, a vytvořit strukturu, která by rychle vedla k napravování chyb.

    Podle zprávy, kterou tento týden zveřejnil Liam Donaldson, činitel britské vlády odpovědný za zdravotnictví, ročně se v britských nemocnicích stane obětí chyb lékařů a zdravotníků přibližně 850 000 pacientů. Většina těchto chyb je relativně nevýznamných, ale dochází i ke skutečným tragediím, jako například v případě úmrtí dětí, které dostaly chybně injekci do páteře, nebo v případech úmrtí nenarozených dětí, kdy přístroje, které měly monitorovat funkci jejich srdce, byly chybně zaměřeny na tep srdce matky namísto na tep srdce dítěte.

    Profesor Donaldson zveřejnil plán, podle něhož zřídí britská vláda ústřední počítačový rejstřík lékařských chyb. Hlavní potíž totiž podle Donaldsona je, že se britské státní zdravotnictví dosud nebylo schopno poučit ze svých chyb.

    "Na každé vážné zranění v důsledku lékařské chyby je třicet menších zranění, ale zároveň 300 případů, kdy málem došlo k poškození pacientova zdraví," uvedl Donaldson. Je to, jako když se na letišti podaří na poslední chvíli zabránit srážce dvou letadel. Tyto případy, kdy se chybě podařilo zabránit na poslední chvíli, by měly být ve státním zdravotnictví bedlivě studovány. Nabízejí totiž "poučení zadarmo" v případech, které se mohly stát lidskými tragediemi.

    Zároveň začali činitelé britského zdravotnictví vyšetřovat praxi dočasného najímání "suplujících" lékařů ve čtyřech oblastech britského zdravotnictví, které zaměstnávaly postupně dr. Jamese Elwooda.

    Analýza práce tohoto nyní 78 letého patologa ukázala, že při laboratorních zkouškách na výskyt rakoviny u žen u něho docházelo k nepřijatelně vysoké míře omylů. Několik pacientů bylo špatně diagnostikováno a utrpělo vážné důsledky. Diagnóza ve 215 dalších případech byla změněna, a následky pro pacienty byly trochu méně vážné.

    Profesor Donaldson uvedl, že si přeje, aby přestala existovat v britském státním zdravotnictví kultura obviňování. "Tato kultura v minulosti bránila lékařům, aby přiznali svou chybu a bránila analýze těchto nehod," uvedl. Donaldson doufá, že když dojde k takovýmto incidentům v budoucnosti, lékaři a zdravotní sestry je anonymně zaznamenají do centrálního počítačového rejstříku. Objeví-li se vzorec opakovaných chyb, do nemocnice budou vysláni inspektoři.

    Informace, které nový ústřední rejstřík chyb poskytne, budou dány dohromady s daty z 15 000 dosud neuzavřených soudních případů, v nichž pacienti britské státní zdravotnictví žalovali. "Nikdo se dosud na tato data nedíval a zpětně je neanalyzoval.Bezpochyby se z nich můžeme o mnohém poučit," uvedl Donaldson. Vzniknou také nové informační systémy zabývající se vedlejšími účinky léků a důvěrnými informacemi ohledně různých rysů provádění operací.

    Britská vláda určila konkrétní cíle a dobu, do kdy problémy musejí být vyřešeny. Do roku 2001 se už nesmějí vyskytovat žádní pacienti, kteří by zemřeli anebo byli paralyzováni injekcí do páteře. Sebevraždy duševně chorých osob, které na to používají kolejničku na záclonu u sprchy musí skončit do roku 2005.

    British Medical Association, Asociace britských lékařů, nový vládní plán přivítala.


    Nekompetence britského univerzitního managementu

    Durhamská jatka: Durhamská univerzita se náhle rozhodla zlikvidovat tamější bohemistiku

    Durham je historické katedrální město na severovýchodě Anglie.

    Prof. Lisa Warnerová

    Toto prohlášení bylo odesláno e-mailem ve středu 7. června všem zaměstnancům University of Durham:

    "Přestáváme přijímat studenty pro existující kurzy v oboru ruština. Dosavadní přijeti přihlášek odráží velmi silný celostátní nedostatek zájemců o studium tohoto oboru. Existující studenti budou dovedeni až do konce studia. Ustinovův ústav bude sloučen s větším akademickým celkem. Budeme uvažovat o vytvoření Ustinovovy školy mezinárodních studií a o posílení Jazykového střediska."

    Znamená to likvidaci ruských a slovanských studií v Durhamu (včetně vyučování češtiny a bohemistiky). Toto prohlášení se objevilo na internetu dříve, než byli informováni zaměstnanci katedry slovanských studií. Sama jsem byla povolána na neobyčejně krátký a strohý pohovor k tajemníku školy dr. Johnu Hoganovi v úterý 6. června.

    Před zveřejněním tohoto prohlášení nedošlo k žádnému jednání se mnou ani se členy katedry slovanských studií.

    Ustinovův ústav pro studium střední a východní Evropy byl založen před čtyřmi lety na základě existující katedry ruštiny. Dostal nové učitelské místo v oboru českých studií, financované výborem HEFCE (britský státní výbor pro financování univerzit). Místo vzniklo na základě znepokojení britské vlády ohledně špatného stavu studia slovanských jazyků na britských vysokých školách. Ústav byl založen v roce 1997 za přítomnosti sira Petera Ustinova, ruského generálního konzula a českého velvyslance. Od té doby jsme vybudovali katedru, jejíž výuka v oboru slovanských studií patří mezi nejlepší v Británii. Za čtyři roky své existence jsme neobdrželi jedinou kritickou připomínku ohledně našeho pokroku a naší činnosti od vedení univerzity. Naopak, letos jsme dostali grant ve výši 10 000 liber na vybudování knihovny v oboru studií středovýchodní Evropy, dvě stipendia, financovaná univerzitou a rektor univerzity souhlasil se jmenováním druhého profesora. Jmenovací rada, jejímž předsedou byl rektor sir Kenneth Calman, se sešla 31. května. Byl identifikován vynikající kandidát. Rektor univerzity mi na rozloučenou řekl: "Vy a já a pokladník univerzity se během následujících dní sejdeme k diskusi o vašem ´balíčku´. (Šlo o dokument, který jsem poslala plánovací skupině univerzity předchozí týden.) Jmenovací výbor dokončil svou práci s optimismem. Následující úterý jsem dostala od rektora zprávu prostřednictvím univerzitního tajemníka.

    University of Durham informovala v téže internetové zprávě své zaměstnance o svých nynějších finančních potížích. Její rozhodnutí a) nejmenovat druhého profesora v oblasti slovanských studií b) nenahradit Steva le Fleminga, který v září odchází do důchodu po 36 letech služby ruským studiím a c)v podstatě zlikvidovat vyučování slovanským studiím na Durhamu je součástí finančních škrtů, o nichž univerzita nyní rozhodla.

    První informací, kterou jsem jako činitel odpovědný za rozpočet Ustinovova institutu (stejně jako všichni členové univerzity) obdržela o finanční krizi na univerzitě, byl rektorův projev k této věci na schůzi Senátu 23. května a dopis od pokladníka univerzity ze dne 24. května.

    Upřímně řečeno, jsem překvapena, že rektor a další vedoucí pracovníci univerzity, kteří snad měli povědomí o velikosti finanční krize (i když o tom sama nemám žádné další podrobnosti) souhlasili se jmenováním druhého profesora pro středo a východoevropské studie, určili datum pohovorů na 31. května, pozvali kandidáty (jednoho ze Spojených států) i hodnotitele, což univerzitu stálo nemalé částky, a provedli pohovory, aniž by naznačili, že existuje nějaký problém. V současnosti máme na katedře 128 studentů (25 v zahraničí). V posledním ročníku máme letos 35 studentů a loni získalo z 20 končících studentů 7 červený diplom. Navzdory poklesu zájmu studentů o studium moderních jazyků v Durhamu, počet přihlášek ke studiu ruštiny roste.

    Jedním z problémů je to, že univerzita nás vnímá jako "malou" jednotku - protože naše odtržení od školy moderních jazyků bylo špatně naplánováno.

    Žádám vás naléhavě v zájmu této disciplíny, abyste podnikli veškeré kroky, které uznáte za vhodné, k dosažení co nejširší publicity ohledně rozhodnutí rektora Durhamské univerzity a ohledně podpory pro naši věc. Rektorovy adresy jsou uvedeny níže.

    Professor Sir Kenneth C. Calman,
    Vice-Chancellor & Warden,
    University of Durham,
    Old Shire Hall,
    Durham, DH1 3HP.
    Fax 0191 374 7217
    E-mail: Vice.Chancellor@durham.ac.uk
    Prosím, pošlete kopie veškeré korespondence na tyto adresy:
    E.A.Warner@durham.ac.uk
    LisaWarner@aol.com
    Kathleen.Lowson@durham.ac.uk

    S pozdravem,

    profesorka Lisa Warnerová


    The following statement was sent out on the web to all staff of the University of Durham on Wednesday 7 June.

    "No further recruitment be made to named degree programmes in Russian. Current acceptances of offers made reflect a severe national shortage of candidates in this area. Commitment to enable existing students to complete degrees will be maintained. The Ustinov Institute be merged into a larger academic unit. Consideration be given to the creation of a Ustinov School of International Studies, and to the strengthening of the Language Centre."

    It effectively means the end of Russian and Slavonic Studies in Durham. The statement appeared on the web before members of the Department of Slavonic Studies had been informed. I myself was summoned to the briefest and curtest of meetings by the registrar Dr. John Hogan at 4.30 p.m. on Tuesday 6 June.

    No discussions, negotiations or comments with or to myself, or other members of the Department of Slavonic Studies, regarding this proposal were made prior to the announcement.

    The Ustinov Institute for the Study of Central and Eastern Europe was set up 4 years ago on the basis of the existing Department of Russian. It received a post in Czech Studies funded by HEFCE in response to the Government's concern about the state of Slavonic languages in higher education. The Institute was inaugurated in 1997 in the presence of Sir Peter Ustinov, the Russian Consul General and the Czech Ambassador. Since then we have built a unit whose provision of excellence in Slavonic Studies is among the highest available in Britain. Over the 4 years of our existence we have received not one single adverse comment about our progress and activities from the senior management of the University. On the contrary we received this year a grant of L10,000 to enhance library holdings for Central and East European Studies, 2 University-funded studentships and the Vice-Chancellor's agreement to appoint a second professor. The appointing committee, chaired by the Vice-Chancellor Sir Kenneth Calman met on 31 May. An outstanding candidate was identified. The Vice-Chancellor's parting words to me were "you and I and the Treasurer will meet in the next few days to discuss a "package"". (This was a reference to a paper I had sent to Resources Planning Group the previous week). The appointing committee ended on an upbeat note. The following Tuesday I received the Vice-Chancellor's message via the Registrar.

    The University of Durham, in the same web message informed staff of its current financial difficulties. Its decision to a) not appoint a second senior post to Slavonic Studies, b) not to replace Steve le Fleming who retires in September after 36 years of devoted service to Russian studies, c) to effectively disband the teaching of Slavonic Studies as a discipline in Durham - are part of the financial cuts envisaged by the University.

    The first intimation I, as Budget Officer for the Ustinov Institute (or indeed any other mainstream members of the University), had of any financial crisis in the University was the Vice-Chancellor's announcement to this effect at the Senate meeting of 23 May and the note from the Treasurer on 24 May (copy enclosed).

    Frankly, I am astonished that the Vice-Chancellor and senior managers of the University, who presumably knew the magnitude of the crisis, (although this, in fact, is unclear to me) agreed to the appointment of a Chair in Central and East European Studies, fixed an interview date for 31 May, invited candidates (one from America) and assessor at some considerable cost to the University and held interviews at no point allowing any hint of a problem to emerge.

    At present we have 128 students on courses in our Department (including 25 abroad). We have 34 finalists this year and last year from 20 finalists we had 7 first class degrees. In spite of a substantial drop in Modern Languages applications in Durham, applications in Russian have increased. Through T900 (Modern Languages) we have 23 CF/UFs and through our Russian/Politics, Russian and Russian with Central and E. European Area Studies we have 10 CF/UFs

    One of our problems in terms of the University's perception of our 'smallness" is that because our split from the School of Modern Languages was badly planned only students taking 5 (out of 6 modules) in Slavonic Studies count as 'ours' i.e. students taking 4 out of 6 (equivalent of Single Honours) or 3 out of 6 (equivalent of Joint Honours) still apply to take a degree in Modern Languages (with Russian).

    As a matter of urgency for the sake of the discipline, I would ask you to take what measures you think appropriate, in terms of publicising the Vice-Chancellor's statement and of offering support. The Vice-Chancellor's addresses are as follows:

    Professor Sir Kenneth C. Calman,

    Vice-Chancellor & Warden,

    University of Durham,

    Old Shire Hall,

    Durham, DH1 3HP.

    Fax 0191 374 7217

    E-mail: Vice.Chancellor@durham.ac.uk

    I would be grateful if copies of any correspondence could be e-mailed to the following addresses:

    E.A.Warner@durham.ac.uk

    LisaWarner@aol.com

    Kathleen.Lowson@durham.ac.uk

    Yours sincerely,

    Professor Lisa Warner.


    Proč nechce Český telecom mé peníze?

    Tomasz Mackowiak

    Tomasz Mackowiak je pražským reportérem polského deníku Gazeta wyborcza.

    Pres opakovane pokusy a telefonovani po cele dny se mi dosud nepodarilo zaplatit castku, kterou dluzim Ceskemu Telecomu. Ze by nestal o penize?

    Jedna se o pravidelny, mesicni poplatek za pevnou linku, po ktere dostavam zpravy CTK do sve kancelare. Ona linka byla loni prelozena z Holesovic do Dejvic, kde jsem si zridil novy byt.

    Avsak behem prekladani linky na nove misto jsem se as Ceskemu telekomu nejak ztratil. Dost, ze ucty, ktere jsem dostaval kazdy mesic (a vzdy regulerne platil) na novou adresu nechodily. Pevna linka pri tom fungovala normalne.

    Ponevadz uctu mam celou kopu, ze jeden chybi, vsiml jsem si az v dubnu. Okamzite jsem zavolal do Ceskeho telecomu. Trvalo asi tak den, dva, nez se po opakovanych telefonatech nasla ona spravna dama, ktera je za ucty zodpovedna.

    Kdyz jsem ji vysvetlil, ze nedostavam ucty a tudiz neplatim Ceskemu telekomu za poskytovane sluzby, vubec to nekomentovala. Zadne dekuji. Nic. Proste rekla, ze hned posle souhrnnou fakturu a zavesila.

    Zacaktem cervna faktura dorazila. Byla to ovsem uplne jina vec, nez jakou jsem dostaval dosud. Drive stacilo se stvrzenkou z Ceskeho telecomu a s penezi zajit na postu, zaplatit a hotovo.

    Ted jsem dostal nesmirne komplikovanou fakturu s radou cisel, nazvu atd. Castka na ni uvedena preshuje 17 000 Kc - to asi je můj dluh u Ceskeho telecomu.

    Kdyz jsem podruhe zavolal zminene dame, rekla mi: zmenil se zpusob fakturovani. Driv byly tistene stvrzenky, ale ted budou jen faktury. Je treba osobne jit na postu, vyzadat si slozenku (aspon na  Kafkove je proto treba vystat frontu u prepazky), vyplnit ji a teprve potom zaplatit.

    Priznavam se, ze vyplneni slozenky presahlo moje skromne schopnosti. Stal jsem frontu dvakrat: jednou pro slozenku, potom z  penezi. Nezaplatil jsem, protoze se ukazalo, ze jedno z dlouhych cisel se pise ne zleva doprava, ale naopak.

    Na moji otazku: Jak mam vedet, ze posta zavadi v Cechach arabske zvyky, dostalo se mi odpovedi: Proc delate problemy, mate tu cistou slozenku, vyplnte to spravne a zaplatte!

    To ovsem znamenalo dalsi ctvrthodinu ve fronte a riziko, ze zase neco napisu na nespravne strane, nespravnou barvou atd. Potom bych zase stal ctvrthodiny pro dalsi slozenku.

    Zkusil jsem stesti na jine, mensi poste, kde nebyl dav.

    Vyplnenou slozenku (vcetne arabskych prvku) jsem podal slecne u prepazky, ta ji vzala a zmizela.

    Po ctvrthodine se vratila s vedouci a rekla:

    Nemuzu od Vas prijmout penize, protoze jste neuvedl nazev a sidlo banky, ve ktere je veden ucet. Nic nepomohlo vysvetleni, ze hrozna, komplikovana faktura Ceskeho telecomu takovy udaj neobsahuje.

    Slecna u prepazky byla mila. Fakturu se mnou prostudovala peclive nekolikrat.

    Kdyz na  nas zacali rvat ostatni zakaznici, rekla: musite do toho Ceskeho telecomu zavolat a zeptat se jich na tu banku.

    Byl to uz treti den od doby, kdy jsem dostal fakturu. Porad je nezaplacena. Asi tak jeste zustane, protoze jsem nikam nevolal. Misto toho jsem poslal do Ceského telecomu fax, ve kterem jsem pozadal o  chybejici udaje. Dosud zadna odpoved.

    Ted zacinam pomalu litovat, ze jsem do oneho faxu nedodal otazky, ktere mi hemzi hlavou:

    Proc nestoji Cesky telecom o sve penize?

    Proc na me zapomnel a neposilal mi skoro rok ucet?

    Proc, kdyz jsem na to upozornil, se nikdo neomluvil, ani nepodekoval za upozorneni?

    Proc mi poslali az o mesic pozdeji spatne napsanou fakturu?

    Proc tato faktura neobsahuje vsechny udaje?

    Proc musim ja porad telefonovat lidem, kteri by meli mit zajem o zakaznika, navic o zakaznika, ktery jim pomaha najit jejich chyby a silne se snazi zaplatit jim dluh, ktery zavinili oni sami?

    Proc travim cely den vytacenim cisla, kde nikdo nebere telefon, respektive me informuje, ze dotycna osoba je bud na obede nebo nekde jinde?

    Proc na zaplaceni jednoho uctu nestaci ani tri dny?

    Proc vydava Cesky telecom faktury, Proc CT vydava faktury, ktere umi zaplatit jenom zkuseny ucetni? Nevim, jestli a jak mi Cesky telecom na tyto otazky odpovi, a ani me to nezajima. Doufam, ze prece jen nekdo tam mysli a nakonec mi posle primereny papir bez chyb.

    Budu mit po starostech. Ja, ne oni. Jim fakt, ze neplatim, nikdy starosti nedelal.

    Tomasz Mackowiak


    Předseda Helsinského výboru amerického Kongresu odsoudil zatčení Vladimíra Gusinského

    Republikánský poslanec Christopher H. Smith, předseda Helsinského výboru amerického Kongresu charakterizoval úterní zatčení nezávislého ruského mediálního magnáta Vladimíra Gusinského jako znepokojující krok ruských úřadů, který bude mít další zmrazující dopad na svobodu sdělovacích prostředků v Rusku.

    Smith uvedl, že Gusinského zatčení je další případ v sérii incidentů, které dokumentují úpadek lidských práv za vlády prezidenta Putina. Putin opakovaně konstatoval, že má v úmyslu vytvořit v Rusku "diktaturu práva".

    "Jen těžko mohu uvěřit, že by býval byl pan Gusinskij zatčen, kdyby nebyly jeho sdělovací prostředky kritické vůči vládní politice a vůči některým osobám v Putinově vládě," uvedl Smith. "Tento čin je součástí konečného útoku proti posledním, nevýznamnějším nezávislým sdělovacím prostředkům v Rusku. Je to velmi znepokojující vývoj."

    Gusinskij, jehož elektronické a tiskov sdělovací prostředky kritizovaly různé aspekty ruské vládní politiky a vznesly proti některým členům Putinovy vlády obvinění z korupce, byl zatčen v souvislosti s obvinění,m, že zcizil vládní majetek. Je zadržován v moskevském vězení Butyrka. 11. května provedli vládní činitelé razii v úřadovnách Gusinského Nezávislé televize a v ústředí Gusinského holdingové společnosti, Media-Most.

    23. května 2000 uspořádal Helsinský výbor kongresové slyšení o situaci v oblasti lidských práv za vlády Vladimíra Putina. Jedním z vystupujících svědkků byl Igor Malašenko, náměstek předsedy organizace Media-Most. Malašenko charakterizoval razie na NTV a na firmu Media-Most jako "pomstu za zveřejněný a odvysílaný materiál", jako "zastrašování, jehož cílem je zabránit další investigativní novinářské práci nejen v Moskvě, ale v celé zemi".

    Jiní svědci při slyšení potvrdili podobné zásahy celostátních i regionálních úřadů ve snaze zastrašit nezávislé sdělovací prostředky a nevládní organizace. Svědectví o porušování lidských práv za vlády Vladimíra Putina jsou na stránce amerického Helsinského výboru zde.


    HELSINKI COMMISSION NEWS
    Commission on Security and Cooperation in Europe
    234 Ford House Office Building
    Contact: Ben Anderson
    Washington, D.C. 20515-6460
    (202) 225-1901
    Rep. Christopher H. Smith, Chairman
    Ben.Anderson@mail.house.gov
    Sen. Ben Nighthorse Campbell, Co-Chairman
    www.house.gov/csce

    For Immediate Release

    June 13, 2000

    Helsinki Commission Chairman Decries Russian Media Figure's Arrest

    Putin's Human Rights Record Continues to Slide

    (Washington) - The Chairman of the Commission on Security and Cooperation in Europe (the Helsinki Commission) Rep. Christopher H. Smith (R-NJ) characterized today's arrest of Russian independent media magnate Vladimir Gusinsky as an alarming step by Russian authorities that will have a further chilling effect on media freedom in Russia.

    Smith cited the arrest as the latest in a series of incidents documenting the downward trend in Russia's human rights picture under President Putin's watch. Putin has repeatedly stated his intentions to establish a "dictatorship of law" in Russia.

    "I find it difficult to believe that Mr. Gusinsky would have been arrested if his media outlets had not been critical of government policies and some of the figures within the Putin administration," Smith said. "This act is part of an all-out assault against the most prominent remaining independent media organizations in Russia. This is a very disturbing development."

    Gusinsky, whose electronic and print media outlets have criticized various government policies and leveled charges of corruption within the Putin administration, was arrested today on charges of stealing government property. He is being held at Butyrka Prison in Moscow. On May 11 of this year, government officials raided the NTV office and the headquarters of Gusinsky's holding company, Media-Most.

    On May 23, 2000, the Helsinki Commission held congressional hearings on the human rights picture under the Putin administration. Among the witnesses was Igor Malashenko, first deputy chairman of Media-Most.

    In his testimony, Malashenko called the raid on Media-Most and NTV "vengeance for material already published or aired" and "an act of intimidation to prevent further investigative reporting by the media not only in Moscow [but] all over the country."

    Other witnesses at the hearing noted similar moves by national and regional authorities to intimidate independent media and non-governmental organizations.

    Testimony documenting human rights abuses under Putin's watch are available on the Helsinki Commission's web site: www.house.gov/csce.


    Ruský magnát Gusinskij chtěl ovládnout CME

    Martin Chalupský, tiskový mluvčí společnosti CET 21

    Včera zatčený ruský mediální magnát Vladimir Gusinskij, který je obviněn ze zpronevěry a krádeže deseti miliónů dolarů, připravoval spolu Rolandem Lauderem převzetí společnosti CME. Jasně o tom vypovídají doklady, které má Dr.Vladimír Železný k dispozici a které byly předloženy už v průběhu arbitrážního řízení v Amsterodamu.

    Materiály potvrzují, že vlastníci CME připravovali plán, na jehož základě by Gusinskij převzal 51% vlastnických i hlasovacích práv CME.

    Celá operace byla rozložena do dvou fází. Prvním krokem bylo skoupení všech volně obchodovatelných akcií v objemu více než 26 procent, které měly nižší hlasovací prioritu v rámci společnosti. To se také odehrálo na podzim loňského roku . Americký dohled nad kapitálovým trhem evidoval nakoupené akcie na účtu Gusinského k 30. říjnu 1999.

    Vladimír Gusinskij je dnes, co se týká držení akcií, největším akcionářem CME a tedy i spoluvlastníkem ČNTS.

    V druhé fázi mělo dojít ke konverzi všech akcií na stejný typ, tedy na akcie se stejným hlasovacím právem a k dokoupení majority ze strany Gusinského. Tato fáze se zatím nerealizovala. První krok, který Gusinskij už učinil, ale potvrzuje existenci tohoto plánu.

    Jinak by to byl obchodní diletantismus, protože bez druhé části plánu přináší úvodní transakce Gusinskému pouze ztrátu.

    Pokud by byl celý plán realizován, Ronald Lauder a jeho rodina by se tak zbavili svých závazků vůči minoritním akcionářům a zmírnili by tak dopad svých nepravdivých reportingů právě na minoritní akcionáře.

    Vladimir Gusinskij byl komsomolským funkcionářem. V roce 1989 založil Most-Bank, kterou zpráva CIA z roku1995 označila za společnost ovládanou organizovaným zločinem. Je spojován se zmizením zlata KSSS. Tyto obrovské finanční prostředky byly těsně před pádem komunismu převedeny do zahraničních bank a posléze vráceny zpět do Ruska formou zahraničních investic. Právě Gusinského banka měla být údajně založena z prostředků KGB a komunistické strany.

    Vladimíru Gusinskému patří mj. ruská celonárodní televize NTV, satelitní NTV, kabelové televize, rádio Echo, list Segodňa a další. Mediální impérium vybudoval ve spolupráci s bývalými důstojníky KGB.

    Martin Chalupský

    tiskový mluvčí CET 21

    agentura CEPRA


    ČNTS posílá CET 21 do konkurzu

    Tisková zpráva CME

    Praha 14. června 2000 - Česká nezávislá televizní společnost (ČNTS) podala návrh na prohlášení konkursu na společnost CET 21. Podání ČNTS se opírá o skutečnost, že má za držitelem licence pro vysílání TV NOVA pohledávku v částce dosahující 166 milionů korun, aniž by do této částky byly zahrnuty úroky. Společnost CET 21 totiž ani přes řádnou výzvu ČNTS nevrátila zálohy, které jí ČNTS poskytla na úhradu závazků CET 21 vůči společnosti AQS. Tyto závazky vznikly ze smluv mezi CET 21 a AQS o převodu licenčních práv k pořadům v období od listopadu 1998 do května 1999. Úspěch návrhu u Krajského obchodního soudu by byl velmi závažným důvodem, pro který by Rada ČR pro rozhlasové a televizní vysílání měla zvážit odebrání televizní licence společnosti CET 21.

    "Na to, že CET 21 své závazky uhradí, bych si rozhodně nevsadil," prohlásil v této souvislosti Jan Vávra, generální ředitel ČNTS. Z veřejně dostupných informací vyplývá, že závazky CET 21 vůči věřitelům společnosti dosahují miliardových částek.

    Podle názoru právních zástupců ČNTS je podaný návrh plně v souladu s § 1 odst. 2 Zákona o konkurzu a vyrovnání. Ten definuje úpadek jako situaci, kdy má dlužník více věřitelů a není delší dobu schopen plnit své splatné závazky. Odstavec 3 téhož paragrafu definuje úpadek také jako situaci, kdy je dlužník předlužen. I tato podmínka je dle názoru právníků ČNTS splněna zejména s ohledem na skutečnost, že společnost CET 21 má více věřitelů a její splatné závazky zřejmě převyšují hodnotu jejího majetku včetně případného budoucího výnosu. S ohledem na příjmy z prodeje reklamního času v televizním vysílání TV NOVA lze předpokládat, že CET 21 má dostatečný majetek k úhradě nákladů konkurzu.

    Kontakt:
    Donath-Burson-Marsteller
    Michal Donath
    Tel.: 02/2421 1220
    Fax: 02/2421 1620


    Když slepý vede slepého. O pí. Bánomové a p. Čulíkovi

    Robert Izak

    (Část příspěvku Roberta Izaka jsem přeložil do angličtiny a poslal Helsinskému výboru amerického Kongresu, viz níže. JČ)

    Jako pravidelný čtenář BL jsem články o Romech & Co. rozšířil faxem a osobně mezi některé moje známé, cikány nevyjímaje (p. Čulík by měl radost). Jen na okraj: Reakce byly vesměs jednoznačné ale především mě zaujaly ostrým protibánomovským postojem. A to je další otázka která v celé diskusi ještě nebyla řečena: skutečně mají všichni Romové zájem, aby za ně p. B křičela? Nebojíte se paní B. že když ne hned tak časem se můžete stát blechou v kožichu romské iniciativy? Oni moji známí z řad Romů argumentují tím, že vyvolaná hysterie se velmi lehce může obrátit proti nim. Říkají, že "pokud chceš něco dokázat, musíš se sakra snažit a ne na sebe upozorňovat, jak je Ti ubližováno" a zoufale si nepřejí být spojováni s těmi Romy a jejich komunitami, které tak činí. Čili opět potvrzení jedné veledůležité zásady, že úctu si nelze vynutit, tu si lze pouze zasloužit. Bez teatrálních výrazů - nepociťuji vyloženě úctu, nicméně určitý respekt k oněm cikánům, úspěšným podnikatelům (ne obchod s bílým masem) kteří něco vybudovali a dokázali, se kterými je prostě možno se na úrovni pobavit. A zasmát se.

    A to je další lék v překonávání negativního postoje ostatních, pokud takový (ne)právem existuje. Odlehčit téma, pobavit se na vlastní úkor. Vždyť sarkasmus nemusí vždy bolet a pomáhal celé řadě lidí v průběhu dějin nahlédnout do vlastního zrcadla. Každopádně působí daleko věrohodněji, než Váš křečovitý a hysterický postoj paní Bánomová, který je nevěrohodný už proto, že paušalizujete za všechny Romy a tak to prostě není. Vzpomínám při této příležitosti na vykutáleného tatíka onoho inteligentního mladého muže p. Gini Ondřeje jr. totiž p. Ginu sr., který do omrzení bude žalovat onoho hostinského, o němž je prostě přesvědčen, že nalévat černým nechtěl. Co kdyby místo manipulace s fakty pochopil za a) pohnutky každého majitele lokálu, že si svůj majetek demolovat nechce a za b) zařídil hospodu nedaleko s nápisem, bílí zváni, první panák zdarma! A to by všem ve svém městě vypálil rybník. To by byl happening.! Nyní ale bude pouze zvyšovat napětí v místě a odpovědnost za vyústění takového napětí pak samozřejmě nepřevezme.

    Další chyby, která Vás odhaluje jste se dopustila když jste zvolala: "Vy jste rasista pane Pospíšil." Ano, to je módní slovo a často používané jako zástupný problém, teď ale jen mezilidsky: Kde berete tu drzost že si vůbec někoho dovolíte takto označit, trochu to připomíná tón některých z Vašeho etnika, kteří se s vhodností výrazů také nepářou. Co Vás deleguje do postavení, že budete rozdávat nálepky? Nicméně kdo označil takto Vás? Přitom z Vašich příspěvků přímo čiší militantní nenávist k "bílým utlačovatelům", takže byste si toho označení nejspíše zasloužila Vy. Vaše snažení připomíná rozjezd mašinérie demagogie, kterou jsme zažili například nedávno v Kosovu. Když budu parafrázovat nedávný titulek jednoho článku v BL: Bijte bílého českého psa tak dlouho, dokud se černou rómskou kočku nenaučí mít doopravdy rád. Jsem si jist že tudy cesta nevede ani kdyby se celý US kongres, který ublíženecky matete, postavil na hlavu. Mimochodem, považuji za více než obvyklou náhodu, že Vás cesta dohromady svedla z indiánským aktivistou: místo toho aby se staral o svoje negramotné a přiopilé soukmenovce v rezervacích (ano, ve vysněné Americe v rezervacích, četla jste správně) bude hřímat v kongresu o nespravedlnosti. A jestli mě teď chcete obvinit z rasové nesnášenlivosti i vůči indiánům, tak vemu ozdoby, které si u nich moje žena v Arizoně zakoupila a vyhodím je.

    Chápu že Vaše nejvnitřnější pohnutky jsou stud a hořkost, že většina vašich lidí zde v Čechách je na nejnižší příčce společenského žebříčku a dělá ostudu. I když jste jiná, nedělejte prosím jinou ostudu tím, že na nás, kteří bezpodmínečně nesouhlasíme s Vašimi názory a náhledy, budete dštít síru a osočovat nás. Na to jste již byla několikrát upozorněna a o tom uvažujte.

    Mnohem smutnější než Vaše jednání je ale postoj p. Čulíka. Britské Listy vznikly jako naprosto unikátní jev a to nejen v periodikách čistě internetových. Síla a obsažnost tehdejších BL byla nejen šokující ale pro připravené i nečekaným a zajímavým osvěžením v suchopáru tehdejších periodik. At´ už se nyní stane cokoliv, mnohé články i z doby nedávno minulé prostě zůstanou nedílnou a přínosnou součástí mého archívu.

    Bohužel nic netrvá věčně a žádný strom neroste do nebe. Proměna p. Čulíka v experta na českou a romskou otázku plus odborníka na televize a ČT zejména, podstatně zahýbala obsahem BL a z kritického, konstruktivního periodika se stala tribuna extrémních názorů pod vedením nervózních, dotírajících buřičů. Bylo pro mne velkým zklamáním vidět p. Čulíka, (kterého jsem předtím live nikdy neviděl) v pořadu Netopýr. Štěkající, hádající se člověk, který neustále skáče do řeči, jehož možná ani nazajímá co řekne protistrana. Naprostá absence umění vést kultivovanou diskusi, chovat se slušně. Neznám např. pana Hodače, který je neustálým terčem Vašich a páně Pecinových útoků, ale působil, možná i díky Vašemu přispění velmi korektně. Všimněte si: Vaše působení které se i silně promítá do obsahu současných BL se stává kontraproduktivním. Ponížil jste tak kritický rozhled Vašich listů na nesmlouvavé chytráctví, které jedině má právo poučovat. Jaký protiklad k pevné a korektní odpovědi paní Sedláčkové z ČT!

    Ne, nejsem obhájce České televize, má jistě mnoho co zlepšovat (např. "Události", na které už se radši nedívám). Nicméně mě ale také vůbec nezajímá jestli ta nebo ona kvalita pořadu byla opravdu tak strašná či nikoliv a několikadenní diskuse na toto téma včetně hašteřivých dopisů. Přesně tak, jako mě naprosto nezajímá jestli byl p. Březina na vojně a co tomu říká p. Rouček. Nebo podjatá diskuse na téma cikáni, Kosovo, Kavan atd. Jistě, Vás zase nemusím zajímat já. Ale nejsem osamocen. Mnozí z nás by chtěli ty původní Britské listy které jste někam zašantročil. Zdá se nicméně, že v prázdných diskusích na místo vážných témat se bude pokračovat. Viz článek Jak přimět pražské řidiče, aby dávali přednost chodcům. Ne že by mě zdraví chodců nezajímalo, ale jestli bude diskuse pokračovat ve stejném tónu jako o Rómech, domnívám se, že mě ohleduplné zastavování a pouštění chodců opustí.

    Na závěr: kdyby jste se chtěl polepšit, náměty mám. Co například sprosté ceny benzínu? Že je v Anglii jeho cena podobně vysoká? Ano, ale platy nepodobně vyšší.

    Robert Izak

    P.S: Budiž pro úplnost řečeno, že přínos BL v jiných zde nejmenovaných příspěvcích jako např. téma dětské šikany je přínosný. Vydavatel rovněž dává prostor pro názory, které jsou s jeho v přímém rozporu.


    When the blind are leading the blind. About Mrs. Bánomová and Jan Čulík

    "I find it more than telling that you have joined hands with a Red Indian activist. This man, instead of concentrating on his illiterate and drunken tribesmen in reservations, will thunder in the Congress about injustice."

    (Robert Izak, robe.iz@vol.cz)

    As a regular Britske listy reader I have disseminated the articles on the Roma by fax and in person amongst some of my friends, including the Roma (Mr Culik should be pleased). All the reactions were unambiguous: they were all strongly anti-Banomova. Are really all the Romanies interested in Mrs. Banomova shouting on their behalf? Are you not afraid, Mrs. Banomova, that you might become a flea in the furcoat of Roma initiatives? My Roma acquaintances argue that the whipped up hysteria can easily turn against them. They say, "if you want to achieve something, you must work hard and not to try to bring attention to yourself, saying that you are being harmed". They really do not wish to be associated with those Roma and their communities who do this. This only confirms that nobody can be forced to show esteem to anyone: esteem can only be deserved. I do respect those gypsies who have become successful enterpreneurs, with whom I can talk and laugh.

    It is a good idea to laugh at yourself. Sarkasm does not always hurt and it helps you to look at yourself like in a mirror. [Romany] sarcasm [directed at themselves] feels much more convincing that your hysterical and exaggerated attitude, Mrs Banomova. I remember that cheeky old man Gina, who will keep trying to sue that innkeeper because he is convinced that he did not want to accept the Roma in his pub. Instead of manipulating facts, people like him should understand that innkeepers do not want their pubs destroyed. Why does not Mr Gina open his own pub nearby, with a sign, "the whites are welcome, the first beer is free"? Instead, he just raises tension in his own town and of course will then deny responsibility for doing so.

    Mrs. Banomova, you have made a real mistake when you said "You are a racist, Mr Pospisil." Yes, it is a fashionable word and it is overused. But where do you find that insolence? How dare you call someone a racist? This seems to be typical for some members of your ethnic group who also throw abuse about. Who gives you the right to pass out labels on people? Your arguments are full of militant hatred of the "white oppresors", you obviously you are a racist much more likely than Mr. Pospisil. Your efforts remind us of the demagogical machinery, which went into high gear recently about Kosovo. I am glad that this is a way of no return even if the whole US Congress, which you have been misleading, stood on its head.

    By the way, I find it more than telling that you have joined hands with a Red Indian activist. This man, instead of concentrating on his illiterate and drunk tribesmen in reservations will thunder in the Congress about injustice. And if you want to accuse me of racial intolerance against Red Indians, I will take the Red Indian trinkets which my wife bought in Arizona and will throw them away.

    I understand that you are primarily motivated by shame and bitterness that most of your people here in Czech Republic are on the lowest rung of the social ladder and that they are just behaving disgracefully. Even though you might be different, do not behave disgracefully by attacking us because we do not agree with your views. You have been told several times so think about it.

    (...)


    Extremistické názory Britských listů: požadují lidskou důstojnost pro Romy a chtějí dobrou Českou televizi

    Jan Čulík

    Motto:

    Tady nejde "udělat někomu průšvih" jako na Západě. Postavil byste proti sobě veřejné mínění. To je ta velká revoluce, která ještě ani nezačala.

    (Tomáš Pecina v reakci na to, že po usvědčení násilníka, terorizujícího spolužáka v české škole, zaútočili žáci na násilníkovu oběť)

    Tak řečení géniové a učenci nejsou k ničemu, vždycky všecko chtějí vědět lépe a zdržují úřadování anebo jim nevoní. Zdravý lidský rozum a dobrá zadnice, to je to nejlepší. Držte se starého, neboť to je dobré a naši předkové se při tom dobře měli: proč ne my? Nyní panují nové ideje, které nemohu schvalovat a nikdy jich neschválím. Kdo přichází ke mně s novými ideami, ten může jít, nebo já jej odstraním.

    (rakouský císař František I., 1821 a 1833)


    Nevím, nakolik je v České republice výše zveřejněný názor pana Izaka reprezentativní, ale soudě podle čtenářských reakcí, určitou rezonanci tam má. Zdá se, že když si v ČR někdo stěžuje na příkoří, které je mu činěno, většinová společnost ho za to potrestá.

    Romové - stejně jako všichni jiní lidé - mají plné právo na to, aby byla respektována jejich lidská důstojnost a aby nebyly přenášeny prostřednictvím kolektivní viny případné asociální přestupky na všechny Romy, jen proto, že všichni mají tmavou pleť. V tomto smyslu má stoprocentní pravdu Karolina Bánomová. Má také plné právo označovat lidi, kteří se proti těmto principům prohřešují, za rasisty. Toto je prosím, normální, mezinárodní, lidskoprávní standard - podstata lidství. Každý má právo na lidskou důstojnost, každý má právo na svobodu, osobní úsilí a hledání štěstí a nikdo nesmí být apriori urážen či ponižován. Představa lidí, které cituje pan Izak, že Romové v ČR si slušné chování a zacházení od většinové společnosti teprve musejí zasloužit, je šokující.

    Starý i mladý pan Giňa mají plné právo stěžovat si na to, že je odmítají místní restauratéři vpustit do svého podniku podle barvy kůže. Nemusejí sami pořádat vstřícné marketingové akce vůči bílým: většinové obyvatelstvo má povinnost individuálně respektovat jejich důstojnost, aniž by v této věci muselo romské obyvatelstvo pořádat kampaně.

    Toto jsou záležitosti, o nichž jsem se domníval, že v jednadvacátém století jsou úplně jasné - že se snad znovu nemusí prosazovat základní lidská práva a důstojnost člověka.

    Nutné je také mít schopnost vcítit se do způsobu myšlení druhé, tedy v tomto případě romské komunity. Zjišťovat, proč zastávají své postoje a názory. Každý člověk má pro své chování určitý racionální důvod. Jaký je racionální důvod toho, že se mnozí Romové chovají z českého hlediska "asociálně"?

    Píše-li pan Izak o Romech:

    Chápu že Vaše nejvnitřnější pohnutky jsou stud a hořkost, že většina vašich lidí zde v Čechách je na nejnižší příčce společenského žebříčku a dělá ostudu.

    převeďme si to pro názornost na začátek devatenáctého století a vložme ten citát do úst nějakého pražského Němce, který se tam vyjadřuje o české komunitě

    Ocitujme Josefa Jungmanna, Rozmlouvání první O jazyku českém - hovoří Daniel Adam z Veleslavína (1546-1599) a obyvatel Prahy ze začátku 19. století. (Povšimněme si, že výroky "obyvatele Prahy" jsou zpochybňovány jeho špatnou českou výslovností - jenže když mluvil svou rodnou řečí, německy, jeho výroky jistě působily v domácím pražskorakouském kontextu jistě zcela autoritativně a přesvědčivě - tak, jak pro některé členy nynější české komunity působí autoritativněě a přesvědčivě výroky pana Izaka či pana Pospíšila:

    Z Veleslavína: Tuším pane, že rozprávíte česky?

    Pražský občan: Dobše, pan, ja měla, tyš byl chlapec, chovaška, a ten byl šesky.

    Z Veleslavína: Chvalné a potěšitedlné jest to srdci mému, an vidím, kterak i do cizích zemí jazyk můj milý se šíří. Vy, jakož patrno jest, Němec jste; odkud, prosím, rodič?

    Pražský občan: Na, na, pan, ja Šech je a v Šechy narotil. Můj jasyk ja mlufit dobše. Můj jasyk je němesky. Ten, kdo šest v těle a tobry kabát na tělo má, ten šesky mluvit hanba. Já uměl ne šesky šíst a ja to nepočebofal. To prafili mi, že šesky knišky je pletky a pláto; ten němesky proti něj slato;a ten šesky pyl ne tost na couvert těm němesky.

    Je paradoxní, že romská komunita prochází v současnosti, jak správně napsala paní Bánomová, velmi podobným uvědomovacím procesem, jakým prošla v devatenáctém století například česká společnost. Je ironické že někteří dnešní Češi urážejí Romy stejně tak, jak je uráželi v devatenáctém století Němci.

    Porušovat stereotypy je bolestné

    Naprosto mě nezajímá, jestli byl p. Březina na vojně a co tomu říká p. Rouček. Nebo podjatá diskuse na téma cikáni, Kosovo, Kavan atd., píše pan Izak.

    Bylo by dobré, kdyby pan Izak věcně definoval, co je na diskusích na téma cikáni, Kosovo a Kavan podjaté.

    Karel Březina ani Libor Rouček nevyvrátili podezření, že se ministr české vlády možná koruptivním způsobem vyhnul povinnosti, jakou má každý český občan mužského pohlaví. Pana Izaka však nezajímá, že je možnost, že má koruptivního ministra ve vládě. Není si vědom toho, že je v zájmu zdárného rozvoje demokracie zapotřebí vládní činitele a činitele státní správy kontrolovat a že se tito činitelé musejí veřejnosti zodpovídat? Že pokud k tomu nedochází, hrozí zdegenerování demokracie v polototalitní či autoritářský režim, kdy budou sice politikové vyslovovat fráze o svobodné společnosti, avšak občané budou stejně pod palcem, jako byli v komunismu? Je přece zjevné - a v rozvinutějších demokraciích to ví každý občan - že demokracie je jen taková, jak se o ni lidé sami zasazují.

    Základním nástrojem diskuse ve společnosti je v současnosti zejména kvalitní televizní zpravodajství a publicistika. Pokud to neexistuje, nebo funguje špatně, demokracie je taky ohrožena. Česká republika složitě zápolí v této sféře v rámci postupného přechodu od komunismu k novému systému. Učinila v této oblasti celou řadu chyb. Oblast sdělovacích prostředků je nesmírně důležitá pro rozvoj demokracie, proto je zapotřebí ji intenzivně sledovat - právě tak, jak se to děje na Západě.

    Vraťte nám dřívější Britské listy, volá pan Izak. Měl by taky definovat, čím se podle něho dříve Britské listy lišily od dnešních. Psaly vždycky velmi podrobně o televizi, o Romech, o homosexuálech, o Češích v zahraničí i o jiných přehlížených menšinách. Spíše bych řekl, že jsou nyní Britské listy podstatně méně razantní než v letech 1996 - 1997. Jsou si vědomy svého podstatného vlivu v ČR a zvažují každé slovo, než je napíší.

    Věční extremističtí kverulanti a korektnost činitelů České televize

    Vracím se znovu k pořadu Netopýr z  16. května, v němž vystoupil mimo jiné Jan Čulík a svými věcnými, konkrétními otázkami lidi jako pana Izaka otevřeně šokoval jako "štěkající, hádající se člověk". Ve stejném pořadu byl Jiří Hodač, ředitel zpravodajství ČT, "naprosto korektní", stejně jako nedávno Jaroslava Sedláčková z  PR oddělení České televize, když zaštítila Dušana Chmelíčka před věcnými otázkami Britských listů a vyloučila je ze seznamu korektních tiskovin.

    Vybral jsem z výše zmíněného pořadu Netopýr ze dne 16. května 2000 pro názornost z kontextu ostatních řečí, devět konkrétních otázek, které jsem v pořadu vznesl. Nechávám na úsudku ctěných čtenářů, nakolik se "korektní" Jiří Hodač projevil přesvědčivě a nakolik byly otázky "štěkajícího Čulíka" hádavé. Podle mého, "extrémního" názoru Hodač neodpověděl ani na jedinou z předložených otázek.

    Čulík, "štěkající, hádající se člověk", v pořadu Netopýr vznášel konkrétní, věcné otázky. Že by byl ústup od prázdného mluvení nepřijatelný, neboť konkrétní otázka vyžaduje konkrétní odpověď, a tedy potřebu myslet?


    Ještě jednou o květnovém Netopýru: otázky Jana Čulíka a odpovědi

    1. Existují kritéria na vybírání zpráv do Událostí?

    (...)

    Kateřina Dostálová: Jaká jsou kritéria redakce zpravodajství pro to uvádět zprávy, jejich důležitost, co je prioritou? (...)

    Antonín Přidal: Ano. Otázka je jasná.

    Jan Čulík: Máte na to nějaké písemné třeba předpisy?

    Jiří Hodač: Já, než odpovím vám pane Čulíku, tak bych rád odpověděl paní poslankyni, vysvětlil vlastně, co se stalo v té Budapešti.

    Jan Čulík: Ale možná, že byste měl odpovědět na ta kritéria, protože to je - -

    Jiří Hodač: Odpovím ještě na ty okolnosti toho, co se stalo. My jsme tam poslali našeho zpravodaje z Bratislavy (...) (Jiří Hodač vysvětluje případ z Budapešti, kdy si Libor Rouček stěžoval, že ČT neinformovala o návštěvě Miloše Zemana. Odpovědi na otázku o kritériích vybírání zpráv pro Události se vyhnul. Moderátor mu ji nepřipomněl.)

    2. Proč byli do Rady ČT jmenováni nezkušení lidé?

    Jan Čulík: Proč jste jmenovali tak v podstatě nevýznamné s výjimkou tady pana faráře Rejchrta i nevýznamné osobnosti, 26leté? Podívejte se, srovnejte třeba ty lidi, kteří zasedají v Radě BBC. Jsou to 50letí lidé, podnikatelé, počítačoví odborníci, lidé, kteří vědí, kam půjde mediální trh.

    Kateřina Dostálová: Já jsem vám na to pane Čulíku odpověděla už v té první části, když jsem říkala, že ne každá osobnost by chtěla sedět v radě potom (...) Jak můžete hodnotit ty osoby, aniž byste je znal, aniž byste viděl jejich práci. Jestli usuzujete z jednoho rozhovoru, já se domnívám, že je to málo, že to není příliš korektní takto hodnotit. (...) Je to nová rada v novém složení a dejme těm lidem čas, ať se projeví. Myslím, že začali poměrně dobře.

    3. O tom, že členové Rady ČT ztrácejí kredit, jsou-li nominováni za politické strany

    Jan Čulík: Ale pane faráři, jestli dovolíte, nenapadlo vás, že vás třeba ty politické strany nominovaly do té rady právě proto z jakéhosi alibismu, protože jste skutečně velká osobnost v porovnání s těmi ostatními? Aby mohli říct: vidíte, jsou skutečně nezávislí?

    Miloš Rejchrt: To mě skutečně nenapadlo. Tenhle paranoidní pohled na svět já neslídím. Já špionážní romány nečtu. To radši červenou knihovnu, tam bývá víc pravdy.

    4. Smí Rada ČT jmenovitě kritizovat jednotlivé pracovníky ČT? Nepovede to k likvidaci politické nezávislosti ČT? Nebude po jmenovité kritice od členky Rady ČT Roman Prorok odvolán?

    Jan Čulík: Paní Dědečková (členka Rady České televize) nedávno se vyjádřila kriticky na adresu pana Proroka V pravém poledni. Myslíte si, že je správné, že by se rada měla vyjadřovat takhle k jednotlivým pořadům a nehrozí nebezpečí, že pokud se to bude dít, že proměníte Českou televizi ve Slovenskou televizi, že to skutečně bude, má rada zasahovat nebo vyjadřovat se k jednotlivým pokleskům takhle České televize?

    Miloš Rejchrt: Pane Čulíku, rada nemůže zasahovat, rada se může vyjadřovat a důležité je, jestli to její vyjádření bude pro management České televize něčím přínosné, jestli z toho něco vytěží a rada nemůže nic. Ta má jedinou pravomoc a tj. odvolat ředitele.

    Jiří Hodač: (...) Jasně jsme řekli, že k programu k vysílání České televize se může vyjadřovat naprosto každý a to je princip. My v zásadě (...) vítáme a to myslím teď upřímně, naprosto vítáme názory na naše vysílání - -

    5. Tak jaká má ČT pevná kritéria pro vybírání zpráv?

    Jan Čulík: Můžeme se vrátit k těm kritériím? Například jsme včera viděli v Událostech, že první zpráva byla hokej, druhá zpráva byla vláda bude zadarmo zavlažovat, třetí zpráva byla, že je zákaz vstupu do lesů. Domníváte se, že to jsou skutečně - kde byly nějaké zahraničně-politické zprávy?

    Jiří Hodač: Vy si myslíte pane Čulíku - -

    Jan Čulík: Máte nějaká kritéria, podle čeho se to řadí?

    Jiří Hodač: Pane Čulíku, oba dva jsme žili v Británii. Myslíte si, že když Británie vyhraje mistrovství světa ve fotbale, že to nebude zpráva číslo jedna?

    Jan Čulík: Myslíte si, že to skutečně v BBC byla zpráva číslo jedna?

    Jiří Hodač: Já jsem o tom, já jsem o tom velmi přesvědčen, pane Čulíku.

    Jan Čulík: Máte nějaká ta kritéria, podle nichž třeba pan Šámal řadí zprávy? Jak to děláte? Řekněte nám o tom.

    Jiří Hodač: Samozřejmě máme kritéria, kritéria, která vyplývají z poslání veřejnoprávní televize, z poslání zpravodajství. Samozřejmě záleží na posuzování, na redakčním úsudku toho člověka, který zařazuje zprávy do určitého pořadí a na pořadí důležitosti, na tom, jak zprávy jsou relevantní posluchačům. To jsou samozřejmě kritéria, který každý musí mít zažitý. To je důkaz /nesrozumitelné/, které platí v BBC, kde máte řadu kritérií, která se přitom uplatňují a musím říct, že Česká televize v zásadě, v zásadě se drží těchto - -

    5. Mají čeští občané, kteří platí ČT, mít právo řádově vědět, kdo má v ČT jaký plat?

    Jan Čulík: Pane Hodači, jaký máte plat? Vy jste veřejnoprávní instituce, lidé to platí ze svých vlastních peněz a Česká televize to utajuje. Já neříkám, že by mi muselo být známo, který jednotlivý zaměstnanec jak je placen, ale řádově, kolik dostává reportér, kolik dostává vedoucí rubriky, kolik dostává samozřejmě individuálně pan ředitel?

    (...)

    Jiří Hodač: Pane Čulíku podívejte se, je samozřejmě politikou České televize určitým způsobem o těchto věcech informovat. Já vám mohu zase říct ze své zkušenosti z BBC, že nikdy nikomu jsme nesdělovali plat konkrétních zaměstnanců.

    Jan Čulík: Já nechci konkrétní, kromě ředitele, ale je to známo. Nevím proč se to utajuje v Čechách, když to lidé platí? A lidé se také na to dotazují. Třeba v České televizi se - -

    Kateřina Dostálová: Tak aspoň násobky proti průměrnému platu občana v této republice, aspoň násobky. Třeba šéfredaktor pětinásobek, ředitel desetinásobek. Aspoň takto si myslím, že by bylo velice korektní, pokud jsou to volení zástupci lidu, poslanci, exekutiva, to se přesně zveřejňuje a já si myslím, že jestliže Česká televize opravdu žije z koncesionářských poplatků, bylo by zcela korektní a legitimní takto je- -

    Jiří Hodač: Pokud tento požadavek dáte do zákona o České televizi, tak jistě se to bude zveřejňovat. Prosím důležité je tady si uvědomit, že my nejsme státní instituce, my nejsme státní instituce. My jsme veřejnoprávní - -

    Jan Čulík: Jste odpovědní lidem, kteří vás platí.

    Jiří Hodač:Televize. My nemáme ze zákona povinnost zveřejňovat tyto informace.

    Jan Čulík: A myslíte si pane Hodači, že by to lidé neměli vědět?

    Jiří Hodač: To je otázka názoru. Pokud Poslanecká sněmovna bude si myslet, že to občané vědět mají, nechť to dá do zákona o České televizi a občané to vědět budou.

    6. Budou muset mít pracovníci ČT vysokoškolské vzdělání?

    Jan Čulík: Ale ono taky jde hlavně o profesionalitu, že to prostě musí být vzdělání. K tomu bych měl ještě jednu otázku na pana Hodače. Dáte podmínku třeba, že budou členové zpravodajské redakce v Praze mít vysokoškolské vzdělání? Protože pokud vím, tak jich mnoho vysokoškolské vzdělání nemá.

    Kateřina Dostálová: Budou jazykově vybaveni třeba?

    Jiří Hodač: Ale to se mýlíte. Já jsem přesvědčen o tom, že většina členů redakce má vysokoškolské vzdělání.

    Jan Čulík: Podívejte se na internetové stránky.

    Jiří Hodač: Samozřejmě tohle bych si mohl vytáhnout, kdybych věděl, že se na to zeptáte, tak bych vám dal přesnou odpověď - -

    7. Podle jakých kritérií se zaměstnávají noví lidé v ČT?

    Jan Čulík: Ano, ale vy nemáte kritéria k vybrání dobrých lidí. Jaká to jsou?

    Jiří Hodač: Ale máme, pane Čulíku. Vy, prosím vás, tady vycházíte z nějakých informací, které máte bůhví odkud. My máme svá kritéria, my máme svá kritéria a jednou z mých základních povinností, které cítím, je ta kritéria dále a dále nějakým způsobem specifikovat a vypracovat.

    Kateřina Dostálová: Zveřejnit, bylo by možné zveřejnit tato kritéria?

    Jiří Hodač: Ano já vám mohu říct, třeba já v současné době připravuji, já jsem čekal na to, zítra mi nastoupí, předpokládám, třetí šéfredaktor v mém ředitelství, bude to šéfredaktor publicistiky, tak já jsem čekal na tuto chvíli, kdy chci zveřejnit právě určitá třeba pravidla redakčního standardu nebo, řekl bych, takový standard zpracování zpravodajských a publicistických materiálů. Já bych řekl, že většina těch pravidel, většina těch pravidel těm lidem je známa. Ti lidé to mají zažité.

    8. Má být jednání Rady ČT otevřené?

    Jan Čulík: A ještě k otevřenosti rady. Domníváte se pane faráři, mluvila o tom paní Dědečková, že by, protože dosud bylo zasedání rady naprosto tajné, že by mělo být jednání vaší rady přístupné veřejnosti, odborné veřejnosti, že by mělo být všechno zveřejňováno na internetu? Myslím si, že by to bylo velmi dobré.

    Miloš Rejchrt: Všechny zápisy rady jsou zveřejňovány na Internetu.

    Jan Čulík: Ale může novinář přijít a účastnit se jednání a pokud ne, proč ne?

    Miloš Rejchrt: Já myslím, že to není vyloučeno, že se na tom můžeme dohodnout, že čas od času může přijít a uděláme také - -

    Jiří Hodač: Jestliže budete sedět tiše, pane Čulíku v rohu.

    Jan Čulík: No, nezlobte se, pane Hodači, ale toto všechno jsou velmi důležité otázky.

    Miloš Rejchrt: Ano a také uděláme některá zasedání, která budou otevřena té nejširší veřejnosti, ale představa, že uděláme všechna zasedání veřejná, je nesmyslná.

    9. Smí veřejnoprávní televize zastávat nekriticky zájmy a postoje společenské většiny?

    Jan Čulík:. V sobotu jste v Událostech vysílali na prvním místě takový šot o romské demonstraci v Londýně. Byla to skutečně relativně protiromská reportáž. Myslíte si, že to odpovídá takovým předpisům, jaké by schválila BBC, anebo jaké by - -

    Jiří Hodač: Pane Čulíku, toto je váš subjektivní názor na ten příspěvek, o tom bychom se mohli bavit.

    Kateřina Dostálová: Já musím souhlasit. Já jsem ho viděla taky a myslím si, že televize veřejné služby je i televizí, kterou si platí i romská menšina a myslím si, že tato reportáž byla opravdu velice jednostranná, čtyřminutová, bylo to hlavní zpravodajství a proto možná jsme chtěli znát ty kritéria toho, co je důležité. Co je tou věcí veřejné služby.


    Jak přimět pražské řidiče, aby dávali přednost chodcům?

    Václav Pinkava

    Jde o to vyrovnat psychologickou nerovnovahu mezi ohrozenym, bezbrannym a tedy bezvyznamnym ceskych chodcem a 'panem ridicem'.

    Zatim neunosne draha cesta k civilizaci je tato: -

  • Zvysit viditelnost prechodu (jako kupr na londynske vnitrni okruzni silnici South Circular Rd), vcetne osvetleni a blikajicich svetel na vysokych stozarech.
  • Absolutni zakaz parkovani 5m pred prechody ( vyznaceno cik-cak carovanim) tez
  • likvidace verejne zelene (rozumejme krovi) na okraji prechodu, s odtahem, ne botickami za nedodrzeni.
  • Dusledne rozlisovani precazeni po prechodu a mimo nej, byt jen tesne. Prechod ma byt to jedine misto, kde je chodec ze zakona chranen.
  • Prechody mene caste na dany usek silnice, opatrene s obou stran zabradlimi, ktere nasmeruji chodce jen a jen pres prechod.
  • Bezpenostni vyckavaci ostruvky 'refize' uprostred silnice - tim padem zuzeni silnice pro ridice tam kde je prechod
  • Na kritickych mistech prechod zvysit nad povrch vozovky - jako val, nebo i svetelnou signalizaci.

    Unosne draha cesta je tato:

    na hlavni prechody dat uniformovaneho policistu se zarivou vestou - ci obdobne ustrojeneho pomocnika/duchodce, pripadne s prenosnym placulcem na stozaru znacky STOP. Toto reseni je vhodne pro narazovy provoz chodcu a v okoli skol apod - tzv Lollipop Man - "lizatkar" podle te prenosne Stopky.

    Levna a v praxi vyzkousena cesta svepomoci je tato:-

    Chodec si opatri klacek ci destnik s lesklym koncem - vystrci jej pred sebe na prechod nez vykroci. Ne proto, ze je to falicky symbol pusobici na primitiva za volantem, ani proto, aby zdvorile upozornil, ze hodla vykrocit, ale jednoduse aby ohrozil lak na karoserii pokud auto kolem nej projede - a pritom neohrozil sebe - pokud ovsem nepocitame reakci rozzureneho hochstaplera-ridice se zbrojnim pasem...


    Zraníte-li v USA chodce na přechodu, jdete za mříže

    Jiřina Fuchsová

    Zranite-li nebo zabijete-li chodce na zebre, jdete automaticky! za mrize.... Za mrize se muzete dostat I TEHDY, vstoupi-li vam chodec pred auto na normalni vozovce....

    Proto se ridicum zde vyplati jezdit s otevrenyma ocima a hlavne UZNAVAT, ze clovek v jizdni draze je zranitelne klubicko neobrnene kovem, jako automobil, a ze tedy v pripadnem stretu s kovem automobilu nema zadne sance......

    Prijel znamy z Ceskoslovenska v roce 1991...

    Vykladal mi: "Predstav si, jedu pres Plzen, a divam se, jak v ulicich pred naplno jedoucimi bouraky prchaji ubozi chodci na vsechny strany... Pred pneumatikami nakladaku uskakuji ZENSKE s KOCARKY!!!!!

    Tak se mi tech lidi ZZELELO, a  zastavil jsem u divadla, aby ti lidickove mohli v pohode prejit ulici... Co myslis, ze se stalo?

    Za dve minuty vyletel z auta stojiciho za mnou sofer, vrhl se mi do okenka a zarval:

    "jed, ty vele-vole, NEBO TADY BUDEME TRCET! do SOUDNYHO DNE......"

    Co delas ted? Dotazala jsem se....

    "Porad zastavuju. A tem ridicum plivam do ksichtu..." znela odpoved... :-)


    Italský fotbalový rozhodčí, klima v USA, Kosovo a genetický kód

    Miloš Zahradník

    Dobry den pane Culiku, mam tri poznamky k vcerejsim BL:

    1) Ujistuji vas, ze neexistuje vetsi sportovni ignorant nez ja, terminy finale mistrovstvi hokeje a fotbalu registruji jen jako doporuceni pro projizdku na kole, ci prejezd autem, po prijemne prazdnych silnicich.

    Ale Vasi ne/zminku o te penalte povazuji za udivujici, kdyz pro nic jineho tak pro ten fakt ze reakce nasich medii (vynikly myslim LN) na ni daly ojedinelou prilezitost meditovat - at jiz nad ignoranci tech zapadnich nafoukancu, kteri skrecuji televizni prenos finale v momente, kdy se do nej probojuji "male, nezname zeme" ci naopak nad rozdmychavanim sovinismu jistou casti naseho tisku a to i takoveho, ktery jeste donedavna jakoby propagoval spis "svetoobcanstvi".

    2) Ta zprava o vyvoji klimatu v USA do r. 2100 je ukazkovym prikladem, co ze sloziteho tematu muze udelat novinova zprava - totiz paskvil. Je to trochu jako spekulovat o ucincich svetovych valek na konci nasledujiciho stoleti na USA, pokud neodzbrojime. Za a) ucinek sklenikovych plynu na budouci klimat je asi tak probadany jako ucinek smlouvy Salt XY na vojenske napeti v roce 2090. Jakasi kratkodoba korelace tu jiste je... Za b) s tim oteplovanim to neni v dlouhodobem horizontu vubec jiste, muze se to naopak zvrtnout v ochlazovani casem. Ochlazeni o 6 stupnu v Britanii by vedlo ke vzniku ledovcu ve Skotsku se splazy, za dalsi stoleti sahajicimi az k oceanu, vse obklopene tundrou az do Glasgowa :-) (Dobrou zpravou by naopak bylo obnoveni lesu na Sahare.)

    Takze tema je to jiste zajimave, to uz je ale lepsi vzit si podrobne zaznamy o podnebi poslednich 3 milionu let (jak je davaji vrty ledovcu v Gronsku a Antarktide) a podivovat se nad tim, jak se ten klimat (ktery predtim dost casto "poskocil" i o tech +-6 stupnu za stoleti !) "bozim zasahem" pred 6 -10 000 lety (bible je v leccem dost presna) pomerne ustalil a v teto forme trva vicemene az dodnes...

    3) Ruzna ta srovnani pricin vzniku 1. svetove valky a intervence v Kosovu vypovidaji jen o britskem, ci zapadoevropskem a americkem, pohledu na vec. Na Balkane, ale i ve stredni Evrope se ty veci uz jevi jinak. Nezbyva nez konstatovat, ze i v dobe CNN a BBC, internetu a "spickovych investigativnich novinaru" nektera elementarni FAKTA potrebuji vice nez rok na to, aby dorazila z Pristiny, ale i z Prahy, na britskem ostrovy k prislusnym "decision/opinion/makers".

    Mimochodem, bylo by zajimave pokusit se udelat hlubsi hodnoceni, proc "masakry" jako v Racaku jsou ve "svobodnem svete" medializovany mnohem vice, nez byly sveho casu zpravy vynasene odvaznymi uprchliky z mist jako Auschwitz ;-) Obvykly argument, ze prilis velka medializace prveho je jen opozdenou reakci (jakoby "vychylenim se kyvadla na opacnou stranu") na  ignoranci druheho, se myslim snazi predem vyhnout nekterym dulezitym ale neprijemnym otazkam...

    4) A jeste k lidskemu genetickemu kodu.

    Jsem zvedav na ten stret myslenek svobody vedeckeho badani, liberalismu a politicke korektnosti. Tyhle tri veci jsou (ve sve soucasne forme) nekompatibilni, doufam ze prezije aspon ta prvni..

    Poznámka JČ: Ještě k té fotbalové penaltě. Rostoucí nacionalismus v ČR (všechno je "české") je myslím skutečně dost znepokojující jev, protože je zavádějící - nic to neřeší. Myslí si tvůrci sloganů, že bude lidi Český rozhlas informovat kompetentněji a efektivněji, když ho nazvou "skutečně český"? (Co to znamená?) Hráze českosti příchod problémů zintenzivňující se globalizace nezastaví. Stejně tak můžeme lomit rukama nad "ignoranstvím" velkých zemí, které zruší televizní přenos, když se do finále dostane malá země, ale je to úplně normální "tržní" reakce v oblasti médií, kde vládne zejména ve Spojených státech ostrá konkurence. Co s tím, že skoro nikdo nikde mimo českou kotlinu český národ nezná. Spíš než se rozčilovat nad "ignorancí světa" by bylo rozumnější se zamyslet nad tím, co se s tím dá dělat, anebo jak se s tím efektivně vyrovnat. (Maďarsko má velmi efektivní PR směrem do zahraničí...)


    Nucená správa, genetika a Kosovo

    Ferdinand

    Samo uvalenim nucene spravy NENI znarodnenim. viz posledni odstavec zde:

    Znarodneni by bylo, kdyby nuceny spravce prostrednictvim navysovani zakladniho jmeni prevedl majoritni podil v bance zpet na stat. Mimochodem - mame s japonskem smlouvu o vzajemne ochrane investic?

    Vyuziti genetickych informaci v pojistovnictvi samo o sobe NEMUSI znamenat zvyseni zisku pojistoven. Spis naopak. Pojisteni vas zajistuje proti neznamym rizikum. Pokud je riziko zname, neresite jej prostrednictvim pojistovny.

    Optimisticky scenar vypada takto - nez si vezmete hypoteku, udelate si rozbor DNA, pokud dopadnete spatne, najmete si radeji byt. Pokud dopadnete dobre, budete mit pojistku lacinejsi.

    Pesimisticky scenar pro pripad, ze vyhraji populisti: anonymne potaji si udelate test. Pokud dopadne dobre, pojistite se potichu a lacino u nektere pojistovny na Bahamach, pokud dopadnete spatne, pojistite se u pojistovny tuzemske, s odvolanim na nepripustnost diskriminace klientu.

    K JJ se nevyjadruji, to by bylo plytvani casem. Okolnosti vzniku 1.sv.valky jsou myslim dostatecne zname. Stejne jako v pripade valky v Zalivu, ktera pochopitelne nestala na nekolika detech, pry vyhozenych z inkubatoru, ale na obrovskych dluzich Iraku z iransko-iracke valky a na ponekud neobvykle metode, kterou Irak k jejich splaceni volil.


    Korea

    Ivan Hoffman, Radiožurnál

    Tlampače, které téměř půl století chrlily ze Severní Koreje do Jižní propagandu a invektivy, včera náhle umlkly. Po té, co si představitelé obou států srdečně tisknou ruce, vzájemně se zahrnují vybranými zdvořilostmi a úzkostlivě se vyhýbají otázkám, které by mohly zkomplikovat slibně se vyvíjející mírové námluvy, ideologická zaklínadla jsou k ničemu.

    Při pohledu na Korejský poloostrov s jeho nejstřeženější hranicí na světě se vnucuje vzpomínka na nejstřeženější hranici v Evropě, Berlínskou zeď.

    Slova jihokorejského prezidenta, že “existuje jen jeden korejský lid, který spojuje společný osud” anebo výrok druhého muže Severní Koreje, že “dějiny poskytují příležitost jen jednou a opětné sjednocení že není otázkou budoucnosti, ale přítomnosti” budou prověřena v praxi.

    Když se Severní Korejci vypraví na návštěvu svých sedmi milionů jihokorejských příbuzných, čeká je kulturní šok. Jižní Korea pak dodá v době setby na rýžových polích sousedům dvě stě tisíc tun hnojiv a další pomoc za stamiliony dolarů. Dojde k výměně vězňů a pod společnou vlajkou oba státy vycestují na olympijské hry do Sydney.

    Co přijde potom? Bourání hranice, svobodné volby, ve kterých prohrají komunisté a společná měna, za kterou si jihokorejské firmy ekonomicky podmaní ty severokorejské.

    A po počátečním nadšení si jižní Korejci řeknou, že doplácejí na ty severní a severní se budou zlobit, že se ti jižní vyvyšují. Sjednocování lidí, kteří byli dlouhá desetiletí rozděleni, je proces obtížný ekonomicky i psychologicky.

    Rychle se při něm zapomíná na absurditu minulého rozdělení a lidé kteří po sjdnocení toužili si najednou lezou na nervy. Ale kdo ví, třeba mají Korejci lepší mentalitu než Evropané a budou si i v budoucnu vážit toho, že jsou spolu.

    Vysílá se 15. června ráno.

    Poznámka JČ: Podle informací britského tisku nechtějí mladší generace Jihokorejců sjednocení už ani teď. Po sjednocení touží jen nejstarší generace, která ještě zná své příbuzné na druhé straně hranice, s nimiž se neviděla po padesát let. Pro mladší to prý nic neznamená. "Nechci se vzdát svých počítačových her ve prospěch severokorejských dětí," řekl jeden jihokorejský chlapec, jehož prý v těchto dnech dost citovala jedna tisková agentura.


  • |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|