(Britské listy vycházejí v Praze, v České republice. Britské listy is published in Prague in the Czech Republic.) ISSN 1213-1792 Britské listy talks to
decision makers in the Czech Republic.Zde je adresa
Britských listů.
Andrew Stroehlein rediguje kulturně politický týdeník Central Europe Review, který je nositelem Ceny
NetMedia 2000 za vynikající příspěvek k internetové novinářské práci v Evropě. (JČ je komentátor CER pro české záležitosti.)
Tady je minulé
vydání Britských listů.
Co je nového v České republice
Prvním článkem tohoto čísla je rozsáhlé kritické zamyšlení Štěpána Kotrby nad stavem a perspektivami ČSSD. Osobně považuji jeho vývody a prognózy za podnětné, nicméně příliš optimistické: podle mého mínění strana místo ostře kritické sebereflexe, kterou navrhuje autor, zvolí program carpe diem a tlak členské základny, v důsledku nepříliš demokratické praxi Zemanova vedení uvyklé pasivitě, nebude s to vyvolat jakýkoli pohyb: straníci uvelebení ve výnosných pozicích prostě dožijí přirozeného konce svých mandátů a po debaklu v příštích parlamentních volbách se strana rozloží (a přenechá - už definitivně - své voliče komunistům). --- Zjednodušenou verzi Kotrbovy analýzy přinášejí rovněž dnešní Lidové noviny. (TP)
Vláda schválila zdražení plynu o 24,1 procent od Nového roku. Od ledna bude zdražena i elektřina v průměru o 14 procent a o 3 až 9 procent se zvýší ceny tepla z centrálního zásobování.
Přinášíme další informace k případu Ladronka, v druhém článku dnešních BL. Pro ty čtenáře, kteří snad mohou namítat, že se zabýváme tak podrobně dílčí "komunální" záležitostí, upozorňujeme, že jde o velmi závažný celospolečenský precedens: jde o to, jak se zachová většinová, povýtce konvenční společnost vůči svým spoluobčanům, vyznavačům alternativního způsobu života. Případ Ladronka je důležitým měřítkem tolerance a plurality české společnosti. (JČ)
Poznámka TP: A nejen to - Ladronka je možná v médiích prezentována jako zcela okrajová, banální záležitost, ale mezi mladými lidmi je vnímána jako klíčová otázka, která předznamená příští vztah této skupiny lidí (budoucích a částečně i současných voličů) k politickým stranám i k tzv. dospělé společnosti obecně. Jak se v kauze Ladronka zachovala zejména ODS, je jedním slovem ostudné.
Poslanecká sněmovna přijala státní rozpočet na příští rok.
Lékaři doporučují prezidentu Václavu Havlovi, který se už více než týden léčí z počínajícího zápalu plic, aby ještě do konce tohoto týdne pobýval na zámku v Lánech. (V Praze je znovu smog.)
Kateřina Dostálová, poslankyně ODS a členka mediální komise sněmovny, kritizovala Václava Erbena, člena Rady České televize, že by měl kvůli své účasti v kauze "H-Systém" odstoupit. Tím zřejmě zablokovala hlasování o odvolání Dušana Chmelíčka, protože po takovéto kritice z řad ODS se nedá očekávat, že Erben, nominovaný za ČSSD, podpoří v Radě iniciativu členů, nominovaných za ODS. Politizace Rady ČT je tedy úplná. Erben řekl, že se k této výzvě vůbec nebude vyjadřovat.
H-Systém vyplácel podle Mladé fronty Dnes v roce 1996 mzdy zhruba deseti lidem z ČSSD. Podle deníku strana tehdy neměla peníze na výplatu několika svých zaměstnanců, což vyřešila tím, že tito lidé uzavřeli smlouvu s firmou H-Systém, stali se jejími agenty a dostávali pravidelný příjem. Tehdejší Zemanův mluvčí Erben prý dostával 5000 korun měsíčně.
Ke kauze Libor Novák napsal Tomáš Pecina:
Zdeněk Vaněk se dosti podstatně mýlí, když vztahuje ustanovení § 6 zákona o správě daní a poplatků (č. 337/1992 Sb.) na osobu, která podepsala daňové přiznání. Jde mu patrně o třetí odstavec § 6 zákona, kde stojí: "Plátcem daně se rozumí osoba, která pod vlastní majetkovou odpovědností odvádí správci daně daň vybranou od poplatníků nebo sraženou poplatníkům."
Plátcem daně se rozumí osoba (fyzická nebo právnická), která odvádí daň za jiného, např. banka u daně z vkladů, akciová společnost při výplatě dividend, podnik s pobočkami (organizačními jednotkami) za tyto subjekty apod. S fyzickou osobou podepsanou pod daňovým přiznáním právnické osoby to nemá nic společného.
Zánik trestnosti neodvedení daně, o němž se Z. Vaněk rovněž zmiňuje, není stanoven trestním řádem, nýbrž trestním zákonem, a to nikoli v § 66, ale speciálním ustanovením § 147a: "Trestnost neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení, na zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (§ 147) zaniká, jestliže pachatel svou povinnost dodatečně splnil dříve, než soud prvního stupně počal vyhlašovat rozsudek."
Proč toto ustanovení nebylo uplatněno v případě L. Nováka, ovšem netuším.
Pozvánka na přednášku na University of Paisley: Co znamenaly zářijové protiglobalizační protesty pro českou občanskou společnost.
The Politics Division of the School of SocialjScience and the
Centre for Contemporary European Studies invites you to an Open
Seminar:
Restaging Seattle in Prague.
What did the IMF protests mean for Czech society?
Dr. Simon Smith, Research Lecturer,
Centre for Contemporary European Studies
Wednesday 13 December 1:30pm
Room E335
Simon is currently engaged in research on the development and
changing nature of "civil society" structures in the contemporary
Czech and Slovak Republics. Earlier this year he worked as a
volunteer with OPH ('Civic Legal Observers'), an initiative set up by
two Czech NGOs to monitor the Prague
IMF demonstrations with the aim of minimising the potential for
conflict and ensuring the legality of police actions.
(Viz též článek dr. Smithe v dnešním vydání BL.)
Katedra slovanských studií Glasgow University vypisuje nyní jako každoročně konkurs na studijní místo lektora češtiny na školní rok 2001/02. Vybraný uchazeč obdrží roční stipendium 6000 liber a bude si moci během pobytu na Glasgow University vypracovat roční postgraduální thesi pro získání titulu MPhil. Hledáme bohemisty s ukončeným vysokoškolským vzěláním v kombinaci s libovolným dalším oborem, nejvhodněji angličtinou či ruštinou. Uchazeči by měli mít dobrou znalost angličtiny. Podrobnosti najdete na adrese http://www2.arts.gla.ac.uk/Slavonic/CzechLektor01.htm.
Regrese právního vědomí? Poznamenává Juliana:
Vážený pane Čulíku,
z článku J. Paříka mám dojem, že v ČR dochází k určité regresi právního
vědomí. Namátkové trestání libovolných jedinců z provinivší se komunity,
aniž jim byla dokázána konkrétní vina (což J. Pařík obhajuje), představuje
návrat na nižší vývojové stupně. Kam až ten návrat jde, bůhsuď. Ke Švejkovi?
"Zabili jste mi strejčka, tady máte přes držku."(Citát si přesně
nepamatuju.) Starší dějiny moc neznám, ale podobný přístup existoval i v
římské armádě při decimaci špatně bojujících jednotek. Vinný či nevinný,
potrestejte každého desátého. Ten zbytek si pak už dá pozor.
Obecně je to psychologicky dost účinná metoda, jak přinutit kolektiv, aby
sám vyloučil všechny jednotlivce, kteří uvažují jinak než vládnoucí moc.
Druhý výbor z
Britských listů ...jak Češi jednají (Milenium
Publishing, Chomutov, 580 stran) lze objednat v internetovém
knihkupectví Kosmas přímo na této
adrese.
Dosti podstatná část nového výboru z Britských listů se
zabývá dosud nepříliš úspěšnou reformou zpravodajství
v České televizi, dále kniha pojednává mj. o reakcích
českých intelektuálů na analýzu Václava Havla v pojetí
Johna Keana, o české politice a kultuře, o české byrokracii a
českých postojích obecněji. Předmluva ke knižnímu svazku -
stručně vysvětlující, co v knize je - je zde,
podrobný obsah knihy je zde,
obálka je tady.
(První výbor z Britských listů ...jak Češi myslí, Milenium
Publishing, 1999, je rozebraný.)
