Co je nového v České republice

Největší senzací minulých dnů je šéf demokratického hnutí Jabloko Grigorij Javlinskij. Jeho šance stouply během měsíce o 4 procenta. Dnes dává Javlinskému hlas 12 procent občanů. Odstoupení vlády vyneslo Javlinského do centra pozornosti. Vystupoval vtipně, glosoval krizi s přehledem. Ve chvíli, kdy se hroutila celá struktura moci, stál nad věcí. Pokud však Jabloko nezazáří v parlamentních volbách, jeho šance v roce 2000 budou mizivé. V seznamu uchazečů o prezidentské křeslo tedy zeje díra.

Dále např. Petra Procházková a Jan Tobiáš psali v Lidových novinách dne 10. června 1996 toto:

Grigorij Javlinskij je jediným kandidátem, který si zaslouží zařazení mezi demokraty. Je to politik evropského typu, vzdělaný, plynně hovořící anglicky, s vybranými mravy, a to je také jeho nejvážnějším handicapem v ruské předvolební kampani.

Atd. Nenašli jsme v žádných článcích Jaromíra Štětiny a Petry Procházkové žádnou kritickou zmínku vůči Javlinskému; možná jsme špatně hledali a pan Štětina nám pošle své kritické články o Javlinském. V normálním prostředí není nutno zdůrazňovat, že už jen jediný nekriticky obdivný článek o nějakém politikovi navždy zpochybňuje novinářovu integritu! Proč je tohle tak těžké pochopit?

Aktivismus je při etické novinářské práci nepřípustný. Novinář si nemůže předem rozhodnout, kde je pravda, a pak podle toho psát. Petra Procházková nedávno bezelstně uvedla v rozhovoru pro ČTK, že spolupracuje s organizací Člověk v tísni. Nezávislý novinář by se za něco takového měl stydět! Novinář musí o událostech nekriticky psát, ne se účastnit aktivistických akcí. Jak může nezávislý novinář zároveň působit aktivisticky v rámci nějaké jiné organizace! Vždyť to jeho novinářskou práci i objektivitu - nutnost zpochybňovat všechno - diskredituje! Mrzí mě, že to nechápe ani Jakub Patočka, který se zjevně nyní identifikoval s novinářským aktivismem, jak ho představuje organizace Člověk v tísni (proč je proboha zřejmě státem financovaná (určitě podle své jediné na internetu dostupné výroční zprávy z r. 1997) "humanitární organizace" umístěna v ČR zrovna v televizi)? - Jestlipak by Jakub Patočka dokázal projevit svou nezávislost až do takové míry, že by v Literárkách otiskl článek kritizující Člověka v tísni - anebo vedle vedení kampaně proti Temelínu by třeba zveřejnil na titulní stránce svých Literárek článek, přesvědčivě hájící Temelín? Zmatek v myslích je tristní. Mnozí prostě nedokáží přijmout kritický a pluralitní pohled na svět, přičemž jedině aproximace vůči pravdě prostřednictvím střetu názorů má nějaký smysl. Vnucování jakéhokoliv názoru apriori předem vede do slepé uličky. Musím se přiznat, že mi spadl kámen ze srdce, že nyní nemusím psát pro Literární noviny, pro časopis, který se teď tak jednoznačně identifikuje s jednou politicky aktivistickou skupinou... Diskreditovalo by mě to. Jistě, Česká republika a česká společnost je malá a ono to přímo svádí k vytváření kamarádšoftských srozumění, ale neměli bychom tomu podléhat. Novinář musí být kritický outsider. JČ

Posílám několik zajímavých adres k tématu Echelon:

Shrnutí z amerického pohledu s řadou širších souvislostí a odkazů je zde: http://www.shire.net/big.brother/echelon.htm

Aktuality i historie případu je také na http://www.aclu.org/echelonwatch/faq.html

Zde je stránka novináře, který na to přišel, a nenechal si to pro sebe: http://www.gn.apc.org/duncan/ (Zajímavá stránka skutečně nezávislého novináře už kvůli jejímu étosu, pozn JČ.)

O problému dohledu obecně a v širších evropských souvislostech http://www.statewatch.org/eufbi/index.html.

Aktuality z německých zdrojů, mj. o parlamentním šetření v Nizozemsku a o stanovisku Evropského parlamentu z 5.7.2000 zde: http://www.heise.de/tp/english/default.html

Leccos zajímavého navíc lze snad najít i na http://mprofaca.cro.net/echelonfr.html

Dosti podstatná část nového výboru z Britských listů se zabývá dosud nepříliš úspěšnou reformou zpravodajství v České televizi, dále kniha pojednává mj. o reakcích českých intelektuálů na analýzu Václava Havla v pojetí Johna Keana, o české politice a kultuře, o české byrokracii a českých postojích obecněji. Předmluva ke knižnímu svazku - stručně vysvětlující, co v knize je - je zde, podrobný obsah knihy je zde, obálka je tady. (První výbor z Britských listů ...jak Češi myslí, Milenium Publishing, 1999, je rozebraný.)

RUBRIKA PŘEKLADY:
Apollinaire: Pásmo
Allen: Kdyby byli impresionisté dentisty
Rimbaud: Opilý koráb
Brautigan: V melounovém cukru (ukázka)

RUBRIKA TEXTY:
Třešňák: Evangelium a ostružina, Plonková sedmička (ukázky)
Nápravník: Předmoucha (experimentální text)
Just: Žádost o přijetí do KNČJ (Klub nepřátel českého jazyka)
Halas: Staré ženy
Kolář: Calder, Pollock (vizuální poezie)

Výběr textů z posledních dní:

Neidentifikovaný reportér (R), drmolí: Pane premiére, když vaše vláda před dvěma lety nastupovala k moci, tak měla poměrně malou podporu občanů a její obraz v médiích nebyl zrovna nejpříznivější. Myslíte si, že se něco změnilo po těch dvou letech?

Premiér Zeman (Z): Tak pokud jde o obraz v médiích, asi ne, ale ono to není podstatné. Podstatné není to, jestli je vláda populární, podstatné je to, jestli za dobu jejího funkčního období vzrostla ekonomická výkonnost nebo ne, vzrostla životní úroveň nebo ne, snížila se nezaměstnanost nebo ne, snížila se kriminalita nebo ne, atd. atd. To je pro mě podstatné.

R: A myslíte si, že ta situace se zlepšuje pouze tím, že je u vlády sociální demokracie? Není to třeba tím, že jsme vstoupili do NATO a zahraniční investoři mají větší důvěru v Českou republiku?

Z: Víte, v NATu jsou i Polsko a Maďarsko. A pokud jde o objem zahraničních investic, tak ještě před dvěma lety Polsko a Maďarsko v přepočtu na obyvatele byly vysoko před námi. Dnes je Česká republika v tomto přepočtu na prvním místě ve střední Evropě, tedy před Polskem a Maďarskem.

R: Jenže [když] vy jste nastupoval a označil jste svou vládu jako vládu sebevrahů, tak jste říkal, že zlepšení se dostaví za dva roky. To zlepšení se dostavilo, možná dokonce o něco dříve, nicméně analytici už tenkrát předpovídali, že to zlepšení přijde samo od sebe. Nebyla to jistá vypočítavost od Vás?

Z: Pane redaktore, nevím, o jakých analyticích mluvíte, ale pokud nemáte úplně krátkou paměť, tak si jistě vzpomenete, že krátce po nástupu naší vlády se psalo, že to bude tragédie, že tu bude ekonomická katastrofa, že ta vláda nevydrží déle než půl roku atd. atd. Víte, já některé analytiky - čest výjimkám - pokládám za lidi, kteří odpovídají jednomu epigramu Karla Čapka: "Literární kritik je ten, kdo radí spisovateli, jak by on napsal knihu, kdyby to uměl." --- Ekonomický analytik je ten, kdo radí politikům, jak by on dělal hospodářskou politiku, kdyby to uměl, a neznám větší kvantum omylů, než jsou omyly našich ekonomických analytiků.

R: Ano, nicméně v tomto případě se předpovědi analytiků pozoruhodně shodovaly s tím, co jste předpověděl Vy sám, a co taky se nakonec splnilo...

Z: Podívejte se, já si myslím, že trpíte sklerózou, pane redaktore, a nabízím Vám důkaz pravdy. Před rokem, v květnu 1999, jsem prohlásil, že naše ekonomika se odráží ode dna a že nastává ekonomické oživení; jak se ukázalo, byla to pravda. Prosímvás pěkně, přečtěte si komentáře tehdejších ekonomických analytiků a jejich reakce na toto moje prohlášení, a zjistíte, že se ve svém tvrzení hluboce mýlíte.

R: [nesrozumitelné] Během dvou let vaší vlády opustilo Váš kabinet sedm ministrů, což je nejvíce za období polistopadových vlád. Znamená to, že jste vybíral špatně před těmi dvěma roky?

Z: (smích) Ne... Podívejte se, výměny ministrů, často velice razantní výměny ministrů, dělali tak rozdílní politici, jako byl Francois Mitterand nebo Margaret Thatcherová. Je samozřejmé, že každý ministr má - chcete-li to vyjádřit trochu cynicky - určitou dobu životnosti; já si myslím, že ty ministři nepracovali špatně, odvedli kus práce, ale v určité fázi, jako ve štafetovém běhu, je bylo nutné vystřídat. A kdybyste politika, který dělá výměny ministrů, označil za špatného, tak se stejnou logikou byste musel označit za špatné politiky jak Francois Mitteranda, tak Margaret Thatcherovou.

R: Nicméně pan ministr Svoboda odešel v důsledku policejního vyšetřování a vazebního stíhání, o pana Lánského a pana Baštu se zajímá policie.

Z: Tak za prvé, pokud jde o pana exministra Svobodu, jistě ani Vám neuniklo, pane redaktore, že v tomto státě platí presumce neviny. Nicméně v politice by měla platit presumce viny. To je ten rozdíl v naší náročné profesi oproti všem ostatním profesím.

R: Jaký je dneska Váš osobní názor na pana ministra Svobodu? Máte tedy pocit, že on je dnes očištěn?

Z: Tak, konstatuji, že byl propuštěn z vyšetřovací vazby, aniž by tato vláda jakýmkoli způsobem ovlivňovala průběh vyšetřování; konstatuji, že vyšetřování dosud pokračuje; domnívám se, že ve své tehdejší práci ministr financí odvedl kus dobré práce.

R: Na začátku jsme tady hovořili o obrazu vaší vlády v médiích. Ten obraz nepochybně zhoršují lidé, které kolem sebe máte, např. pan Šlouf nebo pan Heřman. Proč si je stále držíte u sebe, i když víte, že ten obraz vlády v médiích zhoršují?

Z: Pane redaktore, těmto lidem je vyčítáno pouze to, že byli v minulosti v komunistické straně, a to v určitých funkcích (mimochodem, nikoli ve funkcích nejvyšších). Kdybych měl tuto logiku převzít, tak se budu ptát, proč např. Marián Čalfa, který byl šéfem CZV KSČ na předsednictvu komunistické vlády, se stal premiérem, proč Vladimír Dlouhý, který byl funkcionářem - nikoli řadovým členem, ale funkcionářem - komunistické strany na Prognostickém ústavu, se stal ministrem průmyslu, atd. atd.

R: Vy jste řekl, že na příštím sjezdu už nebudete kandidovat na předsedu strany. Doporučíte sjezdu nějakého svého nástupce?

Z: Já už jsem ho veřejně doporučil, a samozřejmě, bude to moje poslední rada a poslední doporučení sociální demokracii. Víte, na lidi v politice musíte klást neobyčejně tvrdé nároky; já jim říkám "zátěžové testy". A člověk, kterého znám přibližně deset let, a který ve všech těchto zátěžových testech dokonale obstál, je Vladimír Špidla.

R: Ještě před několika lety se hovořilo jako o korunním princi sociální demokracie o Stanislavu Grossovi. Znamená to, že Vy jste na něj nějak zanevřel, že se změnil nějak váš vztah...?

Z: Kdybych na něj zanevřel, tak bych nenavrhl jeho jmenování ministrem vnitra. Ale v každém případě si myslím, že politik vyžaduje určitou vyzrálost, určitou životní zkušenost, a tedy i určitý věk. A já jsem řekl i jemu, že jeho doba jednou přijde a že by uškodil sám sobě, kdyby tuto dobu uměle uspíšil.

(Délka: 7 minut 20 sekund)

O Zemanovi jsme se nedověděli nic, zato hodně o kvalitě nového zpravodajského týmu ČT

Tomáš Pecina

Základní chybou zde byla nepromyšlená koncepce rozhovoru. Proč museli být ve studiu dva reportéři, když by docela dobře stačil jeden, ale připravený, pohotový, neslabomyslný a schopný vést s premiérem kultivovaný a civilizovaný dialog? Příliš to připomíná servilní rozhovory Studenovský-Sedláčková-Klaus z vrcholně "pravicového" období České televize; divákovi taková forma nedává nic navíc.

Sedm minut je málo na jakoukoli ucelenější analýzu dvouletého období vlády. Tudíž bylo nutné zaměřit se na jednu konkrétní oblast práce vlády (zdůrazňuji práce, protože zabývat se např. pouze personálními otázkami, které jsou v českém politickém systém v podstatě výhradní pravomocí premiéra, na rozhovor nestačí). To Vítek se Schmarzem neudělali a to bylo jedním z důvodů, proč byl výsledek jejich snažení tak tristní.

Politik primárně neusiluje o co nejlepší mediální obraz, ale o znovuzvolení, což zejména v podmínkách prvobytně mediální postkomunistické společnosti není zdaleka totéž. První dotaz byl proto nevěcný, příliš zaměřený na virtuální realitu a neměl být vůbec položen. Premiér dostal laciný bod, protože místo aby musel čelit složité otázce, mohl předvídatelným způsobem přejít k redaktory nezpochybňovanému výčtu domnělých nebo skutečných vládních úspěchů.

Čím to je, že dochází k hospodářskému oživení, je otázka značně spekulativní, navíc byla položena tak školácky snaživou formulací, že musela nejen u tázaného, ale i u diváka vzbudit úsměv. Premiérova odpověď byla opět nasnadě. 0:2.

Další replika ("Zlepšení by přece přišlo samo od sebe!") pokračuje v trendu naivní oponentury, a premiér, místo aby na tyto spekulace reagoval, využil zmínky o ekonomických analyticích a zavedl téma dialogu odtažitým směrem (hodnotit se měla kvalita vlády, ne analytiků!).

Nad následující větou ("Ano, nicméně v tomto případě se předpovědi analytiků pozoruhodně shodovaly s tím, co jste předpověděl Vy sám, a co taky se nakonec splnilo...") zůstává informovaný divák v němém úžasu. Být Zemanem, asi bych se neudržel a reagoval "Prosím, ptejte se věcně, pane redaktore!". Transcendentální konstrukce tohoto typu totiž vážně nestojí za odpověď. 0:4.

Perlou rozhovoru je bezesporu dotaz: "Během dvou let vaší vlády opustilo Váš kabinet sedm ministrů, což je nejvíce za období polistopadových vlád. Znamená to, že jste vybíral špatně před těmi dvěma roky?" Zemanova odpověď byla sice ne zcela přesvědčivá, ale přiznejme, že na tak pitomou otázku se prostě nedá odpovědět špatně. 0:5.

Připomínka, že dva z ministrů odcházeli z vlády v době, kdy se nad nimi vznášel stín podezření z trestného činu, byla správná, ale redaktoři ji asi měli formulovat ostřeji, např. "Něco takového není ve vládách evropských obvyklé a nestávalo se to ani v minulých vládách!" nebo "Jak je možné, že jste si za ministra financí vybral člověka s takovou minulostí?" Premiér uhnul k presumpci neviny. Tazatelé měli možnost přitlačit ho ke zdi připomínkou, že Svobodův případ není zdaleka uzavřen a to, že byl vzat do vazby, samo o sobě svědčí o existenci důvodného podezření, ale neudělali to a prostě se Zemana zeptali, jaký má na exministra financí osobní názor.

To byla také jediná správně položená otázka celého interview a donutila Zemana ke konkrétní odpovědi. 1:5.

Otázka, proč Zeman u sebe "drží" Šloufa a Heřmana, když mu to "zhoršuje mediální obraz", je podobný problém jako s úvodním dotazem rozhovoru: v prvé řadě je třeba mluvit o výsledcích práce, ne o mediálních či jiných obrazech! Obávám se, že pokud chtěli Schmarz a Vítek hovořit o Šloufovi nebo Heřmanovi, museli by si připravit konkrétnější otázky, zaměřené např. na způsob, jako Miroslav Šlouf vede svou senátorskou volební kampaň. Takto téma vyšumělo do ztracena. 1:6.

Závěrečné téma o nástupci bylo opět málo věcné a dalo Zemanovi příležitost profilovat se před diváky do obrazu rozvážného státníka-vladaře, který mezi své leníky spravedlivě rozděluje přízeň i nelibost. Tedy opět typická "zemáková" agenda. 1:7 (Proč Schmarz-Vítek nehovořili o premiérovi méně příjemných osobnostech v ČSSD nebo mimo ni, např. o Wagnerovi, Machovcovi, Krausovi, Buzkové, Zaorálkovi?).

Televizní divák se z takto vedeného interview nedozvěděl o premiérovi Zemanovi a jeho vládním poločase prakticky nic, zato pochopil mnohé o kvalitě České televize a jejího nového týmu.

1. V době předsednictví Jana Jiráka dovolila Rada ČT, aby po rok a půl zůstal neveřejný vítězný projekt ředitele, a bylo to jedním z faktických důvodů, proč ji poslanecká sněmovna odvolala. Současná Rada řediteli Chmelíčkovi dovolila utajit zprávu o plnění projektu. V čem se přístup obou Rad liší a z čeho usuzujete, že sněmovna nebude postupovat stejně i tentokrát?

Odpověď: Předpokládám, že Váš dotaz má vazbu na bod 2) "Zprávy z jednání Rady České televize ze dne 11.7.2000", v němž se uvádí, že se Rada ČT seznámila s dokumentem GŘ "Projekt ČT v roce 2000 a nejblíže následujících letech po čtyřech měsících praxe", který GŘ poskytl Radě ČT na minulém zasedání. Dále je zde konstatováno, že Rada předpokládá další projednávání této záležitosti.

Tento dokument vypracoval ředitel Chmelíček na žádost Rady. Slouží jako interní pracovní podklad pro jednání Rady i pro následné jednání Rady s ředitelem ČT o plnění jeho projektu. S ohledem na charakter dokumentu a vzhledem k probíhajícímu vyhodnocování jeho obsahu Rada doposud neuvažovala o jeho zveřejnění. Na základě dokumentu a příslušných jednání budou vypracovány závěry, které budou pravděpodobně zahrnuty do pravidelné výroční zprávy Rady o činnosti a hospodaření České televize. Nejedná se proto o dokument srovnatelný s projektem ředitele ČT. V tomto kontextu se mi srovnání, požadované ve druhé části Vašeho dotazu, nejeví jako vhodné.

2. Bez ohledu na obsah tajné zprávy, jaký je Váš názor na prvních pět měsíců působení pana Chmelíčka ve funkci?

Odpověď: Ředitel Chmelíček se rozhodl realizovat poměrně zásadní reformu struktury České televize, která (pokud nenaruší zákonné poslání ČT) je plně v jeho kompetenci. S ohledem na rozsah prováděných změn je hodnocení jejich celkového přínosu po pěti měsících předčasné. Současná Rada České televize doposud nikdy nerozhodla o tom, že by díky řediteli Chmelíčkovi došlo k narušení poslání České televize. V rámci komunikace mezi ředitelem a Radou nevyvstaly žádné zásadnější problémy. Aktuálně však Rada předpokládá jednání o plnění projektu pana ředitele Chmelíčka.

3. Když jsem se v rozhovoru pro BL zeptal ředitele na reformu zpravodajství, odpověděl poměrně vyhýbavě. Tento týden provedená změna na postu šéfredaktora zpravodajství se rovněž na první pohled nejeví jako reformní krok. Spokojí se Rada ČT s pokračováním dosavadního trendu nebo bude vyžadovat nastoupení reformního kursu, a v jakém časovém horizontu se diváci dočkají výsledků reformy na obrazovce?

Odpověď: Nesouhlasím s pojmy a hodnocením, které jsou obsaženy ve Vaší otázce ("odpověděl vyhýbavě", "nejeví jako reformní krok" atd). Proto odpovídám pouze v širším kontextu jejího obsahu.

Rada ČT je orgánem kontrolním, a proto v současnosti nehodlám úkolovat ani termínovat nového šéfredaktora redakce zpravodajství. Nejprve musí Rada v delším časovém horizontu zhodnotit úroveň zpravodajství, resp. to, jakým způsobem je v jeho rámci naplňováno poslání ČT. S ohledem na vyhodnocování kvality zpravodajství v současnosti členové Rady primárně předpokládají jednání navazující na materiál "Metodika kontinuální externí nezávislé analýzy agendy zpravodajských, diskusních a publicistických pořadů ČT", který Rada od ředitele obdržela 30. 5. Na základě těchto jednání budou upřesněny další kroky.

Záležitosti, které se týkají zpravodajství a vyplývají z projektu ředitele Chmelíčka, však budou diskutovány v průběhu jednání o jeho plnění.

Rada ČT: Na veřejnou kontrolu stačíme sami
Je v kauze České televize vše ztraceno?

Dopis Tomáše Peciny Radě ČT

17. října 1998

Vážení,

upozorňuji Vás, že ředitel České televize Jakub Puchalský odmítl dát našemu listu k dispozici projekt, na jehož základě byl Radou ČT ve výběrovém řízení jmenován do své funkce. Místo toho nabízí pan Puchalský dokument nazvaný Hlavní teze projektu, který údajně představuje stručný výtah z projektu, ale který pro svou obecnost a tezovitý charakter nedovoluje posoudit, zda a nakolik ředitel ČT plní to, s čím byl do funkce vybrán.

Daný stav podstatnou měrou oslabuje možnost veřejné kontroly nad prací vedení České televize.

Tímto podávám na ředitele ČT stížnost ve smyslu ustanovení § 8, odst. 1, písm. e), zákona č. 483/1991 Sb. o České televizi a v případě, že výsledkem projednání této stížnosti nebude zveřejnění projektu, žádám, aby Rada ČT zvážila odvolání ředitele před ukončením jeho funkčního období podle § 9, odst. 4, ibid., pro závažné porušení jeho povinností.

S pozdravem,
Tomáš Pecina

Odpověď Rady ČT

V Praze dne 21. října 1998

Rada ČT se na svém posledním zasedání zabývala Vaší stížností na generálního ředitele ČT ze dne 17.10.1998. Rada ČT k Vaší stížnosti rozhodla, že:

1. Veřejnou kontrolu nad prací vedení České televize vykonává Rada ČT, která ve smyslu §4 odst. 1. Zák. 483/91 Sb., o ČT je "orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu a šíření programů ČT".

2. Jednáním generálního ředitele ČT nedošlo k porušení zákona č. 483/91 Sb., o ČT a Rada ČT neshledala důvod pro odvolání generálního ředitele ČT dle §9 odst. 4 zmíněného zákona.

Poznámka T.P.:

Obávám se, že fakta, která Britské listy o České televizi přinášejí, do sebe začínají nepříjemně zapadat...

Jana Bobošíková se zmiňuje, že vedení redakce zpravodajství nedovolilo odvysílat zprávu o skutečných důvodech resignace Jana Šuly, jejíž obsah je - mírně řečeno - skandální: totiž že Zeman s Baštou od Šuly vyžadovali aktivity nad rámec stávající zákonné úpravy.

Znám do jisté míry Ivana Kytku a jsem přesvědčen, že by podobné mocenské zásahy do vysílání nepřipustil, třeba za cenu vlastní resignace. Ivan Kytka byl "pro neschopnost" odstraněn a nahradil ho Zdeněk Šámal. Ten cenzorský zásah dovolil nebo dokonce sám inicioval.

Poslanci mohou být spokojeni: místo Kytky přišel Šámal, profesionálku Janu Bobošíkovou nahradí Stanislav Brunclík, který se tváří v tvář premiérovi třese jako osika ve větru, místo v televizi samozřejmě není ani pro Andrewa Stroehleina, který měl málo pochopení pro podmínky, jimiž politici podmiňovali svou účast v pořadu "21", a považte, dokonce chtěl případy takového vydírání zveřejňovat na Internetu.

Jediným poškozeným je zde veřejnost, ale jak nám píše pan Jirák, ta může být klidná: kontrola činnosti České televize je v dobrých rukou.

Nechci být špatným prorokem, ale začínám mít obavu, že po několik příštích let, možná po celou generaci, si česká společnost bude moci o kvalitní a nezávislé veřejnoprávní televizi nechat jen zdát...

Praha, 24.10.1998

Tomáš Pecina
http://web.telecom.cz/cleose/tompecina1.html

Jaroslav Pour

Ale s pravděpodobností hraničící téměř s jistotou to ví nějaký pan Šedivý - ale národu nic neřekne.

Je to možná ten Šedivý z GŠT, nebo jiný malý velký muž naší armády. Co já vím ?

Ministr (obrany ?) Vetchý oznámil (http://noviny.trafika.cz/press2/mf.asp?d=000719&t=1) po jednání bezpečnostní rady státu, že jen co si sami od sebe koupíme dvaasedmdesát letounů L-159, tak hned se pustíme do modernizace tanku T 72CZ (zatím 140, pak dalších 400), celkem tedy 540 tanků.

Na rozdíl od Oberartzta Grunsteina, který si myslel, že osud země záleží na kvalitě a kvantitě klystýrů (http://members.tripod.com/~Klempera/svejk08.htm) si pan Šedivý myslí, že záleží na  1.500 metrech kratšího (nebo delšího) dostřelu tanku T 72.

Je to zatím nejpozoruhodnější posun v přístupu k obraně naší vlasti, (kterou doufám zatím mračna "nevovinuly").

Nebo už ano ?

I TO nám zůstává utajeno, neboť kdyby ano, tak bych se přimlouval, aby mi to bylo sděleno. Říkávalo se tomu VOJENSKÁ DOKTRÍNA a odpovídal tomu náměr a odměr VŠECH hlavní, co jich kdy armády měly. (Pohledem do hlavně děla jste dohlédli na nepřítele.)

Tento pohled je dnes rozostřen, asi tím, že rakety startují KOLMO (od) ZEMĚ.

Celosvětově míří NEUTRÁLNĚ - tak, řekl bych pánu bohu do oken - ale to není nepřítel naší armády. Na co pak ale jsou a proč je modernizovat ?

Nebo se pletu ?

Já i pan Šedivý jsme skládali asi STEJNOU PŘÍSAHU (určitě to máme i s textem ještě někde v zelené složce uloženo), a ač je pan Šedivý hodnostně výš (nevím, ale když dovede zařídit, aby naše šedivé tanky v naší vetché armádě střílely dál tak to MUSEL taky DOTÁHNOUT dál než například nějaký kapitán Nálepka, který než padl za vlast křičel něco jako "PRISAHAL SOM IBA RAZ").

Byl to sice jen kapitán co padl, ale měl tak nějak VÍC JASNO. Snad proto, že prisahal iba raz.

Neboť kdo má jedny hodinky ví přesně kolik je, kdo má dvoje není si nikdy jist.

Což je i případ jistého Šedivého - který to VŠECHNO jistě přežije.

Co kdyby nám (de(mo)bilizovaným), sdělil jestli padneme :

V Lybii - možná že kvůli jejich Merkavám M3 :) my modernizujeme ? (shodou okolností jsem projektoval TAS Splaj - (Forging Shop, Auxiliary Shop a  Foundry) - obrovský zbrojní závod v  Lybii, který ovšem není schopen tanky vyrobit, i když o to Káddáfí usiloval - na to si dávalo pozor i bývalé Československo !

V S. Koreji - naše tanky dojedou až tam, nebo ty jejich do Prahy ?

V Iráku - ale proč potom nemáme ještě pouštní výbavu (chladiče, filtry, klimatizaci..)?

V Rusku - bez jejich náhradních dílů se našich 540 tanků neobejde ?

V Jugoslávii - že by měli Abramsy, nebo jiné, jako trofeje z minulé porážky ? (jejich hymna je mimo jiné "Hej Slované" - za jejíž tajný zpěv zavíralo Čechy c. a k. mocnářství).

V Iránu - ale proč potom nemáme ještě pouštní výbavu (chladiče, filtry, klimatizaci..)?

Na Kubě - doporučoval bych jiné místo k vylodění než Zátoku sviní...?

V Číně - - bylo by hezké padnout za Tchaj Wan, za plnější česká tržiště..?

Nebo snad právě tam, kde vidíme v TV jen tanky obklopené naštvanými CIVILISTY s (proti nim) relativně prázdnýma rukama (Albánie, Irsko, Izrael/Palestina/Libanon, občas Jižní Amerika, Čečna, Afghanistán, atd..., kde jejich DOSTŘEL hraje jen pramalou roli.

Z 5000 tanků T 72, co jich jezdí po světě, jich máme doma 12% - říká pan Šedivý a spoléhá na to, že Indie a Finsko by mohlo stejně jako my být tak hloupé, aby za 1 metr = 100 centimetrů dostřelu dalo 666.666,66 Kč = 18.000 USD.

Zapomněl na to, že téměř celá mobilní výzbroj NDR byla předána Turecku, které aniž by cokoli zmodernizovalo zmasakrovalo kurdské enklávy doma i v Iráku.

Vzhůru Divokým Kurdistánem - váš K.May.

Takto se zatím T 72 osvědčily nejlépe, v jiných případech buď nebojovaly a nebo byly poraženy ze vzduchu letectvem.

Jestli pan Šedivý ví kde, a proti komu budou T 72CZ použity, ať to řekne tápajícím bažantům i diplomatům příslušných zemí a pak ať modernizuje do aleluja.

Jinak je to v MF Dnes (http://noviny.trafika.cz/press2/mf.asp?d=000719&t=1) jen něco mezi poplašnou zprávou a tlakem na Parlament - čemuž komplexně se říká lobby.

S takovou bude vždycky někdo, kdo dostřelí dál...

Pokud chce občan Šedivý zabránit krveprolití nechť se zasadí o redukci armád na desetinu současného stavu celosvětově a s tím spojený obchod.

Proti krveprolití na straně civilistů masakrovaných letadly před rokem se nebránil - z 20ti tisíc stop na krev není vidět.

Nejsem staromilec, ale na rozdíl od některých modernizátorů

JÁ
jsem jenom jeden z těch co chtěli klidně žít,
někdy slzy někdy smích,
sem tam dobro, sem tam hřích,
pak mi ale řekli abych šel,
včera přítel, dnes už nepřítel,
pušku v ruce kráčet, střílet, zpívat,
všechno na povel :

"JSEM PRO, ABY VÁLKY VED TENTO SVĚT,
ZBRANĚ NESMĚJ NÁM ZREZIVĚT,
TAK HLEĎ ABYS TEN SVĚT SMET,
GENERÁLE ",
A TAK dále...

Jaroslav Pour

Jaroslav Sever

cetl jsem Vasi reakci na pseudonym Hradecky. Domnivam se, ze si pan Hradecky mohl nesikovne vyjadreni nesouhlasu s formou Vaseho zaveru odpustit. Vyslo to jako zbytecne mentorovani. Vase znechuceni nad stavem politicke sceny sdilim, ostatne nejsme v tom houfu sami.

Fakt, ze se poslanec prezentuje na webu a zada obcany o spolupraci vidim jako pozitivum, bez ohledu na to, z ktere strany je a jake texty tam pro svou image prezentuje. Je to jeho job. Naopak bych uvital, kdyby vsichni profi-politikove meli nekde na svych strankach vsechny sve projevy a clanky, ktere nejsou standardnim obsahem serveru psp.cz. Mlcici blbec se totiz tezko pozna (M. Hornicek.). (To je překlad latinského přísloví Si tacuisses, philosophus manuisses, JČ)

A co je jeste dulezitejsi - pozna se tam, komu to mysli, byt musel delat ulitbu sve partaji. S myslicimi lidmi lze zpravidla alespon diskutovat. A jak je diskuse, nadeje na kompromis roste.

Prohledal jsem dostupne texty Jana Zahradila na serveru ODS, ale vetu, kterou tam citujete, jsem nenasel. Pokusim se zjistit, myslel-li to vazne. Zatim je to pro mne vyznamne tvrzeni, ale bez dukazu.

Na tom serveru je k mani (2x14 projevů + 2 dokumenty (Riman, Zahradil) + 3 texty V. Klause).

To vsechno a clanecek J.H. (kde vskutku nic k polemice nebylo) jsou texty, s kterymi sice nehodlate polemizovat, presto sve "nehodlani" publikujete. Co dal? ODS je jaka je. Sam pisete, ze to neni pidistrana. Ano, je to strana, ktera ma na volby asi nejvic prostredku a faktickou moc. Toz ji budeme ignorovat? To ji vytrestame!

Vazeny pane Kotrbo, nemohu si pomoci. Sdilim Vase rozcarovani nad stavem veci verejnych, ale nekomunikujeme s komunisty, Vy doporucujete nekomunikovat s "ideovou prazdnotou" ODS, oba piseme o jepicich "nepolitickych" aktivitach, etc. Otocme to - kdo tu vlastne s kym kloudne debatuje?

Take citelny nedostatek lidi schopnych napsat konzistentni vizi (dik za tip) je tu videt jiz deset let. Stejne jako (divme se) nechut mnoha lidi vstupovat do politiky. Vaclav Klaus nema jako profesionalni politik sobe rovneho protihrace. Divite se, ze jej maji v ODS za boha? Prisel nekdy nekdo na debatu CEP-u a verejne tam jejich predsedu v otevrene debate "roznesl na kopytech"? Ta moznost tu je druhy rok. Byl tam jednou pan Pehe a neco pravil - ja poslouchal, ale nepamatuji se. Nebyl ve forme - on, ja - nebo oba. <>

Na samopaly nastesti zatim nejsme, zbyvaji tedy vazne jen facky, nebo nova politicka strana? Za tu taky nedam zlamanou gresli. Takze tudy cesta k obcanske demokracii opravdu nevede. Jedine, co jsme deset let nezkusili, je vecna, fair argumentace vsech se vsemi. Mate tip na sudiho? Ja ano.

Jaroslav Sever

Vladimír Wagner

Vážený pane O. Maděro,

ve svém návrhu energetické politiky státu rozdělujete zdroje energie na  obnovitelné a neobnovitelné. Navrhujete jednoznačnou preferenci obnovitelných (bez ohledu na jejich ekologičnost, bezpečnost a ekonomii). Z "neobnovitelných" navrhujete zákaz jaderných zdrojů a povolení (nezmiňujete se o nich) spalovacích (zase bez ohledu na to, jak vypadá srovnání jejich ekologických, bezpečnostních a ekonomických parametrů).

Pokud vím, tak neexistuje jediná námitka proti jaderným zdrojům z hlediska jejich neobnovitelnosti. Na rozdíl od uhlí, ropy a plynu, které mají velké množství různých možností chemického využití, je pro uran známo pouze využití energetické. Z hlediska "obnovitelnosti" je sice uran neobnovitelný, ale jeho "spálením" lidstvo ani příroda nejspíše nic neztratí. Pokud tedy budeme posuzovat, jestli bude nějaká hodnota, použitelná pro lidstvo či v přírodě i  jinak, použitím příslušného zdroje energie neobnovitelně ztracena, jsou zdroje jaderné na stejné úrovni, jako Vaše obnovitelné.

Zdá se mi, že jste měl nejspíše na mysli "ekologické" a "bezpečné" zdroje. Pak to ovšem musíte vyjádřit v návrhu. Protože, co je obnovitelné, nemusí být ekologické ani bezpečné. Protrhnutí velké přehrady může vést ke katastrofě značného rozsahu. K takovým událostem už několikrát došlo. Velké přehrady mohou mít značný vliv na ekologickou situaci v rozsáhlém okolí (viz. například Asuaánská přehrada), značně negativní vliv na životní prostředí mohou mít i velká pole velkých větrných elektráren. Bez vlivu na životní prostředí by nebyly ani velké plochy fotovoltaických článků, či pěstování rostlinných monokultur na velkých plochách pro účely využití biomasy ke spalování. Je sice pravda, že pěstované rostliny váží kysličník uhličitý, ale poměr mezi tím co rostlina váže a tím co se dostane do ovzduší při jejím spálení, je třeba brát v úvahu při ekologickém vlivu tohoto zdroje.

Dá se namítnout, že malé vodní elektrárny, malé větrníky taková bezpečnostní rizika a ekologickou zátěž nepřinášejí. Ovšem vy hovoříte o nahrazení velkých zdrojů. Malé zdroje musí být v blízkosti spotřeby, takže nemá smysl stavět malou vodní či větrnou elektrárnu daleko od lidských sídel. Podle mě je důležité využití takových malých zdrojů podporovat stejně jako smysluplné úspory, aby se zmenšil počet velkých zdrojů. Ale nesmí to vést k situaci, kdy výrobce energie postaví spoustu malých vodních či větrných elektráren v horách, prodratuje velkou část lesa, aby aspoň část vyrobené energie dovedl ke spotřebiteli. Jen proto, aby splnil nařízenou kvótu obnovitelných zdrojů.

Malé zdroje však pro nahrazení velkých nestačí. A je třeba v energetické politice státu počítat i s velkými zdroji. Pokud jste měl ve svém návrhu prosazováním obnovitelných a zákazu jaderných zdrojů opravdu na mysli ekologická a bezpečnostní hlediska výroby energie, tak je třeba v příslušné energetické politice stanovit limity pro míru přípustného bezpečnostního rizika a ekologické zátěže, které musí každý energetický zdroj splnit. Tyto limity by měly být co nejpřísnější, avšak musí být stanoveny tak, aby náklady na výrobu energie byly pro společnost ekonomicky únosné a splnitelé. Každý výrobce pak může provozovat jen ty elektrárny, které splňují požadovaná ekologická a bezpečnostní kriteria. Tedy zakazuji nebezpečná a neekologická zařízení a prosazuji řešení bezpečná a ekologická. Takový přístup je principálně odlišný od přístupu obsaženého ve Vašem návrhu, tedy zakazování či prosazování konkrétního fyzikálního způsobu výroby energie bez posouzení bezpečnostních a ekologických dopadů, které má jeho konkrétní technické uplatnění ve srovnání s jinými zdroji energie.

Bohužel u ekologických aktivistů se v řadě případů snaha o hledání a prosazování ekologičtějších a bezpečnějších přístupů změnila na prostý boj proti zideologizovaným symbolům. Takový přechod je vidět i v přístupu ekologických organizací k Temelínu. Z jejich argumentů zmizela téměř úplně témata ekologická či bezpečnostní a téměř úplně je nahradila témata ekonomická, politická a sociální. V takovém případě se může stát, že organizace označující se za ekologické prosazují a i prosadí řešení méně ekologické. Například i ekologickými organizacemi přiznaný případ likvidace vrtné plošiny.

Ve svém příspěvku správně poukazujete na to, jak velké prostředky byly vynaloženy na rozvoj využití obnovitelných zdrojů v minulých letech a jak značného pokroku v těchto technologiích bylo dosaženo. Stejně jako Vy doufám v další technický pokrok v této oblasti. Ovšem srovnatelný technologický pokrok probíhá a lze očekávat i v oblasti jaderné energetiky. Osobně si myslím, že dříve bude v praxi využitelné zpracování jaderného odpadu pomocí urychlovačově řízené transmutace než Vámi zmíněné získávání vodíku pomocí biotechnologií či vodíkové hospodářství. Ovšem, než k těm budoucím lepším technologiím získávání energie dospějeme, potřebujeme dnes energii ze zdrojů dostupných nyní. Nevím jaké zdroje energie se z ekologického, bezpečnostního a ekonomického hlediska ukážou nejvýhodnější v budoucnu. Pravděpodobně to bude široká paleta, kde výběr bude záviset na konkrétní situaci a místě využití. Vím však, že současné odmítnutí a návrh postupného zrušení jaderné energetiky v Německu nebyly založeny na zjištění, že by tento typ elektráren byl z ekologického, bezpečnostního a ekonomického hlediska horší než jiné části německé energetiky. Byly založeny pouze na faktu, že ve vládní koalici je strana, jejímž ideologickým symbolem je zrušení jaderných elektráren.

Podle mého názoru nevedou k nejekologičtější a nejbezpečnější variantě získávání energie politické zákazy některých typů energetických zdrojů, ale co nejširší zkoumání všech variant a jejich uplatňování, které je omezováno pouze v rámci možnosti co nejpřísnějšími limitami únosnosti bezpečnostního rizika a přípustné ekologické zátěže.

Vladimír Wagner

Pavel Trtík

par poznamecek k Vasemu clanku.

Nepatrim mezi neverici Tomase a vesmes Vam verim pocet tech vetrnych elektraren, ktere by musely nahradit veskere soucasne jaderne. Problem vezi jinde. Kdyby bylo behem minulych 30-40 let do vyzkumu a vystavby vetrnych elektraren napumpovano jen 10% prostredku, ktere byly vyplemcany na vyzkum a vystavbu "jaderek", tak jsme tech vetrnych dnes potrebovali na vyrobu toho sameho mnozstvi energie minimalne o jeden rad mene. Lide nejsou v prumeru uplne blbi, a tak verim, ze by vyzkum podporeny takovymito prostredky k tomuto opravdu vedl. Jde o to, kdy lide konecne pochopi, ze jedina rozumna cesta ve vyrobe energie vede skrze ekologicky nezavadne zdroje (vitr, priboj, slunce, biomasa) a hlavne kdy se podle toho zacnou chovat.

Tohle neplati jen globalne, ale i velmi lokalne pro pripad CR. Jenze ono je jednodussi "prostavet" desitky miliard korun v Temeline, (protoze to se hned odrazi v HDP, a priznive to ovlivni rust stavebnictvi), nez aby se ty miliardy investovaly do vyzkumu ekologicky nezavadnych zdroju energie, ze? Prosteredky investovane do vyzkumu se totiz obvykle navraceji az za 10-20 let, a to je doba kratsi nez volebni obdobi, neni-liz pravda? Jenze porad je to doba seredneji kratsi, nez ta, po kterou budete muset Vy a Vasi potomci platit svymi danemi provoz toho skladu s vyhorelym jadernym palivem.

Mimochodem, docasny sklad paliva?....Nevim jaka je situace v otazce lokality toho trvaleho skladu, rad se dozvim nejake nove informace, ale dokazu si velmi zive predstavit, ze vzhledem k pochopitelnemu nezamymihumnysmu obyvatel bude tenhle docasny sklad v Temeline mnohem trvalejsi nez jiny "docasny" fenomen, s jehoz pobytem ma ceska spolecnost spatne zkusenosti.

Mimochodem, vetrne elektrarny za humny v Britanii? Jo, par jich tu je, ale musel bych se vratit opet k tem investovanym prostredkum do vyzkumu a vystavby ekologicky nezavadnych zdroju energie. Nejvetsi projekt vetrnych elektraren je v soucasnosti planovan jako 'off-shore' nejakych 30 km od pevniny.

Pavel Trtík

Milan Cihlář

nechci dlouze polemizovat s Vasim pohledem na vec. Jen si myslim, ze patri spise do kategorie zboznych prani nebo krasnych snu. Realita je bohuzel takova, ze pres sve nesporne ekologicke a mozna i ekonomicke vyhody (netroufam ekonomicku stranku veci si posuzovat), maji tzv. obnovitelne zdroje energie radu objektivnich omezeni, ktere brani jejich masovemu vyuziti.

To, ze se zatim podileji na celosvetove vyrobe elektriny jen zlomkem procenta, neni tim, ze by se prostredky investovaly pouze do rozvoje jaderné energetiky, ale obnovitelne zdroje energie pri soucasne spotrebe (jejiz mozne vyrazne snizeni je podle me velkou iluzi, podivate-li se na demograficke trendy za poslednich nekolik desetileti, kdy ke zvyseni poctu obyvatel Zeme o miliardu doslo za pouhych jedenact (ze 4 na 5), resp. za trinact let na 6 miliard(!) a snizovani energeticke narocnosti spotrebicu tento trend pravdepodobne nevykompenzuje, uvedomime-li si, kolik lidi v tretim svete jeste dnes elektrinu prakticky nespotrebovava) ji proste realne nejsou schopny stabilne (tj. bez ruznych sezonnich a jinych na cloveku nezavislych vykyvu) pokryt.

To je, jako byste chtel zasobovat cele mesto elektrinou vyrobenou ve slunecnich kolektorech. Zabral byste obrovskou plochu bud ve meste nebo mimo (tam by pak nebyl ani les ani pole), a jeste byste musel pocitat se ztratami prenosem. A kolik hodin rocne sviti u nas slunce? Zeptejte se meteorologu. Takto bychom mohli brat jednu alternativu za druhou a postupne ji z realnych uvah vylucovat.

Podminky zkratka nejsou vsude stejne, naroky vsak ano. Kdyz vsak reknu A, musim vzdy rici (nebo vziti v uvahu) take B. To se to dnes ekologum pekne mudruje, kdyz maji energie dostatek, berou ji jako samozrejmost, aniz si to mozna uvedomuji. Nikdy ale nerikaji, cim chteji REALNE dnesni zdroje nahradit. A vsichni jsme jiz na elektricke energii tak zavisli, ze by se bez ni nas dnesni zivot uplne zhroutil.

Obrovskou vyhodou jaderne energie je naopak jeji kompaktnost, vysoka hustota vyrabeneho vykonu, navic s nulovou produkci sklenikoveho CO2 (carbodioxide). Nadhernym prikladem jsou JE v Nemecku (ty nase jsou v tomto smeru poplatne dobe, kdy vznikaly projekty stavby), kde tisicimegawattový blok obejdete za deset minut. A Nemci jsou s prominutim tak kratkozraci, ze se svych perfektne fungujicich tovaren na elektrinu chteji zbavit. Tomu ja rikam naprosta ztrata soudnosti pod vlivem demagogie a strachu plynouciho z umele zivene nevedomosti.

Stejne kompaktni jsou take odpady, perfektne evidovane, kontrolovane a koncentrovane na jednom velmi malem prostoru. Navic aktivita stepnych produkty se podle rozpadoveho zakona s casem exponencialne snizuje, tudiz co bylo velmi nebezpecne po vytazeni z reaktoru, je jiz jen z poloviny tak nebezpecne po vytazeni z bazenu vyhoreleho paliva a jeste mnohem mene nebezpecne po vyjmuti z meziskladu vyhoreleho paliva za nekolik desitek let.

Otazka trvaleho ulozeni paliva je zatim take zda se otazkou spise penez a politicke vule nez realneho problemu. Zakladem uspechu vseho konani (i vyberu lokality trvaleho uloziste) je naprosta otevrenost a fer hra se vsemi zucastnenymi. A ta u nas (a mozna nejen u nas) na strane "puvodcu zla" (statni a  jine organy, provozovatele) vzhledem ke zpupnosti a aroganci jejich bohorovnych predstavitelu casto chybi. To vsak neni o technickych problemech ale o vlastnostech lidskych. Mimochodem, CEZ deponuje znacne financni castky na tzv. jaderne ucty urcene ke konecne likvidaci jadernych odpadu a k trvalemu odstaveni JE z provozu. Muzete samozrejme namitnout, ze je nekdo do te doby vykrade. To uz ovsem neni problem jaderne energie.

Aby bylo mezi nami jasno, nelobbuji za CEZ ani konkretni elektrarnu. Hovorim pouze za sebe ze sveho nejhlubsiho presvedceni vznikleho na zaklade vzdelani (jaderne inzenyrstvi), praxe (dlouholete pusobeni jako ridici smenovy pracovnik - operator reaktoru na JE Dukovany) a vlastni skromne uvahy s pouzitim sveho selskeho rozumu.

Miloš Zahradník

vzdy jsem se povazoval za "zeleneho". Postupem let se ale cim dal vice (a cim dal s vetsi chuti ;-) stylizuji do role jejich militantniho odpurce.

Napisi Vam proc. Vase poznamka "dal bych prednost 640 vetrnym elektrarnam pobliz Brna pred Dukovany" ve mne vyvolala vzpominku na moment, kdy jsem ja pocitil onen zmineny "prelom".

Bylo to pred 7 lety, kdy jista liberecka firma se rozhodla zabetonovat posledni zcela prirodni usek reky Jizery pod starym zeleznicnim mostem z Harrachova do Korenova (tok reky nize je energeticky vyuzivan z vetsi casti jiz 100 let ci dele, a to az k soutoku s Labem ;-) a to vse kvuli jedne tisicine ci spis desetitisicine vykonu elektraren jako je Temelin.

Dostala k tomu pozehnani i od ChKO Jizerske hory a  ministra zivotniho prostredi. Psal jsem tehdy protestni dopisy a maily na vsechny mozne instituce, odpovedeli mi pouze z  Krnapu.

Ze pry je doba, kdy se takoveto "ekologicke" stavby podporuji, oni s tim bohuzel nic nenadelaji a ze tunel elektrarny odvodnujici zminenou perej mel puvodne vezt po prave strane reky v CHKO Jizerske hory . Po seznameni s projektem ho radeji nabidli vest uzemim narodniho parku - po brehu levem - kde jsou lepsi podminky pro jeho hloubeni takze devastace okoli bude mensi. ;-)

Ted uz to skoro zarostlo, znovu ozivajici lesy (po imisni katastrofe 70-80 let) sumi nad zbyteckem reky propletajicim se mezi zarustajicimi velikymi balvany a je o jednoho zavileho, militantniho nepritele zelenych vic...

Kdyby tam tehda radsi vylamali ve skale uloziste jaderneho odpadu pro celou Varsavskou smlouvu ! to uz vlastne nebyla, tak tedy spis pro NATO ci pro EU... Ekologicke skody by byly mensi, prirozena radioaktivita tamni zuly je stejne o nekolik radu vyssi nez pripadne uniky z dobre chraneneho uloziste. Dalo by to zamestnani lidem, prilakalo mnohe dalsi investice i do okolni infrastrury... Oblast je geologicky stabilni, zulovy pluton stary 250 milionu let s ojedinelymi pruniky cedice (z doby vrasneni Alp) ve vzdalenosti cca 5 km, starymi 5 milionu let a na nejblizsich dalsich 5 milionu let neslibujicich zadne oziveni.

Nechci samozrejme bagatelizovat skodlive ucinky radioaktivity uplne, kuprikladu na leukemii meho otce pred lety se radioaktivni stroncium z jadernych pokusu 50 let v atmosfere taky mozna podepsalo.

Je ale smutnym faktem, ze v soucasne stale vice zabetonovane a zaasfaltovane Evrope zbude, obavam se, casem jediny opravdovy prirodni raj a to bude ...cernobylskij zapovednik ...

Jinak musim rict, ze mne se vetrne elektrarny , koneckoncu i vodni (pokud ovsem nezatopi ci nevysusi nejkrasnejsi useky rek !) sice obecne libi - jako vytvarny doplnek krajiny (jsou li dobreho designu a vhodne umisteny). Jsou opravdu ale asi silne neefektivni ve stredoevropskych podminkach.

Snad jeste tak na Snezce (at se tam ten chaoticky houfec staveb naplacanych na vrcholu nejak architektonicky sjednoti ;-) ci treba na Vysokem Kole, zustanu li v tech mych milych Krkonosich - ale jak, rikam, pripada mi to jako prilisne znasilnovani prirody. To bych tam - treba i u toho pramene Labe ci Bileho Labe (proc ne, je to prece jen vhodnejsi misto nez na Vaclavaku :-) radsi videl treba i  to uloziste jadernych odpadu...

Jako prikladnou ukazku, ze high technology skutecne muze byt setrna k prirode ! (Myslim to naprosto vazne, to co pisi.)

Vzdy, kdyz jedu z Lyonu do Marseille, rikam si, jaka skoda te krasne reky, ze ji museli zkanalizovat a sevrit soustavou jezu. Ale vodni doprava je taky dulezita vec. Zato ty atomove elektrarny tam (a je jich v udoli Rhony hned nekolik) se mi opravdu libi.

Byl jsem pred par tydny poprve na Ralsku, nadherna hora, stada srn a muflonu, bukove pralesy plne lilii, pri pohledu od hradu dolu skutecny prirodni raj na zemi, ktery rusi jen prumyslova zona ve Strazi pod Ralskem, letiste po Rusacich za Mimoni, soustavy trub nesoucich vyluhy z uranovych vrtu dole u  prurvy Ploucnice - a taky ukousnuta spicka hory Tlustec.

K tomu poslednimu: Jasne, ze tezit se musi, a krome soutezi na dostavbu Staromestske radnice by se take mely vypisovat souteze na esteticke vytezeni vrcholu hory Tlustec, at tam aspon nejake to krasne jezirko obklopene cedicovymi sloupy zustane -jako ticha pamatka plytvave doby prelomu 20 a 21 stoleti...

No a k tomu predposlednimu. Je mi samozrejme lito pripadne kontaminace piskovcovych vrstev na dne "ceske kridove tabule" (geologicky vzato, slo by o pouhy presun prislusnych radioaktivnich latek z krystalinika a permokarbonskych sedimentu do sedimentu kridovych v jejich nadlozi) - ktere davaji kvalitni arteskou vodu, ale i lecive vody laznim jako jsou Podebrady . Bylo by mi lito samozrejme i  pripadne kontaminace vod povrchovych . Ale kontaminace krajiny mnohymi dalsimi, byt neradioaktivnimi jedy nejen v okoli silnic a dalnic je, obavam se, mnohem vaznejsi problem a vsichni to presto berou jako neco "normalniho" ;-)

A dodal bych, ze kontaminace iracionalitou a hlouposti vsude kolem nas, bohuzel v neposledni rade i mezi mnohymi "zelenymi', je nebezpecnejsi nez kontaminace jakymikoliv hmotnymi skodlivinami !

Moje vize "zarive" :-) budoucnosti ? Zrusit vsechny vodni elektrarny s tunely resp. prestavet je a hnat v tech tunelech vodu nahoru - aby se zvysila krasa krajiny, atraktivita nasich rek pro vodaky (a v neposledni rade jejich samocistici schopnost). Mozna, k tomu jeste pristavet po krajine par vetrnych elektraren - pro zvyseni estetickeho ucinu. V pripade bezvetri by tyto vetrne elektrarny odebiraly proud ze site a vankem osvezovaly ovzdusi - a dodavaly patricnou dynamiku jinak mozna prilis ospale a nevzrusive krajine :-)

Predstavte si takto treba Jizeru pod Semily, nebo Certovu stenu ci obnovene Svatojanske proudy na Vltave - s dvojnasobnym prutokem ! Nebylo by treba jezdit na dovolenou do zamori, kdyz uz bezprostredni okoli Prahy by bylo tak krasne... A clovek by se tam dostal na kole, ne pouze letadlem ;-)

Na to by ovsem bylo potreba mit dostatek levne energie, hadejte odkud ?

Miloš Zahradník

tvrdite, ze existuje jediny prijatelny typ novinare: kriticky outsider. Za svoji osobu si dovoluji tuto skupinu rozsirit. Pro mne je prijatelny kazdy novinar, ktery nelze, zverejni vse podstatne, co se mu dostalo do ruky a je u nej znamo, obrazne receno, za ktery tym kope.

Z teto pozice se mi pak cinnost ing. Stetiny jevi jako transparentni, zato cinnost Jana Culika jako znacne nepruhledna. Posledne jmenovany napriklad neustale propaguje model privatizace metodou jakychsi "duchodovych fondu" a legitimni otazky, ktere tato metoda vyvolava, ignoruje. Vi nekdo proc? Neuvedomuje si pan Culik, ze ochota, podrobit se kritickemu zkoumani jeho autoritu zvysuje, zatimco neochota ji snizuje?

Moje definice skupiny prijatelnych novinaru ma dobry duvod: ve vasem deleni zcela vyclenujete lidi, kteri se dostanou do cizi zeme pri plneni svych pracovnich ukolu nebo treba s humanitarni misi. Jejich zkusenosti jsou nutne hlubsi nez skusenosti novinare, ktery se ubytuje v hotelu a pak vyrazi zpovidat sve obeti. Temto lidem jsem ochoten (v krajnim pripade) uprit titul 'nezavisly novinar', nikoliv ovsem pravo publikovat.