Britské listy talks to decision makers in the Czech Republic.
Inzerujte v Britských listech!
Andrew Stroehlein rediguje kulturně politický týdeník Central Europe Review.
Tady je minulé vydání Britských listů.
Adresa Britských listů je zde.
Upozornění autorům: Prosím, posílejte pokud možno své příspěvky do BL uložené ve formátu html. Díky. JČ
Aktualizace k 28. říjnu, výročí vzniku Československa:
Státní svátek
Ke státnímu svátku patří gratulace, jako například ta včerejší od britské královny, která nám popřála prosperitu a štěstí, dále pak vyznamenávání lidí, kteří se o stát zasloužili, pokládání věnců k hrobům jeho zakladatelů a slavnostní projevy.
Stejně tak ovšem k výročí vzniku samostatné republiky patří řada otázek. Je to stát, na kterém nám jako občanům záleží? Je to stát, od kterého pouze něco chceme, anebo jsme také ochotni pro něj něco udělat? Je to stát na který chceme být hrdí, za který se nechceme stydět?
O ničem z toho nebyla v předvečer státního svátku řeč. Zpravodajské relace se věnovaly šokujícímu záznamu telefonického rozhovoru, ve kterém se premiérův poradce snažil korumpovat bývalého ředitele kongresového centra ve Štiříně.
Poradce telefonát přiznal, nicméně zjevně nechápe, co je na vydírání špatného. Podobně bývalý šéf Zemanova sekretariátu nechápe, proč by kvůli neplacení nájemného nemohl být přednostou okresního úřadu: Neodstoupil kvůli pochybení, ale kvůli mediální kampani.
Ministra zdravotnictví pak nechávají klidným přibývající svědectví o nátlaku na šéfy zdravotnických zařízení, nucených pod nátlakem podepisovat sporné kontrakty a místopředseda vlády tvrdošíjně mlčí o státních milionech, které nepochopitelně putovaly přes jeho konto.
Tyto aféry asi nejsou povzbudivými dárky novinářů ke státnímu svátku, nic méně fakt, že o nich nehodláme mlčet důležitým příspěvkem k budování slušného státu určitě je.
Státem, o kterém dnes budou mluvit politici, jsme totiž my, občané. Jestliže se smíříme s tím špatným, co se u nás děje, dopustíme současně znehodnocení toho dobrého. To je ovšem nepřijatelné vůči těm kteří zde byli před nám, a sotva by nám to odpustili ti, kteří přijdou po nás.
28. října 1999
Kde domov můj ?
Je s podivem, jak málo dnešní generace o Hymně české republiky ví. Neškodí proto si připomenout její počátky:
"Kde domov můj?", počáteční slova české národní hymny, původně zpěvní vložky (č. 19.) v J. K. Tylově frašce "Fidlovačka" s hudbou Fr. Škroupa, jež provozována byla poprvé 31. prosince 1834 v stavovském divadle pražském. Při premiéře zpívána byla basistou Karlem Strakatým, jenž ji potom s baritonistou Janem Píškem rozšiřoval na koncertním podiu mimo Prahu. Vytištěna byvši ponejprv v 1. díle Chmelenského "Věnce" (1838), pronikla do domácností českých, sílila národní vědomí, ana v době absolutismu tklivými a prostými slovy hlásala velikou myšlénku lásky k vlasti, až za druhého politického probuzení r. 1860 pronikla na širokou veřejnost jako nadšeně uznávaná hymna národa českého. Melodie Škroupovy bylo mnohokráte vykořistěno k uměleckému zpracování. Ant. Dvořák mistrným způsobem vytěžil ji jako thematický podklad ouvertury, meziaktní a melodramatické hudby k F. F. Šamberkově hře "J. K. Tyl". (Pramen: Ottův slovník naučný).
Nejčastější chybou bývá zaměňování či ztotožnění písně (oné zpěvní vložky) Kde domov můj? s hymnou. Zatímco píseň má dvě sloky, hymna pouze jednu. Hudba, čili melodie, text a harmonie hymny jsou dány zákonem.
Další chybou bývá nesprávná interpretace textu písně, přesněji druhé sloky. V národě kolují různé podoby textu. Abych se přiblížil pravdě co nejblíže, navštívil jsem rodný dům J. K. Tyla v Kutné Hoře. Na památku odhalení pamětní desky zde byl dne 22.dubna 1862 text písně uveden:
Kde domov můj?!
Voda hučí po lučinách,
Bory šumí po skalinách,
V sadě skví se jara květ,
Zemský ráj to na pohled;
A to jest ta krásná země -
Česká země - domov můj!
Kde domov můj?!
Znáte v kraji Bohu milém,
Duše tiché v těle čilém,
Jasnou mysl, vznik a zdar,
A tu sílu, vzdorů zmar;
To jest Čechů slavné plémě,
Mezi Čechy domov můj!
Jak si pozorný čtenář jistě povšiml, oproti dnešní verzi jsou v první sloce dvě odchylky: v 6. Řádku je slovo jest nahrazeno slovem je a v 7. řádku je přehozen slovosled původně Česká země, dnes země česká. Důvodem k první změně byla patrně snaha nahradit zastaralé jest soudobým je, druhá změna je pak zpěvnější. (Verze "země česká" je také gramaticky logičtější; nová, objevná, zdůrazněná informace (v tomto případě adjektivum "česká") se totiž v češtině umisťuje na konec větné fráze: této části větné fráze se říká "réma", pozn. JČ.)
Druhá sloka nedoznala žádných úprav, pouze se přepisováním a různými vydáními něco vytratilo či pozměnilo. Smysl a význam sloky není zcela jednoznačný, a proto si jej dovolím přeložit (když už to neudělá žádný jazykovědec, kterých máme plné domy) do současné mluvy:
Kde domov můj?!
Dnes je uváděn pouze otazník. Správně je otazník vykřičník, víme, kde je náš domov, je to řečnická otázka s vlasteneckým imperativem.
Znáte v kraji Bohu milém
Kraj náš musel být Bohu milý, protože ho stvořil opravdu nádherně.
Duše tiché v těle čilém
Patrně ve srovnání s ostatními národy (zvláště Němci) jsme tiché, mírné, klidné povahy, s dobrým zdravím.
Jasnou mysl, vznik a zdar
Dobře nám to myslí, jsme schopni tvořit a věci dotáhnout do zdárného konce.
A tu sílu, vzdorů zmar
Když je však potřeba, máme dostatek síly na zmaření veškerých vzdorů a protiv.
To jest Čechů ...
Dále už je to jasné.
Jistě by mohl čtenář vznést řadu námitek. Třeba už dnes na tom nejsme tak dobře se zdravím, třeba se nám vždy nepodařilo se postavit vzdorům. Nicméně podotýkám, že jednak taková situace byla před zhruba 160. lety a jednak že text nezachycoval realitu, nýbrž vyjadřoval ideu, t.j. metu, ke které národ směřoval. Doufám, že přes různá protivenství bude směřovat i nadále.
Petr Jánský
28. říjen v Los Angeles
Basnirka Jirina Fuchsova s prateli
ucti pamatku vsech ceskoslovenskych obeti
nacismu a komunismu zazehnutim svicek
v narodnich barvach.
12:00 hodin v poledne
Generalni konzulat Ceske republiky
Wilshire & Veteran, Westwood, Kalifornie 90024.
"PRAVDA VITEZI!"
Co je nového v České republice
Tvrdý rasismus v české státní správě. Úřady práce si už řadu let označují ve své vnitřní evidenci Romy a lidi, které považují za
problematické.. Romové jsou v Olomouci označováni úředníky v jedné z kolonek písmenem "R" a v případě, že si pracovník úřadu toto písmeno zadá k vyhledání, vyjede mu z počítače seznam Romů. Ten podle jednoho se zaměstnanců může kromě evidence sloužit také tehdy, když
přijde podnikatel s podmínkou, že Romy zaměstnávat nechce. Příkaz k založení takovéto evidence nebyl dán písemně. "Už se to dělá více jak pět let a nejen v Olomouci," řekl jeden interní svědek.
Nezaměstnanost a další problémy severní Moravy byly tématy setkání premiéra Miloše Zemana s přednosty severomoravských
okresních úřadů v Krnově na Bruntálsku.
Bude opakovat Kladno chybu Ústí nad Labem? Pro neplatiče nájemného chystá Kladno 72 stavebních buněk, ale prý to nebude romsk ghetto. Obyvatelé kladenské Průmyslové ulice mají strach a peticí se domáhají, aby kolonie byla jinde.
Písemnou omluvu a 25 000 korun obdrží od ostravského Hotelu Imperial předseda
Regionálního sdružení Společenství Romů na Moravě Petr Horváth, kterého loni 18. listopadu
odmítl zaměstnanec hotelu obsloužit.
K článku Oldřicha Uličného Neslýchaná sprostota Ondřeje Hausenblase". Chtěli bychom věcnou reakci od pana Uličného, napsal Mirek Vachek:
Vazeny pane Culiku,
mozna by nebylo od veci, kdybyste jeste pozadal pana Ulicneho o vecnou reakci na clanky pana Hausenblase.
Cim to je, ze nejdrive zkoumame, kdo neco rika, nez co to vlastne rika.
Pláč české národní budovy v New Yorku. Komuniste nyni ziskavaji vetsinu v CR:
Bude vlat ruda vlajka s kladivem a srpem z Narodni Budovy v New Yorku, ptá se Josef Schrabal. Více se o tom píše v tomto článku.
Čeští politikové, dělejte něco pro lidi! Velký dojem udělala na mě svou věcností a svou konstruktivností zpráva Evropské unie o stavu České republiky, jejíž podrobné shrnutí v češtině jsme zveřejnili zde. Bohužel, lidi tyhle věci jaksi nezajímají, a tak si ji málokdo přečetl. Je to škoda. Jestliže totiž čeští politikové kašlou na situaci obyčejných českých občanů, nechávají je potýkat se s nezvládnutelnou byrokracií, atd., právě Evropská komise se zasazuje v této zprávě za práva obyčejných lidí. Zpráva EU je velká příležitost - vůbec nejde o byrokratické nesmysly, jak se to snaží prezentovat někteří čeští novináři a euroskeptičtí politikové. Ne, kdyby česká vláda dokázala splnit to, co od ní požaduje Evropská unie, lidem v ČR by se rázem žilo daleko příjemněji. Dokáže o tom někdo rozpoutat v ČR veřejnou debatu? Skutečně, podívejte se prosím na tu zprávu a posuďte její závěry sami. Čeští občané by se měli u českých vládních úřadů i sdělovacích prostředků ve vlastním zájmu dožadovat, aby byly nedostatky, na které poukazuje Brusel, odstraněny co nejdříve.
Pozoruhodné svědectví o skutečném průběhu revoluce v roce 1989, jak ho zaznamenal Jan Čulík koncem minulého týdne na pražské konferenci jejích svědků a účastníků, včetně kontroverze týkající se údajné tajné dohody Havel - Dubček o kandidatuře na prezidentský úřad, kterou Havel nesplnil, najdete v tomto vydání Britských listů.
Arts and Letters Daily. Kdo má zájem o inteligentnější mezinárodní debatu o filozofii, estetice, literatuře, myšlenkách, kritice, kultuře, historii a umění, nechť pohlédne na stránku http://www.cybereditions.com/aldaily/.
Jak Češi myslí. K desátému výročí pádu komunismu vychází pětisetstránkový výbor z Britských listů pod názvem Jak Češi myslí. Zahrnuje patnáct tematických oddílů, zabývajících se aktuálními problémy v České republice. Kniha vyjde v nakladatelství Milenium Publishing, Chomutov kolem 20. listopadu 1999. Bližší informace vyšly v BL na tomto místě.
O rasismu v České republice a o problému zdi v Matiční ulici píše v aktuálním vydání časopisu Central Europe Review Jan Čulík na tomto místě.
Praha 1989-1999: Kostlivci na oslavě. Článek o skutečném významu československé revoluce z roku 1989, na základě zkušenosti z nedávné pražské konference historiků na toto téma, zveřejněný česky v pondělním vydání BL, vyšel zároveň anglicky v časopise Central Europe Review na tomto místě.
Ožebračené české intelektuální elity. O ožebračení českých elit, včetně lékařů, píše v časopisu Central Europe Review anglicky Jan Čulík.
Česká literatura bez témat o čem psát. K desátému výročí pádu komunismu
zveřejnila BBC na svých anglických stránkách feature o roli českých spisovatelů a literatury za komunismu a nyní.
Demonstrace proti rasismu v ČR. Iniciativa proti rasismu plánuje demonstraci proti českým neonacistům. Další informace na adrese http://go.to/ipra.
Článek tohoto čtvrtletí. Byl na něj nominován tento text: Tvorba bohatství: Nová pravidla pro jednotlivce, společnosti a státy (L.C.Thurow, The Atlantic Monthly, přeložil Jiří Zlatuška)
Hudba a zvuk - Každé úterý: Týdenní přílohu věnovanou vážné hudbě (archív textů i zvukových ukázek) píše a rediguje v Neviditelném psu Lubomír Fendrych na adrese http://pes.eunet.cz/hudba/hudba.htm.
Na adrese http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/ares_fr.html je ve zkusebnim provozu Mertlikem slibovany registr ekonomickych subjektu. Zde si muzete potencialniho obchodniho partnera proklepnout podstatne lepe, nez dosud na http://www.justice.cz. Mimo jine novy registr zahrnuje i podnikajici fyzicke osoby (=zivnostniky).
Nepřípustná reklama v českém vysílání BBC. Napsala Juliana:
Vazeny pane Culiku,
domnivala jsem se, ze upozorneni o nepripustne reklame na BBC je v BL
zbytecne dlouho, ale dnes (16. 8.) me tato stanice presvedcila o jeho stale
aktualnosti. V glose o nezamestnanosti (redaktor rekl inflaci) byl Petr
Holub uveden priblizne takto: "Zeptali jsme se na nazor P. H., sefredaktora
Respektu, kteremu o teto problematice vychazi dnes v tomto casopise clanek."
Respekt si nekoupim. Za prve je mi tento zpusob reklamy protivny, za druhe
nerekl Petr Holub nic, co uz bych neslysela alespon padesatkrat.
Neni mi zcela jasne, proc se o nezamestnanosti bavi novinar z BBC s
novinarem z Respektu - proc se BBC radeji nezepta nejakeho sociologa nebo lidi z uradu prace.
Skrytá reklama v českém vysílání BBC. Přišel tento dopis: Vazeny pane Culiku,
kdysi jste psal o nepripustné reklame. Ceske vysilani BBC nyni jiz nekolikrat uvedlo
neco ve stylu: Ivan Kytka bude o teto problematice mluvit za dva tydny. Ale
jiz tento tyden si muzete o problemu precist v jeho clanku, ktery vyjde v
tydeniku Respekt. Je to skryta reklama nebo ne? Treba jim Respekt neco
plati za to, ze ho inzeruji, anebo publikuje jejich vysilaci cas, nevim.
Bylo by dobre, kdyby se alespon BBC drzela pravidel.
V Producers' Guidelines BBC se mj praví:
Výrobek nebo služba se nikdy nesmí vyskytovat v obraze ani ve zvuku oplátkou za peníze, služby či cokoliv jiného.
Třeba české vysílání BBC vysvětlí, jaký postoj zaujímá vůči těmto předpisům.
Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.
Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://www.britskelisty.cz/prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.
Czech media, Czech politics and Czech culture:
A selection of English language articles, published in Britské listy.
(Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University). Zde jsou užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku.
Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.
Výběr textů z posledních dní:
