čtvrtek 17. srpna

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z  poslední doby Česká televize:
  • Dušan Chmelíček neplní svůj projekt (Jana Dědečková, členka Rady ČT)
  • Potíž je, že Klekánice je svou strukturou špatný pořad (Ondřej Hausenblas) Totalitní režimy:
  • Korea: Radost a hněv při setkání rozdělených rodin po padesáti letech Sdělovací prostředky v totalitním režimu:
  • Iránci s nostalgií sledují předislámskou televizi Znovu o tom, jak jsou důležité racionální, kritické sdělovací prostředky:
  • Británie, bulvární tisk a pedofilové: Pokrytectví pro pitomce (Guardian) Dobrodružství s platebními kartami:
  • Jak (se daly) krást peníze z bankomatu (Petr Nachtmann) Vojenství:
  • Co vlastně chce NATO po nových členech a dalších uchazečích ? A proč chce USA něco jiného? (Dalibor Žůrek) Polemika o Čulíkovi a Štětinovi:
  • Novinář se nemá pasovat na mučedníka za vlastní chybu (Václav Pinkava)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Britské listy talks to decision makers in the Czech Republic.

  • Zde je adresa Britských listů.

  • Andrew Stroehlein rediguje kulturně politický týdeník Central Europe Review.

  • Tady je minulé vydání Britských listů.

    Co je nového v České republice

  • Vznikne teď mediální kampaň proti Janě Dědečkové, protože si dovolila kritizovat Dušana Chmelíčka? Viz tento komentář v dnešních Lidových novinách. Naprosto neuspokojivým obsahem Chmelíčkovy zprávy pro Radu ČT se komentář podrobněji nezabývá. Je to stále stejný scénář: ti, kdo se v ČR odváží říct veřejně něco, co se neshoduje s konvenčním mediálním konsensem, musejí být umlčeni: a pokud se jejich názor přece jen omylem dostane do sdělovacích prostředků, je třeba ho zdiskreditovat kampaní, založenou buď na neinformovaných argumentech či na vedlejších, zamlžujících výrocích, jejichž cílem je odvést pozornost od hlavního argumentu. Partikulární zájmy jsou totiž příliš cenné na to, aby je směl někdo systematičtěji ohrožovat svobodnou řečí. (Povšimněte si také nehorázné antifeministické poznámky v poslední větě Fischerova příspěvku):

    Hloupá ukvapenost

    Ředitel České televize Dušan Chmelíček je ve funkci jen pár měsíců, a už se pod ním jeho židle povážlivé kývá. Ne snad kvůli tomu, že ho opouštějí styční důstojníci (Hodač a Šámal), nýbrž z jiného důvodu: nedrží prý slovo. Tuto zdrcující pravdu včera odhalila členka Rady pro ČT Jana Dědečková, kterou do této kontrolní instituce nominovala ODS. Dědečková už po čtyřech měsících přišla na to, že Chmelíček neplní body projektu, který mu otevřel dveře kanceláře generálního ředitele veřejnoprávní televize. Nikdo se pak nemůže Dědečkové divit, že jako čestná žena hodlá iniciovat Chmelíčkovo odvolání. Lhář v čele ČT, toť skandál! Morální zásadovost je jistě chvályhodná, v případě paní Dědečkové jde však o velkou přepjatost. Čtyři měsíce jsou na hodnocení práce ředitele nota bene ředitele takového molocha, jako je ČT přece žalostně málo. Netvrdím, že by si rada měla Chmelíčka hýčkat. Měla by mu ale dát více času na to, aby dokázal, co umí. Srážet mu hlavu hned při prvním klopýtnutí (bůhví, jak to je) není důkazem morálky a zásadovosti, nýbrž hloupá a krvežíznivá ukvapenost. O to horší, že za ní stojí žena.

    Petr Fischer

    Tomáš Pecina poznamenává: Klíčem je Klepetko. Za to, že ho Chmelíček povýšil, mu teď zajišťuje vlídnou coverage v Lidovkách. - Váš komentář je málo ostrý, měl byste doplnit, že se nezabývá nejen věcnou stránkou kritiky Dědečkové, ale celé Lidovky se vůbec nezmiňují o Chmelíčkově lhaní.

    .

  • Těžkopádné básně v Britských listech. Poznamenal jeden čtenář, že tyto básně nejsou nic moc jsou těžkopádné a žádné z nich se svou nemotorností a dlouhostí nehodí do metra. Stejně se nehodí, abyste v metru provozoval operu. (Nevím, jestli by s tím souhlasil Mozart, nebo kterýkoliv hudebník.) "Když chcete jít na operu a něco z ní mít, tak se na to musíte duševně předem už aspoň odpoledne připravit. Se složitými texty je to podobné a mezi dvěma zastávkami vás nějaké duševní pesimistické moudro jenom dále víc rozladí a naštve proti intelektuálům".

    Takže naštvěme veřejnost ještě více "proti intelektuálům" touto další neohrabanou básní. (Co takhle ji vystavit v metru?) (JČ)

    Jaro

    Karfiol zůstal stát na střeše bungalovu
    vrací se vlašťovka, sleduješ její let,
    a první pupeny jsou vytepány z kovu,
    budeme vozit hnůj, znám to už nazpaměť.

    Obloha vrní zas, je ještě na hambalkách
    ač se má vyjasnit, ač má být krásný den.
    Zdaleka hvízdá vlak, zdaleka hvízdá dálka,
    stříbrné krůpěje ťukají do oken.

    U branky na hřišti trénují malí hoši
    karfiol zůstal stát na čerstvém novém koši,
    přijď, slunce z Francie, a podej nám svůj svit.

    Už bych chtěl jíti pryč a otevírám dveře,
    už bych chtěl jíti pryč, kdybych byl na Riviéře,
    muselo by se zcela vystříbřit.

    (Ivan Blatný)

    Mimochodem, přesvědčil jsem před časem velkého skotského básníka Edwina Morgana, aby několik básní Ivana Blatného přeložil do angličtiny. Zde je tato:

    Spring

    A cauliflower settles on the roof of a bungalow,
    a swallow returns, you watch it in the sky,
    and early buds are tight as bronze, they glow,
    the dung-cart´s waiting, as in times gone by.

    The heavens purr and snore, they are sleeping still,
    but it will clear up, but it will be a fine day.
    A train whistles in the distance, distance whistles
    in the distance, silver drops tap panes in play.

    In the playground, boys at goalposts in their tracksuits,
    a cauliflower settles on a spruce new basket,
    good French sun, come and bless us with your light.

    I would love to be off: I am opening the door;
    I would love to be off; on the Riviera shore
    I ´d see the sky and the whole world grow bright.

  • Další a zřejmě poslední policejní cvičení související s přípravou policistů na řešení případně vzniklých nepokojů při demonstracích v době zářijového zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v Praze se uskuteční koncem srpna nebo počátkem září.

  • Nomura se "chce zbavit závazku" splatit devítimiliardový úvěr. Tyto peníze půjčila IPB Nomuře na financování prodeje Plzeňského prazdroje a Radegastu. Ty prodala jihoafrickým pivovarům S.A.B. za 22 miliard Kč.

  • Sedm žen se otrávilo smaženicí z muchomůrky zelené a byly převezeny na jednotky intenzivní péče v Ostravě a v Olomouci. Letos se podle lékařů podstatně zvýšil počet otrav z hub.

  • Je mytí oken slučitelné s důstojným postavením velvyslance? Český velvyslanec v Londýně Pavel Seifter se chce vrátit na část úvazku k mytí oken, aby "zažil pocit svobody", jaký měl, když okna myl jako disident za komunismu, a také pro charitativní účely. Seifter odmítl možnost, že by mytí oken nebylo v souladu s postavením velvyslance. "To je legrační otázka, to by se mě nikdo tady na Západě nezeptal. (...) Tady má každý normální člověk smysl pro charitu." Naposledy vyvolal Seifter pozornost britských deníků tím, když uspořádal večírek na počest propuštění svého psa z půlroční britské karantény proti vzteklině. Délka této karantény je v Británii kontroverzní otázkou a svým jemným diplomatickým protestem, projeveným s humorem, se Seifter tehdy dostal - ve velké fotografii - na titulní stránku deníku Times.

  • Literární noviny tisknou jen články, které se shodují s názorem šéfredaktora. V červenci zrušil šéfredaktor Jakub Patočka Čulíkův sloupek Týden ve světě za to, že Čulík zpochybnil nezávislost Jaromíra Štětiny a poukázal na jeho novinářský aktivismus, stejně jako na podivné postavení novinářsko-humanitární organizace, Člověk v tísni, převážnou většinou financované státem (viz výroční zpráva z r. 1997), která sídlí ze záhadných důvodů ve veřejnoprávní České televizi a jejíž aktivisté občas vystupují na obrazovce ČT jako "nezávislí" novináři. Patočka se s organizací Člověk v tísni přátelí a těsně s nimi spolupracuje. Literární noviny zveřejnily pak čtyři kritické příspěvky na Čulíkovu adresu (emocionální Štětinova obrana "angažovaného objektivního žurnalismu" byla reakcí na Čulíkovy nezveřejněné argumenty) a odmítly poskytnout obdobný prostor pro Čulíkovu argumentaci, neboť takovým názorům je možno dát jen malé místo v rubrice Reakce čtenářů: Čulikova odpověď na Štětinův článek "není kvalitní", argumentoval Patočka. Čulíkův v Literárkách nezveřejněný nekvalitní článek "Být ´angažovaný objektivní novinář´ je nesmysl" si můžete přečíst zde.

  • Komu byla v r. 1993 udělena licence TV Nova. Soubor důležitých dokumentů z RRTV, z nichž zřejmě vyplývá, že právní předchůdce firmy CME, společnost CEDC, se přímo podílel na správním řízení v rámci udělování licence pro TV Nova (na rozdíl od Vladimíra Železného), je v Britských listech na tomto místě.

  • Úřad vlády mlčí; to, že existuje jakýsi zákon o  přístupu k informacím je mu jedno? V zájmu vlastní důvěryhodnosti by měl vedoucí Úřadu vlády, ministr Karel Březina Britským listům vysvětlit, z jakých důvodů byl osvobozen od povinné vojenské služby, když podle oficiálního životopisu sportuje. Tiskový mluvčí Úřadu vlády Libor Rouček je Britským listům - také podle zákona o přístupu k  informacím - dlužen odpověď na otázku, jaký má plat zaměstnanec Úřadu vlády Jindřich Marek.

  • Druhý výbor z  Britských listů ...jak Češi jednají (Milenium Publishing, Chomutov, 580 stran) lze objednat v internetovém knihkupectví Kosmas přímo na této adrese.

    Dosti podstatná část nového výboru z Britských listů se zabývá dosud nepříliš úspěšnou reformou zpravodajství v České televizi, dále kniha pojednává mj. o reakcích českých intelektuálů na analýzu Václava Havla v pojetí Johna Keana, o české politice a kultuře, o české byrokracii a  českých postojích obecněji. Předmluva ke knižnímu svazku - stručně vysvětlující, co v knize je - je zde, podrobný obsah knihy je zde, obálka je tady. (První výbor z Britských listů ...jak Češi myslí, Milenium Publishing, 1999, je rozebraný.)

  • Proč píší Jaromír Štětina a Petra Procházková takto zaujaté články ve prospěch Grigorije Javlinského? Je k dispozici finanční audit "agentury Epicentrum" Jaromíra Štětiny a Petry Procházkové, aby bylo zjevné, jak je financována? Britské listy požádaly Jaromíra Štětinu o rozhovor, aby tyto skutečnosti objasnil. Jaromír Štětina rozhovor odmítl, protože jsou Britské listy "neseriozní", a namísto toho hodlá Jana Čulíka žalovat. Ochota podrobit se nezávislému kritickému zkoumání Britských listů v rozhovoru s nimi však autoritu interviewované osoby posiluje, neochota ji naopak oslabuje.

  • TEMATICKÝ ARCHÍV BRITSKÝCH LISTŮ je na adrese http://www.britskelisty.cz/xz/.

  • Přehled anglicky napsaných článků od Jana Čulíka a  Andrewa Stroehleina o aktuálním vývoji v České republice najdete zdezde.

  • Hudba a zvuk - Každé úterý: Týdenní přílohu věnovanou vážné hudbě (archív textů i zvukových ukázek) píše a rediguje v Neviditelném psu Lubomír Fendrych na adrese http://pes.eunet.cz/hudba/hudba.htm.

  • Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

  • Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://www.britskelisty.cz /prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

  • Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britské listy.

  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a  hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).

  • Zde jsou užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku.

  • Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.


    Výběr textů z posledních dní:


  • |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|