Česká televize nespravedlivě zdiskreditovala náš projekt

Proč hrubě zkreslila Česká televize naši práci?

Otevřený dopis řediteli České televize

Vážený pan generální ředitel
Dušan Chmelíček
Česká televize
Kavčí hory
140 70 Praha 4

V Kladně dne 8. srpna 2000

VĚC: STÍŽNOST, ŽÁDOST O VYSVĚTLENÍ A NÁPRAVU

Vážený pane generální řediteli

Dovolte mi, obrátit se na Vás se svými pochybnostmi, které jsem získal po shlédnutí pořadu Klekánice - reportáž "Dokážu to?" ze dne 26.7.2000.

O čem ten pořad vlastně byl? Dovolím si hádat a současně se pokusím odpovědět si.

Obě dvě tyto odpovědi si skutečně odmítám připustit - ostatně důkazem toho je, že píši Vám. V opačném případě bych byl povinen psát rovnou trestní oznámení.

Potom - do třetice, už mne napadá jen tato odpověď:

V tom mne utvrzuje i upoutávka, kterou ČT opakovaně vysílala a také text, kterým byla reportáž inzerována na oficiální webové stránce ČT. V případě, že tedy šlo skutečně o variantu č. 3 - o projekt - pak mi dovolte abych se Vám konečně svěřil se svými pochybnostmi a částečně Vás i požádal o radu. Začnu tím, že si dovolím reagovat na obsah upoutávek. Budu zcela konkrétní a v první fázi se budu zaobírat se jen meritorními věcmi.

Upoutávka redaktora:

Upoutávka na internetu:

Z formulace, že projekt "něco" sliboval, a že o "něčem" měl být, si každý člověk zdravým rozumem domyslí, že "to" nesplnil a že o "tom" nebyl. Uznávám, že se možná najde právník, který sáhodlouhým rozkladem dokáže, že je to naopak formulace pochvalná. Dovoluji si však přesto tvrdit a mohu věrohodně doložit, že:

Dovolte mi na vysvětlenou uvést několik fakt, která považuji za klíčová a která nezazněla. Stále totiž vycházím z toho, že ten pořad byl o projektu "Dokážu to?". Domnívám se, že bez těchto informací si nelze vytvořit seriózní základ pro fundované a objektivní rozhodování.

Vážený pane řediteli!

Jsem si vědom toho, že na mnoho věcí, se dvě strany prostě mohou dívat odlišně. V kulturním dialogu, nebo při slušné kritice, se však zpravidla jedná o různou interpretaci daných faktů. V případě Klekánice, se ovšem rozcházíme již v těchto faktech - přestože zdroj je jednoznačně jeden - projekt "Dokážu to?". Chci Vás ujistit, že v případě Vaší ochoty, nebo ochoty Vámi pověřených zástupců, jsme připraveni věcně a prokazatelně dokladovat všechna naše tvrzení.

V tuto chvíli jistě rozumíte tomu, že se cítíme Vaší stranou nespravedlivě osočeni, zahanbeni, diskreditováni, snad i podvedeni.

Tento pocit v nás zákonitě sílí ještě poté, když si uvědomíme, že po mém rozhovoru s redaktorem J. Ovečkou jsem jej doporučeným dopisem ujišťoval, že veškerá fakta, informace a nejasnosti jsem mu ochoten kdykoli objasnit a vyložit (tento dopis připojuji jako přílohu). Nemluvě o tom, že prakticky všechno, co teď píši Vám, jsem mu osobně sděloval a podstatná část těchto informací již několik týdnů leží ve Vašem archivu - sděloval jsem je na kameru.

Po potvrzení ČT Ostrava, že dopis obdrželi a že za něj děkují, je odvysílána reportáž. V této reportáži vystupuje přesně 10 osob a vyjadřují se k projektu ze svého pohledu. Nikdo z nich (kromě mne) , však prokazatelně přímo v projektu nepracuje ani nepracoval, všichni říkají, co o projektu vědí, a redaktor explicitně sděluje mezi řádky mylná fakta, o čem projekt je. Proč nebyl použit některý z natočených záznamů, kde byl konkrétní živý účastník?

Poslední z mých závažných pochybností a otázek je tato:

Závěrem si dovolím zobecnění:

Tuto úvahu bych rád zakončil jedním, zcela osobním prohlášením.

Celou kauzu Klekánice považuji za přinejmenším neetickou, pohybující se na hraně zákona, někde možná i trošku za ní. Zároveň Vás ujišťuji, že nic z toho co v tomto dopise uvádím není taktické lavírování na oné hraně zákona. Upřímně jsem přesvědčen o tom, že veškeré informace a fakta, pod která se tímto podepisuji, snesou optiku práva i morálky a etiky.

Byl bych Vám velmi zavázán, pokud byste mně osobně, i všem účastníkům projektu, se kterými jsem doposud hovořil, pomohl najít pohasínající víru v existenci profesionální žurnalistiky ve veřejnoprávní televizi.

Velmi se mi chce věřit tomu, že 1200 učitelů a v současné době rodiče zhruba 30 000 žáků, se nebudou za své koncesionářské poplatky dozvídat zlomek pravdy o tom, co se jich bezprostředně týká. Zbytek diváků - tuším taky platících - by potom nemusel o té první skupině smýšlet jako o podvodnících nebo o těch, co se účastní "v něčem podivném".

Tolik tedy mé pochybnosti a zde připojuji v úvodu zmiňovanou žádost o radu:

Co mohu udělat pro to, aby byly lži a nepravdy a zmanipulovaná fakta uvedeny na pravou míru? Jak si mám být jist, že kdokoli se rozhodne pošpinit práci druhých lidí, neučiní tak přes veřejnoprávní médium?

Ivo Jupa

výkonný ředitel AISIS o.s.

a ředitel projektu "Dokážu to?"

Přílohy:

2. Potvrzení o přijetí dopisu - přílohy č. 1

3. Rozbor dalších informací a výroků z pořadu Klekánice - Dokážu to?

V této příloze jsou rozebírány některé konkrétní výroky a pokládány konkrétní otázky k nim směřující. Materiál je uveden v příloze nikoli z důvodů okrajového významu obsahu ale z důvodů formálních.

Na vědomí:

Příloha č. 1: dopis redaktoru Ovečkovi

Vážený pane Ovečko,

v pátek 26.5. jsme společně hovořili o průběhu projektu "Dokážu to?", kterým se v rámci Vaší reportáže pro pořad Klekánice zaobíráte. Některé z Vašich otázek ve mně vzbuzovaly dojem, že existují pochybnosti o tom, zdali skutečně proběhly všechny plánované akce - jinými slovy zdali některé akce neprobíhaly jenom "na papíře". Projekt byl velmi rozsáhlý a určité riziko při tomto rozsahu existuje vždy a všude. Proto jsem ještě jednou po našem rozhovoru zpětně a důkladně analyzoval všechny jednotlivé akce, které měly proběhnout a proběhly.

Oceňoval jsem Vaši otevřenost a Váš smysl pro "fair play" při našem jednání. Rád bych Vám tedy oplatil stejnou mincí. Budete-li mít potřebu ujistit se o některých konkrétních akcích, platbách, popřípadě vyložit jejich účelnost, jsem Vám kdykoli k dispozici.

Velmi se totiž obávám toho, že případné nepřesné interpretace poškodí projekt, ale v konečném důsledku i kredit Vašeho pořadu. Jsem si jist, že v případě neúmyslného omylu nebo zamlčení důležité informace byste se nevyhnul konkrétní konfrontaci s fakty, na podkladě kterých bude Vaše interpretace působit prokazatelně nepravdivě.

Chci Vás ubezpečit, že ke všem podkladům, které jsou součástí dokumentace projektu a které máte k dispozici, jsem schopen a ochoten podat Vám vysvětlení a komentář, zda vše proběhlo tak jak bylo dohodnuto a smluvně ošetřeno se zadavatelem a plátcem zakázky.

Závěrem mi dovolte velmi stručné a srozumitelné shrnutí:

Byl jsem osobně zřejmě u všeho, co se v projektu dělo.

Já i celý tým lidí, který v tomto roce pracuje na projektu, jsme připraveni doložit Vám jakákoliv požadovaná fakta.

Věříme, že projekt patří k tomu nejlepšímu, co je ve školství v současné době nabízeno a jsme připraveni ho jako celek hájit proti spekulacím a neprokázaným obviněním. Na druhé straně nehodláme popírat žádné nedostatky či chyby, jichž jsme se mohli dopustit a které budou korektně, jasně a jednoznačně prokázány.

S přátelským pozdravem

Ivo Jupa

ředitel projektu Dokážu to? (v roce 1999 zaměstnanec Labyrintu SVČVS)

Nepodloženými insinuacemi zničila ČT pověst dobrému projektu

Příloha č. 3: ROZBOR DALŠÍCH ÚDAJŮ A VÝROKŮ Z POŘADU KLEKÁNICE - DOKÁŽU TO?

Není pravda, že projekt Prožít mládí bez tabáku vznikl v Labyrintu - je zcela jednoznačně doložitelné a jasné, že projekt byl v prvním roce své existence zcela realizován komerční agenturou Hill&Knowlton.

V roce 1999 byl v rámci hospodářské činnosti Labyrintu SVČVS realizován projekt "Dokážu to?".

V roce 2000 je projekt "Dokážu to?" realizován občanským sdružením AISIS.

V současném Labyrintu SVČVS se projekt "Dokážu to?" nerealizuje v souladu s plánem práce na školní rok 1999-2000. Vzdělávání pedagogů již v Labyrintu není prováděno. Podle našich informací tam není zaměstnán jediný pedagog nebo organizační pracovník, který by projekt realizoval. Zcela prokazatelné je, že ze zhruba desetičlenného týmu, který se v Labyrintu projektem v roce 1999 zaobíral, tam dnes již nepracuje nikdo.

Komu prospělo, že projekt byl v reportáži podáván jako činnost, která byla od začátku činností státního zařízení, ze kterého byl "vytunelován"? Jedná se o nepochopení, nebo zlý úmysl?

O jakém hodnocení je řeč? Žádné hodnocení prvního ročníku - kromě prvního výzkumu agentury STEM/MARK neproběhlo.

Bylo prohlášení J. Hrácha vytrženo z kontextu, nebo bylo nepravdivé?

Jaroslav Jindra jeho hlavním tvůrcem skutečně byl.

Proč je matoucím způsobem používáno formulace "měl být"? Je jí naznačováno jenom to, že J. Jindra autorem ve skutečnosti nebyl, nebo má i jiná opodstatnění?

Proč je zrovna tabáková firma, která podporuje vzdělávání zvláštní? Je to vytržené z kontextu, je to podle scénáře, je to dáno literou nějakého zákona, nebo se tak - čistě osobně - domnívá JUDr. Choděra?

V případě, že JUDr. Choděra vyjadřuje svůj osobní názor, proč je manipulativně podsouván jako pohled právníka a tudíž pohled práva?

Z čeho redaktor vycházel, když takto manipulativně formuloval větu? Nejdříve téma shrnul podle svého názoru. Aby snad posluchač netápal při dalších výpovědích v reportáži a logicky tím celá další pasáž budila dojem "černobílé" pravdy?

V projektu se odehrávalo přesně "TO", co bylo v hospodářské smlouvě.

Přesně "TO" bylo změřeno a zhodnoceno rozsáhlým sociologickým výzkumem mezi účastníky - jedná se již o druhý výzkum nezávislé agentury, který byl v reportáži zcela ignorován.

Kontrola nic "neutnula". Z mnoha kontrol, které v Labyrintu od jara 1999 proběhly, byla ta poslední (o které je zřejmě řeč) ukončena až po uzavření projektu 1999. Její výsledky (ČT je má k dispozici, protože dokument přímo vysílala) jsou jistě datovány. Stejně tak je jistě datováno závěrečné vyúčtování a závěrečná zpráva o projektu v roce 1999. Redaktoru Ovečkovi byla písemně nabízena spolu s dalšími informacemi.

Lze formulaci v komentáři porozumět jinak, než že "hezké názvy", byly jen prázdné formulace autorů projektu, za které schovaly slavnosti v hotelích, které musela zatrhnout až ministerská kontrola?

Lze uvedený komentář (pro jeho prokazatelnou nepravdivost) vyložit jinak, než jako jasné osočení projektu a znevážení jeho jména a kreditu?

Je možné vnímat takovéto napadení činnosti jako její přímé ohrožení, nebo přinejmenším výrazné ztížení jejího provozování, jak z hlediska obsahového, tak i hospodářského?

Jedná se pořád o projekt "Dokážu to?", nebo o další z neshod ředitelky Burešové s ředitelem právního subjektu - tentokrát s panem Jindrou?

Měl redaktor k dispozici konkrétní fakta, nebo mu postačily "...jisté signály"?

Je možné považovat za manipulaci a polopravdu, když není uvedeno, že tzv. rauty v hotelu Fit&Fun byly běžné standardní večeře podávané formou švédského stolu, kde kromě účastníků semináře bylo i cca 200 dalších hotelových rekreantů?

Je možné za manipulaci považovat rovněž to, že byla zamlčena (nebo zamlžena) skutečnost, že raut v hotelu Holiday Inn byl pro více než 300 lidí a nepřesáhl cenu 500 Kč na osobu?

Je český učitel tím, kdo si nezaslouží pozvání na oběd v ceně poloprázdného kanystru benzínu?

Představme si akci, kde je tři sta lidí, kteří se celý den stravují, dopoledne využívají sál pro 300 osob a odpoledne jsou rozděleni do 5-8 sekcí v jednotlivých saloncích.

Představme si jinou akci, kde je sedmdesát lidí, kteří se od čtvrtka do neděle stravují (plná penze + káva, minerálka a zákusky), tři noci spí v hotelovém pokoji a společně využívají velký sál nebo tři malé salonky.

Statisícových částek (tedy sumy 100 000,- Kč a vyšší) se dopočítáme v prvním případě při nákladech 333,- Kč na jednoho účastníka za celodenní program se stravou, ve druhém případě jde zhruba o 1400,- Kč na jednoho účastníka za čtyřdenní pobyt na semináři. Oba tyto "denní náklady" byly samozřejmě vyšší. Tímto výpočtem jen dokreslujeme, že možnosti byly dvě.

První - předložit divákovi představu, jak se několik vyvolených účastní rautu za statisíce.

Druhá - ukázat divákovi, že za "statisíce" pracovalo sedmdesát lidí čtyři dny v kongresovém vzdělávacím zařízení.

Je možné považovat za manipulaci, když otázka redaktora na statisícové částky padla bezprostředně po otázce na rauty a tudíž odpověď je logicky jen s rauty spojována?

Jak je možné vysvětlit si skutečnost, že v reportáži je ze dvou výše nabízených možností neomylně použita ta první?

Co je opulentní slavnost? Proč ředitelku Burešovou trápí, že někdo pozval zaměstnance jejího resortu na večeři? Kam je směřováno touto replikou - měla být porušena smlouva a v tělocvičně na žíněnkách realizovat cosi méně opulentního - třeba párek s kaší z várnice?

Je možné považovat za manipulaci, když bezprostředně po slovech "byly tam příliš opulentní slavnosti" následuje střih a I. Jupa říká "... to bylo podstatou projektu"?

Účastnil se někdy redaktor Jiří Ovečka vzdělávací akce ČT - státní instituce. Jedl tam a spal tam "opulentně"? Nebo - zcela přirozeně - v kulturních podmínkách?

Poukazuje - li ČT na "opulentní" utrácení v projektu "Dokážu to?", mám právo ptát se jako koncesionář a daňový poplatník, jak a v jakých podmínkách probíhá vzdělávání profesionálních zaměstnanců ČT?

Pokud dobře počítám, jedná se o telefonát ze čtvrtku 25.5.. Jaroslav Jindra měl zavolat v sobotu nebo v neděli (27., 28.5.) Prý nezavolal?

Proč má J. Jindra z následujícího týdne na záznamníku mobilního operátora zaevidovaný vzkaz pana Ovečky, ve kterém se redaktor omlouvá, že ON nezavolal, a že se ještě ozve?

Proč I. Jupovi pan Ovečka v pátek 26.5. říkal, že potřebuje nutně natočit rozhovor do konce týdne, protože potom už nemá k dispozici štáb?

Lhal pan Ovečka I. Jupovi (rozhovor do konce týdne, příští týden není štáb), nebo panu Jindrovi, se kterým se domlouval na natáčení v týdnu, kdy už neměl mít k dispozici štáb?

Je v České televizi k dispozici rozpis přidělení natáčecích štábů jednotlivým redaktorům a lze z tohoto rozpisu zodpovědět předcházející otázku?

Software nějak souvisí s projektem? Jak prosím? Nebo je třeba významně ukázat, ale nic nepovědět?

Zvláště ve chvíli, kdy se kauza software začíná jevit jako jedna velká bublina? Jedná se o spěch v duchu taktiky "...stihněme to, něž bublina splaskne"?

Proč redaktor zařadil v tuto chvíli střih, kde informuje o sdělení obvinění J. Jindrovi? <ú>

Bylo cokoli z obvinění prokázáno?

Proč jsou o obvinění v reportáži používány jen příspěvky zaměstnanců žalující strany?

Finance Tabáku nebyly sponzorským darem - účetně i daňově je to naprostý rozdíl - viz výše.

Co přesně jsou prapodivné faktury?

Jedná se o faktury v rozporu se smlouvou, se zákonem? (které to prosím jsou?)

Nebo o faktury v rozporu s dobrými mravy a etikou? (které to prosím jsou?)

Nebo snad o faktury, které jsou v rozporu se snahami některých odpůrců projektu?

(Ano - to vím, které jsou. Zde odpověď nežádám.)

Na celé akci je od počátku zcela jasné a veřejně deklarované, že se jedná o vzdělávání pedagogů.

Odkud pramení lživá informace o původním určení projektu přímo dětem?

Proč nebylo vzato v potaz vysvětlení I. Jupy o cílech projektu, ani písemná nabídka jeho podání?

Odkud pramení lživá informace, že se projektu děti neúčastnily?

Proč nebylo vzato v potaz vysvětlení I. Jupy o účasti dětí, nabídka náhledu do třídních knih dobrovolných setkání i do seminárních prací plných fotografií?

Viz. předchozí vysvětlení - Na celé akci je od počátku zcela jasné a veřejně deklarované, že se jedná o vzdělávání pedagogů.

Jak konkrétně mají vypadat ony peníze, které dojdou přímo k dětem? Měla J. Burešová na mysli něco konkrétního?

Je pravda, že tato informace je ve světle faktů, která měl redaktor k dispozici, zcela zavádějící?

Je pravda, že již potřetí byla zařazena zcela osobní, nekonkrétní a nesouvisející úvaha J. Burešové (1. Jisté signály... 2. Opulentní slavnosti... 3. Finance k dětem...), která má vzhledem k tématu nulovou validitu, nicméně je ji možno považovat za účelovou manipulaci?

Hrách: Bohužel, k tomu vám nemohu nic říct, nevim, to byla v podstatě jediná akce...

J. Ovečka i J. Hrách měli k dispozici kromě jiného i výsledky druhého rozsáhlého výzkumu agentury STEM/MARK

J. Hrách byl od srpna 1999 ředitel zařízení, které projekt realizovalo.

Proč redaktor uveřejnil tuto odpověď, přestože věděl, že není pravdivá?

Odpověděl J. Hrách nepravdu, nebo byla jeho odpověď vytržená z kontextu?

To je prokazatelná lež.

Skutečně to takto J. Hrách řekl, nebo byla věta vytržena ze širšího kontextu?

Je možné považovat toto tvrzení za matoucí?

Projekt nyní realizuje nezisková organizace - občanské sdružení AISIS. Základní rozdíl mezi občanským sdružením a firmou je ten, že v občanském sdružení - i v případě, že vytvoří zisk, nemůže být podíl na tomto zisku rozdělen mezi podílníky nebo členy, ale musí být použit k realizování činností souvisejících s posláním sdružení.

Občanské sdružení Labyrint existovalo vedle Labyrintu SVČVS již od roku 1988. Jedná se o praxi zcela běžnou - například řada "sdružení rodičů" při školách, sportovních oddílů nebo zájmových skupin má statut občanského sdružení.

Labyrint SVČVS jasně deklaroval, že některé činnosti do roku 1999 realizované budou utlumeny, nebo převedeny - např. konkrétně vzdělávací středisko, které mělo k realizaci projektu nejblíže.

Někteří pracovníci se tehdy rozhodli přejít svým pracovním poměrem pod Labyrint Kladno - občanské sdružení. S ohledem na dlouhodobě vytvářený kredit jména Labyrint, i s ohledem na to, že odešlo téměř kompletní vedení Labyrintu SVČVS (pět lidí ze šesti) měli zájem na udržení jména Labyrint. K přejmenování došlo po jasných signálech ze strany nového vedení Labyrintu SVČVS (J. Hrách), ze kterých bylo patrné, že "státní" Labyrint si rozhodně nepřeje aby jméno občanského sdružení zůstalo i nadále Labyrint Kladno ( doložit je jistě možné zápisy z porad vedení Labyrintu SVČVS té doby, nebo přímým osobním svědectvím zúčastněných). V důsledku těchto skutečností, z důvodů předejití dalším konfliktům a v konečné snaze vybudovat si nový kredit a image, došlo k přejmenování občanského sdružení Labyrint Kladno na AISIS.

Pan Jindra občanské sdružení Labyrint přejmenovat nemohl, to stanovy nepřipouštějí.

Smlouva s Philip Morris na realizaci projektu v roce 2000 byla uzavřena až několik měsíců po tomto přejmenování s plným vědomím financující strany kdo je jejím smluvním partnerem.

Ano, je pravda, že finance teď na rozdíl od roku 1999 "tečou" do AISIS.

AISIS ale - na rozdíl od Labyrintu SVČVS - uzavřel na tento rok s Philip Morris smlouvu.

Na rozdíl od Labyrintu SVČVS neplánuje AISIS soudní spor s Philip Morris, ale vždy se snažil i snaží o všech nejasnostech korektně jednat.

AISIS je v tomto roce schopen profesionálně zabezpečit chod projektu na požadované odborné i organizační úrovni.

Stejně tak je pravdou (ovšem v reportáži již nezmiňovanou), že v roce 1999 "tekly" peníze do státního Labyrintu namísto do komerční firmy - jak tomu bylo rok před tím.

Poslední finanční pravdou, nebo spíše domněnkou je to, že v roce 2001 díky reportáži v pořadu Klekánice peníze s vysokou pravděpodobností nepotečou odnikud nikam, nebo jich bude méně - což se v tuto chvíli jeví jako jeden ze zcela konkrétních dopadů pořadu.

Je pravda, že v obecném povědomí je slovo firma vnímáno jako komerční subjekt a že se v souvislosti s občanským sdružením jednalo o manipulativní výrok?

Bylo lživého tvrzení o "přejmenování firmy" Jaroslavem Jindrou použito vědomě, nebo se jednalo o neznalost redaktora?

Jak souvisí nové smluvní finanční toky v roce 2000 (do AISISu) s nejasnostmi, o kterých se dohadují Labyrint SVČVS a Philip Morris, a které se týkají finančních nejasností dvou právních subjektů (různých od AISISu) z roku 1999?

Proč je v pořadu použito formulace "... Labyrint tak zchudl", ze které vyplývá, že nějaké peníze, které mají být v Labyrintu jsou v AISISu?

Proč nebyly výše uvedená fakta a informace brány v reportáži v potaz, přestože je měl redaktor prokazatelně k dispozici a navíc mu byly písemně nabídnuty?

Jaromír Štětina demonstraci v Brně v roce 1996 neorganizoval

Kritika:

Mediální opojení BL aneb příliš malé pivo