čtvrtek 29. června

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Česká televize:
  • Dušan Chmelíček: Dokumenty předpokládané projektem se připravují, zdržely nás objektivní okolnosti (rozhovor s generálním ředitelem ČT vedl Tomáš Pecina)
  • Otázka z Lidových novin: uchází se Jan Čulík o místo šéfredaktora zpravodajství ČT? Debata:
  • Umíme polemizovat? (Lubomír Ptáček)
  • O umění argumentace: Jak argumentuje Jan Čulík (Václav Pinkava) Reakce:
  • O sdělovacích prostředcích: Skutečně se naše názory tak rozcházejí, pane Čulíku? (Iva Peringerová) Na obranu Epicentra:
  • Existence Javlinského Epicentra v Rusku nedokazuje, že Štětina a Procházková nejsou nezávislí (Petr Bečvář)
  • Útok na Epicentrum: neznalost nebo záměr? (Stanislav Kliment) Báseň nakonec:
  • Lev-ice a pra-nic (Václav Pinkava)

    Kompletní Britské Listy


    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Britské listy talks to decision makers in the Czech Republic.

  • Zde je adresa Britských listů.

  • Andrew Stroehlein rediguje kulturně politický týdeník Central Europe Review.

  • Tady je minulé vydání Britských listů.

    Co je nového v České republice

  • Novým předsedou Rady České televize se stal politolog Miroslav Mareš, kterého do Rady navrhla ODS. Prvním místopředsedou rady byl na jejím úterním zasedání zvolen bývalý mluvčí ČSSD Václav Erben, který působil i v radě předchozí. Členem této rady byl i její nový druhý místopředseda Pavel Kabzan, který byl zvolen na návrh KDU-ČSL.

  • Až příliš decentní a umírněná byla podle některých představitelů nevládních organizací končící protirasistická kampaň Projekt Tolerance, na níž vláda poskytla deset milionů korun. Lidé, kteří se angažují v ochraně lidských práv, však nedokáží odhadnout, zda či nakolik mohou podobné akce snížit rasistické a xenofobní nálady v české společnosti. "Kampaň byla dost suchá," řekla Petra Tomášková z Českého helsinského výboru.

  • Prostějované vyzvali radnici, aby zasáhla proti Romům. Lidé z Prostějova, kteří bydlí v okolí romské kolonie, vyzvali tamní radnici, aby urychleně zasáhla proti obyvatelům kolonie. Prostějované si stěžují, že jim Romové znepříjemňují život."Obyvatelé kolonie se velkou měrou podílejí na nepořádku na okolních sídlištích... vysypáváním kontejnerů na odpadky, zakládáním ohňů, obtěžováním okolí kouřem, hlučným chováním, krádežemi a všeobecnou devastací okolí. Chceme také upozornit na nedodržování hygieny a zvýšené nebezpečí vzniku epidemií infekčních nemocí," píše se v petici, pod niž se podepsalo 400 lidí. Předák Romů Viliam Hangurbadžo považuje petici za snůšku nepravd a pomluv. "Nic takového bychom si nedovolili, uvedl.

  • Senát přijal nový krizový zákon, podle něhož budou stav nebezpečí vyhlašovat hejtmani krajů, přednostové okresních úřadů a primátor Prahy. Stav nebezpečí se bude moci vyhlásit v případě živelní pohromy, ekologické či průmyslové havárie nebo ohrožení životů a majetku. Pokud by toto opatření nestačilo, budou moci přednostové a hejtmani požádat vládu o vyhlášení nouzového stavu.

  • Ještě o IPB - od komentátora, který si nepřeje být jmenován:

    Lidé, kteří se zabývají získáváním důvěrných a zákulisních informací, mj. i z bankovnictví, tvrdí, že celá kauza IPB rychle zhasne a nebude vyšetřena, jak se v bance hospodařilo a jaké byly finanční toky, a to z politických důvodů.

    Politici ČSSD to údajně vědí či mají závažná podezření (proto to mělo takový spád) a na celou operaci s nucenou správou se již delší dobu skutečně připravovali jako na jednu z možných variant, neboť situace v zákulisí IPB byla vážná. Na světlo boží však prý vládní strana s těmi záležitostmi nepůjde a ani vyšetřování toho údajně moc neodkryje, neboť není zájem (opoziční smlouva, přetahování o mocenské veslo mezi ODS a ČSSD). Jedná se totiž pro vládnoucí politiky o příliš choulostivou věc, dodávají zdroje. Údajně by se totiž mohlo financování v IPB týkat i financování ODS. Není to vyloučeno vzhledem k naprosto zamotaným vlastnickým vztahům v IPB i pořádně zamotanému financování ODS. Zřejmě nějaké informace k tomu existují, ale nejspíš by neobstáli v tresTním řízení, takže jsou v rovině podobné zprávám tajných služeb, které si mohou dovolit operovat s informacemi, které by u soudu jako důkaz neobstály.

  • Klaus, internet, Evropa na křižovatce a postavení žen. Poznamenává dr. Renata Scholzová:

    Klaus, České noviny 24.6.: Evropa "skutečně stojí na křižovatce", tvrdí Klaus. Příčiny jsou pád komunismu, otevírání se světu, globalizující tendence, urychlené unifikační tendence v Evropě, osvobození lidí utlačovaných komunismem a drobení států nebo jednorázové zvýšení mobility pracovních sil. K těmto procesům dále Klaus řadí feminismus, který podle něj ve svých důsledcích vede k narušování klasického modelu rodiny, vítězství hodnotového systému, jehož důsledkem je ztráta řádu, agresivní ekologismus a konečně také internet, "módně fetišizovaný jako všeobecný spojovatel", ač prý ve skutečnosti lidi více "izoluje".

    Považuju za nutné zde tento výrok V.Klause uveřejnit, je důležité, aby stanovisko ODS bylo známo všem ženám, které sympatizují s feminismem jako umírněnou cestou osvobození ženy od současného společenského útlaku a jako cestou před feminizací bídy, které jsme v současnosti svědky. V případě, že Vám není známo, jaká doporučení přijala OSN k ČR ve věci prosazování rovnoprávnosti žen, doporučuji stránky Ministerstva práce a sociálních věcí, kde jsou dokumenty zveřejněny.

  • Jsou Jaromír Štětina a Petra Procházková z agentury Epicentrum nezávislí novináři, anebo jsou pod vlivem skupiny Grigorije Javlinského? V Českém rozhlase uvedl v pondělí Jaromír Štětina z agentury Epicentrum, že tato agentura je nezávislá a pokud Jan Čulík řekl, že je závislá na ruských politických skupinách, buď lže nebo má nesprávné informace. - Potíž je, že na  ruských internetových stránkách je výslovně uvedeno, že Grigorij Javlinskij, šéf ruského politického seskupení "Jabloko" je předsedou organizace Epicentrum. Viz například tato internetová adresa: http://www.nns.ru/tsentr/epits2.html. (E-mail Epicentra je na těchto stránkách uvedený jako YABLOKO@ipsun.RAS.RU. Podrobněji o tomto viz zde. Je náhodné, že se organizace pana Štětiny a  paní Procházkové, působící v Rusku, jmenuje Epicentrum? Proč píší pan Štětina a paní Procházková o Javlinském nekritické komentáře? Proč se pana Štětiny redaktor Českého rozhlasu při rozhovoru nezeptal, kdo ho a paní Procházkovou financuje? Jsou k dispozici spolehlivou účetní firmou auditované výroční účetní výkazy Epicentra? (JČ)

  • Veřejnoprávní Česká televize dělá reklamu soukromému časopisu. Jak je možné, že veřejnoprávní Česká televize inzeruje na svých stránkách soukromou debatu týdeníku Respekt, uspořádanou "k desátému výročí jeho založení"? Sponzoruje to snad na základě smlouvy? Viz http://www.czech-tv.cz/servis/texty/debata_respekt.htm)

  • Úřad vlády mlčí; to, že existuje jakýsi zákon o přístupu k informacím je mu jedno? V zájmu vlastní důvěryhodnosti by měl vedoucí Úřadu vlády, ministr Karel Březina Britským listům vysvětlit, z jakých důvodů byl osvobozen od povinné vojenské služby, když podle oficiálního životopisu sportuje. Tiskový mluvčí Úřadu vlády Libor Rouček je Britským listům - také podle zákona o přístupu k informacím - dlužen odpověď na otázku, jaký má plat zaměstnanec Úřadu vlády Jindřich Marek.

  • Čtěte o kořenech krize v České televizi v knize ...jak Češi jednají. S novým krizovým vývojem v České televizi se náhle stal nesmírně aktuální druhý výbor z Britských listů ...jak Češi jednají, který na prvních cca 150 stranách líčí dramatický vývoj ve zpravodajství ČT za poslední dva roky a obsahuje k tomu mj. rozhovory s Janou Bobošíkovou a s Ivanem Kytkou. Kniha je k dostání u všech lepších knihkupců v Praze, například v knihkupectví Fišer v Kaprově ulici a také v internetovém knihkupectví Kosmas, viz níže.

  • Druhý výbor z Britských listů ...jak Češi jednají (Milenium Publishing, Chomutov, 580 stran) lze objednat v internetovém knihkupectví Kosmas přímo na této adrese.

    Dosti podstatná část nového výboru z Britských listů se zabývá dosud nepříliš úspěšnou reformou zpravodajství v České televizi, dále kniha pojednává mj. o reakcích českých intelektuálů na analýzu Václava Havla v pojetí Johna Keana, o české politice a kultuře, o české byrokracii a českých postojích obecněji. Předmluva ke knižnímu svazku - stručně vysvětlující, co v knize je - je zde, podrobný obsah knihy je zde, obálka je tady. (První výbor z Britských listů ...jak Češi myslí, Milenium Publishing, 1999, je rozebraný.)

  • Skandál kolem IPB O skandálu kolem IPB píše v aktuálním čísle časopisu Central Europe Review anglicky Jan Čulík na tomto místě.

  • O dojmech z moderního Dona Giovanniho píše Juliana:

    Vazeny pane Culiku,

    zase jsem nepochopila umelecke dilo. V tomto pripade vnimani Mozartovy opery Don Giovanni reziserkou Janou Kalisovou. Uz jsem natolik vytrenovana ruznymi modernimi inscenacemi, ze by me nevzrusila ani Prodana nevesta odehravajici se na Marsu; tim mene me udivil Don Giovanni s protagonisty oblecenymi v soucasnych odevech. Jen mi to nepripadalo moc puvodni.

    Reziserka pojala Dona Giovanniho jako medialni hvezdu, cimz vnesla do deje urcite nelogicnosti. Treba medialni hvezda prcha od Donny Anny a zpiva: "Kdybys vsechno v sazku dala, poznat se ti nedam sam". Na konci reziserka nechala hrdinu znicit davem fanousku, cimz dost zeslabila scenu s komturem. Nudila jsem se, protoze scena byla chuda (nevim, jestli kvuli nedostatku penez ND nebo nedostatku predstavivosti scenografa), hudebni nastudovani nedotazene, takze jsem premyslela, kolik stala vyprava, jak hraji druhe housle, v jake tonine je skladba, kdy uz bude konec apod. Nastesti se Mozart ani pseudoavantgardnim pojetim neda uplne znicit.

    Kdyz uz jsem nepochopila zamery inscenace z dila sameho, chtela jsem je pochopit alespon z programu. Dramaturg dila Jan Panenka tam sdeluje, ze chteji ukazat elegantni prazdnotu konzumni spolecnosti a bohatych lidi. (Prazdnota to byla, ale k eleganci mela daleko.) "Neni zivot uspesnych bohatych lidi s jejich mobilnimi telefony a internetem leckdy jen pasti, nicotou a peklem?" Vubec jsem netusila, ze je Internet a mobilni telefon nejaky status symbol. A ze bohaty clovek musi byt vnitrne prazdny. Vnitrne prazdny muze byt i chudy clovek. Taky je dost zabavne, kdyz si lidi koupi listek do Stavovskeho divadla na operu za 900 Kc a pak si v programu za 40 Kc (cizinci za 70 Kc) ctou o vnitrni prazdnote bohacu s internetem. Za tyhle penize muze "bohac" brouzdat po Internetu docela dlouho. A treba si odtud i stahne nejakeho Dona Giovanniho, ktery mu bude svym pojetim blizsi.

  • Don´t miss Dvořák and America! Viz zde, upozorňuje Josef Schrabal.

  • "Děkujeme, odejděte" ještě existuje. Informuje Josef Brož, že nové stránky hnutí Děkujeme, odejděte, jsou zde.

  • Profesionalita a nezávislost nové Rady České televize se už projevuje? Napsal Tomáš Pecina, který požádal nového člena Rady České televize Františka Mikše o rozhovor pro Britské listy:

    Právě jsem mluvil s Františkem Mikšem. Řekl mi (téměř doslova) toto:

    "Voláte pozdě. Já jsem si mezitím stačil ty vaše Britské listy přečíst a řeknu Vám, že něco tak špatně napsaného, neobjektivního a zaujatého si nedokážu představit. A jestli si myslíte, že s vámi budu ztrácet čas, tak jste na omylu!"

    Prosím, publikujte, to má stejnou cenu jako celostránkový rozhovor. (T.P.)

  • TEMATICKÝ ARCHÍV BRITSKÝCH LISTŮ je na adrese http://www.britskelisty.cz/xz/.

  • Přehled anglicky napsaných článků od Jana Čulíka a Andrewa Stroehleina o aktuálním vývoji v České republice najdete zdezde.

  • Hudba a zvuk - Každé úterý: Týdenní přílohu věnovanou vážné hudbě (archív textů i zvukových ukázek) píše a rediguje v Neviditelném psu Lubomír Fendrych na adrese http://pes.eunet.cz/hudba/hudba.htm.

  • Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

  • Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://www.britskelisty.cz/prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

  • Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britské listy.

  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).

  • Zde jsou užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku.

  • Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.


    Výběr textů z posledních dní:

    Dušan Chmelíček: Dokumenty předpokládané projektem se připravují, zdržely nás objektivní okolnosti

    Rozhovor s generálním ředitelem České televize

    Tomáš Pecina

    TP: Pane řediteli, jako novinář píšící o České televizi si nemohu stěžovat na nedostatek aktuálních témat k rozhovoru s Vámi: Právě včera jsme byli informováni, že ČT nezveřejní jména účastníků výběrového řízení na místo šéfredaktora zpravodajství. To je oficiální politika nebo šlo o mediální šum?

    DCh: To není politika, to je náš přístup k této záležitosti. Vysvětlím Vám to: Protože ti lidé nedali souhlas ke zveřejnění svých jmen, nemůžeme ta jména zveřejnit. Představte si, že někdo je v zaměstnaneckém poměru k jinému zaměstnavateli než ČT, a nepřeje si, aby jeho zaměstnavatel věděl, že se hlásí do konkursu. Podle mě je to korektní přístup - podle Vás ne?

  • Podle mě to konkurs poněkud devalvuje: pokud veřejnost neví, kdo se účastní výběrového řízení, těžko si udělá obrázek o vítězi. Váš argument přijímám, ale transparentní postup to rozhodně není a možná by bylo možné řešit to jiným způsobem, např. utajením jména pouze na zvláštní přání uchazeče. Takto veřejnost rozhodně není uspokojena.

    Mám opačný názor. Vůči účastníkům je to tak korektní: pokud dají souhlas, Česká televize jejich jména zveřejní.

  • Podívejme se nyní na zhruba dva týdny starou událost: Před několika dny jsem hovořil se Zdeňkem Šámalem, který mi předložil dva dokumenty. Zaujala mne formulace pana Hodače, který požadoval zveřejnení komuniké v Událostech. Odhlédněme na chvíli o personálních důsledků té věci - bylo z hlediska ČT a jejího obrazu u veřejnosti lepší, že pan Šámal neusposlechl příkazu svého nadřízeného, nebo by bylo lépe, kdyby příkaz splnil a stanovisko odvysílal?

    Můj postoj k této záležitosti se nezměnil. Řídili jsme se zákoníkem práce, tzn. pan Šámal neuposlechl…

  • K tomu se dostaneme za chvíli, ale z hlediska České televize…

    Nechte mě domluvit - samozřejmě Vám z otázky neuteču. …a proto se zaměstnavatel zachoval tak, jak se zachoval. Z hlediska ČT by bezpochyby bylo dobré, kdyby redakce zpravodajství to stanovisko reflektovala.

  • Kdyby bylo stanovisko přečteno, bylo by to z hlediska ČT lepší nebo horší?

    Problematika nestojí tak, jestli mělo být stanovisko - které nemá dvě stránky, ale jen o něco víc než jednu - přečteno; ČT vydala stanovisko k problematice, které pro ni byla a je zásadní, totiž že je zpochybňována nezávislost rozhodovacích procesů v rámci televize.

  • Ve Vašem projektu stojí, že je třeba posilovat nezávislost zpravodajství ČT. A jak se televizní divák teď bude dívat na Události, když nemá jistotu, že určitý šot je výsledkem novinářské práce redaktora nebo hrozby aplikace § 53 zákoníku práce? To je přece důležitá otázka!

    Nicméně podle mého soudu není namístě, protože pokud vím, ve zpravodajských relacích se žádná taková prohlášení neobjevují. Opakuji, že šlo o zásadní stanovisko České televize.

  • Takže se domníváte, že bylo adekvátním krokem zveřejnit ve zpravodajském pořadu České televize takové stanovisko?

    Ano, určitě.

  • Pan Šámal byl jiného názoru a byl proto z České televize propuštěn. Jste v případě, že pracovně-právní spor, který zřejmě bude následovat, rozhodnut ve prospěch pana Šámala, ochoten odstoupit ze své funkce?

    Nemám informace, že by nějaký pracovně-právní spor začal, a nemohu ani predikovat, jak nezávislý soud rozhodne…

  • To samozřejmě závisí na konkrétní důkazní situaci. Moje otázka zní, zda jste v případě, že soud rozhodne, že proti panu Šámalovi bylo postupováno nezákonně, připraven resignovat.

    To vůbec není otázka mého odstupování z funkce.

  • Česká televize se dostala do problému na základě Vašeho telefonického rozhovoru s Václavem Klausem. Nedomníváte se, že uškodilo prestiži a postavení České televize, když jste komunikoval přímo s tak vysoko postaveným politikem a neodkázal ho na Radu ČT, která je ze zákona zmocněna podobné stížnosti řešit?

    Rada je ze zákona zmocněna řešit stížnosti na generálního ředitele, a tak jsem celou záležitost nevnímal. Obsah rozhovoru mají k dispozici všechna média a nechci se opakovat. Předsedovi sněmovny jsem zdůraznil, že princip prázdného křesla je uplatňován bez výjimky a požádal jsem ho, aby ještě jednou přehodnotil své stanovisko; to bylo celé.

  • Ale tento rozhovor a následnou komunikaci média zpracovala tak, jak uznala za vhodné, a pro ČT vznikla nepříjemná situace. Proto se ptám, zda považujete svůj postup za správný a volil byste ho znovu.

    Máte určitě pravdu, že média věc zpracovala, jak uznala za vhodné; musím ale říct, že komunikace proběhla úplně jinak.

  • Vůči ČT však vzniklo oprávněné podezření - to není otázka mediálních bublin!

    Vůči ČT může pravděpodobně vzniknout podezření, pokud by k tomuto rozhovoru nedošlo. Přece se nemohu na Kavčích horách uzavírat před jakýmikoliv politiky, a je mou odpovědností, abych jim dovedl říct ne!

  • Domníváte se, že tato praxe má paralelu v jiné demokratické zemí? - Tam se naopak mezi politiky a představiteli veřejnoprávních médií udržuje záměrný odstup.

    A domníváte se, že zde není dostatečný odstup?

  • Nechme na čtenářích, ať to posoudí sami.

    V ČT kromě běžných zaměstnanců pracují i novináři. Stalo se už někdy dřív, že by byl proti novináři uplatněn § 53?

    Můžete mi říct, jestli cítíte rozdíl mezi běžných zaměstancem ČT a mezi novinářem?

  • Přesně tuto otázku bych měl položit já Vám.

    Pracovně-právní poměr nerozlišuje profese. Zákoník práce hovoří o zaměstnanci a zaměstnavateli. Až bude přijata novela, kde to bude jinak, Česká televize se jistě tak bude bezpochyby chovat.

  • Tedy to, co pan Šámal nazval armádním principem, platí beze zbytku i vůči novinářům?

    Pan Šámal pravděpodobně používá slovník, který je mu blízký…

  • Myslím, že je to obecné, korektní označení - co jste popsal, je určitý armádní princip.

    Máte pocit, že zákoník práce je založen na tom, co pan Šámal nazval armádní princip?

  • Zákoník práce není jediný zákon, který v České republice platí. Ve své stížnosti jsem citoval §§ 73-74, kde je zaměstnanci uložena povinnost dbát i jiných zákonů, a v okamžiku, kdy dostane příkaz, který je s nimi v rozporu, zákoník práce mu dává právo takový příkaz odmítnout.

    Pan Šámal resignoval na své místo. Je pravdivá informace, že tato resignace byla doručena ve čtvrtek před osmnáctou hodinou?

    Nevím, komu byla doručena, ale já jsem ji neobdržel.

  • Obdržel ji tedy pan Hodač, jemuž byla adresována?

    To se zeptejte jeho.

  • Věnujme se teď Vašemu projektu. Pokud ho hodnotím celkově, byl jakýmsi příslibem: řadu věcí neřešil do detailu, ale sliboval další dokumenty a koncepce, které budou následovat. Konkrétně se hovoří o Statutu ČT, o Organizačním řádu, o dokumentu pro Parlament týkající se hospodaření ČT v návaznosti na koncesionářské poplatky. Na základě projektu jste byl vybrán do funkce generálního ředitele, ale tyto dokumenty se opozdily. S jakými náhradními termíny se počítá pro jejich přípravu?

    Statut už existuje a má ho k dispozici Rada ČT…

    …ten měl být hotov do konce března…

    …co se týká Organizačního řádu, ten je platný a odráží strukturu České televize.

    Co se týká dokumentu o hospodaření ČT, ten v současné době televize dokončuje…

  • Ten měl být do konce dubna, že?

    Ano, ale sám víte, že projekt je jedna věc a konkrétní termíny, které se samozřejmě mohou v rámci objektivních okolností vyvíjet, jsou věc druhá…

  • Jaké objektivní okolnosti máte na mysli?

    Můžete mě nechat domluvit? ­­­…Tento dokument rozhodně vznikne a přispěje České televizi, aby mohla žádat o zvýšení…

  • O tom nepochybuji, ale jaké objektivní okolnosti způsobily několikaměsíční zpoždění?

    Možná neznáte detailně poměry v České televizi, pokud se mě ptáte na tuto otázku. Dokument o hospodaření je natolik závažný dokument, který skutečně…

  • Tak proč je v projektu takový časný termín? To dost dobře nechápu…

    V projektu se hovoří o několika zásadních tezích. Jedna z nejdůležitějších je „posílit nezávislost, postavení a prestiž České televize jako instituce veřejné služby“. Můžete konkrétně uvést, v čem byl tento úkol splněn, nebo v čem začíná být naplňován, od Vašeho nástupu do dnešního dne?

    Jedním z mých prvních kroků byla stabilizace, která se podle mého soudu podařila. Dalším z kroků, který byl vlastně jeho součástí, bylo personální obsazení klíčových míst odborníky ve svém oboru, kteří jsou respektováni i svými podřízenými. To se podařilo. Autorita České televize samozřejmě závisí i na tom, co vysíláme. V současné době probíhají práce nad vysílacích schématem na rok 2001. To všechno jsou okolnosti, které Českou televizi stabilizují.

  • Jedním z rozhodujících postů v ČT, který byl nově vytvořen, byl obsazen Jiřím Hodačem. Vidím určitý problém v tom, že na tak vysoké místo v České televizi by měl přijít člověk, který má za sebou manažerskou kariéru s konkrétními manažerskými úspěchy. U pana Hodače, jak jsem se informoval u jeho spolupracovníků z BBC, v tomto směru existuje určité manko.

    Já mám samozřejmě informace jiné, a to je moje odpověď na tuto otázku. Výběr člověka se neřídí podle toho, kolik lidí řídit, ale také podle toho, jestli je schopen řídit pozici, kterou zastává v České televizi. Podle mě pan Hodač tyto požadavky splnil.

  • Domníváte se, že způsob, jak pan Hodač komunikuje s veřejností, mám na mysli např. Britské listy, který podle mne zachází na samou hranici nekorektnosti, a jeho přibližně stobodový dokument zpracovaný na základě BBC Producers' Guidelines, svědčí o tom, že komunikace je jeho silnou stránkou?

    Komunikace kohokoliv v ČT směrem k Britským listům nese…

  • Hovořme obecně: podobné problémy měl i Týden: jeho redaktorku odkázal pan Hodač na pana Trávu, pan Tráva ji odkázal zpět na pana Hodače - to jsou přece věci, které by se neměly v dobře fungující organizaci stávat!

    Pokud si vzpomínám, tak Týden nakonec informace od pana Hodače dostal.

  • Je Vám známo, že problémem pana Hodače v BBC byla právě komunikace?

    Myslím si, že pan Hodač nemá problémy s komunikací.

  • Takže celá ta rebelující redakce není příznakem problémů s komunikací?

    Minulý pátek jsem se s panem Hodačem setkal s asi 70 lidmi, kteří se podepsali pod to stanovisko, a řekli jsme si, že je potřeba spolu mluvit, a to bylo hodně důležité. Řekl jsem, že skutečně oceňuji jejich upřímnost a zároveň jsem se snažil být co nejvíc upřímný i já. Oni nezpochybňovali pravomoce vedení dělat některé personální kroky a uvědomuji si, že stížnosti, které zazněly, byly na adresu komunikace. Tu by mělo vedení zlepšit a o to se v současné době snažím i já.

    (následovala otázka na zrušení pořadu Sněží na začátku května; Dušan Chmelíček nebyl informován, ale slíbil, že zašle Britským listům písemné stanovisko, které samozřejmě zveřejníme)

  • Obecná nálada je, že v případě ČT diváci dostávají za hodně peněz málo televize. Existují permanentní stížnosti na zpravodajství, zejména když po nástupu pana Zuny do TV Nova její zpravodajství začíná mít charakter lepší veřejné služby, než co produkuje redakce zpravodajství ČT…

    To snad ne!?

  • O tom jsem přesvědčen!

    To je Váš názor.

  • Podobně jsou námitky proti tomu, že ČT utajuje daleko víc informací, než by bylo namístě vzhledem ke způsobu, jak je financována, konkrétně výši platů zaměstnanců a manažerů. Jak míníte argumentovat před Poslaneckou sněmovnou, aby zvýšila nebo dokonce indexovala televizní poplatky, když v hospodaření ČT existují takové netransparentnosti?

    Vy jste se mě ptal na dokument o hospodaření, který vznikne…

    …který už měl vzniknout…

    Tento dokument, který chci předložit nejen poslanecké sněmovně, bude dostatečně jasně zobrazovat hospodaření České televize, je tam skutečně „rozpoložkováno“, ukázáno, kam ty které peníze jdou…

  • Dozvím se z toho dokumentu, kolik je Váš plat?

    Máte pocit, že to je položka, která by ovlivňovala výši poplatků?

  • Nevím, kolik haléřů nebo desetihaléřů měsíčně připadá na platy vedení České televize, ovšem je to položka, která je indikativní: dá mi určitý obraz o tom, jak televize hospodaří. Měl-li pan Hušák, předseda představenstva Sazky, plat v řádu milionů korun za měsíc, dává to představu, jak Sazka hospodařila s ohledem na zákonnou povinnost podpory tělovýchovy a sportu.

    To je velmi zkreslená dedukce, velmi nepřesná.

  • Takže platy mohou zůstat sladkým tajemstvím?

    Určitě v tom dokumentu bude položka, obsahují mzdy za celou Českou televizi. Ale jmenný seznam zaměstnanců nebo manažerů…

  • Ne jmenný seznam zaměstnanců, ale platy podle pozic a co se týká manažerů, tam by měl být přístup k přesné výši platů.

    Já znám názor Britských listů, ale nesdílím ho.

  • Chápete ovšem, že to může představovat jistou potíž při prosazování těchto požadavků v poslanecké sněmovně…?

    Ne, to určitě ne. Opakuji, že tento dokument určitě nebude důvodem k odmítnutí…

  • Britské listy považují za nejdůležitější součast veřejné služby poskytované Českou televizí zpravodajství. Ve Vašem projektu se nehovoří o reformě zpravodajství ve specifických termínech, dokonce se mi zdá, že tam hrozí setrvačný, nekoncepční vývoj. Plánujete zpracování reformního projektu pro zpravodajství?

    Nemyslím, že by existovalo riziko setrvačnosti nebo nekoncepčnosti. Požádal jsem ředitele zpravodajství o písemný materiál, který by odrážel současnou situaci spolu s návrhy do budoucna - to se týká nejen zpravodajství, ale i dalších redakcí, které mu podléhají, tj. publicistiky a sportu.

  • Počítáte po posledních událostech se změnou na pozici ředitele zpravodajství?

    Ne, nepočítám.

  • S výkonem, který odvádí pan Hodač, jste tedy spokojen, a plně se stavíte za způsob, jak zvládl tu poslední záležitost…?

    Plně se stavím za pana ředitele zpravodajství.

  • A za to, jak zvládl kontroverzi Prorok-Šámal?

    Samozřejmě, jeho situace, jak jsem říkal už v interview pro Mladou frontu Dnes, nebyla vůbec jednoduchá…

  • Ale to přece není jednoduchá pozice! Kvalita manažera se ukáže na tom, jak je schopen tyto překážky překonávat.

    Opravdu bych byl rád, kdyby se pracovně-právní povinnosti nezaměňovaly s politickými tlaky…

  • To spolu ale souvisí! Zaměstnanec ČT, který je zároveň novinářem, je přece vázán určitou dvojí loajalitou: vůči etice svého povolání a vůči zaměstnavateli. Tady evidentně došlo ke střetu těchto dvou principů, a trochu mě mrzí, že si tyto věci nepřipouštíte.

    Takovou argumentaci jsou slyšel už na pátečním setkání s lidmi ze zpravodajství. Není pravda, že bych si tuto záležitost nepřipouštěl, nicméně pro mě jsou vztahy České televize k jejím zaměstnancům postaveny zejména na zákoníku práce. Ale o tom jsme, myslím, hovořili už na začátku…

  • (povzdech) Ano, chápu, že nejste ochoten uznat, že zaměstnanec ČT, který je zároveň novinářem, by měl být vázán i něčím jiným než svými povinnostmi vyplývajícími z pracovně-právního vztahu.

    To přece není otázka ochoty z mé strany! To je přece otázka…

  • To je principiální otázka, naprosto zásadní otázka…!

    To je otázka pravidel hry: pokud se v této zemi nebudeme řídit zákony, bude to vypadat velmi zle.

  • Jistě, tady se točíme v kruhu…

    Ponechme to stranou a vraťme se ještě na chvíli ke zpravodajství. Jestli tomu dobře rozumím, garantem jeho reformy bude i nadále pan Hodač, který zpracuje určitý dokument. Bude tento dokument veřejný nebo tajný?

    Mám maximální zájem na tom, aby Česká televize byla transparentní navenek - co se týká platů, nesdílím Vaše stanovisko, co se týká koncepce zpravodajství, ta by samozřejmě měla být veřejná.

  • V jakém časovém horizontu lze očekávat viditelnou změnu z hlediska diváka?

    Viditelné výsledky už jsou: např. pořad V pravé poledne.

  • Vy považujete změnu pořadu V pravé poledne za výsledek reformy zpravodajství?

    To ne, ale je to změna, která nastala v redakci zpravodajství - to určitě!

  • To už je systémová změna?

    Netvrdím, že ten pořad zůstane, jak je, ale doznal určité změny.

  • A je to změna tím směrem, jak by se podle Vás měla reforma zpravodajství ubírat?

    Pořad V pravé poledne je určitě jiný, než byl předtím, a určitě není špatný.

  • Já v něm teď vidím jiné chyby, než předtím, ale rozhodně nejsem spokojen. Předpokládám, že uvažujete i o změně formátu, patrně od září…?

    Nevím, jestli se nám to podaří od září, ale byl bych samozřejmě rád, aby ke změně formátu došlo co nejdřív. To se samozřejmě netýká jen pořadu V pravé poledne.

  • Pan Tráva byl tak laskav a nechal pro nás zpracovat pro tento pořad údaje o sledovanosti a podílu na trhu. Domníváte se, že tento pořad, který se kdysi nazýval prestižním pořadem České televize, se může spokojit se sharem kolem 20 %?

    Sledovanost je pouze jedno z kritérií. A pořad V pravé poledne má rozhodně vyšší sledovanost, než měl jeho předchůdce.

  • Tento pořad má z hlediska sledovanosti dlouhodobou klesající tendenci.

    (údiv) Opravdu? To není pravda!

  • Já znám ta čísla téměř zpaměti. V poslední době docházelo k trvalému poklesu, pak byl lokální nárůst - to byla debata s Klausem, Zemanem, Grebeníčkem a Kühnlem - poté došlo k propadu a stabilizaci kolem pěti procent: v posledním týdnu byla sledovanost 4,2 %.

    Já mám pocit, že snad poslouchám pořad na jiné televizi, který jde v sobotu ve 12.00! Já se teď nebudu bavit o sledovanosti Pravého poledne jako o hlavním kritériu, to je přece nesmysl!

  • Nehovořím o hlavním kritériu!

    Ale Vy se tady k tomu stavíte, jako kdyby to byla skutečně…

  • Sledovanost není jediným parametrem pro hodnocení kvality veřejné služby, ale je jedním z těchto kritérií.

    Ano, určitě!

  • A navíc v případě tohoto pořadu se domnívám, že sledovanost bohužel odráží i kvalitu; jinak je tomu možná u Kotle, ale vzhledem k tomu, že proti VPP ve stejné době běží na jiné televizi pořad, který má velmi podobné zadání a liší se jen mírně formátem, je podle mě zcela legitimní považovat share za důležitý faktor.

    Jistě!

  • Sledovanost není jediným parametrem pro hodnocení kvality veřejné služby, ale je jedním z těchto kritérií.

    Je to důležitá otázka, ale rozhodně ne tak důležitá, abychom jí věnovali tolik času.

  • Pane řediteli, děkuji Vám za rozhovor!

    Mgr. Dušan Chmelíček (1967), ředitel České televize. Po absolvování právnické fakulty University Karlovy působil nejprve u krajského obchodního soudu, poté v několika funkcích jako podnikový právník a krátce i v pozici ředitele ČT pro strategický rozvoj. V lednu 2000 zvítězil v omezeném výběrovém řízení a Rada ČT ho jmenovala ředitelem České televize.


    Otázka od Lidových novin: uchází se Jan Čulík o místo šéfredaktora zpravodajství ČT?

    Včera přišel tento dopis z Lidových novin:

    Vážený pane Čulíku,

    píší článek o lidech, kteří se přihlásili do výběrového řízení na šéfredaktora zpravodajství České televize. Zaslechla jsem neověřenou informaci o tom, že jste se do konkurzu přihlásil i Vy.

    A tak si informaci ověřuji přímo u primárního zdroje:

    Je pravda, že jste se přihlásil do tohoto konkurzu?

    a) Pokud ne, tak se omlouvám, že Vás ruším.

    b) Pokud ano, dovolím si Vám položit další otázky:

  • Proč se hlásíte do tohoto konkurzu?

  • Myslíte svou přihlášku vážně?

  • Jste jeden z nejvýraznějších kritiků stávajícího vedení ČT. Domníváte se, že i s touto "nálepkou" máte šanci uspět?

  • Jaké jsou podle Vás největší slabiny zpravodajství ČT? Působí v ČT dobrý novinářský tým nebo by musel projít razantní obměnou?

  • Jaký by podle Vás mel být (jaké by mel mít vlastnosti) nový šéfredaktor?

  • Znáte Vy sám někoho (kromě Vás), kdo by se na tuto funkci hodil?

    Předem děkuji za brzké odpovědi

    Lucie Tvarůžková, Lidové noviny


    Odpověď Jana Čulíka:

    Ne, nepřihlásil jsem se do konkurzu na šéfredaktora zpravodajství České televize. Přiznám se, ani ve snu by mě to nenapadlo.

    Myslím, že tato spekulace vznikla ze dvou důvodů: zaprvé, pokud se rozhodla Česká televize jména kadidátů utajit (argument, že by neúspěšní kandidáti mohli mít problémy ve svém dosavadním zaměstnání, je do určité míry přesvědčivý) musí počítat s tím, že budou vznikat nejdivočejší fámy.

    Zadruhé, fáma asi vznikla proto, že si někteří lidé myslí, že prostě není možné, aby Jan Čulík vydával ty Britské listy zadarmo a jen tak bez nějakého skrytého dábelského plánu ve vlastní prospěch: jeho kritika českých sdělovacích prostředků přece musí nutně být vedena úsilím získat v nich nějaké čelné místo.

    Osobně jsem přesvědčen, že by takový plán byl naprosto fatální: okamžitě by zkompromitoval integritu Britských listu i jejího redaktora. Zdá se mi, že je pro českou společnost daleko užitečnější, může-li využívat služeb někoho, jako je Jan Čulík, kdo stojí každou nohou v jiné civilizaci, v západní a v postkomunistické, a specializuje se z postavení naprosté nezávislosti na jejich konfrontaci.

    I když v okamžiku, kdy jsem přiznal, že se na šéfredaktora zpravodajství České televize nehlásím, a nechci se zapojovat do pražských mocenských bojů, jsem asi přestal být pro Lidové noviny zajímavý, pokusím se presto odpovědet na jejich některé otázky:

  • Jste jeden z nejvýraznějších kritiků stávajícího vedení CT. Domníváte se, že i s touto "nálepkou" máte šanci uspět?

    Nedomnívám se, že kritizuji vedení České televize zvlášť ostře. Pozorní čtenáři mohli zaznamenat, že zejména v kontroverzi ohledně odvolání Romana Proroka a propuštění Zdenka Šámala Britské listy se v žádném případě nepostavily stoprocentně na žádnou stranu sporu: konstatují jen, že se situace stala obětí mnoha chyb a pokusu o manipulaci z mnoha stran a je těžko určit, kdo chyboval hůř.

    Kromě toho, musím říct jednu velmi důležitou věc: zná to každý manažer soukromého podniku. Kritika je neobyčejně cenný feedback, který inteligentní podniky využívají velmi aktivně pro zlepšování své práce. (Mnohé soukromé podniky za takovou kritiku, jakou poskytují Britské listy České televizi už několik let, platí drahé peníze.)

  • Jaké jsou podle Vás největší slabiny zpravodajství ČT? Působí v ČT dobrý novinářský tým nebo by musel projít razantní obměnou?

    Britské listy systematicky sledují kvalitu zpravodajství České televize už více než dva roky a je těžko shrnout tuto práci do dvou tří vět. Situace byla totiž zatím docela zakonzervována a nemění se: veškerá kritika, kterou si můžete přečíst např. v knize ...jak Češi jednají, ve výboru z  BL, dosud zcela platí. Ale co nejobecněji: Neschopnost vedení redakce inteligentně rozhodovat, co je daný večer nejdůležitější zpráva. Neschopnost redakce rozebrat dané téma nezávisle, kriticky a podnětně z nejrůznějších stran. Neschopnost zformulovat informace jasně a průrazně. Neexistence systematického researchového zázemí pro redakci zpravodajství. Novinář, má-li působit efektivně, musí vědět o tématu, které zpracovává, z nezávislých zdrojů buď více nebo alespoň tolik jako politik, kterého interviewuje. Až na několik výjimek v ČT dobrý novinářský tým nepůsobí a mel by být razantně obměněn, na vedoucích místech především lidmi, kteří strávili nějakou dobu v dobrých profesionálních médiích v  zahraničí. Ale museli by dostat dobré platy.

  • Jaký by podle Vás měl být (jaké by měl mít vlastnosti) nový šéfredaktor? Do ČT bude jmenován takový šéfredaktor, jakého domácí kulturní prostředí bude ochotno tolerovat. Obávám se, že ideální asi nebude. Měl by být odvážný, průrazný a energický, měl by mít pevné povědomí o tom, jak funguje v zahraničí nezávislá žurnalistika a jeho cílem by melo být zavést principy dobré, neúplatné a kritické novinářské práce i v ČT. Těžko však přijde někdo takový po posledních událostech, kdo bude ochoten pracovat pod Jiřím Hodačem, který, jak se zdá, si u osazenstva redakce autoritu zrovna nevydobyl.

  • Znáte Vy sám někoho (kromě Vás), kdo by se na tuto funkci hodil?

    Uvedl jsem, že se o tuto funkci v žádném případě neucházím. Nikoho konkrétního nemohu doporučit, i když vím asi o dvou třech osobách, jejichž případné jmenování (ani nevím, zda o místo zažádali) by snad bylo možno sledovat s nadějemi.


    Umíme polemizovat?

    Lubomír Ptáček

    Budiž chvála Britským listům, že poskytují takřka neomezený prostor polemikám na nejrůznější témata. Jenomže, umíme této možnosti využít? Polemizujeme na úrovni? A k věci? A taky, to zejména, slušně? Anebo nám stačí, když označíme autora předmětného textu za burana a jeho výplod za blábol?

    Obávám se, že dobrou polemiku psát neumíme, a co je horší, její úroveň se neustále snižuje. Použijme některé pasáže ze dvou článků uveřejněných v poslední době v BL jako názornou pomůcku. Jde o příspěvky Václava Pinkavy O kálení do vlastního hnízda (BL, 27.6.2000, v dalším jen [Pinkava]) a Jiřího Janečka Nač máme Ústav pro jazyk český? (BL, 28.6.2000, dále jen [Janeček]). Články jsem vybral namátkou, stejně by posloužily i mnohé jiné.

    Slušnost

    Slušnost je hodnota, které se v naší společnosti příliš nedaří, a je to znát i ve většině polemik. V [Janeček] můžeme číst například: Články v BL probírají různé nedůležité otázky jako rozdíl mezi „odstřelovačem“ a „ostřelovačem“ nebo blábol pana Motla o synonymu polovodičů a tranzistorů. Vida, pan Motl sepsal blábol a jsme hotovi. Myslím, že se tehdy k danému tématu vyslovilo dost čtenářů, kteří toto téma za blábol nepovažovali, přičemž kupříkladu fyzikům v tomto případě velice záleží na terminologické přesnosti právě proto, aby ve svých odborných textech nepsali bláboly. Přesnost ve vyjadřování je jazykový i věcný úkaz dosti žádoucí a rozdíl mezi ostřelovačemodstřelovačem není nedůležitý, má-li být náš jazyk vůbec k něčemu.

    Domnívám se, že k neslušnosti se často uchyluje ten, kdo nerozumí popisovaným skutečnostem.

    Notnou dávku neslušnosti nalezneme i v [Pinkava]: Kdo pere ‚své‘ špinavé prádlo veřejně (to je anglické pořekadlo, mimochodem) ten je (v mých očích) bud přihlouplý ochota, nebo zlomyslný a senzacechtivý bulvární buran. Hlásám-li jistý názor (v tomto případě o praní špinavého prádla), asi bych neměl zastánce jiného názoru zahrnout nadávkami. V takové polemice lze jen těžko pokračovat, nechci-li klesnout na stejnou úroveň.

    Budiž spravedlivě podotknuto, že odpověď pana Čulíka (neboť jemu jsou tyto nadávky adresovány) je vedena velice slušně, což lze ostatně říci o všech jeho textech bez ohledu na to, jaké názory v nich hlásá.

    Obraty „domnívám se, že“, „obávám se“, „řekl bych“ anebo „mám zato“ přispívají nejen k slušnému tónu celého polemického textu, nýbrž kupodivu i podstatně zesilují argumentaci. Všem diskutérům bych je rád doporučil ke zvážení. Zní rozhodně lépe „obávám se, že pan Novák nemá tak docela pravdu“ než „pan Novák je blbec“. Čtenáři vám spíše uvěří.

    Sloh a pravopis

    V polemice je nejsilnějším argumentem přesné, slohově správné a gramaticky bezchybné vyjádření. Ve větě citované shora z [Pinkava], kde označujeme vcelku inteligentního člověka za přihlouplého a nazýváme jej buranem, je silně znevažujícím faktorem jedna chybějící a jedna přebývající čárka v souvětí. Takto diskutující jen stěží získá důvěru čtenáře.

    Velice subtilní kategorií je přesnost vyjadřování. Věta vybraná z textu [Janeček] je slohově správná a srozumitelná, přesto trpí drobnými nepřesnostmi. Obrat články probírají není chybný, existují však lepší. Už zvratný tvar v článcích se probírají zní lépe. Ani spojení blábol o synonymu polovodičů a tranzistorů není ideální. Autor měl spíše na mysli blábol o tom, zda jsou slova polovodič a tranzistor synonyma nebo blábol o rozdílu ve významech slov polovodič a tranzistor. Ale jak říkám, toto jsou úkazy subjektivní, poměrně těžko postižitelné a vyžadují cit, zkušenost s jazykem a hodně přemýšlení.

    Osočování

    Osočování je zvláštním případem neslušnosti, avšak je třeba je vyzdvihnout jako jeden z nejhorších nešvarů v polemikách a diskusích. Projevuje se tak, že diskutující opouští téma, které si vybral ke své polemice a zaměří se na inteligenci, bezúhonnost a někdy i likvidaci protivníka, tedy nositele určitých názorů, z kterého se stane protivník. Zde jiný úryvek z textu [Pinkava]:

    Svévolně donášet do světa jen to špatné, navíc s tou dávkou nadřazenosti, ze nepíšete o ‚nás‘ ale o ‚nich‘- to je parazitující strefovačný exhibicionismus, který jsem na západě opravdu za 23 let nepoznal od jiných než buranů. Já bych ale řekl, že vůbec nekálíte do vlastníiho hnizda, spíš výkaly z vlastního hnízda rozesíláte abyste zostudil ty, kteří do hnízda kálejí - jiná metoda prý nezabírá, psal jste již.

    Jde totiž o to: Pan Pinkava vytýká panu Čulíkovi, že překlady a publikacemi nejrůznějších textů seznamuje s českými problémy anglosaskou veřejnost, čímž Čechy ostouzí. Jde jistě o téma závažné, avšak argumentace o škodlivosti takového počínání je rychle opuštěna a přechází se k osočování pana Čulíka výrazy limitujícími k výrazům fekálním.

    Podobného osočování se dopouští ve svém textu i pan Janeček, který už v názvu naznačuje své úmysly: Nač máme Ústav pro jazyk český? Odmítá český způsob abecedního třídění, a to konkrétně zařazení písmene ch za h. Jistě jde o velice závažný problém v češtině, na druhé straně stěží takový, že by nás diskvalifikoval vůči ostatní Evropě, jak říká pan Janeček. Uvádí k problému různé argumenty, ty mu však záhy nestačí, neboť plynule přechází do neslýchaného osočování: Ptám se tedy: Proč platíme vědce v ÚJČ, když jejich názor nemá žádnou váhu a když jejich erudice skončila koncem padesátých let?

    K tak závažnému osočení dospěl pan Janeček na základě odlišného názoru na třídění písmene ch.

    Závěrem

    Je škoda, že zapomínáme na to, jak uměli polemizovat Šalda, Čapek nebo Peroutka. Zkusme si někdy pro ně sáhnout do knihovny. Najdeme polemiky věcné, ostré, břitké a nesmiřitelné. Rozhodně však slušné, slohově i gramaticky správné a zejména nikoho neosočující. Smiřme se se skutečností, že můj odpůrce je blbec, a zkusme mu vytýkat jen jeho názory a chyby, kterých se dopustil. Třeba na to přijde sám.


    O umění argumentace: Jak argumentuje Jan Čulík

    Václav Pinkava

    Pane Culiku,

    Ohledne
    http://www.britskelisty.cz/0006/20000627m.html#12

    Asi je na case pripomenout skvely clanek v BL zde ( http://www.britskelisty.cz/9901/19990122j.html) a ponechat na ctenari, aby sam posoudil, kterych ocislovanych prestupku proti zdrave argumentaci se dopousti Jan Culik, ve sve poznamce k memu dopisu. Posudte treba nesvary cislo 9, 14, 17, 22, 23, 24, 26, 28, 29, 30, 31, 32, 33, 34, 35, 37.

    Namatkou treba tvrzeni, ze - "Schopnost spolecnosti otevrene prinaset sve problemy k diskusi na mezinarodni scenu je charakteristickym rysem jeji zralosti." ? Asi od stejneho zdroje by pochazela tvrzeni, ze 'schopnost povazovat soukromy majetek za verejny je charakteristickym rysem komunismu a jeho vyspelosti nad kapitalismem', nebo dokonce, ze 'schopnost vymesovat se na verejnem prostranstvi je charakteristickym rysem vyspelosti psa a jeho nadrazenosti nad clovekem'?

    Ve vsech pripadech jde o neschopnost nebo nechut rozlisovat - kde neni rozdil mezi adekvatnim a neadekvatnim, prislusnym a neprislusnym tam hledejme pokrok? Proc asi existuje tolik druhu kladivek, vzdyt na vsechno vam staci vlastni palice ! Takze tedy - na KAZDY pytel hruba zaplata?

    Radeji zvazme doporuceni Rudyarda Kiplinga "I keep six honest serving-men, (they taught me all I knew); their names are What and Why and When and How and Where and Who" (prekladam: - sest sluzebniku drzim si, dali mi vse co vim, jenz zovou Co a Proc a Kdy a Jak a Kde a s Kym ... ).

    Kdo neni schopen rozlisovat, kdo prenasi diskusi balisticky a zkratovite na neprislusne diskusni forum je s odpustenim buran a buran se brani buranskymi prostredky. Ukazte mi, kde jsem tvrdil, ze vrazda nebo znasilnovani je nejakym domacim sporem, o kterem je dluzno drzet basu? Takove buranstvi a nedostatek rozlisovaci schopnosti od vas mame brat vazne? O co vam jde ? O premierske kreslo CR ?

    Václav Pinkava


    O sdělovacích prostředcích: Skutečně se naše názory tak rozcházejí, pane Čulíku?

    Iva Peringerová

    Jsem velmi ráda, že se prakticky ve všech názorech na připravovaný mediální zákon shodujeme. Těší to o to více, protože Vás pokládám za znalce britského a evropského mediálního trhu a vaše postřehy vždy beru v potaz.

    Jen dnes nevím proč nesouhlasíte s mojí argumentací, když následně ji potvrzujete. Já mluvím o potřebných mediálních pravidlech, která by měla mít patřičnou míru a obsahovat pochopení evropských norem. Proto opakuji: "Bez pravidel by zavládla na mediálním trhu anarchie." Myslím, že jedinou cestou českého mediálního zákona je kompromis, který podle mého soudu už leží na stole a je průnikem diskusí mediálního panelu a ministerstva kultury. Vy mluvíte o kvalitativních zákonných omezeních, která mají podle Johna Keana a Colina Sparkse zajistit svobodu projevu v médiích, jejich objektivnost, vyváženost a kvalitu. Rozdíl v názvosloví - potřebná mediální pravidla a kvalitativní zákonná omezení- není doufám důvodem, abychom si v budoucnu nerozuměli.

    Myslím, že naše názory se nerozcházejí, protože jasně se například shodujeme, že pravomoce RRTV, které ji umožňují provádět razie v redakcích, jdou nad rámec evropských zvyklostí. To je právě dokonalá ukázka snahy svazovat média a podřídit je většímu vlivu státu. Objevil jste jeden z řady problematických momentů, kterými se ministerský návrh mediálního zákona jen hemží.

    A co se týká tzv. křížení vlastnictví, vycházíme naprosto ze stejných pozic. Digitalizace vnese do elektronických médií takové možnosti přenosu signálu, že jakákoli nebezpečná koncentrace do jedněch rukou prakticky nehrozí. Zákaz křížení je tedy historický anachronismus, který ztratil dávno své opodstatnění i  u Vás na britských ostrovech. Pane Čulíku,Vy i já všechny světové fúze dobře známe, a tak jen pro ilustraci jmenuji: Time Warner a AOL, Bertelsmann a CLT-UFA a Pearson, atd. Jedná se o absolutně překřížené a propojené mediální struktury. Má včerejší poznámka, pravě na téma křížení nevolala po ochraně českého mediálního trhu, byla ale vedena touhou pro zprůhlednění. Dnes jen tušíme existující struktury a propojené sítě. Po přijetí ohlašovací povinnosti nám bude jasno. Jsem přesvědčena, že i každý divák a čtenář si zaslouží vědět, kdo jej informuje a kdo mu nabízí i třeba večerní televizní zábavu.

    S úctou

    Iva Peringerová


    Existence Javlinského Epicentra v Rusku nedokazuje, že Štětina a Procházková nejsou nezávislí

    Petr Bečvář

    Vážený pane Čulíku,

    uveřejněním ruské adresy agentury Epicentrum jste mne nepřesvědčil , právě naopak, při nejlepší vůli jsem z ní nevyčetl nic o tom , že by jejími zaměstnanci nebo spolupracovníky byli pí Procházková a p. Štětina. Dokonce se mi zdá pravděpodobné , že jde o shodu názvů dvou nesouvisejících organizací.

    Článek z Týdne nedokážu posoudit po faktické stránce , ale jak jsem již napsal, když novinář na někoho nedští síru , tak to nemusí automaticky znamenat, že je na jeho výplatní pásce.

    Pořád platí : dokažte nebo se omluvte

    Sílu k obojímu Vám přeje

    ing.Petr Bečvář


    Útok na Epicentrum: neznalost nebo záměr?

    Stanislav Kliment

    Pane Culiku,

    v Britskych listech uvadite informace o jakemsi napojeni agentury Epicentrum na Jabloko G. Javlinskeho a zpochybnujete tim nezavislost teto agentury . Jedna se bohuzel o znacne nestastnou poznamku tim spise, ze pripojujete jako dukaz linku http://www.nns.ru/tsentr/epits2.html, ktera odkazuje na Stredisko ekonomickych a politickych vyzkumu (EPIcentr), ktere je skutecne odbornym centrem poskytujicim zazemi Jabloku.

    Jak vyplyva z obsahu stranek, v zadnem pripade se nejedna o dukaz o propojenosti agentury Epicentrum s temito politickymi silami v Rusku. Nelze dost dobre vychazet jen z podobnosti zkratky nazvu analytickeho strediska Jabloka v rustine s nazvem Epicentra, kde nazev agentury zcela nepochybne vychazi z jinych souvislosti. Vase poznamka je v tomto smyslu velmi nekorektni. Doporuceni rozhlasovemu redaktorovi v zaveru jiz vsak zavani naprostou zaujatosti. Vase pochyby muze rozptylit velmi neslozite dostupny pohled na vyhledavani ekonomickych subjektu v Cesku.

    Mohu sice mit ruzne vyhrady k informacni hodnote zprav Epicentra a jejich nezaujatosti, ale osobne se domnivam, ze Epicentrum neni agenturou charakteru CTK, ale ze spise poskytuje jistym zpusobem zaujaty, ale presto zajimavy a cenny pohled na udalosti, kterym P. Prochazkova a J. Stetina venuji publicistickou pozornost. Podle meho to zaslouzi respekt. Je samozrejme veci sdelovacich prostredku spolupracujicich s Epicentrem, nakolik pri publikovani materialu a jejich vrazeni do vydani postihnou rozdil mezi charakterem agenturni zpravy a vlastnim zaujatym pohledem novinare. Toto je vsak zrejme problem v ceskych sdelavacich prostredcich sirsi. O tom, ze ne vzdy se vsechno dari svedci ostatne i vase mimoradne nepresne psani o Epicentru.

    Vzdy samozrejme nakonec zustane otazka: Je to nahoda, neznalost, resp. zamer?

    Stanislav Kliment


    Lev-ice a pra-nic

    Václav Pinkava

    Český státní lev je dvouocasý
    aby nevlez 'někam' docela
    pojistka ta, skrytá, nesmělá,
    v našem erbu přečkala zlé časy

    Jiný lev jen kůže, bez vnitřností
    harakiri v světě financí
    vykuchán a vycpán, dostal šanci -
    nejprv zleva ránu z milosti.

    U koryta supí modrozlatý
    útrobožrout, stlal si na růže -
    nebyl při tom, za nic nemůže -
    - ze všech stran jsou slyšet moudré hlasy.

    Za vše mohou však voliči sami,
    ve při co si kance vybrali -
    viníky hledají v povzdálí,
    nevidí si do své vlastní tlamy.

    Český volič nepoučitelný
    zvolí tytéž zastupitele:
    Za nos do pr... veď ho vesele
    ó představiteli jeho čelný !


  • |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|