Britské listy

středa 1. listopadu

O B S A H

Co je nového v České republice:

Komentovaný přehled zpráv Odkazy:

Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Násilí, média a česká společnost:"My chceme svůj klid!"

Debata o policejní brutalitě v ČR nevznikne (Pavel Černý) Česká republika: cesta vlakem plná problémů:

Úplatky vojákům a schovávání se na záchodě během šestihodinové cesty, která trvala věčně (Los Angeles Times) Recenze:

Městopis : 50 autorů, povídek, měst (Michaela Černá) Znovu byty:

Panel story a paragrafy (František Roček) Sdělovací prostředky a česká společnost:

Co je měřítkem "kvalitních osobností"? (Jindřich Pařík) Jak píše Jindřich Šídlo v Respektu:

Ad "Povolejte Motejla" (Miloš Štěpánek) Československá Společnost pro vědy a umění v Americe:

A New SVU Web Site Goes Public (Miloslav Rechcígl) Česká politika a Václav Havel:

Příští guvernér (Ivan Hoffman)

Ikona pro Vaši stránku...

(Britské listy vycházejí v Praze, v České republice. Britské listy is published in Prague in the Czech Republic.) ISSN 1213-1792

Britské listy talks to decision makers in the Czech Republic.

Zde je adresa Britských listů.

Andrew Stroehlein rediguje kulturně politický týdeník Central Europe Review, který je nositelem Ceny NetMedia 2000 za vynikající příspěvek k internetové novinářské práci v Evropě. (JČ je komentátor CER pro české záležitosti.)

Tady je minulé vydání Britských listů.

Co je nového v České republice

Premiér Miloš Zeman a rakouský spolkový kancléř Wolfgang Schüssel jednali včera ve vládním zámku v Židlochovicích u Brna o jaderné elektrárně Temelín. Rakouští a čeští aktivisté, kteří čekali na příjezd šéfů vlád, přivítali Zemana potleskem, ale i pískáním. Schüssel projel branou zámku bez jakéhokoli ohlasu. Schüssel přijel do židlochovického zámku zřejmě s požadavkem, aby česká vláda zastavila nebo alespoň na půl roku pozastavila štěpnou reakci v Temelíně, pro českou stranu je to nepřijatelné.

Václav Havel přijal rezignaci Josefa Tošovského, guvernéra ČNB, a odjel s Dagmar na desetidenní dovolenou do svého domu v Portugalsku léčit si chronickou bronchitidu.

Slovenská televize Markíza uvedla, že se prý vrah Kájínek dostal na Slovensko, české policejní prezidium konstatovalo, že o tom nic neví. Sedm pracovníků vězeňské služby bylo za Kájínkův útěk potrestáno.

Zdálo se, že když už ne Jaromír Štětina, tak alespoň Petra Procházková pochopila, že novinář musí být nezávislý. V některých rozhovorech, mj. i ve včerejších Lidových novinách, se Procházková zmínila o tom, že už není novinářka, ale humanitární pracovnice. To je v pořádku, je záslužné, pracuje-li jako humanitární pracovnice, pokud o tom zároveň nepíše jako "nezávislá novinářka", to její novinářskou práci diskredituje. Zdá se však, podle rozhovoru ve včerejších Lidových novinách, že Procházková se nestala čistě humanitární pracovnicí z vlastní vůle: Rusové nechtějí do Čečenska vpouštět lidi, kteří sice předstírají, že jsou humanitárními pracovníky, ale zároveň píší pro média.

Milan Šmíd vydal novou Louč; je na známé adrese: tucnak.fsv.cuni.cz/~smid/louc.html. Obsahuje záslužný souhrnný dokumentární i analytický materiál o televizi Premiéra/Prima, v němž Milan Šmíd v podstatě argumentuje, že Nova uspěla, protože Vladimír Železný pracoval "západním stylem", odvedl z ČT dobré profesionály a "uměl je zaplatit", kdežto Prima fungovala "českým stylem". - S tím západním stylem u Vladimíra Železného bych to ovšem nepřeháněl, možná se Železného styl jeví Milanu Šmídovi "západní" z českého kontextu: obávám se, že TV Nova má třeba s komerčními britskými televizemi asi tolik společného jako Podbabský zpravodaj s deníkem Times (nebo spíš Daily Telegraph, abychom komerční britské televize zase tolik neidealizovali). Nevím, jak to bylo s tím "dobrým zaplacením" v Nově: za třináctiminutovou reportáž, kterou jsem v roce 1995 natočil pro pořad "Na vlastní oči" (vysílala se v červnu 1995) jsem dostal zaplaceno celých 7000 Kč, tedy přibližně 116 liber (zajímavá částka vzhledem k tomu, že jsem předtím dělal produkci u levných půlhodinových dokumentárních filmů Channel Four s rozpočtem 50 000 liber na 26 minut). - Česká veřejnost systematicky prokazuje, jak lehké je ji manipulovat z komerčních důvodů. Zdá se mi, že hlavní Železného úspěch lze vysvětlit tím, že přišel do českého prostředí se "západní" televizí jako první: ať už pak Prima přinesla jakékoliv trháky a celovečerní filmy, trh byl obsazen: diváci si zvykli na Novu a dali Železnému svou loajalitu.

Je užitečné, že Milan Šmíd bedlivě a systematicky mapuje (pohnutou) historii vývoje na české mediální scéně, už proto, že to nikdo takto pečlivě nedělá. Bylo by však záhodno, aby vystoupil ze své pasivity i co se týče úrovně a kvality jednotlivých vysílaných pořadů. I někdo jiný, kromě Britských listů, by je měl srovnávat s mezinárodním standardem. Milan Šmíd má ovšem pravdu, že žádná kritika - ani od Rady České televize - nepovede ke změnám (například ke zlepšení situace v ČT, dodávám já), pokud si to nebude přát současná smluvněopoziční vláda, které chabé zpravodajství ČT pro její politické účely vyhovuje (dodávám já). JČ.

Poznámka TP: Bylo by jistě záslužné, kdyby Milan Šmíd využíval své erudice k objektivnímu hodnocení českých médií, ale obávám se, že to není realistické očekávání: na to Šmíd je příliš těsně svázán s různými místními zájmovými skupinami. Zítra v 17.10 bude M. Šmíd debatovat na Radiofóru (ČRo 1-Radiožurnál) s členkou Rady ČT Janou Dědečkovou o současné kontroverzní situaci v České televizi a velmi bych se divil, kdyby se tam vehementně a nekriticky nezastával vedení ČT, podobně jako na jaře v pořadu Sněží. Jak málo objektivním soudcem bývá Šmíd v kauzách, kde má osobní zájmy, svědčí jeho texty o ČT publikované v Louči.

Princ Charles je sice v České republice - avšak na Pražském hradě pořád neumějí napsat jméno České republiky anglicky. Podotýká Václav Pinkava:

Špatný pravopis "Czech Republik je i na oficiálních stránkách Pražského hradu: http://www.hrad.cz/president/Havel/doktorat_uk.html. - Pokud má někdo (mimo samotného prince Charlese) cestu Ledeburskými zahradami pod Pražským hradem, mrkněte se, zda tam nahoře na pamětní desce stále stojí zlatým písmem na růžovém mramoru, že rekonstrukce zahrad spolu s princem Charlesem zaštítil nějaký "VACLAV HAVEL, PRESIDENT OF THE CZECH REPUBLIK".

Poznámka JČ: Hovoříme-li o reprezentaci ČR vůči zahraničí, to ale vůbec nic není proti tomu, jak hrozný hlas se vám ozve na ústředně, když zatelefonujete na velvyslanectví ČR v Londýně. Ale nic si z toho nedělejte, podle Josefa Petrů z Práva zato hovoří Miloš Zeman na svých zahraničních cestách "perfektně anglicky". (Asi tak jako Klaus?) (Viz dnešní číslo BL.)

Poznámka TP: Malý vzorek Zemanovy angličtiny je zde (213 KB).

Poznámka JČ: Transkript této ukázky zní:

Zeman: "In the first years after revolution, we did some mistakes and we must admit them. But, thanks God, now there is economic progress..."

Nebudu se vyjadřovat k Zemanově superčeské výslovnosti, už jen v těchto několika slovech jsou však tři gramatické chyby. Text by měl správně znít:

In the first years after the revolution, we made mistakes and we must admit these. But, thank God, there is now economic progress...

Nechci urážet Zemanovu angličtinu, chci poukázat na to, jak daleko od reality jsou oslavné články Josefa Petrů z deníku Právo...

Senátor Zeman a cizí peří. Vladimír Zeman, senátor za Unii svobody, má své voliče rád (zejména nyní, když jsou volby přede dveřmi). Proto jim do schránky nechal doručit leták nadepsaný: Nákladem S. O. S. 2000 a senátora Vladimíra Zemana, spoluautora zákona o svobodném přístupu k informacím (zde). V něm se občanovi poněkud polopatistickým jazykem vysvětluje, jak zmíněný zákon používat a k čemu všemu je mu dobrý. Celé to má háček: předkladateli a hlavními autory zákona byli Oldřich Kužílek a Michael Žantovský (ODA) a jak Britským listům potvrdil první z nich, V. Zeman se na přípravě zákona nijak autorsky nepodílel. Inu, normální je nelhat, že, pane senátore? --- Podařilo se nám spojit i s Vladimírem Zemanem. Ten se výrokem O. Kužílka cítil dotčen: považuje se prý za spoluautora zákona, protože se, jak pan senátor vysvětlil, iniciativně účastnil jeho prosazování. Na dotaz, zda se V. Zeman nějak podílel i na textu zákona, nám bylo řečeno, že o něm se svými kolegy často diskutoval. (TP)

Jaroslav Hutka má stránky se svými texty a informacemi o CD se svými písněmi na této adrese.

Spěchá!! Výhodná nabídka zaměstnání v zahraničí. Knowledge Media Institute britské The Open University hledá pro projekt Clockwork pracovníky se znalostmi aplikované umělé inteligence a internetových technologií.

Komu byla v r. 1993 udělena licence TV Nova. Soubor důležitých dokumentů z RRTV, z nichž zřejmě vyplývá, že právní předchůdce firmy CME, společnost CEDC, se přímo podílel na správním řízení v rámci udělování licence pro TV Nova (na rozdíl od Vladimíra Železného), je v Britských listech na tomto místě.

Druhý výbor z Britských listů ...jak Češi jednají (Milenium Publishing, Chomutov, 580 stran) lze objednat v internetovém knihkupectví Kosmas přímo na této adrese.

Dosti podstatná část nového výboru z Britských listů se zabývá dosud nepříliš úspěšnou reformou zpravodajství v České televizi, dále kniha pojednává mj. o reakcích českých intelektuálů na analýzu Václava Havla v pojetí Johna Keana, o české politice a kultuře, o české byrokracii a českých postojích obecněji. Předmluva ke knižnímu svazku - stručně vysvětlující, co v knize je - je zde, podrobný obsah knihy je zde, obálka je tady. (První výbor z Britských listů ...jak Češi myslí, Milenium Publishing, 1999, je rozebraný.)

TEMATICKÝ ARCHÍV BRITSKÝCH LISTŮ je na adrese http://www.britskelisty.cz/xz/.

Přehled anglicky napsaných článků od Jana Čulíka a Andrewa Stroehleina o aktuálním vývoji v České republice najdete zde a zde.

Hudba a zvuk - Každé úterý: Týdenní přílohu věnovanou vážné hudbě (archív textů i zvukových ukázek) píše a rediguje v Neviditelném psu Lubomír Fendrych na adrese http://pes.eunet.cz/hudba/hudba.htm.

Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://www.britskelisty.cz /prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britské listy.

(Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).

Zde jsou užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku.

Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.