pátek 21. července

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Česká televize:
  • Rozhovor, který vyrazil dech: Usilují reportéři ČT Vítek a Schmarz o titul Autor nejhloupější novinářské otázky roku? Srovnání: Odpovědi dvou šéfů Rady České televize:
  • Miroslav Mareš: Utajovaná zpráva ředitele ČT je interní pracovní podklad
  • Illusion deja vu: Jan Jirák, Rada ČT: Na veřejnou kontrolu stačíme sami (21. 10. 1998) Vojenská politika ČR:
  • Kam bude vlast posílat lidi na popravu ? (Jaroslav Pour) Česká politika:
  • AD: Štěpán Kotrba: Polemika s prázdnem (Jaroslav Sever) Jaderná energie:
  • Energetické zdroje bychom měli posuzovat podle exaktních vlastností a ne podle názvu (Vladimír Wagner)
  • Předvídat a investovat do výzkumu (Pavel Trtík)
  • Obnovitelné zdroje energie nebudou stačit (Milan Cihlář)
  • Zavile se stavím proti ekologickým aktivistům (Miloš Zahradník) Reakce:
  • Jak je to s tím kritickým outsiderem (Ferdinand)
  • Ještě k privatizaci (Ferdinand)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Britské listy talks to decision makers in the Czech Republic.

  • Zde je adresa Britských listů.

  • Andrew Stroehlein rediguje kulturně politický týdeník Central Europe Review.

  • Tady je minulé vydání Britských listů.

    Co je nového v České republice

  • Miroslav Mareš, šéf Rady České televize, vysvětluje v dnešních BL, proč nebyla zveřejněna nynější zpráva generálního ředitele ČT. Bohužel, jeho vysvětlení zní velmi podobně, jak před dvěma lety argumentoval jiný, posléze odvolaný šéf posléze odvolané Rady ČT Jan Jirák. Pro srovnání znovu zveřejňujeme i jeho reakci.

  • Oprava a omluva. V hodnocení pořadu Tady a teď v dnešním vydání BL Tomáš Pecina chybně uvedl, že jedním z jeho tvůrců byl Martin Mrnka, šéfredaktor redakce publicistiky České televize. Ve skutečnosti tímto redaktorem byl Martin Schmarcz. Oběma aktérům se za chybu omlouváme. (Pátek 21. července v 17 hodin.)

  • Dědičův rozhovor v Jednadvacítce s Milošem Zemanem byl trestuhodně špatný, poznamenává Ivan Kytka z londýnské redakce českého vysílání BBC poté, co si ho přečetl v Lidových novinách. V ČR zbytečně vznikne zase povědomí, že šlo o něco "kontroverzního": přitom to byl otřesný příklad novinářské neprofesionality. Tomáš Pecina by podle Ivana Kytky neměl propadat atmosféře druhořadosti a chválit něco, co bylo strašné. Ivan Kytka se k tématu vrátí článkem po BL po víkendu, sdělil nám.

  • 49 procent českých občanů, pokládá své současné příjmy v domácnosti za podprůměrné. Průměrně žije podle svého názoru 57 procent občanů a 54 procent lidí se zatím neobává chudoby. Vyplývá to z výsledků průzkumu Institutu pro výzkum veřejného mínění. Jen 13 procent považuje své příjmy za nadprůměrné.

  • Podruhé se bude odpůrce letního času a pekař Stanislav Pecka ze Sobětuch na Chrudimsku ucházet jako nezávislý kandidát o místo senátora.

  • Ministerstvo životního prostředí vydalo výjimku ze zákona o ochraně přírody a krajiny pro průchod dálnice D 8 v šestnáctikilometrovém úseku přes České středohoří.

  • Nezávislost Literárních novin potvrzena. "Od tohoto čísla povede v Literárních novinách sloupek Stručně ze světa Filip Pospíšil a jeho kolegové ve sdružení Člověk v tísni. Jan Čulík vznesl hrubá obvinění proti spolupracovníkům Literárních novin Jaromíru Štětinovi a Petře Procházkové v Agentuře Epicentrum (měli by podle něj reprezentovat ve spojení s ruskými politickými silami ruské zájmy v České republice). Svá obvinění nedokázal doložit a odmítl se omluvit. Janu Čulíkovi jsme nabídli volnou, nepravidelnou spolupráci," napsal ve včerejších Literárních novinách č. 30/2000 jejich šéfredaktor Jakub Patočka Patočka nechápe, že může buď existovat 1. nepolitická, humanitární organizace, anebo 2. novinářská agentura. Spojovat to nelze. Novinářská humanitární organizace jakou je, jak se zdá, Člověk v tísni, (Filip Pospíšil by se snad měl zabývat nepolitickými humanitárními akcemi své instituce, nikoliv psaním politických článků do Literárek!) je contradictio in adjecto a Literární noviny to diskredituje. (Mimochodem, žádná agentura Epicentrum v ČR neexistuje - není registrována jako podnik.) - (Jaromír Štětina je ve správní radě Člověka v tísni, Petra Procházková také přiznává spolupráci s touto institucí.) - Dodejme, že Jan Čulík konstatoval, že je Jaromír Štětina závislý na Grigoriji Javlinském. Vyplývá to zjevně z jeho článků, publikovaných v českém tisku, divíme se, že to budí v proštětinovských kruzích tak obrovské pozdvižení. Možná by bylo dobré postupně uspořádat seriál citátů z článků Jaromíra Štětiny o Grigoriji Javlinském. Zde je například pár vět z jeho textu v Lidových novinách z 11. dubna 1998:

    Největší senzací minulých dnů je šéf demokratického hnutí Jabloko Grigorij Javlinskij. Jeho šance stouply během měsíce o 4 procenta. Dnes dává Javlinskému hlas 12 procent občanů. Odstoupení vlády vyneslo Javlinského do centra pozornosti. Vystupoval vtipně, glosoval krizi s přehledem. Ve chvíli, kdy se hroutila celá struktura moci, stál nad věcí. Pokud však Jabloko nezazáří v parlamentních volbách, jeho šance v roce 2000 budou mizivé. V seznamu uchazečů o prezidentské křeslo tedy zeje díra.

    Dále např. Petra Procházková a Jan Tobiáš psali v Lidových novinách dne 10. června 1996 toto:

    Grigorij Javlinskij je jediným kandidátem, který si zaslouží zařazení mezi demokraty. Je to politik evropského typu, vzdělaný, plynně hovořící anglicky, s vybranými mravy, a to je také jeho nejvážnějším handicapem v ruské předvolební kampani.

    Atd. Nenašli jsme v žádných článcích Jaromíra Štětiny a Petry Procházkové žádnou kritickou zmínku vůči Javlinskému; možná jsme špatně hledali a pan Štětina nám pošle své kritické články o Javlinském. V normálním prostředí není nutno zdůrazňovat, že už jen jediný nekriticky obdivný článek o nějakém politikovi navždy zpochybňuje novinářovu integritu! Proč je tohle tak těžké pochopit?

    Aktivismus je při etické novinářské práci nepřípustný. Novinář si nemůže předem rozhodnout, kde je pravda, a pak podle toho psát. Petra Procházková nedávno bezelstně uvedla v rozhovoru pro ČTK, že spolupracuje s organizací Člověk v tísni. Nezávislý novinář by se za něco takového měl stydět! Novinář musí o událostech nekriticky psát, ne se účastnit aktivistických akcí. Jak může nezávislý novinář zároveň působit aktivisticky v rámci nějaké jiné organizace! Vždyť to jeho novinářskou práci i objektivitu - nutnost zpochybňovat všechno - diskredituje! Mrzí mě, že to nechápe ani Jakub Patočka, který se zjevně nyní identifikoval s novinářským aktivismem, jak ho představuje organizace Člověk v tísni (proč je proboha zřejmě státem financovaná (určitě podle své jediné na internetu dostupné výroční zprávy z r. 1997) "humanitární organizace" umístěna v ČR zrovna v televizi)? - Jestlipak by Jakub Patočka dokázal projevit svou nezávislost až do takové míry, že by v Literárkách otiskl článek kritizující Člověka v tísni - anebo vedle vedení kampaně proti Temelínu by třeba zveřejnil na titulní stránce svých Literárek článek, přesvědčivě hájící Temelín? Zmatek v myslích je tristní. Mnozí prostě nedokáží přijmout kritický a pluralitní pohled na svět, přičemž jedině aproximace vůči pravdě prostřednictvím střetu názorů má nějaký smysl. Vnucování jakéhokoliv názoru apriori předem vede do slepé uličky. Musím se přiznat, že mi spadl kámen ze srdce, že nyní nemusím psát pro Literární noviny, pro časopis, který se teď tak jednoznačně identifikuje s jednou politicky aktivistickou skupinou... Diskreditovalo by mě to. Jistě, Česká republika a česká společnost je malá a ono to přímo svádí k vytváření kamarádšoftských srozumění, ale neměli bychom tomu podléhat. Novinář musí být kritický outsider. JČ

  • Problém Echelon. Konstatuje Petr Bradáč:

    Posílám několik zajímavých adres k tématu Echelon:

    Shrnutí z amerického pohledu s řadou širších souvislostí a odkazů je zde: http://www.shire.net/big.brother/echelon.htm

    Aktuality i historie případu je také na http://www.aclu.org/echelonwatch/faq.html

    Zde je stránka novináře, který na to přišel, a nenechal si to pro sebe: http://www.gn.apc.org/duncan/ (Zajímavá stránka skutečně nezávislého novináře už kvůli jejímu étosu, pozn JČ.)

    O problému dohledu obecně a v širších evropských souvislostech http://www.statewatch.org/eufbi/index.html.

    Aktuality z německých zdrojů, mj. o parlamentním šetření v Nizozemsku a o stanovisku Evropského parlamentu z 5.7.2000 zde: http://www.heise.de/tp/english/default.html

    Leccos zajímavého navíc lze snad najít i na http://mprofaca.cro.net/echelonfr.html

  • Velmi dobrá výstava o surrealistické malířce Toyen je otevřena v domě U zvonu na pražském Staroměstském náměstí, připravená profesionální a důkladnou péčí Karla Srpa. Že tahleta dáma skutečně měla talent a uměla malovat, si uvědomí snad každý před jejími plátny plnými napětí, tajemna a imaginace. Ale především jsou to krásné kompozice. Je to svobodomyslné umění opravdu nejvyšší kvality. Velmi mě mrzí, že jsme se ve škole při studiu Devětsilu nedověděli o Toyen, Heislerovi a Štyrském v podstatě skoro nic než jen jméno. Josef Škvorecký se mezeru neznalosti pokusil napravit, když někdy koncem sedmdesátých let vydal útlý paperback poezie a černobílých reprodukcí Jindřicha Heislera v redakci Věry Linhartové "Aniž by nastal viditelný pohyb" (1977) - jenže z toho pozoruhodné kvality obrazů Heislera ani Toyen nebyly rozeznatelné. K výstavě také vydalo nakladatelství Argo ve spolupráci s Galerií hlavního města Prahy velmi pěknou publikaci "Toyen" (396 stran velkého formátu, 292 barevných a 229 černobílých reprodukcí), kterou napsal Karel Srp - cena 2350 Kč. Velmi inteligentně jsou vybrané na zdech domu U zvonu Nezvalovy básně o Toyen. Ne všechno, co Nezval napsal má hodnotu, ale těchto několik veršů, zvětšených na zdech, to je skutečně poezie - je v tom magická intenzita i tvůrčí napětí. Škoda, že některé tyto Nezvalovy básně nemohly být vybrány pro sérii Poezie pro cestující v pražském metru. Tam je myšlenka seznamovat veřejnost s klenoty českého básnictví sice záslužná: potíž je, že ty verše, které se dosud objevily na reklamních prostorách v pražském metru neupoutají magickou výhní poetického napětí - jsou to básně víceméně nevýrazné. Chci-li ukázat lidem, proč je poezie něco skutečně zázračného, musím vybírat líp. jč

  • Atmosféra druhé poloviny šedesátých let byla jiná. Strávil jsem půl dne v knihovně pražského Ústavu pro českou literaturu, neboť jsem tam potřeboval zkontrolovat bibliografii pro své texty pro jednu americkou literárněvědnou publikaci. Pročítal jsem znovu projevy pronesené v červnu 1967 na známém čtvrtém sjezdu československých spisovatelů, kde čeští liberální spisovatelé otevřeně rebelovali proti komunistické moci. Ty texty jsou pozoruhodné hlavně svou občanskou hrdostí, jakou v Čechách dnes jaksi nevidíme. Ludvík Vaculík v projevu konstatuje: "Ačkoliv jsme chytli býka za rohy a držíme ho, kdosi nás zatím pořád kope do zadku a neustává." Ostře se staví proti neomezené moci a zasazuje se za hrdou nezávislost občanů. Základní demokratické postupy nejsou "ani socialistické, ani kapitalistické", říká Vaculík na tomto kongresu otevřeně, ale jsou společenskou nezbytností, nemá-li být občan zotročen. Stojí za to číst tyto texty. V Britských listech se k nim vrátíme. JČ

  • Komu byla v r. 1993 udělena licence TV Nova. Soubor důležitých dokumentů z RRTV, z nichž zřejmě vyplývá, že právní předchůdce firmy CME, společnost CEDC, se přímo podílel na správním řízení v rámci udělování licence pro TV Nova (na rozdíl od Vladimíra Železného), je v Britských listech na tomto místě.

  • Úřad vlády mlčí; to, že existuje jakýsi zákon o přístupu k informacím je mu jedno? V zájmu vlastní důvěryhodnosti by měl vedoucí Úřadu vlády, ministr Karel Březina Britským listům vysvětlit, z jakých důvodů byl osvobozen od povinné vojenské služby, když podle oficiálního životopisu sportuje. Tiskový mluvčí Úřadu vlády Libor Rouček je Britským listům - také podle zákona o přístupu k informacím - dlužen odpověď na otázku, jaký má plat zaměstnanec Úřadu vlády Jindřich Marek.

  • Druhý výbor z Britských listů ...jak Češi jednají (Milenium Publishing, Chomutov, 580 stran) lze objednat v internetovém knihkupectví Kosmas přímo na této adrese.

    Dosti podstatná část nového výboru z Britských listů se zabývá dosud nepříliš úspěšnou reformou zpravodajství v České televizi, dále kniha pojednává mj. o reakcích českých intelektuálů na analýzu Václava Havla v pojetí Johna Keana, o české politice a kultuře, o české byrokracii a českých postojích obecněji. Předmluva ke knižnímu svazku - stručně vysvětlující, co v knize je - je zde, podrobný obsah knihy je zde, obálka je tady. (První výbor z Britských listů ...jak Češi myslí, Milenium Publishing, 1999, je rozebraný.)

  • Nové texty na serveru ceskaliteratura.cz Poznamenává Radek Sarkozi, že na serveru Česká literatura na Internetu přibyly následující texty:

    RUBRIKA PŘEKLADY:
    Apollinaire: Pásmo
    Allen: Kdyby byli impresionisté dentisty
    Rimbaud: Opilý koráb
    Brautigan: V melounovém cukru (ukázka)

    RUBRIKA TEXTY:
    Třešňák: Evangelium a ostružina, Plonková sedmička (ukázky)
    Nápravník: Předmoucha (experimentální text)
    Just: Žádost o přijetí do KNČJ (Klub nepřátel českého jazyka)
    Halas: Staré ženy
    Kolář: Calder, Pollock (vizuální poezie)

  • Proč píší Jaromír Štětina a Petra Procházková takto zaujaté články ve prospěch Grigorije Javlinského? Je k dispozici finanční audit "agentury Epicentrum" Jaromíra Štětiny a Petry Procházkové, aby bylo zjevné, jak je financována? Britské listy požádaly Jaromíra Štětinu o rozhovor, aby tyto skutečnosti objasnil. Jaromír Štětina rozhovor odmítl, protože jsou Britské listy "neseriozní", a namísto toho hodlá Jana Čulíka žalovat. Ochota podrobit se nezávislému kritickému zkoumání Britských listů v rozhovoru s nimi však autoritu interviewované osoby posiluje, neochota ji naopak oslabuje.

  • TEMATICKÝ ARCHÍV BRITSKÝCH LISTŮ je na adrese http://www.britskelisty.cz/xz/.

  • Přehled anglicky napsaných článků od Jana Čulíka a Andrewa Stroehleina o aktuálním vývoji v České republice najdete zdezde.

  • Hudba a zvuk - Každé úterý: Týdenní přílohu věnovanou vážné hudbě (archív textů i zvukových ukázek) píše a rediguje v Neviditelném psu Lubomír Fendrych na adrese http://pes.eunet.cz/hudba/hudba.htm.

  • Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

  • Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://www.britskelisty.cz/prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

  • Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britské listy.

  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).

  • Zde jsou užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku.

  • Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.


    Výběr textů z posledních dní:


  • |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|