Co je nového v České republice

Aktualizace, neděle 16.30:

Aktualizace, neděle 14.30:

Tiskové prohlášení generálního ředitele ČT Jiřího Hodače

Sekretariát generálního ředitele ČT

Tel.: 6133 4000 Aktualizace, neděle 12.30:

Aktualizace, neděle 9.30:

Zajímavé dění začne až po Hodačově odvolání (nebo odstoupení). V tu chvíli totiž čekají triumfující vzbouřence dva mimořádně obtížné úkoly: musejí se distancovat od "senátorských hlídek" a zároveň se vypořádat se zhruba dvanáctimilionovou hmotnou škodou, kterou jejich rebelie televizi způsobila. Jiří Hodač postupoval striktně v souladu se zákonem a jeho vedení náhrada škody s největší pravděpodobností nepřipadne. Zaměstnanci jsou naproti tomu v potížích: i když neznáme všechny podrobnosti, podle § 266a zákoníku práce nastaly účinky doručení rozhodnutí o rozvázání pracovního poměru okamžikem, kdy zaměstnanec odmítl písemnost převzít, a od té doby se všech 20 osob zdržovalo na svém bývalém pracovišti neoprávněně (bez právního důvodu) a bránilo tím České televizi vysílat v souladu se zákonem. To patrně zakládá odpovědnost zaměstnanců za vzniklou škodu. Že vzbouřenci budou asi i trestně stíháni, jsme psali v pátečním vydání BL. (TP)

Aktualizace, neděle 4.30:

Sent: Sunday, December 31, 2000 5:38 AM

Okupační stávka je přece okupační proto, aby někdo jiný nemohl dělat stejnou práci. A formou může být i práce, pokud nějaké důvody, jiný zákon, složená přísaha, veřejný zájem nebo třeba i nepřetržitý provoz, vylučují v práci přestat, jako např. ve zdravotnictví. Přesně tak jsme stávkovali v listopadu 1989, tehdy ovšem byla naše stávka opravdu nezákonná. Nevím, jak je to dnes, mohli byste to zjistit a vysvětlit?

Podle nejnovějšího vývoje se zdá, že jsem litovala pana ředitele Hodače předčasně, a vy ho předčasně odepsali, a že potřebovat držet palce bude spíš druhá strana. Předpokládám, že situaci Klaus se Zemanem ustojí, myslím, že to vidíte moc dramaticky a pražskýma očima. Je jasné ovšem, že za jakýchkoliv okolností ztratila ČT důvěryhodnost. Vím, že nemohu neplatit koncesionářské poplatky, ale je možné stěžovat si na kvalitu veřejné služby ombudsmanovi?

O co vlastne jde policii a panu Grossovi?

Nezalezi na tom, jestli vic sympatizujete se vzbourenci, nebo s  novym vedenim CT. Uz ponekolikate se ale ukazuje, nakolik v  pripade rebelantu funguje pokrivena optika normalnosti. K tomu, aby do squatu Ladronka nabehla Mestska policie (!) a znicila tak nejlepsí centrum alternativní kultury siroko daleko, stacilo radnimu Filipu Dvorakovi ukazat prstem a zamavat pochybnym carem papiru.

Nikoho z novinaru, vyjma Britskych listu, to tehdy moc nebralo. Ani ty tolik svobodne redaktory CT (konkretne medialni hvezdicku posledních dní Patrika Kaizra. Prave ten ma totiz, coby byvaly prispevovatel A kontra, v CT na starosti extremistum). O  ucelovem zpravodajstvi z MMF, ktere udelalo ze Stanislava Grosse boha spravedlnosti a cestnosti se ani nebudu zminovat. Je jasne, ze Gross se ted citi byt zpravodajum CT dluzníkem. Mozná by jim ale prece jen prospelo, kdyby nesli dusledky reality, ktere svym medialnim pusobenim napomahali vzniknout.

Aktualizace, neděle 0.30:

Naštěstí však byli přítomni politikové. Přítomná senátorka a lékařka Zuzana Roithová (KDU-ČSL) usoudila, že lékařská pomoc není nutná; policii zaměstnanci ČT volat odmítli, aby nezavdali podnět k policejnímu zásahu v budově.

Ve zpravodajském sále vzrostlo napětí poté, co bezpečnostní služba začala znovu zamezovat vstup do budovy zaměstnancům, kterým se Bobošíková pokusila předat výpověď. Nejprve jim přestaly fungovat magnetické karty pro vstup do budovy. Vedení televize téměř po týdnu zablokovalo mobilní telefony zaměstnanců, kteří dostali výpověď, a posílilo ostrahu o sedm mužů v černých oblecích. Ti mají instrukce nevpustit propuštěné zaměstnance do budovy. (Těžko říci, jak účinný pokus to bude, protože většina z nich se trvale zdržuje uvnitř. TP)

V takzvaném velíně se poté začalo spekulovat o tom, že nový generální ředitel Jiří Hodač se pokusí budovu zpravodajství obsadit. Ministr vnitra Stanislav Gross však večer údajně vzbouřené zaměstnance ČT telefonicky ujistil, že policejní zásah v budově nepřipustí.

Generální ředitel České televize Jiří Hodač odvolal z funkce čtyři vedoucí pracovníky. Je mezi nimi finanční ředitel Ladislav Paluska, vedoucí právního útvaru Vladimíra Vocetková, vedoucí personálního útvaru Michal Kříž a ředitel výroby a techniky Vít Novotný.

Jana Bobošíková znovu odvysílala v sobotu večer zkrácené zpravodajství, ale podle našich čtenářů bylo přece jen "přes počáteční usilovnou snahu o vyváženost" prý propagandistické. Dlouhý prostor dostala členka Rady ČT Jana Dědečková a zpravodajství prý neinformovalo o pokračujících demonstracích na Kavčích Horách.

Aktualizace, sobota 23.30:

Aktualizace, sobota 15.00:

Aktualizace, sobota 10.30:

Úkol je zjevně nesplnitelný, takže Jiřího Hodače lze už v tuto chvíli s úspěchem označit za bývalého ředitele. Nyní jde tedy o to, zda zvítězí právo nebo revoluční spravedlnost, tj. zda nový ředitel ČT bude nastolen Radou nebo ulicí. Obecně platí, že čím později Hodač odstoupí ze své funkce (a čím déle bude druhá strana sporu dostávat podporu ve formě cenzorských titulků místo zpravodajství), tím vyšší je pravděpodobnost, že kapitulace bude bezpodmínečná. Zda se politikům podaří vyjednat lepší kompromis, se dozvíme během několika následujících dní. (TP)

Ono to nebude tak jednoduché. Podle platného zákona i když J. Hodač bude odvolán, nebo odstoupí, bude nadále ředitelem ČT až do jmenování nového. Jsem zvědav, jakým kvaltem bude probíhat výběrové řízení na nového ředitele.

Poznámka JČ: Bude lůza dodržovat platné zákony? Dovedu si představit, že bude manifestačně nastolen nový ředitel, "podporující vzbouřence".

Hezký den, pane Čulíku,

nejen ČTK, jak poznamenává Tomáš Pecina, ztrácí objektivitu, píše Zdeněk Jungwirt: Také veřejnoprávní ČR 1 - Radiožurnál se už chová jako hlásná trouba rebelujících redaktorů ČT. Stačí se zaposlouchat do otázek, které redaktoři Radiožurnálu kladou. Například Jana Klusáková v Radiofóru Ivanu Langrovi a Petrušce Šustrové. Pořád chtěla slyšet, zda Jiří Hodač postupuje podle zákona, ale už se nezeptala, zda zákon neporušují také ve velíně ČT bivakující redaktoři a politici. Mimochodem, co takovému soužití na podlaze říkají hygienici?

Předpokládám, že pro redaktory České televize platí stejné pracovně právní normy, jako např. pro dělníky ve fabrice. Jsem-li někde zaměstnán, pak bych měl být ke svému zaměstnavateli loajální. Pokud se mě některé jeho metody nelíbí, existují zákonné prostředky, jak na to upozornit a dosáhnout nápravy.

Mám-li takový nesnesitelný odpor k šéfovi, jako předvádí rebelové z ČT, tak není nic jednoduššího, a také elegantnějšího, než dát výpověď a ze zaměstsnání odejít. Proč tedy v okamžiku nástupu Jiřího Hodače neučinili totéž naši hrdinové? To by bylo gesto. Dnes už by redakce zpravodajství fungovala v normálních kolejích a šlo by to i bez nich, ač se mylně domnívají, že jsou nenahraditelní.

Když jsem takto argumentoval v rozhovoru s otcem jedné ze vzbouřených redaktorek ČT, který mne přišel požádat o sepsání a publikování "nějaké petice na jejich podporu," setkal jsem se s nepochopením. Jako kdyby televizní redaktoři byli nějací nadlidé, pro které zákony neplatí. Petici v místě bydliště redaktorky jsem odmítl zogranizovat a hrdý otec hrdinné dcery odešel od mých dveří s údivem, že někdo vůbec může vánoční televizní revoluci nepodporovat.

A ještě dovětek k mému sobotnímu konstatování o neobjektivitě ČR-1 Radiožurnálu. Neustále dokola opakuje ve zprávách pomatené vyjádření předsedy RRTV Martina Muchky, které se kloní spíše na stranu rebelantů. Upřesňující a vysvětlující tiskové prohlášení místopředsedy RRTV Petra Štěpánka ( "Za legální lze považovat pouze zpravodajství kontrolované vedením České televize. A vedení televize reprezentuje na prvním místě její generální ředitel a v případě zpravodajství jeho ředitelka.") už se mu do kampaně na podporu klepetkovské redakce zpravodajství ČT nehodí. Pan ředitel ČR by se měl nad tím zamyslet. V podobné situaci jako Jiří Hodač by se klidně mohl ocitnout také on.

Pane Culiku,

chtel jsem se jenom informovat. Mluvil jsem s nekterymi "vzbourenci" proti vedeni CT a oni argumentuji tim, ze Rada CT je nezakonna, nebot podle zakona z roku 1991 v ni nesmi byt clenove politickych stran. Proto i reditel CT je ustanoven nezakonne a oni pry ho nemusi poslouchat. Co je na tom pravdy?

J. Dvorak

Odpovídá Tomáš Pecina: Nesmějí tam být funkcionáři politických stran a radní nesmějí působit ve prospěch stran (§ 5, odst. 2, zákona o ČT). To je vše.

Poznámka TP: Co mi přisuzuje trochu zjednodušeně Jan Čulík, je sentimentálně-žurnalistické vidění světa, které nesdílím - jsem přesvědčen, že emocionální vydírání nemá právo na publicitu. Jde mi o jinou věc: vzbouření redaktoři přišli vzpourou o legitimaci k vykonávání své profese, takže jediné "vítězství", kterého mohou nyní dosáhnout, se posouvá do zcela osobní roviny vytrvat ve vzdoru vůči Janě Bobošíkové a neustoupit nátlaku. V původním záměru jsem žádný étos nenašel, ale v situaci, ve které jsou nyní, se tento étos, řekněme sekundární, objevuje. Jinak řečeno, nemám důvod, proč schvalovat prvotní motivy rebelujících redaktorů, ale začínám mít důvod, proč si minimálně některých z nich vážit.

Dovíte se v této knize mnoho o interních problémech České televize a proč jsou pořád odvolávání její generální ředitelé. Dosti podstatná část nového výboru z Britských listů se zabývá dosud nepříliš úspěšnou reformou zpravodajství v České televizi, dále kniha pojednává mj. o reakcích českých intelektuálů na analýzu Václava Havla v pojetí Johna Keana, o české politice a kultuře, o české byrokracii a  českých postojích obecněji. Předmluva ke knižnímu svazku - stručně vysvětlující, co v knize je - je zde, podrobný obsah knihy je zde, obálka je tady. (První výbor z Britských listů ...jak Češi myslí, Milenium Publishing, 1999, je rozebraný.)

Výběr textů z posledních dní:

Jaroslav Plesl

A dale. Kdyby se logikou Vaclava Havla a vzbourencu ridil Al Gore, mel by se zabarikadovat v Bilem dome a nepustit Bushe dovnitr. Gore prece ziskal vetsinu hlasu, a tak ma pravo postavit se Sboru volitelu, ktery ho zbavuje vitezstvi. Nestoji take v tomto pripade nad zakonem vyssi zajem? Nekdo by mel tuto otazku polozit panu Havlovi a jeho kamosum ze ctyrkoalice. Pokud je Vaclav Havel opravdu tak zasadovy clovek, pak by se nemel s Bushem nikdy setkat, protoze byl prezidentem zvolen sice v souladu se znenim ustavy, ale v rozporu s jejim duchem.

Ale vazne. Kdyby s touto tezi Albert Gore vystoupil v Americe, roznesli by ho Americani v zubech. Nebo alespon tisk by ho rozcupoval. Tady vsak kdejakemu hlupakovi projde i ta nejvetsi nehoraznost.

Moje treti otazka se tyka protidrogovych zakonu. Nestoji nahodou obcanska svoboda pouzivat jakekoli omamne latky nad "zhovadilymi" zakony proti drogam?

Jaroslav Plesl

2) Úkolem vyjednavače je zprostředkovat dohodu mezi vzbouřenci a Radou ČT. Byla to rada, která zvolila špatného ředitele, jsou to vzbouřenci, kdo vyhrocuje situaci a dělá z vysílání svou hlásnou troubu, potažmo šaškárnu.

3) Rada by měla uznat chybnou volbu a Hodače odvolat. Zároveň by měl být jmenován dočasný ředitel, který funkci přijme s vědomím, že ji brzy opustí. Také tato osoba by měla vyjít z dvoustranného jednání "rada - vzbouřenci" za účasti zprostředkovatele. Dočasným ředitelem by mohl být sám zprostředkovatel.

4) Vzbouřenci by měli uznat, že použili extrémní nástroje odporu a ihned by měli vrátit zprávy do normálu. Na reportování o kauze ČT by měl být "najat" novinář z jiného média. Také tento člověk by měl být vybrán po dohodě obou stran. Mohl by to být třeba Václav Moravec, který se, myslím, těší obecně dobré pověsti objektivního reportéra. Neměl by sídlit v redakci zpravodajství. O ČT by měl reportovat nejméně následujících 6 měsíců a do vydání předávat hotové kazety. Nikdo jiný z redaktorů ČT by neměl mít právo o případu točit.

5) Jelikož vláda slíbila urychleně projednat novelu zákona o ČT, měl by být urychlen i proces projednávání v parlamentu. Po přijetí zákona by měla dosavadní rada abdikovat a vytvořit prostor pro radu novou, která zvolí nového ředitele.

6) Vzbouření redaktoři by měli přijmout, že s novým ředitelem přijde nový šéf zpravodajství bez toho, aby sami předem kladli jakékoli podmínky.

7) Vyjednavačem samozřejmě mohou být místopředsedové vlády Špidla a Rychetský, ale jako lepší varianta se mi jeví osoba "obecně respektovaná" s podporou napříč demokratickým politickým spektrem. Například Pavel Tigrid (má-li ji).

8) A teď bych rád slyšel, kde jsou v mé teorii díry.

Vážený pane, myslím, že jste dokument Rady pro rozhlasové a tv vysílání nečetl dost pozorně. Stojí v něm: "Ve dnech 22. až 27. prosince 2000 došlo k porušení zákona o vysílání tím, že vedení ČT nemělo plnou kontrolu nad vysíláním, což se projevilo zejména ve zpravodajských pořadech. Krizová situace se dále vystupňovala skutečností, že byly vysílány dvě verze zpravodajských pořadů, z nichž pouze verzi kontrolovanou vedením ČT lze považovat za legální."

Oproti tomu Vy na stránkách Blistů tvrdíte: "Zde je plné znění tiskového prohlášení Rady pro rozhlasové televizní vysílání, z něhož vyplývá, že pouze vysílání ČT, schválené generálním ředitelem Jiřím Hodačem, je jediné legální."

Rozpor je zřejmý. Rada pro RTV považuje za legální vysílání kontrolované vedením ČT. Bohužel, podle interních směrnic, nerovná se vedení ČT=Jiří Hodač. Vedení ČT je složeno nejen z GŘ ČT, ale i z jeho nejužších spolupracovníků a vedoucích jednotlivých klíčových úseků. Pokud došlo k vysílání alternativních zpráv z budov Novy a Primy se schválením všech těchto zainteresovaných osob, pak je vše v pořádku. Pokud šlo pouze o samostatné a užším vedením ČT neschválené rozhodnutí Jiřího Hodače, dopustil se Jiří Hodač porušení nejen interních směrnic.

Poznámka JČ: V tom případě se už před "šalamounským" výrokem RRTV "vzdávám". Usuzoval jsem podle racionální praxe v normálních zemích, že ředitel instituce je přirozeně její vedení a jeho náměstci,kolegium ČT, atd., jsou jemu podřízení. Domnívám se, že pokud by chtěla RRTV konstatovat, že Jiří Hodač není ředitelem ČT, musela by jasně zpochybnit legalitu jeho volby. To je ovšem jen normální, racionální uvažování, v ČR jde teď stranou. Nebo ne? - Upozorňuju na tuto věcnou analýzu Štěpána Kotrby:

Poznámka TP: Osobně mám za to, že kolega Kotrba zde ztrácí čas detailním rozborem informačního šumu; cosi mi napovídá, že na mediálním výstupu pana předsedy se silně podepsal druhý termodynamický zákon, neboli že autora usnesení, které Martin Muchka tak avantgardně vykládal, je nutno hledat jinde než v Radě pro rozhlasové a televizní vysílání.

Ze Statutu ČT

Poznámka JČ: Zdá se, že Kodex ČT od novinářů ČT nepožaduje nestrannost a profesionální odstup od tématu. Nebo ano?

Ondřej Hausenblas

Jaktože krize v ČT vzbudila tolik emocí na tolika stranách, proč tak rychle prosákla do politiky a politika do ní? Je to tím, že jsme my Češi tak politicky nedospělí a taková nemehla? A jak a kdy se z toho vymotáme? Nebo to spískali nešikovní členové Rady? A jak se mohlo stát, že se do Rady dostali? Nebo jde opravdu o cílenou akci některých z politických stran (to je jedno, jestli ODS, či ODS spřažené s ČSSD, nebo kliky v ČSSD, nebo Čtyřkoalice)? A jaktože nejsou hanebné plány dost rychle odhaleny a prokázány a původci nejsou donuceni k rezignaci na politické funkce? Nebo je to prostě krach způsobený špatně seřízenými zákony a nezaběhnutými řídícími mechanismy ve veřejných institucích? A které další by mohly takto krachnout a vést k politickým rozbrojům? A kdo se už teď zabývá přípravou lepších zákonů a jejich lepším vzájemným seřízením?

Můj pokus o odpověď:

Kde bychom po tom všem teď mohli vzít takového Klause, jehož liberalismus nepřeválcuje jeho vlastní pýcha a touha po moci, kde bychom mohli vzít sociálně ohleduplného Zemana, kterého nestrhne lidová líbivost myšlenek o sociální solidaritě a spravedlnosti až k demagogii a manipulaci? Odkud bychom měli po pouhých deseti letech svobody najednou vzít svobodně myslící opozici, která by uměla účinně a přitom solidně, rovně a demokraticky vystoupit a uspět proti spojeným silám těch vládnoucích politiků, kteří mečiarizují hospodářství, Ústavu, postupně i kulturu a jimž by svobodná veřejnoprávní televize musela být trnem v oku? Kde by taková opozice nalezla voliče a podporovatele v národě, který konzumuje hlavně Novu, majora Zemana, romantické seriály, pivo a hokej?

Neříkám, že u nás nejsou poctiví a rozumní lidé! Jenom je jich mnohem menší procento, než jakého je třeba k tomu, aby se v dostatečném množství nakonec objevili i v tak profiltrovaných vrstvách, jako jsou vůdcové partají nebo poslanci Parlamentu. Díky bohu, že jich je pár (taky málo) aspoň mezi starosty obcí, tu a tam řediteli škol, majiteli nebo šéfy podniků. (Nezdá s vám taky, že čím dál je člověk od politiky, tím zmotanější a byrokratičtější jsou předpisy a zákony, které mu místo pomoci spíš brání v práci?)

Chabí politici jsou ti, kteří jdou víc po obročích a po moci než po zlepšování státu. Chabých máme myslím hodně, a proto se může stát, že už krátce po volbách je situace pro občany nesnesitelná, ale do voleb daleko. Politici vládnoucích stran to vědí a počítají s tím. Mění si ústavu, zpomalují nebo pozměňují přijímání zákonů, rozdělují státní rozpočet tak, aby vznikla situace, která je posílí. Chabá opozice nemá demokratické prostředky na to, aby vládu odvolala a nahradila lepší.

Kdyby lid byl prozíravý, pídil se nejen po informacích, ale dokonce jim chtěl porozumět, mohla by vláda být odvolána na základě celonárodní petice. Jenom si nejsem jist, že by peticionáři měli koho lepšího na zvolení do vlády nové. Ale nemusím se obávat, český lid tak racionálně postupovat nebude, a asi ani jiné lidy v Evropě nejsou o mnoho uvědomělejší. Že nemají tak mizerné vlády a zákony jako my, to je spíš tím, že se jejich civilizační vývoj nenarušil tak zásadními příležitostmi pro padouchy, jaké jsme měli my Češi.

Krize v ČT a kolem ní je tedy možná náhradní, nedemokratický, ale historicky pochopitelný nástroj k výměně politických garnitur. (To neznamená, že ho omlouvám! Jen konstatuju.) Rozhodně to není nástroj spolehlivý - stejně tak může skončit posílením totalitních záměrů těch politiků, kteří jsou u moci dosud, anebo nastolení nových zpupných ješitů a tunelářů. Skandály, nepokoje, vzpoury jsou prostě nejdostupnějším nástrojem politické změny tam, kde je politická situace nedostatečně ovlivnitelná cestami demokratickými. Musíme počítat se škodami, které společnosti vždy přinese to, že se z politického patu musí vymanit nedemokraticky - změna smete nejen neschopné, ale i schopné, dosadí nejen poctivé, ale i lumpy a jejich poradce, opět se odloží vylaďování zákonů, opět se bude tunelovat a mečiarizovat, protože ti noví u moci ještě nemají naloupeno a strach o jejich majetky a výnosy je nedohnal k zájmu a péči o právní stát.

To se jistě dělo celá staletí do novověku a taky trochu v novověku, a my se takovými kotrmelci ještě pár desítek až stovek let budeme muset pohybovat vpřed.

Naší nadějí je, že v těsném sousedství a propojení se státy, které mají tento typ kotrmelců za sebou, se urychlí vytřídění zmetků a posílí vývoj relativně slušných a schopných jedinců na důležitých místech ve státě, v hospodářství, ve vzdělávání i kultuře. Nebezpečné ovšem je, že náš divoký společenský terén může být infekční pro sousedy, protože se na něm podaří vyrůst a posílit těm západním podnikatelům nebo politikům, jejichž hanebnosti se v domácím prostředí dařit nemůže. Anebo na našem ouhoru může po zorání místo jetele vyrašit veškeren starý plevel: haiderovci, lepenovci, národní fronty, fašisti, bolševici tu najdou chápavé voliče. Toho všeho si budou muset být vědomi ti domácí politici, kdo se po kotrmelci chopí moci. Podle toho, jak zřetelně a systematicky se budou snažit nastolit buď poměry pravidelné a právní, a zda pravidelnost bude ve prospěch všech, nebo jen jejich moci, anebo jak budou využívat chaosu, který je vynese k moci, poznáme, zda se dějinné kotrmelce v Česku zpomalují, nebo pokračují…

Zdá se mi, že jednou z možných cest ke zmenšení divokosti příštích kotrmelců bude, když budeme stále naléhat na maximální průhlednost poměrů v těch institucích, které si musíme platit z daní nebo pojistek: státní správa, Parlament, partaje (ty taky dostaly přípěvek za voliče, ne?), zdravotnictví, školství. Smlouvy, výdělky, plány a jejich plnění - vše může povinně viset na internetu s povinností aktualizovat řekněme jednou měsíčně. Těch pár rejpalů, kteří pohlídají, aby se případné lotroviny veřejně rozmazaly, už jistě máme. Kromě toho bychom měli jako kritérium důvěryhodnosti lidí vystupujících veřejně přijmout to, jak dalece ovládají a pěstují pochybování o své vlastní pravdě. Takže možná je televizní krize skutečně jenom pokusem partají získat ji do područí, anebo redaktorů udržet si stav nekontrolovanosti.

MF DNES a Lidové noviny se snaží informace vyvažovat, ale příklon ke "Kavčímu hradu"je zřetelný. Hned první vydání Lidových novin po vánočních svátcích přichází s palcovým titulkem: Co se doopravdy děje v České televizi ! Pro nezávislé noviny by ale stačilo mnohem serioznější : Co se děje v České televizi ! Následující emotivní podrobné popisování dění na Kavčích Horách vytváří dojem, že pravda je jenom na straně revoltujících zaměstanců a umělců.

Vzniká dojem, že Hodač s Bobošíkovou televizi okupují, neboť hybí věcný rozbor skutečného právního stavu. Jejich vedoucí pozice jsou zmiňovány ve smyslu označení, jako třeba: houbař, řidič, traktorista apod. Tuto jemnou manipulaci s veřejným míněním, rámuje zcela odsuzující vyjádření Jana Rumla v rubrice Názory. A nebo snad nebyly jiné na výběr?

Trochu humoru do Britských listů : navrhuji používat obrat Kavčí hrad (nyní je to již stejně zřejmé)

Marek Franěk

Po řadu dní někteří politici, některé orgány a někteří novináři s varovně vztyčeným prstem vykřikují, že „vzbouřenci“ porušují zákon. Rozšafně dodávají, že samozřejmě nejsou proti svobodnému vyjádření názoru, ale vše má své meze - zákony je nutné striktně dodržovat!

V čem je ale chyba? Právě v tom jednoznačném a nekompromisním vykřikování, že revoltou zaměstnanců České televize došlo k porušení zákona. Přesto, že mnoho lidí rozhorleně hovoří o porušení zákona, málo kdo vám ovšem řekne a napíše, jaký konkrétní paragraf kterého zákona byl revoltujícími redaktory porušen a v čem přesně ono porušení spočívá. Asi se to příliš nehodí, někdo by začal třeba přemýšlet. Třeba by se tím otevřel prostor pro věcnou diskusi právníků. K čemu však odborníky, když máme docela dobré demagogy?

Problém je ale v tom, že na veřejnosti stále jen promlouvají právní laici - ti ale mohou jen velmi těžko vykládat zákon, zejména v tak složitých případech, jakým se nyní stává celá kauza České televize. Právní řád je velice složitý a provázaný systém zákonů, laik se v něm jen velice těžko vyzná. Je to tedy věcí právníků. Ale na druhé straně, co právník, to jiný názor - i s tím se budeme setkávat, pokud začne právní diskuse o legalitě kroků obou ze znepřátelených stran. O tom, kdo porušil zákon, může rozhodnout jedině soud a nikdo jiný. Není to věcí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, není to věcí Rady ČT, není to věcí příslušného parlamentního výboru, není to v kompetenci zasedání poslanecké sněmovny, a už vůbec to není věcí rozhodnutí jednotlivých politiků či konkrétních politických stran.

Tady vidím jeden z myšlenkových přežitků, které jsme si přinesli z minulého režimu: stále si ještě nechceme uvědomit, jak je v právní a demokratickém státě rozdělena moc výkonná, zákonodárná a soudní. Bolševické myšlení zakořeněné v našich hlavách - pokud chceme použít tohoto silného slova - je tedy v tom, že v případě právní pře považujeme politická prohlášení a rozhodnutí jako kompetentní a konečná. Ovšem, dříve to přirozeně stačilo - co řekla strana a její představitelé, to platilo. A pokud došlo k soudu, bylo samozřejmé, že soud politické rozhodnutí potvrdí.

A je tady ještě další myšlenkový přežitek ze starého režimu. Vzpomínám si, jak v roce 1989 tehdejší politici odpovídali na zdvíhající se občanský odpor proti režimu slovy: „Naši pracující si v roce 1948 svobodně zvolili cestu, kterou chtějí jít, a na tom nebudeme nic měnit!“ Dnes můžeme tuto „skvělou“ myšlenku slyšet v jiné podobě: “Vy jste si nás zvolili, tak mlčte!“ Tedy, svoboda občanů redukovaná na právo jít k volbám a nic jiného. To má být jediný demokratický prostředek, který občané mají. Jakákoli jiná politická aktivita, navíc spojená s občanským protestem, je, když už ne přímo nezákonná, tak alespoň odsouzeníhodná, hanebná a nemorální! Když odboráři protestují a dovolávají se svých práv, je to hanebné - zneužívají přeci svého postavení, drží ostatní občany jako rukojmí! Hanební jsou i železničáři, když stávkují, stejně tak jako lékaři, učitelé, letečtí dispečeři, ekologičtí aktivisté a kdokoliv jiný, kdo se odvažuje dovolávat svých práv a používat k tomu nějaký nátlak.

To je ale typický bolševismus - všichni musí mlčet a disciplinovaně plnit své úkoly. Přirozeně - dobrovolně a na základě svého rozhodnutí, vždyť jsme si naše vládce kdysi sami svobodně zvolili. Vše je v pořádku, můžeme přeci svobodně chodit k volbám!

To je ale velice okleštěná představa občanské svobody. Svobodní občané se mohou přece angažovat i mimo systém politických stran, mimo systém parlamentní demokracie, a pokud neporušují zákon, mohou dělat cokoliv a používat jakýchkoli metod. A pokud jim jde o peníze nebo o moc a vliv - co je na tom špatného? Všichni jsme si rovni, každý má přeci právo chtít více peněz a více vlivu, ne jen ti, co jsou zrovna teď nahoře. Lidé se mohou třeba sejít na náměstí a vykřikovat, aby vláda odstoupila a konaly se nové volby. Mohou stávkovat, mohou protestovat různými způsoby a využívat k tomu výhody, kterými disponují. A nakonec - mohou i porušit zákon. Naše křesťanská civilizace uznává princip, že lidé mohou vypovědět poslušnost vládě, která se nedrží práva. Novější politická terminologie nazývá tuto možnost a právo občanskou neposlušností. Mnozí z těch, kteří nám dnes vládnou a vykřikují o porušení zákona, se dostali do svých funkcí jedině tím, že občané v roce 1989 hromadně porušovali tehdy platné zákony. A kdybychom posuzovali dělení československé federace v roce 1992 striktně podle zákona, musela by jít řada z dnešních politiků před soud…

Jiří Novotný

Ano,pane senátore Žantovský,

můžem za to všichni! Vezměme vidle a vyžeňme se všichni. Rebelující zaměstnance ČT, radu, Hodače, senátory, 4kolky se šmajdavými koly, oposmlouvy, v pytlech spící politiky, hradní pány i s jejich vikárkovskými kumpány i lidi, co možná nejdál na východ (Balkán bychom urazili). My ten moloch na horách Kavčích nepotřebujeme. Nevysílá a co se děje?

Horší by bylo, kdyby lidi nevozili, neléčili, neobědávali půdu, neučili, netrápili se svým nezaměstnáním, to pak teprve bylo by ouvej!

Dle zákona na to nemají právo, ale v jeho duchu a dle zdravého rozumu pana Diensbiera by to bylo? Čího "zdravého" rozumu? Mého? Dienstbiera? Pana Nováka? Kdo to rozhodne?

Toto rozhodovaly občanské války, když se nedodržovaly zákony! Ano špatné zákony se musí změnit, ale i ty se musí dodržovat, když jsou!

Jsme právní stát nebo permanentní revolucionáři,pane vrchní hradní?K dy Vám končí mandát? Rád bych tu celou dobu prospal. Jste asi unaven mladostí své chotě.

Páni novináři, proč jste ještě neobjevili nějakou aféru o pozadí vzpoury redaktorů ČT, něco jako Bramberg, Olovo, švýcarské vily,atd.? Do vlastního hnízda se nekálí!

A co bez ČT? Třeba se lidi zase budou scházet, povídat si, posloucht vážnou hudbu, chodit do divadel namísto mozek vymývající Tele mele GOGO zombie šoubyznys ČT-Nova.

Z výnosu prodeje molochu kupme video těm, co bez bedýnky nemohou být, a ještě zbude do fondu národního majetku, on to stejně nějaký vykutálenec ukradne.

Tam si mohou svobodně pouštět co chtějí, třeba novoroční projev, nebo pí Buzkovou,co jim řekne, že na tohle doopravdy neumí odpovědět, nebo věčného revolucionáře pana Jana Urbana (už mu dejte nějakou funkci,ať mu nemrznou prsty ve tvaru V pod okny ČT, třeba může jít budovat nezávislé Kosovo, nebo velvyslance do humanitárně vybombardovaného Srbska, tam ho budou mít rádi), nebo studenta práv p. Rumla, co určitě složí zkoušku z budování právního státu a když ne, tak mu hrad pomůže k titulu RhDr-rozhodnutím hradu doktor. Třešničky se hnusně smějí.

Hodně zdraví v novém roce přeje

Jiří Novotný

Jaroslav Sever

Vaše věta, cit.:"...systém časem zdegeneroval natolik, že ... je dohodnut politický klíč, podle kterého se místa členů Rady rozdělují." na které pak stavíte své "...my všichni jsme vinni" (roz. jakoby nedbalostí), je větou podlou.

Vy totiž víte, že ke zlomu došlo krátce po jmenování Chmelíčka, když OPO-strany nevydržely a PSP opakovaně konstatovala, že "ČT neplní své povinnosti ze zákona". Jenže to opakované konstatování stihla místo do 6 měsíců - jak zákon předpokládá, během jediného zasedání, když byl nový generální doslova pár dní ve funkci. Tam se na celé to svinstvo zadělalo. Během jediného zasedání - ergo sakramentsky krátkým "časem" - jak v úvodu drze tvrdíte.

A předstíráte, že jste to ve své svaté prostotě (opět cit.:) "My, novináři, i já ... ale nepovažovali ho za tak vážné ohrožení..."!!! V prvé větě trpný rod "zdegeneroval" a zde plurál !!!

Vy jste zkrátka, Vy novináři, velvyslanče, dobrý překladateli a senátore, vy jste neměl ANI POTUCHY, proč ten šílený kvalt OPO-stran s výměnou Rady.

Je to tak? A dnes ani netušíte, kde se bere ta zdánlivě sebevražedná pracovně-právní drzost Klepetka a spol., umně NĚJAK posouvaná do polohy boje za svobodu slova.

Kde se bere ta jejich jistota, že s tím, co umí a zejména, čeho jsou vůči zaměstnavateli schopni, nezůstanou nakonec bez místa.

Ostatně ani oni - duše to čisté - tehdy NETUŠILI?!

Ani další pánové, dnes viděni pod okny newsroomu netušili (a mimochodem si ani nevšimli, že tam jejich lůza kope do ženy - vy jste to také ani nezaslechl...). Doplním jednu z vašich finálních vět: "My koncesionáři, kteří každý měsíc bez odporu vyplázneme svých 75 korun, ...

My Češi, Moravané a Slezané, kteří trpně přihlížíme ..." - se bohdá, senátore, konečně naserem!

Jindřich Bareš, ČT

Ke sporu jako takovému - celé kolegium gř. kromě ředitele zpravodajství a vedoucí PR je ve funkci, někteří dokonce i potvrzeni p. Hodačem. Jejich podřízení plní předem dané úkoly, šéfredaktor Klepetko nebyl ani odvolán, ani zbaven funkce, ani nic podobného. Pí. Bobošíková dosud není zaměstnancem ČT, podle dnešní informace dokonce ani p. Hodač ještě nemá podepsanou smlouvu a není ve stavu zaměstnanců, z Rady prý ještě nedošly potřebné doklady. Kdo je potom vzbouřenec, když celá redakce plní příkazy svého nadřízeného a ten je stále ve funkci? Jsou snad platné výpovědi od člověka, který není vůbec zaměstnance ČT? Kdo porušuje zákony? Doplňte si sám.....

Dotaz Jana Čulíka: Nepropustila Jana Bobošíková pány Klepetka a Mrnku?

Odpověď Jindřicha Bareše:Ta dáma opravdu jakési papíry rozdávala, nikdo je však nepřevzal, sice jsem je neviděl, ale

1) pí. Bobošíková stále není ve funkci a v zaměstnaneckém poměru v ČT a proto kmenovému zaměstnanci nemůže ani navrhnout výpověď

2) podle vnitřních předpisů musí být výpověď projednána s odborovou organizací a vyhotovena personálním oddělením a to jistě nebyla.

Ve zpravodajství jistě jsou lidé, o jejichž profesionalitě a kvalitě se dá pochybovat, i tento stav není náhoda. Na ulici před budovou však nestojí 40 špičkových pracovníků a za současných ekonomických podmínek je těžké i někoho kvalitního někomu přetáhnout.

Je tam však i dost velmi kvalitních profesionálů, kterých si vážím. Pokud pár redaktorů odejde, asi se nic zvláštního nestane, ti odcházejí a přicházejí i tak až příliš často. Televize je týmová práce a individualista nedokáže nic.

Cabany a Marhoula znám osobně a dost pochybuji, že by s televizí spolupracovali jinak než dosud. Televize není jenom zpravodajství.

Většina nás tu pracuje v profesích, které mají rádi a dělají je rádi pro to, co a ským tvoří a často se neptají, co za to. Kdybych pracoval pro peníze, mohu snadno pracovat někde jinde za podstatně vyšší plat, to však není všechno. Ale to asi Vy nechápete.

Pokud 4koala bude chtít ovládnout ČT, budeme se bránit zase, pokud to půjde a budou to dělat tak blbě jako jejich předchůdci. Stále je naděje, že někdo bude opravdu konat to, co hlásá a bude chtít to, co my, totiž stabilitu a prosperitu České televize.

Luboš Motl

Vazeny pane Zantovsky,

chci jen rict, ze (nize prilozena) Vase a Rumlova reakce na principialni prohlaseni pana poslance Langera, ktery volal po dodrzovani poslaneckeho slibu a zakonu, je skutecne skandalni a neumoznuje mne - navzdory vsemu dobremu, co jsem si o Vas myslel - nadale povazovat Vase clenstvi v Senatu CR za mravne prijatelne.

V prvni rade je treba rict, ze lzete, pokud se tvarite, ze je to pan poslanec Langer, a nikoliv Vy, kteri se snazi nezakonnymi a nedemokratickymi cestickami manipulovat s Ceskou televizi. Pokud mne neverite, ze treba pan Kuhnl z US je se svym spacim pytlem na Kavcich horach, a rebelove, kteri chteji ziskat kontrolu nad vysilanim, s nim tedy jednoznacne a zcela zavisle stoji na jedne strane, muzete si prohlednout fotografii na http://www.britskelisty.cz/. Podobne muzete na Kavcich horach najit dalsi politiky Ctyrkoalice, kteri se snazi posunout Ceskou televizi jeste vice pod svoje destniky, nez je tomu dnes. O panu Rumlovi radeji ani nemluvim.

Totez lze rict o mnoha dalsich politicich Ctyrkoalice, kteri se bez jakychkoliv mravnich zabran ucastni ruznych davovych akci na podporu vzbourencu v CT. Na tyto akce nejsou vpusteni lide, kteri s rebelii nesouhlasi (at jiz politici z ODS, nebo dalsi lide, kteri berou zakon vazne), a naopak jsou vsichni takovi vypiskani a urazeni nevybiravymi nadavkami; plive se na ne a kopa se do jejich aut: takhle vypadaji ti, kteri chteji urcovat, co je to "nezavislost" televize (protoze jim dnesni demokraticke mechanismy nejsou dost dobre) a ktere Vy v jejich planech podporujete. Zcela se mylite (tedy pokud verime, ze je to jen omyl), ze se Ivan Langer snazi nezakonne ovlivnovat slozeni medialnich rad. To, ze parlament voli cleny ruznych rad, je naopak jediny mozny postup, ktery je v souladu se zakonem. Ivan Langer je predseda medialni komise Poslanecke snemovny (nikoliv "takzvane medialni komise", jak ji nazyvate - uz to samo vyjadruje Vas despekt k demokratickym organum parlamentu) a z tohoto titulu je jeho povinnosti komunikovat s dalsimi lidmi, kterych se fungovani verejnych sdelovacich prostredku tyka. Nejen ze takove telefonaty nejsou ilegalni ani nemravne, jsou dokonce Langerovou povinnosti. Tvrzeni, ze tyto telefonaty slouzi k prosazovani zajmu nekterych politickych stran, je jen Vase nicim neoduvodnene (a neoduvodnitelne, jelikoz lzive) obvineni - a Vy musite moc dobre vedet, ze Ceska televize strani Ctyrkoalici mnohem vice, nez odpovida slozeni parlamentu (tedy vuli verejnosti); Vam to ale nestaci a chcete asi CT ovladnout uplne. At by byl predsedou medialni komise kdokoliv, mel by nejake nazory, ktere by nekomu dalsimu byly nepohodlne, ale fraze o tom, ze je "politicky", "zavisly", "manipulativni" a kdovi co jeste, jsou projevem despektu k demokracii.

Jeste jednou, aby bylo jasno. Parlament Ceske republiky zastupuje verejnost a jedine on ma pravo jmenovat cleny medialnich rad. Jedine takovy zpusob volby je v souladu se zakony a jedine takovy zpusob volby je skutecne demokraticky. Abych uvedl konkretni priklad, volba odhlasovana cleny nejakeho divadla, za nimiz stoji petitisicovy dav lidi, kteri nevedi, o co jde, a v zivote treba pana Hodace ani nevideli, a 50 000 podpisu v nejake petici (kterou vetsina podepsala drive, nez byl k dispozici jeji text, a lide ji podepisuji proto, ze ji podepisuje i soused a ze je take stve Klaus - ktery s tim nema vubec nic spolecneho), nema s demokracii nic spolecneho. Ovlivnovani chodu verejnych instituci podobnymi zpusoby se nazyva slovem "puc".

Komunistum a mnohym podobne smyslejicim se muze nelibit, ze je v te ci one rade nekolik priznivcu ODS, ale pokud respektuji zakony CR, nemohou si jako clenove zastupitelskych sboru dovolit rict ani hlasku o nelegitimnim slozeni rady, protoze to protireci jejich slibu. (Je nutno rict, ze KSCM v teto situaci prokazuje mnohem vetsi uctu k demokratickym pravidlum nez Vy.) Rada CT ma ve sve kompetenci vybirat a odvolavat reditele Ceske televize. Jedine tento postup je v souladu se zakonem. Lide, kteri se snazi osobu reditele CT ovlivnovat stavkami, politici, kteri ve spacim pytli prespavaji v okupovane budove CT, nejednaji v souladu se zakony (natoz s jejich duchem) a v mnohych pripadech je lze nazvat teroristy a aktery maleho statniho prevratu. Vy k teto skupine, bohuzel, patrite.

Jeste existuje jedna obecna vec, kterou vetsina z lidi ve Ctyrkoalici nechape a cini tak Vase hnuti nekompatibilni s principy moderni demokracie (prinejmensim americke). Pohorsujete se nad tim, ze reditel musi byt politicky prijatelny. Ale demokracie je demokracii jen tehdy, pokud je reditel dulezitych verejnych instituci prijatelny pro verejnost, a k urceni toho, co je prijatelne pro verejnost, slouzi volby a parlament, v nemz ma nyni ODS a CSSD vyraznou vetsinu (v USA maji odpovidajici dve strany v kongresu a senatu asi 99%). Politika je sprava veci verejnych, politicke strany predstavuji ruzne pohledy, jak to delat. Z tohoto hlediska je logicke, jedine spravne a jedine demokraticke, pokud budou mit ODS a CSSD take nadpolovicni vliv na slozeni medialnich rad.

Smysl politicke strany je jinak v prosazovani svych politickych cilu a idealu - a tedy politickych cilu odpovidajici casti verejnosti, ktera ma podobne zajmy a analogicke principy - a pokud zneuzivate iracionalniho znechuceni vetsiny naroda z politiky jako celku a zacnete se tvarit, ze tento hlavni smysl existence politicke strany je smrtelnym hrichem, prokazujete tak demokracii tu nejhorsi moznou sluzbu (navic lzete, protoze Vam jde take o politicke cile, byt ponekud destruktivni). Demokracie funguje jen tehdy, pokud lide chteji, aby fungovala; Vy delate vsechno mozne, abyste podporili protidemokraticke emoce lidi a odpor k zakladnim institucim (napriklad politickym stranam), ktere tvori pilire demokraticke spolecnosti.

Pokud se chcete odvolavat na to, ze politicke prani verejnosti nezastupuje parlament, nybrz zfanatizovany dav na ulici, tak muzete, ale vracite tak zemi k stalinistickym praktikam. Je to mozna poprve ve Vasem zivote, kdy mate uprimnou radost z toho, jak je lehke a prijemne zfanatizovat a zmanipulovat dav (nedavno jsem si myslel, ze mate na vic, nez mel Klement Gottwald, a dokonce jsem si myslel, ze chapete pravo lepe nez ja). Slibuji Vam, ze pokud tomuto pokuseni neodolate, vymsti se Vam. Upozornuji Vas, ze v dnesnim svete silneho spojence, ktery bude obhajovat Vase pucisticke chovani, nenajdete, a jakmile sklouznete do kanalu politickych emoci a pucu, zaroven se ocitate ve svete, v nemz existuji atentaty a jine hrozne veci. Pokud chcete v tomto zpusobu chovani pokracovat, vedete zemi snad nekam k obcanske valce. Obhajci zakonnosti jsou dnes mozna v mensine, ale maji zkusenost (napriklad z roku 1948) s tim, jak je podstatne nenechat puci volny pruchod, a mnozi z nich si urcite mysli (ja nikoliv), ze je na miste se radeji obetovat a spachat atentat na aktery puce, nez ho nechat volne probehnout. Doufam, ze jsem Vas dostatecne postrasil! :-)

Zadam Vas, abyste si veci promysleli, prohlaseni dementovali, omluvili se a dali najevo, ze respektujete zakon a jeho dusledky, vcetne zvoleni Rady CT a noveho reditele. V opacnem pripade smerujete zemi smerem, ktery jsem ponekud hruzostrasne ilustroval v minulem odstavci.

Jan Šlemenda

děkuji za informace publikované v Britských listech, zdá se ovšem, že s podprou veřejného mínění nelze polemizovat, neboť emoce většiny neiformované české veřenosti zvažují misku vah stále více ve prospěch vzbouřené redakce zpravodajství ČT.

Objektivita a fakta jdou v tomto případě stranou.

Ovšem s Oposmlouvou nelze z principiálních důvodů souhlasit. ODS se touto smlouvou navždy zdiskreditovala v mých očích a není činu ani v minulosti ani v přítomnosti ani v budoucnosti, kterým by se mohla ospravedlnit.

Je jenom v pořádku, pokud současná mediální válka o ČT uškodí ODS, neboť tato strana se není schopna za deset let řádně vypořádat s komunistickou minulostí, ani se svými aférami a aféra Šrejbrových milionů na ní po osvobození Libora Nováka zůstala viset jako nesmytelné bláto.

Unii svobody osobně nesnáším, ale veřejnost ji pravděpodobně vnímá mnohem pozitivněji vzhledem k absenci skandálů....

Váš o nynějška pravidelný čtenář

Jan Šlemenda

nestraník

Václav Pinkava

Jiří Hodač je jako ředitel de facto i de jure zodpovědný za situaci v ČT. Nejen že nedokázal citlivou situaci, která vznikla zbrklým způsobem jeho jmeování uklidnit; svými kroky ihned po jmenování (tichá dohoda s ČRa apod) situaci sám vyhrotil. Je manažerem civilistů, ne vojenského štábu, a v lidském rozměru selhal naprosto. Nedokázal si na svou stranu získat ani své nejbližší spolupracovníky ve vedení. Vůbec není zpolitizován, dokazuje to tím, že svým počínáním neumožňuje ani nejschopnějším politikům aby jej věrohodně podpořili. Zcela se ztrapnil a znemožnil v očích veřejnosti, když protizákonně vypnul vysílání, aby ukázal kdo je na Kavčích horách pánem.

Pan Hodač není vhodný ředitel ČT. Diktátorské sklony mezi vhodné kvality ředitele televize nepatří, právě pokud má úspěšně reformovat takto složitou a propletenou instituci. Potřebuje na to čas, a rozum hodný Šalamouna, ne otevřeně vyhlášenou válku, biřice apod. Nahrává právě těm nekompetentním aby apelovali na veřejné minění a odvedli diskusi zcela jinam. To je mi dobrý reformátor ČT.

Stejně tak nešikovně se zachovala jeho vyvolená Jana Bobošíková, když začala silácky vydávat právně sporné vypovědi, a moderovat trapně amatérské vysílání hodné přízviska "TV Jerevan". Jiří Hodač si ji však vybral, on je tedy zodpovědný i za její počínání, za necitlivost výběru této osoby s tak napadnutelnými vazbami na politiku.

Do funkce byl Jiří Hodač jmenován ať už zpolitizovanou či nezpolitizovanou ale neschopnou Radou ČT, jako nejvhodnější kandidát ze 33 uchazečů. Mezi jeho sporné 'kvality' přitom patří, že "není komunikativní", o čemž svědčí i jeho odchody z  BBC i České televize dříve. Soudě podle minimálního času na rozmyšlenou kterou si Rada dopřála ji dokázal právě tento kandidát oslnit. To dokazuje buď naprostý nedostatek vhodných uchazečů, nebo nekomeptentnost současné Rady ČT vybírat pro ČT ředitele. Volba kupříkladu pí Fričové by bývala únosná, takže se přikláním k druhému výkladu. Nezbývá než takto pomatenou Radu odvolat.

Vůbec není třeba Radu podezřívat z politických motivů. Právě naopak zachovala se jenom hloupě. Ukvapila se, raději než čelit tlaku politických sponzorů. Rada do toho řízla. Vybrala člověka který neseděl snad vůbec nikomu, tedy člověka naprosto izolovaného, v obrovské nevýhodě - jeho nesporonou kvalitou je naštěstí pro něj a naneštěstí pro ostatní, že má hroší kůži.

Jednání vzbouřenců neuznávám jako správné, nicméně relativizuji. Za daných okolností bylo pochopitelné. Nevěřím, že všichni kteří toto jednání podporují to činí ze zištných důvodů. Ačli jde o jednání nezákonné, jde o projev odporu proti špatnému stavu, kde Rada diletantů zbrkle narušuje chod ČT, zatímco se připravuje zákon lepší. Jednání vzbouřenců by se mělo posuzovat při zvážení všech polehčujících a přitěžujících okolností, v klidu - tedy až poté co budou odvoláni Hodač, Bobošíková, a Rada ČT, a situace se náležitě umírní.

Ohroženo není naštěstí nic podstatného. Českou demokracii už neohrozí ani kolaps televize, na horách jejichž název připomíná Franze Kafku se vlastně nic ohromného neděje, jen lidi tak trochu blbnou.

Tato fraška je ale zdravá v tom smyslu, že lidé diskutují o takových zásadních věcech jako je svoboda slova, dodržování zákonů apod.

Za to budiž Jiřímu Hodačovi postaven pomník - co třeba hroch v porculánu?

Howgh.

Poznámka JČ: Obávám se, že se Václav Pinkava mýlí. S rebelující redakcí zpravodajství ČT nebylo dohody, protože šlo o to, aby si i nadále rebelové mohli ČT používat jako vlastní majetek. Takovouto rebelii udělali tito lidé proti novému šéfovi už potřetí. Teprve tentokrát se velmi efektivně spojili s Čtyřkoalicí, jenže to bude také jejich konec. Čtyřkoalice dobře ví, že jsou to neumětelové, a bude potřebovat v ČT pro manipulaci veřejnosti dokonalé profesionály. Klepetkové a Vondráčkové do pár týdnů z redace zmizí a budou nahrazeni tajnými, ale velmi profesionálními spřízněnci Čtyřkoalice a Hradu. Demokratickým sdělovacím prostředkem se ČT nestane. Manipulace veřejnosti v ČT ve prospěch Čtyřkoalice však bude daleko efektivnější než dosud.

Martin Stín

Stav, kdy se "povstalci" nepodřídili ani stanovisku Rady pro rozhlasové vysílání a televizi a sněmovního výboru a odmítli zprostředkovatelskou misi dvou místopředsedů vlády, je nadále neúnosný a nelze jej protahovat. "Povstalci" jsou inteligentní lidé a měli by tedy pochopit, že při střízlivém pohledu na věc jediným hmatatelným výsledkem jejich počínání je obtěžování občanů-koncesionářů, finanční ztráty ČTV a mezinárodní ostouzení České republiky. Vláda, má-li být vládou nazývána právem, nebude moci stav porušování zákona v ČTV trvale snášet a bude muset poskytnout legálnímu vedení účinnou podporu. To je ale krajní řešení a bylo by pro všechny strany dobré, kdyby se dalo jeho použití předejít.

Návrhy místopředsedů vlády byly pragmatické, slušné, nabízely korektní východisko ze situace. "Povstalci" by měli vzít rozum do hrsti a rychle na ně přistoupit. Naše země se politickými poměry přece jen zásadně liší od nacistických, fašistických a komunistických diktatur. Nelze proto řešit politické problémy porušováním zákonů, které přes všechny své vady mají svou nespornou hodnotu v tom, že byly vydány zastupitelským sborem, zvoleným ve svobodných a nezmanipulovaných volbách. Občanská neposlušnost zaměstnanců televize je za těchto okolností oním pověstným střílením z děla na komára.

"Povstalci" nemusejí být spokojeni se způsobem volby ředitele a jeho osobou. Mají však k disposici právní nástroje, kterými se mohou vzepřít. S nimi sympatizující právníci jim budou účinnou podporou. Ale do té doby, než kompetentní orgány rozhodnou o rozpuštění Rady, než Rada případně odvolá generálního ředitele ČTV, by se měli podřídit. "Povstalci" mají možnost napadnout rozhodnutí Rady soudně, mohou se obrátit na ombudsmana, mohou se obrátit se stížností k poslanecké sněmovně. Použijí-li zákonné prostředky, čeká je dlouhá cesta, která možná nakonec ani nepovede k žádoucímu výsledku. Je to ale cesta, po které se většinou s malým efektem ubírají běžní stěžovatelé, často individuelně postižení více než kdokoli z "povstalců". Zdlouhavost nebo i případný neúspěch by mohly "povstalce" přivést k poznání, že izolované řešení jejich sporu společnosti nic nepřinese a orientovat je na zásadní, nezkratkovité řešení problémů. Musíme se domoci systémového zdokonalení pravidel fungování demokracie v této zemi a pomoci tak všem nespokojeným, nejen několika stovkám příslušníků domnělé elity. Zkratové řešení náhodných rozporů ve společnosti akcemi občanské neposlušnosti, vynucování si výjimek z obecných pravidel, je cesta k anarchii nebo diktatuře. Ani jedno není žádoucí.

Východisko, požadované "povstalci", t.j. odvolání generálního ředitele, rozpuštění Rady, přijetí nového televizního zákona a provizorní řízení ČTV kolektivním orgánem, by státní orgány neměly přijmout. Zrychlené projednávání nového televizního zákona pod tlakem by mohlo zplodit další zmetek. Ostatně parlament by neměl jednat o žádném zákoně pod tlakem vydírání a "televizní vzpoura" je vyděračským jednáním mimo vší pochybnost. Za normálních okolností přijetí nového zákona, volba nové rady a opakování výběru a volby generálního ředitele by

mohly trvat řadu měsíců. Během té doby by podle představy "povstalců" měl nad ČTV vládnout orgán, jehož pravomoci a odpovědnost nejsou vymezeny zákonem. Prozatímní orgán by převzal řízení v situaci, kdy bylo v ČTV zjištěno výrazné předkročení čerpání rozpočtu a nebyl vyřešen rozpor mezi bývalým generálním ředitelem a Radou o způsobu vyřešení tohoto negativního jevu. Je otázka, jak by hospodaření ČTV prospěl provizorní orgán s nevymezenou pravomocí a odpovědností a jistotou, že má mimořádné postavení a za krátkou dobu své působení stejně ukončí a případné další prohospodařené stovky milionů z kapes svých členů hradit nebude. Není ostatně zřejmé, kdo by takový orgán měl ustavit, když jeho existence není upravena zákonem. Není jasné, jak by byla zaručena jeho nezávislost a neutralita, když "povstalci" dávají mezi řádky najevo, že by měli co mluvit do jeho složení. Nejspíš by byl závislý a zaujatý pro změnu na jinou stranu.

Odstoupí-li generální ředitel, v této chvíli by nového mohla jmenovat pouze ta samá Rada, která zvolila Jiřího Hodače, popřípadě Rada, ustavená sněmovnou podle starého zákona. Je-li Jiří Hodač statečný a čestný muž,odstoupit nemůže, protože by vyvolal chaos. Kapitán nepouští kormidlo v bouři a potápí se s lodí. Neznám generálního ředitele a nevidím do jeho duše. Tuším však, že netušil, na jaký iracionální odpor může narazit a jistě mu je v této chvíli těžko. Věřím, že kdyby se k otázce svého dalšího působení postavil jen z hlediska svých osobních pocitů a zájmů a nemyslel na neřešitelný chaos, který by jeho demise vyvolala, dávno by již svou funkci složil. Líbí se mi jeho klidná neústupnost a zdrženlivost, která mu nedovolila vyřešit situaci hrubou silou. Jmenování Jany Bobošíkové ředitelkou zpravodajství právě v této těžké chvíli byl vynikající tah. Ta dáma je ostrá jako břitva, pružná jako ocelové pero, obratná v jednání jako Taleyrand a navíc jí to myslí.Je to správné děvče do velké pranice. A dobrý manažer se pozná mimo jiné podle toho, že si dokáže najít správné lidi do konkrétní situace. Je-li výběr ředitelky zpravodajství reprezentativní ukázkou Hodačovy manažerské způsobilosti, je to člověk na svém místě. A jistě nebude vzdálen názoru, že je občas zdravé nevracet se k překonaným rozporům a pracovat pro budoucnost bez ohledu na osobní hořkosti.

Martin Stín

Otevřený dopis (Pozn. Lubomír Doležal nazval Martina Stína nedávno "drzým grafomanem" za to, že si dovoluje komentovat události, které přísluší komentovat jen "profesionálním komentátorům".)

Kolego grafomane,

S velkým zájmem sleduji Vaši tvorbu a marně přemýšlím nad prameny Vaší autority, která vede redakci Lidových novin, aby zveřejňovala Vaše komentáře bez ohledu na jejich proměnlivou kvalitu.

Nedávno se mi velice líbil Váš článek o Lídě Baarové. Litoval jsem, když pak byla později zpochybněna přesnost jeho faktografických východisek. Nemění to ovšem nic na jeho stylistické úrovni a  myšlenkové preciznosti. Znova jsem se zaradoval, když jsem 28.prosince začal číst v Lidových novinách článek o zprzněné panně. Přestal jsem se radovat, když jsem narazil na odstavec, označujícího Václava Klause za hlavního viníka situace v ČTV.

Mám k Václavu Klausovi a ODS rovněž velké výhrady. Ale v tomto případě mi inkriminovaný odstavec připadá jako pověstné Catilinovo " ceterum autem censeo…". Je do textu vsunut, aniž by z jeho předchozí části logicky vyplýval: prostě jste chtěl bůhvíproč právě v této chvíli dát Klausovi pěstí do nosu, tak jste to udělal a znehodnotil jste celý článek. Nejlepší na tom je, že jste vlastně i v tomto odstavci hodnotil Klause převážně kladně a prezidenta a jeho věrné záporně ( pokud si rozumíme v tom, že kdo pluje pod vlivem marxismu a komunismu, stojí na špatné straně). A navíc jste jednal zaslepeně. Miluji Klause asi stejně jako Vy, ale v tomto případě je naprosto zřejmé, že je v tom nevinně nebo téměř nevinně. Nevšiml jsem si, že by Klaus nocoval v budově televizního zpravodajství. Zde došla opět jednou k uplatnění snaha získávat mimoparlamentní cestou více váhy, než kolik straně přísluší dle jejích volebních výsledků. A to přece není Klausova linie. Vaše snaha činit ho odpovědným za všechny hříchy lidstva je neobjektivní. Kdybyste byl objektivní, musel byste, ač nerad, uznat, že při všech svých chybách je to muž mimořádného intelektu a vůdcovských schopností, který většinou vždy stojí na zemi a nehoní se za vzdušnými zámky a dokáže důstojně čelit i nepřízni osudu. Má jistě chyby, jejichž negativní dopady pociťujeme a právem se mnozí snažíme jeho vlivu čelit. Ale je to vysoký strom, který vrhá dlouhý stín.

Navrhnu Vám téma pro příští článek, kterým byste mohl šťastně vykročit do nového tisíciletí: " Jak bych si býval vedl, kdybych se stal v r. 1989 ministrem financí, později předsedou vlády a nejsilnější politické strany v zemi, ještě později předsedou sněmovny vůdcem opozice a jak bych na těchto pozicích obstál." Třeba Vás takové slohové cvičení přivede k troše pokory, která nikomu z nás neškodí.

Přeji Vám do nového roku pevné zdraví a úspěchy v práci a tvorbě.

Váš

Martin Stín

Jiří Slavík

Poznámka JČ: V tom případě se už před "šalamounským" výrokem RRTV "vzdávám". Usuzoval jsem podle racionální praxe v normálních zemích, že ředitel instituce je přirozeně její vedení a jeho náměstci, kolegium ČT, atd., jsou jemu podřízení. Domnívám se, že pokud by chtěla RRTV konstatovat, že Jiří Hodač není ředitelem ČT, musela by jasně zpochybnit legalitu jeho volby. To je ovšem jen normální, racionální uvažování, v ČR jde teď stranou. Nebo ne?

Máte pravdu, jenom ne v tom, že racionální uvažování jde v ČR stranou teď. Ono šlo totiž vždy a vše je v ČR napsáno tak, aby se to dalo interpretovat způsobem právě vhodným. Vždyť třeba rozhodnutí soudu o L.Novákovi patří do úplně stejné kategorie, stejně tak mnoho dalších. Proto se nesmíte divit, že mnoho lidí si myslí, že není potřeba respektovat zákon a velice se smějí tomu, když je k tomu vyzývají představitelé ODS (jindy zase ČSSD nebo 4K, jak se právě hodí).

Rozhodnutí RRTV je zjevně vykládáno mnohoznačně a osobně si myslím, že je mnohoznačné záměrně - rada prostě nechtěla zaujmout konkrétní postoj a vyčkává.

Jinak můj názor na řešení situace v ČT je takový, že díky své neschopnosti by měly odejít obě strany - jak redaktoři ČT tak ředitel Hodač a J.Bobošíková.

A zde jsou důvody proč:

Proto si myslím že je nutné jmenovat nyní dočasného ředitele ČT (a bohužel bude muset být kompromisní). Poté počkat na nový zákon o ČT ( je teď narychlo připravován pro vládu, takže je otázka jak bude kvalitní) a podle něj jmenovat novou radu ČT. Mezitím by žádná ze zůčastněných stran neměla mít přístup na obrazovku - což ovšem vyvolá otázku kdo bude vlastně vysílat. Tady asi žádný zázrak nikdo nezařídí a bylo by zřejmě nejlepší na přechodnou dobu zpravodajství minimalizovat na přebírání agenturních zpráv. Bohužel i toto řešení předpokládá kompromis na obou stranách a tudíž bude stejně těžko realizovatelné jako kterékoliv jiné.

Jiří Slavík

Vojta Olšanský

Licence a veškerý majetek ČT by mohl být předán bez výběrového řízení předem vybranému zájemci bezplatně, což by měla být skupina intelektuálů - pánové Železný, Kršák, Gál atd., kteří již jednou nabídli vynikající mediální projekt, avšak díky těm hnusným a hamižným Američanům se jim ho nepodařilo zrealizovat.

Už se opravdu těším na kvalitní publicistiku, pořady pro názorové, náboženské, etnické a jiné menšiny, jazykové kurzy, koncerty alternativní hudby, jazzu, vážné hudby, vzdělávací pořady zkrátka vše, co oni intelektuálové již jednou nabízeli. Bylo by ale třeba aby, předání bylo skutečně bezplatné, aby byla zaručena opravdová závislost, vždyť již jednou deklarovaná nezávislost (ČNTS=česká nezávislá televizní společnost) se díky zlému kapitalistovi Lauderovi v našich, specifických poměrech zkrátka neosvědčila.

Nyní už intelektuál ze všech nejintektuálnější bohužel nemůže změnit to, k čemu byl Američany donucen a je tak nucen provozovat ke své nemalé lítosti TV NOVA v současné formě, takže by v případě této nové televize mohl naplno zrealizovat konečně opravdovou duševní a etickou očistu českého národa. Už dost toho amerického marasmu, vždyť ti grázlové chtějí, aby se dodržovaly dokonce i nepsané dohody - skandál !

Pokud by měl problémy s názvy nových pořadů, máme tady dost naší vlastní inspirace, třeba opravdu kvalitní politický pořad, ve kterém by se vyváženě střídali předsedové obou smluvních stran, by se mohl jmenovat dle šmíráka M.D. "Ptejte se na co chcete, já na co chci odpovím". Ušetřit by se daly peníze na nehorázné platy (abych citoval klasika M.J. "Žádnej z nás nebere takový platy, žádnej z nás !! ") třeba jiného šmíráka J.K., který podle některých radních ČT jde jen po milionech, protože nějaký vše zlehčující a ironizují moderátor kladoucí hloupé otázky by zde byl naprosto zbytečný. Hlavní by byla především vyváženost jak politická, tak mezi kvalitou a tématy kladených otázek a odpověďmi na mě. K tomuto účelu by se hodila ČT 2, aby byl pro tak kvalitní pořad vytvořen dostatečný, tedy neomezný časový prostor (potlesk, skandování, ovace a rozzářené obličeje posluchačů by se použily ze sjezdů KSČ, ČSM a SSM - na co platit nějakou šmíráckou lůzu, která nemá nic jiného na práci, než ze samé rozežranosti postávat znudeně v newsroomu).

Nechci zdržovat dalšími detaily, takže pokud by zmínění pánové intelektuálové potřebovali nějaké opravdové mediální odborníky, rád nabídnu své služby. Nejsem vůbec nezávislý, naopak jsem naprosto závislý na výši nabídnuté gáže a pravdu bude mít vždy a zásadně jen ten, kdo nabídne nejvíce a já, budu vždy a to i veřejně tvrdit, že mi jde skutečně o moc a prachy a o kleptokracii (sorry, chtěl jsem napsat demokracii). Už se těším na spolupráci s dalšími geniálními mediálními odborníky, jako je jistá radní Stařečková, jistý radní Marsch, drogistka Obdrželová, univerzální odborník Delší nebo kytarový mág a pěvecký modrý slavík Tajtrlík.

Už mám první nápady na hesla na nástěnkách, která bych na Kavčí hory rád umístil (zdá se, že tamní zaměstnaci jsou naposto ideově dezorientovaní) - úhrada za tuto mou duševní námahu by mohla jít z neexistujícího švýcarského konta přez Maďarsko a Mauritius jako sponzorský dar některé z oposmluvních stran, případně by mohla být přívezena do sídla některé z těchto stran náklaďákem ve formě desetníků.

S demokracií české typu na věčné časy a nikdy jinak!
Výsledky opoziční smlouvy si rozvracet nedáme !
Esmeraldou k masám !
Kdo nejde s námi, jde proti nám !
Ten kdo stojí před ČT na chodníku, nemiluje republiku !
Ať žije soudruh Klausozeman, náš vzor !
Už ani slovo, natož 2000 slov !
Veřejnoprávní TV - nesmyslný hybrid !
Kupředu pravá do Evropy zpátky ni krok !
Pryč s rozvraceči - potřebujeme klid k tvořivé práci !
Pravidlo 1. Šéf má vždycky pravdu. Pravidlo 2. Pokud šéf nemá pravdu, viz Pravidlo 1.

S pozdravem " V práci v šest".

Stanislav Vaněk

Prof. Václav Klaus
předseda parlamentu České republiky
Sněmovní 4, 118 26 Praha 1

prosince 2000

Věc: otevřený dopis o smyslu televize veřejné služby

Vážený pane předsedo,

v souvislosti se současnou situací kolem České televize mne zděsil Váš návrh řešení v privatizaci ČT, který, uskutečnil-li by se, byl by tragický. Omluvou Vám může být pouze, že jste asi spíše osobností ekonomicky pragmatickou než osobností kulturní s duchovní vizí, a proto Vám smysl televize veřejné služby s výrazným posláním právě též kulturním, duchovním... může i unikat. Dovolte mi proto několik argumentů ve prospěch televize veřejné služby:

PROČ TELEVIZE VEŘEJNÉ SLUŽBY:

Cílem komerčních televizí není nic jiného než zisk (jako každého podnikatelského subjektu) - zde z prodeje reklamních časů. Není jím ani diváka informovat, ani pobavit (to jsou pouze prostředky k zisku), ani cokoliv jiného... Špatný by byl management komerční televize, který by tento cíl nerespektoval a určil by si cíle třeba kulturní, vzdělávací, duchovní...

Cílem televize veřejné služby (řečeno sice velmi zjednodušeně, o to však praktičtěji, pro teoretické všeobjímající definice není v krizových situacích čas) je akcentovat pořady, které jsou pomíjeny televizemi komerčními (nejsou tedy prvořadě schopné přinášet zisk), přesto však v jejich vysílání pociťujeme prospěšnou službu veřejnosti - akcentují intelektuální (informační) a duchovní hodnoty.

(Jistě jsou pořady nosné pro televizi veřejné služby i televize komerční - např. zpravodajství, ovšem u obou televizí pak s výrazně odlišnými akcenty. Nebo určitou zvláštností jsou pořady investigativní, které jsou bezesporu jak společensky prospěšné (vhodné pro televizi veřejné služby), tak schopné vyvolat masový zájem televizních diváků (vhodné tedy i pro komerční vysílání. Tyto zmíněné programové typy jsou však spíše jakýmisi vyjímkami. Zamyslete se, prosím, kolik pořadů např. vzdělávacích, kulturních, neinvestigativních dokumentů...v naších podmínkách např. úspěšná komerční televize Nova ročně odvysílá!!!)

Uvědomíme-li si tedy zcela rozdílné cíle komerčních televizí a televize veřejné služby, nemůže být o nezastupitelnosti televize veřejné služby pochyb. (Zcela jiným problémem je, jak ČT tento cíl fakticky naplňuje.)

Váš názor je pravděpodobně silně inspirován situací v USA bez televize veřejné služby (ta je spíše tradicí evropskou). K tomu tolik:

Ovšem i v USA je televize veřejné služby v  jistém smyslu „suplována“ z veřejných prostředků financovanými televizemi „lokálními“, jejichž dosah je však při rozlehlosti USA srovnatelný s pokrytím jednotlivých evropských států.

Při vši úctě k úspěšnosti USA coby dnes „mocnosti nejmocnější“, nejsem si jist, zda tamější kulturní politika by byla tím nejsprávnějším vzorem i pro naši zemi (třeba právě proto, že prostě nejsme onou mocností). Ekonomický potenciál této země umožňuje určité kulturní aktivity, které v naších podmínkách nepřícházejí v úvahu (např.nákup nejdražších výtvarných děl, zaplacení nejdražších stars, sponzorování kultury, tradice mecenášství...) a v jisté míře je tedy může suplovat právě televize veřejné služby.

Demagogicky zneužíván je i častý argument, že zatímco televize veřejné služby chce peníze z naších kapes, televize komerční si naších peněz nežádají (o nutnosti výrazného zúžení programového spektra pouze na pořady přinášející největší zisk se pochopitelně nemluví). Ovšem i s těmi penězi nikoliv z naších kapes to není tak nevinné. Komerční televize platíme též z naších kapes. Ovšem nikoliv formou koncesionářských poplatků (nebo v některých jiných zemích tomu jest ze státního rozpočtu, čili z  daní), ale nákupem zboží, do jehož ceny je pochopitelně zakalkulována i cena za  nákup reklamních časů (které komerční televize prodávají) inzerenty (prodejci námi kupovaného zboží) a to dokonce i v případě, že se televizní reklamou nenecháváme ovlivňovat - ekonomická strategie jednotlivých prodejců je vždy komplexní.

V zjišťování informací a v nakládání s ními je komerční televize ovlivnitelná svým ziskovým cílem (stejně jako každý jiný podnikatelský subjekt). V lepším případě její strategií je „sice nelhat, ale co se nehodí, nezveřejňovat“. (Sotva lze třeba od ředitele komerční televize očekávat vysvětlování svým divákům, že i „jeho“ televize je financována penězi z jejích kapes - viz. výše. Nebo nedávný případ mediálního magnáta Murdocha, kdy svým podnikatelským záměrům v Číně, podřídil i svoji (ne)informační strategii...)

Vážený pane předsedo, chci věřit, že výše uvedené argumenty ve prospěch zachování televize veřejné služby Vás přesvědčí a Váš velmi nebezpečný návrh nebudete dále iniciovat. Politiky méně rozhleděné by jeho zdánlivá krátkodobá efektivnost mohla zmást v zákonodárných iniciativách.

Stanislav Vaněk

občan ČR, t.č. dlouhodobě v Austrálii

Tomáš Horyna

A včerá byl na Nově náš zlatej pan Gott. Von snad vůbec nestárne, rozplývá se paní Nováková. Paní Mulerová má nepatrně odlišný názor. No tak trochu snad jo paní Nováková, dyť ste ho snad znala už za bolševiků. Paní Nováková se nedá - to jó, ale stejně. No ale a co teda říkáte těm televizákům v tý český televizi ? Vrací paní Mulerová rozhovor na původní téma. To je hrůza co voni si dovolej. Ale von to pan Klaus takhle nenechá paní Nováková. Von je nechá zprivatizovat a budou to mít.

Dyk taky co voni si dovolili pouštět – vemte třeba toho Šimka s tou Bubílkovou. Co si tyhle dva dovolili proti našim představitelům. A nebo i ty některý redaktoři, přitaká paní Nováková. Žádná úcta. Pokračuje paní Mulerová - nebo ty některý záběry ze sněmovny, dyk je to strašný znevažování. Už dávno je měli všechny vyhodit ( ty televizáky samozřejmně, ne poslance, aby nedošlo k omylu ). To by se teda za komunistů stát nemohlo, nějak ujede rozohněné paní Mulerové. Paní Novákové poslední věta paní Mulerové viditelně nějak nekonvenuje. A není sama, zjevně nekonvenuje ani většině ostatních čekajících. A většině nejspíš nekonvenuje mnohem víc než jen ta poslední věta paní Mulerové. Nastává chvilka poněkud trapného ticha. Naštěstí přijíždí dlouho očekávaný autobus.

Večer po návratu domů pouštím televizor. Na ČT1 vysílají opět textové sdělení novopečeného pana generálního ředitele ( chce se mi napsat vypečeného, ale to bych si asi dovoli příliš ). Zkouším ČT2 – tam kupodivu jdou v tu dobu obvykle přenášené EURONEWS, v angličtině. A k mému údivu po několika chvilkách zde běží i čerstvá reprotáž z  Prahy, z  České televize. Dokonce několik minut. Se záběry z pracovišť, se záběry z oken i na shormáždění tisíců lidí před budovou České televize, občanů, kteří přišli podpořit vzbouřence. S objektivním komentářem, přesto ale neskrývanými sympatiemi s těmi, kdo nechtějí být ovládáni a manipulováni, jako za dob minulých. Přeju jim, aby jejich snažení nebylo marné. Tohle vysílání asi panu řediteli, střežícímu jink pilně vlny obou ČT uniklo.

Bohužel v boji s mocí a penězi velmi často ideje prohrávají. Doufejme že snad přece jen v boji o Českou televizi a politickou moc v Čechách převáží rozum a čest, nad dosavadními osobními a mocenskými zájmy, ať již otevřenými nebo umně skrývanými. Určitou naději dává současný, jednoznačný postoj drtivé většiny občanů, kterým se nijak nelíbí způsoby a rozhodování obou velmi problematických rad, ani svéřepé jednání nového, narychlo upečeného ředitele ČT a jeho lidí. A snad si také mnozí konečně uvědomí kdo je kdo a  kdo se za čím skrývá. Komu by třeba pomohla místo nepohodlné, veřejnoprávní, nezávislé, televize další televize soukromá. Nebo dokonce dvě. Ještě abych nezapoměl. Obě výše použitá jména jsou smyšlená. Reprodukovaný rozhovor převážně nikoliv.

Oldřich Maděra

Trestní oznámení

Pátrací relace Policie ČR, jak jistě uznáte, je naprosto nezávadná, naopak je to v mnoha případech jedna z posledních možností, jak zachránit lidské životy nebo ochránit majetek. Přesto si pan Jiří Hodač, t.č. zaměstnanec České televize, ať už jménem kohokoliv, dovolil opakovaně tuto relaci a jiné zpravodajské relace vypnout a ohrozit tak životy nevinných lidí.

Cituji:

"Ústava České republiky ze dne 16. prosince 1992

Česká národní rada se usnesla na tomto Ústavním zákoně

Preambule

Hlava první

Základní ustanovení

Článek 1

Článek 2

(2) Ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo. (3) Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon.

(4) Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.

Článek 3

Článek 4

konec citátu

dále cituji:

"Listina základních práv a svobod

.........

Oddíl druhý

Politická práva

Článek 17

(2) Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu.

(3) Cenzura je nepřípustná.

(4) Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti.

(5) Státní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti. Podmínky a provedení stanoví zákon.

Právo na soudní a jinou právní ochranu

Článek 36

(2) Kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, může se obrátit na soud, aby přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí, nestanoví-li zákon jinak. Z pravomoci soudu však nesmí být vyloučeno přezkoumávání rozhodnutí týkajících se základních práv a svobod podle Listiny.

(3) Každý má právo na náhradu škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím soudu, jiného státního orgánu či orgánu veřejné správy nebo nesprávným úředním postupem.

(4) Podmínky a podrobnosti stanoví zákon."

konec citátu.

Domnívám se, že za uvedené, opakované vypnutí řádně připraveného programu ČT, obsahujícího v tomto případě životně důležitou informaci pro záchranu života desetiletého děvčete, kterou není možné v tak krátké době předat veřejnosti jiným náhradním způsobem, je zodpovědný přímo pan Jiří Hodač. Požaduji prošetření celé záležitosti.

Ing. Oldřich Maděra

Beáta Struharová

1. Celé znění případu BASKAYA AND OKÇUOGLU v. TURKEY lze najít na www.dhcour.coe.fr (zde je nález anglicky, zde francouzsky-pozn. TP).

2. Fakta z případu: Stěžovatel B. napsal odbornou akademickou historickou publikaci o socio-ekonomickém vývoji v Turecku, kde kritizoval oficiální tureckou ideologii, O. tuto knihu vydal, oba byli trestně souzeni dle v té době v Turecku platných trestních zákonů a odsouzeni k pokutě a k vězení. Proti tomuto odsouzení podali oba stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva (ESLP) v Štrasburku, který rozhoduje podle Evropské úmluvy o lidských právech (EÚLP). Jejich stížnost směřovala zejména proti porušení článků 7 (není trestu bez zákona), 10 (svoboda slova) a 6 (právo na spravedlivý proces) EÚLP, kterého se Turecko mělo dopustit jejich odsouzením.

3. ESLP zamítl stížnost stěžovatele B. ohledně článku 7, jelikož tento článek říká, že: "Nikdo nesmí být odsouzen za jednání nebo opomenutí, které v době, kdy bylo spácháno, nebylo podle vnitrostátního nebo mezinárodního práva trestným činem." Jelikož trestní zákon podle kterého byl B. souzen byl v Turecku řádně platným zákonem v době (ESLP se zabýval i otázkou zda byl tento zákon dostatečně jasný a konkrétní, aby nevylučoval příliš široký výklad - došel k názoru, že nebyl), kdy tento trestný podle tohoto zákona byl spáchán, i v době, kdy B. byl souzen.

4. Jelikož tento zákon byl Tureckým ústavním soudem zrušen, ESLP uznal důvodnou stížnost ohledně článku 7 u stěžovatele O., jelikož konečné rozhodnutí v jeho věci bylo vydáno potom, co byl tento zákon zrušen.

5. Ohledně stížností na porušení článků 10 a 6, dal ESLP zcela zapravdu stěžovatelům. ESLP rozhodl, že uložení tak přísného trestu za vyjádření akademického odborného názoru, i přes složitou politickou situaci, kterou argumentovala turecká vláda, je v rozporu s čl. 10, který stanoví svobodu projevu, s tím, že stát má možnost tuto svobodu omezovat určitými podmínkami, či pravidly, které jsou na základě zákona a jsou nevyhnutelné v demokratické společnosti. ESLP došel analýzou k názoru, že sankce B. a O. uložené za publikaci, byly uložené v rozporu se zákonem a byly v rozporu s hlediskem, který ESLP ve svých rozhodnutích velice často používá - "necessary in a democratic society" (nevyhnutelné v demokratické společnosti). Co se týká článku 6, zde si stížnost směřovala do skutečnosti, že jedním ze soudců, který stěžovatele v Turecku odsoudil byl soudce vojenského soudu, sám voják, nebyl tudíž nezávislým členem soudu, jak to požaduje článek 6, který stanoví právo na spravedlivý soudní proces. 6. ESLP dále rozhodl, že Turecká vláda musí zaplatit stěžovatelům přes 200000 FFR odškodnění.

Tolik k případu Bascaya. Kromě toho bych se ráda zmínila, že Evropská úmluva pro lidská práva, která jak jsme viděli operuje a v praxi velice často využívá termíny jako "nevyhnutelný v demokratické společnosti" apod. má v ČR přednost před zákonem, kromě jiného z ní vychází ústavní zákon ČR o Listině základních práv a svobod (který je v některých bodech dokonce na stát přísnější, než EÚLP). Ustanovení lidských práv omezují stát na úkor osob v jeho působnosti (tj. i osob právnických, či cizinců).

Na tomto případě můžeme i vidět jak lehce se dá využít jedno ustanovení "zákona" na úkor druhého a jak je pro dosažení rozumné spravedlnosti potřeba posuzovat případy komplexně z každé stránky. Domnívám se, že by to mohlo být poučením i pro pracovníky ČT, kteří se chtějí domoci svých práv, vůči orgánu veřejné moci, který by měl postupovat v souladu s demokratickými principy zakotvenými v ústavě, ale zatím ale nevědí jak.

Pozn. pro pana Štemberka - Neviděla jsem článek v bulletinu advokacie, ale domnívám se, že jelikož jste uvedl, že autorem byla pí Hubálková, kterou znám jako zaměstnankyni Evropského soudu pro lidská práva, nepopisoval případ Bascaya tak zkresleně, jak jste to udělal Vy. Pokud se ale článek zaměřil jen na jeden aspekt případu (čl. 7) doporučuji Vám přečíst si celé znění tohoto případu - viz. přípojky. Doporučení pro příště: předtím, než něco vyhlásíte, jako pravdu, ověřte si to!

Vzbouřenci neudržují "sametovost" ani pokoru vůči divákovi, jako "morální" argument podprahového sdělení "Nejsme jako oni". Pokud totiž vstoupili do vysílání filmu Sex ve městě tak, jak se jim to povedlo, udělali sami sobě medvědí službu. Psychologie diváka je totiž jiná. Divák ČT ve 23.30 neví téměř nic o náladách mítinků nezajímají ho : není naladěn na humor Břéti Rychlíka či "občana" Krause, zajímají jej silvestrovské chlebíčky, pivo + SEX - a to kdekoliv. Je to typický divák filmu, do kterého se vzbouřencům povedlo vstoupit: SEX VE MĚSTĚ. Muž mezi 30 - 50 lety, středostavovský, s platem průměrným či lehce nadprůměrným a s převážně středoškolským, praktickým vzděláním. Drobný podnikatel či zaměstnanec malé firmy. Chtěl sledovat SEX a místo toho dostal bez upozornění jakéhosi "veřejnoprávního" Komerse na pozadí temných figurín. A tento neoholený revolucionář mu povídá něco o duševní nezpůsobilosti ředitele, který hodlá kontrolovat peníze, které patří firmě, kterou onen ředitel řídí... Nebo by měl. Pokud je tento divák podnikatel, vyzvedne peníze z banky, pas, kufr prádla a emigruje. Pokud je zaměstnanec, přepadnou ho chmury hodné "Běsného Kokota" ze seriálu na Neviditelném psu.

Proboha co dělal dramaturg tohoto vystoupení či ten, kdo to psal? Zbláznil se, nebo má v sobě čtyři fernety?

Pozor, šílené krávy dorazily do Čech

To je rozdíl mezi multimédii a živým divadlem. Emocím více vyhovuje živé divadlo než obrazovka. Stejně tak, jako pro "pokec" je lepší hospoda. Podpora herců, sportovců "a dalších kolektivů pracujících" je sice nostalgickou reminiscencí na 17. listopad, nicméně nerezonuje ve většině obyvatle tohoto státu deset let po něm. Mítinky se ale omezily na několik center, zbytek republiky má jiné starosti. Moderující dnešní pražské demonstrace přesvědčoval k "rozjetí informační kampaně" - tzn. že i vzbouřenci si už uvědomili svou izolaci. Faktickou i symbolickou. Ten dnešní mítink v Praze byl navíc agresivnější i ve svém "humoru". Některé výroky na adresu Hodače a Bobošíkové, Železného či radní Dědečkové byly na hranici žalovatelnosti či i daleko za ní...

Fotografie budou během rána k dispozici v albu (http://www.tendence.cz/blisty/001230-tv-kavky/001230_1.htm). Nikoliv k propagaci podobných postojů, ale pro názornou ilustraci, kam až se 10 let po sametu došlo. A picture is worth a thousand words! Termín "Bobokráva" není důstojným vyjádřením žádného veřejnoprávního novináře či jeho obhájce, ale sprostého pubertálního fracka. Agresivní "host" Břetislav Rychlík či "nekompromisní" Kraus ženou svou tvrdostí inteligentní a klidné redaktory do podobné pasti, kterou připravil Ruml svou neústupností Unii svobody a která vyústila v "opoziční" smlouvu mezi ODS a ČSSD.

Závěr: ze strany redaktorů není vůle jednat, je iracionální vůle vydržet, stupňovat požadavky do nesmyslnosti a stát se mučedníky své vlastní komunikační neschopnosti. Přejme jim to.

Táhněte do háje

Smutný vzdor, neboť realita "tam venku" neodpovídá přáním a tužbám vzbouřenců v dobrovolné "samovazbě". A svobodu nemají bivakující redktoři dobrovolně. Morálku jim chodí posilovat kamarádi, ale upřímní k nim zřejmě nejsou.

"Senátorská hlídka" zavinila totální diskreditaci veřejnoprávních novinářů

Protest v ČT není spojen s žádnou politickou stranou?

"Neustále se množí dezinformace, že protest redaktorů ČT je namířen proti některým politickým stranám a ve prospěch jiných. Jde o lživou propagandistickou kampaň, která je namířena proti nezávislosti České televize.", praví se v textu, který je zde: http://www.czech-tv.cz/krize/20001230jaktoje.htm

Přitom na sobotním mítinku zaznělo jednoznačné ztotožnění původců zla: ODS, Ivan Langr, Dědečková a další. "Tato strana již dlouho není občanská, ani demokratická. Už je jenom Strana." Dav aplaudoval... "Varujeme kohokoliv, aby se pokusil vyklidit objekt násilím..." "Pakt solidatrity je opravdu paktem..."

Existuje jediné řešení, jak mohou redaktoři obhájit svou nezávislost na politicích Čtyřkoalice. Zachovají se k nim macešsky: Posloužili jste jako živý štít, lákadlo na lidi a maskoti, ale teď už jděte. Prosíme, odejděte. A schválně, jestli půjdou...

Stav krajní nouze

"Popis zdravotního stavu pana Jiřího Hodače lidmi z jeho bezprostředního okolí, jeho včerejší údajná nabídka odstoupit z funkce pro únavu a způsob jednání, které naprosto ignoruje základní pravidla chodu České televize, svědčí o pravděpodobné ztrátě způsobilosti pana Jiřího Hodače k právním úkonům," tvrdí krizový výbor a odboráři.

Odvolání dalších klíčových členů vedení ČT (managementu, který brání kontrole nad financemi, personální a provozní agendou generálnímu řediteli, kterému rada nařídila získat kontrolu a vysílat) považují Hodačovi odpůrci za "další důkaz jeho nesvéprávnosti". Z vedoucích pracovníků se Hodač rozhodl odvolat finančního ředitele Ladislava Palusku, vedoucí právního útvaru Vladimíru Vocetkovou, vedoucího personálního útvaru Michala Kříže a ředitele výroby a techniky Víta Novotného.

Příbuzenské dezinformace

Ivan Odillo Štampach

Neutralita je zvlášť naléhavým požadavkem u takových médií, jako je Česká televize nebo Český rozhlas (ale i ostatních celoplošných stanic). Volba poslední Rady České televize zákonem požadovanou nezávislost na politických stranách fakticky popřela. Její členové byli vybíráni podle stranického klíče a na základě předpokladu, že budou činit to, co se jim doporučí a nerušit vlastním uvažováním. I když parlament volil v tomto smyslu v rozporu se zákonem, nemůže být sankcionován. Jde o těžko dokazatelné věci a proto by pravděpodobně neobstála ani stížnost na tuto volbu u Ústavního soudu - i když by se o ní měl někdo kompetentní pokusit. Takto zvolená rada vybrala za generálního ředitele muže, který, soudě také podle udělených výpovědí a jmenování, chce vyhovět, ne-li přímým pokynům ze sekretariátu ODS, tak aspoň jejímu celkovému pojetí politiky a tím také televizní zpravodajské a publicistické tvorby. Je pravděpodobné, že dnes není vedení ODS touto volbou nadšeno. Události se rozběhly silou vnitřní logiky proti zájmům této mocné strany, ba zdá se, že jí vážně poškodí.

Jediným řešením je odvolání Hodače z funkce generálního ředitele nebo jeho resignace. V krátkém přechodném období, v němž by někdo dočasně pověřený řízením ČT podle jejího statutu především stabilizoval situaci, by měla vláda podat alternativní návrh na postup volby Rady ČT. Nový či novelizovaný zákon by měl opravdu účinně zajistit stranickou neutralitu veřejně právních médií a především jejich rad. A ovšem také Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání. Podle zákona přijatého Parlamentem pokud možno co nejdříve (ale po dostačující diskusi odborníků, poslanců a senátorů) by měla být zvolena nová Rada ČT a ta by měla zvolit nového ředitele ČT. Po důkladném výběrovém řízení by se jím měl stát někdo, kdo zprůhlední finanční toky, zeštíhlí zbytnělou instituci a zabezpečí skutečnou stranickou nezávislost, popisný a analytický ráz politicky relevantních pořadů a pluralitu vyslovovaných názorů v celém spektru demokratických politických koncepcí.

Dosavadní Zpravodajství ČT projevovalo politické sympatie blízké především Čtyřkoalici, Hradu a hradnímu křídlu sociální demokracie. Jeho pracovníci se ovšem do jisté míry snažili poskytovat prostor i představitelům odlišných politických směrů a různých stran českého spektra. Nutno uznat, že v tom nebyli důslední. Cestou k rozšíření obzorů a k opravdu nezaujaté publicistice samozřejmě není sekernická personální politika nového generálního ředitele a jeho vykonavatelky Bobošíkové. K tomu musí tým dosavadních zkušených redaktorů a třeba i nových schopných lidí dosud stojících mimo Českou televizi, také s pomocí veřejnosti a odborníků, dozrát.

Smyslem demonstrací před budovou ČT i demonstrace svolané na Václavské náměstí je obrana nezávislosti, neutrality a svobody slova. Proto by se měli držet stranou členové vlády, poslanci, senátoři a straničtí činitelé. Je v zájmu České televize, jejích pracovníků i diváků aby "vzbouřenci" byli opatrní ve výběru veřejně působících sympatizantů. Neměli by znevěrohodňovat své záměry aktivní účastí členů politiků na jejich podporu. Jejich, jistě účinná, pomoc bere televizním zpravodajům a politickým publicistům z rukou možnost kritizovat je, pokud budou jednou, což je velmi pravděpodobné, v této zemi vládnout.

Cestou k rychlému řešení současné krizové situace není odhlašování koncesionářských poplatků, němuž vyzývá falešná výzva šířená po Internetu. Upozorňují na to sami pracovníci Zpravodajství ČT. Výrazné přiškrcení finančních zdrojů by nepoškodilo Hodačovo vedení ČT, jehož hodiny jsou zjevně sečteny, nýbrž televizi samotnou v dalších měsících. Její finanční krach vyvolaný hromadným neplacením by dodal výmluvnost katastrofální výzvě Václava Klause k privatizaci veřejněprávních médií.

Po předpokládaném Hodačově odchodu a zklidnění situace by se měla rozplést klubka nejasností a podezření ohledně zištných motivací inspirátorů vzpoury. Měla by se vést inteligentní diskuse o roli a pozici České televize a Českého rozhlasu v našem občanském životě. Měla by nastat éra pokud možno co největší nezávislosti a co nejširší plurality, i když nějakým vlivům jistě nelze zabránit. Naší chatrné demokracii vy pak nechyběl jeden ze základních pilířů a aspoň poněkud by se stabilizovala.

Ivan O. Štampach

Olivie Tajovská

K rukám A.Mullerové,B.Rychlíka,J.Krause,A.Dekoje a dalších představitelů občanské iniciativy Česká televize - věc veřejná

na popud několika zahraničních novinářů jsem se začala zabývat procesem, jakým probíhá podepisování vaší petice prostřednictvím internetu.

Nebylo možné monitorovat všechny stránky, které dnes obsahují údajně více než 50000 podpisů, ale přesto byly během krátké doby zjištěny závažné nedostatky, které průkaznost podpisů získaných na internetu značně zpochybňují.

Váš program pro podepsání petice vykazuje základní nedostatky, což mne velice překvapuje zvláště v případě takové instituce, jakou je televize. Na počítačovém programu i webových stránkách je vidět, že jste nevěnovali dostatečnou pozornost výběru odborníka, který by si nepochybně alespoň s některými chybami poradil.

Zde několik nejvíce do očí bijících příkladů:

48099 A.Kousavá r.č. 601101... takové r.č. nemůže mít osoba ženského pohlaví

49012 A.Novák r.č. 860606/111 - tomuto mladíkovi bude teprve příští rok 15 let

Prosím ihned vyřaďte tyto podpisy spolu s dalšími, za něž uvádím např.

38840 Gustáv Husák

50312 Vlasta Burian

a mnoho dalších.

Nad některými podpisy se samozřejmě můžeme dobře pobavit, ale závažnější je to, že sem mohou být dětsky lehce vpašovány podpisy slavných osobností nebo prostě jen smyšlených osob, a to ve velkém počtu.Můžete namítnout, že k takovému zkreslení může docházet i při osobním podepisování, tam je to ovšem mnohem těžší a časově náročnější, ale internet s primitivním, chyby neošetřujícím programem k podvodům a vtípkům přímo vybízí. Připsání jednoho podpisu trvá jen pár vteřin.

Doufám, že jako profesionálové pracující v mediích si uvědomujete závažnost této informace a že podepisování petice na internetu okamžitě pozastavíte, popřípadě zcela ukončíte.

Tuto nespolehlivost podpisů získaných na internetu si totiž uvědomuje mnoho lidí a nemusí to být odborníci se znalostí progra- mování, aby poznali, že je tu něco hluboce v nepořádku.

Tím se samozřejmě značně diskredituje celá akce a hazarduje se s  důvěrou lidí.

Očekávám, že mi někdo odpoví na tuto zprávu, abych měla jistotu, že se celou záležitostí začnete ihned zabývat.

Do nového milenia vám přeji mnoho dobré vůle.

Olivie Tajovská

Poznámka TP: Protože petice Česká televize - věc veřejná nemá konkrétního adresáta, nevztahují se na ni žádné zákonné požadavky. Její provedení je na libovůli autorů. Obvinění paní Tajovské mi ale připadá nesmyslné: autoři webové stránky přece nemají možnost, jak ovlivnit, co návštěvníci stránek do petičního formuláře vyplní! Nejvýš by mohli průběžně vyřazovat zjevně nevěrohodné záznamy. Daleko zajímavější mi přijde, že paní Tajovská zná rodná čísla signatářů, ačkoli na formuláři autoři slibují, že je neposkytou třetím osobám. Jak se je dozvěděla?