Česká mediální kampaň, která vyvolala mučení. - Pamatujete na Sylvii Yolandu Machovou? Onu "extrémistickou, militantní, násilnou" aktivistku při antiglobalizačních demonstracích koncem letošního září, která byla tak zlá a zarytá, že po zatčení dokonce při policejním výslechu vyskočila z okna? - Teprve postupem času se ukázalo, že mýtický obraz o cizí vetřelkyni, násilné feministické harpyji, který vytvořily české sdělovací prostředky, byl zcela mylný, a to je snad to nejdůležitější, co vyplývá z dnešních Britských listů - způsoboval nespravedlivé a kruté násilí. Teprve postupem času vyšlo najevo, že Yolanda Machová vůbec nebyla násilná aktivistka - byla to studentka malířství a sdělovacích prostředků ve Vídni a - jak jako první se o tom odvážil informovat týdeník Prague Post - jejím úkolem bylo dovézt na antiglobalizační demonstrace ty účastníky (těhotné ženy), kteří se chtěli za každou cenu vyhnout násilí. I Prague Post poukázal na to, že - navzdory lživému policejnímu protokolu se Machová neúčastnila násilí, ale byla zatčena při pokojném natáčení videokamerou, když ji policisté na zcela prázdném školním dvoře brutálně napadli. Záznam zatýkání se zachoval na videopásce. - Pak byla Machová podrobena neuvěřitelné noční můře, kterou líčí v exkluzivním svědectví, které dnes přinášejí Britské listy - v českých ukázkách i v kompletní, čtyřicetistránkové anglické verzi. Svědectví by mělo sloužit jako vážné zamyšlení k tomu, jak se vlastně chová většinová česká společnost a zda - ač třeba myslí své jednání dobře - nepůsobí bližním svou pošetilostí skutečně brutální násilí.
Nejvíce šokující je pro mě na svědectví Machové nikoliv její výpověď o hlouposti a primitivismu některých policistů - to příliš nepřekvapuje - ale brutální svědectví o neuvěřitelně sprostém chování některých lékařů a zdravotnického personálu, kteří Machovou ošetřovali a nedokázali projevit ani naprosto základní lidskost - tak byli tito údajně inteligentní příslušníci českého společenství zpitomělí propagandou sdělovacích prostředků. Novináři by si měli uvědomit, až budou příště organizovat takovéto kampaně, že neuváženě do vzduchu vypuštěná slova mohou znamenat krev. K Machové se v nemocnici chovali sprostě, protože údajně "její přátelé zničili půl Prahy" (!!) - Kde je základní lékařská etika? Citujeme: (JČ)
Snažila jsem se využít tohoto času a bombardovala jsem chirurga vysvětlováním, co se mi a ostatním zadržovaným děje a jak s námi ve vězeních zacházejí. Zoufale jsem ho prosila, aby mi dovolil použít telefonu, ale nechtěl se angažovat. Řekl, že je Praha nyní válečnou zónou a nedá se očekávat, že by byla respektována lidská práva.
A ještě jeden citát:
Byla jsem fascinována, jak hrubě a nepřátelsky se mnou všichni zacházeli, protože jsem se domnívala, že jakmile jednou budu v rukou nemocnice, bude profesionální povinností jejích zaměstnanců se o mě lékařsky postarat. A to znamenalo také při léčbě šoku, která obyčejně poskytuje nejzákladnější podporu pro psychicky stabilizující a lidskou kapacitu. Ale od nikoho nepřišla žádná útěšná slova. Nikdo mi neprojevil VŮBEC ŽÁDNOU LASKAVOST a ZÁJEM. Hýbali mi nohou, jako by to byl kus masa na řezníkově stole ... působili mi tím obrovskou bolest a já jsem ŘVALA, jak jsem neřvala nikdy v životě. Nikdo neprojevil nejmenší soucit.
Jen jediná osoba, která se zdála být lidská, byla ta paní doktorka ze sanitky. (...)
Přišel lékař a vzal mi nohu do obou rukou a točil jí a natahoval jí tak, že všechny zlomené kusy uvnitř o sebe dřely a drtily se. Nemohla jsem UVĚŘIT tomu, co dělá. Znovu a znovu jsem křičela, aby mi PROBOHA dali nějaké léky proti bolesti. Musela jsem to opakovat alespoň třistakrát, ale nedali mi nic. Říkali mi, ať držím hubu, někdy mi zacpávali pusu, aby mě nemuseli poslouchat. Uráželi mě, říkali, proč jsem byla tak blbá, že jsem vyskočila z okna a že je to všechno jen moje vina a tedy můj problém. A vůbec, přijela jsem do Prahy zničit město, tak tohle jsou následky. Nechápala jsem, že se zaměstnanci nemocnice tak přátelí s policisty. Cožpak tahle noční můra neměla nikdy skončit?
Snad nejneuvěřitelnější věc byla to, když jedna agresivní zdravotní sestra (velká s rudými vlasy), která mi pořád říkala, abych byla zticha, a násilně pohybovala mou postelí, takže ty vibrace způsobovaly, že jsem křičela ještě víc, v jednu chvíli vzala mou rozbitou, zlomenou nohu, zvedla ji za chodidlo a třásla jí dokola jako TREST za to, že křičím! Byla jsem TAK blízko mdlobám z šílené bolesti, které pronikla celým mým tělem, (...) ale zůstala jsem plně při vědomí, v hrůze, a také jsem si uvědomovala, že nesmím provokovat ty dvě šílené ženy, tuto zdravotní sestru a policistku, která se zplna hrdla smála potěšením, jak křičím, když ta zdravotní sestra třásla mou nohou. (...)
Jednou přišel lékař si se mnou promluvit. Jako všichni, velmi se na mě zlobil. Představil se jako můj lékař, který mi léčí nohu a nic jiného. Naprosto ho nezajímala ta všechna ta senzační publicita kolem mne ani "MMF". (To, jak vyslovoval MMF, znělo, že je to pro něho naprosto neznámý pojem a asi vůbec nevěděl, o co v protestech jde.) (...) Poprvé jsem se tak dozvěděla, že je kolem mě "senzační publicita".
Prosila jsem ho, abych si mohla zatelefonovat, zoufale jsem ho prosila, aby mi dovolil setkat se s někým alespoň na pár minut, prosila jsem ho, ať mi dovolí spojit se s právníkem. Řekl, že nemůže telefonovat, protože "Tohle je nemocnice a stejně, máme už toho všeho dost, s tím, jak je tady všude tisk a policie, nechceme tady vaše přátele. Jste tady kvůli vašemu zdravotnímu stavu a o ten se mám starat a o NIC jiného."
Zeptala jsem se ho, proč by to mělo vadit, kdyby sem přišel na několik minut "přítel", aby mi zařídil právního zástupce, což je přece základním právem každého člověka....
A on mě přerušil a začal na mě řvát, že moji "přátelé" zničili půl Prahy. "VÍŠ, CO TVOJI PŘÁTELÉ UDĚLALI PRAZE?"
Poznámka TP: Kdybych přesně to, co popisuje Y. S. Machová, viděl ještě začátkem září v béčkovém americkém filmu, cítil bych se dotčen: Česká republika přece není nějaká primitivní diktatura, aby tam policie rutinně bila zadržené osoby nebo aby lékaři a personál v nemocnici dokonali třídní odplatu na těžce zraněné pacientce. Bohužel, jsme občany právě takové země, a pro mě osobně je docela problém se s tím vyrovnat...
Druhý výbor z
Britských listů ...jak Češi jednají (Milenium
Publishing, Chomutov, 580 stran) lze objednat v internetovém
knihkupectví Kosmas přímo 
