Být cyniky, nazvali bychom pondělní zasedání Filmového a televizního svazu (FITES) v pražském kině MAT seznamovací schůzkou jatečního skotu s řezníkem. Čtyři členové Rady ČT, Pavel Žáček, Milan Knížák, Erazim Kohák a Zdeněk Forman, stanuli tváří v tvář
těm, kteří jsou vesměs existenčně závislí na zakázkách z České televize - a ti byli včera z pochopitelných důvodů oproti "revolučním týdnům" notně zkrotlí. Nálada debaty, kterou dobře a věcně moderoval Martin Skyba z FITESu, tudíž setrvala na bodu mrazu.
M. Knížák, který zaujal spíš oblečením než originalitou názorů, zopakoval, že v daném stavu není vyloučena privatizace nejméně jednoho kanálu ČT, E. Kohák v nikoho neurážejícím a nekonkrétním projevu zdůraznil, jak významným kulturním statkem je Česká televize a jak důležité udržet její veřejnoprávní
status, P. Žáček promluvil a neřekl nic a Z. Forman, řečník rovněž nikoli brilantní, se blýskl poznatkem, že ČT je zadlužená (jak se ukázalo, utkvěla mu v paměti zmínka o plánovaném deficitním rozpočtu na letošní rok).
Britské listy se otázaly E. Koháka, jak se dívá sub specie "kultivace demokratického diskursu", o němž tak plamenně hovořil, na prosincovou a lednovou televizní revoluci. Filosof nelomených názorů se vyjádřil jednoznačně: co se kolem ČT odehrálo, je podle něj velkou věcí, neboť
se v tom projevil zrod občanské společnosti. Je pozoruhodné (a politováníhodné), že Kohákovi zřejmě dodnes nedošlo to, co si záhy uvědomila valná část české veřejnosti, totiž že "boj o Kavčí hory" nebyl ničím jiným než dovedně realizovanou manipulací, a nezbývá než si postesknout, že údajná moudrost a erudice se v jeho případě snoubí s naivitou téměř dětskou.
Rovněž nás zajímalo, jak se M. Knížák, velký příznivec "legalismu" v době vzbouření, dívá na to, že Rada okamžitě po svém zvolení začala porušovat zákon a na svá jednání nepouští novináře. Ukázalo se, že radní jsou v této otázce nejednotní: zatímco Knížák prohlásil, že jemu přítomnost veřejnosti ani v nejmenším nevadí, a Kohák prý dokonce obeslal své kolegy v tomto smyslu memorandem, Pavel Žáček prohlásil, že Rada smí podle zákona zasedat neveřejně (protože si ale ani přes usilovnou snahu nevzpomněl, kde to v zákoně četl, nikoho o svém názoru nepřesvědčil).
V další diskusi se hovořilo o poradním ekonomickém orgánu, který Rada míní jmenovat, aniž jeho složení konzultovala s "veřejností" (rozuměj s přítomnými zástupci FITESu), a režisér Jiří Krejčík poté přednesl již tradiční jeremiádu nad stavem české společnosti vůbec a televizní tvorby zvlášť.
Závěr ze schůzky neskýtá mnoho důvodů k optimismu: bumerang, který v prosinci vypustili televizní pracovníci, se po půl roce vrací a zdá se téměř nemožné, že by demoralizovaní a vnitřně nejednotní bojovníci televizní fronty dokázali znovu vzdorovat. Že jsou od toho, aby pracovali a nikoli bojovali? Bezpochyby, ale nebyli to právě oni, kdo vypustil džina z láhve? (TP)
Poznámka JČ: Jak jsme se obávali, zdá se, že se v Radě ČT hned zpočátku projevil neblahý zvyk mnohých českých humanitních intelektuálů, totiž tlachání bez hlubší znalosti věci a bez provedení skutečné práce. Pro zasedání v Radě ČT totiž nestačí si tam chodit vypít kafe: odpovědná činnost v Radě vyžaduje systematickou práci nejméně osm hodin denně. Zdá se, že nikdo z nynější členů Rady není ochoten věnovat práci v Radě tento naprosto nutný čas. Pokud to však členové Rady nebudou dělat, zůstanou jejich výroky při zasedání na úrovni trapně banálních, neinformovaných, popřípadě ideologicky zabarvených povrchností. (Příklad z minulé Rady: tam se taky nikdo systematicky analýze televizní situace nevěnoval, postupně s výjimkou Jany Dědečkové, oné "primitivní hostinské z venkova". Ta sice o televizní problematice zpočátku také nevěděla příliš, ale byla ochotna se práci v Radě systematicky věnovat na plný úvazek. Tak se začalo stávat, že pouze ona jediná chodila na zasedání Rady připravena a mezi ostatními tlachaly mívala ona sama jediná připravená konkrétní fakta a argumenty, na které ostatní, nepřipravení členové Rady neuměli reagovat.) Tentokrát, zdá se v Radě nikdo, kdo by byl ochoten se televizní problematice věnovat systematicky a intenzivně na celý pracovní úvazek, nezasedá, takže její jednání asi zůstane banálně povrchní.
Konto, kam je možné posílat příspěvky na investigativní práci Britských listů, je toto:
Účet č. 431349001/2400 (2400 je kód banky), Expandia Banka, a. s. (změna jména na eBanka dosud není oficiálně v platnosti)
Ovocný trh 8, 117 19 Praha 1 (na Ovocném trhu je oficiální sídlo banky, ale není tam klientské centrum.)
Variabilní symbol pro příspěvky 2001 (ti, po nichž chce banka konstatní symbol, mohou použít 0558).
Příspěvek lze složit (bez poplatku) na kterémkoli klientském centru banky:
Brno, Jánská 1/3
České Budějovice, Kanovnická 18 (podle věrohodných zpráv neexistuje)
Hradec Hrálové, Rašínova tř. 1669
Olomouc, K. Světlé 2
Ostrava, Dlouhá 3
Pardubice, 17. listopadu 238 (dtto)
Plzeň, Šafaříkovy sady 5
Praha, Václavské nám. 43
Praha - Zlatý Anděl, Nádražní 23
(Prosíme čtenáře, kteří přispěli nebo přispějí tímto způsobem v hotovosti, aby nás informovali e-mailem, kde a kdy částku zaplatili - připravujeme pro všechny sponzory malý, ale exkluzivní dárek a nechceme, aby o něj anonymní sponzoři přišli.)
